6.5 Obsahy POPs v krmivech, surovinách a pomocných látkách pro jejich výrobu

6.5 Obsahy POPs v krmivech, surovinách a pomocných látkách pro jejich výrobu 6.5.1 Monitoring krmiv na obsah POP ÚKZÚZ 6.5.1.1 Souhrn V oblasti kontroly a monitoringu krmiv bylo v ÚKZÚZ provedeno několik dílčích šetření, která měla za úkol jednak optimalizovat metodu stanovení PCBs v různých matricích (krmiva, suroviny, minerální krmné doplňky apod.) a jednak provést pilotní průzkum obsahu vybraných POPs v surovinách, které jsou z hlediska možné kontaminace nejčastěji sledovány (masokostní a rybí moučka). V roce 2000 byly analyzovány tři vzorky oxidu měďnatého na obsah sedmi kongenerů PCBs na základě upozornění ze zahraničí na možnou kontaminaci této suroviny. Výsledky stanovení byly pro všechny vzorky a kongenery pod mezí stanovitelnosti metody. V témže roce bylo analyzováno pět vzorků masokostní moučky a pět vzorků rybí moučky na obsah šesti kongenerů PCBs (28, 52, 101, 138, 153 a 180). V roce 2002 byly analyzovány dva vzorky masokostní moučky, dva vzorky rybí moučky a jedna krmná směs na obsah sedmi kongenerů PCBs (28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180). V těchto vzorcích byl stanoven i obsah hexachlorbenzenu a suma DDT, DDE a DDD vyjádřená jako DDT v souladu s požadavky legislativy. Sledování obsahu PCDDs/Fs proběhlo pouze v roce 2002 na čtyřech vzorcích rybí moučky, dvou vzorcích premixů a čtyř vzorků pojiv. Nadlimitní hodnota byla prokazatelně překročena u jednoho vzorku bentonitu. Výsledky dosud nebyly, vzhledem k jejich omezenému počtu, publikovány ani formou interních zpráv ÚKZÚZ a jsou dostupné z laboratorních protokolů uložených na RLO Brno nebo na odboru krmiv Praha. 6.5.1.2 Úvod Kontrole obsahu PCBs a především PCDDs/Fs v krmivech a surovinách pro jejich přípravu je v posledních letech v zemích EU věnována zvýšená pozornost. Byl vydán dokument, který nastiňuje strategii EU v oblasti PCDDs/Fs a PCBs (2001/C 322/02). Význam sledování obsahu těchto látek v krmivech vyplývá ze skutečnosti, že 90% dioxinů v člověku pochází z potravy a potraviny živočišného původu přispívají asi 80% celkové expozici člověka. Snížení obsahu těchto látek v krmivech je tedy rozhodující pro celkové snížení zátěže populace. Zájem veřejnosti o sledování obsahu těchto látek i legislativní procesy byly urychleny několika mediálně diskutovanými případy. Prvním bylo v roce 1998 zjištění kontaminace granulí připravených z dužniny citrusových plodů. Kontaminace pocházela z vysoce kontaminovaného oxidu vápenatého, použitého pro přípravu granulí. V roce 1999 došlo ke kontaminaci potravinového řetězce v Belgii použitím oleje s obsahem PCBs. V témže roce bylo zjištěno, že v některých kaolinitických jílech, které se používají jako nosič pro minerální krmiva nebo jako látka zabraňující spékání, jsou vysoké přirozené obsahy PCDDs/Fs. V roce 1999 byla zjištěna kontaminace PCDDs/Fs v objemném krmivu. Příčinou byl proces sušení, při kterém docházelo k přímému kontaktu produktu se spalinami z odpadního dřeva. V roce 2000 byly zjištěny nadlimitní obsahy v premixech obsahujících cholinchlorid. Kontaminace pocházela z nosiče, který obsahoval piliny dřeva ošetřeného pentachlorfenolem. V roce 2000 bylo zjištěno překročení limitů PCDDs/Fs u některých vzorků oxidu zinečnatého a oxidu měďnatého. III-213

6.5.1.3 Výsledky a diskuse V roce 2000 byly analýzy zaměřeny především na metodiku stanovení. Výsledky uvedené v tabulce 6.5-1 mají jen omezené použití, protože suma kongenerů PCBs neobsahuje kongener 118. Počet vzorků byl pro podrobné statistické zpracování poměrně malý. Z porovnání mediánů vyplývá, že obsahy PCBs v analyzovaných rybích moučkách byly o více než 50% vyšší než obsahy v masokostních moučkách. Tabulka 6.5-1: Statistické parametry souboru analyzovaného v roce 2000 - analýza PCBs (suma kongenerů 28, 52, 101, 138, 153 a 180). Výsledky v ng.g -1 původního vzorku. Počet Průměr Medián Minimum Maximum Masokostní moučky 5 3,24 2,4 1,9 7 Rybí moučky 5 3,82 3,8 2,2 6,4 V roce 2002 bylo odebráno pět vzorků, které byly analyzovány na obsah PCBs (7 kongenerů), obsah HCB a DDTs (jako suma DDE a TDE). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6.5-2. V tabulce jsou jednak výsledky vyjádřené v obsahu v dodaných vzorcích a jednak výsledky vztažené na obsah tuku v těchto vzorcích. Vzhledem k omezenému souboru dat nebylo možné statistické zpracování. Tabulka 6.5-2: Obsah PCBs (suma kongenerů 28, 52, 101, 118, 138, 153 a 180), hexachlorbenzenu a DDTs (suma DDE, DDD a DDT vyjádřená jako DDT) ve vzorcích analyzovaných v roce 2002 Obsah tuku PCBs HCB DDTs PCBs HCB DDTs Vzorek Druh vzorku [mg.g -1 vzorku] [ng.g -1 vzorku] [ng.g -1 tuku] 17 KKS Krůtí krmná směs 47,2 5,62 0,29 1,57 119,07 6,14 33,26 RM 65 rybí moučka 74,3 6,95 0,7 5,81 93,54 9,42 78,20 RM 186 rybí moučka 91,7 3,55 0,64 1,65 38,71 6,98 17,99 MKM 7 masokostní moučka 138,4 4,19 0,7 3,62 30,27 5,06 26,16 MKM 50 masokostní moučka 169,9 6,51 0,31 1,59 38,32 1,82 9,36 V roce 2001 byla provedena analýza čtyř vzorků pojiv pro výrobu krmiv, čtyř vzorků rybích mouček a dvou vzorků premixů pojiv. Výsledky ve WHO-TEQ přepočtené na 88% sušinu jsou uvedeny v tabulce 6.5-3. Ze vzorků rybích mouček nebyl limit překročen ani v jednom případě. Vzorek 689 se však tomuto limitu blíží. Limit pro premixy není legislativně upraven. Vzhledem k nízkému dávkování premixů do krmiv a stanoveným hodnotám není zjištěný obsah pro kontaminaci potravního řetězce významný. Jeden vzorek lignosulfátu překročil povolený limit. V tomto případě však výsledná hodnota vznikla pouze jako součet hodnot limitů stanovitelnosti (žádný kongener nebyl stanoven hodnoty vždy pod mezí stanovitelnosti). V případě bentonitu byl limit také překročen. Laboratoř u tohoto vzorku uvádí analytické problémy při stanovení obsahů v materiálech s vysokou absorpční schopností a analýzy těchto materiálů, které mohou být významným zdrojem kontaminaci krmiv, bude ještě třeba metodicky propracovat. III-214

Tabulka 6.5-3: Obsahy PCDDs/Fs v různých materiálech zjištěné v roce 2001 Limit PCDDs/Fs Stanovený obsah PCDDs/Fs Vzorek Druh vzorku [fg.g -1 WHO-TEQ] 687 rybí moučka 1 250 297 689 rybí moučka 1 250 1 111 1965 rybí moučka 1 250 323 972 rybí moučka 1 250 831 1962 premix neuveden 756 1963 premix neuveden 589 1961 síran vápenatý 500 391 685 lignosulfát 500 1033 1964 lignosulfát 500 316 961 bentonit 500 4 599 6.5.1.4 Literatura Community strategy for dioxins, furans and polychlorinated biphenyls. (2001/C 322/02). Official Journal of the European Communities C322/2, 17.11.2001. Council Directive 1999/29/EC of 22.4.1999 on the undesirable substances and products in animal nutrition. Official Journal of the European Communities L 115/32, 4.5.1999. Council Directive 2001/102/EC of 27.11.2001 amending Directive 1999/29/EC on the undesirable substances and products in animal nutrition. Official Journal of the European Communities L 6/45, 10.1.2002. 6.5.2 Monitoring krmiv na obsah POP VÚMOP 6.5.2.1 Úvod Na rozdíl od monitoringu ÚKZÚZ byl monitoring VÚMOP zaměřen na objemná krmiva, která ÚKZÚZ nesledoval. Údaje VÚMOP mohou do jisté míry doplnit i údaje aktivního biomonitoringu ÚKZÚZ, ve kterém se sledoval také rostlinný materiál. Vzhledem k odlišné metodice však nebude pravděpodobně možné data z těchto zdrojů agregovat. 6.5.2.2 Materiál a metody Pro účely sledování zatížení potravních řetězců a porovnání zátěže půd a rostlin, byly odebírány vzorky objemových krmiv. Rostlinný materiál se odebíral z těchto komodit: Trvalé travní porosty (TTP) Pícniny na orné půdě (jeteloviny) Obilniny ve fázi zelené zralosti Počet odebraných vzorků je ve srovnání se vzorky zemin výrazně omezený, v průměru bylo odebíráno 5 vzorků z každého okresu, počty byly přizpůsobeny plošné výměře okresů. V jednotlivých krajích bylo odebráno následující množství vzorků rostlinného materiálu: III-215

Ústecký 0 vzorků Karlovarský 18 vzorků Moravskoslezský 26 vzorků Středočeský 59 vzorků Liberecký 11 vzorků Královéhradecký 9 vzorků Celkem 123 vzorků V rostlinném materiálu nebyl zjišťován obsah PCDDs/Fs. 6.5.2.3 Výsledky a diskuse Při šetření závislosti zvýšených obsahů POPs v rostlinách a jejich zvýšeného obsahu v půdách byla zjištěna všeobecně minimální shoda. Pro vlastní hodnocení obsahu POPs v rostlinách byly využity pozaďové hodnoty obsahů jednotlivých sloučenin, které byly vypočítány, jako 90% percentila, ze souboru vzorků odebraných rostlin. Pro jednotlivé regiony lze zátěž rostlin POPs charakterizovat následovně. V Karlovarském okrese byla zátěž rostlin POPs nízká, a to i v okrese Sokolov, kde je zátěž půd POPs nejvyšší. Také v zatíženém regionu severní Moravy bylo zjištěno, že zátěž pícnin POPs nemá žádnou souvislost se zatížením půd na konkrétních lokalitách, má však nepřímý vztah k průměrnému znečištění půd okresu, odrážejícím jeho atmosférickou zátěž. U PAHs, především B(a)A, B(ghi)P, B(a)P, Ch a ropných látek, kde došlo k překročení pozaďových hodnot, připadalo nejvíce vzorků na okresy Ostrava a Karviná. V rámci Středočeského kraje byla rovněž pozorována minimální souvislost mezi zatížením půd a rostlin, v některých případech vykazovala zátěž rostlin závislost spíše na atmosférické depozici ze zdrojů znečištění. Tak je tomu např. v okrese Mělník, kde byla zjištěna vysoká variabilita a maxima u PAHs, PCBs, DDTs a ropných látek v okolí Spolany Neratovice. Nejvyšší průměrné zatížení rostlin PAHs vykazuje okres Praha-západ, nejvyšší maxima u PAHs, PCBs, OCPs byla zjištěna na okrese Příbram, což odpovídá zátěži půd, přesto, že nebyla zjištěna shoda mezi zatížením půd a rostlin POPs na konkrétních lokalitách. Také v dalších okresech Středočeského kraje byly zjištěny případy překročení obsahů PAHs v rostlinách, které vykazuje podobný trend závislosti zátěže rostlin na zátěži půd. Rámcovou shodu vykazuje také okres Nymburk, ve kterém je zátěž rostlin PAHs v průměru vyšší, než v sousedních okresech (Kolín, Mladá Boleslav) a kde byl zjištěn nejvyšší počet případů zvýšených hodnot POPs v rostlinách v těsné blízkosti venkovských obcí. V tomto okrese byly zjištěny i případy překročení metabolitu organochlorových pesticidů (2x DDE). Dokonce ani ve vyšších polohách okresů Libereckého a Královehradeckého kraje, nebyla zjištěna poměrná shoda mezi zátěží půd a rostlin POPs. Z těchto výsledků je zřejmé, že zátěž rostlin sledovanými POPs je rozhodující měrou v terénních podmínkách ovlivněna atmosférickou depozicí. Transferová cesta půda-rostlina se na obsahu POPs v rostlinách v rámci provedeného sledování prakticky neprojevila. V tabulce 6.5-4 jsou uvedeny základní statistické hodnoty obsahu PAHs v rostlinách, vypočítané z celého souboru odebraných vzorků rostlin. Tabulka 6.5-5 uvádí tyto hodnoty pro PCBs a OCPs. III-216

Tabulka 6.5-4: Obsahy PAHs v rostlinách [ng.g -1 ] POP FLU PYR PHE BbF BaA ANT BaP INP BkF BPE CHR NAP 90% per. 35 20 55 20 30 5 20 1 7 6 15 2 medián 8 8 17 5 9 0,1 3 0,1 2 0,2 4 0,1 maximum 69 193 532 72,4 45,1 81 41,1 8,1 15 49,6 31 144 Tabulka 6.5-5: Obsahy PCBs, OCPs a NEL v rostlinách [ng.g -1 ] POP PCBs 6 kong. HCB DDT DDE DDD NEL [ng.g -1 ] 90% per. 50 1 4 2 1 5 Medián 16 1 1 1 1 2 Maximum 99 2,6 8,08 28,1 11 18 6.5.2.4 Závěr Zátěž rostlin POPs nevykazuje v rámci sledovaných regionů plošnou kontaminaci žádnou ze sloučenin sledovaných skupin látek. Byly nalezeny bodové výskyty zvýšených obsahů POPs v rostlinách, vztažené k stanovené svrchní mezi pozaďových hodnot. Nebyly překročeny stávající legislativní normy (vyhl. 194/1996 Sb.). Bylo konstatováno, že mezi zátěží půd a rostlin POPs existuje rámcová shoda v rozsahu sledovaných regionů a okresů, byla však nalezena pouze velmi nízká závislost těchto obsahů na konkrétních stanovištích. Z toho vyvozujeme vysokou závislost obsahů POPs v rostlinách na atmosférické depozici, popř. dalších vstupech do rostlin mimokořenovým příjmem. Transferová cesta půda-rostlina se v případě sledovaných POPs ukázala jako málo významná. III-217

6.6 Obsahy POPs v kalech z ČOV v ČR - zhodnocení výsledků sledování monitorovacích systémů ÚKZÚZ 6.6.1 Úvod Roční celosvětová produkce kalů čistíren odpadních vod (ČOV) se odhaduje na 20. 10 9 t. Velká část z tohoto množství byla vypouštěna do moří a oceánů, avšak tento způsob likvidace odpadů byl ve všech vyspělých zemích v 90 letech zakázán, což způsobilo velký tlak na ostatní způsoby likvidace: spalování, ukládání na skládky a recyklaci. Protože možnosti spalování a skládkování kalů jsou poměrně omezené (a v EU se dále zúží při aplikaci směrnice omezující skládkování materiálů s obsahem organické hmoty), dochází ke stálému nárůstu objemu recyklace kalů, jako materiálů s hnojivým účinkem pro využití v zemědělství a při rekultivacích. Produkce kalů ČOV v ČR, klasifikovaných jako odpad vzrůstá a v příštích letech se předpokládá roční produkované množství sušiny více než 300 000 tun. Stejně jako v ostatních zemích Evropy je tento materiál považován za zdroj organické hmoty a živin, zejména dusíku a fosforu. V současné situaci nedostatečného přísunu těchto látek do půdy v důsledku nízkých počtů chovaných zvířat a poklesu ploch jetelovin a krmných plodin je možnost aplikace kalů ČOV v zemědělství nejen ekonomicky vhodným způsobem využití odpadu, ale i jednou z cest jak půdě navracet chybějící látky. Tento způsob využití odpadu je zároveň potenciálním vstupem rizikových prvků a rizikových látek, které jsou v kalech obsaženy, do dalších složek životního prostředí. Z organických polutantů jsou podle návrhu směrnice EU pro využití kalů v zemědělství potenciálně rizikové tyto látky: PCBs (polychlorované bifenyly), PAHs (polyaromatické uhlovodíky), PCDDs/Fs (Polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany), LAS (Linear alkylbenzen sulfonáty), DEPH (Di(2-ethylhexyl)phtalate), NPE (látky nonylphenolu a nonylphenolethoxalátů s 1 nebo 2 ethoxy skupinami) Z pověření MZe vykonává kontrolu obsahů rizikových prvků a rizikových látek v kalech ČOV ÚKZÚZ. 6.6.2 Výsledky 6.6.2.1 Hodnocení PAHs V roce 2001 bylo stanovení polyaromatických uhlovodíků ve vzorcích kalů provedeno u 37 ČOV. Základní statistické charakteristiky jsou uvedeny v tabulkách 6.6-1 a 6.6-2. Suma 15 PAHs se pohybuje v rozmezí 0,84 79,78 µg.g -1, medián souboru je 9,25 µg.g -1, průměrná hodnota 13,98 µg.g - 1. Proti roku 2000 došlo u sumy 15 PAHs ke zvýšení hodnoty mediánu i průměru, a to o 19%, resp. 11%. Průměry a mediány jednotlivých uhlovodíků jsou téměř ve všech případech vyšší než v minulém roce. K největšímu zvýšení průměrných hodnot došlo u pyrénu (+49%, +681 ng.g -1 ), fluoranténu (+31%, +565 ng.g -1 ) a chrysénu (+28%, +245 ng.g -1 ). Podobná je situace pro mediány jednotlivých PAH maximální nárůst u pyrénu (+64%, +554 ng.g -1 ), fenantrénu (+50%, +293 ng.g -1 ) a chrysénu (+27%, +158 ng.g -1 ). III-218

Tabulka 6.6-1: Základní statistické charakteristiky obsahů PAHs v kalech 2001 [ng.g -1 ] Stř. hod. Medián Modus Směr. odch. Minimum Maximum NAP 127 83,4 120 126 23 674 ANT 458 242 218 749 20 4 632 BaA 829 471,4 194 1 132 47 6 430 CHR 1 114 731-1 281 73 6 760 DBA 160 92,2 44,4 170 10 748,5 ACE 355 129-1 262 20 7 802 FLR 284 192-289 25 1 588 PHE 1 269 874-1 718 126 10 450 FLU 2 381 1 512-2 699 126 14 160 PYR 2 063 1 417-2 045 106 10 640 BbF 1 303 736 554 1 575 64 8 107 BkF 583 378 160 615 25 2 888 BaP 1 094 719-1 183 59 5 894 BPE 1 002 676 1 186 923 50 3 756 INP 951 609 443 1 034 0 4 242 Suma 15 13 975 9 247-14 945 839 79 783 Suma 10 11 286 7 583-11 692 649 60 815 Tabulka 6.6-2: Základní statistické charakteristiky obsahů PAHs v kalech 2000 [ng.g -1 ] Stř. hod. Medián Modus Směr. odch. Minimum Maximum NAP 199 88 9 353 9 1 690 ANT 448 325 532 546 58 3 411 BaA 669 397 283 774 99 3 515 CHR 869 574-807 153 3 501 DBA 157 78 10 247 10 1 278 ACE 467 229 256 1 026 11 6 680 FLR 365 183 293 889 30 5 790 PHE 1 010 582-1 135 197 6 252 FLU 1 816 1 284-1 713 346 7 918 PYR 1 383 864-1 153 300 4 346 BbF 1 550 895 706 1 978 203 9 397 BkF 561 347 216 704 57 3 284 BaP 1 071 616 202 1 461 139 7 035 BPE 993 644 334 1 159 131 6 004 III-219

INP 976 595-1 346 147 6 744 Suma 15 12 534 7 794-14 029 2 056 73 050 Ve vzorcích 18 ČOV byly PAHs stanoveny jak v roce 2000, tak v roce 2001. Graficky je srovnání obsahů sumy 15 PAHs znázorněno na obrázku 6.6-1. Výsledky stanovení obsahů PAHs ve vzorcích kalů z těchto ČOV neumožňují vyslovení obecného závěru o možném trendu růstu nebo poklesu obsahů PAHs v kalech. Hodnocení obsahů PAHs v kalech z hlediska jejich využití v zemědělství umožňuje v současné době pouze návrh směrnice EU, který stanovuje maximální přípustnou hodnotu 6 µg.g -1 suš. pro sumu 11 individuálních PAHs (acenaphthen, phenanthren, fluoren, fluoranthen, pyren, benzo(b+j+k)- fluoranthen, benzo(a)pyren, benzo(g,h,i)perylen a indeno(1,2,3-c,d)pyren). V laboratořích ÚKZÚZ je z uvedených jedenácti uhlovodíků stanovováno deset (chybí benzo(j)fluoranthen). Ve srovnání s rokem 2000 je to nárůst nadlimitních vzorků o 4%. 30.0 mg/kg suma 15 individuálních PAH 25.0 20.0 15.0 2000 2001 10.0 5.0 0.0 Břeclav Domažlice Dvůr Králové Cheb Chomutov Karlovy Vary Klatovy Louny Mladá Boleslav Modřice Most Plzeň Příbram Sokolov Tachov Teplice Trutnov Ústí nad Labem Obrázek 6.6-1: Srovnání obsahů PAHs (sumy 15 individuálních PAH) v kalech za dva roky sledování, 2000-2001 [µg.g -1 suš.] Závěry V roce 2001 byl obsah polycyklických aromatických uhlovodíků stanoven ve 32 vzorcích kalů. Medián sumy 15 PAHs v odpadních kalech je 9,25 µg.g -1, průměrná hodnota 13,98 µg.g -1. Proti roku 2000 došlo u sumy 15 PAHs ke zvýšení hodnoty mediánu i průměru o 19%, resp. 11%. Uhlovodíky s nejvyššími nálezy v kalech jsou (stejně jako v půdě) fluoranten a pyren látky toxikologicky rizikové, nekarcinogenní. III-220

Srovnání výsledků stanovení obsahů PAHs v kalech v letech 2000 a 2001 na 18 ČOV neumožňuje vyslovit obecný závěr o trendu růstu nebo poklesu obsahů PAHs v kalech. Limitní hodnotu stanovenou v návrhu směrnice EU pro sumu 11 vybraných PAHs překročilo z 37 analyzovaných vzorků 22, což je 59%. Proti roku 2000 došlo ke zvýšení o 4%. 6.6.2.2 Hodnocení PCBs Polychlorované bifenyly jsou ve vzorcích kalů stanovovány již od roku 1998. Suma 6 kongenerů PCBs kolísá v roce 2001 v rozpětí 80 1 587 ng PCBs.g -1, aritmetický průměr je roven 228 ng PCBs.g -1 a medián 156 ng PCBs.g -1. Ve srovnání s předchozími roky došlo ke zvýšení hodnot průměru; medián, stejně jako hodnoty 10% a 90% percentilu, je za poslední tři roky relativně vyrovnaný. Obsahy PCBs z roku 2001 jsou však v hlavních statistických parametrech vždy vyšší než odpovídající parametry celého souboru vzorků, zahrnujícího výsledky analýz od roku 1998, a to u průměru o 12%, u mediánu o 7%, 10% percentil je vyšší o 21% a 90% percentil je vyšší o 5%. Souhrnná statistika 209 vzorků kalů ČOV za čtyřleté období sledování je uvedena v tabulce 6.6-3 a za poslední rok sledování (2001) v tabulce 6.6-4. Tabulka 6.6-3: Základní statistické charakteristiky obsahu PCBs v kalech ČOV - období 1998-2001; 209 vzorků [ng.g -1 sušiny] Kongenery PCBs [ng.g -1 sušiny] 28 52 101 138 153 180 Suma 6 kongenerů Arit. průměr 22.2 11,2 22,0 48,0 59,8 39,5 203 Medián 12,2 7,40 15,8 31,5 41,8 24,7 145 Minimum 0,00 0,00 0,25 0,25 0,25 0,25 15.0 Maximum 600 202 643 556 746 733 2 232 10% percentil 4,70 2,50 7,20 9,27 16,3 6,98 66,5 90% percentil 39,0 21,4 35,1 100 116 86,3 374 Tabulka 6.6-4: Základní statistické charakteristiky obsahu PCBs v kalech ČOV - rok odběru 2001, 37 vzorků [ng.g -1 sušiny] Kongenery PCBs [ng.g -1 sušiny] 28 52 101 138 153 180 Suma 6 kongenerů Arit. Průměr 13,59 15,10 37,73 48,13 62,58 51,63 228,75 Medián 10,00 5,51 17,30 32,10 48,00 33,30 156,44 Minimum 2,99 2,01 5,35 9,47 14,10 11,30 49,22 Maximum 114,00 202,00 643,00 216,00 358,00 233,00 1 587,20 10% percentil 4,29 3,47 8,46 16,22 22,98 17,06 80,61 90% percentil 21,98 20,86 34,88 108,90 119,00 121,40 392,60 Vyhodnocení výsledků analýz vzhledem k limitům již bylo provedeno podle příloh k vyhlášce č. 382/01 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (vyhláška k zákonu č.185/01 Sb. o odpadech), která vstoupila v platnost 1. 1. 2002. III-221

V této vyhlášce je stanovena mezní hodnota koncentrace sumy 6 kongenerů PCBs v kalech omezující jejich použití v zemědělství (0,6 µg PCB.g -1 ). V roce 2001 tuto hodnotu překročily celkem tři vzorky kalů, tj. 8% z celkového množství analyzovaných vzorků, za celou dobu sledování to bylo celkem 9 vzorků z 209 analyzovaných (4,3%). Tabulka 6.6-5 zobrazuje všechny vzorky kalů, u nichž od roku 1998 došlo k překročení limitní hodnoty Tabulka 6.6-5: Vzorky kalů, jejichž suma 6 kongenerů přesáhla limitní hodnotu 600 ng.g -1 Rok odběru ČOV Kongenery PCBs [ng.g -1 ] 28 52 101 138 153 180 Suma 6 kongenerů 1998 Teplice 38,9 16,8 141,0 556,4 746,1 732,8 2 232,1 2001 Frýdek - Místek 14,2 202,0 643,0 209,0 358,0 161,0 1 587,2 1999 Znojmo 11,8 2,5 23,4 255,0 338,0 208,0 838,7 1999 Praha - Trója 600,0 86,0 29,6 0,3 18,7 12,3 746,9 2001 Trutnov 5,5 4,1 50,0 216,0 186,0 233,0 694,6 2001 Mladá Boleslav 114,0 59,2 65,0 129,0 179,0 137,0 683,2 1998 Kralupy 47,1 13,9 49,9 178,2 228,6 161,2 678,9 1999 Liberec 32,9 24,4 18,8 205,0 246,0 129,0 656,1 1998 Uh. Hradiště 15,2 5,5 36,5 187,7 228,0 136,1 609,0 Obsah PCBs u ČOV, kde byl vzorek kalu odebrán opakovaně alespoň 3x za čtyřleté sledování byly vyhodnoceny graficky (obrázek 6.6-2). Ze zřejmé, že dochází k velkému kolísání obsahů a to jak mezi jednotlivými ČOV, tak meziročně. Obrázek 6.6-2: Obsahy PCBs v těch čistírnách odpadních vod, v jejichž vzorcích byly obsahy PCBs stanoveny alespoň třikrát v dosavadním průběhu monitoringu kalů 1000 800 ug/kg PCB - srovnání 1587 2232 600 400 1998 1999 2000 2001 200 0 Břeclav Česká Lípa Český Těšín Domažlice Dvůr Králové Frýdek - Místek Cheb Chomutov Chrudim Karlovy Vary Klatovy Liberec Modřice Moravská Třebová Plzeň Příbram Rožnov pod Radhoštěm Rychnov nad Kněžnou Sokolov Tachov Teplice Trutnov Uherské Hradiště Varnsdorf Litoměřice Louny Olomouc Opava Tábor III-222

Jako indikátor organického znečištění půd a odpadů může být používán také obsah AOX (halogenové organické sloučeniny); stanovení AOX ve vzorcích kalů je prováděno od roku 1999. Průměry i mediány obsahů AOX v průběhu tří po sobě jdoucích let jsou vyrovnané. Vyhláškou č. 382/2001 Sb. byla stanovena maximální koncentrace těchto látek v kalech 500 µg.g -1. Tuto hodnotu překročilo celkem pouze 5 vzorků ze 120 analyzovaných (4,2%). Závěry V roce 2001 byl obsah polychlorovaných bifenylů stanoven ve 37 vzorcích kalů. Suma 6 kongenerů PCB kolísá v roce 2001 v rozpětí 80 1 587 ng PCBs.g -1, aritmetický průměr je roven 228 ng PCBs.g -1 a medián 156 ng PCBs.g -1. Hlavní statistické parametry vzorků kalů z roku 2001 jsou vždy vyšší než odpovídající parametry celého souboru 209 vzorků, analyzovaných od roku 1998; a to u průměru o 12%, u mediánu o 7%, 10% percentil je vyšší o 21% a 90% percentil je vyšší o 5%. Lze říci, že dochází k mírnému zvyšování obsahů PCBs v kalech ČOV. Limitní hodnotu pro aplikaci kalů na zemědělskou půdu stanovenou ve vyhlášce č. 382/2001 Sb. překročily v roce 2001 tři vzorky, což tvoří 8% z celkového množství analyzovaných vzorků. 6.6.2.3 Literatura ISO/DIS 14507 Soil quality - Pretreatment of samples for the determination of organic contaminants VDLUFA Methodenbuch Bd. III, 16.8.2, 1988: Kapillargaschromatographische Bestimmung chlorierter Kohlenwasserstoffe (CKW) einschliesslich ausgewählter PCB-Einzelnkomponenten ISO/FDIS 10382 Soil quality Determination of organochlorine pesticides and polychlorinated biphenyls Gaschromatographic method with electron capture detection. ISO 2002. ISO/DIS 10381-5. Soil quality. Sampling. Part 5. Guidance on investigation of soil contamination of urban and industrial sites. ISO 2002 ISO/DIS 14154. Soil quality. Determination of selected phenols and chlorophenols- Gas-chromatographic method. ISO 2002. ISO/CD 22892 Soil quality Guideline for the GC/MS identification of target compounds. ISO 2002. Wilcke, W. (2000): Polycyclic Aromatic Hydrocarbons (PAHs) in Soil a Review. J. Plant Nutr. Soil Sci. 163, 229-248. EC - Specification of a European Community information and monitoring systém on soil threats. European Commission. Directorate General JRC, Institute for Environment and Sustainability. Soil and Waste Unit. 2002 US EPA (1993) The Standards for the Use or Disposal of Sewage Sludge, Title 40, federal Regulations, Part 503. Working document on sludge 3 rd draft (2000). Brussels, 27 April 2000. Sáňka, M. a kol. (1998): Využití odpadních kalů ČOV v zemědělství současný stav, perspektivy a rizika z hlediska kvality půdy a produkce potravin. ÚKZÚZ Brno odbor APVR, Zpráva pro MZe. III-223

6.7 Biomonitoring 6.7.1 Aktivní biomonitoring ÚKZÚZ 6.7.1.1 Souhrn Od roku 1997 do roku 1999 probíhalo na vybraných stanovištích ověřování metody aktivního biomonitoringu pro sledování imisního zatížení lokality. V průběhu ověřování metody bylo prováděno měření na relativně málo zatížených lokalitách i lokalitách značně zatížených z hlediska imisí. Po ukončení ověřování metody bylo přistoupeno k průběžnému sledování lokalit s nízkým imisním zatížením pro získání dostatečně relevantních hodnot reálného pozadí v dané oblasti. Pro sledování byl využit především jílek mnohokvětý s měsíčním odběrem zelené hmoty a borovice černá s ročním resp. půlročním odběrem jednoletých jehlic. Kromě sledování vybraných prvků bylo prováděno i sledování obsahu PAHs. V tabulkách je uvedeno 15 jednotlivých PAHs. Ve vzorcích z roku 2001 byl stanoven i obsah PCDDs/Fs. Z porovnání obsahů PAHs i PCDDs/Fs stanovených na různě imisně zatížených stanovištích vyplynulo, že použití metody aktivního biomonitoringu je vhodné pro posouzení imisního zatížení dané lokality. Dlouhodobé sledování, které je v této době v počátku, by mohlo, po rozšíření sledovaných ploch a rozšíření rozsahu sledovaných polutantů, poskytnout data umožňující odhad zatížení zemědělské produkce. Výsledky jsou zatím dostupné jenom ve formě interních závěrečných zpráv odboru agrochemie, půdy a výživy rostlin ÚKZÚZ a v některých případech pouze ve formě výsledkových protokolů. 6.7.1.2 Úvod Aktivní (expoziční) bioindikace spočívá v cíleném vystavení vybraných druhů rostlin vlivům prostředí. Obvykle se jedná o rostliny, předpěstované za určitých, normalizovaných a předem daných podmínek. Tyto tzv. standardizované kultury se exponují v zájmové oblasti, kde se sleduje jejich reakce. Byla popsána široká škála a pestré využití rostlinných bioindikátorů, které v některých případech sloužily k založení národní monitorovací sítě např. v Nizozemí, Rakousku či Německu. Ukázalo se, že aktivní biomonitoring poskytuje poměrně dobrý obraz o vnosu škodlivin do prostředí, protože umožňuje posoudit prostorové a plošné zatížení určitého území vybranými prvky (sloučeninami), či sledování emitentů. Při zakládání aktivního biomonitoringu jsme vycházeli především ze zkušeností z Německa (Královec, 1996; Chvátal et al., 1997), kde byla zpracována podrobná metodika (Wäber, 1996). 6.7.1.3 Materiál a metody 6.7.1.3.1 Odběrová stanoviště a jejich charakteristika V rámci ÚKZÚZ byla k ověření metody biomonitoringu vybrána různá stanoviště, jejichž počet se v průběhu let měnil podle záměru vývojového úkolu a možností pracovišť ústavu. Pozorování byla zahájena v regionech vždy na dvojicích stanovišť, z nichž jedno bylo považováno ze čisté - Pusté Jakartice, Závišín, Přerov n/l. a Brno 2 (vzhledem k okolní vegetaci relativně čistší než stanoviště III-224

Brno 1) a druhé za znečištěné - Vratimov, Plzeň, Praha 10 a Brno 1. V roce 1999 se při redukci pozorování od této zásady upustilo. Od roku 2000 bylo pro dlouhodobé sledování přidáno ještě stanoviště Třešť. Přehled stanovišť a provedených pozorování je uveden v tabulce 6.7-1 a na obrázku 6.7-1. Tabulka 6.7-1: Stanoviště aktivního biomonitoringu ÚKZÚZ sledování PAHs Označení Název stanoviště Roky sledování Rostliny 145 Pusté Jakartice 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 jílek, borovice 903 Vratimov 1997, 1998, 2000, 2001 jílek, borovice 907 Žilina u N. Jičína 1999 jílek 904 Brno l, PřF MU 1998, 1999 jílek 905 Brno 2, arboretum 1998 jílek 906 Praha, Štěrboholy 1998, 1999 jílek VRV Praha, VÚRV 1999 jílek 017 Přerov nad Labem 1998 jílek 325 Závišín 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 jílek, borovice (od 1998) 901 Plzeň 1997, 1998, 2000, 2001 jílek, borovice (od 1998) 120 Třešť 2000, 2001 jílek Obrázek 6.7-1: Lokalizace odběrových míst aktivního biomonitoringu ÚKZÚZ III-225

6.7.1.4 Výsledky a diskuse 6.7.1.4.1 PAHs Souhrnné výsledky jsou uvedeny v tabulkách 6.7-2 (jílek) a 6.7-3 (borovice černá). Z tabulky 6.7-2 pro jílek vyplývá: Hodnoty zjištěné v jednom roce na jednom stanovišti v různých měsících jsou značně variabilní. Je možné vypozorovat pravidelné zvýšení hodnot říjnových odběrů zvláště na stanovištích ovlivněných místními topeništi (Pusté Jakartice, Závišín, Přerov nad Labem). Na stanovišti Třešť, kde byla provedena plynofikace, je tento trend také pozorovatelný, ale nižší. Hodnoty zjišťované v jenom měsíci na jednom stanovišti v průběhu více let jsou také variabilní. Pro vyhodnocení je dosud málo dat. V budoucnosti by bylo třeba spojit data s údaji o průběhu teplot, srážek a slunečního svitu na sledovaných lokalitách. Z porovnání měsíčních i celkových rozdílů zjištěných hodnot ve dvojicích blízkých různě imisně zatížených stanovišť (Pusté Jakartice Vratimov, Pusté Jakartice Žilina u Nového Jičína, Brno 1 Brno 2) vyplývá, že metoda aktivního biomonitoringu je vhodná ke sledování rozdílu v zátěži lokality. Celkové obsahy PAHs na imisně zatížených stanovištích zjištěné touto metodou vykazovaly i více než dvojnásobné hodnoty oproti vybraným referenčním stanovištím. Pro toto porovnání je nutné souběžné sledování referenčních (pozaďových) stanovišť z důvodů již uvedené meziroční meziměsíční variability. Z tabulky 6.7-3 pro borovici černou vyplývá: Celoroční expozice jehlic vypovídá obdobně jako expozice jílku o celkové zátěži lokality imisemi (rozdíly mezi dvojicemi stanovišť Pusté Jakartice Vratimov, Závišín Plzeň). z hodnot paralelních odběrů jednoletých a dvouletých jehlic v roce 2000 je zřejmé, že mezi těmito odběry není významný rozdíl a je možné je považovat za dva prakticky totožné paralelní odběry. Pro statisticky průkazné vyhodnocení tohoto tvrzení bude třeba provést více stanovení. z hodnot odběrů rozdělených na zimní expozici (odběr duben) a letní expozici (odběr listopad) byly na většině stanovišť zjištěny vyšší hodnoty v dubnových odběrech. Tento rozdíl byl znatelnější v imisně méně zatížených lokalitách. Důvod opačného vývoje na stanovišti Plzeň nebyl zjištěn. Pro kvalifikované posouzení je zatím nedostatek hodnot. Rozdělení odběrů na zimní a letní expozici může vypovídat o dynamice zátěže stanoviště lépe než jeden roční odběr a v dalších letech by bylo vhodné tento postup odběru a analýz zachovat. součet letní a zimní akumulace je v dobré shodě s celoroční akumulací, ale zatím je pro vyhodnocení příliš málo údajů. borovice černá na rozdíl od jílku akumuluje menší celkové množství sledovaných látek. Výhodou této rostliny je však možnost dokumentovat celoroční zátěž. Jílek je použitelný jen v letních měsících, které však mohou být z hlediska celkové imisní zátěže stanoviště méně zajímavé než měsíce zimní. Z porovnání zastoupení jednotlivých PAHs na různých stanovištích nevyplynuly žádné zásadní závěry. Bylo možné pouze konstatovat relativně vyšší zastoupení čtyř a více jaderných PAHs v místě vysoce zatíženém (Brno 1) ve srovnání s referenčním místem (Brno 2). Určení konkrétního zdroje III-226

PAHs na základě zastoupení jednotlivých sloučenin nebude pravděpodobně touto metodou možné ani při dostatku vyhodnotitelných dat. 6.7.1.4.2 PCDDs/Fs Sledován í proběhlo pouze v odběrech roku 2001 a to pro měsíční odběry jílku za květen, červen, červenec a srpen na relativně čistých stanovištích (Třešť, Pusté Jakartice, Přerov nad Labem). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 6.7-4. Odběry jehlic byly provedeny na dvou stanovištích s nižším imisním zatížením (Pusté Jakartice, Závišín) a na dvou s vyšším imisním zatížením (Vratimov, Plzeň). Výsledky shrnuje tabulka 6.7-5. V tabulkách jsou uvedeny výsledky v pg WHO-TEQ.g vzorku. Výsledky jsou vyjádřeny ve formě ND=0 (pro stanovení pod mezí stanovitelnosti se počítá pro daný kongener nulová koncentrace) a ve formě ND=1/2 DL (pro stanovení pod mezí stanovitelnosti se počítá pro daný kongener polovina meze stanovitelnosti jako zjištěná koncentrace). Z výsledků pro jílek je možné z takto malého počtu měření pouze konstatovat, že mezi stanovišti nejsou z hlediska obsahů PCDDs/Fs zjevné rozdíly. Pokud jde o jehlice borovice černé je možné konstatovat, že nejnižší zjištěné obsahy byly na imisně nejméně zatížené lokalitě (Závišín), poněkud vyšší obsahy byly stanoveny na relativně čisté lokalitě, která je však nedaleko od průmyslové aglomerace Ostravska (Pusté Jakartice). Vyšší obsahy byly zjištěny na lokalitě Plzeň a nejvyšší na lokalitě Vratimov. Tato zjištění ukazují na vhodnost použití borovice černé pro aktivní biomonitoring PCDDs/Fs. Tabulka 6.7-2: Celkové obsahy PAHs v ng.g -1 sušiny (15 EPA PAH podle III-39) pro jílek -1 Stanoviště rok/měsíc V VI VII VIII IX X Průměr Suma 145 Pusté Jakartice 903 Vratimov 1997 * * 64,4 113,9 117,9 * 98,7 * 1998 46,7 58,9 21,9 13,8 24,1 91 42,7 256,4 1999 79,2 71,9 157,4 60,3 77,5 135,9 97,0 582,2 2000 61,5 89 55,8 30,8 96,9 116,2 75,0 450,2 2001 56,7 6,2 15,9 48,6 123,9 110,3 60,3 361,6 Průměr 61,0 56,5 63,1 53,5 88,1 113,4 74,8 412,6 1997 * * 91,3 * 356,3 382 276,5 * 1998 120,8 199,7 36,5 82 206,1 123,5 128,1 768,6 Průměr 120,8 199,7 63,9 82,0 281,2 252,8 202,3 768,6 325 Závišín 1997 * 19,5 22,7 33,1 79,7 * 38,8 * 901 Plzeň 1998 28,5 22,6 27,2 7,6 44,7 149,5 46,7 280,1 1999 80,6 48,8 38 46,1 182,9 * 79,3 475,7 2000 61,5 67,5 56,7 48,3 141 * 75,0 450,0 2001 30,7 33,3 66,4 47,5 83,5 84,9 57,7 346,3 Průměr 50,3 38,3 42,2 36,5 106,4 117,2 59,5 388,0 1997 * 5,1 46,9 71,5 98,3 * 55,5 * 1998 15,7 40,1 26,3 43,2 32 71,4 38,1 228,7 III-227

904 Brno 1 Průměr 15,7 22,6 36,6 57,4 65,2 71,4 46,8 228,7 1998 66,7 74,4 77,8 32,4 75,8 213,7 90,1 540,8 1999 143,4 204,9 152,4 246,2 268,8 * 203,1 1 218,8 Průměr 105,1 139,7 115,1 139,3 172,3 213,7 146,6 879,8 905 Brno 2 1998 24,8 35,3 5,8 31,6 29,4 75,4 33,7 202,3 906 Praha 017 Přerov nad Labem 1998 32,8 29,4 54,6 25,9 23 143,5 51,5 309,2 1999 164,7 54,8 49,5 66,8 33,3 18,1 64,5 387,2 P růměr 98,8 42,1 52,1 46,4 28,2 80,8 58,0 348,2 1998 5,1 26,6 0 10,3 29,5 105,1 29,4 176,6 2000 65,9 57,3 0 65,8 73,6 119,8 63,7 382,4 2001 52,9 46,5 49,9 56 36,6 166,2 68,0 408,1 P růměr 41,3 43,5 16,6 44,0 46,6 130,4 53,7 322,4 907 Žilina u N. Jičína 1999 209,9 87,2 136,2 188,4 76,2 96,7 132,4 794,6 VÚRV Praha 1999 54,5 63,8 34,9 32,6 23,8 113,4 53,8 323 120 Třešť * nestanoveno 2000 47 64,4 60,2 55,8 59,9 103 65,1 390,3 2001 39,6 12,5 49,1 53,3 0 93,6 41,4 248,1 P růměr 43,3 38,5 54,7 54,6 30,0 98,3 53,2 319,2 Při chybějící jedné hodnotě za sledovaný rok byla pro roční součet započítána místo této hodnoty hodnota průměru za ostatních pět m ěsíců. Pro více chybějících hodnot nebyl součet vypočítáván. Tabulka 6.7-3: Celkové obsahy PAHs v ng.g -1 suš iny (15 EPA PA Hs podle II I-39) pro borovici černou Stanoviště Rok A B Průměr Suma 145 Pusté Jakartice 903 Vratimov 325 Závišín 901 Plzeň 1998 181,2 181,2 1999 210,4 210,4 2000 195,4 204,3 199,9 199,9 2001 241,8 92,6 334,4 Průměr 231,5 1998 317 317 1999 433,1 433,1 2000 430,2 392,5 411,4 411,4 2001 211 183,2 394.2 Průměr 388,9 1999 194,3 194,3 2000 184,3 216,9 200,6 200,6 2001 120,4 83,4 203,8 Průměr 199,6 1999 200,4 200,4 2000 422,9 371,5 397,2 397,2 III-228

A: v roce 2000 jednoleté jehlice, v roce 2001 odb ěr duben B: v roce 2000 dvouleté jehlice, v roce 2001 odběr říjen 2001 84,6 167,9 252,5 P růměr 283,4 Tabulka 6.7-4: Celkové obsahy PCDDs/Fs v pg WHO TEQ.g -1 sušin y jílek Stanoviště 120 Třešť 145 Pusté Jakartice 017 Přerov nad Labem A: hodnoty pod DL = 0 B: hodnoty pod DL = ½ DL Měsíc V V VI VI VII VII VIII VIII A B A B A B A B [p g WHO TEQ.g -1 vzorku] PCDDs 1, 01 1,08 0,017 0,26 0,009 0,22 0,39 0,55 PCDFs 0, 7 0, 85 0,34 0,44 0,24 0,3 0,42 0,44 PCDDs/Fs 1,7 1,9 0,36 0,69 0,25 0,52 0,81 0,99 PCDDs 0, 84 0,91 0,88 1,09 ND 1,02 0,02 0.39 PCDFs 0, 51 0,53 0,65 0,67 1,06 1,28 0,72 0,76 PCDDs/Fs 1,4 1,4 1,5 1,8 1,1 2,3 0,74 1,1 PCDDs 0, 21 0,46 0,86 1,14 0,05 2,14 0.74 1,1 PCDFs 0, 75 0,8 1,16 1,26 0,73 1,44 0,93 0,95 PCDDs/Fs 0, 96 1,3 2 2, 4 0,78 3,6 1,7 1,8 Tabulka 6.7-5: Celkové obsahy PCDDs/Fs v pg WHO TEQ.g -1 sušiny borovice černá Stanoviště A B Stanoviště A B 120 Pusté Jakartice 903 Vratimov A: hodnoty pod DL = 0 B: hodnoty pod DL = ½ DL PCDDs 0,21 0,4 325 Z ávišín PCDDs 0,01 0,27 PCDFs 0,73 0,76 PCD Fs 0,2 0,26 PCDDs/Fs 0,94 1,2 PCDDs/Fs 0,21 0,53 PCDDs 0,71 0,91 901 Plz eň PCDDs 0,41 0,55 PCDFs 1,51 1,54 PCDF s 1,3 1,32 PCDD s/fs 2,2 2,4 PCDDs/Fs 1,7 1,9 6.7.1.5 Literatura Arndt, U., Nobel, W., Schweizer, B. (1987): Bioindikatoren: Möglichkeiten, Grenzen und neue Erkenntnisse. Ulmer Stuttgart Chvátal, V. et al. (1997): Zpráva ze služební cesty do SRN, ÚKZÚZ Brno Královec, J. (1996): Možnosti využití aktivního biomonitoringu při sledování změn životního prostředí. In: Bulletin OAPVR, ÚKZÚZ Brno: IV (2): 38-43 MZe (1998): Zpráva o výsledcích sledování cizorodých látek v potravních řetězcích a ve vstupech, které je mohou ovlivnit, za rok 1997. MZe ČR Praha: 44-45 Pavlíček, V. et al. (1999): Ověření metody aktivního biomonitoringu. Výroční zpráva vývojového úkolu za rok 1997, OAPVR ÚKZÚZ Brno III-229

Pavlíček, V. et al. (1999): Ověření metody aktivního biomonitoringu. Výroční zpráva vývojového úkolu za rok 1998, OAPVR ÚKZÚZ Brno Pavlíček, V. et al. (2000): Ověření metody aktivního biomonitoringu. Výroční zpráva vývojového úkolu za rok 1999, OAPVR ÚKZÚZ Brno Pavlíček, V. et al. ( 2000): Ověření metody aktivního biomonitoringu. Závěrečná zpráva vývojového úkolu za rok 1997-1999, OAPVR ÚKZÚZ Brno Plhalová, Š., Veverka, V. (1999): Stanovení PAHs v půdách a rostlinách metodou HPLC. Závěrečná zpráva vývojového úkolu 6/98. ÚKZÚZ Opava. Schönbeck et al. (1970): Biologische Meβverfahren für Luftverunreinigungen. In: VDI Berichte 149, 1970 Stöcker, G. (1981): Zu einigen theoretischen und methodischen Aspekten der Bioindikation. In: Arch.f.Naturschutz und Landschaftsforschung (21) Usťak, S. (1997): Kauzální monitoring vlivu imisí na zemědělskou výrobu. Závěrečná zpráva oddělení ekotoxikologie Chomutov VÚRV Praha - Ruzyně VDI (1978): Verfahren der standardisierten Grasskultur. Richtlinien des Vereins Deutscher Ingenieure (3792), Blatt 1 VÚRV (1996): Metodické postupy: sledování vlivu imisí na zemědělskou výrobu pomocí bioindikátorů. Oddělení ekotoxikologie Chomutov VÚRV Praha - Ruzyně Wäber, M. (1996): Aktives Biomonitoring von Immissionswirkungen. Bewertung augewählter Methoden. Forstliche Forschungsberichte (155), München Wäber, M., Dietl, C., Peichl, E. (1995): Pilotprojekt Wirkungsmessung: Aktives Biomonitoring von Immissionswirkungen im Untersuchungsgebiet Mänchen, Endbericht zum F + E Vorgaben. BLU München. 6.7.2 Biomonitoring v projektech Konsorcia RECETOX TOCOEN & Associates Biomonitoring s využitím jehličí, mechů event. dříve i žížal je i součástí dlouhodobých aktivit Projektu TOCOEN. Je realizován jednak v rámci regionálního, pozaďového monitoringu POPs na observatoři Košetice, dále v rámci subprojektu Mountains zaměřeného na sledování dálkového transportu POPs ve vysokohorských oblastech ČR a počátkem 90. let se také realizoval v okolí vybraných průmyslových zdrojů nebo v průmyslových regionech. Základní přehled a charakteristika měření na sledovaných lokalitách je uveden v tabulce 6.7-6. Tabulka 6.7-6: Charakteristika biomonitorovacích aktivit v rámci projektu TOCOEN Sledovaný zdroj/region Období měření Sledované POPs Sledované matrice/počet odběrových míst Regionální pozaďový monitoring, observatoř Košetice Zatížení vysokohorských lokalit 1988 2003 PAHs, OCPs, PCBs Mechy/7 (pokračuje) Jehličí/7 199-1997 PAHs, OCPs, PCBs, PCDDs/Fs Žížaly/5 Jehličí / 12 DEZA Valašské Meziříčí 1989-1991 PAHs Mechy/12 Jehličí/12 Žížaly/20 Sokolovská uhelná a.s. 1991-1993 PAHs Mechy/8 Jehličí/8 Žížaly/5 Průměrné pozaďové koncentrace organochlorových pesticidů v mechu a jehličí z oblasti observatoře Košetice za období 1996-2001 jsou uvedeny v tabulce 6.7-7. III-230

Tabulka 6.7-7: Pozaďové koncentrace organochlorových pesticidů Košetice, 1996-2001 [ng.g -1 ] v mechu a jehličí, observatoř Jehličí Mech Aritmetický Geometrický Medián Aritmetický Geometrický Medián průměr průměr průměr průměr HCB 2,8 2,5 2,3 0,7 0,6 0,6 Lindan 3,1 1,5 1,6 6,2 1,4 1,5 Σ HCHs 6,2 3,4 3,2 6,8 2,2 2,7 DDT 7,5 1,9 1,0 1,0 0,8 0,7 Σ HCHs 11,9 4,9 3,4 2,4 2,2 2,0 Literatura: Heinisch, E., Kettrup, A., Holoubek, I., Matoušek, J., Podlešáková, E., Hecht, H., Wenzel, S (1997): Persistente organische Verbindugen in Nahrugsketten 7 von Bayern und Tschechien. Teil 1: Terrestrische Systeme. GSF-Berichte 10/97, Munich, FRG, 371 s. Holoubek, I., Houšková, L., Šeda, Z., Holoubková, I., Kott, F., Kořínek, P., Boháček, Z., Čáslavský, J. (1990): Project TOCOEN. The Fate of Selected Organic Compounds in the Environment. IV. Soils, Earthworms and Vegetation 1988. Toxicol. Environ. Chem. 29, 73-83. Holoubek, I., Houšková, L., Šeda, Z., Holoubková, I., Kořínek, P., Boháček, Z., Čáslavský, J., Kuběna, O., Vrtělka, V., Vala, J. (1990): Project TOCOEN. The Fate of Selected Organic Compounds in the Environment. V. Model Source of PAHs. Preliminary Study. Toxicol. Environ. Chem. 29, 251-260. Holoubek, I., Šeda, Z., Houšková, L., Kaláček, J., Kočan, A., Petrik, J., Chovancová, J., Bíliková, K., Holoubková, I., Bezačinský, M. (1992): Project TOCOEN. The Fate of Selected Organic Pollutants in the Environment. Part IX. A Model Source of PCBs, PCDDs and PCDFs. Toxicol. Environ. Chem. 35, 175-183. Holoubek, I., Šeda, Z., Houšková, L. Kaláček, J., Štroufová, Z., Vančura, R., Kočan, A., Petrik, J., Ch ovancová, J., Bíliková, K., Holoubková, I., Zemek, A., Kořínek, P., Matoušek, M., Mikulíková, R., Vávrová, M (1992): Project TOCOEN - The Fate of Selected Organic Pollutants in the Environment. Part X. The PCBs, PCDDs and PCDFs in Soils from Czechoslovakia - Preliminary Study. Toxicol. Environ. Chem. 36, 105-114. Ho loubek, I., Čáslavský, J., Vančura, R., K očan, A., Chovancová, J., Pet rik, J., Drobná, B., C udlín, P., Tříska, J. (1994): Project TOCOEN - The fate of selected organic pollutants in the environment. Part XXIV. The content of PCBs and PCDDs/Fs in high-mountain soils. Tox icol. Environ. Chem. 45, 189-197. Ho loubek, I., Čáslavský, J., Šeda, Z., Vanč ura, R., Helešic, J., Benedík, J., Kočan, A., Petrik, J., Chovancová, J., Bíliková, K., Kořínek, P., Boháček, Z., Borkovcová, I., Holoubková, I., Dostál, P., Houšková, L., Mikeš, C., Bezačinský, M., Neubauerová, L., Mato ušek, M., Mikulíková, R., Zemek, A., Hajšlová, J., Vávrová, M. (1994): Project TOCOEN (Toxic Organic Compounds in the ENvironment). The Fate of Selected Organic Compounds in the Environment. Part XX. The Pollution of Environment in Czechoslovakia by Selected Organic Pollutants. In: Environmental Contaminants in Eastern Europe. Ecochemical and Ecotoxicological Case (Eds. E. Heinisch, A. Kettrup, S. Wenzel-Klein), ECOMED, Landsberg 1994, Ch. 7.1., 302-315. Holoubek, I., Čáslavský, J., Helešic, J., Kočan, A., Petrik, J., Chovancová, J., Drobná, B., Kořínek, P., Boháček, Z., Holoubková, I., Kaláčková, L., Kaláček, J., Vančura, R., Šeda, Z., Dušek, L. Mátlová, L., Kohoutek, J., Štaffová, K., Zemek, A. (1996): Project TOCOEN. Arch. Environ. Protect., Poland. 3-4, 9-34. Holoubek, I., Tříska, J., Cudlín, P., Čáslavský, J., Schramm, K.-W., Kettrup, A., Kohoutek, J., Čupr, P., Schneiderová, E. (1998): Project TOCOEN (Toxic Organic Compounds in the Environment), Part XXXI. The occurence of POPs in high mountain ecosystems of the Czech Republic. Toxicol. Environ. Chem., 66, 17-25. Holoubek, I., Tříska, J., Cudlín, P., Schramm, K.-W., Kettrup, A., Jones, K. C., Schneiderová, E., Kohoutek, J., Čupr, P. (1998): The occurrence of PCDDs/Fs in high-mountain ecosystems of the Czech Republic. Organohalogen Compounds. 39, 137-144. Holoubek, I. (1999): Persistent bioaccumulative and toxic chemicals in Central and Eastern Europe: Levels and Risks. Crit. Revs. in Anal. Chem., 29, 179-185. Holo ubek, I. (2000): A Eastern European Perspectives. In: Persistent Organic Pollutants (POPs): Environmental Behaviour and Pathways of Human Exposure. Kluwer Academic Publishers, Ch. 9, 233-266. Holoubek, I., Kořínek, P., Šeda, Z., Schneiderová, E., Holoubková, I., Pacl, A., Tříska, J., Cudlín, P. (2000): The use of mosses and pine needles to detect atmospheric persistent organic pollutants at the local and regional scale. Environ. Pollut. 109, 283-292 III-231

Holoubek, I., Ansorgová, A., Kořínek, P., Kohoutek, J., Štaffová, K., Paschová, Z., Holoubková, I., Mitera, J. (2000): The spatial and temporal variations of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) in environmental matrices in The Czech Republic. Polyclic Aromatic Compounds 20, 67-77. Holoubek, I., Kočan, A., Holoubková, I., Hilscherová, I., Kohoutek, J., Falandysz, J., Roots, O. (2000): Persistent, Bioaccumulative and Toxic Chemicals in the Central and Eastern European Countries - State-of-the-Art Report. Organohalogen Compounds 46, 384-386. Holoubek, I., Ansorgová, A., Kohoutek, J., Kořínek, P., Holoubková, I. (2000): The regional background monitoring of POPs (PAHs, PCBs, OCPs) in the Czech Republic. Organohalogen Compounds 46, 387-390. Holoubek, I., Ansorgová, A., Shatalov, V., Dutchak, S., Kohoutek, J. (2001): Regional background monitoring of PBT compounds. The comparison of the results from measurements and monitoring. Environ. Sci. Pollut. Res. 8, 201-211. Holoubek, I., Ansorgová, A., Kohoutek, J. (2001): Persistent Organic Pollutants (POPs) on the regional level in the Czech Republic 12 years of measurements. Symposium 2000 EUROTRAC-2. Transport and Chemical Transformation of Pollutants in the Troposphere. Garmisch-Partenkirchen, 27-31/03/2000. Proceedings from the EUROTRAC Symposium 2000, P. M. Midgley, M. Reuther, M. Williams (Eds.), Springer Verlag Berlin, Heidelberg 2001. Shatalov, V., Malenichev, A., Berg, T., Larsen, R., Holoubek, I., Milukaité, A.-R., Afinogenova, O., Rozovskaya, O. (2000): Investigation and assessment of POP transboundary transport and accumulation in different media. EMEP Report 4/2000, MSC-EAST, Moscow, Russia, June 2000, 90 s. Shatalov, V., Malenichev, A., Vulykh, N., Berg, T., Mano, S., Holoubek, I., Milukaité, A.-R., Afinogenova, O. (2001): Assessment of POP transport and accumulation in the environment. EMEP Report 4/2001, MSC-EAST, Moscow, Russia, June 2001, 131 s. Sha talov, V., Malenichev, A., Vulykh, N., Berg, T., Mano, S., Holoubek, I., Milukaité, A.-R., Afinogenova, O., Mantseva, E. (2002): Assessment of POP transport and accumulation in the environment. EMEP Report 7/2002, MSC- EAST, Moscow, Russia, June 2002, 145 s. Váňa, M., Pacl, A., Pekárek, J., Smítka, J., Holoubek, I., Honzák, J., Kliegrová, S., Hruška, J. (1995): Quality of the natural environment in the Czech Republic at the regional level. ČHMÚ Praha. Váňa, M., Holoubek, I., Pacl, A., Pekárek, J., Smrčková, V., Machálek, P., Helešic, J., Šeda, Z., Adamec, V., Janouch, M., Honzák, J., Ansorgová, A., Kohoutek, J., Holoubková, I., Shatalov, V., Dutchak, S., Fottová, D., Hruška, J., Hofman, J., Anděl, P. (2001): Quality of the Natural Environment in the Czech Republic at the Regional Level. Results of the Košetice Observatory. ČHMÚ Praha, 189 s., ISBN 80-85813-88-2. 6.7.3 Projekty VŠCHT MŽP ČR garantuje původní program Monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích vycházející z usnesení vlády ČR č. 408 ze dne 10/06/92. Projekt je od roku 1995 koordinován VŠCHT Praha. Pokud jde o POPs, zahrnuje sledování obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), polychlorovaných bifenylů (PCBs) a organochlorových pesticidů (OCPs). Je sledováno 15 PAHs (z 16 prioritních dle US EPA není sledován naftalen), 7 indikátorových kongenerů PCBs (28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) a 6 organochlorových pesticidů (α-, β-, γ-hch, HCB, DDT, DDE). Do tohoto monitoringu je zahrnuto 22 lokalit, kde jsou PAHs sledovány v zemědělských plodinách (jablka, pšenice, olejniny), krmivu, pylu, rybách, mechu, jehličí, úhrnné atmosférické depozici. PCBs a OCPs jsou sledovány ve volně žijící zvěři (zajíc, srnec, myš), bramborách, pylu, rybách, mechu, jehličí, mokré atmosférické depozici. Program a jeho výstupy jsou podrobněji prezentovány v kapitole 9. III-232