NIZOZEMSKÁ A ANGLICKÁ REVOLUCE
Nizozemská revoluce (1555 1609) / Osmdesátiletá válka (1568 1648) ozbrojený konflikt mezi Nizozemím a Španělskem, ve kterém získalo Nizozemí nezávislost Španělské Nizozemí (od r. 1555) = do r. 1581 dnešní Benelux / po r. 1581 Belgie a Lucembursko Po sňatku Marie Burgundské s Maxmiliánem I. Habsburským připadlo Nizozemí Habsburkům. Syn Marie Burgundské, Filip I. Sličný, se oženil s Johanou Šílenou, a získal tak španělský trůn. Za vlády Filipova syna Karla V. došlo k rozdělení habsburského rodu na španělskou a rakouskou větev, Nizozemí zůstalo španělským Habsburkům.
Sídlem místodržitele (generálního guvernéra) byl Brusel
Brusel r. 1572
Filip II. (1556-1598) španělský král (Habsburk) / fanatický katolík / ostře proti reformaci / od bratra Karla V. v r. 1555 dostal Nizozemí cíle jeho politiky v Nizozemí (nejbohatší španělská provincie): centralizace - oslabit moc stavů (generální stavy) zvýšit daně (Španělsko hospodářsky upadalo + potřebovalo peníze na válku s Francií) vykořenit kalvinismus - jediným náb. měl být katolicismus / byly založeny 3 nová arcibiskupství a 15 nových biskupství.
Všechny tyto snahy Španělů vyvolaly odpor sebevědomých, bohatých stavů, prosazujících náboženskou toleranci. Protestanté tvořili 1/3 obyvatelstva, byli však velmi vlivní. Markéta Parmská - nevlastní sestra Filipa II. se stala regentkou v Nizozemí - to se skládalo ze 17 provincií: jižní provincie (Flandry, Brabantsko, Artois, Antverpy) výroba sukna / jinak převaha nájemního zemědělství / vliv katolické Francie severní provincie (Holland (Amstrdam), Zeeland, Utrecht, Rotterdam) - rybolov, obchod, stavba lodí, manufaktury (dehet, ocet, papír, levné látky, zbraně, prostředky na stavbu lodí, předměty denní spotřeby) / vliv kalvinismu
Proti snahám Filipa II. o rekatolizaci a centralizaci jako první protestovala vysoká šlechta: v čele hnutí stáli Vilém Oranžský, generál Egmont a admirál Horn. Nizozemci si přáli: zachovat náboženskou svobodu, zrušit inkvizici a edikty proti heretikům. 1565 byl proto založen Kompromis bredský, neboli Liga Nobility (zastoupena vyšší a nižší šlechta + podpora měst) 1566 - počátek povstání. V Bruselu přednesli zástupci opozice své požadavky guvernérce Markétě Parmské. Údajně tím byla překvapena, a aby získala nadhled, řekl někdo z jejího okolí Je to jen hromada žebráků (gueux). Tato slova však zaslechli také šlechtici stojící opodál, a přeměnili urážlivé označení k pojmenování stoupenců opozičního hnutí ( gézové = žebráci)
Vilém Oranžský vůdce přestoupil na luterskou víru národněosvobozeneckého boje Nizozemců proti Španělům / do 11 let luterán, od 12 vychováván jako katolík (kvůli nástupnictví v knížectví Orange (JV Francie) / zdědil rozsáhlý majetek burgundského feudálního rodu. Panství se rozprostírala ve Francii, Nizozemí a Německu bohaté součásti burgundského dědictví / nakonec
1566 - obrazoborecké bouře: stavové chtěli mírné řešení, ale vypukly lidové bouře zničeno přes 5500 klášterů a kostelů / guvernérka souhlasila s Prozatímní úmluvou (Accord) Setkání Filipa II. a Viléma Oranžského
Markéta Parmská nahrazena železným vévodou z Alby tvrdý postup. Povstalci vojensky poraženi. 1568 Egmont a Horn popraveni / Vilém Oranžský uprchl do Francie a stal se exilovým vůdcem povstání.
Některé složky španělského vojska: pikenýr, mušketýr
Mír však nenastal: stoupenci opozice se shromažďovali v Německu podnikali ozbrojené vpády do Nizozemí cíl: vyvolat v provinciích lidové povstání: začala 80-letá válka (1568-1648) Na území Nizozemska nadále bojovali gézové lidové hnutí: lesní gézové se shromažďovali v lesích na jihu, toulali se krajem, loupili a zabíjeli kněze mořští gézové plundrovali kláštery na pobřeží
Amstrdam r. 1572
1572 - mořští gézové po ztrátě podpory Anglie museli opustit tamní přístavy podařilo se jim obsadit Brielle - základnu na nizozemském území - následně obsadili další města v Hollandu a Zeelandu. 1576 - v Bruselu vypuklo lidové povstání proti novému místodržícímu (guvernér) - nevlastní bratr šp. krále Juan d Austria a na podporu Viléma Oranžského V listopadu se vzbouřili španělští žoldnéři, kteří nedostali žold a proto vyplenili a vypálili Antverpy. Zahynulo přitom přes 8000 lidí. Byla přijata gentská pacifikace (smíření) = dohoda uzavřená mezi severními a jižními nizozemskými provinciemi o společném boji proti Španělsku
Antverpy r. 1572
1572 Španělé plení Antverpy ( Spaanse Furie / španělská zuřivost)
1572 Španělé zmasakrovali mnoho civilistů také v Naardenu, (Víte, jaký vztah má toho město k českým dějinám?)
Španělé byli ochotni stáhnout vojska s tím, že bude přijat nový guvernér a bude obnoveno katolické náboženství. To odmítli Holland a Zeeland a proti Španělům povstala města i venkov. Španělé byli vyčerpáni nákladnou válkou a otevřeli mírová jednání tak vznikla: 1579 Arraská unie jižní provincie - mír se Španělskem 1579 Utrechtská unie severní provincie, které 1581 - haagským manifestem vyhlásili nezávislost na Šp.: Republika spojených nizozemských provincií / v čele: Vilém I. Oranžský (1572-84 zavražděn) / následoval jeho syn Mořic Nasavský (1585-1625). Dynastie Oranžsko Nasavská (do r. 1795). Boje se Španěli pokračovaly
Arraská unie: žlutá Utrechtská unie: modrá biskupství Liège: zelené španělské državy: světle žluté ----------------------- znak Nizozemské republiky
Hlavním ochráncem Sedmi spojených nizozemských provincií, tj. Utrechtské unie, se stala Anglie. K úspěchu v občanské válce Přispěly tyto vnější události: 1588 - rozdrcení španělské Armady 1559 - francouzské vyhlášení války Španělsku (na mapě situace z r. 1585)
Mapy - situace: 1590 / 1604
1607 - bitva u Gibraltaru: námořní bitva / nizozemská flotila přepadla španělskou flotilu zakotvenou v Gibraltarské zátoce a během čtyř hodin ji z větší části zničila Výbuch na španělské vlajkové lodi v bitvě u Gibraltaru 25. dubna 1607
Boje se Španěly pokračovaly do r. 1609, kdy bylo podepsáno 12leté příměří = faktické uznání nezávislosti. De iure potvrzena Vestfálským mírem 1648 (Münsterská dohoda a stav ovládaného území z r. 1609)
Nizozemská válka za nezávislost a finální podoba Nizozemí