Podrobný popis aktuálních a plánovaných činností v oblasti boje proti terorismu a násilnému extremismu. Obsah I. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI OBČANŮ...

Rada Evropské unie Brusel 20. prosince 2016 (OR. en) 14260/16 ADD 1 EXT 1 JAI 924 CT 1 CFSP/PESC 914 COSI 183 COPS 333 ENFOPOL 400 COTER 111 SIRIS 155 FRONT 436 CATS 87 EDUC 360 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Protiteroristický koordinátor EU Rada Provádění protiteroristické agendy stanovené Evropskou radou Podrobný popis aktuálních a plánovaných činností v oblasti boje proti terorismu a násilnému extremismu Obsah I. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI OBČANŮ... 3 1. Sdílení informací a operativní spolupráce... 3 2. Kontroly na vnějších hranicích... 8 3. Palné zbraně a výbušniny... 16 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 1

4. Bezpečnostní služby... 17 5. Boj proti financování terorismu... 18 6. Směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS)... 20 7. Elektronické důkazy... 20 II. PŘEDCHÁZENÍ RADIKALIZACI A OCHRANA HODNOT... 21 1. Středisko excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN)... 21 2. Internet... 22 3. Reakce trestního soudnictví na radikalizaci... 25 4. Předcházení radikalizaci prostřednictvím vzdělávání, prosazování tolerance a boje proti diskriminaci, rasismu a xenofobii... 26 III. SPOLUPRÁCE S NAŠIMI MEZINÁRODNÍMI PARTNERY... 31 1. Region Blízkého východu a severní Afriky a Turecko... 31 2. Západní Balkán... 37 3. Sahel a Nigérie... 38 4. Mnohostranné činnosti a tematická vnější angažovanost... 39 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 2

I. ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI OBČANŮ 1. Sdílení informací a operativní spolupráce Rada SVV jednala na zasedáních konaných v dubnu, v červnu (ministři vnitra) a v říjnu 2016 (ministři spravedlnosti) o tom, jak posílit sdílení informací. Během nizozemského předsednictví přijala Rada v červnu 2016 Plán na posílení výměny informací a správy informací včetně řešení interoperability v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, v němž byla stanovena široká škála opatření. Podrobný přehled o tom, jak je prováděna část tohoto plánu týkající se boje proti terorismu, je uveden ve zprávě předsednictví o aktuálním stavu provádění opatření 17 až 40 (kapitola 3) (dokument 12286/1/16 REV 1). Europol Dne 13. dubna 2016 přijal Evropský parlament návrh Evropské komise týkající se opravného rozpočtu EU na rok 2016 s cílem zvýšit počet zaměstnanců Europolu na podporu centra ECTC. Prostřednictvím opravného rozpočtu byly poskytnuty finanční prostředky, které umožnily zvýšit počet zaměstnanců Europolu o dalších 25 dočasných zaměstnanců, 5 smluvních zaměstnanců a 5 vyslaných národních odborníků (celkem 35). Náborová řízení na obsazení většiny pracovních míst již byla dokončena, přičemž zbývající řízení by měla skončit v nadcházejících týdnech. V návaznosti na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 o dalších krocích v souvislosti s bezpečnostní unií 1 provedla Evropská komise spolu s Europolem důkladné posouzení potřeb a předložila návrh opravného rozpočtu na rok 2017, v němž navrhla vytvoření dalších 20 pracovních míst v plánu pracovních míst pro ECTC. Současný navrhovaný počet zaměstnanců (včetně uvedených 20 pracovních míst) je však stále o 11 nižší, než je celkový počet uvedený v plánu pracovních míst, na němž se pro Europol jako celek v lednu 2016 dohodla správní rada Europolu. 1 Posilování bezpečnosti ve světě mobility: zdokonalování výměny informací v boji proti terorismu a pevnější vnější hranice, COM(2016) 602 final. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 3

Ve sdělení Komise ze dne 14. září 2016 bylo zdůrazněno, že je důležité nalézt praktické řešení, jež umožní posílenou spolupráci mezi donucovacími orgány a zpravodajskými službami. Členské státy byly ve sdělení vyzvány, aby sdílely své zkušenosti a poznatky získané v této oblasti. Aktualizace rámcového rozhodnutí Rady o systému ECRIS Dne 19. ledna 2016 přijala Komise návrh na změnu a modernizaci Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS), který byl zřízen v roce 2012. Cílem návrhu je rozšířit stávající systém na státní příslušníky třetích zemí tím, že bude mimo jiné zavedena povinnost uchovávat informace z rejstříku trestů, včetně otisků prstů, které se týkají odsouzených státních příslušníků třetích zemí, a tyto informace si pro účely trestního řízení vyměňovat. V návrhu je stanoven decentralizovaný systém fungující na základě index-filtru obsahujícího mimo jiné otisky prstů odsouzených státních příslušníků třetích zemí získané z vnitrostátního rejstříku trestů odsuzujícího členského státu, jakož i mechanismus vyhledávání shody. Na zasedání Rady SVV konaném ve dnech 9. a 10. června byl podpořen odlišný přístup, než jaký byl obsažen v původním návrhu Komise, a to vytvoření rozšířeného systému ECRIS pro státní příslušníky třetích zemí jakožto centralizovaného systému jak pro otisky prstů, tak pro alfanumerické údaje. Očekává se, že Komise do konce roku rozhodne o tom, zda návrh centralizovaného systému předloží. Eurojust Existuje pozitivní trend směrem k lepšímu využívání Eurojustu v boji proti terorismu, ačkoliv tento proces začíná téměř od nuly a stále neodpovídá dané hrozbě. V uplynulých letech se na Eurojust častěji obracely se žádostí o pomoc příslušné orgány členských států zabývající se vyšetřováním a stíháním teroristických činů. Eurojust byl požádán o pomoc v řadě složitých případů přeshraniční povahy, které souvisely s bojem proti terorismu. Do konce září roku 2016 bylo v Eurojustu registrováno celkem 47 případů souvisejících s terorismem. S ohledem na údaje z roku 2015 (celkem 41 případů) a z roku 2014 (celkem 14 případů) to představuje podstatný nárůst počtu případů. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 4

Při řešení složitých právních a praktických otázek se prokázala účinnost koordinačních nástrojů Eurojustu. Koordinačních zasedání Eurojustu se účastní donucovací a soudní orgány ze všech zemí, jichž se daný případ týká. Poskytují důvěryhodnou platformu pro výměnu informací, usnadňují nebo koordinují provádění žádostí o vzájemnou právní pomoc, koordinují probíhající vyšetřování a donucovací opatření (např. příkazy k prohlídce a zatýkací rozkazy). Eurojust uspořádal do konce září 2016 celkem 15 koordinačních zasedání zaměřených na operativní případy související s terorismem (za celý rok 2015 jich bylo 15). Koordinační centra Eurojustu poskytují intenzivnější operativní podporu během dnů společné akce. V roce 2016 se zatím neuskutečnilo žádné zasedání koordinačního centra zaměřeného na boj proti terorismu (v roce 2015 se uskutečnilo jedno zasedání). Eurojust nadále poskytoval podporu společným vyšetřovacím týmům zabývajícím se případy terorismu: koncem září 2016 byly stále aktivní jeden společný vyšetřovací tým vytvořený v roce 2014, tři společné vyšetřovací týmy (dva nové) vytvořené v roce 2015 a tři společné vyšetřovací týmy (jeden nový) vytvořené v roce 2016. Došlo k nárůstu informací o trestních stíháních a odsouzeních, které byly Eurojustu předloženy na základě rozhodnutí Rady 2005/671/SVV. Například objem informací o probíhajícím stíhání výrazně vzrostl, je však nadále nízký (v roce 2014 byly takové informace k dispozici ve 30 případech, v roce 2015 ve 100 případech a v roce 2016 do konce září ve 113 případech). Počet uzavřených soudních řízení týkajících se teroristických trestných činů oznámených Eurojustu se zvýšil, je však i nadále neúplný (ze 180 v roce 2014 na 218 v roce 2015 ohledně 513 osob, mezi nimiž bylo 85 žen; do konce září 2016 to pak bylo 65 řízení). Ačkoliv počet případů souvisejících s terorismem, kterými se zabývá Eurojust, se zvyšuje, Eurojust vítá intenzivnější výměnu informací se soudními orgány členských států EU a je připraven přijímat veškeré takové informace. Počet případů terorismu a úroveň informací, které byly Eurojustu dosud sděleny, dostatečně neodrážejí současnou teroristickou hrozbu. Je možné, že se do členských států EU bude vracet stále více zahraničních teroristických bojovníků s cílem páchat trestné činy související s terorismem. To vyvolává velké obavy. Eurojust proto vybízí soudní orgány v členských státech, aby lépe využívaly spontánní výměnu informací bez ohledu na dopisy se žádostmi, což představuje rovněž právní možnost, jak spolupracovat na mezinárodní úrovni, a to způsobem, který se jeví adekvátnějším s ohledem na potřebu rychlého a efektivního oběhu informací za podpory Eurojustu. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 5

Podle rozhodnutí Rady 2005/671/SVV musí informace vyměňované s Eurojustem obsahovat informace o trestních stíháních a odsouzeních za teroristické trestné činy, jakož i informace týkající se konkrétních okolností těchto trestných činů, odkazy na jiné relevantní případy, žádosti o vzájemnou právní pomoc a informace o vyřízení těchto žádostí. Prostřednictvím sdílení informací o veškerých trestních stíháních a odsouzeních za teroristické trestné činy, včetně informací o okolnostech těchto činů, by členské státy mohly lépe využívat schopnost Eurojustu nalézat souvislosti mezi případy, jakož i pokračující snahu Eurojustu o centralizaci a analyzování problémů a osvědčených postupů týkajících se trestních stíhání za teroristické trestné činy, a to zejména v rámci zpráv Eurojustu o odsouzeních za teroristické trestné činy (Terrorism Convictions Monitors TCM). Ve dnech 22. a 23. června 2016 uspořádal Eurojust již čtvrtý rok po sobě zasedání národních zpravodajů pro otázky terorismu působících v rámci EU, aby si vyměnili názory na to, jak co nejlépe postupovat při formování účinné soudní reakce na jev zahraničních teroristických bojovníků (taktické zasedání Eurojustu na téma terorismu), jehož se zúčastnili rovněž státní zástupci specializovaní na boj proti terorismu ze Švýcarska, Norska, USA, Turecka, Černé Hory, Albánie, Srbska a Bosny a Hercegoviny. V rámci tohoto zasedání národní zpravodajové EU pro otázky terorismu a odborníci na terorismus z Norska, Švýcarska a USA jednali na téma boje proti terorismu se zástupci Mezinárodního trestního soudu, přičemž diskutovali o možnosti vypracovat koordinovanou strategii vyšetřování a stíhání pro záležitosti související s bojem proti terorismu, která by byla určena Mezinárodnímu trestnímu soudu, Eurojustu a vnitrostátním soudním orgánům. Zástupci Mezinárodního trestního soudu uvedli Libyi jako stát, ve kterém by tato strategie mohla být v rámci pilotního projektu prováděna. Eurojust v současné době pracuje na čtvrté utajované zprávě o reakci trestního soudnictví na fenomén zahraničních teroristických bojovníků, která má být vydána v listopadu 2016 a prezentována ministrům vnitra a spravedlnosti na zasedání v prosinci 2016. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 6

Poradní fórum generálních prokurátorů a nejvyšších státních zástupců členských států se na 11. zasedání konaném dne 3. června 2016 2 zabývalo aktuálním vývojem v klíčových oblastech trestné činnosti včetně terorismu, jakož i výzvami, jimž justiční pracovníci v zemích EU čelí při justiční spolupráci s klíčovými třetími státy v případech závažné a organizované trestné činnosti. Byly učiněny závěry ohledně cenné úlohy Eurojustu, který je při provádění justiční spolupráce se třetími státy v těchto oblastech členským státům nápomocen, jakož i ohledně způsobů, jimiž by Eurojust mohl být případně v této souvislosti dále nápomocen. Na základě závěrů Rady byla dne 9. června 2016 zřízena evropská justiční síť pro boj proti kyberkriminalitě. Eurojust byl pověřen poskytováním podpory této síti, do níž budou zapojeni odborníci z členských států specializující se zejména na kyberkriminalitu, s cílem usnadnit výměnu odborných znalostí, osvědčených postupů a dalších relevantních poznatků a zkušeností v oblasti vyšetřování a stíhání kyberkriminality, trestné činnosti související s kyberprostorem a vyšetřování v kyberprostoru, jakož i podpořit dialog mezi různými subjekty a zúčastněnými stranami, které hrají roli při zajišťování právního státu v kyberprostoru (například EC3, Eurojust, ENISA, CEPOL, Interpol, Rada Evropy, soukromý sektor a další příslušné subjekty a sítě v oblasti kybernetické bezpečnosti). Na zahajovacím zasedání, které se uskuteční dne 24. listopadu 2016 v Eurojustu, se budou řešit technické a právní výzvy související se šifrováním a právní překážky bránící tomu, aby mohlo být prováděno utajované vyšetřování online. Eurojust také začne vydávat informační přehled o soudních případech týkajících se kyberkriminality. Je třeba pokročit ve spolupráci mezi ECTC a Eurojustem s cílem usnadnit včasné zapojení justičních orgánů a plné využití koordinačních nástrojů Eurojustu a jeho dlouhodobých zkušeností s případy, jakož i jeho sítě národních zpravodajů Eurojustu pro otázky terorismu jmenovaných členskými státy, Norskem a Švýcarskem. Zvažují se další kroky v zájmu součinnosti mezi Eurojustem a ECTC na základně pozitivních zkušeností a přidané hodnoty zástupce Eurojustu v Evropském centru pro boj proti kyberkriminalitě (EC3). 2 Dokument 12393/16. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 7

Strukturovaný a mnohostranný přístup v zájmu operativní spolupráce v boji proti teroristickým hrozbám O tomto tématu několikrát jednal během nizozemského předsednictví Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI), který rozhodl, že INTCEN a Europol mu budou pravidelně předkládat vlastní, do budoucna zaměřená posouzení hrozeb (z hlediska vymáhání práva). Výbor COSI začal tento přístup uplatňovat během slovenského předsednictví. 2. Kontroly na vnějších hranicích Pevný právní základ pro příspěvek Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontexu) k boji proti terorismu Frontex byl přejmenován a posílen. Nové nařízení 2016/1624 o Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontexu) bylo přijato dne 14. září 2016. Opatření týkající se prevence a odhalování terorismu během hraničních kontrol jsou nyní součástí evropské integrované správy hranic, jak ji vymezuje nový mandát agentury. Nové nařízení rovněž Frontexu umožňuje zpracovávat informace obsahující osobní údaje týkající se osob podezřelých z účasti na trestných činech včetně terorismu a spolupracovat s dalšími agenturami EU v oblasti předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Zadávání údajů do SIS II a jeho využívání Po řadě prováděcích opatření přijatých v posledních několika měsících byla v SIS II provedena řada změn s cílem zvýšit možnosti SIS II sledovat jednotlivé osoby a umožnit přijetí neprodlených opatření v reakci na záznamy vložené podle článku 36 rozhodnutí o SIS II, zejména za účelem boje proti terorismu. Počet záznamů podle článků 26 a 36 v posledních měsících vzrostl. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 8

Přehled 3 : a) Počet záznamů o osobách vložených podle článku 26 rozhodnutí o SIS II (evropský zatýkací rozkaz) v roce 2014: 34 651 v roce 2015: 34 590 v roce 2016: 35 534 b) Počet záznamů o osobách vložených podle čl. 36 odst. 2 rozhodnutí o SIS II (trestné činy) v roce 2014: 44 669 v roce 2015: 61 575 c) Počet záznamů o osobách vložených pro účely skrytých nebo zvláštních kontrol v zájmu státní bezpečnosti (čl. 36 odst. 3 rozhodnutí o SIS II) v roce 2014: 1 859 v roce 2015: 7 945 v roce 2016: 9 516 d) Počet záznamů o osobách vložených pro účely skrytých a zvláštních kontrol vyžadujících okamžité hlášení (čl. 36 odst. 2 a 3 rozhodnutí o SIS II): v roce 2016: 78 015 září roku 2016: 6 100 Dne 3. července 2016 začala agentura eu-lisa vyhotovovat zprávy o kvalitě údajů obsažených v záznamech SIS a v této souvislosti se obrací na jednotlivé členské státy, které záznam pořídily. O kvalitě údajů a lepším využívání SIS II se rovněž jednalo v rámci odborné skupiny na vysoké úrovni pro informační systémy a interoperabilitu. 3 údaje za rok 2016 se týkají období leden až září; referenční datum pro rok 2014 je 31. prosinec 2014; referenční datum pro rok 2015 je 31. prosince 2015; souhrnné údaje se týkají všech zemí schengenského prostoru; informace poskytnuté Komisí. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 9

Komise pokračovala v jednáních s členskými státy s cílem vymezit společná kritéria ohledně jednotlivých kategorií záznamů SIS za účelem řešení problematiky osob podezřelých z terorismu. Stále není možné rozlišit, kolik záznamů se týká zahraničních teroristických bojovníků / teroristů. V září 2016 se výbor SIS/VIS dohodl, že v záznamech pro účely zvláštních kontrol a záznamech pro účely skrytých a zvláštních kontrol vyžadujících okamžité hlášení bude uváděn i druh trestného činu, včetně činnosti související s terorismem. Uskutečnění této změny je momentálně pozastaveno z důvodu několika provozních a technických otázek, které nadnesly členské státy; agentura eu-lisa provádí technické posouzení několika alternativ této změny s cílem získat přehled, pokud jde o dopad na centrální a vnitrostátní systémy. Další opatření ke zlepšení využívání SIS v boji proti terorismu jsou uvedena v plánu týkajícím se výměny informací, který byl přijat během nizozemského předsednictví (dokument 9368/1/16 REV1). Ve svém sdělení nazvaném Silnější a inteligentnější informační systémy pro hranice a bezpečnost 4 oznámila Komise záměr navrhnout revizi SIS tak, aby se k biometrické identifikaci používalo i zobrazení obličeje. Jak vyžadují právní nástroje SIS II (čl. 50 odst. 5 nařízení o SIS II a čl. 66 odst. 5 rozhodnutí o SIS II), Komise provedla tři roky po spuštění provozu SIS II jeho celkové hodnocení. Na základě výsledku hodnocení Komise připravuje legislativní návrh obsahující řadu opatření, která jsou zaměřena na maximalizaci efektivity systému SIS; návrh bude předložen v blízké budoucnosti. Biometrické údaje v SIS II Přístup k fotografiím a otiskům prstů je v současnosti možný pouze za účelem potvrzení totožnosti v případě pochybností (čl. 22 písm. b) obou příslušných právních nástrojů SIS II 5 ). Stávající právní nástroje SIS II umožňují používání funkce biometrického vyhledávání podle otisků prstů a v této souvislosti se pracuje na technických opatřeních s cílem umožnit, aby funkce biometrického vyhledávání podle otisků prstů byla zavedena v plném rozsahu. 4 5 COM(2016) 205 final, 6. dubna 2016. Nařízení (ES) č. 1987/2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace, Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4, a rozhodnutí 2007/533/SVV o zřízení, provozování a využívání Schengenského informačního systému druhé generace, Úř. věst. L 205, 7.8.2007, s. 63. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 10

Komise předložila dne 29. února 2016 zprávu o této technologii a konzultovala Evropský parlament (čl. 22 písm. c) nařízení o SIS II i rozhodnutí o SIS II). Systém automatické identifikace otisků prstů (AFIS) v rámci SIS II je vyvíjen agenturou eu-lisa, která v této záležitosti začala v červnu 2016 spolupracovat s Komisí a členskými státy; již brzy pak budou finalizovány uživatelské a technické požadavky. Fáze testů, jež proběhnou v roce 2017, se bude týkat osmi členských států a spuštění biometrické funkce umožňující vyhledávat podle otisků prstů je plánováno na rok 2018. Agentura EU pro základní práva provádí v současné době projekt, jehož cílem je zjistit, jaké dopady může mít na základní práva skutečnost, že ve velkých informačních systémech EU v oblasti hranic, víz a azylu existují rozsáhlé biometrické údaje. Zjištění vyplývající z projektu, který je zaměřen na Eurodac, SIS II a VIS (zpráva má být zveřejněna koncem roku 2017), by mohla být relevantní v kontextu hodnocení dopadu připravovaných právních předpisů, týkajících se například ETIAS a SIS II, i v kontextu jednání o interoperabilitě. Využívání databází Interpolu V průběhu uplynulého roku se výrazně zvýšilo využívání databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů vedené Interpolem (SLTD), databáze TDAWN (cestovní doklady související se záznamy) a databáze NOMinals (obsahující všechny záznamy). Využívání databází se však v jednotlivých členských státech výrazně liší. Ačkoliv vyhledávání v databázích Interpolu má klíčový význam, zásadní otázkou je i vkládání údajů do rejstříků Interpolu. Interpol důrazně doporučuje členským státům, aby integrovaly vyhledávací systémy Interpolu, jako jsou FIND 1.1 (přístup k SLTD a TDAWN), FIND 1.2 (přístup k NOMinals) a WISDM (automatické vkládání záznamů SLTD z vnitrostátních rejstříků), s cílem co nejvíce využívat policejních schopností Interpolu. Řešení FIND umožňuje členským státům plně integrovat do svých vnitrostátních systémů nezbytné prvky IT za účelem systematického a automatického vyhledávání v různých databázích a poskytuje plnou interoperabilitu prostřednictvím využití mechanismu jeden dotaz několik odpovědí v rámci přístupu k vnitrostátním, regionálním a mezinárodním databázím, jako jsou INTERPOL SLTD, TDAWN a NOMinals. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 11

V souvislosti se směrnicí o jmenné evidenci cestujících, kterou přijal Evropský parlament v dubnu 2016, zaslal Interpol v červenci 2016 každé národní ústředně v členských státech EU dopis, v němž uvedl, že je připraven přijímat žádosti ze strany jakéhokoliv vnitrostátního systému jmenné evidence cestujících v EU za účelem porovnání s databázemi NOMinals a SLTD. Členské státy používající pro přístup k databázím Interpolu NOMinals a SLTD technologii webových služeb FIND budou moci tyto webové služby snadněji začlenit do svých nových systémů jmenné evidence cestujících / složky pro informace o cestujících. Několik členských států již za účelem propojení svých vnitrostátních systémů jmenné evidence cestujících se službami Interpolu zahájilo testování nebo studie. Uplatňování společných ukazatelů rizik Na používání společných ukazatelů rizik bude mít vliv vstup v platnost cílené změny Schengenského hraničního kodexu, která se týká systematických kontrol všech cestujících překračujících vnější hranice s využitím příslušných databází. Po vstupu této změny v platnost budou společné ukazatele rizik i nadále relevantní pro hraniční přechody, na které se vztahují výjimky nebo přechodné období. Frontex podporuje členské státy při uplatňování společných ukazatelů rizik v rámci všech operací, které jsou prováděny na hraničních přechodech. V rámci své operativní činnosti Frontex vypracoval na základě seznamu společných ukazatelů rizik vypracovaného společně Evropskou komisí, Europolem a členskými státy informativní příručku, která má zajistit informovanost příslušníků vysílaných Frontexem do různých operačních oblastí na vnějších hranicích EU a současně sloužit jako obecná příručka pro potřeby příslušníků pohraniční stráže členských států. První příručka byla zveřejněna v lednu 2016 a začátkem roku distribuována při příležitosti řady brífinků pro příslušníky vyslané členskými státy. Příručka byla dvakrát aktualizována, naposledy v září 2016. Všechny budoucí aktualizace by však měly být pravidelné a měli by je provádět původní autoři, kteří vypracovali společné ukazatele rizik (Evropská komise, Europol a členské státy). Frontex v současné době příručku o společných ukazatelích rizik překládá do sedmi prioritních jazyků (BG, GR, HU, ES, IT, FR, DE). 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 12

Frontex má rovněž v úmyslu pracovat s příslušnými partnery ze třetích zemí na západním Balkáně a zeměmi Východního partnerství s cílem vypracovat podobnou cílenou příručku pro potřeby orgánů ochrany hranic v dotčených regionech. Provádění bezpečnostních aspektů v hotspotech V pravidelných zprávách o relokaci a přesídlování informovala Komise o tom, jak je v Řecku a v Itálii uplatňován přístup založený na hotspotech. O bezpečnostních aspektech hotspotů jednal dne 25. října 2016 Strategický výbor pro přistěhovalectví, hranice a azyl (SCIFA). Ode dne 9. listopadu 2015, kdy byla plně aktivována integrovaná opatření EU pro politickou reakci na krize (opatření IPCR), svolalo předsednictví Rady několik zasedání týkajících se těchto opatření, která se zabývala hlavními nedostatky a možnými řešeními současné migrační a uprchlické krize. Byly vypracovány návrhy podporující rozhodování Rady. Od poslední zprávy se migrační tlak na západobalkánské trase výrazně zmenšil, zatímco počty migrantů na trase přes centrální Středomoří jsou zhruba na úrovni roku 2015. Nadále byla pořádána krizová zasedání týkající se opatření IPCR zaměřená na ústřední témata, včetně hotspotů, změny tras a určení nedostatků. Zřizování a řádné fungování hotspotů, včetně bezpečnostních kontrol, bylo prioritním tématem pro lucemburské a nizozemské předsednictví. Od posledního zasedání věnovaného opatřením IPCR, které se konalo dne 3. března 2016 a kterého se zúčastnily zejména Itálie, Řecko, Europol a Frontex, bylo dosaženo pokroku, přičemž o bezpečnostních kontrolách v hotspotech se již tolik nediskutovalo. Je důležité, že informace získané Frontexem mohou být sdíleny nejen s Europolem, ale i s příslušnými vnitrostátními orgány členských států, což je nyní možné podle článku 47 nového nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži. Frontex již konzultoval evropského inspektora ochrany údajů v této záležitosti, která nabízí široký potenciál pro výměnu osobních údajů mezi členskými státy. Na výsledek této konzultace se v současnosti čeká, avšak evropský inspektor ochrany údajů již uvedl, že bude reagovat bezodkladně. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 13

Pro Frontex by bylo v budoucnu prospěšné, kdyby měl přístup do systému vstupu/výstupu. Systém vstupu/výstupu bude prvním celounijním systémem, v němž budou mít stěžejní úlohu, pokud jde o vkládání údajů do databáze, příslušníci pohraniční stráže nebo pohraniční policie. Tento proces musí být zcela automatizovaný (např. skenování příslušného cestovního dokladu), aby bylo učiněno zadost jak požadavkům ohledně bezpečnosti, tak ohledně usnadnění kontroly státních příslušníků třetích zemí. Pro Frontex by bylo jasným přínosem získání přístupu ke všem technologickým a komplexním nástrojům, díky němuž by mohl lépe pomáhat při kontrole pohybu cestujících. Takový přístup ke komplexním nástrojům by umožnil Frontexu jako celku poskytovat specifičtější podporu s cílem naplňovat potřeby orgánů pohraniční stráže členských států vedle v současnosti dostupných nástrojů, jako jsou API, SIS a PNR. Rovněž by to posílilo spolupráci mezi agenturami a přispělo k lepší propojenosti mezi různými nástroji. Aspekty relevantní pro boj proti terorismu v hotspotech v Itálii Čtyři hotspoty jsou funkční (Lampedusa, Trapani, Pozzallo a Taranto), osm dalších hotspotů je připravováno. Ve fázi plánování je koncepce mobilních hotspotů, které by pokrývaly další přístavy pro vylodění/místa příletu a současně uplatňovaly přístup založený na hotspotech. Aspekty relevantní pro boj proti terorismu v hotspotech v Řecku V současnosti je plně funkčních všech pět plánovaných hotspotů (Lesbos, Chios, Samos, Leros a Kos) a Europol vyslal pracovníky pro bezpečnostní kontroly v druhé linii. FADO (Falešné a pravé doklady online) FADO (False and Authentic Documents Online Falešné a pravé doklady online) je internetová evropská databáze snímků, spravovaná generálním sekretariátem Rady, která v současné době obsahuje přibližně 3 000 vzorů pravých a anonymizovaných příkladů falešných dokladů totožnosti, povolení k pobytu a cestovních dokladů, víz, razítek a řidičských průkazů, k nimž je vždy připojen strukturovaný vícejazyčný technický popis dokladu (zejména bezpečnostních prvků) nebo známých technik padělání. Kromě toho systém obsahuje přibližně 2 000 vnitrostátních záznamů o falešných dokladech. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 14

Obsah databáze je označen stupni utajení EU RESTRICTED nebo LIMITE nebo je veřejně přístupný a je dostupný s popisem, jehož detailnost v závislosti na stupni utajení postupně klesá ve třech příslušných dílčích systémech FADO: Expert FADO (pro odborníky na doklady), ifado (FADO na intranetu, zejména pro příslušníky pohraniční stráže a policie) a PRADO (Public Register of Authentic Documents Online Veřejný rejstřík pravých dokladů totožnosti a cestovních dokladů online, pro širokou veřejnost). Od roku 2005 členské státy na dobrovolné bázi do systému FADO vložily 2 883 pravých a falešných dokladů s jejich technickým popisem, přičemž v 57 % případů (1 652) se jedná o vlastní pravé doklady, které vydaly samotné členské státy, a ve 43 % případů (1 231) o doklady třetích zemí nebo o padělky. Za posledních dvanáct měsíců vzrostl objem databáze o 8 %. I přes tyto výsledky si je generální sekretariát Rady vědom řady nedostatků: řada členských států například nevkládá vlastní pravé doklady, jako jsou povolení k pobytu, víza, cestovní doklady pro nerezidenty nebo technické průkazy vozidel což je důsledkem nepovinné povahy systému FADO. Navíc není možné, aby byla ze své podstaty posouzena úplnost databáze z hlediska pravých dokladů třetích zemí a falešných dokladů. Pokud jde o uživatelskou základnu, registruje generální sekretariát Rady přibližně 150 uživatelů (odborníků na doklady) pro systém Expert FADO, přičemž polovina z nich je pravidelnými přispěvateli ( původci ). V důsledku delegování správy uživatelů systému ifado na členské státy není generální sekretariát Rady schopen uvést celkový počet jeho uživatelů. Systém ifado má rozsáhlou uživatelskou základnu s více než 243 000 potenciálními uživateli z řad příslušníků pohraniční stráže a policejních sil, a v některých členských státech jsou uživateli dokonce i ministerstva, včetně všech podřízených organizací, imigračních služeb, velvyslanectví a konzulátů. Odhaduje se, že míra využívání systému ifado, které probíhá na dobrovolném základě, zdaleka přesahuje 1,5 milionu shlédnutí stránek měsíčně. V nejméně 23 členských státech je FADO k dispozici na všech mezinárodních hraničních přechodech. PRADO má neomezenou uživatelskou základnu. Vzhledem k 2,6 milionu shlédnutí stránek měsíčně, která každý měsíc provádí nejméně 50 000 různých uživatelů, jsou internetové stránky PRADO nejvíce navštěvovanými veřejnými internetovými stránkami Rady. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 15

3. Palné zbraně a výbušniny Komise vyzvala všechny členské státy, aby zřídily národní kontaktní místa pro palné zbraně s cílem rozvíjet odborné znalosti a zlepšit analýzu a podávání strategických zpráv o nedovoleném obchodu s palnými zbraněmi. Dosud zřídilo kontaktní místo Zbraně a výbušniny na vnitrostátní úrovni deset členských států. Pokračují opatření pro zlepšení sledování a vysledovatelnosti palných zbraní. Stávající systémy shromažďování údajů byly posouzeny ve všech členských státech a evropskou odbornou skupinou pro otázky palných zbraní byla vypracována příručka pokynů s osvědčenými postupy. Došlo k významnému zvýšení využívání kontaktního místa pro zbraně a výbušniny při Europolu. Interpol ukončil projekt FIND pro vyhledávání v rámci jediné operace v systému iarms z vnitrostátních databází. Interpol, Komise a Europol navíc vytvořily společný návrh na interoperabilitu systémů iarms a SIS založený na UMF (Universal Message Format univerzální formát pro zprávy). Frontex posílil svoje zapojení do šesti operativních akcí v rámci priority politického cyklu EU týkající se palných zbraní se zvláštním zaměřením na oblast západního Balkánu a zvýšil úsilí za účelem přispění k boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na vnějších hranicích EU. S cílem usnadnit boj proti nedovolenému přeshraničnímu obchodování s palnými zbraněmi byly lídrům evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT) s prioritou týkající se palných zbraní zpřístupněny služby Eurosur Fusion Services. Frontexem a státem vedoucím činnost zaměřenou na prioritu týkající se palných zbraní v rámci multidisciplinární platformy EMPACT byla zorganizována řada zasedání pro zvýšení informovanosti s cílem seznámit vyšetřovatele s existencí těchto nástrojů. V rámci regionální sítě pro analýzu rizik v zemích západního Balkánu (WB RAN) spravované Frontexem byla společně se zeměmi západního Balkánu zahájena testovací fáze nových ukazatelů trestné činnosti související s palnými zbraněmi. Jejím cílem je shromáždit údaje o nelegálních palných zbraních zajištěných na hranicích. Začátkem roku 2017 bude provedeno hodnocení za účelem případné konsolidace nového modelu výměny údajů, aby operativní reakce byla adekvátnější. Agentura Frontex v souladu s novým mandátem rovněž rozšíří shromažďování údajů týkajících se palných zbraní na členské státy. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 16

Frontex se zúčastnil dnů společné akce pořádaných v roce 2015 v rámci operace Europolu Blue Amber se zaměřením na boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi, a v roce 2016 dny společné akce nadále podporoval prostřednictvím víceúčelových společných operací, zejména v oblasti západního Balkánu. Frontex podpoří i dny společné akce spojené s platformou EMPACT v listopadu 2016 zaměřené na nedovolené obchodování s palnými zbraněmi s účastí členských států a třetích zemí s důrazem na ochranu hranic v oblasti západního Balkánu. Frontex se rovněž začal účastnit evropské odborné skupiny pro otázky palných zbraní s cílem zlepšit svou kapacitu v oblasti odhalování nedovoleného obchodování se zbraněmi a boje proti němu. Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti (COSI) se dohodl na modelu pro matici palných zbraní, jež by poskytla přehled všech opatření souvisejících s nelegálními palnými zbraněmi. Vyplňování této matice již začalo a COSI se k této záležitosti vrátí v prosinci 2016. Europol nedávno změnil způsob využívání své databáze bomb Evropského systému údajů o bombách (EBDS), která je nyní rovněž přístupná prostřednictvím takzvané platformy Europolu pro odborníky (EPE), jež propojuje všechny koncové uživatele. Operační a utajované informace jsou k dispozici pouze prostřednictvím aplikace EPE v operační síti Europolu (dostupné prostřednictvím zabezpečené sítě Europolu). 4. Bezpečnostní služby Pod vedením nizozemského předsednictví, jehož cílem je další posílení spolupráce bezpečnostních služeb mimo kontext EU, usiluje protiteroristická skupina o zintenzivnění mnohostranných výměn v reálném čase a v zájmu usnadnění tohoto procesu spustila v polovině roku 2016 novou platformu. Předseda protiteroristické skupiny v červnu 2016 stručně informoval Radu pro SVV o pokroku. Nová platforma již usnadnila operativní výsledky. Na žádost Evropského parlamentu zahájila Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) určitý výzkum týkající se sledování vnitrostátními zpravodajskými orgány a základních práv. V listopadu 2015 FRA zveřejnila zprávu popisující právní rámec pro sledování v členských státech. Zpráva zdůrazňuje, že zavedení a udržení jasné a přístupné legislativy a silných mechanismů dohledu představují sice výzvu, avšak jsou životně důležité pro dosažení rovnováhy mezi bezpečností a soukromím. FRA pracuje na druhé a poslední fázi s terénními výzkumy v sedmi členských státech. Zpráva bude zveřejněna během druhé poloviny roku 2017. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 17

5. Boj proti financování terorismu Čtvrtá směrnice o boji proti praní peněz, přijatá dne 20. května 2015, musí být na vnitrostátní úrovni provedena do vnitrostátního práva nejpozději do 26. června 2017. Členské státy se zavázaly zrychlit proces provádění do vnitrostátního práva do konce roku 2016. Dne 5. července 2016 předložila Komise legislativní návrh na změnu čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, pokud jde o harmonizovaná a zesílená opatření hloubkové kontroly vůči vysoce rizikovým třetím zemím, platformy pro směnu virtuálních měn a poskytovatele peněženek a předplacené platební nástroje. Navrhovaná změna zahrnuje rovněž přístup finančních zpravodajských jednotek a jiných příslušných orgánů k centralizovaným registrům bankovních a platebních účtů nebo elektronickým systémům vyhledávání údajů a zlepšení přístupu finančních zpravodajských jednotek k informacím a výměny informací těmito jednotkami. Tento pozměňovací návrh má rovněž za cíl dosáhnout větší transparentnosti finančních transakcí. Dne 14. července přijala Komise seznam vysoce rizikových třetích zemí vykazujících strategické nedostatky ve svých režimech pro boj proti praní peněz a proti financování terorismu, a to prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, jenž byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. září 2016. Komise rovněž zahájila mapování v rámci platformy finančních zpravodajských jednotek EU za účelem určení pravomocí finančních zpravodajských jednotek pro přístup, výměnu a využívání informací. Cílem je určit další překážky spolupráce mezi finančními zpravodajskými jednotkami, klíčové příčiny a možná řešení. Komise předloží vhodná opatření v tomto ohledu v polovině roku 2017. Jak je stanoveno v článku 6 čtvrté směrnice o boji proti praní peněz, Komise byla pověřena prováděním posouzení rizik praní peněz a financování terorismu s dopadem na vnitřní trh a se souvislostí s přeshraničními činnostmi. Závěrečná zpráva je očekávána v červnu 2017. Komise přijala dne 26. února 2016 akční plán pro potírání nezákonných finančních toků souvisejících s nedovoleným obchodováním s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a oznámila, že brzy předloží návrh na harmonizaci kriminalizace trestných činů spočívajících v praní peněz a harmonizaci sankcí. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 18

Program EU USA pro sledování financování terorismu (TFTP) Od roku 2010, kdy program TFTP vstoupil v platnost, bylo v jeho rámci dosud poskytnuto více než 33 900 zpravodajských informací. Ve sdělení Komise o boji proti financování terorismu ze dne 2. února 2016 bylo oznámeno posouzení pro účely případného evropského systému, který by doplnil stávající dohodu o TFTP mezi EU a USA. FIU.net Síť FIU.net byla začleněna do Europolu dne 1. ledna 2016 a dohoda o úrovni služeb mezi Europolem a všemi 28 finančními zpravodajskými jednotkami byla uzavřena dne 19. října 2016. Europol danou platformu v současné době provozuje. Je důležité, aby byly zachovány funkce systému a dále rozvíjet tzv. anonymizované srovnávací nástroje (Ma 3 tch3). Úsilí Europolu se zaměřuje na rozvoj FIU.net a nalezení způsobů, jak posílit operativní spolupráci mezi finančními zpravodajskými jednotkami a donucovacími orgány, neboť začlenění systému FIU.net by mělo umožnit posílenou spolupráci s finančními zpravodajskými jednotkami prostřednictvím FIU.net v oblasti boje proti terorismu. Přijetí nového režimu SZBP pro boj proti terorismu (umožňujícího vytváření autonomních seznamů EU pro účely zmrazení majetku a zákazu vstupu) Sankční režim EU a OSN pro boj proti terorismu byl nahrazen EU OSN + autonomním EU režimem, který Rada přijala dne 20. září 2016, tj. doplněním nových ustanovení umožňujících přijímání i autonomních sankcí EU (čl. 2 odst. 2 a čl. 3 odst. 3 nového rozhodnutí SZBP 2016/1693) ke stávajícímu režimu EU a OSN, což umožňuje Radě zařazovat na seznam subjekty a osoby (rovněž se státní příslušností EU) pro účely zmrazení majetku a zákazu vstupu. Starý autonomní režim EU z roku 2001, který byl kombinací vnějších a vnitřních seznamů teroristů, zůstal nedotčen. Přílohy připojené k novým aktům jsou stále prázdné, protože na základě tohoto nového autonomního režimu EU dosud nedošlo k zařazování na seznam, ale nyní jsou k dispozici nezbytné pravomoci, které má Rada používat (čl. 5 odst. 1 rozhodnutí). 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 19

Tyto zákazy vstupu v rámci SZBP jsou vymáhány prostřednictvím vložení jmen do SIS (článek 26 nařízení o SIS o povinnosti vložit takový záznam pro provádění závazků SZBP, obvykle ji plní předsedající členský stát, pokud je členským státem schengenského prostoru; v opačném případě tuto povinnost i nadále vykonává předchozí předsednictví). 6. Směrnice o bezpečnosti sítí a informací (NIS) Dne 6. července 2016 byla přijata směrnice o bezpečnosti sítí a informací. Touto směrnicí se stanoví opatření pro dosažení vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v rámci Unie s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu. Vytváří rovněž skupinu spolupráce za účelem usnadnění spolupráce a výměny informací mezi členskými státy, jakož i síť skupin pro reakci na incidenty v oblasti počítačové bezpečnosti s cílem podporovat rychlou a účinnou operativní spolupráci. 7. Elektronické důkazy Elektronické důkazy mají velký význam v rámci boje proti terorismu. Nizozemské předsednictví pokračovalo v práci vykonané lucemburským předsednictvím a uspořádalo ve dnech 7. 8. března 2016 konferenci na téma Soudní příslušnost v kyberprostoru. Na základě výše uvedeného se závěry Rady o zlepšení trestního soudnictví v kyberprostoru, které byly přijaty na zasedání Rady pro SVV dne 9. června tohoto roku, zabývají: (1) spoluprací s poskytovateli internetových služeb s cílem vytvořit společný rámec za účelem získání zvláštních kategorií elektronických údajů, (2) zjednodušením vzájemné právní pomoci, v případě potřeby úpravou stávajících postupů a vytvořením zabezpečeného internetového portál pro elektronické žádosti a (3) a výkonem soudní příslušnosti v kyberprostoru, přičemž uděluje Komisi mandát k tomu, aby posoudila možnost společného přístupu EU. Komise v této souvislosti úzce spolupracuje se členskými státy, Eurojustem a Europolem a zahájila proces zasedání odborníků s cílem předložit v prosinci 2016 na zasedání Rady pro SVV zprávu o dosavadním pokroku. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 20

Ve společném dopise ze dne 28. října 2016 ministři vnitra Francie a Německa vyzdvihují důležitost posílení právní povinnosti poskytovatelů služeb elektronické komunikace spolupracovat přímo s příslušnými orgány členských států při vyšetřování trestného činu bez ohledu na to, kde mají dotčené společnosti sídlo, nutnost větší rychlosti při spolupráci a potřebu řešit v této souvislosti také otázku šifrování. V návaznosti na rozhodnutí amerického odvolacího soudu druhého obvodu ze dne 14. července 2016 Eurojust posoudil dopad získání elektronických důkazů od poskytovatelů služeb cloud computingu na právní předpisy EU v oblasti vymáhání práva a pro justiční orgány. Na základě tohoto posouzení Eurojust poskytl členským státům poradenství týkající se stávajících postupů a politik v oblasti (přímé) spolupráce s některými poskytovateli se sídlem na území Spojených států. II. PŘEDCHÁZENÍ RADIKALIZACI A OCHRANA HODNOT Dne 14. června 2016 přijala Komise sdělení podporující předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu. Toto sdělení uvádí 26 klíčových opatření, jejichž cílem je podporovat členské státy při předcházení radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu. Struktura tohoto sdělení zdůrazňuje prioritu, s jakou je třeba přistupovat k sedmi specifickým oblastem, v nichž může spolupráce na úrovni EU přinést přidanou hodnotu: od podpory inkluzivního vzdělávání a společných hodnot po boj proti extremistické propagandě na internetu a radikalizaci ve věznicích, posílení spolupráce s třetími zeměmi a podporu výzkumu v zájmu lepšího pochopení měnící se povahy radikalizace a fundovanější politické reakce. 1. Středisko excelence sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci (RAN) Síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci je klíčovým nástrojem na úrovni EU pro řešení základních příčin radikalizace a vytváření účinných protiopatření. Středisko excelence sítě RAN bylo vytvořeno v roce 2015 s cílem posílit podporu poskytovanou odborníkům z praxe v členských státech, včetně služeb podpory odpovídající individuálním potřebám členských států a vybraných třetích zemí (viz níže oddíl 9). K síti RAN je připojeno více než 2400 pracovníků v praxi v první linii včetně učitelů, sociálních pracovníků, čelních představitelů místních komunit, psychologů, nevládních organizací, expertních skupin typu think tank, obecní policie, příslušníků vězeňské a probační služby a zástupců místních orgánů. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 21

Středisko a pracovní skupiny sítě RAN pořádají setkání s odborníky z praxe napříč EU každý týden. Středisko excelence sítě RAN poskytuje členským státům na jejich žádost odbornou pomoc a poradenství, například při přípravě strategií prevence nebo zřizování sítí odborníků z praxe. Tato podpora může mít podobu nasazení poradního týmu sítě RAN či školicích programů pro školitele nebo semináře na určité téma. V září 2016 zahájila síť RAN kampaň Exit Hate, která má formou osobních svědectví nabízet alternativní argumentaci k extremistické propagandě. Dne 9. listopadu 2016 Komise uspořádá konferenci sítě RAN na vysoké úrovni o radikalizaci, na níž se setkají národní a místní tvůrci politik a odborníci z praxe z první linie, aby jednali o účinných způsobech boje proti radikalizaci a zaměřili se na výzvy související s navracejícími se zahraničními teroristickými bojovníky, dětmi a polarizací ve společnosti. Tato konference se zaměří nejen na zpětnou vazbu na poznatky odborníků z praxe a doporučení pro tvůrce politik, ale i na položení základů pro intenzivnější výměnu zkušeností a odborných znalostí v oblasti strategií prevence a přístupů mezi členskými státy. 2. INTERNET Jednotka EU pro oznamování internetového obsahu (EU IRU) Do října 2016 identifikovala jednotka EU IRU 15 421 oznámení internetového obsahu k odstranění sociálními médii a příslušnými poskytovateli on-line služeb (v 88,9 % byla tato rozhodnutí úspěšná). 26 členských států má nyní národní kontaktní místa pro IRU. EU IRU plánuje poskytovat přístup k informacím o oznámeních v reálném čase pro kontaktní místa členských států. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 22

Od dubna 2016 pořádá IRU dny společné akce věnované oznamování internetového obsahu ve spolupráci s odborníky z členských států EU a poskytovateli on-line služeb. Internetové fórum EU V návaznosti na první ministerské zasedání internetového fóra v prosinci roku 2015 se Evropská komise obrátila na poskytovatele internetu a provozovatele sociálních médií s výzvou, aby přijali další opatření s cílem zajistit, že bude omezena schopnost Dá'iš využívat internet pro účely náboru a podněcování. Závažnost tohoto problému vyšla najevo v souvislosti s tím, že dané skupiny využívají sociální média nejen k náboru nových stoupenců a zahraničních teroristických bojovníků a k inspiraci k útokům, ale že je použily i při plánování řady útoků v členských státech v roce 2016 a cílených útoků na naše partnery napříč Blízkým východem a severní Afrikou. Řada společností v letošním roce reagovala zpřísněním svých vnitřních postupů, čímž jednotce EU pro oznamování internetového obsahu usnadnila určení obsahu, který je třeba odstranit. Na příštím ministerském zasedání internetového fóra, které se bude konat dne 8. prosince, by EU měla od daných společností vyžadovat splnění jejich závazku, že učiní další kroky a zřídí pro celé odvětví společnou platformu pro oznamování s cílem usnadnit, aby byly z internetu urychleně a trvale odstraněny materiály související s Dá'iš, jejichž cílem je propagovat myšlenky této organizace, glorifikovat její násilí a inspirovat další osoby, aby konaly jejím jménem. S ohledem na rozsah tohoto problému by v budoucnu mělo být podpořeno dobrovolné zavedení mechanismů automatizovaného odhalování s cílem usnadnit společnostem odstraňování dotyčného obsahu, přičemž je třeba vzít v úvahu, že směrnice o elektronickém obchodu nestanoví povinnost monitorovat celý obsah. Na zasedání by se rovněž mělo jednat o otázce, jakým způsobem mohou dané společnosti poskytnout spolufinancování na podporu programu Komise na posílení postavení občanské společnosti, který má být zahájen s cílem vybavit skupiny občanské společnosti dovednostmi, jež potřebují pro to, aby uměli čelit on-line propagandě Dá'iš šířené v komunitách napříč Evropou. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 23

Dne 31. května 2016 se Komise a čtyři velké společnosti působící v oblasti informačních technologií (Facebook, Twitter, YouTube a Microsoft) dohodly na kodexu chování pro boj proti nezákonným nenávistným projevům on-line 6. Tyto společnosti, které jsou rovněž součástí internetového fóra EU, se zavázaly, že budou do 24 hodin po obdržení platného oznámení odstraňovat obsah související s nenávistnými projevy zveřejněný na jejich platformách. V kodexu je také uvedeno, že společnosti budou informovat o svých postupech pro předkládání oznámení. Předpokládá se, že bude vytvořen systém důvěryhodných zpravodajů, a společnosti se zavázaly, že tyto informace uvedou na svých internetových stránkách. Provádění kodexu zhodnotí skupina na vysoké úrovni pro boj proti rasismu, xenofobii a jiným formám nesnášenlivosti během příštího zasedání, které se má konat v prosinci roku 2016. Dalšími otázkami zásadního významu, o nichž bude třeba s internetovými společnostmi jednat, jsou elektronické důkazy a šifrování. Dále je zapotřebí se prioritně zabývat klíčovými hrozbami, jimž obecně čelí odvětví spravující internet a na něž poukázalo nedávné posouzení hrozeb organizované trestné činnosti v souvislosti s internetem (I-OCTA) vypracované v roce 2016, přičemž cílem je zajistit účinné a účelné vyšetřování, zejména a mimo jiné v oblasti boje proti terorismu. Evropská strategická komunikační síť (ESCN) Evropská strategická komunikační síť (ESCN) je projektem pod vedením Belgie, financovaným Evropskou komisí. Byl zahájen v říjnu roku 2016 a bude prováděn po dobu 12 měsíců. Navazuje na projekt týkající se poradního týmu pro strategickou komunikaci ohledně Sýrie, který byl zaveden v lednu roku 2015. Cílem této sítě členských států je sdílení osvědčených postupů při využívání strategické komunikace v boji proti násilnému extremismu. 6 http://ec.europa.eu/justice/fundamental-rights/files/hate_speech_code_of_conduct_en.pdf 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 24

Činnost sítě ESCN bude v nadcházejících dvanácti měsících zaměřena na skupinu vybraných členských států, kterým bude nápomocna při uplatňování přístupu založeného na strategické komunikaci, aby vybudovaly vlastní kapacitu, a mohly tak s potřebnou rychlostí a v potřebném rozsahu působit proti vlivu násilného extremismu. Síť ESCN bude kromě toho nadále nabízet členským státům poradenství v rámci sítě s cílem prohloubit sdílené chápání dané problematiky a úlohy komunikace při jakékoliv reakci. Členské státy a evropské orgány by měly do týmu ESCN v Bruselu vyslat své odborníky za účelem zvýšení jeho kapacity. 3. Reakce trestního soudnictví na radikalizaci Činnosti prováděné prostřednictvím Evropské sítě pro justiční vzdělávání (EJTN) Na žádost Komise upravila síť EJTN svůj rozpočet na roky 2015 a 2016 a naplánovala odbornou přípravu určenou pro soudce a státní zástupce z 28 členských států. Síť EJTN očekává účast 240 soudců, státních zástupců a školitelů v justiční oblasti a provádí výměnné programy, jichž se účastní 54 specializovaných i nespecializovaných soudců a státních zástupců ze sedmi členských států (IT, FR, UK, BE, SE, ES, DE). Dne 20. května 2016 uspořádala Komise v Bruselu ve spolupráci se sítí EJTN konferenci pro zástupce různých vnitrostátních orgánů, jejímž cílem bylo informovat o stávajících vzdělávacích programech v členských státech a vyhodnotit potřebu dalšího vzdělávání. Financování projektů v rámci programu Spravedlnost Na roky 2015 a 2016 bylo pro granty na akce vyčleněno 6,5 milionu EUR na podporu projektů, jejichž cílem je předcházet radikalizaci vedoucí k terorismu a násilnému extremismu. V roce 2015 byla dotyčná výzva zveřejněna v listopadu a v roce 2016 v červnu. Ve výzvách z roku 2015 a 2016 byly stanoveny tyto priority: 1) předcházení radikalizaci ve věznicích, zejména vypracováním programů deradikalizace, odklonu od teroristické činnosti a rehabilitace, které by se používaly ve věznicích; 2) prosazování alternativních řešení namísto zadržování a posouzení úlohy probace na úrovni EU v boji proti radikalizaci; 3) rozvoj metodik posuzování rizik, které by mohla používat vězeňská správa, soudci a státní zástupci; a 4) odborná příprava pracovníků příslušných profesí (zejména vedoucích i řadových pracovníků věznic, probačních úředníků, státních zástupců, soudců, vězeňských kaplanů/imámů, poradců) zapojených do řešení problematiky radikalizovaných násilných extremistů nebo těch, u nichž hrozí riziko, že se budou radikalizovat, a to trvalým a multidisciplinárním způsobem. 14260/16 ADD 1 EXT 1 vc/kno 25