PRŮVODCE PO TURISTICKÝCH CESTÁCH V GEOPARKU RALSKO KUMERSKÉ POHOŘÍ

PRŮVODCE PO TURISTICKÝCH CESTÁCH V GEOPARKU RALSKO KUMERSKÉ POHOŘÍ PO ZELENÉ Z HRADČAN DO PROVODÍNA Délka: 13 km Časová náročnost: 5-7 hodin Fyzická náročnost: střední (vhodné pro rodiny s většími dětmi) pramen, skály, jeskyně, skalní brána, památný strom, historická opevnění, místa dalekých výhledů Trasa nás zavede do skalnaté oblasti Kumerského pohoří. V místních druhohorních sedimentárních horninách v podobě křemenných a vápnitých pískovců se vyvinuly mnohé geomorfologicky zajímavé tvary. Jedná se o skalní pokličky, skalní bránu či jeskyni. Kromě nejatraktivnějších lokalit níže popsaných můžeme cestou pozorovat mnohé pískovcové skalní výchozy, ve kterých lze spatřit zajímavé mikroformy (chodby solitérních včel, voštiny, skalní kůry...) a mezoformy (skalní výklenky, dutiny, okna, převisy...) reliéfu. Oko poutníka zajisté potěší mnohá místa dalekých výhledů. Za všechny zmiňme Hradčanskou vyhlídku a Lysou skálu s kruhovým výhledem. Trasa je navíc okořeněna pramenem vody, památným stromem či zbytky historických opevnění. popsané lokality kilometrovník trasy

LOKALITY NA TRASE 1/ Hradčany (50 37'05'', 14 42'24'') Vesnice Hradčany (německy Kummer odtud název Kumerské pohoří) vznikla v roce 1711 především díky rozvoji dřevo-zpracujícího průmyslu v kraji. Dnes se jedná o turisticky vyhledávané místo a východisko za krásami přírody Geoparku Ralsko. Na této trase se z Hradčan vydáme po zelené turistické značce směrem na západ ke 13 km vzdálenému Provodínu. Mapy.c 2/ Hradčanská vyhlídka (50 37'04'', 14 41'52'') Pískovcový skalní výchoz, z jehož náhorní plošiny se můžeme pokochat nádherným výhledem do Geoparku Ralsko i na vzdálenější pohoří (Ještědský hřbet, Lužické hory). Pod námi spatříme říční nivu meandrující Ploučnice. Poblíž vyhlídky je v reliéfu patrná dobývka po těžbě železné rudy v podobě cca 2 metry širokého pinkového tahu. 3/ skalní věž (50 36'59'', 14 41'11'') Nápadný pískovcový skalní výchoz nad cestou s menší skalní věží v jeho vrcholové části. Na věži lze pozorovat počáteční fázi vývoje skalní pokličky. Její vznik je vázán na různě odolné vrstvy sedimentární horniny ležící nad sebou. Vrcholová deska je odolnější vůči zvětrávání, proto svými okraji přesahuje a vzdáleně připomíná hlavu houby či pokličku.

4/ jeskyně Psí kostel (50 37'39'', 14 39'48'') Jeskyně se vyvinula ve vložce vápnitého pískovce selektivním rozpouštěním karbonátového tmelu. Rozpouštěním nejprve vznikaly menší dutiny, ty se začaly v průběhu času propojovat až do podoby větší jeskyně. Pravděpodobně ve středověku však byly tyto prostory člověkem rozšířeny. Jeskyně má několik vstupů oddělených skalními sloupy. 5 / Skalní brána (50 37'35'', 14 39'40'') Vznik této skalní brány je podobně jako u jeskyně Psí kostel vázán na rozpouštění karbonátového tmelu ve skalním výchozu vápnitého pískovce. Brána je široká cca 5 metrů a vysoká 4 metry. Vznikla v jednom jediném skalním bloku, proto se jedná o tzv. pravou skalní bránu. Svými rozměry se řadí k největším pískovcovým bránám v celých severních Čechách. 6/ Výhled z pískovcového výchozu (50 37'36'', 14 38'40'') Nenápadný pískovcový skalní výchoz ukrytý v nízkém borovém lese asi 100 metrů od značené cesty. Z jeho dobře přístupné vrcholové části se nabízí pěkný pohled na Lysou skálu i na část České Lípy. 7/ Skalní výchoz u cesty (50 37'00'', 14 37'10'') Poblíž zeleně značené turistické cesty, která má v těchto místech charakter asfaltové silničky stojí zajímavá pískovcová skála. Na straně k silničce je vyvinutý mělký skalní převis, pod kterým lze pozorovat pěkný mikroreliéf pískovcové skály. Jedná se o povrchové výkvěty solí, ukázky bioeroze v podobě vrteb (chodbiček) solitérních včel či hezky vyvinuté kulovité voštiny.

8/ Památný strom (50 37'10'', 14 36'36'') V Horním Provodíně, hned u silničky, po které je vedena značená cesta, stojí nádherný památný strom. Jedná se o douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii). Strom zde stojí již od roku 1888 a v roce 1998 byl vyhlášen památným. Jeho výška je 25 metrů. Douglaska tisolistá se původně vyskytovala na západním pobřeží Severní Ameriky a do Evropy se dostala v roce 1827. 9/ Lysá skála (50 37'49'', 14 36'31'') Zlatý hřeb této trasy. Vulkanické čedičové těleso vypreparované z okolních měkčích sedimentárních hornin. Lokalita nabízí učebnicové ukázky sloupcovité odlučnosti čedičové horniny. Navíc je domovem teplomilných rostlin a živočichů. A další lákadlo: z vrcholové části Lysé skály (někdy též nazývané Spící panna) se otevírá překrásný kruhový výhled do širokého okolí.

LOKALITY POBLÍŽ TRASY 1* pramen v Hradčanech (50 37'15'', 14 41'58'') Jde o nejvydatnější pramen v celém Kumerském pohoří, ve kterém je zdrojů podzemní vody obecně poskrovnu. Voda z něho je místními i turisty hojně využívána. Vyvěrá z mělké jeskyňky a vlévá se do údolní nivy meandrující Ploučnice. 2* Šance u Hradčan (50 36'51'', 14 41'15'') Velmi zajímavá lokalita ležící mimo značené cesty. Asi 1,5 km jz. od Hradčan se od sv. k jz. táhne v reliéfu stále dobře patrný val historického opevnění (tzv. šance). Spojuje dvě návrší, na kterých byly vybudovány relativně hluboké zákopy (částečně vytesány i ve skále). Opevnění pochází pravděpo-dobně z 18. století. 1815 II.mapování! 3* Tvarožník (50 37'20'', 14 40'47'') Nádherná izolovaná skalní věž Tvarožník se nachází poblíž silničky asi 1,5 km západně od Hradčan. Je budována relativně měkkým a drolivým pískovcem, přesto je oblíbeným lezeckým cílem. Jedná se pravděpodobně o nejznámější skalní věž Kumerského pohoří, její výška je 25 metrů. Přístup k ní je znesnadněn mladým borovým porostem. 4* Šance u Provodína (50 37'12'', 14 36'43'') Další část historického opevnění (tzv. šance) byla vybudována v ose Dlouhého vrchu sv. od Provodína. Zdejší valy navazují na přirozenou skalní zeď vulkanického původu a dodnes jsou v reliéfu dobře patrné. Stejně jako šance u Hradčan bylo toto opevnění pravděpodobně vystavěno v 18. století v době válek o dědictví Rakouské.

5* Dlouhý vrch (50 37'17'', 14 36'53'') Dlouhý vrch (402 m) se vypíná asi 1 km sv. od Provodína. Má tvar protáhlého hřbetu směru sv. - jz. Vrcholová část má charakter tzv. kozího hřbetu. Je budován vulkanickým žilným tělesem, vypreparovaným z okolních měkčích sedimentárních hornin (pískovců aj.). Ve vrcholové části tvoří vulkanické těleso nižší přirozenou zeď.

GEOSTEZKA PŘES BUKOVÉ HORY Délka: 13 km Časová náročnost: 5 hodin Fyzická náročnost: střední (vhodné pro rodiny s většími dětmi) svědecký kopec, proželeznění pískovce, skalní řícení, fosílie, čedičové výchozy, výhledy, zaniklá obec Na trase se vyprávíme v čase zpět a uvidíme svědectví o geologické minulosti geoparku. Před 90 miliony lety v období druhohor byla oblast geoparku zalita mělkým mořem. Na jeho dně se usazoval křemenný písek a štěrk, ze kterého postupem času tíhou nadloží vznikla pevná hornina zvaná pískovec. Kromě nejčastějších křemenných pískovců najdeme v geoparku i pískovce železité (obsahují železitý tmel) či pískovce vápnité (s karbonátovým tmelem). V okolí Víšku a v Kumerském pohoří ještě dál na západ převládají hrubé křemenné pískovce, Kuřívody leží už na jemnějších horninách s častými vápnitými vložkami. Poznáte to i podle charakteru lesa: chudé borové lesy na křemenných pískovcích se východním směrem mění na bukové (v údolích spíše smrkové) lesy na bohatších půdách. Ve skalních výchozech vápnitého pískovce můžeme najít i fosilní faunu (např. druhohorní mušle zastavení č.3). Další kapitola geologické historie se otevřela na samém konci druhohor a v třetihorách, kdy do otevřených puklin v pískovcích proniklo z hloubky žhavé magma a utuhlo v podobě žil nebo pňů. V rámci geostezky lze vylézt na Malou Bukovou (zast. 5). Jádro tohoto vrchu je tvořeno pevnější vulkanickou horninou, která mnohem lépe odolává erozi než měkčí pískovce. Z toho důvodu tvoří dominanty zdejšího kraje. Před záborem území armádou a vytvořením vojenského výcvikového prostoru v roce 1950 byla hlavní obživou místních obyvatel práce v lese spojená s pálením dřevěného uhlí a smoly. Dřevo se sváželo lesní železnicí, jejíž trasu u Strážova geostezka zčásti sleduje. Na Strážově stála před druhou světovou válkou prosperující osada s Valdštejnským loveckým zámečkem. Dnes zde najdeme jen podzemní části tehdejších vesnických staveb v podobě sklepů LOKALITY NA TRASE 1/ hráz rybníka Držník strusková halda na místě bývalé železné hutě, informace o Hradčanských rybnících 2/ Bělokamenná strouha vysvětlení hydrogeologické situace v okolí, informace o kontaminaci podzemních vod při těžbě uranové rudy 3/ vrch Víšek svědecký kopec, ukázky proželeznění pískovců, skalní řícení 4/ naleziště,,bouřkových kuliček severně od Malé Bukové železité konkrece kulovitého tvaru

5/ Malá Buková výchoz čedičové horniny (ukázka sloupcovité odlučnosti), výchoz vápnitého pískovce 6/ skalní řícení na západním svahu Malé Bukové zřícené pískovcové skalní bloky s ukázkami in situ fosílií a ichnofosílií 7/ bývalá ves Strážov informace o zaniklé vsi TURISTICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI

ZJEDNODUŠENÁ GEOLOGICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI Legenda: 6: hlína, písek, štěrk 7: sediment smíšený 9: slatina, rašelina, hnilokal 12: písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment 51: eluvium písčité 170: bazaltoid 193: nefelinit olivinický, analcimit, leucitit 229: sodalitit 242: brekcie subvulkanická bazaltoidní 295: pískovec křemenný 296: pískovec vápnitý, jílovitý, glaukonitický

HAMERSKÝ OKRUH PO STOPÁCH TĚŽBY ŽELEZNÝCH RUD Délka: 5,5 km (kratší okruh), 11 km (delší okruh), převýšení: cca 100 m Časová náročnost: 3-7 hodin Fyzická náročnost: střední (vhodné pro rodiny s většími dětmi) výhled, zřícenina hradu, štoly a staré dobývky železné rudy, skalní brána, pramen, skály, jeskyně, skalní brána, památný strom, historická opevnění, místa dalekých výhledů Jak víme z historických záznamů, nejstarší důlní areál se nacházel na vrchu Děvíně (zast.1) a na Hamerském Špičáku, kde dávnou těžbu dodnes připomíná několik provozních a průzkumných štol. Zdejší doly dodávaly rudu pro hamr, který stával až do roku 1636 na patě hradního vrchu blízko Hamru na Jezeře. Těžbu železa na Mimoňsku pak obnovil v polovině 18. století majitel panství hrabě Adam František Hartig: kromě klasické oblasti Děvína vyrostly další doly u Stráže pod Ralskem a Svébořic a fungovaly po dobu téměř 40 let. Ruda se zpracovávala ve vysoké peci v Hamru na Jezeře a v pěti hamrech v okolí. Současně byla v provozu vysoká pec v Hradčanech, která údajně produkovala až 7 tun železa týdně. Ta brala surovinu z dobývek na břehu Máchova jezera, především z vrchu Borného a z Havířského vrchu, a také z okolí Velké Bukové. Kde se železo v pískovcích vzalo? Jak lze odvodit z geologické stavby území, již nedlouho po usazení pískovců na konci druhohor se v dnešní oblasti horní Ploučnice začaly otevírat pukliny směru severovýchod jihozápad. Do nich tehdy pronikalo z velkých hloubek magma a utuhlo v podobě žil. Svým nízkým obsahem křemíku a vysokými obsahy draslíku a sodíku se tyto vyřeliny liší od běžných čedičů, od roku 1913 se pro ně ve světové literatuře ujal název polzenity (z něm. Polzen = Ploučnice). Čerstvě vyvřelé žíly byly velmi náchylné k přeměně vlivem horkých roztoků, které obíhaly podél jejich kontaktu s pískovcem. Během krátké doby tehdy došlo k úplnému rozkladu méně mocných žíl na směs minerálů železa a jílových minerálů. Právě tato rozložená žilná hmota se pak stala pro svůj vysoký obsah železa (až 68 % oxidů Fe) a snadnou rozpojitelnost ideální surovinou. Jak si můžete všimnout ve stěnách starých dobývek, okrajové části žíly již horníci nevyužívali, protože jílovitý železivec tam obsahoval příměs křemenných zrn z okolního pískovce a byl špatně tavitelný. LOKALITY NA TRASE 1/ Děvín výchoz alterované žíly mikromelilitolitu se subvertikální deskou železivce na kontaktu s pískovcem jizerského souvrství vchod do štoly pod hradbami hradu 2/ Děvínská palice skalní věž z prokřemenělých pískovců (jediná ukázka čisté silicifikace pískovce v okolí) 3/ Schächtenstein

ukázka tzv. velké pinky (délka 75 m, hloubka až 17 m) pozůstatek po těžbě alterované polzenitové horniny (využívána jako železná ruda) ukázka pískovce impregnovaného oxidhydroxidy železa 4/ Pod Širokým kamenem ukázka reliktní elevace (tabulové hory) budované svrchnokřídovými kvádrovými pískovci 5/ Slepá brána pod Širokým kamenem pískovcová slepá brána o rozměrech 10 x 5 metrů 6/ Skalní divadlo pískovcové skalní věže v mělkém údolí ve tvaru přírodního amfiteátru ukázky výrazného selektivního zvětrávání (železné trubice shodné se směrem žil bazaltoidních hornin) 7/ Sklepy bývalé vsi Niederwalde sklepy vyhloubené v pískovci v místě zaniklé vsi 8/ Stohánek ukázka svědeckého kopce z kvádrových pískovců 9/ Černý rybník jedno z nejvydatnějších pramenišť v severních Čechách ukázka rašelinné vegetace 3D MAPA RELIÉFU S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI (KRATŠÍ OKRUH) POSKYTNUTO J. RANČÁKEM poskytnuto J. Rančákem

TURISTICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI Mapy.cz

GEOLOGICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI Legenda: 7: smíšený sediment 12: písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment 169: bazaltoidy nerozlišené 171: melilitické horniny nerozlišené 172: melilitity a melilitolity 178: polzenit, pyroxenický polzenit 295: pískovce křemenné www.geology.cz

PUTOVÁNÍ ZAPOMENUTÝM ÚDOLÍM ZÁBRDKY Délka: 5 km Časová náročnost: 3-4 hod Fyzická náročnost: střední (vhodné pro rodiny s většími dětmi) pramen, skály, jeskyně, skalní brána, památný strom, historická opevnění, místa dalekých výhledů Údolí Zábrdky je výrazné poledníkové údolí založené v měkkých sedimentárních horninách severní části české křídové pánve. Pro severní část údolí jsou typické středně zrnité křemenné pískovce, které směrem k jihu vykliňují na úkor jemnozrnných vápnitých až vápnito-jílovitých pískovců. Tento faciální přechod je zde učebnicový. Zdejší pískovce vznikaly na dně křídového moře přesněji se jednalo o období turonu. Jejich zdrojovou oblastí byl západosudetský ostrov, který se tehdy nacházel severně odtud. Významným obdobím pro tuto oblast byl také konec druhohor a třetihory. Během výrazné vulkanické činnosti z hlubin zemských tehdy začalo pronikat směrem vzhůru rozžhavené magma a povětšinou utuhlo mělce pod tehdejším povrchem. Hydrotermální roztoky, které byly s vulkanickou činností spojeny, způsobily silné proželeznění a prokřemenění zdejších pískovců. Následná eroze na některých místech takto vzniklá vulkanická tělesa obnažila a dala vzniknout zajímavým tvarům reliéfu, kterým se v tomto kraji začalo říkat Čertovy zdi. Hned několik jich údolí Zábrdky protíná. Tvrdé vulkanické horniny se však především v 19. století začaly intenzivně těžit jako materiál na stavbu okolních cest. Jednou z nejvýraznějších takto vzniklých dobývek je Čertova stěna 1. zastavení naší exkurze. Těženy však nebyly jen vulkanické horniny. Člověku se taktéž hodil měkčí pískovec. Menších pískovcových lomů je v údolí Zábrdky velké množství. 2. zastávka nás k jednomu z nich zavede. Geologické podloží a bariéra v podobě Čertových zdí zapříčinily, že údolí je taktéž výborným rezervoárem kvalitní podzemní vody. O tom svědčí množství pramenů (zastávky 5. a 7.), ale také jímací stanice oblastního vodovodu (zastávka 3.). Člověk zde však využíval i vodu povrchovou. Kdysi bylo v údolí Zábrdky založeno množství rybníků (do dnešní doby se jich několik dochovalo). Energii toku Zábrdky naši předci alespoň z části využili v mnohých vodních mlýnech dnes již zaniklých (zastávky 4. a 6.).

LOKALITY NA TRASE 1/ Čertova stěna výrazná dobývka čedičové horniny tzv. Velké Čertovy zdi 2/ pískovcový lom v údolí Zábrdky drobné pískovcové lomy s ukázkami zajímavých petroglyfů 3/ jímací stanice Dolánky stanice, ve které se jímá pitná voda pro oblastní vodovod 4/ bývalý vodní mlýn Zourov zaniklý vodní mlýn 5/ pramen u Růtova mlýna vydatný pramen v údolí 6/ bývalý vodní mlýn Růtův mlýn zaniklý vodní mlýn 7/ prameny pod Vápnem vydatné prameny pod osadou Vápno TURISTICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI

ZJEDNODUŠENÁ GEOLOGICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI Legenda: 6: nivní sediment 7: smíšený sediment 9: slatina, rašelina, hnilokal 16: spraš a sprašová hlína 169: bazaltoidy nerozlišené 193: olivinický nefelinit 295: pískovce křemenné, štěrčíkovité 296: pískovce vápnito-jílovité

GEOLOGICKÉ POKLADY NA BŘEZÍCH JEZERA Délka: 5 km Časová náročnost: 2,5-3 hod Fyzická náročnost: lehká Výhledy, vulkanický vrch, proželeznění pískovce, staré dobývky po těžbě železných rud, rašeliniště, jezero Horninou, která převládá v okolí Máchova jezera je pískovec. Jedná se o horninu sedimentární (usazenou). Vznikala na dně tehdejšího moře, kterým byla zdejší oblast kdysi zaplavena. To se odehrávalo ve druhohorách, přesněji v jejich období zvaném křída asi před 90 mil. lety (turon). Další významné období pro zdejší krajinu nastává na konci druhohor a ve třetihorách. Dnešní severní Čechy byly místem výrazné vulkanické činnosti. Z velkých hloubek tehdy začalo pronikat směrem vzhůru rozžhavené magma a povětšinou utuhlo mělce pod tehdejším povrchem. Hydrotermální roztoky, které byly s vulkanickou činností spojeny, způsobily silné proželeznění a prokřemenění zdejších pískovců. Po utišení vulkanické činnosti nastává dlouhé období eroze tj. snížování povrchu působením vody, větru, ledu atd. Intenzivní eroze za desítky milionů let odnesla z této krajiny mocné vrstvy pískovců a obnažila podpovrchová vulkanická tělesa. Dala tím vzniknout dominantám kraje vrchům Bezděz, Borný (zastávka 1), Ralsko a mnohým dalším. Na jiných místech byly díky erozi vymodelovány hřbety zpevněné vulkanickými žilami, jako např. Havířský vrch (zastávka 2). O kus dál vznikly bizarní pískovcové skalní věže např. Čihadlo (zastávka 3), brány, okna a jeskyně. A nakonec do krajiny přichází člověk. Na výrazných vulkanických kopcích si staví hrady, proželezněné vulkanické žíly využívá jako zdroj železné rudy nebo jako hráze při budování rybníků příkladem je Máchovo jezero (zastávka 5). Na jeho březích se v průběhu staletí vytvořilo unikátní rašeleniště Swamp (zastávka 4). LOKALITY NA TRASE 1/ Borný výrazný vulkanický vrch, výchozy čedičových hornin, výhled do kraje 2/ Havířský vrch skalní výchozy tvořené proželezněným pískovcem, pozůstatky po historické těžbě železné rudy, výhled do kraje 3/ Čihadlo silně prokřemenělé pískovcové skalní věže, kruhový výhled do kraje 4/ Swamp rašeliniště se vzácnou florou a faunou 5/ Máchovo jezero největší jezero v severních Čechách

TURISTICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI

ZJEDNODUŠENÁ GEOLOGICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI Legenda: 6: nivní sediment 9: slatina, rašelina, hnilokal 12: písčito-hlinitý až hlinito-písčitý sediment 51: písčitá eluvia 170: silně alterované bazaltoidy 202: olivinický sodalitit 210: alkalický bazalt - tefrit - augitit 229: sodalitit 295: pískovce křemenné, štěrčíkovité

ZE STRÁŽE PO ŽÍLE POD VELKÝ JELENÍ VRCH Délka: 8 km (tam i zpět) Časová náročnost: 5 hod Fyzická náročnost: střední výhledy, vulkanický vrch, proželeznění pískovce, staré dobývky po těžbě železných rud

LOKALITY NA TRASE 1/ vrch Šibenice Skalní věž, která stojí na vrcholu Šibenice je tvořena výrazně načervenalým pískovcem. Jaký je původ této barvy? Ke zbarvení došlo díky železu, které se do pískovce vstřebalo'' z blízké vulkanické žíly. Železo nejen že pískovec obarvilo, ale také zpevnilo. Díky tomu se zdejší skalní věž dochovala až do dnešní doby. Na skalních stěnách jsou k vidění železité inkrustace rozličných tvarů. V blízkosti Šibenice jsou v terénu patrné drobné zbytky po těžbě železné rudy, která zde v minulosti probíhala. Dobývky mají povětšinou tvar mělkých příkopů. 2/ výhled do okolí výhled směrem na Ještědský hřbet 3/ pískovcová skalní věž ukázka proželeznění pískovce 4/ Velký Jelení vrch Společně se sousedním Malým Jelením vrchem tvoří jednu z dominant Geoparku Ralsko. Na vulkanické žíle vytvořený vrch skrývá nejednu zajímavost. Velký Jelení vrch, společně se sousedním Malým Jelením vrchem, leží na vulkanické žíle čedičové horniny. Ta ve vrcholových částech obou vrchů vystupuje až na zemský povrch a nabízí názornou ukázku sloupcovité odlučnosti horniny. Na samotném vrcholu Velkého Jeleního vrchu vystupuje čedičová hornina v podobě skalního hrotu, ze kterého se otevírá nádherný kruhový výhled. Zdejší skály jsou navíc silně modelovány mrazovým zvětráváním. K vidění jsou zde mrazové sruby a srázy. Lokalita je významná i přítomností původního reliktního lesa - suťové bučiny s jilmem horským.

JABLONECKÝ OKRUH Délka: 7 km (tam i zpět) Časová náročnost: 3-4 hod Fyzická náročnost: střední Zaniklá obec, starý mlýn, údolí Zábrdky Trasa má za cíl zájemce seznámit s předválečnou sídelní strukturou vojenského výcvikového prostoru Ralsko a s předválečnou historií oblasti. Ukazuje na velkou rychlost návratu přírodních podmínek do míst kdysi hustě zastavěných, např. do intravilánů obcí. Geologický rozměr trasy se soustředí na využití pískovce jako stavebního kamene a na využití pískovcových skal pro budování zahloubených objektů: sklepů, chlévů, maštalí nebo jiných hospodářských místností. LOKALITY NA TRASE 1/ Jabloneček V roce 1930 měl Jablonec 314 obyvatel včetně dětí (z toho 18 Čechoslováků, 295 Němců a 1 osoba jiné národnosti). Střed obce se kdysi nacházel před německou školou, která dnes ještě stojí. Poblíž byl rybníček dokola osázený lípami a na kopci nad návsí výstavný barokní kostel Narození Panny Marie. Z jeho schodů byl prý krásný výhled do okolí, dnes je již krajina mnohem zarostlejší. Poslední bohoslužba se zde konala k svátku Narození Panny Marie 8.září 1947. Poté byl armádou odstřelen. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto, obec se vylidnila. V roce 1947 byl zřízen vojenský výcvikový prostor Ralsko, který byl od roku 1968 využíván sovětskou armádou. Z Jablonečku se postupně stalo jedno z nejstřeženějších míst, neboť zde byla zbudována raketová základna s nosiči pro jaderné hlavice. 2/ Fotovoltaika V místech, kde kdysi stály nosiče sovětských raket, byla v roce 2010 postavena fotovoltaická elektrárna.

3/ Pytlíkovský mlýn Zříceniny vodního mlýna na Zábrdce ve stejnojmenné osadě. Výrazná zřícenina mlýna s několika dochovanými místnostmi. Zhruba uprostřed areálu dochován cihlový sokl, na němž pravděpodobně bývala umístěna turbína. Nad mlýnem betonové zařízení stavidel. V terénu dosud dobře patrný nefunkční pravobřežní vodní náhon. Mlýn stál prokazatelně již ve 2. polovině 18. stol., kdy je značen na tzv. josefských vojenských mapách. V roce 1843 malován v tehdejší katastrální mapě jako dřevěná stavba. Patřil k panství Svijany. 4/ pramen v údolí Zábrdky Údolí Zábrdky je výrazné poledníkové údolí založené v měkkých sedimentárních horninách severní části české křídové pánve. Pro severní část údolí jsou typické středně zrnité křemenné pískovce, které směrem k jihu vykliňují na úkor jemnozrnných vápnitých až vápnito-jílovitých pískovců. Tento faciální přechod je zde učebnicový. Zdejší pískovce vznikaly na dně křídového moře přesněji se jednalo o období turonu. Jejich zdrojovou oblastí byl západosudetský ostrov, který se tehdy nacházel severně odtud.

TURISTICKÁ MAPA S VYZNAČENÝMI EXKURZNÍMI LOKALITAMI