Velkÿ úspêch na ich æákû kolní rok 01 / 013 XIX roçník listopad 3Základní kola prof. V. Vejdovského Olomouc htp:/ w.zrakol.cz V tomto çísle: Velkÿ úspêch na ich æákû * Sportovní soust edêní zrakovê postiæenÿch * Koncert Bílé tóny * Podzimní svátky u nás a ve svêtê * Irská povêst Jackova lucerna * 1. stupeñ vdivadle * Soutêæ Brailskÿ klíç * Beseda snevidomÿm absolventem * Kam volomouci: Na vÿstavy jiæ Tak 1. roçník jako tradiçnê soutêæe iletos vsebeobsluze v íjnu se konal vê postiæenÿch æákû, kterou pro dêti zrakovenska, ale i zçeské republiky po ádalo ze Slo- Sdruæení pro nevidomé p átel a Základní slabozraké koly ve spolupráci internátní Základní kolou pro nevidomé a slabozraké se vlevoçi. zúçastñují, Na i æáci protoæe se têchto se soutêæí zde mohou velice poznat rádi zajímavÿmi lidmi, vyzkou et si çinosti, které se v e jsou navíc pro proæít praktickÿ ve velice æivot pêkném nezbytné, prost edí a to ce jako lesû v a loñském hor. Tentokrát roce, se na akce Kysucích, konala, v Hornom stejnê orientace stextilem, vtekutinách urçování a mincí poznávání a bankovek, a rozli- Soutêæ, Vadiçovê, ve které vhorském reprezentovali hotelu Hájnice. jídla ování p edmêtû dení pot eby. P íprava Barbora Spêváková a Marek Truneçka, na i kolu rozkrojení spoçívala ve zhotovení sendviçe, tj. skládala ze esti zajímavÿch disciplín. Byla se nastrouhání peçiva, namazání pa tikou, Rozhodnê to zeleniny není nic a jednoduchého! estetické upravení. P íprava to p íprava jídla, p íprava nápoje, manipula- vymaçkání osvêæujícího citronové nápoje ƒávy zase na mechanickém spoçívá ve a cukrem od ƒavñovaçi ve sklenici. a smíchání sminerálkou Ve zrakovê dvou vêkovÿch postiæenÿch kategoriích dêtí a na i soutêæilo stupci se nadmíru vyznamenali. Své dva kategorie zá- v histori totiæ na í vyhráli! koly Takovÿ obdoby vÿsledek a svêdçí nemá o kvalitê obou soutêæících, ale io vÿborné nejen práci Po adatelé na ich pedagogû p ipravili nabitÿ vtéto oblasti. le soutêæí zbyl ças ina horskou program, túru po ved- 13.listopad Mezinárodní den nevidomÿch
kolní noviny listopad 01 rozápadní Kysucích çásti rázovitém Slovenska. horském Souçástí kraji v hotelu seve- kde byl i jsme bazén mohli sví ivkou kaædé a odpoledne dal ími atrakcemi, a relaxovat. Veçery byly tradiçnê plné pobÿt têæí, kulturní náplnê sdiskotékou a tancem. soudû Dospêlí a zku eností, opêt získali jak dêlat adu svoji podnêtû, práci lépe, nápa- kamarádû a na i æáci a získali kontaktû, mnoho které, novÿch jak pevnê známÿch, vê- Sportovní soust edêní zrakovê postiæené mládeæe ze ím, soutêæe budou je dlouhodobê jednoznaçnê rozvíjet. pozitivní, Ná myslím, æe dojem v echny po adatelé úçastníky a dêlají neustále maximum soutêæe pro litñují a jednotlivé disciplíny vhodnê obmêñují. zkva- vædy tê íme Jiæ jsme na soutêæ si zvykli, sebeobsluhy æe na podzim a na se e na soutêæ vprostorové orientaci a samostatném pohybu. ja- Mirko Spurník kole O víkendu konalo první 9. 1. soust edêní listopadu se zrakovê vna í stiæené mládeæe, zamê ené p edev ím na po- novou Mimo moderní goalbal, têlocviçnu, kdy si p ítomní byly vyuæity vyzkou eli dalzdrojû goalbal. Çeského Celá akce svazu byla zrakovê financována postiæenÿch ze í prostory koly, takæe se hrál a trénoval sportovcû. z ishowdown APA (Centrum a vpátek aplikovanÿch p i li odborníci pohybovÿch telû Se ly a vychovatelû, se u nás, pod têæce vedením zrakovê svÿch postiæené uçikého aktivit sportu FTK UP) na cviçné a uçili dêti lezecké základûm stênê. lezec- Opavy, dêti z celé Liberce, republiky, Plznê ze a kol domácí zprahy, Olomouce, Brna, Marek Z na í koly se do têchto aktivit zapojili balu, aby se rozvoji vênovaly kondice nácviku a technicko taktické dovedností goalvanÿ Truneçka, Lída Va eková a integro- têno Tomá jídelnê Ryba ík. Gymnázia Stravování Hejçín a bylo dêti zaji - vyuæily lo p ípravê o 31 dêtí tohoto a 15 oblíbeného dospêlÿch. sportu. Celkovê kÿ vdobê mimo sportovní akce iolomouc- tomnÿ Tyto prezident aktivity mají, ÇSZPS jak poznamenal Jaroslav Pata, p í- V aquapark. druhé polovinê víkendu byla sehrána kÿ vÿznam nejen pro zdravÿ pohybovÿ vÿvoj velzkou eli utkání sloæenÿch iostrou atmosféru tÿmû, takæe soutêæních si æáci vy- utkání. Myslím, æe tímto byla poloæena tradi- tohoto dêtí, olympijského ale ipro budoucnost sportu. Vædyƒ reprezentace souçasné reprezentace, mimochodem jádro ce tuálního vítêze skupiny B mistrovství Evropy, akkÿ sportovních soust edêní, která mají velností vÿznam a schopností pro rozvoj têæce pohybovÿch zrakovê postiæenÿch doved- kte í tvo í pro li právê æákovskou odchovanci goalbalovou speciálních ligou. kol, ipro dêti jak pro zintegrace. dêti ze speciálních kol, tak Mirko Spurník Bílé V Redutê, tóny ního koncertu sále Bílé Moravské tóny. Koncert filharmonie po ádalo Olomouc, olomoucké se 13. TyfloCentrum listopadu konal na podporu jiæ 9. roçník zrakovê benefiçstiæenÿch obçanû. Na realizaci akce se podíleli Olomouckÿ kraj, Moravská filharmonie, mediální po- ZIP a partne i dal í sponzo i. Çeskÿ rozhlas Olomouc, Radio Proglas, Rádio Haná, Olomouckÿ veçerník, nou, Tentokrát jako hosté byl hlavním vystoupili úçinkujícím zrakovê postiæení populární hudebníci zpêvák Janek Kykloband Ledeckÿ a zpêvák sdoprovodnou Marek Cabák, skupi- kterÿ je p irovnáván kphilu Colinsovi. Koncert moderoval Marek Bergner zrádia Haná.
listopad 01 kolní noviny 3 Podzimní svátky jak se slaví u nás 8. zá í Den çeské státnosti, svátek svatého Václava Tento den si p ipomínáme úmrtí sv. nesouhlas sváclavovou smí livou zahraniçní politikou a hlavnê touha po trûnu. Václava, çeského p emyslovského kníæete, kterÿ se narodil kolem roku 907. Za muçednickou smrt a za své skutky Proslul svou zboæností, starostí o chudé, pro çeské kníæectví byl Václav prohlá en stavbou kostelû a zaloæením chrámu sv. za svatého a je uctíván jako patron na í Víta. Dne 8. 9. roku 935 byl p ed kostelem ve Staré Boleslavi zavraædên na p ílích (m e) ive svêtskÿch organizacích zemê. Tento svátek se u nás slaví vkoste- kaz svého bratra Boleslava. Dûvodem byl (slavnostní veçery). 8. íjen Den vzniku samostatného Çeskoslovenska (státní svátek) Dne 8. íjna roku 1918 byla na Václavském námêstí vpraze vyhlá ena samo- p ehlídka, noví vojáci skládají slavnostní Vítkovê vpraze. Koná se vojenská statnost Çeskoslovenské republiky. Jejím p ísahu na Hradçanském námêstí, po ádá se slavnostní shromáædêní vnárodním gue Masaryk. muzeu a veçer jsou udêlována státní prvním prezidentem se stal Tomá Gari- Oslavy zahajuje prezident republiky vyznamenání. V ostatních mêstech probíhá kladení vêncû kpamátníkûm a veçer a dal í vÿznamní p edstavitelé poloæením vêncû u Národního památníku na vrchu lampionové prûvody. 17. listpad Den boje za svobodu a demokraci (státní svátek) 17. listopad, ve svêtê známÿ jako Mezinárodní den studentstva, je p ipomínkou Za 50 let po têchto událostech, vroce tragickÿch událostí, knimæ do lo období 1989, do lo 17. listopadu kzahájení same- a popravy studentskÿch vûdcû. od 8. íjna do 17. listopadu 1939 vtehdej- tové revoluce, vníæ opêt hráli vÿznamnou ím Protektorátê Çechy a Morava. Svátek roli studenti. Studentská demonstrace zahájila mohutnÿ protest ve ejnosti proti to- byl vyhlá en uæ vroce 1941 vlondÿnê a je to jedinÿ den mezinárodního vÿznamu, kterÿ má çeskÿ pûvod. strany a prosadit vna í zemi demokraci. talitní moci. Poda ilo se zru it vládu jedné Na studentské demonstraci kp íleæitos- ti vzniku Çeskoslovenska byl nacisty zra- vjeden den svátky dva. P edstavitelé stá- V Çeské republice tak vlastnê slavíme nên student medicíny Jan Opletal. Svému tu uctívají spolu sve ejností památku studentû, vkatedrále sv. Víta se koná slav- zranêní podlehl a demonstrace po jeho poh bu p erostla vprotest proti nêmecké nostní bohosluæba a koncert. Také vostat- ních mêstech a obcích se po ádají vzpo- okupaci. Následkem bylo uzav ení vysokÿch kol, zatÿkání, vêznêní studentû mínkové slavnosti. 1. 1. Slavnost V ech svatÿch Slavnost V ech svatÿch je k esƒanskÿ nÿ Du içky. V tyto dny je u nás zvykem svátek uctívající v echny svêtce. Dûvodem vzniku byla nemoænost slavit kaædÿ vÿzdobou zapálit svíçky. P i této p íleæitos- nav tívit h bitov a na hrobech se sváteçní svátek zvlá ƒ.. 1. na nêj navazuje dal í ti se také setkávají p íbuzní, kte í se sjedou uctít památku zem elÿch svátek Památka zesnulÿch, lidovê zva- p edkû.
4 kolní noviny listopad 01 Podzimnísvátky jakseslavívesvêtê Dendíkûvzdání(ThanksgivingDay) Tento den je tradiçní severoamerickÿ svátek, kterÿ pat í do období doæínek. Oslavuje úrodu, o niæ se dêlili Poutníci, první severoameriçtí osadníci zevropy (Pilgrim Fathers) a pûvodní obyvatelé Ameriky Indiáni Ṡvátek se slaví druhé pondêlí v íjnu vkanadê a çtvrtÿ çtvrtek vlisto- padu ve Spojenÿch státech americkÿch. Historicky bylo první díkûvzdání orientováno kbohu, ale svÿvojem spoleçnosti se tato tradice stala více svêtskou. Slaví se vrodiném a p átelském kruhu, sjíædêjí se p íbuzní izdaleka, zvou se p átelé. Rodiny po ádají sváteçní hostinu, na níæ je hlavním jídlem nadívanÿ krocan sbrambory a brusinkami a ze sladkostí vede dÿñovÿ koláç, vposlední dobê nêkdy nahrazován jablkovÿm. Kromê rodiného setkání je oblíbenou çiností sledování tradiçního amerického fotbalu, slavnostní prûvody, speciální programy vtelevizi a také velké nakupování. Rodina vyrazí spoleçnê do obchodû a obchodních center, kde je vyhlá en po Dnu díkûvzdání tzv. Çernÿ pátek, kterÿ p iná í velké slevy a zahajuje p edvánoçní nákupovou sezonu. Halowen Zatímco u nás pat í zem elÿm tichá vzpomínka, kvêtiny a svíçky, vanglicky mluvících zemích (Británi, Irsku, Spojenÿch státech americkÿch, Kanadê, Austráli, Novém Zélandu a nêkterÿch dal ích) se slaví jinak. V ichni, hlavnê dêti, se tê í na 31. íjen, kdy se slaví oblíbenÿ svátek Halowen. Název vznikl zanglického vÿrazu Al Halows Evening (P edveçer V ech svatÿch). Pûvod svátku je starobylÿ a zajímavÿ zast- ronomického hlediska. Uæ v5. století p. n. l. se slavil Halowen jako tzv. çtvrtící den, tj. den vpolovinê mezi rovnodeností (stejnê dlouhÿ den a noc) a slunovratem (na severní polokouli nejkrat í den a nejdel í noc). Jeho náplñ vznikla zp edk esƒanského keltského oslavování p íchodu nového roku, kdy se svátek jmenoval Samhain (Konec léta). Podle starÿch Keltû to byla nejmagiçtêj í noc vroce, kdy hranice mezi svêtem æivÿch a mrtvÿch byla nejtêsnêj í. V souçasné dobê se naveçer dêti oblékají do stra idelnÿch kostÿmû, chodí od domu kdomu a volají tradiçní Trick or treat! (Koledu, nebo vám nêco provedu!). Pokud si vykoledují sladkosti, neprovedou nic, pokud by je nedostaly, mohou nêco provést, ale samoz ejmê tak, aby sousedûm nic nepo kodili nejçastêji zubní pastou pomaæou kliku od dve í,
listopad 01 kolní noviny 5 plot nebo auto. Tradiçními znaky Halowenu jsou speciálnê vy ezané dÿnê (Jack-o'-Lantern), dále postavy çarodêjnic, duchû, rûznÿch dal ích stra- idel, çerné koçky a ko ƒata. Barvami Halowenu jsou çerná a oranæová İnformace o tomto svátku k nám samoz ejmê pronikly, byl by také komerçnê vÿhodnÿ pro obchodníky, ale p íli se neujal. Nejçastêji jen nêkde dospêlí sdêtmi vy ezávají dÿñové svítilniçky pro radost. Katolická církev u nás svátek odmítá jako nevhodnÿ, cizí na í tradici. Objevují se v ak úvahy nêkterÿch lidí, zda podobnê jako na Velikonoce nebudou vedle sebe existovat dvê podoby oslav církevní a svêtská. Jackovalucerna(irskápovêst) Podle staré povêsti æil kdysi muæ jménem Jack, kterÿ vyvádêl rûzné prostopá né kousky a neplechy a hlavnê hodnê pil. Jednou, vp edve- çer svátku V ech svatÿch, se tak hroznê opil, æe jeho du e zaçala opou têt têlo. V tu chvíli si pro nêj p i el çert, aby ho odvedl do pekla. Ale Jack se probral a zaçal sçertem smlouvat. Vymyslel si lest, æe by se rád je tê naposledy napil, a poprosil çerta o est pencí na pivo. Çert se mu nejd ív vysmál, æe peníze nemá. Jack mu ale navrhl, aby se promênil vtêch est pencí, Jack jimi vhospodê zaplatí a pak se çert zase mûæe promênit zpátky. Çert se nechal p emluvit a vtêch est pencí se promênil. Ale Jack dal hospodskému jen pêt pencí a tu jednu penci si nechal. A protoæe nebylo v ech est pencí pohromadê, çert se nemohl vrátit do své podoby. Nakonec se sjackem dohodli, æe kdyæ dá poslední penci ktêm pêti a çerta zase osvobodí, dostane za to je tê rok æivota. Jack se mohl polep it a çinit pokání, aby se dostal do nebe, ale on vyvádêl a pil je tê víc. Ubêhl zase rok a çert stál opêt p ed Jackem. Jack ho tentokrát nalákal na krásnou hru ku vkorunê stromu. Çert si pro ni lezl, a kdyæ byl na stromê, Jack vyryl do kmene k íæ, p es kterÿ se çert nemohl dostat dolû. Znovu se dohadovali a Jackovi se poda ilo vymámit na çertovi slib, æe ho do pekla uæ nikdy nevezmou. A zase tropil lotroviny a pil a pil tak, æe do roka um el. Jeho du e se po smrti vydala do nebe, ale tam ji nepustili. P ipomnêli mu, æe mêl moænost se dvakrát polep it, ale neudêlal to a bránu nebeskou p ed ním navædy zav eli. Co teâ? Do nebe Jacka nechtêli, ale do pekla také nemohl. A tak jeho utrápená du e bloudila svêtem. Çert mu nakonec dal aspoñ malÿ æhavÿ uhlík, kterÿm si mohl posvítit a trochu se oh át, vædy p i vÿroçí své smrti, vp edveçer V ech svatÿch, 31. íjna. Od têch dob lidé dávají do vy ezávanÿch lucerniçek zdÿní svíçky nebo æhavé uhlíky. Jsou pro Jacka a také pro ochranu obydlí p ed zlÿmi duchy. (Podle internetu)
6 kolní noviny listopad 01 Vdivadle Ve st edu 7. listopadu jsme jeli do Litovle na divadlo. Zaçínalo v10 hodin. Jakmile p ijel celÿ první stupeñ do divadla, çekali jsme, aæ zaçne p edstavení. Najednou se vsále zhaslo a bylo ticho. P edstavení zaçalo. Na jevi ti se ukázal Honza, kterÿ po ád spal na peci. Nechtêlo se mu jít do svêta. Táta mu ekl, æe se o nêj nemûæe po ád starat. A tak se Honza do svêta p ece jen vydal. Potkal srnku a o et il jí nohu. Za to mu dala kouzelnou borûvku. Nohy ho dovedly do královské zahrady. V zahradê stála zlatá socha, která plnila p ání po p eçtení listiny, psané cizím jazykem. Honza snêdl kouzelnou borûvku, p eçetl listinu, odhalil zlého rádce a vzal si princeznu za æenu. Opêt zvítêzilo dobro nad zlem, jak uæ to vpohádkách bÿvá. Moc se mi to p edstavení líbilo. Marie Komárková, 5. t ída Besedasnevidomÿmabsolventem Karel Na i Giebisch kolu nav tívil a uspo ádal nevidomÿ snámi absolvent Bylo to velmi zajímavé. besedu. dopravou. Vyprávêl Jeho nám asistençní o tom, jak pes, jezdí zlatÿ mêstskou Joe, ho doprovází p es p echod, do autobusu, retrívr nám ukazoval do obchodu na poçítaçi atd. Pan videa, Karel ve Giebisch kterÿch vysvêtlovala, vystupoval on jak a dal í se máme nevidomí knevidomÿm a která ké správnê nám ukázal chovat, svûj co jim hlasovÿ pomûæe poçítaç a co a ne. jak Ta- se Dost sním mê zachází. káæou orientovat to zaujalo, ve mêstê. jak se Beseda nevidomí se do- moc líbila. Daniel vec, 7. t ída mi
listopad 01 kolní noviny 7 Brailskÿklíç pro Druhÿ nevidomé roçník æáky kolní probêhl soutêæe dne Brailskÿ 14. 1. v klíç dovê na í nové koly vprostorách SPC. kolu bu- nám volomouci vyhovoval jsme zmínênÿ pro soutêæ termín zvolili a také proto, dostupnost Olomouce æe çtená e je tê pomêrnê oproti Praze, malé, máme druháka totiæ dva a çtvrƒáka. têsnê Díky p ed Mgr. soutêæí Pa íkové p ivezla zliberce, texty která zcelostátní vpátek soutêæe, mohli soutêæit jeæ se stylovê konala po 7. 1. praæsku vpraze, a jsme podle regulí. Dodateçnê jsme obdræeli zcela i vÿkony vÿsledkovou srovnat. listinu, takæe mûæeme na e soutêæ V naprosto v10 hodin pohodovÿch dopoledne podmínkách zahájili. P ivítali jsme jsme e Ryba íka, na e milé integrovaného hosty zvelkého nevidomého Tÿnce, Tomámácí, chlapce, çtvrƒáka jeho otce Marka a asistentku. Truneçku a Dále osmaçku pak do- Barboru paní uçitelka Spêvákovou. Mgr. Kubeçková, Realizaçní paní tÿm psycholoæka tvo ili a pan Mlçáková, Mgr. Dobe paní za obçanské uçitelka Mgr. sdruæení Valíçková ka, kterÿ se jako vædy postaral o na e obçerstvení, Lit- Tu ila hodnotné jsem, podle ceny krásného a fotoreportáæ. umístêní Marka vcelostátní soutêæi loñského kde dosáhl na páté místo, a Barçi, která vbrnê, t etí, æe by srovnání sleto ní soutêæí vpraze byla me. nemuselo V ichni dopadnou t i se pilnê nejhû, p ipravovali ale nep edbíhej- byly jejich vÿkony? Nad regulérností, mê e- a jaké ním bdêly poçtu v echny slov t i a dopomoci hodnotitelky. p i podávání textû má e Z p edepsaného Ryba íka, p eçetl textu, pozoruhodnÿch vhodného pro 49 Tomo slov soutêæ, a navíc také ztextu, 49 slov, kterÿ coæ byl svêdçí obtíænêj í o stabilitê a mi- jeho a rozloæení vÿkonû, sil. dobré koncentraci pozornosti a svÿm Marek vÿkonem Truneçka 13 çte slov velmi by líbivê, porazil plynule skou dræitelku leto ního t etího místa, ipraæ- p eçetla o jedno slovo ménê. Jak ukázalo která ní nepoviného çlánku, kterÿ Marka tro ku çte- pozor zaskoçil na stabilitu p eçetl pracovního 104 slov, musí vÿkonu, si dávat která více u kvÿkonu, nêj vÿznamnê ikdyæ kolísá, není soutêæní. a na udræení motivace za kobrtne, Barça Spêváková ale spontánê çte rychle, se opraví. obças p ichází oçekávaná t e inka na dortu. A O teâ lÿch 31 slov by p edstihla leto ního celostátního vítêze ce- první se svÿmi ve své 146 kategori slovy za abyla minuty. by v Praze me a gratulujeme! Tleská- a nat eme V ak my jim jim to to tam vp í tím po olomoucku, roce ukáæeme jasnê a z etelnê i stomem a uæ teâ se pêknê mê ení sil tê íme. na to PhDr. Jana Mlçáková
8 kolní noviny listopad 01 KamvOlomouci:Navÿstavy! Vlastivêdnémuzeum Zpátkydopohádky stava, V muzeu která byla jistê 3. potê í 1. zahájena nejen dêti, krásná ale ido- spêlé vÿchu vÿstavy milovníky kostÿmû pohádek. ze známého Po loñském seriálu úspê- klobouky. se nabízí kromê rokokovÿch atû izajímavé Arabela í "pohádkovou" se muzeum vÿstavu rozhodlo a slibuje, uspo ádat æe bude dalp ijdou Co se dêvçata tÿká pohádkovÿch ichlapci. Ti postav, nejmen í na na své si je tê zí pest ej í a zajímavêj í neæ ta p edchomarád vÿstavê uvidí známé kostÿmy ze Studia ka- potê í p ipomenutí nebo Jû a Hele. nejoblíbenêj ího Malé ivelké urçitê hraného veçerníçku Krkono ské pohádky, protoæe krát Ṗohádek patnáct si (od p ipomenou nejstar í Zlatovlásky náv têvníci ze tento- let p es Princové jsou na draka, O princeznê, 70. uvidí çe, Kuby kostÿmy a hajného. Krakono e, Trautenberka, Anku Kouzla která ráçkovala králû zroku aæ po 09). nejnovêj í Kostÿmy poháddou doplñovat irekvizity a kulisy. Nejzajímavêj í bunÿ Souçástí program vÿstavy (nap. hodinovÿ bude i pestrÿ animaçní doprovod- písniçkovÿ program 80. let kostÿmy zahráli slibuje a zazpívali pohádka si v Plaváçek nich známí z Vstupné je pro Z æáky pohádky mate skÿch do pohádky). kol 0 Kç zpêváci, vá a Pavel nap. Bobek. Marie Pohádka Rotrová, Aæ Iveta p iletí Barto o- mohou a pro æáky prohlédnout základních zdarma kol 40 idal í Kç (zároveñ expozice si çáp za- v konce muzeu). prosince. Na náv têvu vÿstavy máte ças do Velkáfotbalovávÿstava hráçû, Fanou ci míçe, fotbalu kopaçky, si urçitê vlajky, nenechají ály a plakáty. ujít vÿstavu, V echno na jsou níæ mohou to originály, zhlédnout které nejsou dresy slavnÿch kvidêní. Autorem jádra expozice je bÿvalÿ polskÿ fotbalista Stefan Szcezplek, kterÿ jen své tak Vlastivêdném exponáty vçeské muzeu republice a potrvá p edstaví do 6. ledna. pouze volomouci. Tak neváhejte vÿstava je také ve Stáléexpozicenaolomouckéradnici tohoto Expoziceorloje unikátního stroje se vênuje çasu. 60leté Orloj je histori staven jako umêlecko emeslné ijako p ed- Olomoucvpromênáchstaletí je nejnovêj í expozice, vênující se histori mêsta. Její znamné astronomické dílo. Vÿstava seznamuje vÿ- jádro ní jsou s originální rûznÿmi etapami çásti ze jeho star ího vÿvoje. stroje. K vidê- listin. tvo í kopie vÿznamnÿch historickÿch bu Historieolomouckéradnice od jejího vybudování aæ po souçasnost. mapuje dov têvníkûm. Tyto vÿstavy V echny jsou urçeny ale urçitê vyspêlej ím zaujme prohlídka ná- Radnice roveñ slouæí je vÿznamnou svému pûvodnímu pamêtihodností úçelu uæ a zá- z souçasného orloje a také rozhled (mimo radniçní sezonu vêæe, dvakrát která je denê vysoká prost ednictvím 75 metrû est století. vstupenky organizovanÿch vinfocentru). vÿstupû v 1a 15 hodin Uzávêrka p í tího çísla je 14. prosince 01 KOLNï tel.581580 NOVINY vydávázákladní kolaprof.v.vejdovského,tomkova4, 90*htp:/ w.zrakol.cz*e mailspec.skola@zraklit.cz*totoçíslovy lo8.listopadu01 79_0Olomouc* Red.J.Valíçková shromaæâujep íspêvkyadotazyajeautorkouçlánkûbezpodpisu*foto M.Spurník(str.1 a),m.dobe (str.7)*kresby æáci3.a5.t ídy*poçítaçovásazbaatisk JAYsoftware