Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 Stručná verze Brno, květen 2007 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně
Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 Na realizaci průzkumu se podílely: Krajský úřad Jihomoravského kraje a Úřady práce Blansko, Brno město, Brno venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov, Znojmo Brno, květen 2007 Centrum pro regionální rozvoj Masarykova univerzita v Brně 2
1. Úvod V průběhu ledna roku 2006 realizovaly úřady práce Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo ve spolupráci s odborem regionálního rozvoje Krajského úřadu Jihomoravského kraje dotazníkové šetření týkající se průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji ke dni 31.12.2006. Dotazníkové šetření v tomto rozsahu bylo provedeno již popáté (poprvé v polovině roku 2003, poté ke konci let 2003, 2004 a 2005) a vycházelo ze snahy odboru regionálního rozvoje získat podrobné informace o nejvýznamnějších zaměstnavatelích a struktuře zaměstnanosti v Jihomoravském kraji. Sběr dotazníků provedly úřady práce, převodem získaných dat do elektronické podoby a jejich vyhodnocením bylo pověřeno Centrum pro regionální rozvoj (CRR). Cíle dotazníkového šetření byly stanoveny následovně: Detailně charakterizovat strukturu pracovní síly v Jihomoravském kraji pomocí těch statistických klasifikací, které jsou nyní běžně používány v zemích Evropské unie. Zjistit očekávaný pohyb na trhu práce v Jihomoravském kraji do konce roku 2007 včetně záměru zaměstnavatelů v přijímání a uvolňování zaměstnanců v jednotlivých profesích. Zjistit zájem ekonomických subjektů o zaměstnávání čerstvých absolventů škol včetně požadovaných oborů. 2. Situace na trhu práce na konci roku 2006 Situace na trhu práce v Jihomoravském kraji se během roku 2006 rychle zlepšovala. V lednu 2006 sice došlo ještě k meziměsíčnímu zvýšení počtu uchazečů o 3,4 tis. (bylo evidováno 66 tis. uchazečů), ale průměrný počet uchazečů o zaměstnání za rok 2006 činil celkem 57,8 tis. osob (v roce 2005 to bylo 63,3 tis.). K 31.12.2006 bylo v Jihomoravském kraji evidováno 55 230 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti se po většinu roku pohybovala pod hranicí 9 % a přestože byla stále vyšší než republikový průměr (k 31.12.2006 v Jihomoravském kraji činila 8,8 %, v ČR 7,7 %), šlo o hodnotu výrazně nižší než v letech předchozích. V Jihomoravském kraji během roku 2006 vzrostl počet pracovních míst. Na konci roku 2006 bylo registrováno celkem 7 790 míst (téměř o 2 tis. více než před rokem), takže na jedno volné pracovní místo připadalo 6,9 uchazečů o práci, tedy pouze o něco více než činil průměr za celou ČR (4,8). Nepříznivá situace na trhu práce v kraji však stále přetrvává z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti; osoby nezaměstnané déle než rok tvořily stále více než 40 % všech uchazečů o zaměstnání a průměrná délka evidence vzrostla meziročně z 580 na 615 dnů. V Jihomoravském kraji se v roce 2006 zvýšil podle údajů Výběrového šetření pracovní sil publikovaného ČSÚ počet pracovníků (zaměstnanci, zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné) asi o 5,2 tis. osob na 522,5 tis. V primárním sektoru na konci roku 2006 v Jihomoravském kraji pracovalo 19,4 tis. osob, tj. 3,7 % všech zaměstnaných v Jihomoravském kraji. Sekundární sektor zaměstnával 208,3 tis. osob, tj. 39,4 %. V terciárním sektoru na konci roku 2006 pracovalo 294,8 tis. osob, tj. 56,9 %. 3
Tab.1. Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2006 Česká republika Jihomoravský kraj Index Sektory a odvětví v tis. relativně v tis. relativně specializace* I. sektor 181,7 3,8 19,0 3,7 0,98 II. sektor 1 929,4 40,0 202,7 39,4 0,99 průmysl 1 493,0 30,9 150,7 29,3 0,95 těžební 54,9 1,1 2,5 0,5 0,42 zpracovatelský 1 361,5 28,2 140,5 27,3 0,97 energie a vody 76,7 1,6 7,7 1,5 0,94 stavebnictví 436,3 9,0 52,1 10,1 1,12 III. sektor 2 717,0 56,3 293,2 56,9 1,01 obchod 613,6 12,7 65,0 12,6 0,99 pohostinství a ubytování 187,0 3,9 15,5 3,0 0,78 doprava a spoje 361,0 7,5 37,3 7,2 0,97 peněžnictví 92,2 1,9 9,6 1,9 0,97 služby pro podniky 321,3 6,7 37,9 7,4 1,11 veřejná správa 325,6 6,7 35,5 6,9 1,02 školství 287,6 6,0 38,6 7,5 1,26 zdravotnictví 329,9 6,8 34,6 6,7 0,98 ostatní služby 198,9 4,1 19,4 3,8 0,91 celkem 4 828,1 100,0 515,0 100,0 - Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil - roční průměry za rok 2006, ČSÚ 2007 Tab.2. Největší zaměstnavatelé v Jihomoravském kraji v letech 2003-2006 Pořadí Název organizace Odvětví 2003 2004 2005 2006 1 České dráhy, a.s., Praha doprava a spoje 7 520 7 100 6 348 5 964 2 Fakultní nemocnice Brno zdravotnictví 4 667 4 667 4 799 4 816 3 Policie České republiky, Brno veřejná správa 4 496 4 512 4 322 4 485 4 Česká pošta, s.p., Praha doprava a spoje 4 648 4 682 4 356 4 149 5 Masarykova univerzita v Brně školství 3 279 3 432 3 877 4 126 6 Statutární město Brno veřejná správa 2 985 2 898 2 892 2 956 7 Dopravní podnik města Brna, a. s. doprava a spoje 2 922 2 914 2 878 2 954 8 Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně zdravotnictví 2 608 2 615 2 675 2 714 9 Vysoké učení technické v Brně školství 2 501 2 448 2 656 2 714 10 Tyco Electronics Czech s.r.o., Kuřim elektrotechnický prům. 1 874 1 977 1 870 1 887 11 Finanční ředitelství v Brně veřejná správa 1 599 1 813 1 806 1 838 12 AHOLD Czech Republic, a.s., Brno obchod 1 714 1 668 1 800 1 625 13 GUMOTEX, a.s., Břeclav chemický průmysl 1 584 1 703 1 670 1 610 14 TESCO STORES ČR a.s. obchod 1 085 1 100 997 1 352 15 Celestica CR, s.r.o., Ráječko elektrotechnický prům. 1 406 1 173 1 054 1 282 16 MZLU v Brně školství 1 168 1 155 1 200 1 271 17 Nová Mosilana a.s. textilní průmysl 933 989 1 116 1 201 18 E.ON Česká republika, a.s. výroba energií - - 1 340 1 196 19 METRA BLANSKO a.s. elektrotechnický prům. 1 092 1 040 956 1 149 20 ABB s.r.o. elektrotechnický prům. 923 926 1 026 1 104 21 ZETOR a.s. strojírenský průmysl 1 177 946 1 011 1 085 22 Nemocnice Znojmo, p.o. zdravotnictví 1 121 1 162 1 096 1 081 23 CZECH TEL s.r.o. služby pro podniky - - 1 313 1 018 Pramen: Dotazníkové šetření, 2004-2007; Databáze zaměstnanosti v ČR, CRR MU Brno, 2004 2007 4
3. Výsledky dotazníkového šetření k 31.12.2006 Dotazníkové šetření uskutečněné k 31.12.2006 zjistilo informace o 2 924 ekonomických subjektech působcích na území Jihomoravského kraje. Z celkového počtu respondentů jich nejvíce (1 645) spadalo do terciárního sektoru národního hospodářství, 1 102 do sekundárního sektoru, z toho 835 do průmyslu a 267 do stavebnictví, a 177 subjektů do primárního sektoru. V subjektech s více než 20 pracovníky (2 259) bylo zaměstnáno 237,1 tis. pracovníků, což reprezentuje více než 70 % všech pracovníků zaměstnaných v subjektech s 20 a více pracovníky. Ve srovnání s předchozím průzkumem uskutečněným k 31.12.2005 zahrnoval tentokrát průzkum o 55 organizací a o 8,1 tis. pracovníků více. Soubor respondentů, jejichž odpovědi byly analyzovány, zaměstnával k 31.12.2006 v Jihomoravském kraji 244 663 pracovníků, z toho 129 631 mužů (53,0 %) a 115 032 žen (47,0 %). Nejvíce osob (53,8 %) bylo zaměstnáno v odvětvích terciární sféry, 41,9 % v odvětvích sekundární sféry, z toho 35,6 % v průmyslu a 6,3 % ve stavebnictví, a 4,3 % v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Z hlediska vzdělanostní struktury mělo v šetřených subjektech Jihomoravského kraje celkem 55,0 % zaměstnanců minimálně středoškolské vzdělání s maturitou (středoškolské vzdělání s maturitou a vysokoškolské vzdělání). Mezisektorové srovnání ukazatele podíl pracujících nejméně s maturitou vyznívá jednoznačně příznivě pro terciární sektor (terciér 70,2 %, sekundér 38,3 % a primér 28,7 %). Dotazníkové šetření zjišťovalo i strukturu zaměstnanosti podle hlavních tříd KZAM. Na celkové zaměstnanosti v Jihomoravském kraji se nejvíce podíleli techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci (3. třída KZAM), kteří tvořili na konci roku 2006 téměř pětinu všech zaměstnanců (19,9 %) šetřených subjektů. Nadprůměrně oproti celé ČR bylo i zastoupení 2. třídy KZAM (vědečtí a odborní duševní pracovníci), do níž v Jihomoravském kraji spadalo 14,0 %, a 6. třídy KZAM (kvalifikovaní dělníci v zemědělství) s 2,2 % zaměstnanců z šetřených organizací kraje. Z hlediska vlastnictví ekonomických subjektů sledovaných dotazníkovým šetřením se na úhrnné zaměstnanosti podílel nejvýrazněji soukromý sektor 37,5 % a státní sektor 24,0 %. Více než 20 % pracovníků sledovaného souboru bylo zaměstnáno v podnicích s 200-499 zaměstnanci, naopak méně než desetinu zaměstnávaly společnosti s 500 999 pracovníky a také malé firmy pod 20 zaměstnanců. V rámci dotazníkového šetření byli zaměstnavatelé tázáni, zda, pokud hodlají zvyšovat nebo obměňovat stavy pracovníků, přijmou i absolventy, tedy osoby, které v nedávné minulosti ukončily docházku do škol všech stupňů. Z celkového počtu 2 924 subjektů jich kladně odpovědělo 655, záporně 610, celkem 1 093 si není se svým přístupem k absolventů zcela jisto a zbývajících 566 se k této otázce nevyjádřilo. Největší zájem o absolventy projevily stejně jako při předchozím průzkumu velké organizace s více než 500 zaměstnanci. Nejžádanější ze tří vzdělanostních kategorií (vyučení, osoby s maturitou a vysokoškoláci) byli absolventi středních škol bez maturity, poté vysokoškoláci a nejmenší byl zájem o absolventy středních škol s maturitou. Stejně jako v předchozím dotazníkovém šetření převážila u absolventů středních škol bez maturity poptávka po strojních a stavebních profesích (seřizovači, nástrojaři, zámečníci, zedníci), ale vlivem firem rozvíjejících své aktivity v oblasti montáží elektronických zařízení je stále větší zájem o manipulační dělníky a také skladníky. U vysokoškoláků převažovala poptávka po strojních inženýrech, programátorech a elektroinženýrech. Technické profese byly nabízeny i absolventům středních škol s maturitou (strojírenští technici, správci operačního systému). V důsledku rozvoje několika call center byl velký zájem také o telefonisty. 5
Průzkum byl zaměřen i na odhad vývoje zaměstnanosti v roce 2007. Odpovědi oslovených zaměstnavatelů vyzněly velmi optimisticky v úhrnu vykázaly zvýšení počtu zaměstnanců v roce 2007 o 6,9 tis. Největší nárůst předpokládají průmyslové společnosti (4,2 tis.) a firmy z vnitřně heterogenního odvětví služby pro podniky (1,2 tis.). Soukromé firmy vykázaly zájem přijmout v tomto roce až 2,7 tis. pracovníků a zahraniční pak dokonce 3,6 tis. Nejvýraznější přírůstek očekávají společnosti spadající do velikostní kategorie 200 499 pracovníků (2,7 tis.). Tab.3. Struktura ekonomických subjektů a počtu jejich pracovníků v okresech Jihomoravského kraje (k 31.12.2006) Počet organizací Počet pracovníků Území celkem 20+* celkem 20+* Blansko 227 194 20 897 20 498 Brno-město 1 248 943 123 125 119 641 Brno-venkov 381 291 25 407 24 349 Břeclav 380 213 22 250 20 589 Hodonín 275 254 21 629 21 380 Vyškov 168 144 12 824 12 440 Znojmo 245 220 18 531 18 161 Jihomoravský kraj 2 924 2 259 244 663 237 058 * ekonomické subjekty zaměstnávající 20 a více pracovníků v okrese Tab.4. Reprezentativnost průzkumu z hlediska sektorové a odvětvové struktury zaměstnanosti v Jihomoravském kraji (průzkum k 31.12.2006, zaměstnanost za IV. čtvrtletí 2006) Sektory a odvětví Počet pracovníků celkem dotazníkové šetření Dotazníkové šetření /celkem (%) I. sektor 19,4 10,5 53,9 II. sektor 208,3 102,6 49,3 průmysl 152,7 87,2 57,1 těžební 2,5 1,1 44,6 zpracovatelský 143,6 82,4 57,4 energie a vody 6,6 3,7 56,3 stavebnictví 55,6 15,4 27,7 III. sektor 294,8 131,6 44,6 obchod 60,8 18,3 30,1 pohostinství a ubytování 14,8 2,5 16,9 doprava a spoje 38,9 15,5 39,8 peněžnictví a pojišťovnictví 10,7 3,1 29,4 služby pro podniky 38,7 15,6 40,4 veřejná správa 34,8 17,0 48,9 školství 41,9 29,2 69,8 zdravotnictví 34,5 22,1 64,1 ostatní služby 19,6 8,2 41,9 celkem 522,5 244,7 46,8 Pramen: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil ve IV. čtvrtletí 2006, ČSÚ 2007; Dotazníkové šetření úřadů práce v Jihomoravském kraji, 2007 6
Obr.1. Počet ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 1 400 1 200 1 248 1 000 Počet pracovníků 800 600 400 200 227 381 380 275 168 245 0 Blansko Brno-město Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Okresy Obr.2. Podíl ekonomických subjektů v jednotlivých okresech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 Hodonín 9,4% Vyškov 5,7% Znojmo Blansko 8,4% 7,8% Brno-město 42,7% Břeclav 13,0% Brno-venkov 13,0% 7
Obr.3. Počet pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 podle okresů 140 000 120 000 123 125 100 000 Počet pracovníků 80 000 60 000 40 000 20 000 20 897 25 407 22 250 21 629 12 824 18 531 0 Blansko Brno-město Brnovenkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo Okresy Obr.4. Podíl pracovníků v ekonomických subjektech, které se zúčastnily Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 podle okresů Hodonín 8,8% Vyškov 5,2% Znojmo 7,6% Blansko 8,5% Brno-město 50,3% Břeclav 9,1% Brno-venkov 10,4% 8
Obr.5. Struktura pracovníků podle pohlaví v ekonomických subjektech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 v sektorech a vybraných odvětvích Sektory národního hospodářství 100% 80% 60% 40% 20% 0% I. sektor II. sektor III. sektor Muži Ženy Průmysl 100% 80% 60% 40% 20% 0% potravinářský a tabákový textilní, oděvní a kožedělný dřevozpracující 100% Služby 80% 60% 40% 20% 0% obchod pohostinství a ubytování doprava a spoje peněžnictví a pojišťovnictví služby pro podniky veřejná správa školství zdravotnictví ostatní služby papírenský a polygrafický chemický a gumárenský Muži sklářský a stavebních hmot Ženy hutnický a kovozpracující strojírenský elektrotechnický ostatní zpracovatelský Muži Ženy 9
Obr.6. Vzdělanostní struktura zaměstnanosti podle sektorů ekonomiky v ekonomických subjektech účastnících se Průzkumu zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k 31.12.2006 I. sektor základní 11,3% střední bez maturity 60,0% vysokoškolské 6,1% střední s maturitou 22,6% II. sektor střední bez maturity 52,3% základní 9,4% vysokoškolské 9,4% střední s maturitou 28,9% III. sektor základní 6,1% střední bez maturity 23,7% vysokoškolské 28,1% střední s maturitou 42,1% 10