TPG Zařízení pro rozvod plynů Všeobecně G 700 24 TECHNICKÁ PRAVIDLA OZNAČOVÁNÍ PLYNOVODŮ, PŘÍPOJEK A JEJICH PŘÍSLUŠENSTVÍ MARKING OF PIPELINES, SERVICE PIPES AND ACCESSORIES Schválena dne: Registrace Hospodářské komory České republiky: HKCR/4/08/18
Realizace a vydání technických pravidel: Český plynárenský svaz vedený u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L 1250 ISBN COPYRIGHT ČPS, 2017 Pořizování dotisků a kopií pravidel nebo jejich částí je dovoleno jen se souhlasem ČPS. 2
Tato technická pravidla stanovují rozsah a způsob označování plynovodů, přípojek a jejich příslušenství, jejichž výstavba se řídí TPG 702 01 a TPG 702 04. Způsob a rozsah označení musí být ucelený, jednoznačný, chránicí předmětné plynové zařízení a přispívající k zajištění jeho bezpečného a spolehlivého provozu ve smyslu povinností provozovatele těchto zařízení vyplývajících ze zákona č. 458/2000 Sb. Obecné požadavky na označení trasy plynovodu nad 16 bar jsou uvedeny v ČSN EN 1594. Konkrétní požadavky na ochranu plynovodů a přípojek s nejvyšším provozním tlakem do 100 bar proti neoprávněné manipulaci či poškození jsou uvedeny pro ocel v TPG 702 04 a pro polyetylen v TPG 702 01. NAHRAZENÍ PŘEDCHOZÍCH PŘEDPISŮ Tato technická pravidla nahrazují TPG 700 24 schválená 27. 9. 2011. Změny proti předchozím TPG Systém označování plynového zařízení orientačními sloupky zůstal zachován. Na základě praktických poznatků a zkušeností byly upraveny požadavky na použití orientačních tabulek. Orientační štítky byly nahrazeny orientačními tabulkami z důvodu nevyužívání orientačních štítků a jejich malé vypovídací schopnosti. Dále byla pravidla doplněna o požadavky na použití pasivních zařízení pro označování podzemních vedení pomocí tzv. markerů. Do pravidel byla doplněna rovněž možnost označování dělících míst na plynovém zařízení mezi jednotlivými provozovateli. Systém označování, resp. způsob a rozsah označování plynového zařízení je nadále ponecháno na rozhodnutí příslušného provozovatele, který volí označování plynového zařízení podle charakteru a vlivu prostředí, ve kterém bude umístěno a, po dohodě s vlastníkem nemovitosti, kde má být umístěno. Technická pravidla byla projednána s dotčenými orgány státní správy a organizacemi zabývajícími se danou problematikou. V Praze dne Tato pravidla platí od Český plynárenský svaz vedený u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou L 1250 3
OBSAH 1 Rozsah platnosti... 5 2 Názvosloví... 5 3 Obecně... 5 4 Technické požadavky a použití sloupků, tabulek, talířů a markerů... 6 4.1 Sloupky... 6 4.2 Tabulky... 7 4.3 Talíře... 7 4.4 Markery... 7 5 Zásady pro umísťování sloupků, tabulek, talířů a markerů... 7 5.1 Obecně... 7 5.2 Umisťování sloupků... 8 5.3 Umisťování tabulek... 8 5.4 Umisťování talířů... 8 5.5 Umisťování markerů... 8 6 Závěrečná ustanovení... 8 7 Citované a související předpisy... 8 7.1 České technické normy... 8 7.2 Technická pravidla... 9 7.3 Právní předpisy... 9 Přílohy Příloha 1 Příklad konstrukce a značení orientačních sloupků... 10 Příloha 2 Orientační talíř umisťovaný na orientační sloupek... 11 Příloha 3 Příklady použití orientačních tabulek... 12 4
TPG Označování plynovodů, přípojek a jejich příslušenství G 700 24 1 ROZSAH PLATNOSTI Tato technická pravidla (dále jen pravidla ) platí pro označování plynového zařízení, resp. plynovodů, plynovodních přípojek (dále jen přípojek ) a jejich příslušenství, provedených podle ČSN EN 12007-1 až 5, ČSN EN 1594, TPG 702 04 a TPG 702 01, orientačními sloupky, orientačními tabulkami a markery. Obdobně lze tato pravidla použít i pro označování průmyslových plynovodů podle ČSN EN 15001-1,2 a TPG 703 01. 2 NÁZVOSLOVÍ Pro účely těchto pravidel se používá názvosloví uvedené v zákoně č. 458/2000 Sb., ČSN EN 12007-1 až 5, ČSN EN 1594, TPG 702 04, TPG 702 01, TPG 900 01 a následující pojmy a definice: 2.1 Marker pasivní elektronický prvek, sloužící k označování zařízení, ukládaný zpravidla pod úroveň terénu nad nebo v těsné blízkosti označovaného zařízení, např. v blízkosti příslušenství plynovodu nebo kompletačního prvku (izolační spoj, tvarovka), místa změny směru potrubí nebo umístění odbočky. 2.2 Orientační sloupek (dále jen sloupek ) zařízení, sloužící k označování polohy plynového zařízení, trasy a místa změny směru (lomových bodů) potrubí v terénu, viz 4.1 a Příloha 1. 2.3 Orientační tabulka (dále jen tabulka ) tabulka, umístěná na fasádě budovy, na oplocení nebo na sloupku, popisující v zastavěném území polohu potrubí, místo napojení přípojky na plynovod nebo místo průchodu přípojky do objektu, s doplňujícími údaji o plynovodu nebo přípojce nebo s údaji o umístění příslušenství plynovodu nebo přípojky, viz 4.2 a Příloha 3. 2.4 Orientační talíř (dále jen talíř ) zařízení, instalované na sloupek, umožňující snadnější orientaci při letecké kontrole trasy plynovodů a přípojek, viz 4.3 a Příloha 2. 3 OBECNĚ 3.1 Technická pravidla jsou ve smyslu 3.1 ČSN EN 45020 normativním dokumentem obsahujícím pravidla správné praxe podle 3.5 ČSN EN 45020. Jsou vytvořena na základě konsenzu a přijata na úrovni odvětví nezávislou schvalovací komisí se zastoupením dotčených orgánů a organizací. Mají charakter veřejně dostupného dokumentu 1), vypracovaného ve spolupráci zainteresovaných stran pomocí konzultací a postupů konsenzu, a od okamžiku jejich schválení jsou uvedenými orgány a organizacemi považována za uznaná technická pravidla vyjadřující stav techniky podle ustanovení 1.5 ČSN EN 45020. 3.2 Rozsah a způsob označování plynovodů, přípojek a jejich příslušenství stanoví jejich provozovatel po dohodě s vlastníkem nemovitosti, na kterou má být označení umístěno (pozemek, stavba apod.), podle charakteru a vlivu prostředí, ve kterém bude umístěno a zásad uvedených v těchto pravidlech. Způsob označování a jejich umístění musí být uvedeno v projektové dokumentaci. 3.3 Označuje se: a) poloha potrubí uloženého v zemi nebo jeho části (trasa v přímém směru); b) výrazná změna směru plynovodu nebo přípojky; c) místa podchodů drah, silničních komunikací, vodních toků apod.; d) místo napojení přípojky na plynovod; e) poloha uzávěrů, odvodňovačů, izolačních spojů a dalších kompletačních prvků plynovodů a přípojek uložených v zemi bez oplocení; f) dělící místa/majetkové rozhraní na plynovém zařízení (mezi provozovateli přepravní a distribuční soustavy, zásobníků a přímých odběratelů). 1) Schválení se oznamuje v Informačním servisu GAS 5
3.4 Způsoby označování plynovodů, přípojek a jejich příslušenství jsou: a) umístění sloupku v těsné blízkosti nebo nad označované zařízení; b) umístění tabulky na sloupek, stavbu apod.; c) umístění talíře na sloupek; d) umístění elektronické značky (markeru) v těsné blízkosti nebo nad označované zařízení; e) barevné značení části plynového zařízení, které kromě své hlavní funkce plní také funkci označovací; např. značení čichačky, která podle 4.1.5 plní také funkci sloupku, nebo, v případě značení dělících míst, příruby, spoje či jiné části plynového zařízení podle dohody provozovatelů těchto zařízení. 3.5 Při umisťování prvků určených k označování plynovodů, přípojek, kompletačních prvků apod. se bere v úvahu charakter území (např. zastavěný nebo volný terén), členitost terénu, požadavky bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích 2), požadavky na obvodové pláště a konstrukce budov a oplocení nebo kulturní hodnota budov 3) (např. památkově chráněné objekty, památkové zóny a rezervace), požadavky vlastníků pozemků, přístupnost k místu předpokládaného umístění značky apod. 3.6 Při volbě druhu značení je třeba brát v úvahu možnost výskytu cizího zařízení podobného druhu, např. v souběhu jdoucí plynovody rozdílných provozovatelů. Pro tyto případy je vhodné zvolit např. rozdílné barevné značení sloupku, uvedení identifikačních údajů na tabulce umístěné na sloupku nebo objektu, rozdílný tvar nebo barevné provedení talíře, umístěného na sloupku. V těchto pravidlech jsou uvedena standardní barevná provedení pro orientační sloupky přepravní a distribučních společnosti. Při styku zařízení dvou a více provozovatelů těchto zařízení je vhodné, aby se provozovatelé na barevném provedení vzájemně dohodli, viz 3.4 e). 4 TECHNICKÉ POŽADAVKY A POUŽITÍ SLOUPKŮ, TABULEK, TALÍŘŮ A MARKERŮ 4.1 Sloupky 4.1.1 Jako sloupek se používá ocelová trubka nejméně DN 40, minimální tloušťky stěny 2,0 mm. Sloupek může být vyroben i z PE s vyztužujícím jádrem (např. ocelový prut nebo trubka vložená do PE potrubí). Trubku je vhodné zajistit proti vnikání vody. 4.1.2 Doporučená výška sloupku nad terénem je 1,8 m až 2,1 m. V případech, kdy není v daném místě vegetace, která by orientační sloupky skryla, je možné volit výšku sloupku přiměřeně nižší, minimálně však 1 m. V místech, kde je vegetace vyšší, je možné volit výšku sloupku přiměřeně vyšší, maximálně však 3 m. 4.1.3 Sloupky by měly být osazeny tak, aby za běžných povětrnostních podmínek byla přímá viditelnost na následující sloupek. 4.1.4 Sloupek je možné použít bez patky nebo s patkou. Rozměry, materiál a uložení patky se volí tak, aby byla zajištěna stabilita sloupku v terénu. Sloupek se upevňuje v betonové patce (dílensky nebo v místě instalace), nebo je trubka na dolním konci přizpůsobena pro usazení do zeminy mechanickým způsobem např. natlučením. 4.1.5 Kovové části sloupku se chrání proti korozi, např. protikorozním nátěrem. Vrchní nátěr nadzemní části sloupku u plynového zařízení s nejvyšším provozním tlakem: do 4 bar včetně se provádí v barevných pruzích šířky 0,2 m až 0,3 m, střídavě v barvě žluté (první shora) a černé, viz Obrázek 1 Přílohy 1; nad 4 bary do 40 bar včetně se provádí v barevných pruzích šířky 0,2 m až 0,3 m, střídavě v barvě oranžové (první shora) a černé, viz Obrázek 1 Přílohy 1; nad 40 bar se provádí v barevných pruzích s následující posloupností: žlutá v šíři pruhu 0,5 m (první shora), červená v šíři pruhu 0,25 m, žlutá v šíři pruhu 0,25 m a černá k patě sloupku, viz Obrázek 2 Přílohy 1. Použitý vrchní nátěr nebo folie s barevným značením musí mít vysokou odolnost proti UV záření a dalším povětrnostním vlivům. 2) Zákon č. 13/1997 Sb. 3) Zákon č. 20/1987 Sb. 6
4.1.6 Na základě požadavku provozovatele se na horní konec sloupku upevňuje talíř nebo jiné zařízení, umožňující provádění leteckých kontrol. 4.1.7 Sloupek může být doplněn tabulkou žluté barvy obsahující následující údaje: nápis Plyn ; dimenze potrubí (DN nebo d n ). Případně mohou být na tabulce uvedeny další informace: kontaktní údaje na provozovatele (např. tel. číslo ohlašovny poruch); název nebo logo provozovatele; identifikační číslo tabulky nebo sloupku k lokalizaci místa. 4.1.8 Sloupek může být dále vybaven např. kontrolním vývodem zařízení PKO nebo podobným zařízením. 4.1.9 V případě potřeby se způsobem podle 4.1.5 až 4.1.7 značí i čichačky, přičemž barevné provedení označení čichačky podle 4.1.5 odpovídá tlakové úrovni plynovodu procházejícího chráničkou. 4.2 Tabulky 4.2.1 Velikost tabulky zvolí provozovatel zařízení podle množství informací, které mají být uvedeny na tabulce. Velikost tabulky je cca 100 x 100 mm, resp. 150 x 100 mm. 4.2.2 Tabulky musí být vyrobeny z materiálu odolného proti povětrnostním vlivům a mechanickému poškození. Obvykle je tabulka žluté barvy. 4.2.3 Písmo a znaky uvedené na tabulce musí být za běžných podmínek čitelné a musí být odolné proti povětrnostním vlivům. Rozmístění údajů na tabulce zvolí provozovatel zařízení. Příklady možného použití tabulek jsou uvedeny v Příloze 3. Znak T není na tabulce povinný, kromě případu, kdy je znakem T znázorněno odbočení přípojky, viz Příloha 3. 4.3 Talíře 4.3.1 Talíře jsou kruhové (v případech podle 3.6 i jiného tvaru) vypouklé desky s límcovým ohraničením, obvykle vyrobené z plechu nebo plastu, odolávající povětrnostním vlivům a mechanickému poškození. Talíře mají obvykle průměr 400 mm a jsou instalované na sloupky, umožňující snadnější orientaci při letecké kontrole trasy plynovodů a přípojek, viz Příloha 2. 4.3.2 Barva talíře je zpravidla bílá. Pro snazší rozlišení v zimním období při sněhové pokrývce může být talíř označen i barevným pruhem. V případech podle 3.6 je vhodné, aby se provozovatelé z důvodu rozlišení jejich zařízení domluvili na použití odlišného barevného provedení talíře, případně grafické značky, umístěné na talíři. Příklad možného rozlišení je uveden v Příloze 2. 4.4 Markery 4.4.1 Markery jsou pasivní elektronická zařízení, která se umísťují zpravidla pod úroveň terénu nad nebo v těsné blízkosti zařízení, které má být dohledatelné. Poloha markerů se zjišťuje pomocí detekčních přístrojů určených k tomuto účelu. 4.4.2 Pro označování polohy instalovaného zařízení lze použít markery, u kterých se detekuje pouze jejich poloha, nebo markery, i kterých lze zaznamenat údaje o plynovém zařízení, např. druh zařízení, dimenze. 4.4.3 Markery lze použít i pro označování nadzemních vedení nebo jednotlivých prvků technické infrastruktury v případech, kdy např. označování tabulkou v daném místě není možné nebo by nebylo vhodné. 5 ZÁSADY PRO UMISŤOVÁNÍ SLOUPKŮ, TABULEK, TALÍŘŮ A MARKERŮ 5.1 Obecně Umístění sloupků, tabulek, talířů a markerů se provádí podle zásad stanovených v 3.5 tak, aby nebylo v rozporu s požadavky jiných předpisů (např. zákon č. 13/1997 Sb. a zákon č. 20/1987 Sb.). 7
5.2 Umisťování sloupků 5.2.1 Sloupky se osazují přímo nad označované zařízení (místo), nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Sloupky označují průběh trasy a změny směru trasy plynovodů. V místech výrazné změny směru trasy plynovodů se sloupky umisťují v průsečíku os plynovodu měnícího směr. Usazení sloupků musí zajistit jejich dlouhodobou stabilitu v terénu. 5.2.2 Sloupek je vhodné chránit před poškozením nebo přemístěním (např. v terénu zemědělské půdy) betonovou skruží nebo jiným vhodným způsobem. 5.3 Umisťování tabulek 5.3.1 Tabulky se osazují na sloupky nebo na jiná vhodná místa (např. zeď budovy, oplocení) do výšky 1,3 až 1,6 m nad zemí. 5.3.2 Tabulka se upevní na sloupek tak, aby její čelní strana směřovala k označovanému zařízení (místu). 5.3.3 Tabulky lze použít také pro označování např. prostupů přípojek obvodovou stěnou objektu, umístění HUP, umístění uzávěru na přípojce. Tabulka se umísťuje přednostně nad místo prostupu přípojky obvodovou zdí budovy, popř. nad místo prostupu oplocením. 5.3.3.1 Tabulky se upevňují trvanlivým způsobem vhodným pro charakter budovy, konstrukci obvodového pláště budovy či oplocení a vždy po dohodě s majitelem dotčené budovy nebo oplocení. 5.3.4 K umístění tabulek lze rovněž využít čichačky (viz TPG 700 21) ukončené nad terénem, pokud svým umístěním (např. u podchodů drah a silničních komunikací) a nadzemním provedením odpovídají požadavkům těchto pravidel. 5.4 Umisťování talířů 5.4.1 Talíře se umisťují na sloupky podle 4.1.6. 5.5 Umisťování markerů Markery se umisťují způsobem podle doporučení výrobců těchto zařízení. Typ markeru se volí s ohledem na druh zařízení. Je nepřípustné použití markeru určeného pro jiný druh zařízení (např. marker, určený pro označování telekomunikačního zařízení, nesmí být použit pro plynové zařízení). 6 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Činnosti a zařízení provedené podle technických pravidel odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků. Odchýlení se od těchto pravidel při zajištění alespoň stejné úrovně bezpečnosti a spolehlivosti, která je deklarována ustanoveními těchto pravidel, činí příslušný subjekt na vlastní odpovědnost s vědomím skutečnosti, že splnění bezpečnosti a spolehlivosti musí prokázat. 7 CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY 7.1 České technické normy ČSN EN 45020 Normalizace a souvisící činnosti Všeobecný slovník (01 0101) ČSN 01 3464 Výkresy inženýrských staveb. Výkresy vnějšího plynovodu ČSN EN 1594 Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem nad 16 bar (38 6410) Funkční požadavky ČSN EN 12732+A1 Zařízení pro zásobování plynem Svařované ocelové potrubí Funkční požadavky (38 6412) ČSN EN 12007-1 Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar (38 6413) včetně Část 1: Obecné funkční požadavky ČSN EN 12007-2 Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar (38 6413) včetně Část 2: Specifické funkční požadavky pro polyethylen (nejvyšší provozní tlak do 10 bar včetně) 8
ČSN EN 12007-3 Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar (38 6413) včetně Část 3: Specifické funkční požadavky pro ocel ČSN EN 12007-4 Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar (38 6413) včetně Část 4: Specifické funkční požadavky pro rekonstrukce ČSN EN 12007-5 Zařízení pro zásobování plynem Plynovody s nejvyšším provozním tlakem do 16 bar (38 6413) včetně Část 5: Přípojky Specifické funkční požadavky ČSN EN 15001-1 Zásobování plynem Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro průmyslové (38 6420) využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití Část 1: Podrobné funkční požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení ČSN EN 15001-2 Zásobování plynem Plynovody s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro průmyslové (38 6420) využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití Část 2: Podrobné funkční požadavky pro uvádění do provozu, provoz a údržbu ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení 7.2 Technická pravidla TPG 700 21 TPG 702 01 TPG 702 04 TPG 703 01 TPG 900 01 TPG 905 01 TPG 920 21 TPG 920 22 Čichačky pro plynovody a přípojky Plynovody a přípojky z polyetylenu Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 bar včetně Průmyslové plynovody Názvosloví a zkratky v plynárenství Základní požadavky na bezpečnost provozu plynárenských zařízení Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových zařízení. Volba izolačních systémů Protikorozní ochrana v zemi uložených ocelových plynových zařízení. Provoz a údržba zařízení aktivní ochrany 7.3 Právní předpisy 174/1968 Sb. Zákon o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů 85/1978 Sb. Vyhláška o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění nařízení vlády č. 352/2000 Sb. 21/1979 Sb. Vyhláška, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 48/1982 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů 133/1985 Sb. Zákon o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů 20/1987 Sb. Zákon o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů 111/1994 Sb. Zákon o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů 13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 22/1997 Sb. Zákon o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů 458/2000 Sb. Zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 246/2001 Sb. Vyhláška o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 163/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů 406/2004 Sb. Nařízení vlády o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu 251/2005 Sb. Zákon o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů 183/2006 Sb. Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 264/2006 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů 309/2006 Sb. Zákon, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů 499/2006 Sb. Vyhláška o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. 591/2006 Sb. Nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. 9
PŘÍLOHA 1 PŘÍKLADY KONSTRUKCE A ZNAČENÍ ORIENTAČNÍCH SLOUPKŮ Obrázek 1 Orientační sloupek se žlutými pruhy pro plynovody o maximálním provozním tlaku do 4 bar a s oranžovými pruhy pro plynovody nad 4 bary do 40 bar Obrázek 2 Orientační sloupek pro plynovody s maximálním provozním tlakem nad 40 bar s orientačním talířem 10
PŘÍLOHA 2 ORIENTAČNÍ TALÍŘ UMISŤOVANÝ NA ORIENTAČNÍ SLOUPEK Obrázek 3 Příklad orientačního talíře a jeho značení 11
PŘÍLOHA 3 PŘÍKLADY ORIENTAČNÍCH TABULEK Legenda: a s pěti poli pro umístění údajů o zařízení; b znázorňující místo umístění odvodňovače 5 m od tabulky; c s údajem o dimenzi plynovodu DN 500 a volným místem pro doplňující informace, např. název nebo logo provozovatele; d znázorňující místo průchodu přípojky d n 32 mm obvodovou stěnou objektu; e znázorňující místo odbočky plynovodní přípojky ve vzdálenosti 10,2 m od tabulky; f znázorňující umístění izolační spojky ve vzdálenosti 20 m od tabulky; g znázorňující umístění uzávěru na plynovodu nebo plynovodní přípojce ve vzdálenosti 6 m od tabulky; h znázorňující místo umístění přechodky ocel/polyetylen 3 m od tabulky; i se třemi poli pro umístění údajů o zařízení; j s údajem o dimenzi plynovodu DN 500. Obrázek 4 Příklady údajů na orientačních tabulkách 12