Renesance a humanismus Mgr. David Mikoláš 2018
Renesance z fr. renaissance = obnovení, znovuzrození, umělecký sloh trvající od přelomu 13. a 14. do první poloviny 17. století, trecento (14. století, především počátky ve Florencii), quattrocento (15. století, rozšíření po celé Itálii), cinquecento (16. století, rozšíření do Zaalpí), vzorem kultura antického Řecka a Říma, v opozici ke gotice a všemu barbarskému. 2
Humanismus z lat. humanus = lidský, myšlenkový směr šířící se na sklonku 15. století ze severoitalských měst, nový pohled na člověka a jeho úlohu v pozemském životě, odraz i v duchovní oblasti reformace, tedy snaha o reformu církve a společnosti (z lat. reformatio = obnovení, náprava). 3
Architektura inspirace klasickým architektonickým řádem, souměrnost, jednoduchost geometrických tvarů, pravidelnost proporcí, namísto církve hlavním stavebníkem měšťané a šlechta, nový typ světských staveb: vila, zámek, palác, funkce reprezentativní převyšuje funkci obrannou. 4
Architektura charakteristické znaky: základními tvary koule a krychle, vedle kamene cihly, omítky zdobené štukem nebo mramorovým obkladem, vnější sloupořadí, valená klenba a kupole, arkády, arkýře, atiky, nový typ výzdoby fasád sgrafito. 5
Architektura významní představitelé: Filippo Brunelleschi, Donato Bramante, Antonio da Sangallo, Raffael Santi, Michelangelo Buonarroti. 6
Florencie, dóm Santa Maria del Fiore. Renesanční kupole Filippo Brunelleschi, 1420-1434 By Bruce Stokes on Flickr ([1]) [CC BY-SA 2.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0)], via Wikimedia Commons 7
Florencie, bazilika San Lorenzo. Plán Filippo Brunelleschi, 1419 - po 1480 By Stefan Bauer, www.ferras.at (Own work) [CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5)], via Wikimedia Commons 8
Fiesole, vila Medici. Michelozzo, 1454 By Donata Mazzini (it.wikipedia.org/own picture) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons 9
Řím, dóm sv. Petra. Plán Donato Bramante, 1505 1629 10
Řím, palác Farnese. Plán Giuliano da Sangallo, realizace Michelangelo, 1534-1545 By Myrabella (Own work) [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC BY-SA 3.0 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)], 11 via Wikimedia Commons
Francouzská renesance, zámek Chambord. Plán Domenico da Cortona, 1519-1539 By Elementerre [GFDL (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], 12 via Wikimedia Commons
Španělská renesance, El Escorial. Plán Juan Bautista Alfonsis de Toledo, 1563-1584 By Turismo Madrid Consorcio Turístico from Madrid, España (Monasterio Escorial Uploaded by Ecemaml) [CC BY 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], via Wikimedia Commons 13
Krakow, nádvoří král. hradu Wawel. Francesco Florentino, Bartolomeo Berrecci, Benedikt Sandoměřský, 1507-1536 By Leif Arne Storset (Vacation photo) [CC BY-SA 2.5 (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.5), GFDL 14 (http://www.gnu.org/copyleft/fdl.html) or CC-BY-SA-3.0 (http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/)], via Wikimedia Commons
Sárospatak, renesanční přestavba hradu Rákóczi, 1630. 15
Severská renesance, zámek Frederiksborg. Hans a Lorenz van Steenwinckel, 1602-1620 By Casper Moller from London, United Kingdom [CC BY 2.0 (http://creativecommons.org/licenses/by/2.0)], via Wikimedia Commons 16
Anglická renesance, Hardwick Hall. Robert Smythson, 1590-1597 17
Malířství fresky a deskové malířství, nově technika olejomalby na desce, posléze na plátně, výjevy z křesťanské a antické mytologie, světská témata, nové žánry: portrét, krajina, zátiší, technika trojrozměrnosti a perspektivy (poprvé Tommaso Masaccio). 18
Malířství významní malíři: protorenesance Giotto, raná renesance Masaccio, Fra Angelico, Piero della Francesca Sandro Botticelli, Leonardo da Vinci, Rafael Santi, Michelangelo Buonarroti, Jan van Eyck, Albrecht Dürer, vrcholná renesance Pieter Brueghel, pozdní renesance Michelangelo, Tizian. prvky manýrismu a baroka 19
Giotto di Bondone: Klanění tří králů. Padova, kaple Scrovegniů, cca 1305. 20
Masaccio. Vlevo: Svatá Anna samotřetí, Galerie Uffizi, Florencie, deskový obraz, kolem 1424. Vpravo: Vyhnání z ráje, kaple Brancacciů v kostele Santa Maria del Carmine, Florencie, freska, 1424-1425. 21
Sandro Botticelli: Zrození Venuše. Tempera na plátně 278,5 172,5 cm, Uffizi, Florencie, kolem 1485. 22
Leonardo da Vinci: Poslední večeře. Freska 440 880 cm, Milán, refektář konventu Santa Maria delle Grazie, 1495-1498. 23
Leonardo da Vinci. Vlevo: Mona Lisa, Louvre, Paříž, 1503-1506. Vpravo: Dáma s hranostajem, Czartoryski Museum, Krakov, 1488-1490. 24
Raffael Santi. Vlevo: Sixtinská Madona, Gemäldegalerie alte Meister, Drážďany, 1513/1514. Vpravo: Tommaso Inghirami, Palazzo Pitti, Florencie, 1510/1511. 25
Raffael Santi: Athénská škola. Freska 500 770 cm, Stanza della Segnatura, Vatikán, 1510-1511. 26
Michelangelo Buonarroti: Stvoření světa. Nástropní freska, Sixtinská kaple, Vatikán, 1508-1512. 27
Michelangelo Buonarroti: Stvoření světa. Výřez Stvoření Adama. Nástropní freska, Sixtinská kaple, Vatikán, 1508-1512. 28
Michelangelo Buonarroti: Poslední soud. Freska na oltářní stěně, Sixtinská kaple, Vatikán, 1536-1541. 29
Jan van Eyck: Gentský oltář. Katedrála sv. Bavona, Gent, 1432. 30
Jan van Eyck. Vlevo: Svatba manželů Arnolfiniových, The National Gallery, Londýn, 1434. Vpravo: Madona z Luccy, Städelsches Kunstinstitut und Städtische Galerie, Frankfurt nad Mohanem, kolem 1435. 31
Albrecht Dürer: Růžencová slavnost. Národní galerie v Praze, olejomalba na dřevěné desce, 1505-1507. 32
Albrecht Dürer: akvarel Zajíc (1502) a Velký drn (1503). 33
Pieter Bruegel starší: Nesení kříže, 1564. 34
Pieter Bruegel starší: Selská svatba, 1568. 35
Pieter Bruegel starší: Mrzáci, 1568. 36
Tizian: Apollo a Marsyas. Obrazárna Arcibiskupského zámku v Kroměříži, cca 1570 1576. 37
Tizian: Máří Magdalena, cca 1565. 38
Tizian: Papež Pavel III. se svými synovci, 1546. 39
Sochařství snaha přiblížit se co nejvíce antickému ideálu krásy a rozměru, studium anatomie, typické zobrazování nahého lidského těla v přirozeném postoji či pohybu, reálné výrazy tváře, vnitřní napětí, emoce, materiál mramor, bronz nebo dřevo, sochy volně v prostoru. 40
Sochařství významní představitelé: Michelangelo Buonarroti, Donatello, Lorenzo Ghiberti, Andreo Verrocchio. 41
Michelangelo Buonarroti. Vlevo: David, Galleria dell'academia, Florencie, 1501 1504. Vpravo: Mojžíš, součást náhrobku papeže Julia II., chrám San Pietro in Vincoli, Řím, 1514 1516. 42
Donatello. Vlevo: David, Museo Nazionale del Bargello, Florencie, cca 1425 30. Vpravo: Niccolo da Uzzano, Museo Nazionale del Bargello, Florencie, cca 1432. 43
Lorenzo Ghiberti. Vlevo: severní bronzové dveře Baptisteria San Giovanni, Florencie 1424. Vpravo: detail dveří téhož baptisteria, třetí panel vpravo. 44
Andreo Verrocchio: David, Palazzo del Bargello, Florencie 1476. 45
Vzdělanost a literatura příklon k národním jazykům, přesto dominantní latina, vynález knihtisku okolo poloviny 15. století, Johannes Gutenberg z Mohuče. 46
Vzdělanost a literatura významní představitelé: v Itálii Francesco Petrarca (tvůrce sonetu), Giovanni Boccaccio (Dekameron), Niccolò Machiavelli (Vladař), ve Francii François Villon, François Rabelais (Gargantua a Pantagruel), Michel de Montaigne, v Anglii Thomas More (Utopie), Francis Bacon, William Shakespeare (Richard III.), v Německu a Nizozemí Philipp Melanchthon (Augsburské vyznání), Erasmus Rotterdamský (Chvála bláznivosti), ve Španělsku Miguel de Cervantes y Saavedra (Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha). 47
48