PATOFYZIOLOGIE MOZEČKU. Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni

Podobné dokumenty
Nervová tkáň. neurony. neuroglie centrální astrocyty oligodendrocyty mikroglie ependym periferní Schwannovy buňky satelitní buňky

Úloha histologie v neuropatofyziologii

Mozeček a mozečkový syndrom

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

V mediolaterálním směru je mozeček členěn na mediánní, paramediánní a laterální zónu. Každá zóna obsahuje kortex, odpovídající bílou hmotu a jádra.

Téma I: Tkáň svalová

Jan Evangelista Purkyně a mozeček dříve a dnes

Neurony a neuroglie /

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Neuron je tvořen a) buněčným tělem (cyton = perikarion), uvnitř kterého leží většina buněčných organel;

Adiktologie 1. ročník, zimní semestr 2005/2006

Histologická praktika. Nervový systém

Jak podpořit naši stabilitu, PaedDr. Mgr. Hana Čechová

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Fyziologický vývoj mozku v dětském věku

Paraneoplastické autoprotilátky, diagnostický a klinický význam

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Tématický celek: LIDSKÉ TĚLO. Téma: NERVOVÉ ŘÍZENÍ STAVBA MOZKU. Ročník: 8. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Patofyziologie nervového systému

Vlastnosti neuronových sítí. Zdeněk Šteffek 2. ročník 2. LF UK v Praze

KONTROLNÍ A ŘÍDÍCÍ SOUSTAVY. kontrolu a řízení organismu zajišťují 2 soustavy: o nervová soustava o hormonální soustava

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

METODY MĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ EXPERIMENTŮ VÝZKUMU NEURODEGENERATIVNÍCH CHOROB SE ZAMĚŘENÍM NA ANALÝZU CHYB. Ing. Lucie Houdová

Hráči, kteří jsou diagnostikováni DMO, i ti, u kterých není postižení mozkového

Bolest a pohybový systém

Patologie nervového systému. XI. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA

Kmenové syndromy. Martin Srp

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Úvod do preklinické medicíny PATOFYZIOLOGIE. Kateryna Nohejlová a kol.

(XXIX.) Vyšetření vzpřímeného postoje

OBOROVÁ RADA. Neurovědy

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

NERVOVÁ SOUSTAVA - MOZEK

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

Fluorescenční mikroskopie

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

SOMATICKÁ A VEGETATIVNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

OBOROVÁ RADA Fyziologie a patofyziologie člověka

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

Dějiny somatologie hlavním motivem byla touha vědět, co je příčinou nemoci a smrti

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Elektrofyziologické metody a studium chování a paměti

Funkce míchy a Reflexy

HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

VY_32_INOVACE_19_OPAKOVANI_NERVOVA_SOUSTAVA_CLOVEKA. 45 minut Datum ověření:

OBOROVÁ RADA Neurovědy

Neurorehabilitační péče po CMP

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

GENETIKA. Dědičnost a pohlaví

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové soustavy.

Kognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Neurologické vyšetření. Martina Hoskovcová, Jiří Klempíř

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

7. Nervová soustava člověka

Univerzita Karlova v Praze Léka ská fakulta v Plzni Ústav patologické fyziologie

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Perikarya v pořadí druhých neuronů leží v nucleus cochlearis ventralis a dorsalis.

Senzitivní systém a bolest. Hana Kalistová Neurologická klinika 1. LF UK, Praha

Genetické aspekty vrozených vad metabolismu

Neurologické vyšetření koně

Studijní program : SPECIALIZACE VE ZDRAVOTNICTVÍ

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

motorická část x aktivace při vnímání pohybu jiného subjektu sulcus centralis sensorická část x částečně ovládá svalstvo trupu a končetin

Evokované potenciály. Principy, možnosti a meze, indikace. Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc.

Projekt FRVŠ 745/2011. Modernizace výukové laboratoře pro studium patofyziologie centrálního nervového systému. Doc. MUDr. František Vožeh, CSc.

Prevence osteoporózy a sarkopenie role vitaminu D

PARKINSONOVA CHOROBA. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Etiologie epilepsie. Epilepsie nevychází z centra jizvy nebo postmalatické pseudocysty, ale spíše z jejího okraje, kde přežívají poškozené neurony.

Fyziologie spinální míchy, mozečku a mozkového kmene. doc. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Jak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Dědičnost vázaná na X chromosom

VYŠETŘENÍ NERVOVÉHO SYSTÉMU. seminář z patologické fyziologie

Velikost živočišných buněk

Zpracování informace v NS Senzorická fyziologie

Senzorická fyziologie

F l u o r e s c e n c e

Příloha 2. Informovaný souhlas účastníka výzkumu

10. PŘEDNÁŠKA 27. dubna 2017 Artefakty v EEG Abnormální EEG abnormality základní aktivity paroxysmální abnormality epileptiformní interiktální

Cévní mozková příhoda. Petr Včelák

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 8. Časová dotace: 2 hodiny týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu

(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Neubauer, K. a kol. NEUROGENNÍ PORUCHY KOMUNIKACE U DOSPĚLÝCH (Praha, Portál, r. vydání 2007).

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

NERVOVÉ ŘÍZENÍ MOTORIKY (zpracoval Filip Neuls, Ph.D.)

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

Spasticita po cévní mozkové

Transkript:

PATOFYZIOLOGIE MOZEČKU Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni 1

STRUKTURA MOZEČKU Kůra - stratum moleculare (A) - stratum gangliosum (B) - stratum granulosum (C) Bílá hmota Mozečková jádra - nc. dentatus - nc. emboliformis - nc. globosus - nc. fastigii A B C 2

Schéma drah v mozečku hvězdicovitá buňka košíčková buňka stratum moleculare Purkyňova buňka granulární buňky stratum gangliosum stratum granulosum eferentní dráhy mozečku mozečková jádra bílá hmota mechové vlákno šplhavé vlákno excitační synapse inhibiční synapse 3

FUNKCE MOZEČKU Mozeček je tvořen třemi fylogeneticky různě starými částmi, které mají odlišné funkce. 1. Archicerebelum (vestibulární mozeček): - udržování vzpřímené polohy těla, koordinace pohybů hlavy a očí 2. Paleocerebelum (spinální mozeček): - regulace svalového napětí 3. Neocerebelum (korový mozeček): - koordinace pohybů Podle novějších poznatků hraje mozeček roli i v kognitivních procesech a emotivitě. 4

PŘÍČINY PORUCH MOZEČKU vývojové vady často spolu s postižením mozkového kmene traumata intoxikace - akutní nebo chronická intoxikace etanolem vaskulární příčiny ischémie, hemoragie nádory mozečku roztroušená skleróza záněty cerebelitidy hereditární spinocerebelární degenerace A) autosomálně recesivní: - Friedreichova ataxie - ataxia treleangiectatica - abetalipoproteinémie - ataxie s izolovaným deficitem vit. E B) autosomálně dominantní: - spinocerebelární ataxie SCA1 SCA 7 - epizodické ataxie typ 1a 2 (EA-1, EA-2) 5

PROJEVY PORUCHY MOZEČKU ZÁNIKOVÝ SYNDROM Mozečková ataxie: poruchy stoje titubace, pády (převážně dozadu nezávisí na poloze hlavy), stoj o široké bázi poruchy chůze vrávorání, úchylky dozadu (retropulse) i dopředu (propulse) hypermetrie poruchy koordinace pohybů adiadochokineze poruchy řeči - z adiadochokineze orofaciálního svalstva Třes intenční (při cíleném pohybu) Poruchy svalového tonu hypertonie extenzorů trupu a hypotonie svalů končetin Poruchy kognitivních funkcí 6

PROJEVY PORUCHY MOZEČKU IRITAČNÍ SYNDROM Protiklad zánikového syndromu, připomíná parkinsonismus zvýšený plastický tonus flexorů flekční držení trupu a končetin klidový třes hypokinéza až akinéza 7

Zvířecí model poruchy mozečku: mutantní myši typu Lurcher - Přirozený model olivocerebelární degenerace, mutace genu pro 2 podjednotku glutamátového receptoru, která je exprimována zejména Purkyňovými buňkami mozečku - Využití pro výzkum následků neurodegenerace a možností léčby Heterozygotní jedinci (+/Lc) mutanti typu Lurcher: kompletní ztráta Purkyňových buněk mozečku během prvních 3 měsíců života - excitotoxická apoptóza vyvolaná působením glutamátu na abnormální receptor (důsledkem je nadměrný vtok vápníku do buněk a jejich silná excitace vedoucí k zániku buněk) sekundární úbytek granulárních buněk mozečku a neuronů dolní olivy mozečková ataxie, porucha kognitivních funkcí, vyšší excitabilita CNS, vyšší citlivost k neurotoxickým vlivům Nepostižení homozygoti (+/+) - wild typ: zcela zdraví Postižení homozygoti (Lc/Lc): nejsou životaschopní (homozygotní kombinace mutovaného genu vede již prenatálně k masivnímu zániku neuronů v mozkovém kmeni, v jehož důsledku jedinci umírají v perinatálním období) 8

wild typ (P14) Mozeček myši typu wild a Lurcher barvení dle Nissla - zbarvení Nisslovy substance v neuronech Lurcher (P14) wild typ (P21) anticalbindin - specifické značení Purkyňových buněk protilátkami proti proteinu calbindinu Lurcher (P21) Barvení dle Nissla je vhodné pro přehledné zobrazení morfologie nervové tkáně. Barví se všechny neurony, nikoliv glie. Značení Purkyňových buněk protilátkami proti calbindinu je vhodné ke kvantifikaci tohoto typu buněk. U mutantů typu Lurcher je již ve stáří 14 dní počet Purkyňových buněk značně snížen. Ještě ve věku 21 dnů však přežívá nezanedbatelný počet Purkyňových buněk zachovávajících si svůj charakteristický tvar i větvení dendritického stromu. 9

Impregnace dle Golgiho Lurcher (P30) wild typ (P30) Impregnace dle Golgiho zobrazí přibližně 1 % všech buněk (podíl obarvených buněk se může značně lišit podle použité modifikace). Metoda se nehodí k přesné kvantifikaci. Může však ukázat relativní rozdíly v hustotě buněk a je vhodná pro zkoumání tvaru a větvení vláken jednotlivých neuronů. U třicetidenní myši typu wild jsou patrné Purkyňovy buňky v typické lokalizaci tvořící stratum gangliosum. U stejně staré myši typu Lurcher není v zachyceném zorném poli patrná žádná Purkyňova buňka. Ve věku 30 dní přežívá u mutantů Lurcher méně než 10 % původního počtu Purkyňových buněk. 10

Apoptóza Purkyňových buněk u mutantní myši typu Lurcher Dvojité fluorescenční barvení: Lucifer Yellow, DiD oil (Kröger a Wagner, 1998) Fluorescenční látka Lucifer yellow (zelená) je hydrofilní a barví jádro, jadérko a cytoplazmu. DiD oil (červená) je lipofilní fluorescenční barvivo a označí buněčnou membránu a membránové organely. 1 3 1 nepostižené Purkyňovy buňky u myši wild typu 2-4 Purkyňovy buňky v různé fázi apoptózy u čtrnáctidenní (P14) myši typu Lurcher v mozečku jednoho zvířete jsou současně buňky v různém stupni postižení. 2 4 11

Axony Purkyňových buněk jsou jediným výstupem z kůry mozečku. Jejich zánikem tedy dochází k funkční dekortikaci mozečku. 12

Myší model mozečkové ataxie 13

EXPERIMENTÁLNÍ TESTY MOTORICKÉ KOORDINACE Pád schopnost dopadnout na všechny 4 končetiny Hrazda schopnost udržet se na vodorovně napjatém drátu Žebřík schopnost udržet se na šikmém žebříku Lávka schopnost udržet se na vodorovné lávce Rotarod schopnost udržet se na rotujícím válci 14

HRAZDA myš zavěšena předními končetinami na vodorovně napjatý drát kritérium úspěšnosti: setrvání na hrazdě po dobu 60 s, popř. aktivní opuštění nářadí 15

ŽEBŘÍK myš je umístěna hlavou nahoru na šikmý žebříček do středu jeho délky kritérium úspěšnosti: setrvání na žebříku po dobu 60 s, popř. aktivní opuštění nářadí 16

LÁVKA myš umístěna napříč na vodorovnou lávku kritérium úspěšnosti: setrvání na lávce po dobu 120 s, popř. aktivní opuštění nářadí 17

ROTAROD myš je umístěna na rotující válec hlavou po směru pohybu kritérium úspěšnosti: setrvání na rotarodu po dobu 60 s, popř. aktivní opuštění nářadí 18

VYHODNOCENÍ TESTŮ MOTORICKÉ KOORDINACE -srovnání motorických schopností myší typu Lurcher a wild 1. Průměrná úspěšnost v testech motoriky (v % pokusů) 2. Průměrné latence pádu (v sekundách) ± střední chyba průměru Úspěšnost wild typ mutanti Lurcher Latence wild typ mutanti Lurcher % 120 s 70 100 60 80 50 40 60 30 40 20 20 10 0 hrazda žebřík lávka rotarod 0 hrazda žebřík lávka rotarod Mutantní myši typu Lurcher postižené mozečkovou ataxií dosahují v testech motorických schopností výrazně horších výsledků než zdravé myši wild typu. 19

KONEC 20