Jednání věznice, která neumožňuje při podání žádosti o vydání občanského průkazu potvrdit totožnost odsouzených na základě dokumentace vedené o odsouzených Vězeňskou službou ČR, je v rozporu s principy dobré správy. V Brně dne 15. února 2013 Sp. zn.: 6437/2012/VOP/MV Zpráva o výsledku šetření A - Obsah podnětu Skupina odsouzených žen z Věznice Světlá nad Sázavou se na mě obrátila dopisem ze dne 15. 10. 2012 s žádostí o pomoc při zajištění platného občanského průkazu v době výkonu trestu. Ve svém podání uvedly, že věznice v minulosti žádala o vydání rodných listů pro úřední potřebu, na jejichž základě jim byl vyhotoven nový občanský průkaz. Nyní však Městský úřad ve Světlé nad Sázavou tyto rodné listy neuznává, údajně na základě novel zákona o matrikách. Řídí se prý výkladem vedoucí oddělení občanských průkazů Ministerstva vnitra. Navíc nelze od 1. 7. 2012 požádat o vydání duplikátu rodného listu bez ověření podpisu. Závěrem odsouzené uvedly, že nejsou schopné žít řádným životem, jestliže vyjdou z výkonu trestu bez platného dokladu. Na základě podnětu jsem zahájil šetření podle ustanovení 14 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o veřejném ochránci práv ), a s žádostí o poskytnutí podrobnějších informací a vysvětlení se obrátil na tajemníka Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou a na ředitelku Věznice Světlá nad Sázavou. B - Skutková zjištění Ředitelka Věznice Světlá nad Sázavou (dále také věznice ) ve své odpovědi ze dne 29. 11. 2012 uvedla, že po přijetí na nástupní oddělení provede sociální pracovnice věznice s odsouzenou vstupní pohovor, při kterém mimo jiné zjišťuje, zda má odsouzená platný občanský průkaz. V případě, že odsouzená nemá platný občanský průkaz, zjistí sociální pracovnice u odsouzené a na správním oddělení věznice, zda má ve věznici rodný list. Pokud má rodný list uložený ve věznici, zařadí odsouzenou do seznamu a v nejbližším možném termínu jí zajistí zhotovení nového občanského průkazu. V případě, že odsouzená nemá platný občanský průkaz ani rodný list, ale má např. řidičský průkaz nebo platný cestovní pas, vyžádá sociální pracovnice věznice rodný list pro úřední potřebu na matrice v místě narození odsouzené a po jeho obdržení zařadí odsouzenou do seznamu a v nejbližším termínu jí zajistí zhotovení nového občanského průkazu. Pokud odsouzená nemá žádný platný doklad k ověření její totožnosti, je na nástupním oddělení seznámena, že musí sociální pracovnici dodat originál
rodného listu, jinak jí nelze občanský průkaz zhotovit. To odsouzená potvrdí svým podpisem na tiskopisu Poučení na nástupním oddělení. Odsouzená si nemůže vyžádat rodný list písemně. Podle novely zákona o občanských průkazech je žadatel o občanský průkaz povinen prokázat svoji totožnost. U odsouzené nelze ověřit ani podpis na žádosti o rodný list, protože k tomuto úkonu je nutný občanský průkaz nebo jiný platný doklad. Odsouzená je proto poučena, aby požádala rodinné příslušníky o vyřízení rodného listu na matrice v místě narození a jeho následné zaslání do věznice. Po jeho obdržení je zařazena do seznamu a v nejbližším možném termínu je jí občanský průkaz zhotoven. Seznam odsouzených, kterým je nutno zhotovit občanský průkaz, je průběžně aktualizován. Přednost mají ty odsouzené, kterým v blízké době uplyne výkon trestu odnětí svobody, a ty odsouzené, u kterých končí platnost občanského průkazu apod. V případě, že není reálné zhotovit občanský průkaz po dobu výkonu trestu, je odsouzené vystaveno potvrzení o ztrátě občanského průkazu. Závěrem ředitelka věznice uvedla, že do současné doby nezaznamenali žádný případ, kdy by odsouzená ukončila výkon trestu odnětí svobody bez platného občanského průkazu nebo potvrzení o ztrátě občanského průkazu. Ředitelka věznice připojila ke své odpovědi tiskopis poučení používaný na nástupním oddělení této věznice. Z textu tiskopisu vyplývá, že v případě, kdy odsouzená oznámí, že nemá platný občanský průkaz a žádá o jeho vyhotovení, je poučena o tom, že bez dodání potřebných dokumentů (rodný list, oddací list, rozvodový rozsudek, potvrzení o trvalém pobytu) jí nový občanský průkaz nebude po dobu výkonu trestu odnětí svobody zhotoven. Tajemník Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou (dále také MěÚ) ve své odpovědi ze dne 19. 12. 2012 uvedl, že městský úřad spolupracuje s věznicí. Sociální pracovnice věznice dohodne termín návštěvy příslušné pracovnice městského úřadu ve věznici. Žádosti odsouzených žen o vydání občanského průkazu jsou nabírány OFF-LINE. Pracovnice úřadu pracuje s vytištěným formulářem a na místě pořizuje fotografii žadatelky o občanský průkaz. Žádost je následně dopracována na městském úřadě. Žadatelky ve většině případů nemají dosavadní občanský průkaz, ani nejsou schopny prokázat totožnost a předložit další doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění případných rozporů zjištěných při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel, v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů. Vzhledem k tomu, že zatím žádná z odsouzených žen nespadala trvalým pobytem do správního obvodu, nemá MěÚ k dispozici kartovou evidenci občanských průkazů ani cestovních dokladů s fotografiemi, a nemůže tudíž údaje sám porovnat. MěÚ proto na tuto skutečnost upozorňuje místně příslušné úřady obcí s rozšířenou působností. Podle novelizovaného znění zákona o občanských průkazech může o vydání občanského průkazu žádat občan, který musí prokázat svoji totožnost (občanským průkazem, obdobným dokladem, který je veřejnou listinou, nebo jiným hodnověrným způsobem). V tomto smyslu MěÚ věc konzultoval s věznicí a dotazoval se na Ministerstvu vnitra. Podle sdělení ministerstva však nelze po zaměstnancích věznice požadovat spolupráci tím, že by jako svědci potvrdili totožnost odsouzených. 2
MěÚ zjišťoval i možnost doložit totožnost odsouzených osobním spisem vedeným věznicí, kde jsou nacionále i foto. Tato snaha nebyla bohužel úspěšná. MěÚ od dubna 2012 nabírá žádosti systémem OFF-LINE tak, že žadatelky o občanský průkaz předkládají alespoň svůj rodný list a potvrzení jejich totožnosti ponechává na příslušném úřadě, který žádost posílá do výroby. Problém nastává ve chvíli, kdy odsouzená nemá žádný doklad totožnosti, ani svůj rodný list. Věznice sice může vyžádat druhopis rodného listu pro svoji úřední potřebu, ale tento rodný list nemůže sloužit jako doklad totožnosti. Závěrem své odpovědi tajemník MěÚ uvedl, že většina žen nastupuje do výkonu trestu ve věznici bez občanského průkazu. Některé odsouzené, které odcházejí z výkonu trestu odnětí svobody s novým občanským průkazem, jsou při nástupu dalšího trestu opět bez dokladů. MěÚ se setkává i s tím, že po nabrání žádosti (zdůvodněné ztrátou nebo odcizením občanského průkazu) se od úřadu obce s rozšířenou působností příslušného podle místa trvalého pobytu odsouzené dozví, že tato žadatelka má několik měsíců i let nevyzvednutý vyhotovený občanský průkaz na jejich úřadě. Jak tajemník městského úřadu, tak ředitelka věznice přiložili ke své odpovědi sdělení vedoucí oddělení občanských průkazů Ministerstva vnitra, č. j.: MV-31230-2/SC-2012, ze dne 25. 4. 2012, adresované MěÚ ve Světlé nad Sázavou. K prokazování totožnosti osob ve výkonu trestu odnětí svobody při pořizování žádosti o občanský průkaz v případě ztráty dosavadního občanského průkazu vedoucí oddělení Ministerstva vnitra uvedla, že zaměstnancům věznice nelze ukládat povinnost zaručit se za totožnost žadatele o občanský průkaz, byť se přepokládá jejich součinnost při podání žádosti (např. domluvení termínu, vyhrazení potřebných prostor pro fotografování občana). Pokud občan nemá jiný doklad (např. cestovní pas, řidičský průkaz), předloží rodný list. Podoba občana se v tomto případě musí ověřit v manuální evidenci z předchozích žádostí o vydání občanského průkazu. Pokud žádost pořídil nepříslušný úřad, kontroluje ji před potvrzením do výroby místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností, musí tedy porovnat i podobu občana s fotografií ve své evidenci. Vedoucí oddělení Ministerstva vnitra v závěru svého sdělení uvedla, že rodný list pro úřední potřebu nemůže sloužit k prokázání totožnosti pro vydání občanského průkazu. Pověřený zaměstnanec Kanceláře veřejného ochránce práv se telefonicky dotazoval na několika úřadech obcí s rozšířenou působností, v jejichž správním obvodu se nacházejí věznice, zda se zde nevyskytly problémy s prokázáním totožnosti odsouzených při nabírání žádostí o vydání občanského průkazu a obecně při dalších úředních úkonech (ověření podpisu, prohlášení o určení otcovství), při nichž je třeba prokázat totožnost. Podle sdělení příslušných zaměstnanců těchto úřadů je spolupráce s vězeňskou službou dobrá. Totožnost odsouzených je zpravidla ověřena podle vězeňské dokumentace. C - Právní hodnocení ochránce Zákon o veřejném ochránci práv mi ukládá povinnost působit k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré 3
správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívat k ochraně základních práv a svobod. Po seznámení se s vysvětleními podanými tajemníkem MěÚ a ředitelkou věznice hodnotím věc následujícím způsobem. Podle zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o občanských průkazech ), může občan požádat o vydání občanského průkazu u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v tomto případě tedy u Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou. Občanský průkaz vydává obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu je občan hlášen k trvalému pobytu. Nemůže-li se občan dostavit k převzetí občanského průkazu ze závažných důvodů osobně, zabezpečí předání občanského průkazu obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se občan zdržuje. Při vyřizování žádostí občanů ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří nemají platný doklad totožnosti a žádají o vydání občanského průkazu, jde zejména o aplikaci následujících ustanovení zákona o občanských průkazech: 4a (1) Občan, který žádá o vydání občanského průkazu, popřípadě osoba, která za něj podává žádost, jsou povinni prokázat svou totožnost. Totožnost se prokazuje občanským průkazem anebo jiným obdobným dokladem, který je veřejnou listinou, nebo jiným hodnověrným způsobem. (2) Zjistí-li obecní úřad obce s rozšířenou působností, u kterého byla žádost podána, při zpracování žádosti rozpory s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel, v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů, vyzve občana, aby sporné údaje doložil. 6. (2) Nemůže-li občan předložit dosavadní občanský průkaz, je povinen prokázat totožnost a předložit a) potvrzení o občanském průkazu ( 9), b) další doklady osvědčující skutečnosti potřebné k odstranění případných rozporů zjištěných při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registru obyvatel, v evidenci obyvatel, v evidenci občanských průkazů nebo v evidenci cestovních dokladů. Z těchto ustanovení zákona o občanských průkazech je zřejmé, že žadatel o vydání občanského průkazu v případě, kdy nemůže předložit dosavadní občanský průkaz, může totožnost prokázat jiným hodnověrným způsobem. Požadovat po žadateli o vydání občanského průkazu předložení jeho rodného listu je na místě pouze v případě, kdy je třeba odstranit případné rozpory zjištěné při zpracování údajů uvedených v žádosti s údaji vedenými v registrech. Takovéto rozpory může zjistit zpravidla až úřad obce s rozšířenou působností, který je k vydání občanského průkazu místně příslušný podle trvalého pobytu žadatele. Při vyřizování žádosti o vydání občanského průkazu je třeba odlišit fázi prokázání totožnosti před správním orgánem, který žádost přijímá, a navazující fázi ověření a zpracování údajů potřebných pro vydání občanského průkazu. 4
V případě občanů ve výkonu trestu odnětí svobody lze podle mého názoru prokázat totožnost jiným hodnověrným způsobem, a to evidencí vězněných osob. Bez ověření totožnosti nelze nastoupit k výkonu trestu. Vyplývá to z ustanovení 3 odst. 2 vyhlášky č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody: Při přijetí do věznice je nutno ověřit totožnost odsouzeného, aby byla s ohledem na všechny dostupné doklady vyloučena jeho záměna s jinou osobou. Nemá-li odsouzený, dodaný do výkonu trestu orgánem Policie České republiky, u sebe žádný doklad totožnosti, lze odsouzeného přijmout do věznice pouze v případě, že totožnost již byla ověřena dříve a je o tom na dokladech učiněn záznam příslušným orgánem soudu nebo policejním orgánem. Dále lze poukázat na ustanovení 23a odst. 1 písm. b) zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Vězeňské službě ), dle něhož evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky obsahuje údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu zabezpečovací detence a uvězněné osoby. Nedomnívám se, že by nějaký předpis zakazoval použít evidenci vězněných osob k prokázání totožnosti odsouzených před správním orgánem. Podle 23a odst. 3 písm. c) a d) zákona o Vězeňské službě ČR, vězeňská služba poskytuje údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody správním orgánům a Rejstříku trestů, pokud je potřebují pro svou činnost, a jiným osobám, pokud na poskytnutí informace osvědčí právní zájem a jejímu sdělení nebrání zvláštní zákon. Tajemník MěÚ ve svém sdělení uvedl, že MěÚ neúspěšně zjišťoval možnost doložit totožnost odsouzených osobním spisem vedeným věznicí. Proč nebyl MěÚ v této své snaze úspěšný, však tajemník nesdělil. Ani ze sdělení ředitelky věznice nevyplývá, z jakého důvodu věznice neumožňuje odsouzeným prokázat totožnost na základě evidence vězněných osob. Jak ze sdělení tajemníka MěÚ, tak i ze sdělení ředitelky věznice vyplývá, že MěÚ požaduje po odsouzených, které žádají o vydání občanského průkazu a nemají žádný platný doklad totožnosti (dosavadní občanský průkaz, řidičský průkaz nebo cestovní pas), předložit alespoň rodný list, případně oddací list. Požadavek na předložení matričních dokladů při podání žádosti o vydání občanského průkazu je však podle mého názoru opodstatněný pouze v případě, když by již úřad přijímající žádosti zjistil v žadatelem uváděných údajích rozpory. Matriční doklad neobsahuje fotografii, není to doklad, kterým by bylo možné prokazovat totožnost. V této souvislosti je třeba zmínit i ustanovení 25 odst. 6 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, ve znění účinném od 1. 7. 2012. Podle tohoto ustanovení musí být podpis žadatele na žádosti o vydání matričního dokladu (anebo podpis na plné moci pro zástupce) úředně ověřen. Za úřední ověření podpisu se považuje zpravidla ověření podle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů, a notářské ověření pravosti podpisu. V zákoně o ověřování ( 18) je taxativní seznam dokladů, které žadatel 5
o legalizaci může ověřujícímu orgánu k prokázání své totožnosti předložit a notářský řád (zákon č. 358/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) vyžaduje k prokázání totožnosti platný úřední průkaz nebo dva svědky totožnosti. Nemá-li odsouzená občanský průkaz, pak tedy podle aktuální právní úpravy nemůže ani požádat o vydání rodného listu nebo k tomu jinou osobu zmocnit. Jestliže je praxe při podávání žádostí odsouzených ve Věznici Světlá nad Sázavou taková, že věznice neumožňuje ověření totožnosti na základě vězeňské dokumentace a MěÚ jako náhradní doklad k ověření totožnosti požaduje předložit rodný list, pak je pro odsouzené, které nemají rodinné příslušníky, kteří by mohli o vydání jejich rodného listu požádat, prakticky nemožné po dobu výkonu trestu odnětí svobody podat žádost o vydání občanského průkazu. Stížnost skupiny žen vykonávajících trest odnětí svobody ve Věznici Světlá nad Sázavou pokládám za opodstatněnou. Pochybení spatřuji především na straně věznice, která neumožňuje použít k prokázání totožnosti odsouzených evidenční pomůcky Vězeňské služby ČR. V důsledku toho MěÚ požaduje jako nouzové řešení předložení rodného listu. Rodný list však nemůže sloužit k prokázání totožnosti při podání žádosti. Podobu žadatelky porovná s fotografií pořízenou při předchozí žádosti až místně příslušný úřad před zadáním občanského průkazu do výroby. D - Závěr Jednání Věznice Světlá nad Sázavou, která neumožňuje při podání žádosti o vydání občanského průkazu potvrdit totožnost odsouzených na základě dokumentace vedené o odsouzených Vězeňskou službou ČR, je v rozporu s principy dobré správy. Za pochybení pokládám i praxi Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou, který jako náhradní řešení, nemůže-li odsouzená prokázat svoji totožnost platným dokladem totožnosti, požaduje při podání žádosti o vydání občanského průkazu předložení rodného listu. Rodný list přitom nemůže sloužit k prokázání totožnosti při podání žádosti. Šetření uzavírám touto zprávou, jež shrnuje mé dosavadní poznatky, které budou po vyjádření MěÚ a věznice podkladem pro mé závěrečné stanovisko. Zprávu o šetření zasílám ředitelce Věznice Světlá nad Sázavou a tajemníkovi Městského úřadu ve Světlé nad Sázavou a žádám je, aby se podle ustanovení 18 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv ke zjištěným pochybením vyjádřili. JUDr. Pavel V a r v a ř o v s k ý v. r. veřejný ochránce práv (zpráva je opatřena elektronickým podpisem) 6