(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník

Podobné dokumenty
Základní morfogenetické procesy

Struktura a funkce biomakromolekul

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

STRUKTURNÍ SKUPINY ADHEZIVNÍCH MOLEKUL

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

IV117: Úvod do systémové biologie

Obecná a srovnávací odontologie. Vývojové souvislosti 1: vznik a vývoj zubu jako produkt genetických regulačních kaskád, odontogenní regulační kód

Genetická kontrola prenatáln. lního vývoje


Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU

Řízení dějů v buňce. Buněčná signalizace - soubor dějů - mají podíl na vzájemné komunikaci buněk

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

PROKARYOTA např. baktérie

Gastrulace, neurulace, somitogenese 508

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Struktura a funkce biomakromolekul

Úvod do studia biologie kmenových buněk. Jiří Pacherník tel:

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Intracelulární detekce Foxp3

BUŇEČNÝ CYKLUS A JEHO KONTROLA

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

VÝZNAM FYZIOLOGICKÉ OBNOVY BUNĚK V MEDICÍNĚ

Autophagie a imunitní odpověd. Miroslav Průcha Klinická imunologie Nemocnice Na Homolce, Praha

ÚSTAV EXPERIMENTÁLNÍ BIOLOGIE

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Molekulární mechanismy diferenciace a morfogeneze Miloš Grim

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Regulace enzymových aktivit

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B10, 2015/2016 Ivan Literák

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Buněčný cyklus a molekulární mechanismy onkogeneze

Tyranovec královský Onychorhynchus coronatus SIGNALIZACE BUNĚČNÁ. B11, 2016/2017 Ivan Literák

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

Lekce z analýz genových expresních profilů u MM a návrh panelu genů pro ČR. Mgr. Silvie Dudová

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Globální pohled na průběh replikace dsdna

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

Farmakologie. -věda o lécích používaných v medicíně -studium účinku látek na fyziologické procesy -biochemie s jasným cílem

SKANÁ imunita. VROZENÁ imunita. kladní znalosti z biochemie, stavby membrán n a fyziologie krve. Prezentace navazuje na základnz

Neurální kmenové buňky NSCs (Neural stem cells)

RECEPTORY CYTOKINŮ A PŘENOS SIGNÁLU. Jana Novotná

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Autofagie a výživa u kriticky nemocného pacienta

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

rní tekutinu (ECF), tj. cca 1/3 celkového množstv

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

VAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Buněčný cyklus, spojení se signálními cestami a molekulární mechanismy onkogeneze

Urychlení úpravy krvetvorby poškozené cytostatickou terapií (5-fluorouracil a cisplatina) p.o. aplikací IMUNORu

Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí

Okruhy otázek ke zkoušce

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

CYTOKINY, ADHESIVNÍ MOLEKULY - klíčové molekuly pro mezibuněčnou komunikaci, buněčná migrace a mezibuněčná signalizace. Ústav imunologie LF UP

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

MEMBRÁNOVÉ STRUKTURY EUKARYONTNÍCH BUNĚK

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Dělení buněk a jeho poruchy

Monitorování léků. RNDr. Bohuslava Trnková, ÚKBLD 1. LF UK. ls 1

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Lékařská chemie a biochemie modelový vstupní test ke zkoušce

Jaderné receptory. ligand. cytoplazmatická membrána. jaderný receptor DNA. - ligandem aktivované transkripční faktory

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

oběma.tkáně jsou spojeny dohromady v různých kombinacích a tvoří funkční jednotky - orgány

Václav Hořejší Ústav molekulární genetiky AV ČR. IMUNITNÍ SYSTÉM vs. NÁDORY

Multiplexové metody pro diagnostiku nádorových onemocnění a optimalizaci léčby. O. Topolčan, M.Karlíková FN Plzeň a LF UK Plzeň

OPVK CZ.1.07/2.2.00/

Změny v parametrech imunity v průběhu specifické alergenové imunoterapie. Vlas T., Vachová M., Panzner P.,

Transkript:

(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011

buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec

Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace růst buněk - hypertrofie předurčení, rozrůzňování a zrání buněk determinace, diferenciace a maturace přesun buněk migrace spojování buněk do větších celků asociace (tkáně, orgány) odumírání buněk apoptósa, buněčná smrt produkce extracelulární matrix

Proliferace ~ buněčný cyklus

Proliferace ~ buněčný cyklus Mitóza

Proliferace ~ buněčný cyklus Enzymovými hnacími motory buněčného cyklu jsou na cyklinech závislé kinázy cdk (cyklin-dependent kinase)

Rozdílné proporce v jednotlivých fázích cyklu u časných embryonálních buněk

Diferenciace => na základě změn čtecích rámců genotypu změna fenotypu významná součást diferenciace determinace = předurčení maturace = zrání (finální krok)

Diferenciace

Migrace -buňky cestují (aktivní pohyb = zapojení cytoskeletu) -tkáň roste směrem k buňce nebo jiné tkání - navigace prostor -chemokiny - cesta v extracelulární matrix Asociace spojování buněk v tkáně, tkáně v orgány - tvorba extraceluární matrix, membrán/blán, opěrných struktur - tzv. samoorganizace (self-organization)

Apoptósa buněčná smrt, programovaná buněčná smrt -přirozený mechanismus odstraňování nepotřebných buněk -buňky se rozpadají na menší membránou ohraničené útvary, které jsou odstraněny zejména fagocytózou, případně autofagií - za fyziologických podmínek je přísně regulovaná - je nezbytná pro vývoj tkání, orgánů organismů - anoikis apoptósa indukovaná uvolněním buněk z podkladu - nekrósa neregulovaná smrt buňky,může v ní přejít i apoptósa

Apoptósa vlastní proces enzymy kaspásy (rodina proteás) aktivační kaspásy aktivují exekuční kaspásy exekuční kaspásy štěpí buněčné proteiny,zejména cytoskelet

Apoptósa

Apoptósa

Morfogeneze -vznik tvarů vchlípení svinutí vstoupení rozštěpení obrůstání - proliferace -růst - diferenciace -migrace -asociace - apoptósa

Regulace Proliferace, diferenciace, migrace, asociace i apoptósa jsou řízeny pestrou škálou faktorů fyzikálních: tlak, světlo, teplo,.. chemických: proteiny/peptidy, steroidní látky, deriváty lipidů (mastné kyseliny), nukleotidy,plyny chemické faktory extracelulární x intracelulární

Některé extracelulární faktory / látky, zejména některé tzv. růstové faktory se označují jako morfogeny Morfogeny - mají zásadní vliv na specifikaci buněk / tkání -různé buňky či tkáně vykazují na stejný morfogen odlišnou odpověď (působí pleiotropně) -různá dávka morfogenu, vyvolává kvalitativně odlišnou odpověď u stejných buněk / tkáně

Působení faktorů indukce na začátku děje kontinuální působení opakované působení

Poloha buňky, poziční informace a prahování koncentrace morfogenů (model francouzské vlajky)

Vzájemná (embryonální) indukce

Dva základní funkčně rozdílné mechanismy buněčné signalizace / komunikace lipofobní / hydrofilní látky lipofilní / hydrofobní látky

Příklady několika vývojově významnějších signálních drah - jednotlivé dráhy jsou často tvořeny rodinami ligandů a jejich receptorů -tento nárůst je dobře patrný se složitostí / vyspělostí organismů -většinou více ligandů se váže na jeden nebo skupinu příslušných receptorů - extracelulární variabilita se promítá do intracelulární -signálnídráhy často velice zásadně interagují v intracelulárním prostoru - poruchy signálních drah vedou k poruchám vývoje - embryonální, postnatální předčasná letalita - vývojové defekty - vznik nádorových onemocnění

Fibroblastové růstové faktory FGF (Fibroblast growth factor) - schéma je velmi podobné i pro další růstové faktory EGF, HGF, PDGF, IGF, TGFalfa,... -FGF patří mezi významné morfogeny (první objevené, proteinové) Bottcher a Niehrs, 2005

Transformující růstové faktory beta (TGFbeta) a kostní morfogenetické proteiny (BMP) -patří mezi významnémorfogeny

Interakce v signálování rodiny TGFbeta

Interakce v signálování rodiny TGFbeta

Interakce mezi signálnímí drahami TGFbeta signalizace x FGF / EGF signalizace Massague, 2003

Signální dráha Wnt http://www.stanford.edu/~rnusse/wntwindow.html Wnt +

Signální dráha Hedgehog sonic hedgehog (Shh), Indian hedgehog (Ihh) off on Ptc Patched Smo - Smoothened

Signální dráha Notch a) b) Brennan 2003

Kadheriny sprostředkovaná komunikace mezi buňkami

Signální dráha jaderných receptorů obecně Boghog 2; Wikipedia

Signální dráha jaderných receptorů ligandy NR jaderné (nuclear) receptory transkripční faktory NR TF TF NR transkripce? NR NR transkripce? DNA DNA NR NR transkripce? NR NR transkripce? DNA DNA

Mezidruhové rozdíly x modelové organismy přesto obecné principy, homologie a analogie. háďátko Caenorhabditis elegans octomilka Drosophila melanogaster ostnokožci Strongylocentrotus, Echinus,... (Echinodermata) pláštěnci Tunicata (Urochordata) danio Brachydanio rerio drápatka Xenopus laevis kur Gallus gallus domesticus myš Musmusculusdomesticus potkan Rattusnorvegicus hospodářská zvířata (tur, kůň, ovce,...) člověk Homo sapiens sapies

Terminologie pro bilaterální symetrii