Informace o podpořeném financování za rok 2014 Obsah 1 Shrnutí... 2 2 Základní údaje o České exportní bance, a.s.... 4 2.1 Poslání České exportní banky, a.s.... 4 2.2 Předmět činnosti... 4 2.3 Vlastnická struktura... 5 3 Vyhodnocení činnosti za rok 2014... 7 3.1 Souhrnné výsledky... 7 3.2 Smlouvy o podpořeném financování... 9 3.3 Stav a struktura úvěrového portfolia... 10 3.3.1 Teritoriální struktura poskytnutých úvěrů... 11 3.3.2 Komoditní struktura... 12 3.4 Financování a podpora vývozu malých a středních podnikatelů... 13 4 Finanční hospodaření... 15 4.1 Bilance aktiv a pasiv... 15 4.1.1 Zdroje... 15 4.1.2 Užití zdrojů... 16 4.2 Náklady, výnosy a tvorba zisku... 16 5 Vztah ke státnímu rozpočtu... 18 6 Předpokládaný vývoj v roce 2015... 20 7 Přílohy... 23 1
1 Shrnutí Česká exportní banka, a.s. (dále jen ČEB, banka nebo exportní banka ) je nedílnou součástí systému státní podpory exportu. Je pověřena realizací podpory exportu v oblasti jeho financování poskytovaného v souladu s mezinárodními pravidly pro poskytování vývozních úvěrů. Produktová nabídka ČEB pokrývá jak předvývozní fázi, tak financování vlastní realizační fáze vývozu. Za dobu své existence podpořila ČEB český export do více než 80 zemí v objemu přesahujícím 370 mld. Kč. ČEB doplňuje nabídku komerčních bank, a to zejména tím, že umožňuje českým vývozcům vstupovat do teritorií (s vyšším teritoriálním rizikem) a projektů, pro které je financování na českém trhu obtížně dostupné. Prioritou ČEB i v roce 2014 zůstala podpora a financování nových obchodních případů a stabilizace stávajícího úvěrového portfolia. Na trhu exportního financování přetrvávala široká nabídka ze strany komerčních bank a menší objem vývozních projektů. Objem poskytnutých úvěrů vyjádřený stavem jejich jistiny dosáhl ke konci sledovaného období 86,1 mld. Kč, což představuje v meziročním srovnání nárůst o 5 %. V roce 2014 vykázala banka zisk po zdanění ve výši 167,7 mil. Kč. Podíl financování vývozu s dotací tvoří 98,4 % úvěrového portfolia. Bilanční suma dosáhla za rok 2014 částky 98 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,8 %. Za rok 2014 uplatnila ČEB vůči státnímu rozpočtu požadavek na dotaci ztrát z provozování podpořeného financování v objemu 578 mil. Kč, o 1 609 mil. Kč méně než v roce předchozím. V roce 2015 bude činnost banky ovlivňovat, mimo jiné, i napětí na finančních trzích, nejistota plynoucí z geopolitického konfliktu na východě Ukrajiny a obecně rostoucí regulatorní nároky, jak ze strany národního regulátora, tak ze strany evropských autorit. V roce 2015 se ČEB ve své činnosti, v souladu se střednědobou strategií a v souladu s Exportní strategií ČR 2012 2020, zaměří především na následující aktivity: pokračování v úspěšné produktové a teritoriální diverzifikaci; nabídka adekvátních produktů v oblasti financování malých a středních podniků; navýšení počtu českých vývozců v roli finálních dodavatelů; zvýšení podílu dalších sektorů v portfoliu banky, a to zejména s akcentem na stroje a zařízení pro potravinářství, agrobusiness, vodárenství, dopravní techniku (včetně letadel), kvalifikovanou chemii či optiku; 2
pokračování ve vytváření vhodných interních procesů, personálních a organizačních předpokladů pro schopnost banky efektivně financovat export českých vývozců; aktivní využívání všech nástrojů ekonomické diplomacie; akceptace míry rizik spojených s financováním nových obchodních případů na úrovni odpovídající standardním požadavkům bankovního financování a soustavné ověřování možností diverzifikace rizik (produktové i sektorové) ve spolupráci s komerčním bankovním sektorem; efektivní a důsledné vymáhání rizikových pohledávek vzniklých v letech 2007-2011 (včetně využití nástrojů běžně praktikovaných v komerčním bankovním sektoru) s cílem zlepšování kvality úvěrového portfolia. 3
2 Základní údaje o České exportní bance, a.s. 2.1 Poslání České exportní banky, a.s. ČEB je nedílnou součástí systému státní podpory exportu. Spolu s agenturami CzechInvest a CzechTrade a Exportní garanční a pojišťovací společností, a.s. (dále jen EGAP nebo exportní pojišťovna ) tvoří ČEB skupinu institucí, jejichž prostřednictvím stát podporu exportu uskutečňuje. ČEB je pověřena realizací podpory exportu v oblasti jeho financování poskytovaného v souladu s mezinárodními pravidly pro poskytování vývozních úvěrů, zejména Konsensem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD ). Financování vývozu velmi úzce souvisí se systémem pojištění vývozních úvěrů, kdy ČEB poskytuje téměř výhradně úvěry, u nichž jsou rizika splacení pokryta některým z produktů EGAP. Nabídka ČEB pokrývá jak předvývozní fázi (např. poradenství při uzavírání smluv, záruky za nabídku a za akontaci, financování výroby pro vývoz), tak také financování vlastní realizační fáze vývozu, zejména formou vývozních úvěrů a poskytnutých záruk. Nabídka forem financování vývozu ze strany ČEB umožňuje nejen podporu vývozu investičních celků, technologických linek, dopravních a přepravních prostředků, realizaci dopravních staveb a developerských projektů, ale i vývoz jednotlivých strojů, výrobků spotřebního průmyslu, polotovarů, chemikálií, dalších druhů výrobků a služeb a financování investic českých právnických osob v zahraničí. Podporuje postavení českých exportérů v mezinárodním prostředí nabídkou financování jejich vývozu srovnatelnou s mezinárodní konkurencí. ČEB poskytuje zejména cizoměnové úvěry s dlouhodobou splatností ve velkých objemech do teritorií, která se vyznačují vyšší mírou rizika (viz graf č. 7). Financování obchodních případů do zemí s nízkým teritoriálním rizikem se realizuje za specifických okolností. ČEB není konkurentem pro komerční banky, které působí na tuzemském finančním trhu, ale umožňuje českým vývozcům vstupovat do teritorií a projektů, pro které je financování na českém trhu obtížně dostupné. Vyhodnocení rizikovosti případu, teritoria i subjektů obchodního případu provádí ČEB v přímé spolupráci s exportní pojišťovnou. Předmětem dlouhodobého úsilí ČEB je rovněž snaha nabídnout adekvátní produkty a dostupné úvěry i v oblasti financování malých a středních podnikatelů (dále jen MSP ). Za dobu existence ČEB byly podepsány smlouvy o úvěru a smlouvy o vystavení záručních listin v úhrnné hodnotě více než 340,9 mld. Kč. Na jejich základě banka podpořila vývoz v objemu 375,3 mld. Kč. 2.2 Předmět činnosti Předmět činnosti ČEB vyplývá z bankovní licence udělené Českou národní bankou, jež vychází z příslušných ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a příslušných ustanovení zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. ČEB vykonává tyto činnosti: a) přijímání vkladů od veřejnosti; b) poskytování úvěrů; c) investování do cenných papírů na vlastní účet v rozsahu převoditelných cenných papírů emitovaných Českou republikou, Českou národní bankou a zahraničními vládami, investování 4
do zahraničních dluhopisů a do hypotečních zástavních listů, investování do cenných papírů emitovaných právnickými osobami se sídlem na území České republiky; d) platební styk a zúčtování; e) poskytování záruk; f) otvírání akreditivů; g) obstarávání inkasa; h) poradenskou činnost týkající se struktury kapitálu, průmyslové strategie a s tím souvisejících otázek, jakož i poskytování porad a služeb týkajících se přeměn společností nebo převodu podniků; i) poskytování bankovních informací; j) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem v rozsahu: obchodování na vlastní účet se zahraničními dluhopisy; obchodování na vlastní účet s peněžními prostředky v cizí měně; obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s převoditelnými cennými papíry emitovanými zahraničními vládami; obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s penězi ocenitelnými právy a závazky odvozenými od výše uvedených devizových hodnot; obchodování na účet klienta s peněžními prostředky v cizí měně. k) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci České exportní banky, a.s. 2.3 Vlastnická struktura Česká exportní banka, a.s. (dále jen ČEB, banka nebo exportní banka ) byla založena zakladatelskou smlouvou dne 22. prosince 1994 a jejími zakladateli byly: - Ministerstvo financí - Ministerstvo hospodářství - Ministerstvo průmyslu a obchodu - Ministerstvo zahraničních věcí - Ministerstvo zemědělství - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. ČEB vznikla dnem zápisu do obchodního rejstříku dne 1. března 1995 a její sídlo je Praha 1, Vodičkova 34 č. p. 701, PSČ 111 21. 5
Základní kapitál 4 000 000 000,- Kč (splacený) (slovy: čtyři miliardy korun českých) Akcie 150 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 10 000 000 Kč v zaknihované podobě 2 500 ks kmenových akcií na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč v zaknihované podobě Složení akcionářů k 31. prosinci 2014 bylo následující: 1. Stát 80% akcií Ministerstva vykonávající akcionářská práva státu: Ministerstvo financí Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství 52 hlasů 30 hlasů 12 hlasů 6 hlasů 2. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. 20 % akcií 6
3 Vyhodnocení činnosti za rok 2014 3.1 Souhrnné výsledky Na trhu exportního financování přetrvávala v roce 2014 široká nabídka ze strany komerčních bank a menší objem vývozních projektů. Prioritou ČEB zůstala stabilizace stávajícího úvěrového portfolia, jehož parametry se v minulých letech zhoršily. Za příčinu tohoto stavu je možno považovat výrazný nárůst objemu poskytnutých úvěrů zejména v období let 2009 2011, který byl vyvolán a souvisel s protikrizovými opatřeními v české ekonomice a fakticky narazil na hranici kapacitních (technických a zejména kapitálových) možností ČEB. Objem poskytnutých úvěrů vyjádřený stavem jejich jistiny dosáhl ke konci sledovaného období 86,1 mld. Kč. Trend klesající poptávky českých výrobců po produktech exportního financování na českém bankovním trhu, charakteristický pro rok 2014, pokračuje i v roce 2015, zejména v oblasti středně a dlouhodobých odběratelských úvěrů. Projevuje se zde dopad krize na Ukrajině, vliv mezinárodních sankcí uplatňovaných vůči Ruské federaci a protisankcí zaváděných ruskými orgány, v souběhu s negativními makroekonomickými dopady vývoje ceny ropy na ruskou ekonomiku. Negativní trendy vývoje ruské ekonomiky i dopady ceny ropy také ovlivňují poptávku v zemích SNS, zejména po investičním zboží. V roce 2015 je ČEB schopna v plném rozsahu uspokojit poptávky po exportním financování ze strany českých vývozců a investorů, jejichž vývozní záměry splňují standardní požadavky bankovního financování a naplňují požadavky Zákona 58/1995 Sb. 7
Přehled o vývoji základních ukazatelů činnosti ČEB ve srovnání s rokem 2013 dokumentuje následující tabulka: tabulka č. 1 Skutečnost Skutečnost Meziroční Meziroční Ukazatel 31.12.2013 31.12.2014 index změna jednotka 1 2 2/1 2-1 Bilanční suma mil. Kč 95 324 98 022 103% 2 698 Počet podepsaných smluv ks 84 30 36% -54 Objem čerpání úvěrů mil. Kč 19 916 14 796 74% -5 120 Stav úvěrů (jistina) mil. Kč 82 363 86 072 105% 3 709 Dotace ze státního rozpočtu tis. Kč 2 186 940 577 827 26% -1 609 113 Zisk po zdanění tis. Kč -201 755 167 714 xx 369 469 Správní náklady a odpisy tis. Kč 395 665 429 585 109% 33 920 Počet pracovníků osob 177 189 107% 12 bilanční suma vzrostla meziročně o 3 %. Tento růst byl způsoben především růstem stavu úvěrů. Na velikost bilanční sumy má vliv i devizová intervence České národní banky (dále jen ČNB ), neboť většina aktiv a pasiv ČEB je vyjádřena v cizích měnách; stav jistiny poskytnutých úvěrů a odkoupených pohledávek k 31. 12. 2014 činil v korunovém vyjádření 86 072 mil. Kč, což představuje v meziročním srovnání nárůst o 5 %; podíl úvěrů poskytnutých v EUR činil 89,4 %, podíl úvěrů poskytnutých v USD klesl na 8,3 %, zbylá 2,3 % tvoří úvěry poskytnuté v CZK (viz graf č. 4); banka ve svém hospodaření dosáhla zisku před zdaněním ve výši 549,1 mil. Kč. V důsledku tvorby opravných položek, které jsou z pohledu zákona o daních z příjmů daňově neuznatelné, dosáhla daňová povinnost banky za rok 2014 výše 381,4 mil. Kč a banka tak vykázala zisk po zdanění ve výši 167,7 mil Kč; ČEB vykázala ke konci roku dotaci na úhradu ztrát z podpořeného financování ze státního rozpočtu ve výši 577,8 mil. Kč. Na její objem měly největší vliv zejména tyto skutečnosti: - povinná tvorba rezerv a opravných položek, kterou bance předepisují pravidla obezřetného podnikání pro banky; - vyšší objem příspěvku pro ČEB na provoz systému podpořeného financování, jehož výše se odvíjí od stavu úvěrů zahrnutých do systému podpořeného financování a pohybuje se na úrovni 100 b.p. 8
3.2 Smlouvy o podpořeném financování V roce 2014 uzavřela ČEB 30 smluv o poskytnutí úvěru nebo o vystavení záručních listin týkajících se vývozu se státní podporou v celkové hodnotě 10,05 mld. Kč. V roce 2014 ČEB pokračovala v odvětvové a teritoriální diverzifikaci svého úvěrového portfolia s cílem dále rozšiřovat spektrum cílových zemí patřících mezi prioritní země stanovené Exportní strategií ČR 2012 2020 a současně nezvyšovat podíl své angažovanosti v Ruské federaci. Výsledkem je snížení podílu úvěrů v Ruské federaci v porovnání s rokem 2013 a naopak zvýšení podílu úvěrů na Slovensku a v Turecku. Financování obchodních případů na Slovensku se realizuje za specifických okolností. Strukturu smluv podepsaných v roce 2014 z hlediska formy poskytnutého podpořeného financování ilustruje následující graf: 9
3.3 Stav a struktura úvěrového portfolia Stav jistiny poskytnutých úvěrů a odkoupených pohledávek k 31. 12. 2014 vyjádřený v Kč meziročně vzrostl o 3 709 mil. Kč na 86 072 mil. Kč. Meziroční vývoj jednotlivých parametrů úvěrového portfolia lze charakterizovat takto: - podíl úvěrů v oblasti financování vývozu s dotací a v oblasti financování vývozu bez dotace se meziročně prakticky nezměnil, financování vývozu s dotací tvoří 98,4 % úvěrového portfolia; - dominantní měnou je EUR s 89% podílem na poskytnutých úvěrech, podíl úvěrů poskytnutých v USD se v posledních letech postupně snižuje, úvěry v CZK souvisí především s financováním výroby pro vývoz. Meziročně došlo k dalšímu mírnému snížení podílu úvěrů, u kterých je smluvní měnou USD ve prospěch úvěrů v EUR. V průběhu roku 2014 poklesl stav úvěrů poskytnutých v USD z 467 mil. USD na 314 mil. USD a stav úvěrů poskytnutých v EUR vzrostl z 2 599 mil. EUR na 2 744 mil. EUR (graf. č. 4); - ve struktuře poskytnutých úvěrů podle jejich původní délky splatnosti došlo k nárůstu u úvěrů s dlouhou dobou splatnosti a to o 4,8 mld. Kč, zatímco objem poskytnutých krátkodobých a střednědobých úvěrů se naopak snížil; - co se typu úvěru týká, dominují úvěrovému portfoliu banky přímé odběratelské úvěry s téměř 81 % podílu, následované úvěry na investice v zahraničí s podílem 17,6 %. Ostatní typy úvěrů představují marginální podíl (graf č. 5); - ve struktuře úvěrů z pohledu typu klienta banka / nebankovní klienti nedošlo k zásadním změnám. Podíl nebankovních subjektů jako dlužníků je nadále dominantní a činí 99,7 %. 10
3.3.1 Teritoriální struktura poskytnutých úvěrů Za dobu své existence podpořila ČEB český export do více než 80 zemí. V aktuálním teritoriálním portfoliu exportní banky k 31. 12. 2014 je 27 zemí. Z toho se úvěry na financování vývozu do Ruské federace podílely 33,8 % (v roce 2013 činil tento podíl 40 %). Záměr postupně snižovat vysokou angažovanost financování úvěrů na vývoz do Ruské federace se daří uskutečňovat. Financování nového vývozu do Ruské federace je poskytováno až po důkladném zvážení veškerých rizik, kterým může být ČEB po zkušenostech na tomto teritoriu vystavena. V roce 2014 vzrostl především podíl stavu úvěrů poskytnutých na financování vývozu na Slovensko (z 14,7 % na 22,3 %) a do Turecka (z 18,0 % na 19,7 %). 11
Významným rysem poslání ČEB je především financování vývozu do zemí s vyšším teritoriálním rizikem, ale také selektivně financování vývozu do zemí s nízkým teritoriálním rizikem, pokud úvěrová angažovanost do odvětví zahraničního odběratele je z hlediska interních politik a limitů komerčních bank pro daný segment silně omezena či zcela vyloučena, ale z hlediska českých vývozců jde o atraktivní vývozní zakázky s pozitivním dopadem na jejich hospodaření a zaměstnanost. Typickým příkladem pro tuto situaci je úvěrová angažovanost ČEB na Slovensko, kde jde o financování českých dodávek pro jadernou energetiku, jejíž financování je v řadě komerčních bank silně omezeno či zcela zakázáno. Obdobně restriktivní přístup komerčního bankovního sektoru platí pro financování vývozu letadel a leteckých motorů, kde ČEB podporuje svým financováním české výrobce na náročných mezinárodních trzích, mimo jiné i do USA. Role ČEB je z hlediska zájmů českých výrobců z některých segmentů národního hospodářství ČR prakticky nezastupitelná. Stupeň teritoriálního rizika pro jednotlivé země stanovuje a zveřejňuje OECD. Skutečnost, že ČEB tuto svou úlohu plní, dokumentuje následující graf č. 7: 3.3.2 Komoditní struktura V komoditní struktuře objemu podepsaných smluv je v meziročním srovnání patrné zachování rozhodujícího podílu financování vývozu zboží investiční povahy. Jedná se o energetické zdroje klasické, ale i jaderné a o zboží určené pro energetické strojírenství, ucelené investiční celky pro různá odvětví průmyslu, o developerské projekty, dopravně inženýrské projekty a kovozpracující stroje. Jejich společný podíl na celkovém objemu podepsaných smluv v meziročním srovnání vykázal mírný pokles. Výrazný nárůst byl v podílu financování vývozu dopravních a přepravních prostředků. 12
Strukturu úvěrů k 31. 12. 2014 dle klasifikace NACE je znázorněna v grafu: 3.4 Financování a podpora vývozu malých a středních podnikatelů ČEB nemá vlastní pobočkovou síť, kde by mohla obsluhovat velké množství malých klientů, ani většina financovaných projektů není ze své podstaty (větší investiční celky) typická pro MSP. Jedním z nástrojů podpory MSP až do roku 2014 byla podpora ve formě financování odkupu vývozních pohledávek subjektů MSP faktoringovými společnostmi. Zprostředkovaný objem podpořeného financování představoval téměř 41% podíl na celkovém objemu smluv podepsaných v roce 2014. Faktoringové společnosti byly smluvně zavázány informovat zpětně ČEB o podrobnostech využití poskytnutých finančních prostředků. V závěru roku 2014, po vyhodnocení míry rizikovosti v kombinaci s efektivitou podpory pro segment MSP, ČEB využívání tohoto nástroje ukončila s tím, že v roce 2015 se zaměří primárně na přímou obsluhu MSP jako klientů ČEB. MSP ve vztahu k ČEB vystupují ve dvou rolích, a to jako: - subdodavatelé koncových vývozců financovaných ČEB - samostatní finální vývozci. Produkty financování vývozu poskytované ČEB umožňují MSP využít i financování střednědobých a dlouhodobých vývozních úvěrů poskytovaných v rámci financování vývozu s dotací. V roce 2014 13
představoval podíl celkového objemu podepsaných smluv, dodatků k již podepsaným smlouvám a waiverů na financování vývozu MSP včetně smluv uzavřených s faktoringovými společnostmi na celkovém objemu uzavřených smluv 42,6 % (za rok 2013 se jednalo o 34,8 %) a počet podepsaných smluv na financování vývozu MSP na celkovém počtu obchodů 53 %. Pokračovala zahájená spolupráce s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB) v akviziční oblasti jako jednoho z distribučních kanálů prodeje produktů ČEB zejména subjektům v oblasti MSP. Podpora ČEB segmentu MSP je poskytována také formou vzdělávací a konzultační činnosti, prezentací a seminářů pro zájmová sdružení (Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, Hospodářská komora ČR atd.) ve spolupráci s agenturou CzechTrade či CzechInvest, kulatých stolů pro klienty, apod. tabulka č. 2 Podíl MSP na činnosti ČEB objem podepsaných smluv stav úvěrů čerpání úvěrů údaje v mil. Kč 2013 2014 31. 12. 2013 31. 12. 2014 2013 2014 ČEB celkem 8 519 10 049 68 523 86 072 19 916 14 796 z toho MSP - přímé financování 1 158 167 1 879 974 70 59 refinancování faktor. společností 1 807 4 116 523 0 900 18 podíl MSP na ukazateli 34,8% 42,6% 3,5% 1,1% 4,9% 0,5% Zdroj: ČEB 14
4 Finanční hospodaření 4.1 Bilance aktiv a pasiv Bilanční suma ČEB dosáhla za rok 2014 částky 98 022 mil. Kč, což představuje meziroční nárůst o 2,8 %. Struktura bilance je dlouhodobě stabilní, její položky jsou odvozeny od plánovaného odhadu vývoje aktivních obchodních operací, kterému se přizpůsobuje zdrojová strana bilance. 4.1.1 Zdroje Pro financování svých obchodních aktivit ČEB využívá zejména cizích zdrojů, a to ve formě závazků vůči finančním institucím a nebankovním subjektům, které se na celkovém objemu zdrojů podílejí více než 95 %. Základním zdrojem financování zůstaly i v roce 2014 emise cizoměnových a korunových dluhopisů, jejichž objem ke konci roku 2014 dosáhl částky 83 912 mil. Kč. ČEB i nadále využívala Euro Medium Term Note Programme (EMTN Program) pro emise dluhopisů, který v kombinaci s Euro Commercial Paper Programme (ECP Program) platformou pro vydávání cenných papírů se splatností do jednoho roku znamená i v období případné finanční nestability zefektivnění a zpružnění výpůjční činnosti. Svou zdrojovou základnu ČEB doplňuje přijatými úvěry ve formě pasivních depozitních obchodů, repo operací nebo dlouhodobých výpůjček od úvěrových institucí. Ke konci roku 2014 byly touto formou získány zdroje v úhrnném objemu 5 102 mil. Kč. Přijaté vklady od klientů mají v procesu podpořeného financování doplňkovou úlohu a pohybují se na úrovni 1 200 mil. Kč. Celkový objem vlastních zdrojů je ke konci roku 2014 vykazován v částce 4 808 mil. Kč. Jako součást vlastního kapitálu jsou v souladu s pravidly IFRS vykazovány i oceňovací rozdíly z přecenění závazků ze zajišťovacích swapů, které ČEB využívá pro řízení svého úrokového a měnového rizika. 15
4.1.2 Užití zdrojů Rozhodující podíl v aktivech banky představují pohledávky z úvěrů, pohybuje se na 88,3 % bilanční sumy. Volné prostředky v cizích měnách, dočasně neumístěné v úvěrech, jsou uloženy na mezibankovním trhu ve formě krátkodobých depozit a repo operací, část je použita pro financování držené likvidní rezervy tvořené zahraničními cennými papíry. V souladu se svou investiční strategií s cílem realizovat dlouhodobý výnos z daného aktiva při přiměřené výši úvěrového a likvidního rizika udržuje ČEB stabilní portfolio cenných papírů, jež zahrnuje dluhopisy denominované v CZK i v cizích měnách, emitované tuzemskými i zahraničními subjekty s pevnou či pohyblivou úrokovou sazbou. Ke konci roku 2014 byly v portfoliu cenných papírů celkově vázány prostředky v objemu 7 306 mil. Kč. 4.2 Náklady, výnosy a tvorba zisku Hospodaření ČEB skončilo v roce 2014 hrubým ziskem v objemu 549,1 mil. Kč. Vyšší objem poskytnutých úvěrů přinesl vyšší objem úrokových inkas, přičemž úroková inkasa rostla rychleji než náklady na zdroje potřebné pro krytí úvěrové činnosti. Tato skutečnost se příznivě odrazila v čistých úrokových výnosech, které jsou za rok 2014 kladné a dosahují částky 1066 mil. Kč. 16
Dalšími položkami, které dosažený hospodářský výsledek ovlivňují, jsou správní náklady a odpisy ve výši 429,6 mil. Kč a záporné saldo tvorby a použití opravných položek, které za rok 2014 dosáhlo částky 636,5 mil. Kč. tabulka č. 3 Meziroční Meziroční Výsledky hospodaření celkem 2013/12 2014/12 index změna v tisících Kč sl.1 sl.2 sl.2/1 sl.2-1 Čisté úrokové výnosy 997 297 1 065 980 106,89% 68 683 Čisté výnosy z poplatků a provizí 55 121 33 371 60,54% -21 751 Zisk (ztráta) z finančních operací 100 643-12 359 xx -113 002 Zisk (ztráta) z derivátových operací -1 173 965-305 179 26,00% 868 786 Zisk (ztráta) z fin.činností s cennými papíry 26 114 2 562 9,81% -23 552 Zisk (ztráta) z devizových operací 1 248 494 290 258 23,25% -958 235 Správní náklady a odpisy -395 665-429 585 108,57% -33 920 Rezervy a opravné položky -2 583 350-636 487 24,64% 1 946 863 Ostatní provozní výnosy a náklady -53 459-49 594 92,77% 3 865 Dotace ze státního rozpočtu 2 186 940 577 827 26,42% -1 609 113 Zisk před zdaněním 307 527 549 152 178,57% 241 625 Daň z příjmů -509 282-381 438 74,90% 127 844 Zisk po zdanění -201 755 167 714 xx 369 469 17
5 Vztah ke státnímu rozpočtu Za rok 2014 uplatnila ČEB vůči státnímu rozpočtu požadavek na dotaci ztrát z provozování podpořeného financování v objemu 578 mil. Kč, o 1 609 mil. Kč méně než v roce předchozím. Dotaci ze státního rozpočtu tvoří: - rozdíly mezi úrokovými výnosy získanými z úvěrů poskytnutých bankovním i nebankovním subjektům a úrokovými náklady vynaloženými na získání zdrojů na mezibankovním a zejména kapitálovém trhu. Tento čistý úrokový výnos po odečtu částky určené dle Zákona na úhradu nákladů spojených s provozem systému podpořeného financování dosáhl v roce 2014 objemu 101,4 mil. Kč. Tato částka snižuje nárok banky vůči státnímu rozpočtu; - účetní přecenění některých položek na straně aktiv i pasiv se projevuje jako výsledek finančních operací. Za rok 2014 je výsledek přecenění derivátů použitých při refinancování úvěrových aktivit ČEB záporný ve výši 17,8 mil. Kč, o tuto částku výsledek z finančních operací zvýšil nárok na dotaci ze státního rozpočtu; - neúrokové náklady spojené se získáním zdrojů a jejich správou dosáhly za rok 2014 zhruba 9 mil. Kč; - nejvýznamnější položkou vstupující do nároku na dotaci za rok 2014 je záporné saldo tvorby a použití rezerv a opravných položek k úvěrovým pohledávkám v okruhu podpořeného financování, jeho výše dosáhla částky 652 mil. Kč. 18
Celková výše dotace za celou dobu činnosti ČEB od roku 1996 představuje 6 725 mil. Kč. Vztah ke státnímu rozpočtu za celou dobu existence ČEB, kdy banka rovněž svými odvody do státního rozpočtu přispívá, je znázorněn v tabulce: tabulka č. 4 Vztah ke státnímu rozpočtu 1996-2014 mil. Kč Dotace ze státního rozpočtu -6 725 Zisk (zpět do fondů) 1 312 Daň z příjmu právnických osob 1 793 Odvody na sociální a zdrav. pojištění 517 Saldo -3 104 19
6 Předpokládaný vývoj v roce 2015 Výhled své činnosti v oblasti obchodní i finanční opírá ČEB o předpokládaný vývoj faktorů, které ji ovlivňují v rozhodující míře. Jedná se o faktory vnějšího i vnitřního charakteru: Napětí na finančních trzích bude v roce 2015 pokračovat. Zdrojem tohoto napětí je situace v Eurozóně, která stále bojuje s důsledky krize. Do středu pozornosti se opět vrátí udržitelnost dluhů některých členských zemí. V případě Řecka se již jedná o aktuální problém, u dalších zemí lze očekávat podobné společenské tendence, zejména s ohledem na dopady přijatých restriktivních hospodářských opatření majících za úkol zredukovat, resp. stabilizovat objem dluhu, který byl vytvořen vládami v předkrizovém období. Dalším zdrojem napětí je tzv. Islámský stát a s tím související situace na Blízkém východě a v severní Africe. Z pohledu ČEB je nejcitelnějším zdrojem nejistoty geopolitický konflikt na východě Ukrajiny. Pokračování tohoto konfliktu či dokonce jeho případná další eskalace a další pokračování či zpřísnění sankcí proti Rusku by mělo vliv na stav hospodářství obou zemí a dále by ovlivňovalo měnový vývoj (ten v případě Ruska může být výrazně ovlivněn i cenami ropy). Výrazná depreciace UAH a RUB vůči hlavním měnám se již u některých klientů, zejména z Ruské federace, promítla do jejich schopnosti dostát svým závazkům vůči ČEB. Z tohoto vývoje vyplývá potřeba restrukturalizací úvěrů, na nichž ČEB aktuálně pracuje a bude pracovat i v roce 2015. Naopak politické vyřešení konfliktu a následné uklidnění situace na Ukrajině by pro banku představovalo obchodní příležitosti při obnově ukrajinské ekonomiky a obnovu obchodní výměny s Ruskem. Pozitivní dopad takového vývoje by ČEB pocítila i ve zlepšení kvality úvěrového portfolia. Globální nerovnováha se bude pravděpodobně v roce 2015 dále zvyšovat. Obecně dochází ve všech teritoriích ke snaze podpořit domácí ekonomiku ať již prostřednictvím velmi nízkých nebo záporných úrokových sazeb, případně přímo intervencemi a kurzovými závazky na devizovém trhu. S ohledem na vývoj makroekonomických indikátorů České republiky, kurzovou politiku ČNB deklarovanou do roku 2016 a současně přetrvávající problémy v Eurozóně ČEB předpokládá v průběhu roku 2015 směnný kurz Kč vůči EUR v rozpětí 27,00 28,50 Kč. Vývoj směnného kurzu Kč vůči USD bude záviset na vývoji směnného kurzu EUR vůči USD. Rozhodujícím faktorem bude míra a intenzita zásahů ze strany Federálního rezervního systému (FED) a Evropské centrální banky (ECB), kdy v souladu s převládajícím očekáváním finančních trhů ČEB předpokládá pro rok 2015 zpřísňování monetární politiky FEDu a další naopak uvolňování na straně ECB. Výsledkem těchto zásahů centrálních bank by mělo být posilování kurzu USD vůči Kč. S ohledem na uzavřenou měnovou pozici ČEB neočekává významnější vliv vývoje měnových kurzů na její hospodaření z pohledu výsledků z finančních operací. V oblasti legislativy a regulace činnosti bank přizpůsobila ČEB svoje vnitřní poměry požadavkům vyhlášky č. 163/2014 Sb., o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry ze dne 30. 7. 2014 a přímo účinnému Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. 6. 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky. Další novinkou v regulatorní oblasti je Fond pro řešení krize, který vznikne po přijetí a s účinností Zákona o ozdravných postupech při řešení krize na finančním trhu, který do české legislativy transponuje směrnici BRRD (Bank Recovery and Resolution Directive). Změna se bezprostředně dotkne bank resp. výše příspěvků do Fondu pro řešení krize a příspěvků do Fondu pojištění vkladů. Obecně rostoucí regulatorní nároky (např. nové kapitálové požadavky, pravidla pro likviditu, pákový poměr) ze 20
strany ČNB resp. evropských autorit budou mít stále významnější vliv na obchodní i finanční situaci ČEB. Důležitým faktorem pro další rozvoj obchodní činnosti ČEB je sesterská společnost EGAP a podmínky za jakých bude pojišťovat exportní úvěry do rizikových teritorií. Naprostá většina úvěrů poskytnutých ČEB je pojištěna právě EGAP, proto i nové úvěrové aktivity banky, jejich rozsah a teritoriální směrování budou podmíněny všeobecnými pojistnými podmínkami EGAP. Objem nově uzavřených obchodů je plánován v objemu cca. 9 mld. Kč, a to za situace výrazně sníženého exportu do Ruské federace, téměř nulových aktivit na Ukrajině, zpřísnění podmínek vůči Bělorusku, zpřísnění regulatorních požadavků, zpřísnění pojišťovacích podmínek, zvýšení aktivit a výrazného zvýšení podpory státu pro exportéry ve Francii a Německu a trvající snížené schopnosti absorpce dovozu do zemí EU, kromě Německa. Při využití produktů syndikace zavedených v roce 2014 bude ČEB aktivně oslovovat především formou společného financování velkých obchodních případů komerční bankovní sektor. Snahou exportní banky bude zvýšení podílu dalších sektorů v jejím portfoliu např. stroje a zařízení pro potravinářství, vodárenství, dopravní technika (včetně letadel), optika nebo agrobusiness. Z produktového hlediska bude posilována zejména nabídka předexportních úvěrů, přímých vývozních dodavatelských i odběratelských úvěrů a záručních instrumentů. ČEB bude sledovat vládní politiky a programy rozvoje místních ekonomik v jednotlivých teritoriích a tyto informace o obchodních příležitostech bude zprostředkovávat svým stávajícím či potenciálním klientům a nabízet jim adekvátní produkty financování jejich aktivit. Průnik českých firem na nové trhy bude dále podpořen těsnější spoluprací ČEB se Svazem průmyslu a dopravy ČR, Hospodářskou komorou ČR a dalšími profesními asociacemi a komorami, s ambasádami prioritních a zájmových zemí, státními agenturami, zahraničními i tuzemskými bankami. Vzhledem ke struktuře úvěrového portfolia ČEB a rostoucímu zastoupení problémových úvěrových pohledávek bude mít významný vliv jak na rozvahu banky, tak na její finanční výsledky způsob řešení, rychlost a efektivnost při jejich vymáhaní popř. prodeji. Cíle a vyhlídky činnosti a výsledků hospodaření ČEB pro rok 2015 v obchodní a finanční oblasti vycházejí z její střednědobé strategie a jsou především následující: pokračovat v úspěšné produktové a teritoriální diverzifikaci; navýšit počet českých vývozců v roli finálních dodavatelů; nadále vytvářet vhodné interní procesy, personální a organizační předpoklady pro schopnost banky financovat export českých vývozců především do zemí mimo EU, které jsou z pohledu vládních exportních priorit pro roli ČEB klíčové; k tomu využívat všech nástrojů ekonomické diplomacie; efektivně využívat stávající měnovou a časovou strukturu získaných zdrojů, opírající se o širokou investorskou základnu, a kromě stávajících trhů usilovat o nabídku dluhopisů na veřejném trhu s cílem zajistit transparentnost v nabídce a činit kroky k minimalizaci finančních a ostatních nákladů spojených se získáváním zdrojů; 21
kontinuálně zlepšovat kvalitu úvěrového portfolia a využívat k tomu nástroje běžně praktikované v komerčním bankovním sektoru; akceptovat míry rizik spojených s financováním nových obchodních případů na úrovni odpovídající standardním požadavkům bankovního financování a soustavné ověřovat možností diverzifikace rizik (produktové i sektorové) ve spolupráci s komerčním bankovním sektorem; komerční bankovní sektor aktivně oslovovat především formou společného financování velkých obchodních případů; zaměřit se na efektivní a důsledné vymáhání rizikových pohledávek vzniklých v letech 2007-2011, u kterých je ohroženo plnění, a ve spolupráci s EGAP zajistit podmínky pro co největší návratnost finančních prostředků z těchto pohledávek. 22
7 Přílohy Příloha č. 1 Výsledovka k 31. 12. 2014 Příloha č. 2 Rozvaha k 31. 12. 2014 Příloha č. 3 Struktura řídících orgánů ČEB 23
Příloha č. 1 Výsledovka k 31. 12. 2014 Výsledky hospodaření celkem 2013/12 2014/12 Meziroční index Meziroční změna v tis. Kč 1 2 2/1 2-1 Čisté úrokové výnosy 997 297 1 065 980 106,9% 68 683 výnosy z úroků a podobné výnosy 3 475 133 3 321 171 95,6% -153 962 náklady na úroky vč. vnitrobank.výpůjček -2 477 837-2 255 191 91,0% 222 646 Čisté výnosy z poplatků a provizí 55 121 33 371 60,5% -21 750 výnosy z poplatků a provizí 66 383 44 724 67,4% -21 659 náklady na poplatky a provize -11 261-11 353 100,8% -92 Zisk/ztráta z finančních činností 100 643-12 359-12,3% -113 002 v tom: zisk (ztráta) z derivátových operací -1 173 965-305 179 26,0% 868 786 zisk (ztráta) z devizových operací 1 248 494 290 258 23,2% -958 236 zisk (ztráta) z operací s cennými papíry 26 114 2 562 9,8% -23 552 Správní náklady a odpisy -395 665-429 585 108,6% -33 920 Ostatní provozní výnosy a náklady -53 459-49 594 92,8% 3 865 ostatní provozní výnosy 10 606 31 098 293,2% 20 492 ostatní provozní náklady -64 065-80 692 126,0% -16 627 Rezervy a opravné položky -2 583 350-636 487 24,6% 1 946 863 použití rezerv a opravných položek 1 113 664 5 403 443 485,2% 4 289 779 tvorba rezerv a opravných položek -3 697 013-6 039 929 163,4% -2 342 916 Dotace ze státního rozpočtu 2 186 940 577 827 26,4% -1 609 113 Zisk před zdaněním 307 527 549 152 178,6% 241 625 Daň z příjmu -509 282-381 438 74,9% 127 844 Zisk po zdanění -201 755 167 714 xx 369 469 24
Příloha č. 2 Rozvaha k 31. 12. 2014 Rozvaha 2013/12 2014/12 Meziroční index Meziroční změna (v tis. Kč) 1 2 2/1 2-1 AKTIVA celkem 95 323 864 98 021 552 102,8% 2 697 688 Hotovost 411 12,25621 3,0% -399 Pokladniční poukázky 123 775 0 0,0% -123 775 Účty u emisních bank 39 006 3 221 735 8259,6% 3 182 729 Vklady u peněžních ústavů 6 489 992 3 957 942 61,0% -2 532 050 Úvěry poskytnuté peněžním ústavům 868 207 160 640 18,5% -707 567 Úvěry poskytnuté klientům 78 485 129 82 462 552 105,1% 3 977 423 Obligace a jiné cenné papíry s pevným výnosem 7 107 892 7 305 825 102,8% 197 933 Hmotný a nehmotný majetek 104 386 94 562 90,6% -9 824 Ostatní aktiva 2 105 066 818 283 38,9% -1 286 783 PASIVA celkem 95 323 864 98 021 552 102,8% 2 697 688 Závazky celkem 90 824 297 93 214 055 102,6% 2 389 758 Závazky vůči peněžním ústavům 1 393 407 5 101 724 366,1% 3 708 317 Závazky vůči klientům 2 034 928 1 199 641 59,0% -835 287 Vydané dluhopisy 83 906 027 83 911 740 100,0% 5 713 Ostatní pasiva 3 489 935 3 000 949 86,0% -488 986 Vlastní kapitál celkem 4 499 567 4 807 497 106,8% 307 930 Základní kapitál 4 000 000 4 000 000 100,0% 0 Fondy tvořené ze zisku 1 350 885 1 149 130 85,1% -201 755 Oceňovací rozdíly -649 563-509 347 78,4% 140 216 Zisk z minulých období 0 0 xx 0 Zisk běžného období -201 755 167 714 xx 369 469 25
Příloha č. 3 Informace o změnách ve složení ministerstev, která vykonávají akcionářská práva státu, změnách ve složení představenstva a dozorčí rady v průběhu roku 2014 V průběhu roku 2014 nedošlo k žádné změně ve složení ministerstev, která vykonávají v ČEB akcionářská práva státu. Změny uskutečněné do 31. 12. 2014: 1. Představenstvo: Předseda Ing. Karel Bureš člen představenstva od 1. 1. 2014, předseda od 1. 6. 2014 z hlediska výkonného vedení generální ředitel ČEB od 1. 6. 2014 Ing. Jiří Klumpar člen představenstva od 10. 12. 2012 předseda od 10. 12. 2012 do 31. 5. 2014 z hlediska výkonného vedení generální ředitel ČEB od 10. 12. 2012 do 31. 5. 2014 Místopředseda Mgr. Luboš Vaněk člen od 14. 2. 2011, místopředseda od 15. 2. 2011 z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku IT a správy obchodů Ing. Miroslav Tym člen od 24. 7. 2014, místopředseda od 1. 8. 2014 z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku obchodu Ing. Michal Bakajsa člen od 1. 2. 2009, místopředseda od 2. 9. 2010 do 31. 3. 2014 z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku obchodu Členové Ing. David Marek člen od 1. 12. 2014 z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku Správa rizikových pohledávek od 1. 11. 2014 Ing. Ivan Duda člen od 1. 10. 2013 do 17. 12. 2014 z hlediska výkonného vedení náměstek generálního ředitele ČEB, vedoucí úseku řízení rizik 26
2. Dozorčí rada Předseda JUDr. Martin Pros, Ph.D. člen od 30. 4. 2014, předseda od 26. 6. 2014 náměstek ministra financí ČR MF ČR, Letenská 15, 118 10 Praha 1 Ing. Milan Hovorka náhradní člen od 6. 11. 2010, člen od 23. 11. 2010 místopředseda od 29. 1. 2011, předseda od 24. 5. 2012 do 12. 6. 2014 MPO ČR, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Místopředseda Ing. Jan Gregor člen od 26. 4. 2012, místopředseda od 24. 5. 2012 náměstek ministra financí ČR MF ČR, Letenská 15, 118 10 Praha 1 Členové Ing. Vladimír Bärtl člen od 23. 6. 2014 náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR MPO ČR, Politických vězňů 20, 11 249 Praha 1 JUDr. Martin Draslar, Ph.D. člen od 23. 6. 2014 ředitel Právního odboru a správy řízení společnosti Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, 111 21 Praha 1 doc. PhDr. Petr Teplý, Ph.D. člen od 23. 6. 2014 nezávislý expert zástupce MPO ČR Ing. Oldřich Černoch, CSc. člen od 3. 9. 2009, opětovně zvolen dne 31. 10. 2013 do 30. 4. 2014 poradce ministra zemědělství MZe ČR, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000 27
Ing. Tomáš Dub náhradní člen od 6. 9. 2010, člen od 23. 11. 2010 do 25. 9. 2014 náměstek ministra zahraničních věcí MZV ČR, Loretánské náměstí 5118 00 Praha 1 Ing. Vladimír Bártl, MBA člen od 26. 4. 2012 do 30. 4. 2014 ředitel sekce podnikání MPO ČR, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 Ing. Eva Anderová člen od 31. 10. 2013 do 30. 4. 2014 náměstkyně ministra financí MF ČR, Letenská 15, 118 10 Praha 1 volení zaměstnanci Ing. Jaroslava Křížová od 25. 11. 2010 do 23. 6. 2014 vedoucí týmu - odbor exportního a projektového financování Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, 111 21 Praha 1 Ing. Vladimír Šon od 2. 9. 2010 do 31. 5. 2014 samostatná agenda Svodné informace, zaměstnanec odboru - útvaru Compliance Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, 111 21 Praha 1 Ing. Miloš Welser od 1. 3. 2012 do 23. 6. 2014 Corporate Sales Coordinator Česká exportní banka, a.s. Vodičkova 34, 111 21 Praha 1 28