Ochrana rostlin v únoru a březnu Choroby rostlin Rostlinolékařství v okolních zemích ODBORNÝ RECENZOVANÝ ČASOPIS SPECIALIZOVANÝ NA OCHRANU ROSTLIN

1 215 CENA 6 Kč/3 Ochrana rostlin v únoru a březnu Choroby rostlin Rostlinolékařství v okolních zemích Profi Press s. r. o. ODBORNÝ RECENZOVANÝ ČASOPIS SPECIALIZOVANÝ NA OCHRANU ROSTLIN

FUNGICID Eminent Star NOVINKA První řepkový fungicid s chlorthalonilem S VÁMI, PRO VÁS... Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 34, tel.: 257 83 138, www.agroaliance.cz Předplatné časopisu Úroda 1-215 Unikátní fungicid se systémovou (tetraconazol) a kontaktní složkou (chlorthalonil) Dlouhodobé působení při dávce 2, l/ha Jako jediný v ČR je registrován proti všem čtyřem hlavním chorobám řepky Aplikujte preventivně v době od počátku kvetení řepky nebo při intenzivním napadení porostů chorobami Díky dvěma účinným látkám s odlišným mechanismem účinku je riziko vzniku rezistence omezeno na minimum Cenově velmi zajímavé ošetření řepky Úroda 1-215 ODB ORN Aktuální informace z rostlinné produkce: problematika výživy a ochrany rostlin reportáže od vás z podniku příprava a zpracování půdy osivo a sadba technologie pěstování posklizňová úprava postřehy z polních dní a další 12 Ý ČAS OPI S PRO ROS TLIN NOU PRO DUK CI 6 Kč 2,4 Půdooc hranné techno logie u kukuřic e 28 Vliv fun gic ve sluneč idního oše tření nici 43 Proč by měly být konzum ní bramb citlivou komodi ory tou? Téma: Okopa niny Tabulkové přehledy přípravků na ochranu rostlin v měsíčníku Agronom Roční předplatné 72 Kč (12 čísel), včetně měsíčníku Agronom Objednávejte na: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 12 Praha 2 Modrá linka: 844 111 999 Tel.: 277 1 6, e-mail: odbyt@profipress.cz, www.uroda.cz

1/215 ročník dvacátý šestý časopis specializovaný na ochranu rostlin Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR a SR: Odbyt předplatné Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b 12 Praha 2 tel.: 277 1 6 http: www.profipress.cz odbyt@profipress.cz reklamace@profipress.cz Cena jednotlivého výtisku 6 Kč/3 Cena za předplatné 36 Kč/18 Sleva pro studenty 5 % Modrá linka 844 111 999 Zelená linka pro SR zdarma 8 42 26 (bez předvolby) Adresa redakce Ing. Vladimír Kupec sefredaktor@rostlinolekari.cz Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Inzerce Ing. Tomáš Pištínek tel.: 277 1 656 mobil: 62 378 575 e-mail: tomas.pistinek@profipress.cz Redakce neodpovídá za věcnou a jazykovou správnost inzerátů. Grafik David Košťálek Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová Věra Melicharová Redakční rada Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Mgr. Jan Hubert, Ph.D. Ing. Martina Jurášková Ing. Jitka Markytánová Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc. Ing. Jaroslav Rod, CSc. Jaroslav Ryšánek Ing. Vladimír Řehák, CSc. Ing. Jitka Stará, Ph.D. Doc. Ing. Hana Šefrová, Ph.D. Ing. Prokop Šmirous, CSc. Ing. Marie Váňová, CSc. Ing. Milan Zapletal, CSc. Ing. Bořivoj Zbuzek Tisk H. R. G. spol. s r. o. Vydává Česká společnost rostlinolékařská Novotného lávka 5 116 68 Praha 1 prostřednictvím vydavatelství Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b 12 Praha 2 Za věcnou správnost příspěvku ručí autor. Vychází šestkrát za rok. Toto číslo vyšlo: 26. 2. 215 Evidováno pod č. MK ČR E 7444 ISSN 1211-3565 Vážené čtenářky, vážení čtenáři, je mi ctí, že Vás mohu oslovit v tomto úvodníku odborného časopisu Rostlinolékař, vedle časopisu Plant Protection Science vlajkové lodi českého rostlinolékařství, jak uvedl ve svém úvodníku v r. 21 předseda Odboru rostlinolékařství České akademie zemědělských věd RNDr. Jan Nedělník, Ph.D. Pro mnohé jde jistě o nadsazené hodnocení časopisu, ale pročteme-li se jeho stránkami, poznáme, že jeho hodnocení spočívá zejména v možném přínosu pro odbornou zemědělskou praxi. Jak jistě víte, časopis si prošel vedle řady změn v poslední době i obměnami na vedoucím místě redakční rady. V této době, kdy je zapotřebí rozšířit zájem o Rostlinolékaře jak u odborné, tak zejména u provozně-zemědělské veřejnosti, jsem byl osloven členy České společnosti rostlinolékařské (ČSR), abych se ujal šéfredaktorské povinnosti. To znamená vedle udržení odborné úrovně časopisu zaměřit se spolu s členskou základnou ČSR, redakční radou, jakož i se spolupracujícími odborníky na propagaci Rostlinolékaře i mezi odbornou rostlinolékařskou veřejností. Jednou z možných cest je navázání užšího kontaktu s organizacemi zastupujícími české zemědělce a prezentování jejich činností a zájmů na stránkách časopisu. Stejně tak to bude i snaha prezentovat činnosti a možné nabídky výzkumných ústavů našim zemědělcům. Také je třeba zvážit poskytnutí prostoru pobočkám ČSR a zemědělským odborníkům z praxe. Vím, že na jedné straně je snaha vytvořit prostor pro zapojení uvedených subjektů, na druhé straně však je odezva oslovených. To ale není v našich podmínkách vůbec snadné. Jak uvedla již řada autorů přede mnou, rostlinolékařství jako interdisciplinární obor je nedílnou součástí zemědělství a nadstavbou rostlinné výroby. Vedle dalších disciplín neoddiskutovatelně rozhoduje o kvalitě a kvantitě zemědělské produkce a vstupů do potravinářské výroby. Je tak významným faktorem nyní silně medializované a veřejností sledované a diskutované kvality potravin. V současné době, kdy dochází v souvislosti s politickou situací k přetlaku některých komodit na trhu, bude kvalita hrát u informovaných spotřebitelů stále významnější roli. České zemědělství, stejně tak jak je tomu i v jiných členských státech Evropské unie, hledá cesty k domácímu spotřebiteli různými způsoby. Jedním z nich je i získání ochranné značky kvality Klasa a dalších regionálních značek. Podmínkou je zajištění kvality produktů tak, aby spotřebitelé měli záruku v kvalitě potravin prezentovanou vedle značek i výsledky kontrol potravin v prodejní síti. A zde vidíme nezastupitelnou roli v poskytování rostlinolékařských informací a osvěty, které musí proniknout do zemědělské prvovýroby. Vždy je totiž levnější prevence nežli složité, drahé a ne vždy realizovatelné nápravy chybných rozhodnutí. Zde je prostor pro rozšiřování rostlinolékařského poradenství, a v tom by měl i náš Rostlinolékař účinné pomáhat. Významným prvkem na tomto úseku je i Národní akční plán s přídomkem trvale snižovaného používání pesticidů. Tento plán si vytkl nesnadný cíl, vedle uplatňování Integrované ochrany rostlin i zajišťování dalších činností, které ve svém důsledku budou vést k tomu, abychom vedle zdravějších potravin měli i zdravější životní prostředí v naší republice. Jde o široce zaměřené opatření vycházející ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 29/128/ES, které bylo převzato do právních předpisů členských států Evropské unie. V České republice bylo převzato do zákona č. 326/24 Sb. rostlinolékařského zákona a prováděcí vyhlášky. Že jde o široce zaměřené opatření, vyplývá i ze skutečnosti, že jsou do jeho naplňování vedle Ministerstva zemědělství zapojena i Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo životního prostředí. Je třeba chápat a realizovat tato opatření ne jako byrokratický výmysl, ale také jako cestu pro vytváření systémů pro farmáře a spotřebitele přívětivých. Tedy o tvorbu jasných pravidel, jejichž dodržování na jedné straně usnadní činnost zemědělců a na druhé straně dá obyvatelům jistotu zdravého životního prostředí a bezpečných potravin. V naší republice byla integrovaná ochrana rostlin u vyspělých zemědělců uplatňována již v minulosti. Jde o to, aby bylo její dodržování sjednoceno a mělo jasná pravidla akceptovatelná pro obě strany. A právě to je jeden z důvodů, aby i toto téma mělo místo v našem časopise. Prvním mým krokem je navázat úzké kontakty s kolektivem redakční rady, spolupracovníky z řad České společnosti rostlinolékařské, výzkumnými ústavy a dalšími pravidelnými přispěvateli a zjistit jejich náhled na úlohu a náplň časopisu. Doufám, že se nám za spolupráce s ProfiPressem podaří udržet nejen kvalitu Rostlinolékaře. Na závěr úvodníku mi dovolte popřát Vám nejen hodně úspěchů v roce 215, ale jako čtenářům i mnoho zajímavých a inspirujících článků v našem Rostlinolékaři včetně přání, aby si nadále udržel svoji úroveň a podařilo se rozšířit i jeho čtenářskou základnu. A k tomu nám nejen držte palce. Ing. Vladimír Kupec Příští číslo vyjde 2. 3. 215 Foto na obálce: Květ chrpy polní Foto: J. Štrobach Vydavatel nenese odpovědnost za údaje a názory autorů jednotlivých příspěvků a inzerci. Současně si vyhrazuje právo na drobné stylistické úpravy uveřejňovaných textů. 215 Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv. 3

Obsah 1/215 Regulace škodlivých organismů/pest control Josef Gall Přehled ochrany rostlin v únoru a březnu/summary of pest control in February and March... 5 Plevele/Weeds Jan Štrobach, Jan Mikulka Chrpa modrá (Centauera cyanus L.)/Cornflower... 15 Jan Winkler, Alexandr Neischl Výskyt plevelů jarního ječmene v podmínkách odlišného střídání plodin/occurence of spring barely weeds under conditions of different crop rotations... 16 Škůdci rostlin/plant pests Tomáš Erban Roztoči kolem nás jako kritičtí škůdci v rostlinné výrobě/mites around us as critical pests in crop production... 2 Choroby rostlin/plant diseases Eva Chroboková Výskyt Candidatus Phytoplasma pyri v hmyzích vektorech v ČR/Occurence of Candidatus Phytoplasma pyri in insect vectors in the Czech Republic... 22 Martin Kmoch, Pavel Tóth Nejvýznamnější houbové patogeny kukuřice/the most important fungal pathogens of corn... 25 Bohumír Cagaš Endofytní houby Neotyphodium spp. v travách a jejich význam ve šlechtění nových odrůd/endophyte fungus Neotyphodium spp. in grasses and their importance in breeding new varieties... 29 Aktuality/News Karel Hradil Nový invazní druh ploštice na pěnišnících Tupiocoris rhododendri v České republice/new invasive true bug on Rhododendron plants in the Czech Republic... 33 Rostlinolékařství v okolních zemích/plant Health in surrounding countries Gabor Tarcali Maďarská rostlinolékařská komora ve službách ochrany a zdraví rostlin/the Hungarian Chamber of phytosanitary services protection and plant health... 34 Milan Zapletal, Dagmar Obdržálková Rostlinolékařské aktivity na Slovensku v r. 213 a 214/Plant Health activities in Slovakia in 213 and 214... 35 Osobnosti/Grand Old Men Dagmar Obdržálková, Milan Zapletal Vzpomínka na Ing. Antonína Mušku/Remembering Ing. Antonín Muška... 36 Obsah ročníku 214/Contents of the year 214 redakce Přehled článků a rejstřík autorů Rostlinolékař 214/Table of articles and authors in the year 214... 37 4

1/215 Regulace škodlivých organismů Přehled ochrany rostlin v únoru a březnu Ing. Josef Gall Česká společnost rostlinolékařská Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu. V textu a tabulkách nejsou uváděny všechny generické ekvivalenty a povolené souběžné dovozy registrovaných chemických přípravků. Ty je možno případně vyhledat na http://eagri. cz/public/app/eagriapp/por/vyhledavani. aspx?type= Aktuální situace Integrované ochrany rostlin (IOR) v České republice http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ skodlive-organismy/integrovana-ochrana-rostlin/aktualni-situace-ior-v-ceske-republice/ IOR je systém hospodaření, který upřednostňuje přirozenější alternativy ochrany rostlin a zároveň snižuje závislost na pesticidech. Dodržování obecných zásad IOR je od 1. 1. 214 pro všechny profesionální uživatele přípravků na ochranu rostlin povinné. Definice IOR ze směrnice 29/128/ES: Integrovaná ochrana rostlin pečlivé zvažování veškerých dostupných metod ochrany rostlin a následná integrace vhodných opatření, která potlačují rozvoj populací škodlivých organismů a udržují používání přípravků na ochranu rostlin jiných forem zásahu na úrovních, které lze z hospodářského a ekologického hlediska odůvodnit a které snižují či minimalizují ohrožení lidského zdraví nebo životního prostředí. Systém integrované ochrany rostlin klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje mechanismy přirozené ochrany proti škodlivým organismům. IOR klade důraz na růst zdravých plodin při co nejmenším narušení zemědělských ekosystémů a podporuje přirozené mechanismy ochrany před škodlivými organismy. V ČR se v současné době systémy IOR využívají zejména v rámci systémů Integrované produkce (IP) u vytrvalých kultur v ovocných sadech a ve vinicích, částečně také při pěstování zeleniny a chmele. V systémech pěstování polních plodin se v současnosti využívají pouze dílčí prvky systému (nebo jsou spíše uplatňovány pěstitelské postupy a metody ochrany, které jsou mnohdy i zcela v rozporu s IOR). Povinnosti pro profesionální uživatele jsou upřesněny v rámci osmi obecných zásadách IOR, z nichž některé se téměř vylučují (5,7). Zásady jsou formulovány ve vyhlášce č. 25/212 Sb. k zákonu č. 326/24 Sb. ve znění zákona č. 191/212 Sb. jako povinnosti pro profesionální uživatele pesticidů: http://eagri.cz/public/web/ file/31821/vyhlaska_c._25_212_sb._o_ obecnych_zasadach_integrovane_ochrany_rostlin 2_.pdf 1. Opatření pro prevenci anebo potlačení škodlivých organismů (střídání plodin, agrotechnika, výběr odrůd, osivo a sadba, podpora užitečných organismů atd.). 2. Monitorování výskytu škodlivých organismů, včetně využívání systémů předpovědí (prognóz) a systémů varování a včasné diagnózy. 3. Rozhodování o provedení ošetření podle prahů škodlivosti (kritického počtu) ve srovnání s výskytem škodlivého organismu na poli. 4. Preference nechemických prostředků a metod před chemickými přípravky, pokud uspokojivě zajistí ochranu před škodlivými organismy. 5. Výběr přípravků selektivních k přirozeným nepřátelům, s co nejmenšími vedlejšími účinky pro lidské zdraví, necílové organismy a životní prostředí. 6. Používání pesticidů a dalších způsobů ochrany profesionálními uživateli by mělo být pouze v nezbytném rozsahu. 7. Uplatňování antirezistentních strategií. 8. Ověřování úspěšnosti provedených ochranných opatření. Z praktického hlediska lze obecně platným předpisem (nejen na zemědělcích) požadovat pouze to, co je reálně splnitelné. Všichni (profesionální) pěstitelé rostlin jsou tak podle směrnice o pesticidech povinni přednostně využívat obecné zásady IOR pokud příslušné metody pro danou plodinu existují, ale aplikace zásad musí být hospodářsky odůvodněná, tj. že nemůže uživatele poškozovat ekonomicky. Používání nechemických a jiných než konvekčních metod musí zajistit růst zdravých plodin. Kontrolou dodržování zásad byl Ministerstvem zemědělství pověřen ÚKZÚZ a za prokázané nedodržení zásad IOR je oprávněn profesionální uživatele přípravků sankcionovat. Webová aplikace kontrolního systému umožní autokontrolu ze strany pěstitelů. Podmínkou splnění zákonné povinnosti je dosažení limitu 12 bodů (z maxima 35 bodů). http://eagri.cz/public/web/file/385/ Pruvodce_kontrolnim_systemem_plneni_ zasad_integrovane_ochrany_v_polnich_plodinach_pro_rok_214.pdf http://eagri.cz/public/web/file/31823/ Kontrolni_list_IOR.xlsx Základní informace pro uplatňování systému IOR v polních plodinách najdete ve vydané publikaci Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům Polní plodiny. Publikaci vydala koncem roku 213 Česká společnost rostlinolékařská, Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1, tel.: 221 82 265, 221 82 27, e-mail: sekretariat@rostlinolekari.cz. Oddělení metod integrované ochrany rostlin, Brno připravilo ve spolupráci s výzkumnými ústavy, univerzitami a plodinovými svazy Plodinové metodické postupy IOR, které jsou přístupné na Rostlinolékařském portálu: http://eagri.cz/public/app/srs_pub/fytoportal/public/ - ior met:obecne_informace kap1:uvod kap:uvod. Rostlinolékařský portál se průběžně stále doplňuje a aktualizuje. Ozimá řepka Rostliny ozimé řepky v závislosti na odrůdě, růstovém a vývojovém stavu a stupni otužení snášejí mrazy 15 až 2 C, pod sněhovou pokrývkou i větší. Většina listové plochy sice odumírá již při nižších teplotách ( 7 až 15 C), ale kořenový systém dobře vyvinutých rostlin, vegetační vrchol a krycí listy vegetačního vrcholu snesou i teploty vzduchu nižší. Na holomrazy jsou o 2 až 4 C citlivější nedostatečně vyvinuté slabé rostliny a porosty přehnojené dusíkem. Vyhynutí řepky v zimním období je výsledkem působení více faktorů, které vyvolávají v tomto období poškození porostů. Jedná se o extrémně nízké teploty, často holomrazy, působící většinou společně s vysušujícími větry. Odolnost vůči nízkým teplotám získává řepka v podzimním období. Schopnost adaptace je podmíněna geneticky a je jednou ze sledovaných vlastností odrůdy. Největší škody způsobené vyzimováním nevznikají v letech s extrémně nízkými teplotami, ale v letech s častými změnami teplot v zimě, a to zejména v předjaří. Zvláště déletrvající mráz okolo 8 až 1 C v měsíci únoru a březnu, doprovázený suchým větrem, ničí všechny slabé rostliny. 5

Regulace škodlivých organismů 1/215 Přehled vybraných podzimních aplikací herbicidů do pšenice ozimé Škodlivý organismus Přípravek Dávka na ha (l, kg) Účinná látka Způsob aplikace Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) Dvouděložné plevele + chundelka metlice LENTIPUR 5 FW TOLUREX 5 5 g úč. látky SC TOLURON chlorotoluron PV, TM, Př OP/SPe AT časně raná aplikace od 3. listu pšenice nebo ALON CALIPURON ISOPROTURON 5 PROTUGAN 5 g úč. látky isoproturon PV, TM, Š OP/SPe AT dávka podle vývojové fáze chundelky 5 SC TOLIAN FLO + GLEAN 75 WG 5 7 g/ha chlorsulfuron TM, PV Xi, SPe AT zvýšení účinnosti na některé plevele AMIRAL, CORELO 125 g pyroxsulam PV, SPe AT postemergentně od 3. listu pšenice ALAND, beflubutamid, 2, HERBAFLEX isoproturon, PV, Př OP/SPe AT široké spektrum účinku, posílit účinnost na svízel COSSACK OD 1, jodosulfuron, mesosulfuron- -methyl PV Xi, Př OP/SPe AT chundelka metlice a 2D plevele HURICANE,2 aminopyralid, florasulam, pyroxsulam, PV, SPe AT široké spektrum účinku, přidání DAM nebo smáčedla zvýší účinnost HUSAR ACTIVE,,7 1, 2,4-D-2-EHE, Jodosulfuron, PV AT plevele lipnicovité jednoleté, plevele dvouděložné, přidání DAM nebo Xi, Př SPe HUSAR OD 15-2 g jodosulfuron smáčedla zvyšuje účinnost MONITOR 75 WG 1 13 g sulfosulfuron PV, TM, Př OP/SPe AT chundelka metlice do vytvoření prvního kolénka (BBCH 11 31), plevele dvouděložné PROTUGAN SUPER 3, bifenox, isoproturon, mekoprop-p PV Xn, Př OP/SPe AT plevele lipnicovité jednoleté, plevele dvouděložné OLMIK* 6 g chlorsulfuron, thifensulfuron-methyl PV, AT chundelka metlice, plevele dvouděložné jednoleté Dvouděložné plevele ARRAT,2 dicamba, tritosulfuron PV, OP AT aplikace ve fázi dvou až čtyř listů plevelů do konce odnožování, vhodné s DAM AURORA SUPER SG 1, karfentrazon-ethyl, mekoprop-p, PV Xn, Š OP AT aplikace do 2. kolénka, hubí svízel až do výšky 3 cm BIATHLON 4D 7 g florasulam, tritosulfuron PV, SPe AT široké spektrum plevelů, účinkuje i na pcháč, široké aplikační okno ARKEM SX, ALLY SX, PIKE 3 g metsulfuron-methyl PV, TM -, OP/SPe AT Poznámka aplikace od 4. listu do konce odnožování na plevele v raných fázích 2 6 listů, svízel do pěti přeslenů + CZ 6, OPTICA 1,6 mekoprop-p PV, TM Xn, - OP AT odolné dvouděložné plevele (včetně svízele přítuly) BIPLAY SX, TRATON SX 45 g metsulfuron-methyl, tribenuron-methyl, TM, PV, Př OP/SPe AT široké spektrum účinku, speciálně na violky, hluchavky a rozrazily KANTOR PLUS 33 g Aminopyralid, florasulam, PV Xi, Př AT široké spektrum plevelů i na violky, vhodné s DAM LINTUR 7 WG 15 18 g dicamba, triasulfuron PV Xi, Př OP AT účinnost na svízel do čtyř přeslenů, hubí i pcháč do 1 cm LOGRAN 2 WG, nebo GLEAN 75 WG 3 37 g 5 7 g triasulfuron chlorsulfuron TM, PV Xi, SPe AT dávka podle vývojové fáze plevelů + AURORA 4 WG nebo,4,5 karfentrazon-ethyl TM, PV, Př AT kombinace posiluje účinek na violky, u Logranu i na merlíky, umožňuje časnou jarní aplikaci již od +1 C + BANVEL 48 S,1 -,2 dicamba TM, PV, AT levná kombinace, hubí široké spektrum dvouděložných plevelů MUSTANG FORTE,6-1, aminopyralid, florasulam, 2,4-D, PV Xn, Př OP AT aplikace od 4. listu obilniny, široké spektrum účinku i na pcháč SEKATOR OD,1,15 amidosulfuron, mefenpyr-diethyl, jodosulfuron-methyl sodný PV Xi, Př AT široké spektrum plevelů, účinkuje i na pcháč, vhodné aplikovat s DAM STARANE SUPER 1,8 fluroxypyr, florasulam PV Xi, Př OP AT citlivé plevele: svízel přítula, ptačinec žabinec, používat později Pcháč + některé dvouděložné plevele AGRITOX 5 SL AGROXONE 75 AMINEX 5 SL CERIDOR MCPA 5 75 g úč. DICOPUR M 75 látky MCPA PV Xn, OP/SPe dobře hubí pcháč, svlačec a citlivé 2D plevele, apl. v TM, používat později U 46 M FLUID CADENCE 7 WG 8-16 g dicamba PV Xi, Př OP/SPe AT velmi dobře hubí i vytrvalé dvouděložné plevele: pcháč, svlačec DICOPUR D EXTRA 1,1 2,4-D PV Xi, Př OP AT ESTERON,6,8 2,4-D PV Xi, Př OP/SPe AT dobře hubí pcháč, merlíky, kokošku, hořčici, používá se většinou v TM U 46 D FLUID 1,5 2,4-D PV Xi, Př OP/SPe AT GRANSTAR 75 WG, EXPRESS 5 SX TRATON SX NUANCE 15 3 g tribenuron-methyl PV Xi, Př OP/SPe AT má širší spektrum účinnosti než MCPA, hubí i heřmánky,+,1% TREND Oves hluchý GRASP 25 SC * + smáčedlo ATPLUS 463 Plevele lipnicovité jednoleté 1, 1,2 +1, 1,2 tralkoxydim TM, PV, Př Xi, Př OP/SPe AT aplikace od čtyř listů ovsa do 2. kolénka. Je účinný pouze ve směsi s Atplusem 463. Možno míchat jen s bromoxynilem ATAMAN,275 florasulam, pyroxsulam PV, AT široké spektrum účinku chundelka metlice, jednoleté trávy, plevele dvouděložné včetně svízele ATLANTIS OD 1,2 Jodosulfuron, mesosulfuron- -methyl PV Xi, Př OP/SPe AT hubí jednoleté trávy a některé 2D plevele AXIAL PLUS,6 pinoxaden PV Xi, Př AT hubí široké spektrum trav, aplikace až do zjištění 3. kolénka ovsa, možno kombinovat jen s doporučenými herbicidy PUMA EXTRA, DUKE,8 1, fenoxaprop-p-ethyl, PV Xi, Př AT hubí trávy až do 2. kolénka, pro rozšíření spektra účinnosti je možno kombinovat jen s doporučenými herbicidy ZEUS,3 amidosulfuron, jodosulfuron, propoxykarbazon PV Xi, Př OP/SPe AT široké spektrum účinku chundelka metlice, jednoleté trávy, svízel Chundelka metlice ATTRIBUT SG 7 6 g propoxykarbazon PV, Př AT hubí chundelku do poloviny odnožování, pýr plazivý, sveřepy se smáčedlem ATAMAN 13 g florasulam, pyroxsulam PV, AT chundelka metlice, plevele dvouděložné včetně svízele CHEVALIER MONITOR 75 WG + smáčedlo 1 25 g jodosulfuron, mesosulfuron- -methyl PV Xi, Př OP AT chundelka metlice, lipnice roční, oves hluchý, svízel, plevele dvouděložné 1 26 g sulfosulfuron PV, Př OP AT hubí chundelku spolehlivě do 2. kolénka, pýr plazivý a některé dvouděložné plevele, v případě míchání s DAM se smáčedlo nepřidává 6

1/215 Regulace škodlivých organismů Přehled registrovaných herbicidů pro jarní ošetření ozimého žita a tritikale Škodlivý organismus Přípravek Dvouděložné plevele ARKEM SX, ALLY SX + CZ 6 Dávka na ha (l, kg) 3 g + 1,6 Účinná látka metsulfuron-methyl, mekoprop-p Způsob aplikace Toxicita člověk/včely -, Xn, - Vliv na životní prostředí OP/SPe OP Ochranná lhůta (dny) Poznámka aplikace od 4. listu do konce odnožování na plevele v raných fázích 2 6 listů, svízel do pěti přeslenů PV, TM AT GRODYL 75 WG 2 3 g amidosulfuron PV, TM, Př OP/SPe AT GRODYL používat na svízel při časných aplikacích BIATHLON 4D 7 g florasulam, tritosulfuron PV, SPe AT široké spektrum plevelů, účinkuje i na pcháč, široké aplikační okno FLUOSTAR 2, GALISTOP 1, fluroxypyr PV, TM Xn, OP/SPe AT na svízel, pohanku a rdesna, používat později + AGRITOX 5 SL AGROXONE 75 AMINEX 5 SL CERIDOR MCPA DICOPUR M 75 75 g úč. látky MCPA TM, PV Xn, OP/SPe AT dobře hubí pcháč, svlačec a citlivé 2D plevele, apl. v TM, používat později U 46 M FLUID nebo + GRANSTAR 75 WG, NUANCE 15 2 g tribenuron-methyl TM, PV Xi, Př OP/SPe AT širší spektrum účinku i na pcháč nebo + LOGRAN 2 WG 3 37 g triasulfuron TM, PV Xi, SPe AT nehubí pcháč LOGRAN 2 WG 3 37 g triasulfuron TM, PV Xi, SPe dvouděložné plevele + AURORA 4 WG 4-5 g karfentrazon-ethyl TM, PV, Př AT kombinace posiluje účinek na violky a merlíky nebo + BANVEL 48 S,1 -,2 dicamba TM, PV, AT levná kombinace, hubí široké spektrum dvouděložných plevelů CADENCE 7 WG 8-16 g dicamba TM, PV Xi, Př OP/SPe AT levná kombinace, hubí celé spektrum dvouděložných plevelů i pcháč a svlačec KANTOR, AZIMUT,1 florasulam PV, Př AT lze aplikovat již při teplotách nad 3 C LINTUR 7 WG 15 18 g dicamba, triasulfuron PV Xi, Př OP/SPe AT účinnost na svízel do čtyř přeslenů, hubí i pcháč do 1 cm MUSTANG FORTE 1, aminopyralid, florasulam, 2,4-D, PV Xn, Př OP AT aplikace od 4. listu obilniny, široké spektrum účinku SEKATOR OD,1,15 amidosulfuron, jodosulfuron PV, TM Xi, Př AT široké spektrum účinku na dvouděložné plevele, včetně pcháče při dávce,15 Pcháč + některé dvouděložné plevele AGRITOX 5 SL AGROXONE 75 AMINEX 5 SL AMINEX PUR DICOPUR M 75 U 46 M FLUID 75 g úč. látky MCPA PV Xn, OP/SPe AT dobře hubí pcháč, merlíky, kokošku, hořčici; nehubí heřmánky, svízel CADENCE 7 WG 8-16 g dicamba PV Xi, Př OP/SPe AT širší spektrum účinnosti, účinek i na heřmánky DICOPUR D EXTRA 1,1 2,4-D PV Xi, Př OP AT aplikace od tří listů do konce odnožování GRANSTAR 75 WG NUANCE 15 3 g tribenuron-methyl PV Xi, Př OP/SPe AT širší spektrum účinnosti, účinek i na heřmánky Jednoleté trávovité plevele ATAMAN 275 g florasulam, pyroxsulam PV, AT chundelka metlice, plevele dvouděložné včetně svízele PUMA EXTRA,8 1, fenoxaprop-p-ethyl PV Xi, Př AT hubí trávy až do 2. kolénka, pro rozšíření spektra účinnosti je možno kombinovat jen s doporučenými herbicidy V předjarním období je vhodné zjistit, jak porosty ozimé řepky přezimovaly. Obzvlášť je to důležité, když během zimy klesala teplota hluboko pod bod mrazu a pole nebyla chráněna sněhovou pokrývkou, nebo když během zimy docházelo k opakovaným výkyvům teplot. Střídání teplejších dnů s mrazivými je mnohdy ještě nebezpečnější než dlouhodobé mrazy. Včasné informace o životaschopnosti ozimé řepky jsou důležité pro rozhodnutí, zda takový porost ponechat a posílit oslabené rostliny vhodným přihnojením a dalším ošetřením, nebo zaorat a shánět náhradní osivo. Musíme se především soustředit na stav kořenového systému, vegetačního vrcholu, počet životaschopných rostlin na 4 6 ks/m² a další kritéria, jako je výskyt chorob konkrétně fomové hniloby. Optimální počet rostlin po přezimování by měl být asi 4 6 ks/m² (minimální alespoň 15 ks/m²), při vyšší intenzitě pěstování a u hybridů je doporučován nižší počet rostlin a to optimální asi 3 4 ks/m² (minimální alespoň 2 ks/m²). Rovněž posoudíme poškození hrabošem polním, případně i úroveň zaplevelení. Později zaseté porosty ozimých řepek mohly být také lokálně napadeny virem západní žloutenky řepy přenášeným mšicemi. Příznaky napadení virem se většinou projeví až na jaře jako různě intenzivní žluté až fialové skvrny, deformace listů připomínající posátí mšicemi, později i deformace květenství a šešulí. Způsobené škody i projevy na rostlině (kořenů) bývají o to větší, čím dříve k infekci dojde. V extrémních případech mohou způsobit až 1% ztráty na výnose. Včasné obnovení jarní vegetace a poměrně nízké teploty vzduchu a dostatek vláhy podporují rychlejší růst listové plochy a poměrně pozdější přechod do generativní fáze. To jsou jedny z hlavních pozitivních výnosotvorných vlivů počasí. Naopak pozdní zahájení vegetace a nástup relativně vysokých teplot při nedostatku vláhy (a přijatelného dusíku) podstatně snižují počet plodných větví, a tím i šešulí. Na fungicidně neošetřených porostech mohou být slabé, místy až střední výskyty fomové hniloby (Leptosphaeria maculans, anam. Phoma lingam). Po prohlídce porostů bude důležité včasné přihnojení dusíkem, případně i ošetření fungicidy. Při (časně) jarním regeneračním hnojení dusíkem je třeba zvážit (podle zásobního hnojení a půdní zásoby) i doplnění dalších chybějících živin, zejména hořčíku, síry a bóru, protože základním předpokladem efektivního využití dusíku z aplikovaných dusíkatých hnojiv je vyvážená výživa řepky i všemi dalšími hlavními živinami a stopovými prvky. Stále platí, že včasná březnová dávka N je pro výnos semene rozhodující. Jarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy (Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. VÚRV Praha-Ruzyně, 212) 1. Upřednostnění hnojiv s ledkovou formou dusíku (LAV, LAD): pozdější a rychlejší nástup jara, kromě běžných porostů vhodná forma dusíku pro slabé a mrazem poškozené porosty. 2. Upřednostnění hnojiv s amidickou formou N (močovina, UREAstabil): při aplikaci vyšších dávek N na začátku jarní vegetace, zejména v oblastech s častými pozdějšími přísušky, při časnějším nástupu jara a riziku pozdějších mrazů, běžné porosty kromě velmi slabých a porostů výrazněji poškozených po zimě. 3. Upřednostnění hnojiv s amoniakální formou N v kombinaci se sírou (SA, DASA): nedostatek dostupné síry v prokořeněném půdním profilu (po vlhké zimě, na lehkých promyvných půdách, při mělkém prokořenění půdy, při víceletém nehnojení sírou apod.), při časnějším nástupu jara, běžné porosty kromě velmi slabých a poškozených po zimě. 7

Regulace škodlivých organismů 1/215 Přehled registrovaných herbicidů pro jarní ošetření ozimého ječmene Škodlivý organismus Přípravek Dvouděložné plevele ARKEM SX, ALLY SX, PIKE Dávka na ha (l, kg) Účinná látka Způsob aplikace 3 g metsulfuron-methyl PV, TM Toxicita člověk/včely, Vliv na životní prostředí OP/SPe Ochranná lhůta (dny) AT Poznámka aplikace od 4. listu do konce odnožování na plevele v raných fázích 2 6 listů, svízel do pěti přeslenů ARRAT,2 dicamba, tritosulfuron PV, OP AT aplikace do konce odnožování plevele ve fázi 2 4 listů, vhodné s DAM AURORA SUPER SG,8 1, mekoprop-p, karfentrazon-ethyl PV Xn, Š OP AT aplikace do 2. kolénka, hubí svízel až do výšky 3 cm BIATHLON 4D 5 g tritosulfuron PV Xn, OP/SPe AT široké spektrum plevelů, účinkuje i na pcháč, široké aplikační okno GLEAN 75 WG, nebo LOGRAN 2 WG 3 37 g/ha 5 7 g/ha chlorsulfuron, triasulfuron TM, PV Xi, SPe AT dávka podle vývojové fáze plevelů + AURORA 4 WG 4-5 g karfentrazon-ethyl TM, PV, Př AT kombinace posiluje účinek na violky, u Logranu i na merlíky GRODYL 75 WG 15 3 g amidosulfuron PV, TM, Př OP/SPe AT GRODYL používat na svízel při časných aplikacích KANTOR,1 florasulam PV, Př AT lze aplikovat již při teplotách nad 3 C LINTUR 7 WG 15 18 g dicamba, triasulfuron PV Xi, Př OP/SPe AT účinnost na svízel do čtyř přeslenů, hubí i pcháč do 1 cm MUSTANG FORTE 1, aminopyralid, florasulam, 2,4-D, PV Xn, Př OP AT aplikace od 4. listu obilniny, široké spektrum účinku SEKATOR OD,1,15 amidosulfuron, jodosulfuron PV, TM Xi, Př AT široké spektrum účinku na dvouděložné plevele, včetně pcháče při dávce,15 Pcháč + některé dvouděložné plevele AGRITOX 5 SL AGROXONE 75 AMINEX 5 SL DICOPUR M 75 U 46 M FLUID 5 75 g úč. látky MCPA PV Xn, OP/SPe AT dobře hubí pcháč, merlíky, kokošku, hořčici; nehubí heřmánky, svízel + BANVEL 48 S,1 -,2 dicamba TM, PV, AT levná kombinace, hubí široké spektrum dvouděložných plevelů DICOPUR D EXTRA 1,1 2,4-D PV Xi, Př OP/SPe AT aplikace od tří listů do konce odnožování GRANSTAR 75 WG 15-2 g tribenuron-methyl PV Xi, Př OP/SPe AT širší spektrum účinnosti, účinek i na heřmánky Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim, nebo i přes herbicidní ošetření řepka zarostla heřmánky, chrpou polní, svízelem, pcháčem aj., lze ji ještě ošetřit přípravkem s účinnou látkou klopyralid, pikloram (Galera). Aplikaci možno provádět, jakmile plevele obnoví na jaře růst a teploty po několik dnů vystoupí nad 1 C, do počátku větvení řepky. Je však nutno počítat s tím, že odolnější plevele (svízel přítula, mák vlčí, penízek rolní, kakost maličký atd.) budou potlačeny jen částečně. Na pýr, výdrol obilovin a další trávovité plevele (pokud jste to nestihli na podzim) můžete aplikovat povolené graminicidy s úč. l. cykloxydim (Focus Ultra), chizalofop-p- -tefuryl (Pantera QT, ), fluazifop-p-butyl (Fusilade Forte 15 EC), propachizafop (Agil 1 EC, Garland Forte) aj. 8 Při nástupu jara sledujte nálet krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus quadridens). Na poškození rostlin se podílejí všechna vývojová stadia. Obecně začíná letová aktivita u obou krytonosců do porostů řepek (zaznamenatelná ve žlutých miskách) přibližně ve stejné době, tj. při dosažení teploty půdy 5 7 C. Při teplotách 1 12 C se již po hromadných náletech mohou vyskytovat i ve větším množství. U krytonosce čtyřzubého je však letová aktivita obvykle výrazně delší a rozvleklejší. Podstatný rozdíl je v rozložení podílů letově aktivních samic a samců v průběhu letové periody. U obou druhů na začátku náletu převažují samci nad samicemi, přibližně nalétává 3/4 samců a 1/4 samic. U krytonosce čtyřzubého je rozdíl ve prospěch samců ještě výraznější a udržuje se po delší dobu. Uvádí se, že škodlivější bývá krytonosec řepkový. Přímá škodlivost krytonosce čtyřzubého již bývá menší, ale může přispívat k šíření houbových onemocnění stonku, kdy napadené rostliny někdy nouzově dozrávají. Samičky krytonosce řepkového kladou vajíčka zpravidla do stonků pod vegetační vrchol, příznaky napadení můžeme pozorovat jako bělavě lemované vpichy o průměru asi 1 mm. Larvy vylíhnuté z vajíček prožírají stonek směrem dolů. Při silnějším výskytu dochází k deformaci stonku a praskání případně i napadení houbovými chorobami. Samičky krytonosce čtyřzubého kladou vajíčka později především do listových řapíků. U slabších rostlin mohou larvy pronikat i do stonků, kde ale působí méně výrazné poškození. Napadené rostliny bývají lámavé a předčasně dozrávají. Účinná ochrana proti těmto škůdcům při vlhkém jaru podstatně snižuje napadení fomovou hnilobou i dalšími chorobami. Nejvyšší ztráty vznikají při časném přeletu škůdců na porosty řepky do výšky rostlin 2 cm. Brouci přezimují v půdě (většinou na loňských řepkových polích) a svá zimoviště opouštějí brzy na jaře, při teplotě půdy 6 C i v období krátkého přechodného oteplení. Hromadnější přelety většinou bývají koncem března až začátkem dubna, kdy na pozemku teplota v poledne na slunci přesahuje několik dnů po sobě 12 C. Intenzitu výskytu brouků zjišťujeme 2 týdně pomocí žlutých Mörickeho misek (naplněných vodou s přídavkem smáčedla) nebo žlutých lepových desek. Misky nebo lepové desky je potřeba umístit do porostů (zejména pro sledování krytonosce řepkového) včas již od dosažení teploty 6 C. Nálet brouků může být na jednotlivých plochách dosti nepravidelný i v rámci jednoho podniku a po hromadném přeletu brouků ze zimovišť se již v miskách odchytí jen velmi malé procento brouků škodících v porostu! První výskyty bývají nejčastěji na pozemcích s jižní expozicí. Proto je jistější souběžně s monitoringem v miskách kontrolovat i napadení rostlin přímo při důkladné prohlídce porostů. Práh škodlivosti (PŠ): tři brouci na jeden lapák za den nebo jeden brouk na 4 rostlin. Tyto hodnoty jsou však spíše orientační a hlavně nás upozorní na výskyt brouků v porostu. Pro upřesnění termínu ošetření je vhodné sledovat pářící se jedince. Po vykladení samic je již ošetření málo účinné. Jako termín pro signalizaci ošetření lze využít i tzv. sumy efektivních teplot. Ošetření bývá doporučováno při prvních výskytech dospělců v porostech nebo při zjištění drobného poškození listů typickým žíremdírkováním. Účinnost ošetření závisí zejména na termínu zásahu a použitém přípravku. Nálet brouků a potřeba ošetření se většinou (zejména u krytonosce řepkového) fenologicky shoduje se začátkem květu zlatice prostřední (Forsythia intermedia) nebo také lidově zlatý déšť. Pro ošetření jsou registrované chemické přípravky s účinnými látkami: acetamiprid (Mospilan 2 SP), deltamethrin, thiacloprid (Proteus 11 OD), chlorpyrifos (Dursban Delta), chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D), thiacloprid (Bariard, Biscaya 24 OD, Calypso 48 SC) a z pyretroidů (Alfametrin, Bulldock 25 EC, Cyperkill 25 EC, Decis Mega, Fury 1 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Poleci, Rafan, Rapid, Sumi- Alpha 5EW, Trebon OSR a Vaztak Active, Vaztak 1 EC) aj. Do postřikové jíchy lze k insekticidu přidat podle potřeby i fungicid proti fomové hnilobě. Převážná většina chyb při ochraně vyplývá z pozdní aplikace, kdy již byla vykladena vajíčka a účinnost aplikovaných přípravků na vajíčka a vylíhlé larvy je jen velmi malá. Pro omezení vzniku a šíření rezistence bude vhodnější neonikotinoidy

1/215 Regulace škodlivých organismů acetamiprid a thiacloprid aplikovat až v pozdějších fázích proti blýskáčkům a šešulovým škůdcům. V oblastech se zjištěnou převahou krytonosce čtyřzubého (samičky obvykle nalétávají do porostů později) je možné provést první jarní ošetření až na začátku náletu blýskáčků, toto ošetření pak zasáhne najednou jak krytonosce, tak i blýskáčky. Z výsledků se zdá, že ošetření doporučované na krytonosce před začátkem náletu blýskáčků není v případě dominance krytonosce čtyřzubého příliš účinné, protože zasáhne jen samce, kteří v porostu v podstatě moc neškodí. V těchto oblastech bude možné toto ošetření pravděpodobně vynechat, případně přizpůsobit ochranu podle aktuálně zjištěného stavu. Ozimé obilniny Hodnocení mrazuvzdornosti a poškození rostlin největší odolnost mrazům (mrazuvzdornost) má žito ozimé (až 25 i 3 C), tritikale ozimé (až 2 C), pšenice ozimá ( 15 až 2 C), ječmen ozimý ( 12 až 15 C). Velmi záleží na úrovni a době sněhové pokrývky, na odrůdě a na aktuálním stavu mrazuvzdornosti, který se během zimy mění. Při větším poškození porostu je někdy nutné porost zaorat a provést náhradní osev. Orientační kritické počty rostlin podle stupně odnožení: pšenice ozimá 35 4 odnoží na 1 m², žito 3 35 odnoží, ječmen ozimý víceřadý 35 45 odnoží, ječmen ozimý dvouřadý 4 45 odnoží, tritikale 35 4 odnoží. Metodika stanovení životaschopnosti ozimých obilnin a řepky http://www. vukrom.cz/vyzkum/patenty-vzory/metodika- -zivotaschopnost. Jarní regenerace v důsledku opožděných žní, následného úklidu slámy a přípravy pozemků se setí ozimů posunulo až na 2. polovinu září a zejména na říjen 214 (až přestalo pršet). Proto později seté porosty vzcházely v pokračujícím teplém listopadu a začaly odnožovat až v prosinci, případně v průběhu zimy nebo až na jaře. Regenerační hnojení urychluje regeneraci rostlin a zároveň je velmi účinným opatřením k nastavení optimální hustoty porostu. Naším cílem by mělo být 4 65 klasů na m² podle odrůdy a kvality našich půdních a klimatických podmínek. Slabší porosty, které jsou po zimě ve fázi 1 až 3 listů, budou vyžadovat vyšší dávku regeneračního hnojení v ledkové (dusičnanové, nitrátové) formě (NO 3 - ) na podpoření a urychlení odnožování. A ihned, jakmile to půjde, bychom měli aplikovat CCC, případně společně s Mn na další posílení odnoží. Mangan má význam především na půdách s vyšším ph. Naopak pro již dostatečně odnožené rostliny se 3 4 silnými odnožemi a počtu rostlin 25 35/m², jestliže nechceme výrazněji podpořit další odnožování, používáme hnojiva nejlépe s amidickou (močovinovou) formou dusíku (NH 2 + ). Dávka by měla udržet stávající stav a dále již porost nezahušťovat nadměrným množstvím jarních odnoží. Přitom je důležité, aby se dusík v amidické formě dostal až ke kořenům rostlin. Amoniakální forma dusíku (NH 4 + ) v porovnání s nitrátovým dusíkem je již přijatelná i při nižších teplotách a zabudování do rostlin je energeticky méně náročné. Čím dříve začneme s regeneračním hnojením (1. polovina března), tím více Přípravky k regulaci živočišných škůdců, chorob a růstu máku Škodlivý organismus Přípravek Krytonosec kořenový Dávka na ha (l, kg) Účinná látka Způsob aplikace Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) CYPERKILL 25 EC,1 cypermethrin P Xn, Š SPe AT aplikace v době vzcházení máku DURSBAN DELTA 2,25 chlorpyrifos, P, J SPe AT aplikace v době vzcházení máku NURELLE D,6 chlorpyrifos, cypermethrin P Xn, J SPe AT aplikace v době vzcházení máku RAPID, NEXIDE,8 gamma-cyhalothrin P Xn, SPe AT aplikace v době vzcházení máku Mšice CYPERKILL 25 EC,1 cypermethrin P Xn, Š SPe 49 aplikace podle signalizace DURSBAN DELTA 1,75 chlorpyrifos, P, J SPe AT aplikace podle signalizace NURELLE D,6 chlorpyrifos, cypermethrin P Xn, J SPe AT aplikace při napadení více než 5 % rostlin FURY 1 EW,1 zeta-cypermethrin P Xn, Př NH 14 kontaktní a fumigační aplikace při napadení více než 5 % rostlin PIRIMOR 5 WG,3,5 pirimicarb P T, J OP/SPe AT kontaktní a fumigační aplikace při napadení více než 5 % rostlin RAPID, NEXIDE,8 gamma-cyhalothrin P Xn, SPe AT aplikace podle signalizace Krytonosec makovicový, žlabatka stonková, bejlomorka maková BISCAYA 24 OD,3 thiakloprid P Xn, 35 bejlomorka maková podle signalizace CYPERKILL 25 EC,1 cypermethrin P Xn, Š SPe 49 aplikace podle signalizace MOSPILAN 2 SP,15 acetamiprid P Xn, OP 35 bejlomorka maková podle signalizace od: 55 BBCH, do: 61 BBCH DECIS MEGA,15 deltamethrin Xn, - 45 krytonosec makovicový, bejlomorka maková podle signalizace PROTEUS 11 OD,5,75 deltamethrin, thiakloprid P Xn, SPe 45 krytonosec makovicový aplikace podle signalizace RAPID, NEXIDE,8 gamma-cyhalothrin P Xn, SPe AT aplikace podle signalizace Houbové choroby ACANTO 1, pikoxystrobin P, OP/SPe AT účinkuje na helmintosporiózu máku, plíseň máku aplikace podle signalizace AMISTAR XTRA 1, azoxystrobin, cyprokonazol P, OP/SPe AT plíseň maku, hlízenka obecná, zvýšení odolnosti proti poléhání, od: 18 BBCH, do: 49 BBCH BUMPER SUPER, APEL 1, prochloraz, propikonazol P Xi, Př OP AT účinkuje na helmintosporiózu máku, hlízenku obecnou; alternáriovou skvrnitost a černě aplikace před květem CARAMBA 1, metkonazol P Xn, SPe 56 účinkuje na helmintosporiózu, hlízenku, alternáriovou skvrnitost a černě; má regulační efekt aplikace před květem DISCUS,2,25 kresoxim-methyl P Xn, Př 35 účinkuje na helmintosporiózu, preventivní aplikace před vznikem infekce, před květem, nejpozději koncem květu DITHANE DG NEOTEC 2, mankozeb P, Př OP/SPe AT účinkuje na plíseň makovou, aplikace podle signalizace POLYVERSUM,1 pythium oligandrum-oospóry P, Př AT plíseň maková, helminthosporióza máku 1. a 2. aplikace od BBCH 12 do BBCH 19, 3. aplikace do BBCH 51 PROSARO 25 EC,75 1, tebukonazol, prothiokonazol P Xn, 56 účinkuje na helmintosporiózu, plíseň makovou; hlízenku, alternáriovou skvrnitost, černě, má regulační efekt aplikace podle signalizace Regulace růstu AMISTAR XTRA 1, azoxystrobin, cyprokonazol P Xn, OP/SPe AT aplikace v době intenzivního růstu CARAMBA 1, metkonazol P Xn, SPe 56 aplikace v době intenzivního růstu, snižuje výšku porostu a riziko polehnutí PROSARO 25 EC,75 1, tebukonazol, prothiokonazol P Xn, 56 regulace růstu, aplikace v době intenzivního růstu Poznámka 9

Regulace škodlivých organismů 1/215 Herbicidy k regulaci plevelů v máku Škodlivý organismus Přípravek Trávovité plevele FUSILADE FORTE 15 EC Dávka na ha (l, kg),8 1, trávy Účinná látka Způsob aplikace Toxicita člověk/včely Vliv na životní prostředí Ochranná lhůta (dny) fluazifop-p-butyl PV Xi, Př N 56 PANTERA QT 1, 1,5 trávy 2,25 2,5 pýr chizalofop-p-tefuryl PV Xi, Př N AT SELECT SUPER,8 trávy 2, pýr klethodim PV Xn,Př N 9 Jednoleté dvouděložné plevele preemergentní aplikace CALLISTO 48 SC,25 max. 1x za vegetaci! mesotrion PR, SPe AT Poznámka aplikace od 1. páru pravých listů máku, plevele mají mít 2 6 listů aplikace od 1. páru pravých listů máku, plevele mají mít 2 6 listů, pýr výšku 15 2 cm aplikace bez smáčedla do 3 dnů po zasetí, na dobře připravenou půdu bez hrud, při preemergentní aplikaci je slabší účinek na ježatku COMMAND 36 CS, CIRRUS CS,15,25 klomazon PR Xi, AT aplikace do 3 dnů po zasetí COMMAND 36 CS + LENTIPUR 5 FW,125 + 1, klomazon + chlorotoluron PR, TM, Př OP/SPe AT aplikace do 3 dnů po zasetí LENTIPUR 5 FW TOLURON 1,2 1,3 chlorotoluron PR, Př OP/SPe AT aplikace do 2 dnů po zasetí MERLIN FLEXX, SPADE FLEXX,4 isoxaflutol, cyprosulfamid PR Xn, SPe AT ježatka kuří noha, plevele dvouděložné jednoleté, aplikace do 3 dnů po zasetí Jednoleté dvouděložné plevele postemergentní aplikace CALLISTO 48 SC,2, aplikace od 6. listu máku do počátku dlouživého růstu; svízel max. 2 přesleny, plevele max. 2 4 pravé listy, pcháč max. 7 cm mesotrion PV, TM SPe AT + ATPLUS 463 +,5 % Xi, CALLISTO 48 SC aplikace BEZ SMÁČEDLA od 6. až 8. listu máku; kombinace s fluroxypyrem posiluje,2, + STARANE 25 EC, TOMIGAN 25 mesotrion + fluroxypyr PV, TM SPe AT účinek na svízel a další plevele méně fytotoxické na mák než Callisto +,3,4, Př EC se smáčedlem Po aplikaci herbicidu Callisto 48 SC se smáčedlem dochází k přechodnému zesvětlení listů, které asi po 14 dnech zmizí; dávka vody je max. 2 25 l/ha; podmínkou aplikace je vosková vrstvička min. 4 dny před aplikací by nemělo pršet LAUDIS 2,25 isoxadifen-ethyl, tembotrion PV Xi, OP/SPe AT ježatka, plevele dvouděložné jednoleté laskavce, merlíky, svízel, aplikace v BBCH 16 18; max. 1x LENTAGRAN WP 1, + 1, pyridát PV Xi, OP/SPe AT plevele dvouděložné jednoleté laskavce, merlíky, 1) od: 12 BBCH, do: 29 BBCH, 2) od: 12 BBCH, do: 16 BBCH, 3) aplikace dělená v dávce 2 x 1 kg/ha, v intervalu 1 14 dnů, max. 1+1 x LENTIPUR 5 FW TOLURON 1,2 2,4 l chlorotoluron PV,Př OP/SPe AT na přerostlé merlíky od 6. listu do zač. květu máku; neaplikovat po dešti, ale až po obnovení voskové vrstvy na listech STARANE 25 EC, TOMIGAN 25 EC,5,6 fluroxypyr PV, TM, Př AT aplikace na svízel, pohanku a rdesna používáme hnojiva s amonnou a amidickou formou dusíku, zatímco při pozdějším a rychlém nástupu jara upřednostňujeme ledky. Při časném nástupu jara na pozemcích s mírně alkalickým až neutrálním ph nitrátovou formu dusíku (NO 3 - ) vynecháváme. Zaplevelené porosty bude nutné co nejdříve (podle stavu pozemků) ošetřit proti plevelům vhodným povoleným herbicidem s ohledem na spektrum plevelů a možnosti použití herbicidu za nízkých teplot na bázi sulfonylmočovin, triazolpyrimidinů a substituovaných močovin s úč.l. florasulam, pyroxsulam (ATAMAN), metsulfuron-methyl (Arkem SX, Ally SX, Pike), karfentrazon-ethyl (Aurora 4 WG); metsulfuron-methyl, tribenuron-methyl (Biplay SX, Traton SX), chlorsulfuron (Glean 75 WG), tribenuron-methyl (Granstar 75 WG, Express 5 SX, Nuance); aminopyralid, florasulam, pyroxsulam (Hurikane); florasulam, aminopyralid (Kantor Plus); triasulfuron (Logran 2 WG), aj. Dávku herbicidu musíte upravit podle velikosti plevelných rostlin. U časně setých zaplevelených porostů je vhodné volit vyšší dávky i při časných aplikacích. Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním (Cirsium arvense), šťovíkem kadeřavým (Rumex crispus) případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit později některým účinným herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, dicamba aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 2 3 cm pcháče a při teplotách nad 12 C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám. 1 V některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou může dojít i k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin růžovou sněžnou plísňovitostí (plíseň sněžná). Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Ještě výraznější poškození mohou být u okrasných trávníků. Původcem této choroby je fytopatogenní houba Monographella nivalis (syn. Fusarium nivale, anam. Gerlachia nivalis), která napadá obilniny a trvalé travní porosty. Pohlavní stadium houby (Monographella nivalis) se vyskytuje v průběhu zimy a na jaře na posklizňových zbytcích. Tato houba může působit špatné klíčení osiva a vzcházení rostlin, při kterém dochází k hnědnutí kořenů a bází rostlin (mezi kořeny a 1. listem), vzniku skvrnitostí na listech a šroubovitému kroucení klíčků. Nepravidelný růst klíčků však může být způsoben i jinými příčinami, např. nevhodným mořením, špatným uskladněním osiva apod. Houba však může vyvolat preemergentní odumírání rostlin již na podzim. V předjaří se pak na listech napadených rostlin později vytváří bílý až narůžovělý (lososový) povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií. Napadené rostliny mají také slabší kořenový systém a postupně odumírají jednotlivě, případně i celé skupiny. Důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost. Choroba je silně podmíněna průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou, její výškou a zvláště nebezpečné jsou ledové krusty, pokud na porostech setrvává dlouhodobě vrstva mokrého sněhu, nebo pokud sníh padá na neumrzlou půdu. Také na jaře, po sněhových přívalech a nástupu teplot +4 až +6 C, kdy se může poměrně rychle namnožit. Škodlivost záleží na délce trvání těchto podmínek. Více poškozeny bývají husté porosty a také porosty na hodně utužených půdách. Jedná se o onemocnění dispoziční, to znamená, že ani v případě infikovaného osiva nemusí dojít k odumírání rostlin, pokud nenastanou podmínky příznivé pro rozvoj patogenu, tj. před zimou je porost dostatečně silný a v předjaří dlouho neleží sníh. Houba je přenosná osivem, ale za dominantní je považován přenos půdou. V půdě houba saprofyticky přežívá na odumírajících rostlinných zbytcích. Infekce nastává tak, že v půdě rostoucí mycelium proniká (penetruje) do spodní (nadzemní i podzemní) části rostlin. Microdochium nivale může být zjištěno i v pozdních růstových fázích při vlhkém počasí příznivém pro chorobu a teplotách v rozmezí +,5 C do 16 C. Patogen se stává neaktivním, ale pouze na přechodné období, když porost usychá a teploty stoupají. Hlavním obdobím nástupu epidemie je však zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou a na nezmrzlé půdě. Mořením lze zabránit projevům choroby jen v omezeném měřítku, protože účinnost mořidla obvykle netrvá až do jara. Ochrana: Předpokladem zdravého porostu je kvalitně namořené zdravé osivo, vhodně zvolená (tolerantní až rezistentní) odrůda v kombinaci s podzimním fungicidním ošetřením a využití rezistence. Především na ozimých ječmenech bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem

1/215 Regulace škodlivých organismů Maximální dávky herbicidů v závislosti na vývojové fázi máku Přípravek Název účinné látky Preemergentní aplikace 3 pravé listy máku 4 pravé listy máku 6 pravých listů máku Maximální celková dávka za vegetaci LENTIPUR 5 FW, TOLURON chlorotoluron 1,2 1,3 l 1,1 l 1,25 l 2,4 l 2,4 l STARANE 25 EC, TOMIGAN 25 EC fluroxypyr,25 l,3 l,5 l,6 l CALLISTO 48 SC mesotrione,25 l,1,15 l,2 l,25 l Přehled použitých zkratek v tabulkách přípravků Způsob aplikace Klasifikace přípravků podle toxicity Klasifikace podle účinku na včely M moření osiva nebo sadby T+ vysoce toxický J zvlášť nebezpečný pro včely (dříve jedovatý či toxický pro včely) P plošný postřik Š nebezpečný pro včely (dříve škodlivý pro včely) PRSZ postřik před setím se zapravením do půdy Xn zdraví škodlivý PR riziko vyplývající z použití přípravku je při dodržení návodu na použití a správné aplikaci pro včely přijatelné PR postřik preemergentní (po zasetí před vzejitím plodiny) Xi dráždivý účinek přípravek není klasifikován PV postřik postemergentní (po vzejití plodiny) C žíravina TM aplikace přípravků ve směsi (tank-mix), vždy je uvedena s jednou z předchozích značek přípravek není klasifikován Ochranná lhůta NA následná aplikace přípravků, každá v určitém termínu; vždy je uvedena minimálně s jednou z předchozích značek a v poznámce je vysvětlen způsob použití AT 28 kdy ochranná lhůta je dána odstupem mezi jednoznačně stanoveným termínem aplikace nebo poslední aplikace a sklizní příslušné plodiny. počet dnů mezi posledním ošetřením a sklizní, vyskladněním Vliv na životní prostředí OP ochranná pásma vod SPe označení přípravku podle vlivu na vodní zdroje a podle účinku na vodní organismy Označení přípravku podle vlivu na vodní zdroje: SPe1 Za účelem ochrany podzemní vody neaplikujte tento přípravek, jestliže obsahuje (uvedena účinná látka nebo skupina účinných látek) vícekrát než (uvedena četnost aplikací nebo určitá doba aplikace). SPe2 Za účelem ochrany podzemní vody tento přípravek neaplikujte na půdách (uvedeny zpřesňující údaje o druhu půdy nebo situaci). NH Přípravek dosud nebyl přehodnocen z hlediska vlivu na životní prostředí Označení přípravku podle účinku na vodní organismy: - podle nařízení (ES) 117/29 v provedení podle nařízení (EU) 547/211. SPe2 Za účelem ochrany vodních organismů přípravek neaplikujte na půdách... (uvedeny zpřesňující údaje o druhu půdy nebo situaci). SPe3 Za účelem ochrany vodních organismů dodržte neošetřené ochranné pásmo... m (zpřesněny údaje o vzdálenosti) vzhledem k povrchové vodě. Upozornění Uveřejněné informace mají pouze informativní charakter. Při každém použití přípravků na ochranu rostlin se řiďte platnou etiketou přípravku a platným Seznamem registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin. palušky (Typhula ssp.), event. Pseudocercosporella herpotrichoides. Paluška travní (šedobílá sněžná plísňovitost obilnin) je další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Tuto chorobu způsobuje houba Typhula incarnata. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztání sněhu. Napadené rostliny se vyskytují v řádcích nebo v hnízdech. Nejprve odumírají starší listy od špiček, přičemž mladší listy jsou úzké a tuhé, nápadně žlutě zabarvené. Při silném napadení může docházet i k odumírání celých rostlin, neboť je zničen kořenový systém. Typickým příznakem napadení touto houbou jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Sklerocia vznikají jednotlivě nebo ve shlucích, jsou červeně nebo hnědě zbarvená,,5 až 4 mm velká. Sklerocia přežívají v létě v klidu na povrchu nebo v malé hloubce pod povrchem půdy, prorůstají v mycelium při nízkých teplotách v září nebo říjnu a infikují kořeny nebo nadzemní části rostlin. Později se tvoří nová sklerocia. Ochrana: Přímá ochrana neexistuje, některá mořidla vykazují vedlejší účinky i proti této chorobě. Napadení podporuje vysoká půdní vlhkost, teploty kolem C a časná a dlouhodobá sněhová pokrývka. Onemocnění se vyskytuje častěji na lehkých půdách s nízkou biologickou aktivitou. Náchylnější jsou oslabené rostliny (mráz, padlí, herbicid apod.). Nepřímou ochranou je pozdější, hustší a mělčí výsev, nezařazovat ozimý ječmen po ozimém ječmeni, zvýšená péče o oslabené porosty (lehké převálčení, přihnojení N). Mák Na lokalitách, kde na vzcházejícím máku pravidelně škodí krytonosec kořenový, je třeba věnovat tomuto škůdci zvýšenou pozornost. S nárůstem osetých ploch se také rozšířila a zvýšila škodlivost houbových chorob, zejména plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora calvescens). Původci obou chorob se mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat osivo jen ze zdravých porostů. Hostitelskými rostlinami krytonosce kořenového (Stenocarus ruficornis) - jsou všechny druhy pěstovaného i planého máku. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4 až 5 listů, zvláště za suchého počasí. Listy mladých rostlin jsou skeletovány okénkovým žírem, pokud jsou rostliny z pozdějších výsevů ještě ve fázi jen několika lístků, dochází až k totálnímu zničení celých rostlinek. Krytonosec kořenový přezimuje jako vylíhlý brouk. Má jen jednu generaci do roka. Brouci nalétávají do porostů na vzcházející mák obvykle od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až osm dní) samičky kladou vajíčko (až 3 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Na jedné rostlině může být deset i více larev. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa jsou vstupní branou pro řadu patogenních mikroorganismů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Larva se kuklí ve vejčitém hliněném kokonu v půdě. Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů. Rozsah škod lze omezit raným výsevem a všemi agrotechnickými opatřeními urychlujícími vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit, případně vynechat dávky kořenových herbicidů ). Také výsev mořeného osiva zvláště u pozdějších výsevů sníží napadení. Avšak po omezení používání mořidel obsahujících neonikotinoidy s úč. l. clothianidin, imidacloprid, thiamethoxam, není k insekticidnímu moření máku v současné době povolen žádný přípravek. Při silném tlaku škůdce nutno provést plošné insekticidní ošetření. Termín sledování (monitoring napadení) je v období vzcházení máku až do 4. 5. listu (BBCH 1 25). Odpočty brouků na řádcích vzcházejícího máku je vhodné provádět v dopoledních hodinách za pěkného počasí, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se již zdržují v úkrytech na povrchu půdy. Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi pět dní po začátku náletu) v době maxima výskytu brouků. Práh škodli- 11

Regulace škodlivých organismů 1/215 Orientační prahové hodnoty pro jednotlivé ovocné dřeviny a škodlivé organismy v jarním období na 1 m délky větviček Plodina Škodlivý organismus Přezimující stadium Práh škodlivosti signalizace ošetření Ovocné dřeviny Sviluška ovocná (Panonychus ulmi) červená vajíčka,,15 mm 1 vajíček a více Mera jabloňová (Psylla mali) béžová vajíčka,,4 mm 4 vajíček a více Mšice (Aphioidea) lesklá černá vajíčka,,6 mm 5 a více vajíček Píďalky (Geometridae) síťkovaná vajíčka,,6 mm 2 a více vajíček Jádroviny Štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus) přezimují nymfy, I. larvální stadium pod tmavošedým štítkem,,5,7 mm 4 štítků s larvami Štítenka čárkovitá (Lepidosaphes ulmi) kaštanově hnědé štítky s vajíčky, 3 5 mm 1 štítků s vajíčky Pupenoví a slupkoví obaleči housenka v zámotku 1 housenka a více Hrušně Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) okrově žlutá elipsovitá vajíčka,4 a více vajíček Mšice třešňová (Myzus cerasi) lesklá černá vajíčka,,6 mm 1 a více vajíček Červené peckoviny Molovka pupenová (Argyresthia ephippiella) vajíčka hnědá, šedá nebo olivově zelená, hruškovitého tvaru,,6 mm 3 vajíčka a více Píďalky (Geometridae) jemně síťkovaná vajíčka,,6 mm 1 vajíčko a více Mšice (Aphioidea) lesklá černá vajíčka,,6 mm 4 vajíček a více Modré peckoviny Puklice švestková (Parthenolecanium corni) hnědavá nymfa, II. larvální stadium, 1 2 mm 5 larev a více Píďalky (Geometridae) síťkovaná vajíčka 2 vajíčka a více Pozn.: Hodnotí se 2 namátkově odebraných dvou až tříletých 2 cm dlouhých větévek (celkem 4 m) a výsledek přepočteme na 1 m délky. )* přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob vosti je tři brouci na jeden běžný metr řádku při vzcházení máku. Ošetření je účinnější v nižších růstových fázích, do 2 3 pravých listů (růstová fáze BBCH 22 23), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je již neúčinné. V současnosti jsou pro plošné ošetření povoleny přípravky s úč. l. cypermethrin (Cyperkill 25 EC), deltamethrin (Decis Mega), gamma-cyhalothrin (Rapid, Nexide), chlorpyrifos (Dursban Delta) a chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D). Hraboš polní 12 Poslední teplé a sušší ročníky byly příznivé pro rozvoj populace hraboše polního i dalších hlodavců. V ozimých obilninách, pícninách, ozimé řepce i kmínu, kde mu nebyla věnovaná patřičná pozornost, začal již opět ohniskově i plošně škodit. Rovněž jeho škodlivost narostla v sadech i zahradách. Nejúčinnější proti jeho dalšímu přemnožení jsou opatření prováděná již na jaře. Avšak z různých důvodů (hlavně finančních) se v jarních měsících většinou žádná opatření nedělají. Na podzim potom zjistíte, že se nějak moc hraboš přemnožil, a pokud s tím něco neuděláte, poškodí i nově zaseté ozimy, pícniny. Populační hustotu hraboše polního sledujeme podle počtu užívaných nor na ha především na jaře a na podzim, popřípadě kdykoliv, když potřebujeme zjistit početnost výskytu. Na každé lokalitě větší než 5 ha (ve zvolené plodině) uskutečníme čtyři průchody, každý o délce 1 m a šířce 2,5 m. Procházíme porostem úhlopříčně a počítáme užívané nory. Jako užívanou noru hodnotíme tu, kde u východu z nory je čerstvý výhrabek, trus, čerstvé zbytky potravy, okolní vegetace je okousána, trus je i na cestičkách v okolí nory, nebo byl spatřen živý hraboš. Zjištěný počet nor ze čtyř průchodů vynásobíme 1, a tím získáme celkový počet užívaných nor na hektar. Aby bylo sledování dostatečně přesné, neměl by být porost při šířce průchodu 2,5 m vyšší než 1 15 cm. Pro jarní období je v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. orientačně považováno za silný výskyt již 21 a více užívaných nor hraboše polního na 1 ha. Střední výskyty jsou v rozmezí 5 až 2 užívaných nor na 1 ha. Ošetřování proti hraboši polnímu se doporučuje při dosažení střední a silné početnosti. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné napadené porosty včas ošetřit ještě před vznikem velkých ztrát na porostu registrovanými rodenticidy. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Při použití příslušných ochranných pracovních pomůcek mohou být tato napadená ohniska ošetřena i ručně. Granulovaný nástrahový přípravek Stutox I s úč. l. 5% fosfid zinečnatý, je možno na zemědělské půdě podle návodu použít pro ohniskové ošetření nebo pro aplikaci do jedových staniček v dávce do 5 kg/ha. Polytanol s úč. l. fosfid vápenatý lze aplikovat na polní plodiny, louky, pastviny, ovocné dřeviny, zeleninu a okrasné rostliny do užívaných nor 13 tabl./noru nebo 5 g na noru podle signalizace, max. 1x za rok. Lanirat Micro s úč. l. bromadiolon je povolen pouze na nezemědělskou půdu, lesní porosty a lesní školky, do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců. Přípravek musí být vpraven do nory tak, aby na povrchu půdy kolem nory nebo ve vchodu do nory nezůstaly viditelně ležet granule. Před použitím přípravku si vždy přečtěte pokyny k použití a dodržujte pokyny pro používání, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí. Skladištní škůdci Při skladování větších objemů zrnin je větší nebezpečí šíření a škodlivosti skladištních škůdců. Při delším skladování v nevhodných podmínkách mohou obilniny napadnout škůdci nebo i plísně. K nejdůležitějším obecným zásadám v ochraně před škůdci patří jejich včasné zjištění, prevence a teprve až na posledním místě bývá jejich omezení chemickými přípravky. V zemědělské prvovýrobě se zjišťování a monitorování skladištních škůdců vždy nevěnuje patřičná pozornost. Většina skladištních škůdců je světloplachá (fotofóbní) a žije velmi skrytým způsobem života, proto je jejich výskyt ve skladech velice nenápadný a snadno ujde pozornosti. Čím dříve se podaří škůdce objevit, tím menší škody stihnou napáchat, a tím menší jsou i náklady na jejich vyhubení. Včasné zjištění škůdců je proto důležitou součástí prevence. Monitoring škůdců pro jejich průběžné monitorování ve skladech zrnin a krmiv využíváme v praxi lapače feromonové, lepové, světelné, padákové, insekticidní nebo i potravně retenční. Např. feromonový lapač na zjištění přítomnosti potemníků rodu Tribolium v krmivech lze použít i pro reklamaci u výrobce krmných směsí, kterými si lze většinou do skladů tyto škůdce dovézt. Do uskladněných obilnin lze použít i jednoduché děrované padákové lapače. Jejich citlivost umožní zjištění škůdce ještě dříve, než nastane jeho kalamitní výskyt. Ochrana k důležitým kurativním (léčebným, nápravným) opatřením v ochraně před skladištními škůdci patří plynování neboli fumigace přípravky s účinou látkou fosfid hlinitý Delicia gastoxin, Phostoxin pelety, tablety aj.

1/215 Regulace škodlivých organismů Pro předsklizňovou přípravu provozů, sil a prázdných skladů se nejčastěji doporučují aplikace reziduálních insekticidů nebo prostorové použití insekticidů: Actellic 5 EC, K-Obiol EC 25, Karate se Zeon technologií 5 CS, Reldan 22 a Trebon 3 EC*. Přípravky povolené k ošetřování skladovaného obilí jsou: Actelic 5 EC a K-Obiol EC 25. Všechny typy chemických přípravků je nutno používat pouze podle platného technologického postupu. Ošetření napadených zrnin a substrátů, zvláště větších objemů, je vždy složitější a rizikovější, proto je vhodnější se s tímto problémem obrátit na odbornou firmu i proto, že pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin registrovaných pro ošetřování provozů, sil a prázdných skladů je potřeba mít speciální odbornou způsobilost pro aplikaci chemických přípravků v zemědělských a potravinářských objektech. Novou technologií aplikace přípravků k ochraně skladovaných obilnin je jejich ošetření přímo během sklizně např. přípravkem K-Obiol EC 25. Velkým problémem je však narůstající rezistence skladištních škůdců k používaným účinným látkám. Shrnutí již nepatrný počáteční výskyt skladištních škůdců vede ke ztrátám a kontaminaci skladovaných produktů. Při déletrvajícím napadení dochází v ohniscích napadení k zahřívání, zvyšování vzdušné vlhkosti a posléze i k tvorbě plísní. Tyto podmínky jsou příznivé i pro další sekundární škůdce a roztoče. V konečné fázi dochází k totálnímu znehodnocení skladovaného produktu. Již při malém napadení se zhoršuje možnost odbytu na trhu, a tím i rentabilita skladování. Zejména v teplých ročnících se mohou skladištní škůdci namnožit velmi rychle. K zásadám správného skladování patří: pro skladování obilnin používat pouze vhodné skladovací prostory; udržovat sklady po stavební stránce v dobrém stavu; skladovací prostory i okolí před uskladněním nové sklizně důkladně vyčistit a vhodně ošetřit; naskladňovat pouze suché a vyčištěné partie; skladovaný produkt průběžně kontrolovat v pravidelných intervalech; při napadení provést včas účinná ochranná opatření. Ovocné dřeviny Přezimující škůdci předjaří a časné jaro je nevhodnější období na prohlídku a případné ošetření ovocných (i okrasných) výsadeb proti přezimujícím škůdcům. Většina škůdců přezimuje ve výsadbách v různých vývojových stadiích přímo na stromech, většinou na kůře a ve štěrbinách kůry plodonosného dřeva, v úžlabinách pupenů, v paždí větví apod. Výskyty přezimujících stadií škůdců (většinou zjišťované během února, případně března) se mohou i dosti lišit podle lokalit a intenzity pěstování daného sadu. Mohou být lokálně ovlivněny i různými mikroklimatickými podmínkami prostředí, odrůdovou odolností, a také celkovou ochranou v předchozím roce. Potřeba chemické ochrany se stanovuje na základě zjištění počtu vajíček, larev a dalších přezimujících stadií škůdců, které jsou uvedeny v tabulce. Odběr vzorků pro následnou prohlídku lupou nebo pod binokulárním mikroskopem se zpravidla provádí před, při nebo po vyrašení náhodným výběrem dvouletých větví na různých místech při úhlopříčném průchodu kontrolovanou výsadbou o celkové délce (na jeden vzorek) 4 bm. Odebírají se asi 2 cm dlouhé segmenty 2 3letých větví s plodonoši z deseti míst. Pro zimní kontrolu štítenky zhoubné se odděleně odebírají vzorky dvouletých větviček ze stromů označených v předchozím roce, kdy byl zjištěn výskyt tohoto škůdce. Počty přezimujících stadií škůdců, se přepočítávají na 1 m délky (případně i na 2 7 pupenů u tzv. pupenové metody). K ošetření výsadeb přistoupíme pouze tehdy, zjistíme-li u některého (či u více) přezimujících škůdců výskyt překračující (orietační) práh škodlivosti. Jestliže v průběhu časného jara nedojde k účinné regulaci větších výskytů přezimujících stadií chorob a škůdců, dochází pak k jejich rychlému rozvoji. Pozdější omezování jejich škodlivosti je již nákladnější a mnohdy se nedá během vegetace již plně zvládnout. Podle potřeby proveďte jarní ošetření, nejlépe na líhnoucí se nebo vylíhlé škůdce, povolenými přípravky Mospilan 2 SP, Calypso 48 SC případně Reldan 22, Bi-58 EC nové, Perfekthion tank-mix s Ekolem. V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 kusů) použijte i vhodný akaricid Ortus 5 SC, Nissorun 1 WP, Sanmite 2 WP, Masai. V zimním období do konce února můžete rovněž aplikovat (vyvazování textilních pásů na větve stromů a keřů) dravého roztoče Typhlodromus pyri (Biolaagens-TP, Typhlodromus pyri). Také můžete aplikovat přípravek na přírodní bázi ROCK EFFECT. Účinnost zoocidů, zvláště "u aplikací obsahujících olej, stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jeho efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot optimálně nad 1 C. Čím později (do počátku květu!) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Květopas jabloňový pokud vám v sadě pravidelně škodí květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), proveďte kontrolu výskytu dospělců květopasa jabloňového sklepáváním již ve stadiu myšího ouška (BBCH 54) v odpoledních hodinách, jakmile se vyskytne nejméně jeden den s teplotou ve 14 hodin nad 15 C (kdy nalétávají brouci květopasa, kteří na rašících pupenech absolvují úživný žír a samičky do vyvíjejících se květních poupat začínají klást vajíčka). Pokud v této době sklepáváním nezjistíte výskyt dospělců květopasa jabloňového, je nutno kontrolu provést opakovaně při jednom či dvou dalších zvýšeních teplot nad 15 C. Orientační práh škodlivosti pro určení nutnosti ošetření proti květopasu se podle násady květních pupenů pohybuje od 1 do 1 brouků na 3 odběrů (sklepů). Ošetřujeme přípravky určenými na předjarní postřik. Za chladného jara nebo při slabé násadě květních pupenů se doporučuje ošetření, nejpozději do stadia zelených květních pupenů opakovat. Účinnost zoocidů, zvláště Oleo-přípravků stoupá s intenzitou dýchání daných škůdců a jejich efektivní využití předpokládá odpovídající průběh teplot. Při teplotě nad 5 ºC lze použít i povolené pyretroidy: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologii 5 CS, Samuraj aj. + Ekol TM. Použití pyretroidů v ovocných dřevinách, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, SE BĚHEM VEGETACE NEDOPORUČUJE! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace! Účinkují i při nižších teplotách. Při teplotě nad 12 ºC lze použít i Calypso 48 SC, Mospilan, Reldan 22 + Ekol, Istroekol TM. Škůdci na začátku vegetace ošetření proti dalším přezimujícím škůdcům proveďte spolu s fungicidním ošetřením proti padlí či strupovitosti až jsou stromy dostatečně vyrašeny do fáze zeleného až růžového poupěte nejpozději do počátku květu, a to podle použitého přípravku. Teplota při ošetření má být vyšší než 1 C. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u Oleo- -přípravků, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují. Štítenka zhoubná lokality s pravidelným výskytem štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus), doporučujeme chemicky ošetřit až na začátku fáze růžového poupěte, kdy již dochází k rozlézání nymf první generace přípravkem s úč. l. acetamiprid (Mospilan 2 SP), 13

Regulace škodlivých organismů 1/215 nebo přípravky, které vykazují vedlejší účinky proti štítence s úč. l. dimethoate (Bi-58 EC nové), thiacloprid (Calypso 48 SC) tank-mix s Ekolem. Ostatní dřeviny zásah v ostatních dřevinách a révě vinné se provádí v průběhu rašení podle signalizace. Předpokladem dobré účinnosti je dokonalé pokrytí stromů (keřů) postřikovou jíchou. Při postřiku bychom neměli zapomenout ani na drobné ovoce a opadavé okrasné dřeviny, které mohou být také hostiteli škůdců. Aktuální informace o vývoji situace a stavu výskytu chorob a škůdců lze získat na http:// eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive- -organismy/ Kadeřavost broskvoní nejčastější onemocnění broskvoní, nektarinek, ale i broskvomandloní a mandloní, které se pravidelně objevuje v jarním období, je kadeřavost broskvoní. O jeho intenzitě rozhoduje především průběh počasí od vyrašení do počátku květu. Původcem choroby je houba Taphrina deformans. Na napadených listech v pokročilejším stadiu vývinu kadeřavosti broskvoní (asi od začátku června) se na líci napadených listů vytváří stříbřitě sametový povlak s askosporami, houba končí svůj parazitický cyklus a napadené listy postupně zasychají a opadnou. Zralé askospory se uvolňují a vítr je přenáší na okolní stromy. Na kůře letorostů a pupenových šupinách vyklíčí v blastospory, které na stromě neškodně přežívají až do nástupu jarní vegetace. Vyživují se výměšky kůry letorostů a větví a jsou velmi odolné k nepříznivým povětrnostním podmínkám. Zachovávají si schopnost infekce i po několik let! Dešťové kapky smývají blastospory do vytvářejících se pupenů a prorůstající mycelium infikuje mladé lístky. Mladé, ještě nerozvinuté listy pravděpodobně vylučují látky podporující rozmnožování patogenu. Starší, rozvinuté listy se již nemohou nakazit (tzv. věková rezistence). Po infekci již vývoj choroby probíhá nezávisle na srážkách a není ji možné zatím ovlivnit ani chemickým zásahem. Intenzita výskytu kadeřavosti broskvoní bývá v jednotlivých letech dosti rozdílná. Kromě odrůdové odolnosti hrají rozhodující úlohu zejména povětrnostní podmínky ve fenofázi rašení a kvetení broskvoní. Za deštivého a vlhkého počasí s dlouhotrvajícími mlhami a teplotami pod 1 C je vývoj zpomalen a infekční období může trvat i 5 6 týdnů. Naopak při teplém počasí po vyrašení je vývoj hostitele rychlý a infekční období je jen velmi 14 krátké. Tuto skutečnost musíme zohlednit v systému ochranných opatření (počet ošetření). Základní úlohou ochrany proti kadeřavosti je proto snížení množství přetrvávajících blastospor před otevřením pupenů dříve, než infikují mladé listy. To je možné jen aplikací účinného fungicidu. Jiný způsob zničení blastospor zatím není znám. Fungicidní ošetření se provádí každý rok bez ohledu na výskyt choroby v předcházejícím vegetačním období! Ošetření je možné provést v širokém časovém rozpětí na podzim po opadu listů, obvykle v listopadu nebo v únoru před rašením. Při použití měďnatých fungicidů je účinnost v obou termínech přibližně stejná. Pokud se rozhodneme pouze pro předjarní postřik, termín se směřuje nejpozději na stadium zvětšování (nalévání) terminálních pupenů. Tento poměrně jednoduchý princip je komplikován skutečností, že jde o první nevýraznou fenologickou fázi, kdy nemáme možnost navázat na předcházející vývoj, a také tím, že u nás dochází v zimním a jarním období k velkému kolísání teplot, takže někdy nastane optimální termín ošetření již koncem ledna a jindy až v dubnu. Zjednodušeně řečeno na základě posledních zkušeností v případě výskytu teplých period v zimním období se doporučuje ošetřovat, pokud teplota vzduchu dosáhne po několik dnů nad 6 C. Toto období se přibližně shoduje s dobře patrnou fenofázi květu lísky obecné, tj. když se začnou na lískových keřích prodlužovat a prášit jehnědy. Postřik provedeme pokud možno za příznivých povětrnostních podmínek za suchého bezvětrného počasí s teplotami 7 9 C. Použitím účinného fungicidu a kvalitní aplikací můžeme už jedním ošetřením ochránit broskvoně před chorobou. Na základní podzimní a zimní ošetření se doporučují povolené kontakní fungicidy na bázi mědi: Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 5 WP, Champion 5 WP, Kocide 2, Korzar, Kuprikol 5, Kuprikol 25 SC aj. pro jejich dezinfekční účinek na mrazové poškození, jako i dobrou účinnost proti bakteriální rakovině a strupovitosti. Z dlouhodobého hlediska působí toto ošetření i na celkový zdravotní stav a životnost stromů. Jako vedlejší účinnost se u těchto přípravků projevuje také zvyšení odolnosti ošetřených stromů proti jarním mrazíkům. Proto je vhodné ošetřit na zahradě současně měďnatým přípravkem i jádroviny a časně rašící druhy: meruňky, angrešt, aktinidie aj. Organické fungicidy Delan 7 SC, Delan 7 WDG, Syllit 65 WP, Dithane DG Neotec, Novozir MN 8 NEW, Thiram Granuflo se používají především pro předjarní ošetření. Používané účinné látky působí převážně kontaktně, takže fungicidem musí být dokonale ošetřeny celé koruny stromů. Pro lepší pokryvnost je vhodné přidat do postřikové jíchy k těmto kontaktním přípravkům ještě smáčedlo např. Silwet Star. Také můžeme před rašením použít proti kadeřavosti 4 5% přípravek Síra SK 52, Sulka extra, Sulka-K (náhrada Sulky), který účinkuje i proti padlí a roztočům. V případech, kdy při rašení a po vyrašení převládá deštivé počasí, je nutno aplikovat lokálně systémový fungicid Syllit 65 WP, případně i kontaktní organické fungicidy Delan 7 WDG či Thiram Granuflo a ošetření podle potřeby v intervalu 7 1 dní opakovat. Fungicidní ošetření po vyrašení broskvoní nebo po objevení příznaků choroby je již neúčinné! Tady pak může pomoci otrhávání napadených listů. Toto opatření ale vždy nefunguje, zpravidla bývá jen pracné a zbytečné. Lepší je silně napadené stromy s předčasným opadem listů přihnojit dusíkem se závlahou na podporu opětovného olistění. Slivoně při vlhčím a chladnějším průběhu jara (zvláště ve vyšších polohách) nelze v rizikových lokalitách vyloučit napadení plodů slivoní puchrovitosti slivoně (Taphrina pruni). Chemická ochrana proti puchrovitosti slivoně je ověřená a účinná. Napadení touto chorobou lze zabránit podobně jako u kadeřavosti listů broskvoní preventivním ošetřením fungicidy Dithane DG Neotec, Flowbrix, Funguran-OH 5 WP, Champion 5 WP, Kuprikol 5 a Kuprikol 25 SC v období počátku rašení. Za chladného a deštivého počasí je vhodné až do stadia bílého poupěte ošetření opakovat. Zvláště časně kvetoucí renklódy a jugoslávské odrůdy slivoní bývají silně poškozovány pilatkou švestkovou a p. žlutou (Hoplocampa minuta a H. flava). Chemická ochrana se provádí při dokvétání slivoní, počátkem opadu květních plátků při zjištění více než pěti (slabá násada plodů) nebo deseti (silná násada plodů) plůdků s vajíčky (vpichy) pilatek na 1 náhodně odebraných plůdků. K ošetření je možno použít přípravky s účinnou látkou thiacloprid Calypso 48 SC. U meruněk a višní je třeba dát pozor na moniliniovou spálu a u meruněk i ochranu květů před mrazem. Moniliniová spála (Monilinia laxa, M. fructicola) je podmíněna chladným a deštivým počasím v době kvetení a přítomnosti zdrojů infekce z mumifikovaných plodů a větévek. Jednotlivé květy, plodné větévky vadnou, hnědnou a zasychají, jsou jakoby spálené a při

Plevele 1/215 silnější infekci je na větvích později pozorován i silný výron jantarově zbarvené hmoty (klejotok). Fungicidní ošetření je účinné v době začátku kvetení. V případě chladného a deštivého počasí se ošetření opakuje při dokvétání. K ošetření možno použít přípravky s úč. l.: fenhexamid (Teldor 5 SC), myclobutanil (Talent), prochloraz-mn (Sporgon 5 WP), pyraclostrobin, boscalid (Signum), tebuconazole (Abilis Ultra, Horizon 25 EW, Lynx, Ornament 25 EW) a trifloxystrobin (Zato 5 WG). Pozn: * jenom do spotřebování zásob Chrpa modrá (Centauera cyanus L.) zkumech. V České republice roste spíše v nížinách a pahorkatinách, ale může vystupovat až do výšky 6 m n. m. Její výskyt je roztroušený s lokálními ohnisky vyznačující se vysokou populační hustotou. Zastoupena je převážně na okrajích polí odkud se při zanedbané regulaci plevelů šíří dále do prostoru. Naleznout ji můžeme také na rumištích, okrajích polních cest, úhorech apod. Poměrně dobře snáší sucho, proto upřednostňuje dobře propustné alkalické půdy a slunná stanoviště. V historii bývala dominantním plevelem převážně na půdách s nízkou přirozenou úrodností. Na půdách úrodných a těžších s dostatkem živin byla nahrazována spíše koukolem polním. Chrpa modrá představovala v historii velice obtížný plevel převážně v ozimých obilninách. Biologie a ekologie Nažky chrpy polní Rozšíření a výskyt Foto: J. Štrobach Chrpa modrá pochází nejspíše z jižní Evropy a jihozápadní Asie, odkud se zemědělskými produkty rozšířila téměř do celého světa (Asie, Severní a Jižní Amerika, Austrálie a severní Afrika), např. v Severní Americe se jedná o zdomácnělý druh, který se i invazivně šíří do dalších oblastí. V České republice se jedná o archeofyt, jelikož k nám byla zavlečena již v době kamenné s pěstováním obilí. Semena chrpy byla také nalézána v kolových švýcarských stavbách při archeologických prů- Chrpa polní semenáčky Chrpa polní bývala podobně jako koukol nebo sveřep specifickým plevelem ozimů, ale v poslední době se více objevují jarní formy chrpy vzcházející na jaře. Chrpa dosahuje výšky kolem jednoho metru a svým vzrůstem může přerůstat běžně pěstované obilniny nebo řepku. Lodyhy jsou přímé, hranaté, chlupaté a při dostatku prostoru silně větvené, v dobře zapojených porostech vytváří větví pouze několik. Listy jsou kopinatého tvaru, lysé, střídavé, zubaté až peřenoklané. Na konci větví nebo lodyhy chrpa vytváří květní úhory. Květní úbory mají v průměru 2 až 3 cm, okrajové květy jsou tmavě modré a trubkovité, ve středu jsou purpurově terčové. Kvete od června do září s největší frekvencí kvetení v červenci před sklizní obilnin. Ojediněle můžeme kvetoucí chrpu zastihnout i v říjnu nebo i v listopadu. Plodem jsou nedělené celokrajné nažky. Nažky jsou 4 5 mm dlouhé s ostnitým chmýrem. Jedna rostlina dokáže vyprodukovat až 7 semen. Semena chrpy obyčejně vzchází etapovitě. Část semen vzchází na podzim a část semen dokáže vzcházet i na jaře. Obvykle chrpy vzešlé na jaře jsou menšího vzrůstu nežli chrpy vzešlé na podzim. Semena si uchovávají klíčivost 6 1 let. Běžná hloubka pro vzcházení semen je 3 cm, ale semena mohou ojediněle vyklíčit i z 5 cm Mladá rostlina chrpy polní hloubky. Hranice pro vzcházení semen se tedy pohybuje něco mezi 5 a 6 cm. Z větší hloubky nežli 6 cm vzchází pouze vzácně. V historii se chrpa šířila jednak špatně vyčištěným obilím, jednak i chlévskou mrvou, kam se semeno dostávalo s krmnou a podestýlfoto: J. Štrobach Foto: J. Štrobach Chrpa modrá v historii patřila mezi velice rozšířené a významné plevele, které způsobovaly zemědělcům nemalé škody. I když v průběhu historie byla na regulaci chrpy využita řada prostředků, nepodařilo se chrpu zcela potlačit. V současnosti sice chrpa nepatří mezi nejvýznamnější plevele, ale lokálně působí škody stále. Foto: J. Štrobach Ing. Jan Štrobach, Ph.D. doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Květ chrpy polní kovou slámou. Semena prošlá trávicím traktem přežvýkavců ztrácejí jen z části klíčivost, a proto pro hnojení je nutné využívat pouze mrvu odleželou delší dobu. Při hromadném výskytu chrpy se doporučovalo využívat čerstvou mrvu v okopaninách, po níž následovaly jařiny. V jařinách se chrpa vyskytovala pouze zřídka a ojediněle neboť mladé klíční rostliny bývaly v jarním obdělávání půdy ničeny. V současné době můžeme chrpu zastihnout i mimo porosty obilnin, např. v hrachu, okopaninách nebo v pícninách, ve víceletých pícninách se chrpa objevuje v prvním roce po vysetí v době, kdy porosty píce nejsou doposud zapojeny. 15

Plevele 1/215 Škodlivost chrpy V historii bývala chrpa při zkrmování nebezpečná pro hospodářská zvířata. Sláma s chrpou je pro zvířata nechutná, a proto znehodnocovala slámu pro krmení. Semena chrpy obsažená v jádru způsobovala u koní katary. Jednotlivé rostliny chrpy v porostech zemědělských plodin spíše zvyšují biodiverzitu nežli ztráty na produkci apod., ale při zvýšené populační hustotě může škodit díky mohutnému a hustému kořenovému systému odnímáním vody a živin z půdy. Za zmínku stojí nepřímá škodlivost chrpy uváděná často v meziválečné odborné zemědělské literatuře: V blízkosti měst působí chrpa škodu nepřímo tím, že měšťáci rádi ji Silné zaplevelení chrpou polní Foto: J. Štrobach trhají do kytic, podobně jako jiné ozdobné plevele např. mák, koukol aj., a sešlapávají a poškozují při tom dozrávající obilí. Význam chrpy Chrpa polní je významnou medonosnou a pylodárnou rostlinou, představující potravu pro včely v době nízké potravní nabídky. Chrpa se také stala objektem zájmů šlechtitelů a její plnokvěté formy se jako letničky pěstují na zahradách. Často se pěstuje pro vazbu do suchých květin, kde si uchovává svoji modrou barvu. V lidovém léčitelství se používá květ chrpy. Léčivé látky v chrpě obsažené se využívají k potlačení zánětlivých a hnisavých chorob. Sytého barviva chrpy se používá k obarvení některých čajových směsí a léků. Výskyt plevelů jarního ječmene v podmínkách odlišného střídání plodin Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Alexandr Neischl Agronomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně Souhrn Pokusný pozemek se nachází na pokusné stanici v Žabčicích (MENDELU). Sledování zaplevelení bylo prováděno v porostech jarního ječmene pěstovaného ve třech odlišných variantách střídání plodin. Prvním polním pokusem je dlouhodobá monokultura jarního ječmene. V druhém polním pokusu byl použit Norfolkský osevní postup. Ve třetím polním pokusu je použit sedmihonný osevní postup. Zaplevelení porostu jarního ječmene bylo vyhodnoceno na jaře před aplikací herbicidů v letech 28 až 211. Ke zjištění vlivu osevních postupů na jednotlivé druhy plevelů byla použita kanonická korespondenční analýza CCA (Canonical Correspondence Analysis). V průběhu sledování bylo nalezeno 42 druhů plevelů. Nejvyšší zaplevelení bylo zaznamenáno na monokultuře jarního ječmene, naopak nejnižší bylo na variantě s Norfolkským osevním postupem. Na základě analýzy CCA je možné nalezené druhy plevelů rozdělit do několika skupin. Na variantě s monokulturou jarního ječmene se nejčastěji vyskytovaly druhy Avena fatua, Galium aparine. Na variantě s Norfolkským osevním postupem byly často zastoupeny druhy: Convolvulus arvensis, Chenopodium album, Lamium amplexicaule. Na variantě sedmihonného osevního postupu byly časté druhy Fallopia convolvulus, Veronica polita. Klíčová slova: plevele, střídání plodin, jarní ječmen Weeds of spring barley in conditions of different crop rotation Summary The field trial is located at experimental station in Žabčice (MENDELU). The monitoring of weed infestation was conducted in growths of spring barley cultivated in three different types of crop rotation. Long-term monoculture of spring barley is the first field attempt. Norfolk crop rotation was used in the second experiment. And seven-step crop rotation system was applied in the third one. Weed infestation was evaluated before herbicide application in spring during years 28 till 211. Canonical Correspondence Analysis (CCA) was used for detection of crop rotation influence to particular weed species. It was found 42 species of weeds within the monitoring. The highest weed infestation was observed on the monoculture of spring barley, while the lowest was on the variant of Norfolk crop rotation system. Based on CCA analysis is possible divided found weed species to several groups. Species of Avena fatua and Galium aparine were the most frequently observed on the variant with monoculture of spring barley. Species of Convolvulus arvensis, Chenopodium album and Lamium amplexicaule were often delegated on the variant with Norfolk crop rotation system. Fallopia convolvulus and Veronica polita were frequent species of the seven-step crop rotation variant. Keywords: weeds, crop rotation, spring barley Úvod Výběr plodin a jejich vhodné střídání v rámci sledu plodin jsou jedním z nejúčelnějších agrotechnických opatření. Správné střídání plodin nezvyšuje náklady na produkci, ale naopak zvyšuje produkci, a to optimálním využitím přírodních podmínek. S ohledem na zvýšení biodiverzity a ochranu půdy a životního prostředí je cílem zajistit pestrou skladbu plodin s dostatečným zastoupením plodin zúrodňujících. Skladba plodin musí být vždy 16 určitým kompromisem mezi stanovištními a ekonomickými podmínkami a musí splňovat i požadavky ekologické, především udržení půdní úrodnosti, pestrost a stabilitu systému. Současná rostlinná produkce v České republice je charakteristická úzkou skladbou plodin. Struktura pěstovaných plodin je ovlivněna jak vhodností půdně-klimatických podmínek pro pěstování jednotlivých druhů polních plodin, tak stále více podmínkami na trhu (Procházková a kol., 211). Začlenění pícnin (krmných plodin) do osevních sledů nebo zařazením luk a pastvin do střídání plodin je dnes chápáno jako jedna z možností, jak omezit negativa intenzivní agrotechniky v severní Itálii. Rotace plodin bude mít i pozitivní vliv na plevelnou flóru, což se může projevit ve snížení dávek herbicidů a zvýšením udržitelnosti zemědělství. Louky a pastviny prokázaly mimořádnou schopnost čisticího efektu, kdy v šestiletém cyklu snížily až o jednu třetinu půdní zásobu semen plevelů (Tomasoni a kol., 22).

1/215 Průměrný počet jedinců plevelů ve variantách střídání plodin a v jednotlivých letech Osevní postup Rok sledování Druhy plevelů monokultura Norfolkský sedmihonný 28 29 21 211 Amaranthus spp.,8,9,7,19,13 Anagallis arvensis,8,6,3,9,1,1,11 Atriplex patula,1,1 Arctium tomentosum,2,1,2 Artemisia vulgaris,1,1,1,1 Avena fatua,48,23,4,37 Beta vulgaris,6,8,1 Capsella bursa-pastoris,2,1,2,1 Carduus acanthoides,1,1,1,1 Cirsium arvense,9,54,66,69,51,19,33 Consolida orientalis,6,3,3,9 Convolvulus arvensis,2,84,33,6,52 1,2 Echinochloa crus-galli,3,6,8,4 Euphorbia helioscopia,1,2,1,1,2 Fallopia convolvulus,99,36 1,17 1,83,45,41,67 Fumaria officinalis,1,1,1,1 Galium aparine 8,22,46,14 2,41,7 6,21 2,44 Geranium pusillum,1,1 Chenopodium album,4,28,17,17,5,22,22 Chenopodium hybridum,9,13 Lamium amplexicaule,72,72,21,7,6,77,67 Lamium purpureum,1,5,1,6 Malva neglecta,6,1,1,8 Microrrhinum minus 1,27,2,8,38,47,19,78 Papaver rhoeas,1,1,1,1 Persicaria lapathifolia,24,6,15,15,17,1,19 Plantago major,1,14 Polygonum aviculare,6,15,3,6,2,23 Senecio vulgaris,1,1 Setaria pumila,1,1 Silene noctiflora 3,55,66,65 2,41,91 1,53 1,63 Sinapis arvensis,45,12,21,28 Sonchus oleraceus,9,15,18,6,3,37,1 Stachys palustris,6,6,1,1 Stellaria media,26,13,12,26,3,26,13 Taraxacum officinale,1,1,6,3,1,4,1 Thlaspi arvense,3,16,2,15,1,1,34 Trifolium pratense,33,1,17,26 Tripleurospermum inodorum,3,3,2,1,5 Veronica persica,1,43,44,69,29,31 Veronica polita,27,53 3,9 1,67,57 3,85,17 Viola arvensis,8,3,7,16,1,6 Počet jedinců 16,82 6,27 9,52 12,59 5,1 16,3 9,57 Ramsdale a kol. (25) uvádějí, že podle jejich výsledků je možné snížit hustotu plevelů a omezit aplikaci herbicidů využíváním vhodné kombinace střídání plodin a zpracováním půdy. Nicméně bez použití herbicidů k regulaci problematických plevelů, jako je např. pcháč oset, se neobejdeme, pokud chceme zabránit silnému zaplevelení a vysokým výnosovým ztrátám. Klasické střídání pěstovaných plodin udržuje rovnovážný vztah mezi ozimými a jarními pleveli a mezi jednoděložnými a dvouděložnými druhy plevelů. V důsledku stálého zužování osevních postupů a zvyšování koncentrace obilnin vede k posunu struktury plevelných druhů. Na zvýšené zastoupení ozimých plodin reagují plevelné druhy velmi rychle. Mezi často vyskytující se druhy v ozimých plodinách patří: svízel přítula, heřmánkovec nevonný, chundelka metlice, mák vlčí. Časté opakování sledů ozimů vede k vytvoření vysoké půdní zásoby jejich semeny, což se projeví obtížnějším hubením v následujících letech. Stejný princip funguje i u jarních plodin, kde se zvyšuje koncentrace druhů, které jsou pro jarní období typické. Např. vysoké zastoupení kukuřice je příčinou zvýšení zaplevelení lipnicovitými trávami, merlíky nebo lilkem černým (Klasen & Fretag, 24). Střídání plodin výrazně ovlivňuje i zaplevelení, a to jak druhové spektrum plevelů, tak i intenzitu zaplevelení. Dále vytváří životní Plevele prostor pro jednotlivé plevelné druhy, které se v něm mohou více či méně uplatnit, a tím se může postupně měnit i druhové spektrum. Materiál a metodika Pokusný pozemek se nachází na pokusné stanici v Žabčicích (Mendelova univerzita v Brně) a patří do geomorfologické oblasti Dyjsko-svratecký úval. Žabčice se nachází v nadmořské výšce 184 metrů v rovinatém terénu. Obec leží ve vzdálenosti necelých 25 km jižně od města Brna v Jihomoravském kraji. Oblast Žabčic patří do kukuřičné výrobní oblasti a do velmi teplého a suchého klimatického regionu. Podle sledování klimatu za posledních třicet let je průměrná roční teplota 9,2 C, úhrnem srážek náleží lokalita k sušším oblastem. V třicetiletém průměru činí roční úhrn srážek 483,3 mm. Převládající severozápadní větry způsobují na stanovišti vodní deficit. Sledování zaplevelení bylo prováděno v porostech jarního ječmene pěstovaného ve třech odlišných variantách střídání plodin. Prvním polním pokusem je dlouhodobá monokultura jarního ječmene, která byla založena v roce 197. Střídání plodin v druhém polním pokusu je podle Norfolkského osevního postupu, jenž byl založen v roce 197 a částečně upraven v 22. Sled plodin je následující: jetel luční, ozimá pšenice, kukuřice na zrno, jarní ječmen. Třetí polní pokus byl založen v roce 24 a měl by být modelovým příkladem hospodaření s živočišnou výrobou v sušších klimatických podmínkách. V polním pokusu je použit sedmihonný osevní postup. Sled plodin je následující: vojtěška setá první užitkový rok, vojtěška setá druhý užitkový rok, ozimá pšenice, kukuřice setá (silážní), ozimá pšenice, cukrovka, jarní ječmen. Na všech variantách pokusu byly použity vždy stejný herbicid ve stejné dávce i termínu aplikace, mechanická regulace plevelů nebyla prováděna. Zaplevelení porostu jarního ječmene bylo vyhodnoceno na jaře před aplikací herbicidů Obr. 4 Pohled na polní pokusnou stanici Žabčice 17 Foto: MENDELU

Plevele 1/215 Obr. 1 Graf vyjadřující průměrný počet jedinců jednotlivých druhů plevelů na variantách osevních postupů Průměrný počet rostlin (ks.m-2) 16, 14, 12, 1, 8, 6, 4, 2,, 18 Monokultura Norfolkský Sedmihonný Střídání plodin Ostatní Sonchus oleraceus Sinapis arvensis Persicaria lapathifolia Avena fatua Chenopodium album Stellaria media Veronica persica Convolvulus arvensis Cirsium arvense Microrrhinum minus Lamium amplexicaule Fallopia convolvulus Veronica polita Silene noctiflora Galium aparine Obr. 2 Průměrný počet jedinců plevelů v jednotlivých letech a na variantách osevních postupů s vyznačenými intervaly spolehlivosti v letech 28 až 211. Byla použita početní metoda, počty plevelů byly zjišťovány na 1 m², u každé varianty zpracování půdy a střídání plodin ve 48 opakováních. České a latinské názvy jednotlivých druhů plevelů byly použity podle Kubáta (22). Statistické zpracování počtu jedinců bylo provedeno pomocí programu STATISTICA. CZ a byla aplikována analýza rozptylu a následně metody minimální průkazné diference (LSD). Ke zjištění vlivu osevních postupů na jednotlivé druhy plevelů, které se vyskytovaly v polním pokusu, byly použity mnohorozměrné analýzy ekologických dat. Výběr optimální analýzy se řídil délkou gradientu, zjištěného segmentovou analýzou DCA. Dále byla použita kanonická korespondenční analýza CCA. Při testování průkaznosti pomocí testu Monte-Carlo bylo propočítáno 499 permutací. Data byla zpracována pomocí počítačového programu Canoco 4.. (Ter Braak, 1998). Výsledky V průběhu sledování bylo identifikováno 42 druhů plevelů. Průměrné počty jedinců plevelů v jednotlivých variantách osevních postupů jsou uvedeny v tabulce a graficky vyjádřené na obr. 1. Výsledky statistického zpracování jsou uvedeny v grafu (obr. 2). Z výsledků a statistického hodnocení počtu jedinců je patné, že nejvyšší zaplevelení jarního ječmene bylo na variantě s monokulturou, naopak nejnižší zaplevelení bylo na variantě s Norfolkským osevním postupem. Na úroveň zaplevelení měl významný vliv i. V roce 29 bylo zaplevelení velmi nízké, a dokonce rozdíly mezi jednotlivými variantami střídání plodin v tomto roce nebyly statistiky průkazné, na rozdíl od ostatních let. Ke statistickému zpracování výsledků zaplevelení jarního ječmene v různých osevních postupech byla použita kanonická korespondenční analýza CCA. Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů plevelů a variant osevních postupů, a to na základě dat, která byla o frekvenci výskytu plevelných druhů zjištěna. Výsledky následně graficky vyjádří pomocí ordinačního diagramu. Druhy plevelů a sledované varianty faktorů (osevní postup) jsou zobrazeny body odlišného tvaru a barvy. Výsledky analýzy CCA, která hodnotila vliv osevních postupů na výskyt plevelů, jsou signifikantní na hladině významnosti =,2, pro všechny kanonické osy (obr. 3). Na základě analýzy CCA je možné nalezené druhy plevelů rozdělit do čtyř skupin. První skupina je tvořena druhy plevelů, jejichž výskyt byl především na variantě s monokulturou jarního ječmene a jsou to: Avena fatua, Consolida orientalis, Galium aparine, Microrrhinum minus, Silene noctiflora, Stachys palustris. Do druhé skupiny patří druhy plevelů vyskytující se na variantě s Norfolkským osevním postupem a jsou to: Amaranthus spp., Anagallis arvensis, Artemisia vulgaris, Capsella bursa- -pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Fumaria officinalis, Geranium pusillum, Chenopodium album, Chenopodium hybridum, Lamium amplexicaule, Malva neglecta, Papaver rhoeas, Polygonum aviculare, Sonchus oleraceus, Thlaspi arvense, Trifolium pratense, Tripleurospermum inodorum, Veronica persica. Třetí skupina je vytvořena z druhů plevelů, které byly především na variantě sedmihonného osevního postupu a jsou to: Arctium tomentosum, Beta vulgaris, Carduus acanthoides, Echinochloa crus-galli, Euphorbia helioscopia, Fallopia convolvulus, Lamium purpureum, Foto: J. Winkler Obr. 5 Rostlina rozrazilu lesklého (Veronica polita)

Plevele 1/215 Obr. 6 Klíční rostlina rozrazilu lesklého (Veronica polita) Plantago major, Senecio vulgaris, Setaria pumila, Sinapis arvensis, Taraxacum officinale, Veronica polita. Druhy plevelů řazené do čtvrté skupiny jednoznačně nepreferují žádnou ze sledovaných variant osevního postupu. Do této skupiny patří druhy: Persicaria lapathifolia, Stellaria media, Viola arvensis. Diskuse a závěr Na základě vyhodnocení čtyřletých výsledků můžeme konstatovat, že dlouhodobé pěstování jarního ječmene v monokultuře vede k vyššímu zaplevelení. Dále je zřejmé, že se výrazně mění druhové spektrum plevelů, kdy výrazně posílilo zastoupení svízele přítuly (Galium aparine). Tento druh můžeme považovat za velmi obtížně regulovatelný a velmi konkurenčně zdatný právě v porostech jarního ječmene. Vyšší zastoupení bylo zaznamenáno také u ostrožky východní (Consolida orientalis), která je stále považovaná za cizí expanziv- ní plevel. Dalším problematickým druhem z pohledu regulace plevelů je oves hluchý (Avena fatua), jehož výskyt byl vyšší na monokultuře jarního ječmene. Naopak druhy hledíček menší (Microrrhinum minus) a silenka noční (Silene noctiflora) jsou považovány za méně škodlivé a spíše vzácné plevele, i přesto jim podmínky opakovaného pěstování jarního ječmene velmi vyhovují. Ječmen pěstovaný v Norfolkském osevním postupu byl nejméně zaplevelenou variantou. Žádný druh plevele zde výrazně nedominoval. Ovšem byl zde vyšší podíl vytrvalých druhů plevelů jako svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a pcháč oset (Cirsium arvense). Na této variantě bylo vyšší zastoupení merlíku bílého a zvrhlého (Chenopodium album, Ch. hybridum), tyto druhy se zde patrně dostávají pomocí chlévského hnoje, kterým je hnojena předplodina ječmene (kukuřice na zrno). Typickým druhem pro tuto variantu byl jetel luční (Trifolium pratense), který je pěstován v tomto osevním postupu. Pro jetel není pokusná lokalita příliš vhodná z důvodu nedostatečných srážek, je tedy pravděpodobné, že část semen jetele upadá do dormance a vyklíčí až v následujících plodinách, tedy i v ječmenu. Obr. 7 Klíční rostlina svízele přítuly (Galium aparine) Foto: J. Winkler Vysvětlivky k ordinačnímu diagramu: monokultura monokultura jarního ječmene, Norfolk_OP Norfolkský osevní postup, 7_OP sedmihonný osevní postup Zkratky druhů: Ama sp. Amaranthus spp., Ana arve Anagallis arvensis, Atr patu Atriplex patula, Arc tome Arctium tomentosum, Art vulg Artemisia vulgaris, Ave fatu Avena fatua, Bet vulg Beta vulgaris, Cap burs Capsella bursa-pastoris, Car acan Carduus acanthoides, Cir arve Cirsium arvense, Con orie Consolida orientalis, Con arve Convolvulus arvensis, Ech crus Echinochloa crus-galli, Eup helio Euphorbia helioscopia, Fal conv Fallopia convolvulus, Fum offi Fumaria officinalis, Gal apar Galium aparine, Ger pusi Geranium pusillum, Che albu Chenopodium album, Che hybr Chenopodium hybridum, Lam ampl Lamium amplexicaule, Lam purp Lamium purpureum, Mal negl Malva neglecta, Mic minu Microrrhinum minus, Pap rhoe Papaver rhoeas, Per lapa Persicaria lapathifolia, Pla majo Plantago major, Pol avic Polygonum aviculare, Sen vulg Senecio vulgaris, Set pumi Setaria pumila, Sil noct Silene noctiflora, Sin arve Sinapis arvensis, Son oler Sonchus oleraceus, Sta palu Stachys palustris, Ste medi Stellaria media, Tar offi Taraxacum officinale, Thl arve Thlaspi arvense, Tri prat Trifolium pratense, Tri inod Tripleurospermum inodorum, Ver pers Veronica persica, Ver poli Veronica polita, Vio arve Viola arvensis. Foto: J. Winkler Foto: J. Winkler Obr. 3 Ordinační diagram vyjadřující vztahy mezi jednotlivými plevelnými druhy a variantami osevních postupů Obr. 8 Klíční rostliny hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule) Varianta sedmihonného osevního postupu byla z pohledu zaplevelení typická výraznými rozdíly v intenzitě zaplevelení mezi jednotlivými roky sledování. Dominantním druhem zde byl rozrazil lesklý (Veronica polita), který se také významně vyskytoval v předcházejících plodinách, jako byla vojtěška a ozimá pšenice. Dalším významným druhem byla opletka obecná (Fallopia convolvulus), která se často vyskytovala v jiných předchozích plodinách, a to především v kukuřici a cukrovce. U těchto druhů můžeme předpokládat, že jsou schopny vytvořit velké množství semen v předcházejících plodinách, a tím obohatit půdní semennou banku. Semena z půdní zásoby pak klíčí v porostech jarního ječmene a zvyšují jeho zaplevelení. Je zřejmé, že střídání plodin výrazně zasahuje do populace plevelů. Vysoký podíl obilnin, respektive jarního ječmene ve struktuře plodin vytváří podmínky pro vyšší zaplevelení druhy, jako jsou svízel přítula a oves hluchý, dále pak umožňuje lépe se uplatnit expanzivním druhům plevelů. Naopak relativně pestré osevní postupy (sedmihonné) zvyšují druhovou diverzitu plevelů a omezují obtížně hubitelné plevele. Také ovšem umožňují výrazné 19

Škůdci rostlin Foto: J. Winkler Foto: J. Winkler Foto: J. Winkler 1/215 Obr. 9 Klíční rostlina opletky obecné (Fallopia convolvulus) Obr. 1 Rostliny pcháče osetu (Cirsium arvense) Obr. 11 Rostlina (Convolvulus arvensis) zvýšení zaplevelení v meteorologicky příznivějších letech a kladou výrazně vyšší požadavky na regulaci plevelů ve všech pěstovaných plodinách. Z pohledu regulace plevelů se jeví jako nejefektivnější Norfolkský osevní postup, tedy postup relativně méně pestrý, ale s vyváženým zastoupením jařin a ozimů, širokořádkových a úzkořádkových plodin. Tento osevní postup také umožňuje dobrou regulaci ve všech pěstovaných plodinách, a to buď s využitím vlastní konkurence plodin, nebo pomocí zpracování půdy, případně pomocí chemické regulace. QJ1218, s názvem: Inovace systémů pěstování obilnin v různých agroekologických podmínkách ČR. C. A. 26: Long-term effects of spring wheat soybean cropping systems on weed populations. Field Crops Research 97, p. 197 28. Ter Braak, C., J. 1998: CANOCO A FORTRAN program for canonical community ordination by [partial] [detrended] [canonical] correspondence analysis (version 4..). Report LWA-88-2 Agricultural Mathematics Group. Wageningen. Tomasoni, C., Borrelli, L., Pecetti, L. 23: Influence of fodder crop rotations on the potential weed flora in the irrigated lowlands of Lombardy, Italy. Europ. J. Agronomy 19, p. 439 -/451. Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU IGA TP 1/213 Studium vybraných faktorů ovlivňujících realizaci biologického potenciálu zemědělských kultur a také v rámci projektu Seznam literatury Klaassen, H., Freitag, J., 24: Dvouděložné plevele a plevelné trávy: znaky pro včasné rozlišení. Limburgerhof: Basf, 27 s. Kubát, K., 22: Klíč ke květeně České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 927 s. ISBN 8-2-836-5. Procházková, B., Dovrtěl, J., Dryšlová, T., Křen, J., Lukas, V., Neudert, L., Smutný, V., Winkler, J. 211: Význam a možnosti optimalizace struktury a střídání plodin v systémech hospodaření na půdě. Certifikovaná metodika, osvědčení 197-1/KÚ/UKZUZ/211. Ramsdale, B. K., Kegode, G. O., Messersmith, C. G., Nalewaja, J. D., Nord, svlačce rolního Recenzoval: doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Roztoči kolem nás jako kritičtí škůdci v rostlinné výrobě RNDr. Tomáš Erban, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Odbor ochrany plodin a zdraví rostlin, Tým: Biologicky aktivní látky v ochraně plodin, Drnovská 57/73, Praha 6 Ruzyně, PSČ 161 6 Roztoči (Acari) jsou velmi různorodou skupinou organismů a vůbec nejrůznorodějším řádem z celé třídy pavoukovců (Arachnida). Zahrnují přibližně 5 tisíc dosud popsaných druhů, což však představuje odhadem pouze 5 % z celkového odhadovaného počtu druhů. Mnoho druhů roztočů je mikroskopických rozměrů a nejmenší druhy dosahují velikosti,9 mm, největší pak až 3 mm veliká klíšťata. Roztoči dokázali osídlit snad všechny typy ekosystémů a najdeme mezi nimi jak volně žijící, tak i parazitické formy. Volně žijící roztoči představují z potravně biologického pohledu predační (dravci), saprofágní (živí se odumřelou organickou hmotou), fungivorní (požírají houby), fytofágní (živí se rostlina- 2 mi), koprofágní (živí se výkaly jiných živočichů) i nekrofágní (živí se mrtvými těly jiných živočichů) druhy. Řada druhů roztočů je sice pro člověka škodlivých, ale mnoho z nich je naopak prospěšných, jako pancířníci (Oribatida), kteří mají výrazný podíl na tvorbě humusu. Navzdory své drobné velikosti jsou roztoči velmi nebezpeční tím, že vynikají krátkým životním cyklem a dokážou se tedy rychle množit. Navíc díky své drobné velikosti unikají často naší pozornosti a všimneme si jich, až když se přemnoží. V dalším textu se zaměříme na roztoče, jejichž život je spjat s životem člověka a má pro člověka ekonomický význam. Zvláštní ohled je brán na význam roztočů v zemědělství rostlinné produkci. Jak došlo k tomu, že roztoči osídlili obydlí člověka a stali se tak synantropními druhy? Pravděpodobným scénářem přechodu roztočů do blízkosti člověka je, že lidé začali postupně sami účelově pěstovat rostliny, hlavně obilniny, a domestikovat zvířata. Proces synantropizace roztočů tedy souvisí s přechodem od společnosti lovců a sběračů ke společnosti usedlé, což odpovídá tzv. neolitické revoluci probíhající v oblastech Středního východu, která se datuje do období mezi 1. a 8. tisíciletím př. n. l. Tím, jak lidé koncentrovali uskladněné potraviny a domácí zvířata čím dál tím ve větším množství, vytvářeli velice vhodná prostředí pro různé škůdce a z našeho hlediska hlavně pro roztoče.

Obr. 2. Oblíbenou komoditou roztoče mlékohuba (Carpoglyphus lactis) je sušené ovoce, zejména sušené meruňky, které svou přítomností zcela znehodnotí Obr. 3. Sviluška chmelová (Tetranychus urticae) klade na spodní strany listů bělavá kulatá vajíčka o průměru asi,1 mm; dospělci velikosti kolem,5 mm vysávají obsah buněk nejvýznamnější příčinu vzniku alergií v prostředích bytů, ale i pracovního prostředí člověka. Je nutno upozornit, že výskyt skladištních roztočů není lokalizován pouze na sklady, ale i na domácnosti, kde mohou být nalezeni jak v potravinách, tak v prachu domácností podobně jako prachoví roztoči. Někdy jsou také skladištní roztoči spolu s prachovými souhrnně označováni jako domácí roztoči pro jejich častý výskyt v domácnostech. Alergenicita roztočů nesmí být podceňována ani vzhledem k profesím pracujícím v zemědělství, kdy několik studií v minulosti pomocí kožních a krevních testů prokázalo imunologickou citlivost pracovníků na skladištní roztoče. Roztoči se tak mohou podílet např. na vzniku pekařského astmatu a obdobných onemocnění z povolání spjatých s imunitním systémem člověka. V posledních letech jsou navíc roztoči spojováni s alergiemi domácích zvířat, a to jak domácích mazlíčků (např. psi, kočky), tak i užitkových zvířat (např. krávy, prasata). Obr. 4. Ve špičatých hálkách listu lípy se skrývá mikroskopický,2 mm veliký vlnovník lipový (Eriophyes tiliae), který je běžným druhem vlnovníka na listnatých dřevinách v Česku Roztoči vážně poškozují i živoucí rostliny Zatímco skladištní roztoči škodí na uskladněných rostlinných produktech, jiné druhy roztočů škodí na živých rostlinách. Takovými druhy roztočů jsou přibližně,5 mm veliké svilušky patřící do čeledi sviluškovití (Tetranychidae), které dokážou vážně poškodit rostliny a zapříčinit až jejich úhyn. Najdeme je obvykle na spodní straně listů, čímž se brání slunečním paprskům proti vysychání. Následkem jejich sání jsou listy skvrnité, pokud jsou listy silně napadené, usychají. Svilušky mohou napadat hospodářské, okrasné i pokojové rostliny. Nejznámějšími druhy jsou sviluška chmelová (Tetranychus urticae) Obr. 3, sviluška ovocná (Panonychus ulmi), či sviluška smrková (Oligonychus ununguis). Dalšími významnými roztoči, kteří poškozují živoucí rostliny, jsou vlnovníci (Eriophyidae). Vlnovníci způsobují na listech rostlin vystouplé útvary zduřelého pletiva, kterým se říká hálky, jež poskytují vlnovníkům úkryt. K významnějšímu hospodářskému poškození však dochází až při velmi silném napadení listů. Vlnovník révový (Colomerus vitis) je původcem plstnatosti révy vinné, kdy se na horní straně čepelí listů vytváří zeleně nebo červeně zbarvené vypoukliny (puchýře). Foto: T. Erban Foto: T. Erban Podstatná část roztočů přešla ze svého přirozeného prostředí ke člověku z luk, lesů, obydlí ptáků či savců. Ačkoliv mohou být roztoči ve svém původním, přirozeném prostředí užiteční například rozkladem organické hmoty, v prostředí člověka škodí, znehodnocují zásoby, ohrožují zdraví člověka a způsobují tak nemalé ekonomické ztráty. Jejich nebezpečnost je dána také tím, že mají obecně velmi krátký životní cyklus, tedy že se velmi rychle množí a díky své drobné velikosti ve srovnání s jinými většími škůdci je člověk snadno přehlédne a napadení se zjistí až při jejich přemnožení. Obecně také platí, že roztoči jsou méně náchylní k různým pesticidům než hmyz, a tak je často těžší se jich, ve srovnání s hmyzími škůdci, zbavit. Foto: T. Erban Foto: T. Erban Obr. 1. Roztoč zhoubný (Tyrophagus putrescentiae) napadá řadu skladovaných produktů, najdeme jej ve skladech obilovin, ale i olejnin, v mouce, moučných produktech, ale třeba i v sýrech, značné problémy tvoří v plísňových kulturách. Jeho potravní preference jsou na tuky bohaté potravní zdroje. Oblíbenou potravou roztoče zhoubného jsou granule pro psy: A) roztoč je viditelný na granuli pro psy jako bílé tečky a žírem postupně narušuje celistvost granule, až se granule úplně rozpadne; B) detail roztoče zhoubného na granuli pod lupou Hospodářsky nevýznamnější druhy synantropních roztočů a jejich význam V zemědělských skladech a provozech se setkáváme s pestrým zastoupením skladištních roztočů, ti jsou celosvětově (kosmopolitně) rozšířeni. Jedná se především o skladokazovité roztoče (čeleď Acaridae) jako roztoč moučný (Acarus siro) či roztoč zhoubný (Tyrophagus putrescentiae) Obr. 1, dále pak roztoče z čeledi Glycyphagidae: roztoč ničivý (Lepidoglyphus destructor), roztoč domácí (Glycyphagus domesticus) nebo roztoče z čeledi Carpoglyphidae: roztoč mlékohub (Carpoglyphus lactis) Obr. 2. Tito roztoči jsou velicí přibližně,5 mm a jsou významní nejen tím, že znehodnocují uskladněné komodity žírem, ale zároveň je kontaminují svými těly, zbytky těl, exkrety a exkremety. Jsou známi jako významní producenti alergenů blízce příbuzných alergenům prachových roztočů rodu Dermatophagoides, které tvoří Foto: T. Erban Škůdci rostlin 1/215 Obr. 5. Vlnovník ořešákový (Aceria erineus) vytváří na listech ořešáku až několik mm veliké hálky puchýřkovitého charakteru 21

Choroby rostlin 1/215 Foto: T. Erban Obr. 6. Samičky kleštíka včelího (Varroa destructor) jsou veliké přibližně 1,5 mm, sají na včele medonosné, ubírají jí tak živiny, ale zároveň zanáší do včel patogeny Vlnovník rybízový (Cecidophyopsis ribis) způsobuje škody na rybízu a angreštu, snižuje úrodu a oslabené keře hynou. Dále jsou známí vlnovník lipový (Eriophyes tiliae) Obr. 4 či vlnovník ořešákový (Aceria erinea) Obr. 5. Za zmínku stojí, že vlnovníkům jsou dosti blízce příbuzní a vzhledově podobní trudníci, z nichž trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis) parazitují v mazových žlázách člověka a mohou být u lidí příčinou akné. Mezi známé roztočové škůdce rostlin patří také asi,1 mm veliký roztočík jahodníkový (Tarsonemus fragariae). Tento roztoč napadá nejen jahodníky, ale i některé druhy okrasných rostlin. Svým působením snižuje výnosy, napadené listy hnědnou a odumírají. Roztočíku jahodníkovému je blízce příbuzný roztočík včelí (Acarapis woodi), který je endoparazitem včely medonosné, tento asi,1 mm veliký roztoč však ve srovnání s roztočem Varroa (viz text dále) nezpůsobuje vážnější škody. Kleštík včelí (Varroa destructor) je kritickým škůdcem ve včelařství Významná část rostlinné produkce je závislá na opylení a klíčovým opylovačem je včela medonosná (Apis mellifera). Jen zdravá a silná včelstva mají dostatečnou opylovací sílu a dokážou zároveň produkovat včelí produkty, které jsou významnou zemědělskou komoditou nejen v Česku, ale i jinde ve světě. Asi nejskloňovanějším roztočem v zemědělství posledních let je roztoč Varroa (Obr. 6), který je parazitickým roztočem včely medonosné. V posledních letech se setkáváme s fenoménem zvaným náhlý kolaps včelstev (anglicky Colony Collapse Disorder, ve zkratce CCD). Ačkoliv bylo celkově popsáno více než 6 faktorů zahrnujících nedostatečnou výživu, expozici pesticidům a agrochemikáliím, a různé patogeny a škůdci, je za nejkritičtější faktor CCD stále považován roztoč Varroa. Oslabená včelstva, ať už z jakéhokoliv důvodu totiž roztoči těžce odolávají, a roztoč je dokáže doslova zdecimovat. Varroa navíc do včelstva zanáší patogeny (virové, bakteriální, houbové), a tak způsobuje sekundární nákazu. Pokud včelaři včas neošetří včelstvo a nezbaví se před zazimováním včelstva roztoče Varroa, hrozí vážné riziko, že včelstvo do jara nepřežije. Uvedené druhy roztočů jsou velmi významnými škůdci, proto jsou jakékoliv poznatky o jejich biologii nezbytné pro jejich kontrolu. Výzkumem biologie synantropních (skladištních a prachových roztočů) a roztoče Varroa se intenzivně zabývá výzkumný tým Biologicky aktivní látky v ochraně plodin ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i. v Praze-Ruzyni. Tento text vznikl za podpory projektů poskytovatele Ministerstva zemědělství ČR, čísla projektů: NAZV-QJ13185, NAZV- -QI111A119 a RO414. 22 Výskyt Candidatus Phytoplasma pyri v hmyzích vektorech v ČR Ing. Eva Chroboková, Ph.D. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s. r. o. Souhrn: Byl sledován výskyt hmyzích vektorů fytoplazmového chřadnutí hrušně (Cacopsylla pyri, C. pyrisuga, C. pyricola) ve výsadbách hrušní s ekologickým, konvenčním a integrovaným režimem ošetřování. Mery byly sklepávány ve 14denních intervalech, spočítány a druhově determinovány. Podle výsledků monitoringu byl zvýšený nálet mer zaznamenán již v březnu, dále v květnu, nejsilnější nálety byly zpravidla koncem června a začátkem července. Celkově bylo v ekologických výsadbách zjištěno relativně méně mer (8. 7. 21, maximum 9 jedinců C. pyri v ekologické výsadbě 2) v porovnání s ostatními výsadbami (28. 6. 211, maximum 785 jedinců C. pyri v integrované výsadbě). V integrované výsadbě byly zjištěny dvě pozitivní mery C. pyri. V ekologických výsadbách může být podporována existence přirozených nepřátel mer a tím může být snížen výskyt a další šíření fytoplazmy. Klíčová slova: Candidatus Phytoplasma pyri, mera hrušňová, citlivost, rezistence, režimy pěstování Occurence of Candidatus Phytoplasma pyri in insect vectors in the Czech Republic Abstract: Incidence of insect vectors of pear decline phytoplasma (Cacopsylla pyri, C. pyrisuga, C. pyricola) was observed in pear orchards with organic, conventional and integrated treatment regimen. Psyllids were captured in 14 - day intervals, calculated and species determined. Increased occurence od psyllids was recorded in March and May, the strongest raids were found usually in late June and early July. In organic orchards relatively less amount of psyllids was detected (8/7/21, a maximum of 9 individuals of C. pyri in organic planting 2) compared to other orchards (28/6/211, maximum 785 individuals of C. pyri in an integrated orchard). Two phytoplasma positive individuals of C. pyri were found in an integrated planting. The existence of natural enemies of psyllids could explain reduced incidence of psyllids in organic orchards, which could lead to reduced phytoplasma dissemination. Key words: Candidatus Phytoplasma pyri, pear psylla, sensitivity, resistance, management regimes Úvod Fytoplazmové chřadnutí hrušně (pear decline, PD) je způsobeno fytoplazmou Candidatus Phytoplasma pyri (Seemüller, Schneider, 24). Jeho výskyt byl poprvé zaznamenán v 5. letech 2. století v Severní Americe (McLarty, 1948, Woodbridge et al., 1957) a o několik let později v České republice (Blattný, Váňa, 1974). K přenosu této fytoplazmy dochází prostřednictvím mer rodu Cacopsylla. Pomocí PCR/RFLP analýz byla zaznamenána přítomnost fytoplazmy 'Ca. P. pyri' v jedincích C. pyricola, C. pyri a C. pyrisuga (Lethmayer et al., 211). Výskytem mer v hrušňových výsadbách se dále zabývali

Choroby rostlin Foto: E. Chroboková Foto: E. Chroboková 1/215 Obr. 1 Příznaky chřadnutí hrušně na stromu hrušně ve výsadbě Obr. 2 Příznaky chřadnutí hrušně na větvích hrušně Kučerová et al. (27) a Süle et al. (27). Typickými příznaky fytoplazmového onemocnění jsou červenání listů a postupné odumírání stromů od jednotlivých větví až po celý strom. Příznaky jsou zřetelné pouze v pozdním létě a na podzim, nikoliv na jaře. Různé botanické druhy nebo odrůdy hrušní vykazují různou citlivost na chřadnutí hrušně. Mezi citlivé druhy řadíme Pyrus pyrifolia nebo P. ussuriensis, které z toho důvodu nejsou používány jako podnože. Mezi podnože rezistentní řadíme např. OHxF 51 ( Brokly ), OHxF 87 ( Daytor ), OHxF 333 ( Brokmal ), OHxF 97, podnoží odolnou vůči chřadnutí hrušně je kupříkladu kdouloň Sydo. Vzhledem k tomu, že významný vliv na šíření této fytoplazmy má hojný výskyt jejích přenašečů, byla v prezentované práci zjišťována přítomnost fytoplazmy v merách odchycených ve výsadbách hrušní s různým režimem ošetřování. noceny elektroforeticky (1,5% agarózový gel, napětí 7 V, 5 minut). Materiál a metodika Odchyty mer: Z výsadeb hrušní s ekologickým, integrovaným a konvenčním způsobem ošetřování byly mery sklepávány ve 14denním intervalu po dobu celého vegetačního období a následně byly druhově determinovány a spočítány. Izolace DNA, nested-pcr/rflp analýzy DNA byla izolována vždy ze dvou jedinců mer. DNA byla izolována kitem Wizard Genomic DNA Purification Kit (Promega). Analýza nested-pcr (R16F2n/R2-fU5/rU3; Gundersen, Lee, 1996; Lee et al., 1993; Lorenz et al., 1995) probíhala s 2 ng DNA ve finálním reakčním objemu 25 μl (podle protokolu Schaff et al., 1992). Reakční mix obsahoval 1x COMBI PPP Master Mix (TopBio) včetně polymerázy, PCR-H2O a templátové DNA. Analýza nested-pcr probíhala v termocykleru za následujících teplotních podmínek: 94 C 2 min; 35 cyklů: 94 C 1 min, 5 C 2 min, 72 C 3 min; 72 C 1 min; uchovávání 4 C. Amplikony fu5/ru3 byly během RFLP analýz štěpeny restrikčními enzymy RsaI a BfmI za účelem identifikace sledované fytoplazmy. Produkty nested-pcr/rflp analýz byly hod- Výsledky V roce 29 bylo ve všech hrušňových výsadbách sklepáno relativně málo mer s maximálním počtem 36 kusů C. pyri v termínu 12. 5. 29 (tabulka 1), přitom v konvenční výsadbě nebyly mery v tomto roce sklepávány. Zvýšený nálet C. pyri byl zaznamenán v konvenční výsadbě (r. 21) v termínech 7. 7., 19. 7. a 4. 8. (tabulka 2). V integrované výsadbě (r. 21) byly zvýšené nálety ve dnech 25. 3., 21. 5.,1. 6. a 19. 7. V ekologické výsadbě 2 byl v r. 21 nalezen zvýšený počet jedinců C. pyrisuga (6. 4.) a C. pyricola (8. 7.,19. 7.). Zvýšené počty C. pyri byly zaznamenány v r. 211 v konvenční výsadbě ( 27. 7.), v integrované výsadbě (6. 6., 28. 6., 27. 7.), v odchytu 12. 4. a 11. 5. byla v ekologické výsadbě 2 zjištěna přítomnost C. pyrisuga. Z výsledků odchytů mer uvedených v tabulkách 1 3 je zřejmé, že ve výsadbách je velmi početným druhem C. pyri, i když v ojedinělých případech byl zaznamenán i zvýšený počet C. pyricola a C. pyrisuga. V ekologických výsadbách byl v porovnání s ostatními výsadbami zjištěn relativně nižší počet mer (maximálně 9 jedinců C. pyri dne 8. 7. 21 v ekologické výsadbě 2). Na základě nested-pcr/rflp analýz byly v integrované výsadbě z odchytu 11. 5. 211 zjištěny dvě mery C. pyri pozitivní na fytoplazmu chřadnutí hrušně z celkem 18 mer analyzovaných v roce 211. Diskuse V prezentovaném příspěvku byl pomocí metod PCR/RFLP hodnocen výskyt fytoplazmy Ca. P. pyri ve vektorech (merách) odchycených v hrušňových výsadbách s různým režimem ošetřování. V roce 21 byl výrazně vyšší počet mer zaznamenán v konvenčně ošetřované výsadbě v červenci (max. 484 jedinců), naproti tomu v ekologických výsadbách bylo během července odchyceno podstatně méně mer (max. 9 jedinců, odchyt 8. 7. 21). Případným vysvětlením tohoto jevu může být používání biologických přípravků v ekologických výsadbách, které podporují existenci užitečného hmyzu a přirozených nepřátel mer. V ekologických výsadbách v letech 29 211 nebyla u žádné z testovaných mer zaznamenána přítomnost fytoplazmy chřadnutí hrušně. Naproti tomu v konvenčně ošetřovaných výsadbách může užitečný hmyz být odstraněn za předpokladu používání chemických ochranných prostředků. V prezentované práci byly zjištěny dvě mery C. pyri pozitivní na chřadnutí hrušně v integrované výsadbě. Schopností přenosu fytoplazmy chřadnutí hrušně pomocí mery C. pyri je věnovaná značná pozornost. Podle Jenser et al. (29) asi 4 % z přezimujících dospělců C. pyri je schopno přenosu fytoplazmy. Obdobně Sertkaya et al. (28) uvádějí, že C. pyri může přenášet fytoplazmu v oblasti Turecka. Delic et al. (28) zjistili přítomnost Ca. P. pyri ve dvou z celkem devíti testovaných skupin C. pyri na území Bosny a Hercegoviny. Serçe et al. (26) zaznamenali fytoplazmu Ca. P. pyri u mery C. pyri v Turecku. Ve srovnání s výskytem fytoplaz- Počet druhů Cacopsylla odchycených v integrované a ekologických výsadbách hrušní v roce 29; nová generace, přezimující generace Integrovaná výsadba 31. 3. 16. 4. 12. 5. 21. 5. 5. 6. 17. 6. C. pyri 35 1 2 34 33 3 1 C. pyrisuga 2 C. pyricola 17. 6. Ekologická výsadba 1 1. 4. 16. 4. 28. 4. 12. 5. 21. 5. 5. 6. C. pyri 2 1-6 3 2 - C. pyrisuga 1 19 14 11 7 1 7 C. pyricola Ekologická výsadba 2 1. 4. 17. 4. 28. 4. 12. 5. 21. 5. 5. 6. 17. 6. C. pyri 1 3 1 2 C. pyrisuga 4 18 1 1 4 1 3 2 C. pyricola 1 1 2 1 16 13 7 23

Choroby rostlin 1/215 mového chřadnutí hrušně v zahraničí, přestože v pracích zahraničních autorů nebyl uveden počet odchycených jedinců, bylo v hrušňových sadech v České republice velmi málo pozitivních mer. Likvidace vektorů ve výsadbách může podstatně přispět ke snížení šíření uvedené fytoplazmy a podle výsledků práce Süle et al. (27) z Maďarska existuje potenciální možnost regulovat výskyt chřadnutí hrušně pomocí olejového prostředku Vertimec, který velmi účinně působil na meru C. pyri. Přestože se daří pomocí insekticidní ochrany potlačovat šíření přenašečů, je i nadále nezbytné řešit značnou odolnost mery C. pyri proti používaným ochranným přípravkům. Závěr Ve výsadbách hrušní byl zjištěn vysoký výskyt mer, zejména druhu C. pyri (ojediněle se vyskytovaly i druhy C. pyricola a C. pyrisuga). Počet virulentních mer byl nicméně nízký. V praxi je proto velmi doporučeno sledovat a monitorovat výskyt mer ve výsadbách a zajistit redukci jejich populace zejména v termínech, kdy je možný jejich zvýšený nálet podle počasí mohou být silné nálety mer již v březnu, dále v květnu, nejsilnější nálety byly zaznamenány zpravidla koncem června/začátkem července. K zamezení dalšího šíření fytoplazmy ve výsadbách je dále doporučeno používat certifikovaný množitelský materiál pro zakládání výsadeb a likvidovat stromy s příznaky chřadnutí hrušně (bronzové listy během léta, červenající a postupně odumírající větve nebo celé stromy). Výzkum byl spolufinancován z evropského projektu EUPHRESCO-APOPHYT, dále byla využita infrastruktura programů Ovocnářský výzkumný institut CZ.1.5/2.1./3.116, RO612, QH92179, QC921 a operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Seznam literatury Blattný C. a Váňa V. Pear decline accompanied with mycoplasmalike organisms in Czechoslovakia. Biologia Plantarum. 1974, č. 16, s. 474-475. Delič, D., Martini M., Ermacora P., Carraro L. a Myrta A. Identification of fruit tree phytoplasmas and their vectors in Bosnia and Herzegovina. Acta Horticulturae (ISHS). 28, roč. 781, s. 429-434. Gundersen, D. E. a Lee I. M. Ultrasensitive detection of phytoplasmas by nested-pcr assays using two universal primer pair. Phytopathologia Mediterrranea. 1996, č. 35, s. 144-151. Jenser, G., Süle S., Szita É. a Tarjáni J. V. Further requirements and possibilities in the 24 Počet druhů Cacopsylla odchycených v různě ošetřovaných výsadbách hrušní v roce 21 Konvenční výsadba 24. 3. 7. 4. 2. 4. 5. 5. 17. 5. 4. 6. 7. 7. 19. 7. 4. 8. 19. 8. C. pyri 81 19 2 35 214 494 38 79 C. pyrisuga 1 3 2 2 C. pyricola 1 Integrovaná výsadba 25. 3. 6. 4. 2. 4. 4. 5. 21. 5. 1. 6. 23. 6. 8. 7. 19. 7. 4. 8. 2. 8. C. pyri 14 33 3 1 144 158 8 26 13 37 22 C. pyrisuga C. pyricola Ekologická výsadba 1 25. 3. 6. 4. 2. 4. 4. 5. 21. 5. 4. 6. 23. 6. 8. 7. 19. 7. 2. 8. C. pyri 1 3 1 9 7 1 9 15 9 C. pyrisuga 3 33 1 25 5 1 2 C. pyricola 1 Ekologická výsadba 2 25. 3. 6. 4. 2. 4. 4. 5. 21. 5. 1. 6. 23. 6. 8. 7. 19. 7. 2. 8. C. pyri 2 2 1 2 9 33 13 C. pyrisuga 8 47 11 8 6 3 4 1 C. pyricola 12 8 1 19 33 44 51 6 Počet druhů Cacopsylla odchycených v různě ošetřovaných výsadbách hrušní v roce 211 Konvenční výsadba 24. 3. 12. 4. 11. 5. 6. 6. 28. 6. 27. 7. 3. 8. C. pyri 11 3 19 9 95 133 7 C. pyrisuga 5 1 C. pyricola 1 7 Integrovaná výsadba 24. 3. 12. 4. 11. 5. 6. 6. 28. 6. 27. 7. 3. 8. C. pyri 18 16 79 122 785 372 13 C. pyrisuga 3 8 C. pyricola 1 Ekologická výsadba 1 24. 3. 12. 4. 11. 5. 6. 6. 28. 6. 27. 7. 3. 8. C. pyri 1 4 1 1 4 1 C. pyrisuga 62 2 2 C. pyricola Ekologická výsadba 2 24. 3. 12. 4. 11. 5. 6. 6. 28. 6. 27. 7. 3. 8. C. pyri 2 1 2 C. pyrisuga 2 16 14 C. pyricola 2 1 23 16 9 1 protection against pear psylla (Cacopsylla pyri Linnaeus). Agroinform Kiadó. 29, roč. 45, č. 11, s. 595-63. Kučerová, J., Talácko L., Lauterer P., Navrátil M. a Fialová R. Molecular test to determine Candidatus phytoplasma pyri presence in psyllid vectors from a pear free orchard in the Czech Republic - a preliminary report. Bulletin of Insectology. 27, roč. 6, s. 191-192. Lee, I. M., Hammond R.W., Davis R. E. a Gundersen D. E. Universal amplification and analysis of pathogen 16S rdna for classification and identification of mycoplasmalike organisms. Phytopathology. 1993, roč. 83, s. 834-842. Lethmayer, C., Hermann H., Suarez- Mahecha B., Reisenzein H., Bertaccini A. a Maini S.. The importance of psyllids (Hemiptera psyllidae) as vectors of phytoplasmas in pome and stone fruit trees in Austria. Bulletin of Insectology. 211, roč. 64 Supplement, s. S255-S256. Lorenz, K-H., Ahrens U., Schneider B. a Seemüller E. Detection of the apple proliferation and pear decline phytoplasmas by PCR amplification of ribosomal and nonribosomal DNA. Phytopathology. 1995, roč. 85, s. 771-776. McLarty, H. Killing R. of pear trees. Annual Report of the Canadian Plant Disease Survey. 1948, roč., 28, s. 77. Seemüller, E. a Schneider B.. Candidatus Phytoplasma mali, Candidatus Phytoplasma pyri and Candidatus Phytoplasma prunorum, the causal agents of apple proliferation,

1/215 Choroby rostlin pear decline and European stone fruit yellows, respectively. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology. 24, roč. 54, s. 1217-1226. Serçe, Ç. U., Gazel M., Ç aglayan K., Baş M. a L. SON. Phytoplasma diseases of fruit trees in germplasm and commercial orchards in Turkey. Journal of Plant Pathology. 26, roč. 88, s. 179-185. Sertkaya, G., Sertkaya E. a Kaya K. Detection of pear decline disease in pear and quince in the eastern mediterranean region of Turkey. Acta Horticulturae (ISHS). 28, roč. 781, s. 511-516. Schaff, D. A., Lee I.-M. a Davis R. E. Sensitive detection and identification of mycoplasmalike organisms by polymerase chain reactions. Biochemical and Biophysical Research Communications. 1992, roč. 186, s. 153-159. Süle, S., Jenser G., Szita É., Bertaccini A. a Maini S.. Management of pear decline caused by 'Candidatus Phytoplasma pyri' in Hungary. Bulletin of Insectology. 27, roč. 6, s. 319-32. Woodbridge, C. G., Blodgett E. C. a Diener T. O.. Pear decline in the Pacific Northwest. Plant Disease Reporter. 1957, roč. 41, s. 569-572. Nejvýznamnější houbové patogeny kukuřice Ing. Martin Kmoch, Ph.D., Ing. Pavel Tóth, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická fakulta, Ústav pěstování, šlechtění rostlin a rostlinolékařství Kukuřice (Zea mays L., 1753) je plodinou se širokým využitím. Rozvíjejí se formy zpracování zrna na výrobu škrobu, izoglukózy, olejů, mlýnských a pekárenských produktů (krupice, pečivo, sušenky, cornflakes), americké whiskey (především bourbonu), coca-coly atd. Kukuřice slouží rovněž jako surovina na výrobu stavebních hmot, papíru, lepenky, lepidel, bioplastů, v chemickém a farmaceutickém průmyslu a pro výrobu obnovitelných zdrojů energie. U nás se pěstuje hlavně na produkci hodnotných krmiv pro hospodářská zvířata (zrno, siláž) a v posledních letech pro výrobu bioplynu a bioetanolu, a proto se její pěstování stále rozšiřuje. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 213 kukuřicí na zrno oseto 111,9 tis. ha, kukuřicí na siláž a na zeleno 218,8 tis. ha. Výnos a jakost kukuřičné produkce mohou negativně ovlivnit různé vláknité mikroskopické houby. Důležité pro napadení jsou stresové faktory, jimiž je narušena integrita rostliny (sucho, zamokření, utužení půdy, nevyrovnaná výživa, poškození rostlin škůdci, kroupami apod.). Kukuřice je často považována za plodinu, která není napadána závažnými patogeny, a v důsledku tohoto názoru je na její ochranu registrován omezený počet fungicidů. Patogeny mnohdy unikají pozornosti a jsou podceňovány. Článek se zaměřuje na houbové patogeny kukuřice, které patří mezi nejdůležitější, a proto není výčtem veškerých. Na rostlinách kukuřice se nejčastěji vyskytují původci obecné snětivosti kukuřice (Ustilago maydis (DC.) Corda, 1842), fuzarióz kukuřice (Fusarium spp.), obecné listové spály kukuřice (Helminthosporium spp.), rzivosti kukuřice (Puccinia sorghi Schwein. 1834), antraknózové listové spály kukuřice [Glomerella graminicola D. J. Politis 1975, anam. Colletotrichum graminicola (Ces.) G. W. Wilson, 1914], hnilob obilek (druhy r. Nigrospora, Fusarium, Aspergillus, Penicillium, Mucor aj.), padání a spály klíčních rostlin (druhy r. Fusarium, Penicillium, Aspergillus, Rhizoctonia aj.). Některé houby (Fusarium spp., Aspergillus spp., Penicillium spp. aj.) jsou významnými producenty sekundárních metabolitů (mykotoxinů). Podrobnější přehled původců jednotlivých houbových chorob kukuřice je uveden níže. Ustilago maydis (syn. U. zeae) obecná snětivost kukuřice Taxonomické zařazení Říše Fungi houby, oddělení Basidiomycota houby stopkovýtrusé, třída Ustilaginomycetes, podtřída Ustilaginomycetidae, řád Ustilaginales sněti prašné, čeleď Ustilaginacea Morfologie Houba vytváří mnohobuněčné mycelium, ze kterého vznikají kulovité (7 13 μm) nebo elipsoidní (až 15 μm) chlamydospory (obr. 1), které klíčí v tzv. promycelium, na němž se tvoří postranní i vrcholové sporidie (bazidie s bazidiosporami). Chlamydospory, které mají dlouhou životaschopnost, jsou tmavohnědé kryté jemně osténkatou blanou. Klíčí při optimální teplotě 25 34 C a maximu 36 38 C. Životní cyklus Chlamydospory přetrvávající v půdě nebo na jejím povrchu jsou v jarním a letním období zdrojem infekcí rostlin. Roznáší je vítr a dešťové odstřikující kapky. Infikována mohou být jen mladá, rostoucí pletiva včetně palic až do konce květu. Zaorané chlamydospory zůstávají životaschopné většinou jeden rok, na povrchu půdy až tři roky. Spory vzniklé v nádorech mohou infikovat rostliny až příští rok. Symptomy napadení se nejvíce tvoří v suchém létě po vydatném dešti, kdy buňky pletiv stresované suchem začnou rychle nabírat vodu a změnou vnitřního napětí praskají. Tato místa jsou vstupní branou infekce. Další branou infekce jsou různá poškození pletiv např. bzunkou ječnou, zvěří, větrem, kroupami apod. Příznaky napadení Po celou dobu vegetace (nejčastěji od června) se na všech částech rostlin tvoří různě velké a utvářené nádory (hálky) až do velikosti pěsti potažené šedivou blanou (obr. 2). Houba napadá nejčastěji stébla, palice, zřídka adventivní kořeny. První příznaky jsou patrné již ve fázi čtyři až pět listů. Při slabém napadení se tvoří na listech řetězce perlovitých nádorů nebo dlouhé zduřelé útvary na hlavní žilce spodní části čepele. Při silném napadení se listy deformují (obr. 3) a jsou roztrhány. V průběhu vegetace se mohou objevit nádory na stéble nebo na praporcovitých listech. Mycelium houby vyvíjející se mezi tenkostěnnými buňkami zárodečných pletiv vyvolává nekontrolované buněčné dělení a zvětšení buněk hostitele a nadměrný rozvoj floému. Obr. 1 Chlamydospory Ustilago maydis 25 Foto: M. Kmoch

Choroby rostlin Foto: P. Tóth Foto: P. Tóth 1/215 Obr. 2 Hálka Ustilago maydis na bázi stébla kukuřice Obr. 3 Příznaky Ustilago maydis na listech kukuřice V pletivech dospělých stébel vzniká infekce jen po mechanickém poškození. Z rostoucích hálek se uvolňuje černá masa chlamydospor, nejprve mazlavá, později prášivá, která může rychle infikovat celý porost i půdu. osiva. V současnosti je v České republice do kukuřice proti houbě U. maydis registrován fungicid s účinnou látkou tritikonazol. Hospodářský význam Hospodářský význam je závislý na ročníku. Snížení výnosu kukuřičné produkce je ovlivňováno velikostí hálek. S rostoucí velikostí hálek klesá výnos, přičemž infekce nad palicí snižuje výnos více než hálky pod palicí. Ochrana Šlechtění na rezistenci proti původci sněti a výběr a pěstování rezistentních hybridů jsou důležitými ochrannými opatřeními. Dodržování osevních postupů může omezit infekci rostlin. Zařazení kukuřice na stejný pozemek by nemělo následovat dříve než za tři roky (při silném napadení za 6 8 let). Při přehnojení nebo nevyrovnaném hnojení kukuřice dusíkem stoupá náchylnost k původci onemocnění. Chlamydospory při průchodu zažívacím traktem hospodářských zvířat neztrácejí klíčivost, a tak může chlévský hnůj zvýšit množství zdrojů infekce. Životnost spor se ztrácí silážováním. Doporučuje se vysévat certifikované osivo v optimálním termínu (pozdní výsevy kukuřice jsou napadány bzunkou ječnou Oscinella frit L., 1758). Orba s dokonalým zapravením posklizňových zbytků je dalším důležitým opatřením. Vhodné je ošetřit porosty kukuřice proti bzunce ječné a zavíječi kukuřičnému Ostrinia nubilalis Hübner, 1796 (předcházení vstupu infekce do rostliny přes poranění). Účinným opatřením na ochranu rostlin v raných růstových fázích je moření 26 Fusarium spp. bělorůžová hniloba obilek kukuřice a růžová hniloba stébel kukuřice, padání a spála klíčních rostlin kukuřice, hniloba kořenů kukuřice (fuzariózy kukuřice) Na kukuřici se můžeme setkat nejčastěji s druhy F. subglutinans (Wollenw. & Reinking) P. E. Nelson, Toussoun & Marasas 1983 [teleomorfa Gibberella subglutinans (E. T. Edwards) P. E. Nelson, Toussoun & Marasas) 1983], F. graminearum Schwabe 1839 [t. G. zeae (Schwein.) Petch 1936], F. verticillioides (Sacc.) Nirenberg 1976 (t. G. moniliformis Wineland 1924), F. avenaceum (Fr.) Sacc. 1886 [t. G. avenacea R. J. Cook 1967], F. poae (Peck) Wollenw. 1913, F. proliferatum (Matsush.) Nirenberg 1976, F. sporotrichioides Sherb. 1915, F. sambucinum Fuckel 187 [t. G. pulicaris (Fr.) Sacc. 1877], F. oxysporum Schltdl. 1824 a F. culmorum (W.G. Sm.) Sacc. 1892. Taxonomické zařazení Nepohlavní stadium: říše Fungi, rod Fusarium Link 189. Pohlavní stadium: říše Fungi, kmen Ascomycota, třída Ascomycetes, podtřída Sordariomycetidae, řád Hypocreales, čeleď Nectriaceae. Morfologie Nepohlavní stadium hub r. Fusarium je tvořeno jednoduchými konidiofory, na nichž se odštěpují konidie, nebo jsou konidiofory shluknuty do sporodochií. V některých případech se vytváří souvislé konidionosné porosty, tzv. pionoty. Druhy r. Fusarium vytváří tři druhy spor: makrokonidie (obr. 4), mikrokonidie a chlamydospory. Makrokonidie jsou rohlíčkovitého (srpovitého) tvaru a obsahují obyčejně tři až pět, řidčeji šest až devět přehrádek. Některé druhy produkují mikrokonidie oválného, ledvinovitého, vejčitého, hruškovitého, ředkvičkovitého, globózního i vřetenovitého tvaru. Jsou obvykle bez přehrádky a jsou tvořeny jednotlivě, ve shlucích nebo řetězcích. Chlamydospory, které neprodukují všechny druhy r. Fusarium, jsou tlustostěnné a mají různý tvar, velikost a počet buněk. Některé druhy vytvářejí pohlavní lahvicovité nebo téměř kulovité plodnice peritecia, která jsou fialově-černá. Uvnitř se nachází vřecka s fusoidními askosporami s jednou až třemi přehrádkami. Životní cyklus Houby r. Fusarium jsou saprofyté, ale za určitých podmínek mohou být parazité rostlin. Přezimují pomocí mycelia v posklizňových zbytcích. Některé druhy vytváří k přetrvávání v půdě chlamydospory. Obvykle během jarního období mohou vytvářet některé druhy peritecia s askosporami. K primární infekci obilek kukuřice dochází konidiemi přes blizny. Houba prorůstá do vřetene a následně do zrn. Patogeny mohou proniknout do rostliny též přes různá poranění hmyzem nebo ptáky, poškození kroupami a systémovým přenosem z osiva nebo kořenů. Konidie se vytváří na posklizňových zbytcích a nadzemních částech kukuřice během celého vegetačního období. Pro rozvoj fuzarióz klasu obilnin je obecně optimální mírně teplé a vlhké počasí v období kvetení a srážky ke konci vegetace. Nejlepšími podmínkami pro šíření infekce je přetrvávající chladné počasí s omezeným slunečním svitem. Infekce rostlin kukuřice houbami r. Fusarium se nejčastěji projevují u pozdních hybridů sklizených opožděně a za nepříznivých povětrnostních podmínek. Příznaky napadení U kukuřice způsobují druhy r. Fusarium kromě hnilob palic také padání klíčních rostlin a hniloby kořenů a stonků. Omezují klíčivost a vzcházení. Na napadených částech rostlin se tvoří červené nebo bělorůžové mycelium houby. Hniloby palic kukuřice začínající obvykle od špičky se projevují červeným nebo růžovým povlakem mycelia pokrývajícím jejich velkou část (obr. 5, 6). Hniloby se mohou vyskytovat i na jednotlivých obilkách, skupinách nebo poraněných obilkách a tvoří bílé nebo světle růžové povlaky mycelia.

1/215 Choroby rostlin Obr. 4 Makrokonidie Fusarium graminearum V zrnu je napaden často již klíček, někdy je mycelium uvnitř endospermu. Palice a stébla mohou trouchnivět, obilky potom ztrácejí lesk, zbarvují se tmavě žlutě až hnědě nebo šedě a jejich povrch bývá pokryt jemnými prasklinkami. Hospodářský význam Kromě snižování výnosů biomasy jsou houby r. Fusarium schopny produkovat sekundární metabolity, tzv. mykotoxiny. Potraviny a krmiva z kontaminované produkce mohou způsobit závažná akutní a chronická onemocnění lidí a zvířat (mykotoxikózy). Ochrana Střídání plodin je pro kontrolu hub rodu Fusarium na kukuřici méně účinné pravděpodobně proto, že houby mohou dlouhodobě přetrvávat na posklizňových zbytcích, které je důležité likvidovat dokonalým zapravením do půdy pro jejich úplný rozklad. Současná praxe produkce osiva (gravitační separace) výrazně snižuje výskyt infekcí pocházejících ze zrna. Setí do dostatečně teplé a nepřemokřené půdy eliminuje infekce klíčících rostlin. Napadení se zvyšuje v období vegetace při deficitu vody, nevhodném poměru dusíku a draslíku a v hustém porostu. Při opožděné sklizni za nepříznivých podmínek dochází ke zvýšenému napadení houbami. Šlechtění kukuřice na odolnost může eliminovat infekce. Ranější hybridy bývají méně napadány. Transgenní Bt-hybridy s odolností k zavíječi kukuřičnému, který vytváří vstupní brány pro infekce houbami, by mohly být jedním ze způsobů eliminace napadení. Dalším způsobem ochrany kukuřice proti houbám r. Fusarium je využití fungicidů. V současnosti lze u nás využít registrovaný Foto: M. Kmoch postřikový přípravek s účinnou látkou prothiokonazol a tebukonazol a fungicid na moření osiva s úč. l. tritikonazol. Helminthosporium spp. obecná listová spála kukuřice Helminthosporium turcicum Pass., 1874 (anam.), syn. Exserohilum turcicum (Pass.) K. J. Leonard et E.G. Suggs, 1974, Trichometasphaeria turcica Luttrell, 1959 (teleom.), H. carbonum Ullstrup, 1944 (anam.), syn. Bipolaris zeicola (G. L. Stout) Shoemaker, 1959, Cochliobolus carbonum R. R. Nelson, 1959 (teleom.), H. maydis Y. Nisik. Et C. Miyake, 1926 (anam.), Bipolaris maydis (Y. Nisik. et Myiake) Shoemaker, 1959, Cochliobolus heterostrophus (Drechsler) Drechsler, 1934 (teleom.), syn. Ophiobolus heterostrophus Drechsler, 1925. Taxonomické zařazení Nepohlavní stadium: říše Fungi, rod Helminthosporium Link 189. Pohlavní stadium: říše Fungi, kmen Ascomycota, třída Ascomycetes, podtřída Dothideomycetidae, řád Pleosporales, čeleď Pleosporaceae Obecná spála kukuřice je jednou z nejnápadnějších chorob listů. Vyskytuje se na náchylných hybridech především v teplejších kukuřičných oblastech, ale může se objevit všude, kde jsou vhodné podmínky pro pěstování kukuřice. Morfologie Při napadení kukuřice H. turcicum se na skvrnách na listech vytváří shluky konidioforů (přímých nebo zahnutých) vyrůstajících z průduchů. Konidiofory jsou olivově hnědé, dvoubuněčné až čtyřbuněčné, na vrcholu zaoblené, vyrůstají po dvou až šesti z jednoho průduchu. Jejich šířka je 7 9 μm a délka 15 25 μm. Konidie jsou přehrádkované, tlustostěnné, vřetenovité, rovné nebo slabě zakřivené, bledě olivové, nejširší blíže u středu a úžící se k oběma koncům, které bývají mnohdy zašpičatělé. Na bázi konidie je patrné vystupující hilum (místo, kde konidie přisedá na konidiofor). Konidie jsou široké 12 25 μm, dlouhé 43 132 μm a mají 3 8 přehrádek. Konidiofory H. maydis vystupují na starší části skvrn z průduchů po dvou až třech, jsou 12 17 μm dlouhé a mají olivovou barvu. Konidie jsou světle olivové, 3 115 μm dlouhé a 1 17 μm široké, často zakřivené, úžící se ke dvěma zaobleným koncům. Peritecia se vyskytují hojně ve starém pletivu, jsou eliptická, černá a měří průměrně,4 mm. Vřecka jsou početná, se zaoblenými konci, 16 18 μm dlouhá a obsahují čtyři vláknité spory. H. carbonum má poněkud drobné konidie, které jsou rovné nebo slabě zakřivené, uprostřed jsou nejširší a k oběma koncům se zužují, jsou dlouhé 25 1 μm a široké 7 18 μm s 2 12 přehrádkami. Charakteristické pro všechny zmíněné druhy je pronikání klíčků z polárních buněk konidií. Příznaky napadení Druh H. turcicum způsobuje na listech kukuřice od fáze kvetení zřetelné 3 až 15 cm dlouhé protáhlé šedožluté skvrny, vyskytující se hlavně v jejich horní polovině u špičky a pak na bázi. Při silném napadení se listy třepí na úzké pruhy a celá rostlina zasychá. Bylo také pozorováno napadení prašníkových květenství kukuřice. Symptomy se objevují i na obalových listenech. Zrno napadeno není a při obvyklém ošetření osiva nepřenáší infekci. H. maydis se liší v příznacích od napadení H. turcicum tím, že skvrny jsou menší, ostřeji ohraničené a poněkud jinak zbarvené. Často se vyskytují skvrny s rovnoběžnými okraji, oranžově až červenožlutě zbarvené, s patrnými soustřednými pruhy. Druh H. maydis napadá i květní listeny v latě. Infekce palic je řídká. Houba H. carbonum napadá i palice kukuřice. První příznaky napadení se objevují již po 7 12 dnech po infekci. Na listech jsou patrné drobné, protáhlé nebo nepravidelné skvrny, jakoby vodou promáčené. Tento znak však není dostatečným důkazem infekce houbou H. turcicum, protože podobné skvrny mohou být jiného původu. Teprve později, až se začne skvrna zvětšovat (nejvíce ve směru nervů), se objeví na jejích okrajích šedě zelený lem (část pletiva začínající odumírat), který je nejtypičtějším symptomatologickým znakem. Další rozvoj choroby závisí na teplotě a vlhkosti. Napadené pletivo listu postupně od středu zasychá a barví se šedožlutě až hnědě. Přitom lze na skvrnách pozorovat tmavě ohraničené soustředné pruhy. Skvrny z listů přecházejí na listové pochvy. Při časném a silném napadení se list roztřepí na úzké pruhy. Nakonec mohou všechny listy odumřít. Choroba je často přehlížena hlavně proto, že se vyskytuje nejsilněji obyčejně až začátkem září a napadené listy jsou považovány za poškozené mrazem. Životní cyklus Zdrojem infekce jsou napadené zbytky listů kukuřice, na nichž houba přetrvává. Z poskliz- 27

Choroby rostlin ňových zbytků se spory dostávají odstřikujícími dešťovými kapkami na nejspodnější listy kukuřice a při příznivé vlhkosti způsobují první infekce. Houba sporuluje a dostává se na střední a horní listy. Nejnáchylnější k patogenům způsobujícím obecnou spálu kukuřice jsou mladé rostliny. K infekci dochází za vlhkého a teplého počasí konidiemi, které jsou přenášeny na rostliny větrem a dešťovými kapkami. Pro klíčení konidií má největší význam vlhkost. Infekce nastává za přítomnosti vody na povrchu listů za 6 18 hodin při teplotě mezi 18 27 C. Optimální teplota pro klíčení konidií je 23 3 C, optimální vlhkost vzduchu je 9 % a více. Po periodách deště se tvoří velké množství konidií, které se rychle šíří v porostu. Chladné a suché počasí oproti tomu brzdí vývoj patogenu a zpožďuje napadení. Infekce nastává nejčastěji na okrajích listů, kde se srážejí kapky rosy, nebo na bázi listu nad jazýčkem. Už tři týdny po infekci může houba vytvářet konidie. Konidiofory tvoří na obou stranách listů na skvrnách i pouhým okem viditelné šedé svazečky v podobě keříčků. Hospodářský význam Vzhledem k nedostatku asimilátů se snižuje velikost zrna. Oslabené rostliny jsou náchylnější k houbám r. Fusarium, které vyvolávají hniloby a dochází k poléhání porostů. Škodí nejvíce na silážní kukuřici, kdy se snižuje krmná hodnota. Ochrana pořit růst kukuřice a omezit stres rostlin např. utužením půdy. Správný osevní postup je dalším možným způsobem ochrany kukuřice. Výsledky různých pokusů ukázaly, že u odrůd kukuřice s dobrou a střední tolerancí není ošetření listů nutné. Dalším způsobem ochrany kukuřice proti houbám r. Helminthosporium je využití fungicidů. V současnosti jsou do kukuřice registrovány fungicidy s účinnými látkami propikonazol, azoxystrobin, tebukonazol, prothiokonazol, epoxykonazol a pyraklostrobin. Puccinia sorghi rzivost kukuřice Rzivost kukuřice způsobená houbou Puccinia sorghi, patřící mezi stopkovýtrusné houby (oddělení Basidiomycota), se vyskytuje na listech v pozdním období vegetace (konec srpna). Na obou stranách listu se při napadení objevují roztroušeně nebo ve skupinách rezavě hnědé kupky letních výtrusů (uredinium s urediniosporami) a ke konci vegetace černá ložiska spor (telium s teliosporami). Urediniospory jsou kulovité, vejčité nebo elipsoidní, dlouhé 24 33 μm a široké 2 26 μm, se žlutohnědou blanou a řídce osinkaté. Teliospory (obr. 7) na silné neopadavé stopce jsou elipsoidní nebo podlouhlé, na konci zaokrouhlené, u přepážky slabě stažené, dlouhé 3 5 μm a široké 17 až 24 μm. Patogen v našich podmínkách přezimuje pouze jako teliospora. Mezihostitelem houby jsou rostliny rodu Oxalis, na kterých se tvoří ložiska jarních spor (aecia s aeciosporami). Škody může způsobit hlavně v teplých a suchých oblastech u náchylných linií. Kvalitu produkce snižuje i nízký stupeň napadení. Vliv na výnos může mít patogen hlavně při rané infekci, a proto je třeba sledovat první výskyty. Do kukuřice jsou proti původci rzivosti registrovány fungicidy s účinnými látkami prothiokonazol, tebukonazol, epoxykonazol a pyrak- lostrobin. Preventivní ochrana je založena na dobrém zapravení posklizňových zbytků do půdy a výběru odolných hybridů. Colletotrichum graminicola (teleom. Glomerella graminicola) antraknózová listová spála kukuřice První příznaky vyvolané původcem antraknózové spály kukuřice se mohou objevit již na mladých rostlinách kukuřice, které zakrsávají a postupně usychají. Hypokotyl napadených rostlin je zahnědlý. Po rozříznutí odnožovacího kolénka lze pozorovat kruhovitě uspořádané hnědavé skvrny. Kořeny mohou černat. Na spodních listech vzniká zcela nenápadná drobně tečkovitá skvrnitost. Skvrny zbělají a později se zbarvují smetanově nebo světle hnědě a potom mají tmavší okraj se žlutým nebo žlutozeleným dvůrkem. Jejich velikost se pomalu zvětšuje. Na skvrnách se vytvářejí v koncentrických kroužcích černá konidiová ložiska acervuli měřící 51 86 μm (široké 19 25 μm). Choroba postupuje druhotnou infekcí do horních pater nebo na listové pochvy a palisty palic. Patogen přechází také na vřeteno palice a do obilek, které jsou načernalé v podobě paprsků. Při napadení zrn dochází po jejich vysetí k padání klíčních rostlin. Zřetelnějším příznakem je skvrnitost stébla, která vzniká v jakékoliv růstové fázi (nejčastěji na začátku kvetení). Okolo kolének stébla se tvoří nejdříve odbarvené a potom šedé skvrny. Méně často jsou na stéble mezi kolénky viditelné podélné tmavé proužky. Později se ve dřeni stébla tvoří tmavě zbarvené dutinky s někdy zřetelným tmavým myceliem. Při raném napadení stébla dochází téměř vždy k předčasnému dozrávání. Může docházet i k lámání rostlin. Infekce souvisí s poškozením stébla škůdci. Nejpodstatnější škody působí při napadení kořenových krčků. Příznaky Obr. 5 Hniloba palice kukuřice způsobená Fusarium spp. 28 Foto: M. Kmoch Foto: M. Kmoch V ochraně proti patogenům způsobujícím spálu kukuřice by na prvním místě měla být volba hybridu. U tolerantních hybridů probíhá tvorba skvrn na listech a šíření choroby pomaleji. Dále je důležité podpořit rozklad posklizňových zbytků rozmělněním a dostatečným zapravením do půdy. Rovněž je potřebné pod- 1/215 Obr. 6 Hniloba palice kukuřice způsobená Fusarium spp.

1/215 Choroby rostlin Obr. 7 Teliospory Puccinia sorghi jsou zřetelné nejčastěji až ve fázi začátku zrání. Pozdní typ infekce se projevuje nad palicemi odumíráním vrcholů rostlin. Jednobuněčné konidie patogenu dlouhé 15 až 4 μm a široké 3 7 μm vznikající na krátkých konidioforech jsou zpravidla srpovitě zakřivené, na obou koncích zašpičatělé, někdy však rovné, hyalinní s četnými olejovitými kapkami. Houba přežívá v posklizňových zbytcích a v napadených obilkách, které jsou zdrojem primárních infekcí. Infekce rostlin je vyšší za vlhkého počasí po horké a suché periodě. Houba je teplomilná. Optimální teplota pro růst mycelia je 28 C. Ochrana proti původci antraknózové spály kukuřice spočívá ve výběru odolných hybridů, dobrém zapravení posklizňových zbytků do půdy, vyrovnané výživě, správném osevním postupu, optimální Foto: M. Kmoch hustotě porostu a ochraně proti škůdcům. Případně lze do kukuřice proti houbě použít fungicidy (úč. l. prothiokonazol, tebukonazol). Rhizoctonia spp. Houby r. Rhizoctonia, tj. R. solani J. G. Kühn 1858 [teleom. Thanatephorus cucumeris (A. B. Frank) Donk 1956] a R. zeae Voorhees (teleom. Waitea circinata Warcup & P. H. B. Talbot 1962) patřící do oddělení Basidiomycota způsobují při klíčení kukuřice mokvání a hnědnutí hypokotylu a kořenů. Ve fázi vzcházení vyvolávají padání vzcházejících rostlin. V průběhu vegetace se vyskytují na kořenech a patách rostlin od fáze kvetení. Při napadení odumírají hlavní a rosné kořeny (často od konců). Na kořenech a stéblech se může objevit tmavá až černá skvrnitost. V některých případech dochází k lámání stébla na jeho bázi. Houba přežívá ve formě sklerocií v posklizňových zbytcích i několik let. Na osivu přetrvává v podobě trvalého mycelia. Mycelium houby je lososově růžové a později šedne. Ochrana kukuřice proti Rhizoctonia spp. spočívá v agrohygieně, vyrovnané výživě a fungicidním moření osiva. V současnosti, kdy se zvyšuje podíl kukuřice v osevních postupech a dochází často k minimalizaci zpracování půdy bez dokonalého zapravení posklizňových zbytků, mohou některé houbové patogeny nabírat na významu. Na nadzemních částech kukuřice se vyskytují houby způsobující obecnou listovou spálu kukuřice (Helminthosporium spp.), rzivost kukuřice (Puccinia sorghi) a obecnou snětivost kukuřice (Ustilago maydis), ale obvykle nezpůsobují závažné ekonomické škody. Významnější jsou houby napadající pletiva kořenů, stébel a klasů, ke kterým náleží Glomerella graminicola, původce antraknózové listové spály kukuřice a houby rodu Fusarium, které napadají všechny vývojové fáze kukuřice a syntetizují zdraví škodlivé mykotoxiny. Ochrana kukuřice před výše uvedenými houbami by měla být zaměřena především na správné agrotechnické zásahy (vyrovnaná výživa, dobré zapravení posklizňových zbytků do půdy, zamezení utužení půdy, ochrana proti poškození škůdci, správný osevní postup, vhodná hustota porostu atd.) a výběr odolných hybridů. Při selhání předchozích způsobů ochrany lze využít proti některým houbám na kukuřici fungicidních přípravků. Příspěvek byl zpracován s podporou projektu č. IP 14/21 Interní grantové agentury Mendelovy univerzity v Brně. Použitá literatura je dostupná u autorů článku. Endofytní houby Neotyphodium spp. v travách a jejich význam ve šlechtění nových odrůd Doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Sdružení pěstitelů travních a jetelových semen, Zubří Souhrn Mikroskopická analýza semen trav zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR v letech 1996 212 ukázala vysoké zastoupení odrůd obsahujících endofytní houby Neotyphodium spp. Počet odrůd osídlených endofyty má vzrůstající tendenci. Hlavními hostitelskými druhy jsou jílek vytrvalý, kostřava luční a kostřava rákosovitá. Odrůdy s endofyty jsou většinou šlechtěny pro trávníkářské účely. Četnost výskytu Neotyphodium spp. byla různá. U jílku vytrvalého kolísala od 1 % (cv. Respekt pícní typ) do 1 % (cv. Advent trávníkový typ). U jílku mnohokvětého italského, jílku mnohokvětého jednoletého i jílku hybridního (využívaných pouze pro pícninářské účely) byla zjištěna nízká úroveň osídlení (3% hladina u odrůdy Barprisma).Naopak sortiment kostřavy červené, převážně využívaný v trávnících, obsahuje množství odrůd s endofyty; nejvyšší hladina byla pozorována u odrůdy Tiffany (65 %). Naopak kostřava luční, využívaná výhradně v pícninářství, zahrnuje odrůdy s vysokou hladinou přítomnosti endofytů a např. u odrůdy Preval bylo zjištěno 1% osídlení. Osídlení endofyty u odrůd kostřavy ovčí, rovněž využívané pouze v trávnících, je různé a dosáhlo nejvýše 5 % (cv. Aurora). U trávníkových odrůd kostřavy rákosovité bylo největší osídlení pozorováno u odrůdy Barvado (85 %), u pícních typů nebyla detekována žádná infestace endofyty. U mezirodových kříženců jílku a kostřavy Neotyphodium detekováno nebylo. Klíčová slova: endofytní houby Neotyphodium spp.; povolené odrůdy trav; česká Státní odrůdová kniha Summary The microscopical analysis of seed samples of grasses inscribed in the Czech State variety book in the years 1996 212 shown the high occurrence of varieties containing the endophytic fungi Neotyphodium spp. The number of contaminated varieties has the increasing tendency.the main host grasses are perennial ryegrass, meadow fescue and tall fescue. The varieties with the high content of endophytes were created a used 29

Choroby rostlin 1/215 mainly in turf industry. The level of incidence of Neotyphodium hyphae in the seeds was different. That level moved in Lolium perenne from 1 % (cv. Respekt fodder type) to 1 % (cv. Advent turf type). In Lolium multiflorum subsp. italicum, Lolium multiflorum var. westerwoldicum and Lolium x boucheanum (used only for fodder purposes) was the level of infestation by endophytes very low (3 % in cv. Barprisma). On the contrary, the contamination of some varieties of Festuca pratensis (used for fodder purposes only) was very high (e. g. 1% in cv. Preval). The infestation of varieties of Festuca ovina, used only in turfs, was different; the highest contamination was detected in variety Aurora (5 %). In turf types of Festuca arundinacea was observed the highest contamination by Neotyphodium spp. in variety Barvado (85 %), the fodder types did not contain any endophytes. In thevarieties of Festulolium the incidence of Neotyphodium was not investigated. Key words: endophytic fungi Neotyphodium spp.; registered varieties of grasses; Czech State variety book Úvod Endofytické druhy hub rodu Neotyphodium jsou ojedinělým fenoménem v travinářství. O jejich existenci se sice ví již půl století, ale jejich toxicita, kterou propůjčují svým hostitelům a která vyvolává u hospodářsky využívaných obratlovců zdravotní poruchy, je známa až od osmdesátých let minulého století. Tyto organismy, řazené do čeledi Clavicipitaceaea úzce příbuzné s rodem Epichloë, žijí v mutualistickém vztahu s mnoha druhy čeledi Poaceae. Hostitelské rostliny (především druhy rodů Festuca a Lolium, ale také některé další) se nijak neliší svým habitem od jedinců, kteří Neotyphodium spp. neobsahují. K jejich rozšíření dochází semeny, která mycelium těchto hub obsahují. Jeho přítomnost lze zjistit nejen poměrně jednoduchou mikroskopickou analýzou semen a listových pochev, ale také jinými metodami. Rod Neotyphodium vznikl pravděpodobně v průběhu fylogeneze z rodu Epichloë, liší se však od něho absencí reprodukční sexuální fáze. Podobně jako Epichloë typhina (původce tzv. dusivé plísňovitosti trav) produkuje Neotyphodium spp. širokou škálu alkaloidů (námelové alkaloidy, indol diterpeny, loliiny, peramin), které jsou jedovaté pro býložravce (bezobratlí i obratlovci). Houba také ovlivňuje osmotický tlak ve tkáních hostitele a umožňuje mu snášet nedostatek vody a živin (Lewis, 1996; Kuldau et Bacon, 28). Brzy po objevení toxicity, dané přítomností endofytických hub u některých stěžejních, pícninářsky využívaných trav (především kostřava rákosovitá v USA a jílek vytrvalý na Novém Zélandu jako zdroje tzv. kostřavových toxikóz), byla vnímána tato záležitost jako problém fytopatologický a byly testovány možnosti ochrany, zejména tepelného a fungicidního ošetření zelených částí rostlin i semen, včetně dlouhodobého skladování (Burpee et Bouton, 1993; Meriaux et al., 22 a ostatní). Po získání poznatků o výhodách rostlin obsahujících endofyty (zvýšená odolnost vůči některým typům abiotického a biotického stresu) začala být asociace houby a vyšší rostliny vnímána především jako záležitost šlechtitelská (Easton, 27). Studium endofytů a jejich vlastností a především jejich soužití s pícninářsky i nepícninářsky využívanými travami je jednoznačně 3 Graf 1 Podíl odrůd (%) obsahujících endofytické houby Neotyphodium spp. v sortimentu některých trav zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR v letech 1996 212. Vysvětlivky: JV jílek vytrvalý, JMi jílek mnohokvětý italský, JMj jílek mnohokvětý jednoletý, JH jílek hybridní, KČ kostřava červená, Kdrs kostřava drsnolistá, KL kostřava luční, KO kostřava ovčí, KR kostřava rákosovitá, Fest. Festulolium prioritou amerických a novozélandských šlechtitelů. Je to dáno především primárním využitím hlavních hostitelských druhů kostřavy rákosovité, kostřavy luční a jílku vytrvalého pro výživu skotu, ovcí i koní v těchto zemích. Sekundární využití trav v trávníkářství se stalo další oblastí, kde spojení této houby a trávy přineslo velmi účelnou kombinaci. Příčinou, proč právě zámoří Amerika a Nový Zéland hrají první housle, je také přítomnost řady místních hmyzích druhů, vyvolávajících poškození trav v zemědělsky i nezemědělsky využívaných porostech (Patchett et al., 28). Výzkum v evropských zemích se s ohledem na tyto skutečnosti orientoval spíše na záležitosti výskytu endofytů v domácích ekotypech a odrůdách jílků a kostřav, obsah některých alkaloidů, odolnost hostitelů vůči abiotickému stresu a další záležitosti. Je také možné, že význam evropských kmenů endofytů a jejich využití ve šlechtění odrůd trav byly podceněny (Panka, 211; Saikkonen et al., 2, aj.). České pícninářství i trávníkářství využívá kromě domácích odrůd (kde je přítomnost endofytů spíše okrajová) i značné množství odrůd ze zahraničí, včetně zámořských, které endofyty většinou obsahují.tyto odrůdy jsou řádně zapsány ve Státní odrůdové knize. Dlouhodobé sledování jejich podílu na celkovém počtu u jednotlivých druhů naznačuje obecné šlechtitelské tendence a nepřímo poukazuje na důležitost asociace houba/rostlina. Samotné polní testy prováděné v ÚKZÚZ a povolení odrůd obsahujících endofyty u nás poukazuje na jejich dobrou adaptabilitu v našich podmínkách. Je také zároveň výzvou pro naše šlechtitele, aby věnovali více pozornosti ve své práci tomuto ojedinělému fenoménu. Extrémní výkyvy počasí v posledních letech i predikce nedostatku vody a výskytu sucha mohou být také výzvou k této práci. Zahraniční odrůdy i domácí ekotypy obsahující druhy rodu Neotyphodium mohou být pro to významným zdrojem (Bouter a van t Klooster 1996). Materiál a metody V letech 1996 212 byl zjišťován výskyt endofytů Neotyphodium spp. v semenech povolených odrůd jílku hybridního (Lolium x boucheanum Kunth), dvou forem jílku mnohokvětého (Lolium multiflorum Lam. subsp. italicum/a. Br./Volkart a Lolium multiflorum var. westerwoldicum Wittm.), mezirodových hybridů jílku a kostřavy (x Festulolium Asch.

1/215 Tab. 1 Počet analyzovaných odrůd na přítomnost hyf Neotyphodium spp. Druh Rok 96 97 98 99 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 JV 16 19 31 38 58 59 68 75 84 86 93 76 77 76 75 77 79 JMi 5 6 6 6 6 7 8 8 8 9 9 9 9 1 11 11 13 JMj 5 4 4 4 4 4 4 5 4 5 5 5 7 9 1 11 12 JH 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 3 2 2 3 KČ 6 19 24 26 35 41 51 61 7 71 72 63 6 6 57 59 53 KL 5 4 6 1 9 9 11 11 11 12 11 11 12 1 1 1 9 KO 3 4 4 4 6 6 9 1 13 14 14 11 8 8 8 2 1 KR 6 6 6 7 7 7 1 1 11 12 14 12 12 12 13 17 17 Fest. 3 5 5 5 5 5 5 7 8 1 1 1 1 1 11 13 13 JV jílek vytrvalý, JMi jílek mnohokvětý italský, JMj jílek mnohokvětý jednoletý, JH jílek hybridní, KČ kostřava červená, KL kostřava luční, KO kostřava ovčí, KR kostřava rákosovitá, Fest. Festulolium Tab. 2 Počet pícních a trávníkových odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR, v nichž se vyskytuje Neotyphodium spp. v letech 1996 212 Druh Typ Rok 96 97 98 99 2 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 11 12 P 2 2 3 3 4 4 4 4 4 4 2 2 2 1 1 JV T 2 3 3 4 7 9 12 14 15 19 22 23 22 23 23 25 25 JMi P 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 JMj P JH P P KČ T 1 1 1 1 3 3 3 3 4 4 3 3 3 3 Kdrs T - - - - - - - - - - - - - - - 1 KL P 2 2 2 5 5 5 7 7 7 7 7 7 6 4 4 4 3 KO T 1 1 1 2 3 3 3 3 3 2 2 2 1 P KR T 3 2 1 1 1 1 4 4 5 5 6 6 6 6 6 6 7 Fest. P P odrůda pícního charakteru, T odrůda trávníkového typu, JV jílek vytrvalý, JMi jílek mnohokvětý italský, JMj jílek mnohokvětý jednoletý, JH jílek hybridní, KČ kostřava červená, Kdrs kostřava drsnolistá, KL kostřava luční, KO kostřava ovčí, KR kostřava rákosovitá, Fest. Festulolium Tab. 3 Osídlení semen odrůd trav, zapsaných ve Státní odrůdové knize ČR, endofyty Neotyphodium spp. v letech 1996 212 Osídlení analyzovaného vzorku semen endofyty (%) Druh maximální minimální Jílek vytrvalý (P) 1 (Respekt) 2 (Calibra) Jílek vytrvalý (T) 1 (Advent) 2 (Hannibal) Jílek mnohokvětý italský (P) 3 (Barprisma) Jílek mnohokvětý jednoletý (P) Jílek hybridní (P) Kostřava červená (P) Kostřava červená (T) 65 (Tiffany) 1 (Florentine) Kostřava drsnolistá (T) 12,5 (Aurora) Kostřava luční (P) 1 (Preval) 6 (Lifelix) Kostřava ovčí (T) 5 (Aurora) 1 (Discovery) Kostřava rákosovitá (P) Kostřava rákosovitá (T) 85 (Barvado) 2 (Tulsa) Festulolium (P) & Graebn.), kostřavy červené (Festuca rubra L.), kostřavy drsnolisté (Festuca trachyphylla/ Hack./Krajina), kostřavy luční (Festuca pratensis Huds.), kostřavy ovčí (Festuca ovina L.) a kostřavy rákosovité (Festuca arundinacea Schreb.). Od každé odrůdy bylo macerováno 5 semen, získaných z kolekce genetických zdrojů trav uložených v genové bance VÚRV v. v. i. v Praze, po dobu 12 15 hodin v 5% roztoku NaOH. Tento vzorek byl pak propláchnut destilovanou vodou a po dobu 15 2 minut povařen v laktofenolu (kyselina mléčná 85 %, fenol, glycerin a destilovaná voda v poměru 1 : 1 : 1 : 5). Laktofenol byl obarven trypanovou modří (,1 %). Semena byla pak opět propláchnuta destilovanou vodou, podle možností vyjmuta škrobová část, položena na podložní sklíčko a krycím pak jemně rozmáčknuta. Pod mikroskopem byla detekována přítomnost či absence hyf endofytů (Welty et Rennie 1985). Počet analyzovaných odrůd je uveden v tab. 1. Výsledky Mikroskopická analýza semen odrůd hlavních hostitelských druhů, které jsou osídlovány Choroby rostlin endofytními houbami rodu Neotyphodium, potvrdila jejich relativně vysoké zastoupení v domácím sortimentu. Navíc poukázala na zvyšující se zastoupení odrůd, které endofyty obsahují. Analýzy prováděné v letech 1996 až 212 též potvrdily, že nejvýznamnějšími hostitelskými travami, zemědělsky i nezemědělsky využívanými, jsou jílek vytrvalý, kostřava luční a kostřava rákosovitá (graf 1). U trav, u kterých jsou v současnosti rozlišovány typy využívané pro nepícninářské účely (trávníkové) a typy v pícninářství využívané, jsou patrné zřetelné rozdíly; u druhů vyšlechtěných pro převážně trávníkářské využití je zastoupení odrůd s endofyty vyšší oproti odrůdám s pícninářskými parametry (tab. 2). Četnost hyf endofytů v semenech u jednotlivých odrůd kolísá (tab. 3). Zatímco u jílku vytrvalého, nejuniverzálnějšího travního druhu, dosahovala hladina osídlení endofyty u pícních typů nejvíce 1% (odrůda Respekt), je možno u trávníkových typů pozorovat u některých odrůd až 1% infestaci endofytem (odrůda Advent). U tzv. krátkodobých jílků (jílek mnohokvětý italský, jílek mnohokvětý jednoletý, jílek hybridní) byla zaznamenána nízká úroveň infestace endofyty nejvyšší byla zaznamenána u jílku mnohokvětého ve výši 3 % u odrůdy Barprisma. Rovněž u kostřavy červené, jejíž odrůdy jsou naopak převážně šlechtěny pro využití v trávnících, osídlení endofyty kolísá a dosahuje nejvyšší úrovně u odrůdy Tiffany (65 %). U čtyř pícninářsky využívaných odrůd z celkového počtu padesáti sedmi registrovaných kultivarů tohoto druhu v r. 212 obsah endofytů v semenech prokázán nebyl. U odrůd kostřavy luční, ačkoliv jsou využívány pouze ke krmným, tj. pícninářským účelům, je přítomnost endofytů relativně vysoká a u odrůdy Preval byla zjištěna 1% infestace. U kostřavy ovčí a kostřavy drsnolisté (uváděna ve Státní odrůdové knize až od r. 211) byla pozornost šlechtitelů zaměřena (s ohledem na habitus obou druhů) výhradně na nepícninářské využití. Četnost výskytu endofytů zde dosahuje nejvýše 5 % analyzovaných semen (odrůda Aurora), tzn. že u 5 % analyzovaných semen jsme zjistili přítomnost hyf endofyta. U pícninářsky využívaných odrůd kostřavy rákosovité nebyla zaznamenána žádná infestace, u trávníkových odrůd bylo největší osídlení endofyty zjištěno u odrůdy Barvado (85 %). U odrůd mezirodových kříženců kostřavy a jílku, uvedených v naší Státní odrůdové knize, dosud osídlení endofyty zjištěno nebylo. Diskuse O čem svědčí vysoký podíl odrůd s endofyty v našem sortimentu povolených odrůd 31

Choroby rostlin 1/215 Obr. 1 Mezi genotypy jílku vytrvalého obsahující endofyty (E+) liché řádky a bez nich (E-) sudé řádky nejsou rozdíly v habitu rostlin 32 Foto: B. Cagaš a zejména co napovídá narůstající tendence jejich přítomnosti? Zjištěné údaje u jednotlivých odrůd mohou sice kolísat a nehovoří nic o životnosti endofytů, ale tento jev pravděpodobně dokazuje skutečnost, že spojení endofytních hub (N. coenophialum, N. uncinatum a N. lolii) s vhodnými hostitelskými genotypy je pro výsledný efekt výhodné. Tento efekt nemusí být však tak výrazný jako v amerických či novozélandských podmínkách. Náročné testy v odrůdových zkušebnách ÚKZÚZ, zejména u pícninářských typů, kde užitná hodnota musí překonávat standardní odrůdy, však dokazují, že odrůdy s endofyty jsou vhodné i do našich podmínek. Velký počet odrůd s přítomností endofytů a jejich vysoká hladina u technických typů jílku vytrvalého a kostřavy rákosovité, pocházejících téměř výhradně ze šlechtitelských pracovišť v zámoří, jsou pochopitelné. Na současné trávníky, složené z druhů mírného pásma, jsou kladeny vysoké nároky, zejména s ohledem na odolnost k abiotickému stresu (tolerance k namáhání a časté seči, nedostatek vody a živin, zastínění atd.). Podle Stewarta (25) se vyznačují trávníkové odrůdy s endofyty v novozélandských podmínkách větší kompaktností drnu a vytrvalostí. Větší vytrvalost byla pozorována i v pokusech s E+ jedinci (obsahujícími endofyty) izolovanými z francouzské odrůdy jílku vytrvalého Barrage ve srovnání s E- typy (Cagaš et Macháč, 25). Kostřava rákosovitá s endofyty vykazovala podle Richmonda et al. (26) dokonce lepší pokryvnost a schopnost vytlačovat plevele na nízkoúdržbovém trávníku (low-maintenance law). Hlavní předností odrůd obsahujících endofyty je však jejich schopnost odpuzovat hmyz. Průkazná schopnost těchto odrůd odolávat napadení nejrůznějších druhů hmyzu (Agrotis ypsilon, Balanococcus poae, Listronotus bonariensis, Oulema melanopus, Rhopalosiphum padi, Tetraneura ulmi a další) je dostatečně dokumentována v odborné literatuře (Schmidt, 1991; Kunkel a Grewal; 23,Pennell et al., 25; Clement a Elberson, 21 a další). Obranný efekt trav s endofyty vůči dalším možným původcům biotického stresu nematodám (Bacetty et al., 29), slimáčkům (Barker, 28), ptákům (Pennell et al., 21) a myšovitým hlodavcům (Conover, 23) je v odborné literatuře dostatečně dokumentován. Jak je možno vysvětlit vysoký obsah endofytů (pravděpodobně produkující jedovaté námelové alkaloidy) v odrůdách kostřavy luční, nebo jejich přítomnost (byť v malém množství) u odrůd, jílku mnohokvětého italského, tedy odrůd které slouží výhradně k pícninářským účelům? U starších odrůd, včetně domácí Otavy, byly pravděpodobně v průběhu šlechtitelského procesu použity genotypy, které byly endofyty (Neotyphodium uncinatum) již osídleny. U odrůd novějších, s velmi vysokou koncentrací E+ jedinců (např. odrůda Preval) lze pouze spekulovat. Je však možné, že současní šlechtitelé na předních pracovištích vycházejí z řady poznatků o příznivém vlivu endofytů na kvantitativní ukazatele výnosu. Hume et al. (27) zjistili u E+ jedinců (po inkorporaci kmene AR37) jílku vytrvalého vyšší tvorbu biomasy, větší počet plodných odnoží a vyšší výnos semen. Totéž pozorovali u téhož druhu i u jednoleté formy jílku mnohokvětého např. Clay (1987), Ren-AnZhiet et al. (29), Beltramino et al. (25) a další. Dalším benefitem je zvýšená vytrvalost a výnos spojené s dobrou odolností vůči poškození hmyzem, pozorované v pícninářských pokusech s jílkem mnohokvětým, hybridním a vytrvalým (Hume et al., 29). Některé kmeny endofytů stimulují tvorbu kořenové hmoty, a tím vytvářejí předpoklady pro lepší odolnost vůči suchu (Hesse et al., 23). Přes řadu pozitiv nelze opominout negativní vliv endofytů na životnost semen a na jejich klíčivost (Gundel et al., 212). Shrnutí k významu endofytů podali Phillips Foto: B. Cagaš Obr. 2 Typicky klikaté vlákno Neotyphodiun spp. v listové pochvě kostřavy luční (luční porost Kladruby n. L.), odpovídající popisu i srovnávacím fotografiím z literatury Foto: B. Cagaš Obr. 3 Typicky klikaté vlákno Neotyphodium spp. odpovídající popisu i srovnávacím fotografiím z literatury v obilce jílku vytrvalého cv. Advent a Aiken (29), kteří označují Neotyphodium uncinatum za hlavní faktor umožňující rozšíření pěstování kostřavy rákosovité jako hlavní krmné trávy v USA, i do extrémních suchých a horkých podmínek. Poněkud spornou záležitostí je indukce tolerance vůči některým houbovým patogenům (Bipolaris sorokiniana, Rhizoctonia solani, Drechslera spp., Gaeumannomyces graminis a Fusarium poae) pomocí endofytů která vychází především z laboratorních výsledků. Referují o ní např. Panka a Jeske (211) a další. Zvýšená odolnost vůči těmto mykózám v polních podmínkách už není tak výrazná. Lewis (1994) také uvádí, že E+ rostliny mohou redukovat negativní vliv travních viróz na výnos píce. Relativně velký podíl odrůd obsahujících endofytní houby rodu Neotyphodium a zejména jejich narůstající množství v evropském i českém sortimentu povolených odrůd trav naznačuje skutečnost, že zámořští šlechtitelé si uvědomují význam a dopad tohoto výjimečného spojení. Určitá skepse některých evropských šlechtitelů (Repussard et al., 213 aj.) vyplývá z několika skutečností: obsah alkaloidů v travách pěstovaných v Evropě není příliš vysoký, navíc pícní porosty, které nejsou (na rozdíl od amerických) monokulturní a obsahují i trávy, jež hostiteli endofytů nejsou (např. lipnice luční, ovsík vyvýšený, bojínek luční atd.). Z toho důvodu dochází v krmné dávce píce ke zředění koncentrace alkaloidů a zdraví přežvýkavců není ohroženo. Navíc z některých domácích prací vyplývá, že koncentrace ergovalinu a chanoklavinu není v čerstvé píci příliš vysoká a v průběhu roku značně kolísá v závislosti na vnějších faktorech (Cagaš et al., 1999).To kontrastuje s údaji z USA, kde roční hospodářské ztráty, vzniklé v důsledku zkrmování píce obsahující endofyty, dosahují více než jednoho bilionu amerických dolarů (Fribourg et al., 22). Argumentem, který jasně hovoří ve prospěch šlechtitelského využití endofytů i ve středoevropských, a tedy i českých podmín-

1/215 Aktuality kách, je především zvýšení tolerance k suchu u nových odrůd trav. Je to vysoce aktuální jak u pícních, tak u trávníkových odrůd. Ne nepodstatnou záležitostí je také stimulace výnosu píce i semen. Teorie zředění alkaloidů v píci má sice své opodstatnění, ale nemusí mít obecnou platnost.vysoký nález endofytů na pastvinách, kde došlo vlivem jednostranné zátěže ke vzniku monokulturního porostu jílku vytrvalého, hovoří o opaku (Cagaš et Hejduk, dosud nepublikováno). Pro úspěšnou šlechtitelskou práci s různými kmeny endofytních hub rodu Neotyphodium je však třeba znát jejich produkci alkaloidů, nejen námelových, v průběhu vegetace v domácích podmínkách. U řady zahraničních odrůd trav byly již ve šlechtitelském procesu použity tzv. novel endophytes (Moate et al., 212), které se vyznačují nízkou toxicitou vůči teplokrevným organismům a vysokou toxicitou vůči hmyzu, při zachování dalších benefitních vlastností. Stále více se ukazuje, že největší efekt přináší kombinace vhodného kmene endofytní houby a vhodného genotypu hostitele. Identifikace a následné využití obou komponentů by měly patřit k hlavním úkolům českého šlechtění trav. Použitá literatura je k dispozici u autora a v redakci Recenzoval: RNDr. Novotný David, P h.d., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Nový invazní druh ploštice na pěnišnících Tupiocoris rhododendri v ČR Ing. Karel Hradil, Ph.D. ÚKZÚZ, Referát karantény a integrované ochrany rostlin, Jičín prof. Ing. Emanuel Kula, CSc. Ústav ochrany lesů a myslivosti, MZLU Brno Rododendrony jsou živnými nebo hostitelskými rostlinami celé řady původních i zavlečených a často invazních hmyzích druhů, žravých i savých. Jako škůdci jsou ze skupiny savého hmyzu (Hemiptera) známé například mšice kyjatky Illinoia azaleae a Illinoia lambersi, molice Dialeurodes chittendeni, červec azalkový Acanthococcus azaleae, puklice Eulecanium franconicum a Pulvinaria floccifera, křísek sítinovka pěnišníková Graphocephala fennahi a ploštice síťnatka pěnišníková Stephanitis rhododrendri nebo síťnatka Stephanitis takeyai. Od roku 211 se u nás můžeme na těchto ozdobných keřích setkat s dalším nepůvodním druhem ploštice, invazní americkou klopuškou Tupiocoris rhododendri. Tento nearktický druh ploštice byl popsán až v roce 1972 po zavlečení do Velké Británie jako Dicyphus rhododendri (Dolling 1972), v USA jej nalezli T. J. Henry a A.G. Wheeler Jr. v roce 1976, a také zrevidovali původní, chybně identifikovaný materiál z roku 1933, pocházející z Clevelandu ve státě Ohio. Později (1982) tuto klopušku M. C. McGavin dočasně Foto: K. Hradil Obr. 1 Mapa rozšíření klopušky Tupiocoris rhododendri v Evropě (červeně jsou označeny státy s výskytem) přejmenoval na Neodicyphus rhododendri a v roce 1986 je G. Cassis zařadil do rodu Tupiocoris. Rozšíření T. rhododendri pochází z východní části USA, kde byl nalezen ve státech Ohio, Pennsylvania, Tennessee, Západní Virginie, Georgia, New Hampshire, Severní Karolína, Jižní Karolina (Henry & Wheeler 1976, Wheeler & Henry 1992). V Evropě byl tedy objeven v roce 1971 v Anglii (Kew Gardens, Londýn), o 31 let později byl zjištěn také v Nizozemsku (22), dále v Německu (24), Belgii (27), České republice (211) a Dánsku (213) obr. 1. Je ovšem velmi pravděpodobné, že bude brzy nalezen i v dalších státech Evropy. Tento druh je řazen mezi tzv. invazní ploštice, alien to Europe (Rabitch, 28). Popis Foto: K. Hradil Obr. 2 Tupiocoris rhododendri dospělec Obr. 3 Tupiocoris rhododendri nymfa Dospělci jsou asi 4 5 mm dlouzí, štíhlí, polokrovky mají průsvitné, většinou světle jantarově zbarvené, část před membránou (kuneus) je žlutá s tmavým lemováním, hlava je černá, lesklá, oči tmavě červené, bodec je žlutý, štít černý se světlou žlutooranžovou trojúhelníkovitou skvrnou uprostřed a bílým přední okrajem, štítek je černý. První článek tykadel je žlutý, druhý tmavý, třetí článek má světlý vrchol a čtvrtý článek je nažloutlý (obr. 2). Nymfy jsou výrazně červené (obr. 3). Nohy všech párů jsou u nymf i dospělců žlutě zbarvené. Vývoj Tupiocoris rhododendri je dravý zoofágní druh, který loví především kyjatky Illinoia (Masonaphis) lambersi (McGillavry, 196), třásněnky (Thysanoptera) a zřejmě i další drobný hmyz. Přezimují vajíčka, larvy (nymfy) byly pozorovány nejčastěji v červnu a červenci, imaga se objevují od června do začátku října (Dolling, 1972, Aukema et al. 25, Wachmann et al. 212). Dospělci se na listech vyskytují zpravidla jednotlivě a jsou poměrně pohybliví, takže mohou být snadno přehlédnuti. Hostitelské rostliny Hostitelskými rostlinami jsou nejrůznější druhy a kultivary pěnišníků (Rhododendron spp.) včetně azalek, v Anglii nejčastěji pěnišníky ze skupiny Rhododendron ponticum (Dolling, 1972). Ze Západní Virginie jsou uváděny např. Rhododendron maximum nebo R. periclymenoides (Wheeler, Henry & Mason 1983). Kromě rododendronů byl Tupiocoris rhododendri zjištěn také na skalence Kalmia 33 Foto: K. Hradil

Rostlinolékařství v okolních zemích Foto: K. Hradil V České republice byl Tupiocoris rhododendri poprvé nalezen v srpnu roku 211 ve žlutých miskách instalovaných u letitých rododendronů pěstovaných na lokalitě Jílové u Děčína, k. ú. Sněžník v Krušných horách přibližně 61 m. n. m. (obr. 4). O dva roky později (213) byl na stejném místě jeho výskyt potvrzen dalšími Název: Tupiocoris rhododendri (Dolling, 1972) nálezy dospělců i larev. Taxonomické zařazení: Insecta, Heteroptera, Miridae Druhou, zatím nepublianglické označení: nezjištěno kovanou lokalitou v Česlatifolia rovněž z čeledi Ericaceae vřesovco- ké republice jsou Lázně Libverda v Jizerských horách, kde byla populace tohoto druhu zjištěvité (Henry &Wheeler, 1976). Foto: K. Hradil 1/215 Obr. 4 Rododendrony, lokalita Sněžník na na rododendronech v lázeňském parku také v roce 213. Vzhledem k tomu, že se jedná o dravý druh, není třeba se jeho objevení ve výsadbách či školkách obávat, protože svojí činností spíše napomáhá regulovat populace jiných savých a snad i žravých škůdců a zatím není známo, že by se živil i posáváním pupenů nebo listů pěnišníků. Maďarská rostlinolékařská komora ve službách ochrany a zdraví rostlin Dr. Gabor Tarcali prezident Maďarské komory profesionálních odborníků a doktorů v ochraně rostlin V naší zeměpisné oblasti je zemědělství strategickým sektorem určujícím životaschopnost a konkurenceschopnost života na venkově. Je klíčové k zachování půdní úrodnosti. Půda a zemědělské výrobky z půdy pocházející jsou nesmírně cennou hodnotou. Bezpečnost zemědělských výrobků dodávaných na trh stejně jako zdraví rostlin jsou rovněž nesmírně významné. Mottem současných maďarských organizací ochrany rostlin může být: Bezpečné stolní potraviny z farmy na vidličku. Bezpečnost potravin nabývá celosvětově stále více na významu a je garantována kvalifikovanými profesionálními odborníky v ochraně rostlin. Jsme pevně přesvědčeni, že bezpečnost potravin začíná u půdy, rostlin a výrobků z nich; proto je úloha ochrany rostlin zásadní. V Maďarsku působí jako veřejná instituce Komora odborníků v ochraně rostlin. Maďarská komora profesionálních odborníků a doktorů v ochraně rostlin byla ustavena na základě zákona č. LXXXIV (84.) z roku 2 o Maďarské komoře profesionálních odborníků a doktorů v ochraně rostlin. Tato profesní organizace působí na principu samofinancování jako veřejná instituce vysokoškolsky vzdělaných rostlinolékařů. Komora vykonává některé veřejné funkce při řešení koncepce rostlinolékařské péče v Maďarsku a rovněž podporuje profesionální přístupy. Tím přispívá 34 k vysoké úrovni řízení kvality zemědělské výroby a k rozvoji moderního integrovaného přístupu k rostlinolékařské péči, příznivé ke konzumentům a k životnímu prostředí v Maďarsku. Členové komory jsou vysoce erudovanými rostlinolékařskými profesionály: profesionální odborníci v ochraně rostlin a doktoři v oboru ochrana rostlin. Zákonem č. XLVI (46.) z roku 29, o potravinovém řetězci a jeho úředních kontrolách byl vytvořen nový název: doktor v ochraně rostlin (původní název: inženýr v ochraně rostlin). Členství v komoře je povinné pro provádění následujících rostlinolékařských činností: koncepční rozhodování o provádění ochrany rostlin v rámci podnikání, rozhodování o všech činnostech nakládáním s přípravky na ochranu rostlin označené obchodní kategorií I (v Maďarsku jsou přípravky na ochranu rostlin rozdělovány do tří obchodních kategorií I., II. a III. podle jejich nákupu, prodeje a užití), vydávání předpisů pro nákup přípravků na ochranu rostlin kategorie I. V Maďarsku existuje systém úředního vydávání předpisů doktory v ochraně rostlin. Koneční uživatelé jsou oprávněni kupovat přípravky na ochranu rostlin kategorie I jen v případě, pokud mají vystaven a jejich doktorem v ochraně rostlin podepsán předpis. Pouze členové komory jsou oprávněni vydávat předpisy. Důležitým cílem komory je ustanovit v Maďarsku povinné zaměstnávání doktorů v ochraně rostlin nebo profesionálních odborníků v ochraně rostlin v závislosti na významu opatření přijímaných na farmách. Členové aktivně přispívají k přípravě a vzniku zákonů vztahujících se k ochraně rostlin a k činnostem profesionálních odborníků v ochraně rostlin. Ve spolupráci s Maďarskou národní zemědělskou komorou je realizován náš nový projekt na vytvoření na národní úrovni široce integrovaného systému předpovědí v ochraně rostlin, který je zásadní pro zavedení integrované ochrany rostlin. Naším cílem je zavést a provozovat tento systém v rámci organizace rostlinolékařské komory a s využitím její profesionální znalostní báze. Velmi důležitým úkolem je rovněž zajištění nejvyšší úrovně vzdělávání v ochraně rostlin. Bezpečnost potravin může být realizována jen s podporou dobře kvalifikovaných odborníků. V Maďarsku by mělo být vzdělávání profesionálních odborníků a doktorů v ochraně rostlin zajišťováno pomocí systému, který je schopen zaručit tu nejvyšší profesionální úroveň, a který je schválen a podporován komorou. Stejně významné je i základní vzdělávání a školení. Komora organizuje mimoškolní základní vzdělávání v ochraně rostlin pro pěstitele a další zájemce (školení v rozsahu 8 hodin zakončené zkouškou) a opakovaná školení pro odborníky v ochraně rostlin a pěstite-

1/215 Rostlinolékařství v okolních zemích le, jejichž absolvování je povinné každých pět let. Rovněž minoritní použití ochrany rostlin (některé druhy zelenin, křen, bez černý, jahodník apod.) naráží na některé problémy. V této oblasti nejsou k dispozici metody dobré praxe v ochraně rostlin, legálně povolené pesticidy atd. Chápeme proto, že jako jeden z našich důležitých cílů je vytvoření legitimních metod ochrany rostlin a vydávání příležitostných licencí pro minoritní použití přípravků na ochranu rostlin. Z tohoto důvodu podniká naše komora počáteční kroky na úrovni státní ochrany rostlin. Kromě výše uvedeného zajišťuje komora některé další úkoly. Jedním z našich hlavních cílů je navodit takovou profesní situaci, která vytváří přitažlivý obrázek o povolání rostlinolékařského doktora pro mladé lidi. Ti jsou tak schopni si uvědomit, že má smysl se rostlinolékařským doktorem stát. Rostlinolékařské aktivity na Slovensku v r. 213 a 214 Ing. Milan Zapletal, CSc., a Ing. Dagmar Obdržálková, Česká společnost rostlinolékařská. I po rozpadu Československé republiky je potěšitelné, že vztahy obou našich republik, Slovenské a České, zůstávají v mnoha oblastech nadstandardní. Platí to v plné míře o Slovenské rostlinolékařské společnosti a České společnosti rostlinolékařské. Členové obou jmenovaných společností jsou pravidelně zváni na odborné akce, ať již jako účastníci nebo přednášející, a proto se chceme podělit o dojmy z programu tří akcí z posledního období. Konferenci o bezpečném a trvale udržitelném používání pesticidů pořádala Slovenská asociace ochrany rostlin (SCPA) ve dnech 11. a 12. června 213 v Bratislavě za účasti zástupců asociací distribučních a výrobních firem pesticidů z převážné části Evropy. Cílem konference bylo stanovit a podpořit směřování k bezpečnému a trvale udržitelnému používání pesticidů, kterému se věnují miliony samostatně hospodařících zemědělců, farmářů a také miliony dalších neprofesionálních drobných spotřebitelů, především zahrádkářů ve střední a východní Evropě. Zástupci jednotlivých zemí seznamovali plénum se situací ve svých zemích. Především s procesem povolování přípravků na ochranu určených pro profesionální a neprofesionální použití, které se mění podle příslušného členského státu EU. Druhým okruhem, kterému věnovali pozornost přednášející, byl problém hodnocení rizik při používání pesticidů v obou skupinách uživatelů a jak je v kterých státech poskytována od výrobců pesticidů informovanost a opatření vedoucí k minimalizování rizik pro lidi a životní prostředí. Třetí oblastí, která byla téměř všemi zmiňována, je řešení problému, jak vycvičit miliony uživatelů a amatérů pro práci s pesticidy a jakou formou jim poskytnout dostatečné vědomosti o bezpečném používání pesticidů a jak je přivést k získání osvědčení pro nakládání s pesticidy. Konference přinesla dostatek klíčových poznatků pro vypracování pracovních směrnic pro bezpečné užívání pesticidů při jejich přepravě, skladování, přípravě postřikové kapaliny, pro správnou aplikaci a očistu po aplikaci a konečně také o nakládání s prázdnými obaly a jak bezpečně likvidovat odpady. Všech těchto poznatků již bylo v praxi využito k vydání informačních a instruktážních brožur z iniciativy Slovenské asociace ochrany rostlin. Zajímavé bylo, že téměř všichni hovořili o pesticidech, bez rozlišení na přípravky pro ochranu rostlin a biocidy, jak je tomu u nás. Účast na konferenci byla ze všech zemí EU, 2 ze SR a tři z ČR. Druhou velmi zdařilou akcí byly Páté Slovenské rostlinolékařské dny, konané ve dnech 9. a 1. října 213 v Nitře, které byly zaměřeny na téma Ochrana vod a dosažení jejich dobrého stavu. Byly pořádány Slovenskou rostlinolékařskou společností a Výzkumným ústavem vodního hospodářství za spolupráce Slovenské zemědělské univerzity v Nitře, Slovenské zemědělské a potravinářské komory, Slovenské asociace ochrany rostlin, Ústavu ekologie lesa SAV a Výzkumného a šlechtitelského ústavu Selekt v Bučanech. Cílem pořádaných rostlinolékařských dní bylo seznámit odbornou i laickou veřejnost s potřebou ochrany vodních zdrojů v souladu s koncepcí EU a poskytnout nejnovější informace v oblasti ochrany vod, a jak dosáhnout dobrý stav vod v SR. Bylo deklarováno, že voda patří v současnosti na celém světě k základním požadavkům pro zachování zdravého života na zemi. Na RLD proto zazněla stanoviska a názory domácích a zahraničních odborníků, kteří prezentovali své zkušenosti v oblasti ochrany vod, preventivních a nápravných opatření, jež se uplatňují v zemědělské praxi. Organizátorům se podařilo zaktivizovat přednášky z širokého okruhu pracovníků výzkumných ústavů a institucí, Ministerstva životního prostředí a vodohospodářů a představit tak problémy v ochraně vod a řešení problémů s udržením dobrého stavu vod. Široký soubor referátů není možno v jejich jednotlivostech rozebírat, ale zájemce je nalezne na webových stránkách jmenovaných organizací, institucí a ústavů. V každém případě tato úspěšná konference byla příkladem široce zaměřené a vzorně organizované akce. Poslední, o níž se chceme zmínit, byla akce uspořádaná v závěru roku 214 opět Slovenskou asociací ochrany rostlin (SCPA) v krásném prostředí vesničky Oponice, v okrese Topolčany, jen asi 17 km od Nitry. Jednodenní seminář byl věnován slovenské iniciativě za vytvoření lepšího systému zneškodňování prázdných obalů od přípravků na ochranu rostlin na Slovensku. Byly představeny prvé výsledky akce ve dvou slovenských okresech, kde se podařilo řešit plně problém nakládání s obaly od přípravků, sběr odpadu a jeho zneškodňování a zhodnocování odpadu a to vše zákonným způsobem. Sběr a zhodnocování vyžaduje určitý postup zabezpečující vyplachování od přípravků na ochranu rostlin a tím jejich překlasifikování z nebezpečného odpadu do kategorie ostatní odpad, který podle zákona a dalších vyhlášek o odpadech může být recyklovatelný a tím dále využitý. Prvé zkušenosti jsou velmi slibné a teprve rozšíření této iniciativy, kterou začala uskutečňovat Slovenská asociace ochrany rostlin, ukáže, zda je tato cesta reálná. Celý seminář byl zaměřen na bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin včetně dobrých příkladů z některých evropských států, přednesené experty ECPA (European Crop Protection Association) především jako školicí program pro profesionální uživatele, dodavatele a distributory přípravků a poradce v této oblasti. Téměř 8 účastníků (tři účastníci z ČR) hostil zámeček bývalého uherského šlechtického rodu Apponyiovců, který byl z ruin zcela přestavěn a je zde zachována unikátní barokní Apponyiovská knižnice (Bibliotheca Apponiana) s 17 svazky unikátních knih, téměř zázračně zachráněných v průběhu let 1945 199, 35

Osobnosti 1/215 kdy byl zámek využíván různými institucemi a zcela zdevastován. Na závěr je třeba vyzvednout aktivní podíl na organizaci všech vzpomínaných akcí Ing. Jozefa Kotleby, který zastává již několik let funkci výkonného ředitele SCPA a zároveň je předsedou výkonného výboru Slovenské rostlinolékařské společnosti. Vzpomínka na Ing. Antonína Mušku Ing. Dagmar Obdržálková a Ing. Milan Zapletal, CSc., Česká společnost rostlinolékařská, Brno V říjnu loňského roku proběhlo v brněnském krematoriu poslední rozloučení s významným českým rostlinolékařem Ing. Antonínem Muškou. Narodil se 17. 5. 1934 v Třebíči, v dětském věku žil s rodinou v Rokytnici nad Rokytnou, vystudoval gymnázium v Třebíči a započal vysokoškolské studium na VŠP v Nitře, ale dokončil na nově zřízené specializaci ochrany rostlin na VŠZ v Praze. Po základní vojenské službě nastoupil jako inspektor ÚKZÚZ v bývalém okrese Kamenice nad Lipou. V roce 196 po zřízení ÚKZÚZ vznikl v Brně odbor karantény a ochrany rostlin, do něhož v roce 1961 Ing. Muška nastoupil do referátu prognózy a signalizace, který vedl Dr. Ing. Vladimír Zacha. Již v té době se započal intenzívně zabývat problémem prognózy plísně bramborové a podílel se na vypracování její předpovědní metody. V roce 1979 však odešel do zemědělského provozu a působil až do roku 1985 jako agronom specialista na ochranu a výživu rostlin ve ŠM Hubice (okres Dunajská Streda). Od roku 1986 přešel na ÚKSÚP Bratislava na referát prognózy a signalizace. V té době se intenzívně věnoval prognostice některých škodlivých organismů, např. rojení chroustů v bývalém Československu, výskytu drátovců, a samozřejmě metodám krátkodobé prognózy a týdenní předpovědi výskytu plísně bramborové. V létech 1975 1979 byly zpracovávány týdenní předpovědi na základě údajů z 35 meteostanic pro celé území České republiky. V letech 1983 až 1992 zpracovával tuto předpověď pro Slovenskou republiku. Od roku 197 zpracovával pro řadu vinařských podniků krátkodobou prognózu a týdenní předpověď peronospory, padlí a plísně šedé u révy vinné. Na Slovensku byly tyto předpovědi v letech 1985 92 zpracovávány centrálně pro celé území. Vypracoval také prognózu pro obaleče jednopásého a mramorovaného, a na Slovensku v letech 1987 1992 prováděl signalizaci plísně chmelové na chmelu. Za vypracování metod krátkodobé předpovědi se dostalo Ing. Muškovi unikátního ocenění ve formě Osvědčení s právem přednosti v letech 1982 až 1984. Kromě výše uvedených chorob a škůdců Ing. Antonín Muška zpracoval metody prognózy a signalizace na dalších plodinách: na ozimé pšenici (padlí, stéblolam), na slunečnici (hlízenka obecná, plíseň šedá, mšice slívová), na cukrovce (cerkospora, padlí, mšice), na ovocných dřevinách (padlí a strupovitost, gnomonia a hnědá skvrnitost listů meruněk, kadeřavost a padlí) a také v zelenině u rajčete (padlí a plíseň bramborová), okurek (plíseň okurková a padlí) a cibule (plíseň cibulová). Předpovědi se dostávaly do zemědělské praxe tiskem, rozhlasem i televizí, ale největší část poštovním stykem autora přímo s vinaři a zemědělci, kteří tuto aktivní činnost Ing. Mušky vysoce oceňovali. Jeho prognostické metody měly přesah i do zahraničí, a tak byly v letech 1986 1992 testovány v Maďarsku. A v této činnosti pokračoval i po odchodu do důchodu. Neodmyslitelným rysem jeho povahy byla pracovitost a zápal k odborné práci, prognóza škodlivých organismů se stala jeho životní vášní. A jí věnoval veškerý čas a píli. Proto nepřekvapovala jeho bohatá publikační a přednášková činnost, ale především týdenní bohatá korespondence s okruhem zájemců o jeho předpovědi. Své bohaté odborné zkušenosti předával synovi Františkovi, který má všechny předpoklady v jeho práci pokračovat. Ing. Antonín Muška zemřel 7. 1. 214 v Brně. Velká část jeho života je spojena se Slovenskem. Proto i zde se mu dostalo největšího ocenění. V publikaci História a súčasnosť ochrany rastlín v Slovenskej republike, vydané Ústavem experimentálnej fytopatologie a entomológie SAV v Ivanke pri Dunaji v roce 1998, je uvedeno Príchodom Ing. Antona Mušku sa zvýšila úroveň prognózy a signalizácie predovšetkým plesne zemiaka (Phytophtora infestans), perenospory (Plasmopara viticola), múčnatky (Uncinula nectator), plesne sivej (Botrytis cinerea) na viniči a drotovcov (Elateridae). Výrazne sa zvýšila úroven praxe v tejto oblasti. Metody prognózy a signalizácie sa zdokonalovali. Posledního rozloučení se zesnulým se zúčastnila velká reprezentativní slovenská delegace. 36

1/215 Přehled článků a rejstřík autorů Rostlinolékař 214 Rejstřík autorů Rostlinolékař 1/214 Autor Článek Str. Jozef Kotleba Úvodník 3 Josef Gall Přehled ochrany rostlin v únoru a březnu 5 Kateřina Rychlá Štítenkovití (Diaspididae) škodící na ovocných dřevinách 12 Václav Kohout, Dana Kohoutová Hradecká Regulace zaplevelení zpracováním půdy v současných osevních sledech 14 Jan Štrobach, Jan Mikulka Vlhkomilné vytrvalé plevele na orné půdě 18 Jan Winkler, Kateřina Jonášová Zaplevelení vybraných porostů máku setého 2 Michal Ondřej, Eliška Ondráčková Užitečné půdní mikroskopické houby v biologické ochraně rostlin 24 Eva Hrudová Abiotická poškození rostlin genetické poruchy heredopatie 29 Antonín Přidal Rizika vyplývající z používání pesticidů na ochranu rostlin posuzovaná podle reakcí včely medonosné 31 Michal Hnízdil Integrovaná ochrana rostlin je od roku 214 v Evropské unii povinná 32 Bořivoj Zbuzek Legenda české mherbologie slaví osmdesátku 33 Václav Peterka Životní jubileum Ing. Jana Potočka, CSc. 34 Jan Křováček Zemřel Ing. Ivan Konečný, CSc. 35 Vladimír Řehák, Josef Rousek, Pavel Talich 54. rakouské dny ochrany rostlin 35 Rostlinolékař 2/214 Autor Článek Str. Vladimír Řehák Úvodník 3 Josef Gall Přehled ochrany rostlin v březnu a dubnu 5 Alena Bezdíčková Odrůdová reakce ozimé pšenice na fungicidní ošetření 15 Jana Palicová, Bronislava Hortová, Miloslava Strejčková, Jan Nedělník Problematika rodu Fusarium na trvalých travních porostech 18 Petr Kroutil Bázlivec kukuřičný v ČR výskyt v roce 213 a aktuální situace 21 Štěpánka Radová Kontrola zásad integrované ochrany rostlin 23 Tomáš Jüttner Nově povolené přípravky na ochranu rostlin v roce 213 I. herbicidy a regulátory růstu 25 Hana Keslarová Nově povolené přípravky na ochranu rostlin v roce 213 II. fungicidy 27 Karel Ráčil Nově povolené přípravky na ochranu rostlin v roce 213 III. insekticidy 29 Martina Jurášková XVI. Rostlinolékařské dny 34 Michal Hnízdil Česká společnost rostlinolékařská je přidruženým členem Mezinárodní asociace rostlinolékařských věd 38 Rostlinolékař 3/214 Autor Článek Str. Michal Hnízdil Úvodník 3 Josef Gall Přehled ochrany rostlin v dubnu a květnu 5 Václav Krejzar, Iveta Pánková Růžová hniloba bramboru Phytophthora erythroseptica 14 Eliška Ondráčková, Michal Ondřej Afanomycetová kořenová spála hrachu 16 Milena Březíková Náš nový škůdce rajčat makadlovka Tuta absoluta 18 Martina Jurášková, Karel Hradil, Jan Macek Pilatěnka Aproceros leucopoda nový invazní škůdce v České republice 21 Oldřich Pultar Tmavka nový škůdce peckovin 23 Jan Winkler Vývoj zaplevelení v porostech jarního ječmene při redukovaných technologiích zpracování půdy 26 Blanka Kokošková, Veronika Stránská, Dagmar Pouvová Rezistence k mědi v populacích původců bakterióz rajčete a papriky 3 Vladislav Rašovský Dřevěný obalový materiál a riziko zavlečení škůdců 33 František Kocourek Dodržování zásad integrované ochrany rostlin autokontrola a kontrola dozorovými orgány 36 Vladimír Táborský Prof. Ing. Jaroslav Bartoš, CSc., devadesátiletý 38 Ackermann Petr 6/1 Aulický Radek 5/28, 5/3 Bečka David 6/13 Bečková Lucie 6/13 Bergová Zapletalová Eva 5/13 Bernardová Milena 5/24 Bezdíčková Alena 2/15 Bláha Luděk 6/28 Bokor Peter 6/13 Březíková Milena 3/18 Dlouhý Milan 5/3 Fryč David 4/21 Gall Josef 1/5, 2/5, 3/5, 4/5, 5/5, 6/5 Havel Jiří 4/35 Hnízdil Michal 1/32, 2/38, 3/3 Hortová Bronislava 2/18 Hradil Karel 3/21 Hromádková Jiřina 5/26, 1/29, 4/33, 4/35 Hrudová Eva 6/26 Hýsek Josef 6/38 Chrpová Jana 4/14 Jan Plachý 5/28 Jonášová Kateřina 1/2, 2/34, 3/21 Jurečka Daniel 6/3 Jurečka Marian 4/3 Jursík Miroslav 6/23 Jüttner Tomáš 2/25 Kapitola Petr 4/18 Keslarová Hana 2/27 Kmoch Martin 6/2 Kocourek František 3/36 Kohout Václav 1/14 Kohoutová Hradecká Dana 1/14 Kokošková Blanka 3/26 Vlastimil Kolář 5/28 Kolařík Pavel 4/35, 6/17 Korba Josef 5/13 Kotleba Jozef 1/3 Krejzar Václav 3/14 Kroutil Petr 2/21 Křováček Jan 1/35 Kučerová Zuzana 5/26 Kůdela Václav 6/37 Macek Jan 3/21 Mifková Tamara 6/2 Mikulka Jan 1/18, 4/25, 6/25 Nedělník Jan 2/18 Nedvěd Oldřich 6/32 Ondráčková Eliška 1/24, 3/16 Ondřej Michal 1/24, 3/16 Palicová Jana 2/18 Pánková Iveta 3/14 37

Rejstřík autorů 1/215 Rostlinolékař 4/214 Autor Článek Str. Marian Jurečka Úvodník 3 Josef Gall Přehled ochrany rostlin v květnu a červnu 5 Jana Chrpová, Václav Šíp Výskyt virových chorob obilnin na území ČR a odolnost odrůd k napadení virem žluté zakrslosti ječmene 14 Petr Kapitola Háďátko borovicové a opatření Evropské unie proti jeho šíření 18 Svatopluk Rychlý, David Fryč Migrace mšic v roce 213 21 Jan Štrobach, Jan Mikulka Teplomilné plevele na orné půdě v podmínkách České republiky 25 Martina Sojneková Průzkum výskytu a rozšíření plevelů v roce 213 28 Václav Psota Možnosti biologické ochrany a přípravků na přírodní bázi v ochraně ovocných dřevin 29 Eva Hrudová Abiotická poškození rostlin genetické poruchy (2,) 33 Eva Hrudová, Pavel Tóth, Marek Seidenglanz, Jana Poslušná, Pavel Kolařík, Jiří Havel, Eva Plachká Nový zdroj informací mapy výsledků testování českých populací blýskáčka řepkového na rezistenci vůči insekticidům 35 Pavel Talich Pohled přes hranice v Dolních Dunajovicích 37 Rostlinolékař 5/214 Autor Článek Str. Volker Zinkernagel Úvodník 3 Josef Gall Přehled ochrany rostlin červenec až září 5 Eva Bergová Zapletalová První výskyt Fusarium foetens Schroers et al. v České republice 13 Josef Korba, Jana Šillerová, Vojtěch Řezníček Výskyt přirozené infekce bakteriální spály (Erwinia amylovora) na kdouloni (Cydonia oblonga) 14 Kateřina Rychlá, Hana Šefrová Škůdci rajčete a papriky 17 Josef Vostřel Ochrana chmele proti svilušce chmelové (Tetranychus urticae) s pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri a nativních druhů akarofágních predátorů v ekologickém 21 zemědělství Milena Bernardová Zdravotní stav obilnin v roce 213 a výhled do roku 214 24 Zuzana Kučerová, Jiřina Hromádková, Václav Stejskal Draví roztoči (Cheyletidae) v obilních skladech: praktický diagnostický klíč pro určování nejčastěji se vyskytujících druhů v ČR 26 Radek Aulický, Jan Plachý, Vlastimil Kolář, Václav Stejskal Vliv teploty na účinnost řízených atmosfér proti škodlivým skladištním roztočům 28 Václav Stejskal, Milan Dlouhý, Radek Aulický Potenciální využití HCN pro fytokaranténní ošetření dřeva 3 Josef Rosner Globální zajištění výživy z pohledu zemědělského výzkumu 33 Pavel Talich Konference Pesticidy a ochrana vod 35 Rostlinolékař 6/214 Peterka Václav 1/34 Plachká Eva 4/35 Poslušná Jana 4/35 Pouvová Dagmar 3/3 Prokinová Evženie 6/13 Přidal Antonín 1/31 Psota Václav 4/29 Pultar Oldřich 3/23 Ráčil Karel 2/29 Radová Štěpánka 2/23, 6/29 Rašovský Vladislav 3/33 Rosner Josef 5/33 Rotrekl Jiří 6/17 Rousek Josef 1/35 Rychlá Kateřina 1/12, 5/17 Rychlý Svatopluk 4/21 Řehák Vladimír 1/35, 2/3 Řezníček Vojtěch 5/14 Seidenglanz Marek 4/35 Smetanová Soňa 6/28 Sojneková Martina 4/28 Stejskal Václav 5/26, 5/28, 5/3 Stránská Veronika 3/26 Strejčková Miloslava 2/18 Suchomel Josef 6/33 Šefrová Hana 5/17 Šillerová Jana 5/13 Šimka Jiří 6/13 Šíp Václav 4/14 Štrobach Jan 1/18, 4/25, 6/25 Táborský Vladimír 3/38 Talich Pavel 1/35, 4/37, 5/35 Tóth Pavel 4/35, 6/2 Vostřel Josef 5/21 Winkler Jan 1/18, 3/23 Zbuzek Bořivoj 1/33 Zinkernagel Volker 5/3 Autor Článek Str. Daniel Jurečka Úvodník 3 Josef Gall Přehled ochrany rostlin červenec až září 5 Petr Ackermann Chřadnutí a odumírání révy 1 David Bečka, Peter Bokor, Evženie Prokinová, Lucie Bečková, Jiří Šimka Využití petal testu u raně kvetoucích odrůd řepky ozimé (Brassica napus L.) pro diagnostiku šíření askospor Sclerotinia sclerotiorum (Lib.) de Bary 13 Pavel Kolařík, Jiří Rotrekl Výskyt teplomilných druhů hmyzích škůdců v porostech vojěšky (Medicago sativa L.) na jižní Moravě v letech 29 213 17 Pavel Tóth, Martin Kmoch, Tamara Mifková Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis Hübner, 1796) významný škůdce kukuřice 2 Miroslav Jursík Možnosti regulace sveřepů v ozimé pšenici 23 Jan Štrobach, Jan Mikulka Vegetativní reprodukce vytrvalých plevelů na orné půdě 25 Eva Hrudová Poškození rostlin pesticidy a hnojivy 26 Luděk Bláha, Soňa Smetanová Směsi pesticidů v prostředí a hodnocení jejich účinků 28 Štěpánka Radová GMO ano, či ne? 29 Oldřich Nedvěd Slunéčko východní ve víně 32 Josef Suchomel Hraboš poní jako klíčový druh v české i evropské krajině 33 Václav Kůdela Podněty z článku Dr. Rosnera o globálním zajištění výživy 37 Josef Hýsek Zemřel doc. Ing. Josef Šebesta, DrSc. 38 38

TI N D E 5 % U T VA LE P Ř E D P L AT N É isy op ní čas tně ny, upla i v ro é. no latn ké d. P dp lnic orl pře c, Ro m s W. í n u e i ěl loo stud roč ze měd a B Pou ík Ze a Plus zení o r n tik v e t d o is a tý lor e p e n u, F zašlet je s on hu v regi slevy a t vz c Ne děle ě Zem = VÝHODNÉ NÁKUPY Vyberte Vyb Vy b si z nabídky časopisů a sestavte si svůj vlastní balíček = sami si určujete výši slevy předplatného Ba Balíček a PRAKTIK* sleva 5 % sleva 1 % Zemědělec + 1 2 roční předplatné časopisů podle vlastního výběru Zemědělec + 3 4 roční předplatné časopisů podle vlastního výběru Balíček MAXI B = roční ro množstevní sleva 15 % 1 předplatné tří a více kusů jednoho časopisu x počet kusů * Veterinářství + Veterinární klinika * Floristika + Zahradnictví NÁŠ MAGAZÍN PRO MODERNÍ FARMU září 213 3 Kč samostatná příloha časopisu Úroda 9-213 9/213 5 KČ/2 Balíček KOMPLEX Ba Balíček PODNIK Ba 6 Kč µ 2,4 ssleva 15 % sleva 2 % Zemědělec + 5 6 ročních předplatných časopisů podle vlastního výběru Zemědělec + 7 a více ročních předplatných časopisů podle vlastního výběru 5 ODBORNÝ ČASOPIS PRO CHOVATELE HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A VETERINÁRNÍ LÉKAŘE 213 5 Mechanizace zemědělství 9-213 Balíček B Ba a ZÁKLAD www.agroweb.cz PRO ROK 215 6 Kč 2,4 ODBORNÝ ČASOPIS PRO ROSTLINNOU PRODUKCI Téma: Adresa redakce Jana Masaryka 2559/56b, 12 Praha 2 fax: 277 1 664 e-mail: uroda@agroweb.cz Skladování Monitoring bázlivce kukuřičného v České republice 3 Rozšíření nebo změna v použití přípravku 11 Rozšířené použití povoleného přípravku nebo změna v rozšířeném použití přípravku, tzv. minority 3 Hnojiva s řízeným uvolňováním živin 213 ODBORNÝ ČASOPIS PRO ZEMĚDĚLSKOU A LESNICKOU TECHNIKU 6 Kč 2,4 Rozšíření či změny v použití přípravků Agronom 9/213 ročník VIII Předplatné, distribuci a fakturaci zajišťuje pro ČR i SR: oddělení distribuce fax: 277 1 664 tel.: 277 1 6 (61) modrá linka: 844 111 999 e-mail: odbyt@agroweb.cz reklamace@agroweb.cz zelená linka pro SR zdarma: 8 42 26 (bez předvolby) sleva pro studenty 5 % 19 www.agroweb.cz XVII. ročník cena 5 Kč/2 Odborný časopis pro výživu zvířat a výrobu krmiv 9-213 ochrana rostlin výživa rostlin osivo a sadba 9-213 Šéfredaktor Ing. David Bouma tel.: 277 1 627 mobil: 724 311 85 e-mail: david.bouma@agroweb.cz Redaktoři Ing. Barbora Venclová tel.: 277 1 628 mobil: 724 531 86 e-mail: barbora.venclova@agroweb.cz Ing. Jana Pančíková, Ph.D. mobil: 62 436 932 e-mail: jana.pancikova@profipress.cz 27 Inzerce Ing. Tomáš Pištínek tel.: 277 1 656 mobil: 62 378 575 e-mail: tomas.pistinek@agroweb.cz Odborná spolupráce Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Marie Váňová, CSc., prof. Ing. Jan Vašák, CSc., prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Ing. Prokop Šmirous, CSc., Ing. Petr Doležal, Ing. Božetěch Málek, Ing. Pavel Fuksa Účinnost fungicidních mořidel na houbové patogeny Současný stav a perspektivy výroby mléka v EU a ve světě Grafika Ilona Frčková 49 Jazyková korektura Věra Dvorská, Hana Gruntorádová, Věra Melicharová Téma: Technologie krmení a napájení Téma: Aplikace hnojiv, sklizeň okopanin 8 17 Téma: Krmná aditiva ve v ýživě zvířat 26 Vydává Profi Press s. r. o. Jana Masaryka 2559/56b, 12 Praha 2 tel.: 277 1 653 Tisk H.R.G. spol. s r. o. MK ČR E 16399, ISSN 181-622 POLITIK A: Deficit ovlivňují dovozy potravin NA POLI: Kukuřice VE STÁJI: Zdraví hospodářských zvířat TECHNIK A: Traktor y ÁŽ ORT ru ka REPz Ci Cena jednoho výtisku je 3 Kč, roční předplatné 36 Kč. Jako příloha časopisu Úroda je časopis Agronom poskytován zdarma. 213 Profi Press s. r. o. Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována a rozmnožována za účelem dalšího rozšiřování v jakékoli formě či jakýmkoli způsobem bez písemného souhlasu vlastníka autorských práv. Významní skladištní členovci a možnost jejich regulace Den s traktorem Kubota M996 Mléčná farma roku letos již pošesté Nové modely manipulátorů Claas Scorpion 9-213-mechanizace-TITUL.indd 2 Agronom_9_213_TITUL.indd 1 Cena: 6 Kč/12 čísel 55 Kč/2,2 Cena: 72 Kč/12 čísel Vybíráme z obsahu: Plodina čísla: lupina Bezpečnost potravin a surovin živočišného původu Systémy HACCP ve výrobě krmiv V Kanadě proběhlo 6. Mistrovství světa v orbě Ekonomika výroby vepřového masa 22.8.213 12:14:24 7.8.213 14:17:55 Cena: 36 Kč/12 čísel * Cena: 72 Kč/12 čísel Cena: 72 Kč/12 čísel Cena: 3 Kč/6 čísel 4/213 ČASOPIS PRO KOMUNÁLNÍ SLUŽBY 45 Kč 8/213 ČASOPIS PROFESIONÁLNÍCH ZAHRADNÍKŮ 5 213 55 Kč/2,5 ODBORNÝ RECENZOVANÝ ČASOPIS SPECIALIZOVANÝ NA OCHRANU ROSTLIN ročník 63 cena 95 Kč/3,8 ODBORNÝ A STAVOVSKÝ MĚSÍČNÍK PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE ČASOPIS PRO KLINICKOU PRAXI ZVÍŘAT ZÁJMOVÝCH CHOVŮ 8 213 www.zahradaweb.cz 6 213 CENA 55 Kč/2,2 Zařízení na mytí a údržbu solárních panelů Obnovitelné zdroje jsou energetickou základnou venkova Bioplynová stanice opět trochu jinak Plynná motorová paliva pro silniční dopravu Biomasa na bázi lnu ve formě palivových briket Ekonomicky prospěšný vůz Zemní vrtací stroje Fytoplazmové chřadnutí hrušně Motorový kocour, postrach hlodavců Průhonický sortiment odrůd rodu Impatiens Téma: Nakladače, manipulace, doprava Rozpočtování zahradnických prací 4-213-energie21-TITUL.indd 1 Profi Press s. r. o. ovocnářství zelinářství květinářství vinohradnictví školkařství realizace a údržba zeleně ČASOPIS O OBNOVITELNÝCH ZDROJÍCH ENERGIE Téma měsíce: Realizace a údržba soukromých zahrad 29.7.213 12:3:42 Téma Nemoci exotických a zoo zvířat Téma maláměsíce: zvířata 4 213 Chirurgické odstranění cysty varlete u chameleóna jemenského Další články z časopisu: Stafylokokové pyodermie psů Podávání bifidobakterií mláďatům přežvýkavců Naleznou zelené chlorokokální řasy širší uplatnění ve výživě zvířat? Téma malá zvířata ročník 1 Hlavnička u sudokopytníků v ZOO Dvůr Králové Ochrana rostlin od září do konce vegetace Účinky glyfosátových herbicidů Zdravotní stav osiv Onkologie psů a koček cena 6 Kč/2,4 Téma hospodářská zvířata Metabolická onemocnění skotu Netopýři v záchranných centrech veterinární péče a rehabilitace www.vetweb.cz www.vetweb.cz Cena: C Cena na:: 36 36 36 Kč/6 Kč K /6 /6 ččísel ísel ísel Cena: 54 Kč/12 čísel 16.7.213 1:47:35 Cena: 36 Kč/6 čísel Cena: 36 Kč/6 čísel Cena Cena: 66 Kč/12 čísel Cena: 114 Kč/12 čísel Cen Cena VÍCE peněz na podpory odborný časopis pro floristy a květináře 9 Kč/3,9 BLOOM'S www.floristikaweb.cz 213 S v a t e b n í plus 1/213 5 Kč 4 i n s p i r a c e Cena: 145 Kč/6 WORLD 3/213 Zemědělec v regionu ZZZ UQR VN RGERUQê WêåGHQQtN $NWXiOQH $NR ]DEH]SHþtPH GREUp SUH]LPRYDQLH UHSN\" VWUDQD www.lemken.com Zemědělství v Kraji Vysočina '(Ě 32Ĕ$ RG ZZZ RSDOO DJUL VN VWUDQD &HQD 3UHGSODWQp ¼ 9RĐQê SUHGDM ¼ Na Vysočině představuje zemědělství tradiční odvětví národního hospodářství se silným postavením, které můžeme mimo jiné doložit i jeho podílem na tvorbě regionálního HDP a zaměstnanosti. Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnotě v posledních letech v kraji sice klesá, přesto však jeho význam zůstává na Vysočině ve srovnání s ostatními kraji výrazně nadprůměrný. S tím souvisí i vysoká zaměstnanost v primárním sektoru, nejvyšší v rámci krajů a více než dvojnásobná při srovnání s úrovní ČR. 9\FKiG]DM~ RG URNX Nielen vyrobiť, ale aj predať Vysočina Petr Hezký RGHUQp PHWyG\ VSHĖDåRYDQLD UDVWOLQQêFK NRPRGtW PDM~ YêKRG\ DM UL]LNi 633. VL GDOD ]D FLHĐ VSURVWUHGNRYDĢ VYRMLP þohqrp LQIRUPiFLH R PRGHUQêFK IRUPiFK SUHGDMD UDVWOLQQêFK NRPRGtW Seminárom Ako dobre VSHĖDåLĢ UDVWOLQQp NRPR GLW\ VL GDOD 633. ]D FLHĐ SRVN\WQ~Ģ VYRMLP þohqrp LQIRUPiFLH R PRGHUQêFK IRUPiFK SUHGDMD UDVWOLQ QêFK NRPRGtW NWRUp KODY QH Y SRVOHGQRP REGREt þhold YêUD]QêP FHQRYêP YêN\YRP HGLiOQ\P SDUWQHURP SRGXMDWLD EROL 5RĐQtFNH QRYLQ\ 1,75$ V súčasnej situácii na trhoch nie je cieľom len vyrobiť kvalitné produk- ty, je potrebné zabezpečiť si aj ich speňaženie, čo naozaj nie je jednoduché. Rôzne možnosti, ktoré sú k dispozícii, však využíva len časť poľnohospodárov. Ceny komodít ovplyvňuje množstvo faktorov. Od vstupu do EÚ sme súčasťou nielen európskeho, ale aj svetového trhu, kde ceny dokáže ovplyvniť aj počasie na opačnom konci zemegule. Okrem toho množstvá vyprodukovaného tovaru, možnosti skladovania, ceny u našich najbližších susedov, ceny, ktoré ponúkajú spracovatelia, a mnohé ďalšie. Potrebné je aj množstvo informácií a schopnosť orientovať sa v nich. Obchodovanie na burzách sa u nás stále stretáva s nedôverou, možno jedným z dôvodov je nedostatok informácií o ich fungovaní a podmienkach umiestňovania produktov na nich, ako aj neskúsenosť našich poľnohospodárov s takýmto spôsobom obchodovania. Jedným zo spôsobov predstavených na seminári je uzatváranie futuritných kontraktov, ktorými si poľnohospodár dokáže zaistiť/zahedžovať cenu na úrovni z obdobia uzavretia kontraktu a predať určené množstvo komodity v stanovenom čase predaja. Poistí sa takto proti poklesu ceny v budúcnosti, ale pri uzatváraní kontraktov do budúcna vždy existuje aj riziko, že cena sa nebude vyvíjať tak, ako predávajúci predpokladá. Dôležité je správne vybrať trh, čas predaja, odhadnúť množstvo komodity, ktorú bude poľnohospodár schopný dodať, aj správne odhadnúť predajnú cenu zaistenia. Novú webovú stránku, práve v deň konania seminára spustila Komoditná burza v Bratislave, kde uvádza aktuálny prehľad reálnych cien na slovenskom trhu, aj možnosť zaregistrovania výrobcov poľnohospodárskych komodít. Môžu tu realizovať obchody, kde predávajúci môže predať svoj tovar v čase, kedy si určí, stanoviť si cenu a môže sa spoľahnúť aj na to, že za svoj tovar dostane včas zaplatené. Systém registrácie a zadávania ponúk a dopytov je prispôsobený bežným užívateľom. Odbyt je v trhovej ekonomike kľúčovým faktorom výroby, vrátane poľnohospodárskej. Na trhu býva úspešný ten, kto dokáže ponúknuť stanovený objem tovarov v požadovanej kvalite a variabilite. Tieto požiadavky limitujú hlavne menšie podniky, ktoré stoja pred voľbou, či budú realizovať svoje produkty vo vlastnej réžii len na lokálnom trhu, alebo sa združia do odbytových organizácií a starosti s odbytom zveria odborníkom, zatiaľ čo samy sa budú venovať výrobe a zabezpečeniu kvality produkcie. $/9Ë1$ *21'29È Na úvod Výběr z Kamene V letošním jedenáctém čísle Zemědělce v regionu se mimo jiné dočtete, že Kraj Vysočina leží v centrální části České republiky. Další informační zdroje o tomto regionu uvádí, že v porovnání s dalšími kraji tady má zemědělství významné postavení. Tradičně se zde chová poměrně dost skotu, ať už na mléko, nebo naopak bez tržní produkce této komodity. Poslední dobou klesají, v lepším případě alespoň stagnují stavy krav a dalších kategorií skotu a osevní postupy se omezují na několik málo plodin. Výměra klesá i u druhu, který na Vysočinu a na zdejší pole tak nějak patří také tradičně brambory. Přes tyhle nepříznivé zprávy ze statistik do tohoto kraje zemědělská výroba patří a snad i patřit bude. Spojení s tímto odvětvím potvrdil i začátek září, konkrétně tři dny 1. až 12. září. Naše vydavatelství uspořádalo výstavu zemědělské techniky Den Zemědělce v Kameni u Pelhřimova. Místo bylo zvoleno samozřejmě i s ohledem na dopravní dostupnost pro zemědělce z celé republiky. Byla to vůbec největší akce podobného druhu na našem území. Na ploše letiště nedaleko od Kamene vystavovalo asi 12 zemědělských firem a aktivně se předvádělo přibližně sto strojů. Ty byly bedlivě sledovány našimi redaktory. Fotoaparáty (napočítal jsem jich sedm) pořídily doslova několik tisíc fotek a jedna kamera pár hodin záznamu. Jestli si krátce chcete připomenout tuto akci nebo se podívat, o co jste přišli, nalistujte rovnou prostředek našeho časopisu. Na stránkách 1 a 11 jsem pro vás několik obrázků vybral. Přiznávám, že jsem nevyužil kompletní nafotografovaný materiál kolegů z dalších redakcí. Vše jsem si zjednodušil a vybíral z 86 fotografií, které jsme během oněch tří dní pořídili s Jirkou Hruškou. Snad se vám tato dvoustránka stejně jako celé číslo z Vysočiny bude líbit. )272 $8725.$ Petr Hezký P\ãOLHQND RÁDCE Květinová přízdoba svatebních dortů ČESKY SLOVENSKY ENGLISH Nákupné ceny potravin. obilnín 21 147 149 SãHQLFD 8 UDå 146 12 123 16 214 WêåGQH Y ¼ W 2 4 28. 33. 38. Zdroj: PPA-ATIS 3RG]LP INSPIRACE Seminář na téma Svatba v létě AKCE Známe vítěze Děčínské kotvy 213 ýtp PHQHM UR]XPX WêP YLDF ãģdvwld &,&(52 Poľnohospodári by mali zvážiť svoje potreby 9 þdvh RG GR RN WyEUD EXG~ P{FĢ SRĐ QRKRVSRGiUL SUHGNOD GDĢ åldgrvwl R SRGSRUX ] 3URJUDPX UR]YRMD YLGLHND 65 ± Y UiPFL RSDWUHQLD RGHUQL]iFLD IDULHP 1D W~WR Yê]YX MH SULWRP N GLVSR]tFLL Y\ãH PL OLyQD HXU 2 EOLåãLH LQIRU PiFLH RKĐDGRP SRGiYD QLD XYHGHQêFK åldgrvwt VPH SRåLDGDOL ď8%2ë5$ 3$57,.8 YêNRQQpKR ULD GLWHĐD 3{GRKRVSRGiUVNHM SODWREQHM DJHQ~U\ Už onedlho budú môcť poľnohospodári podávať žiadosti o podporu v rámci opatrenia Modernizácia fariem. Ktoré sektory sa budú prioritne podporovať a aký objem prostriedkov je na to vyčlenený? Prioritne budú podporované investície do živočíšnej výroby. Je to tak preto, lebo podpora živočíšnej výroby je prioritou vlády, ale zároveň aj pri stretnutiach s poľnohospodármi najviac rezonuje práve potreba podpory živočíšnej výroby. A tiež ide o sektor, ktorý môže veľmi pozitívne vplývať i na zvýšenie zamestnanosti. Indikatívna finančná alokácia na túto výzvu predstavuje UQ KRYRULOL 24 584 75, z toho na oblasti mimo konvergencie je určených 929 82. Aké sú limity pokiaľ ide o výšku podpory na jednu žiadosť? Koľko projektov by sa podľa vás mohlo podporiť? Výška oprávnených výdavkov na jeden projekt predstavuje maximálne 5 tisíc eur. Pri stanovení tejto hranice sa vychádzalo hlavne z charakteru podporovaných investícií a ich skladby. Prioritne sa uvažu- je s podporou rekonštrukcie, modernizácie a výstavby objektov živočíšnej výroby a s podporou s tým súvisiacich technológií. Doplnkovo i s niektorými špeciálnymi automobilmi a náradím. Keďže sme chceli, aby tieto doplnkové investície neboli zneužívané aj na rastlinnú výrobu a aby zamýšľané prioritné investície boli dodržané, z oprávnených výdavkov sa v tejto výzve vylúčili traktory. Počet podporených projektov bude závisieť od priemernej výšky požadovaných finančných prostriedkov. Dúfam, že poľnohospodári sa nebudú prispôsobovať len samotným bodovacím kritériám, aj keď v zásade to nepovažujem za zlé, veď určujú priority. Očakávame ale, že žiadatelia do projektov premietnu svoje reálne priority a zvážia vlastné finančné možnosti, aby projekty boli realizovateľné a udržateľné. Odhadujem podporu aspoň 13 projektov, čo, žiaľ, nie je veľa. Predpokladám, že časť prvovýrobcov zváži všetky fakty a vzhľadom na výšku nákladov na vypracovanie projektu, stavebného projektu či verejného obstarávania zvážia podanie Kraj Vysočina číslo 11/213 7. října ročník 5 cena 25 Kč/1 viac na str. 21... 5DVWOLQQi YêURED =inodgqp ERG\ GRKRG\ R QRYHM SRGREH 633 6WUHGD RNWyEUD ýtvor 'HĖ SRĐD Na jesennej časti Celoslovenských dní poľa 14 osiv á r s k y c h spoločností predstavilo návštevníkom asi 123 hybridov kukurice a takmer 2 najvýznamnejších dovozcov a predajcov poľnohospodárskej techniky predstavilo svoje stroje, kde v 6 tich kategóriách - od zberu kukurice až po prípravu pôdy, sejbu a hnojenie - za odbornej asistencie prof. Vladimíra Rataja z SPU Nitra - predviedli v činnosti 4 strojov s najmodernejšími technológiami na zber kukurice. Dovoľujem si v mene vydavateľstva Profi Press poďakovať Ing. Stanislavovi Becíkovi, predsedovi Združenia agropodnikateľov, družstvo Dvory nad Žitavou za poskytnutie pozemkov a za spoluorganizovanie Dní poľa, takisto pracovníkom družstva, ktorí pomohli zabezpečiť bezproblémový priebeh podujatia, ako aj prof. Vladimírovi Ratajovi z SPU Nitra za odbornú asistenciu, a v neposlednom rade aj mojim kolegom a spolupracovníkom z vydavateľstva Profi Press a z týždenníka Roľnícke noviny. Vám, našim obchodným partnerom, chcem poďakovať za dobrú spoluprácu a za profesionálny prístup pri predvádzaní strojov. Verím, že nám zachováte svoju priazeň i naďalej. Dovidenia na Celoslovenských dňoch poľa v roku 214. -85$- 95$%(& Rozlohou téměř 6 8 km2 se Kraj Vysočina řadí mezi regiony nadprůměrné velikosti pouze čtyři kraje jsou rozlehlejší. Kraj Vysočina v rámci České republiky zaujímá centrální polohu. Sousedí s krajem Jihočeským, Středočeským, Pardubickým a Jihomoravským. Je pro něj charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Rozdrobená sídelní struktura přispívá v některých případech k vylidňování menších obcí a odchodu mladých a kvalifikovaných obyvatel. Území Kraje Vysočina se sice státní hranice České republiky přímo nedotýká, jižní část kraje však zasahuje do její těsné blízkosti a díky tomu se Vysočina společně s krajem Jihočeským a Jihomoravským zapojuje do řady aktivit v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Povrch území je tvořen pahorkatinami Českomoravské vrchoviny. Region je atraktivní svým poměrně nízkým znečištěním ovzduší a relativně zdravými lesy, nacházejí se v něm též vodohospodářsky významné vodní plochy a zdroje vody. Význam tohoto odvětví Nejvýše položeným bodem je vrcholek Javořice (837 m n. m.) v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava, nejnižší bod se nachází v místě, kde na jihovýchodě okresu Třebíč opouští území kraje řeka Jihlava (239 m n. m.). Na území kraje se na- Orná půda má na Vysočině plochu přes 277 tisíc hektarů cházejí dvě chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné hory. Vrch Melechov v havlíčkobrodském okrese je v některých pramenech označován za geografický střed Evropy. Území Kraje Vysočina se administrativně člení na pět okresů, patnáct správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (POÚ). Základní samosprávnou jednotkou jsou obce, kterých je v kraji 74 (stav od 1. ledna 25). Obec na Vysočině má v průměru 731 obyvatel, tedy nejméně ze všech krajů České republiky. V kraji jsou nejčetněji zastoupeny obce s méně než 5 obyvateli. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje, což je v rámci České republiky vzhledem k velikosti regionu mírně podprůměrné. Struktura využití zemědělské půdy Ve struktuře zemědělské půdy podle výrobních oblastí je v kraji nadprůměrně zastoupena bramborářská oblast, jejíž podíl 92 % je vysoko nad republikovým průměrem. Jihovýchodní část okresu Třebíč a severní výběžek okresu Havlíčkův Brod spadají do oblasti řepařské, která v ČR pokrývá 34,3 % a na Vysočině jí připadá pouze 1,9 %. Nižší než republikový průměr (8,3 %) je v kraji podíl pícninářské výrobní oblasti, která představuje 6,1 % z celkové rozlohy zemědělské půdy na Vysočině, přičemž největší plocha zemědělské půdy náleží do pícninářské oblasti v okrese Žďár nad Sázavou, a to 27.6.213 18:12:8 FLO+_213-1-titul.indd 1 KOMISE rozhodne o krácení přímých plateb inzerce MOREAU AGRI VYSOČINA, spol. s r. o. MLÉKÁRNA se prosazuje i v Polsku STRANA 6 Je třeba více kontrol? Podle prezidenta Komory veterinárních lékařů Jana Bernardyho je kontrola masa v České republice nedostatečná. V českých obchodních řetězcích se prodává i dovezené maso, které neprošlo českou veterinární kontrolou. Situace je podle něj vážná především u drůbežího masa. Poté, co mu ministr zemědělství Miroslav Toman pohrozil soudem, pokud tato tvrzení neprokáže, své prohlášení zmírnil a uvedl, že by se maso z dovozu mělo kontrolovat častěji. Oldřich Přibík Bernardy následně v novém prohlášení tvrdí, že se v českých obchodech pod značkou CZ pro- dává i dovezené maso, které bylo v Česku pouze zpracováno. O nedostatečné veterinární kontrole se už v novém prohlášení nezmiňuje. Česká veterinární komora ručí za práci svých členů, soukromých veterinárních lékařů, ale nemůže ovlivnit úroveň veterinární péče u zvířat, jejichž maso bylo dovezeno ze za- Podle Komory veterinárních lékařů je nedostatečná kontrola zejména u drůbežího masa Foto Martin Jedlička Téma týdne Rostlinná výroba Živočišná výroba hraničí, uvedl. Podle prezidenta komory by se mělo maso z dovozu kontrolovat častěji. Státní veterinární správa ČR (SVS) tvrzení o možné absenci českých kontrol u masa v obchodech odmítla. Podle ní má negativní dopad na důvěru českých spotřebitelů v potraviny, které se dostávají na jejich stoly. Maso ze zahraničí je kontrolováno více než maso českého původu. Takové maso musí projít veterinární kontrolou v zemi svého původu a po jeho přijetí do ČR je pak namátkově a nediskriminačně, přesně v souladu s platnou legislativou EU, znovu zkontrolováno českými veterinárními inspektory, uvedl ředitel Odboru veterinární hygieny SVS Jan Váňa. Podle původního tvrzení Komory veterinárních lékařů maso dovážené ze zahraničních chovů do českých maloobchodních řetězců prochází jen malou kontrolou. (Pokračování na str. 2) Zemědělská technika Manipulace s materiálem Vyrobí víc účinných látek Rakušané zemědělství fandí Podzimní svátek orby v Benešově Nejdůležitější součástí zemědělské výroby byla a je doprava rozmanitých břemen a manipulace s nimi. Zemědělství se vyznačuje prostředím s nekonečným počtem variant jeho působení na zemědělskou dopravu a řadou specifických i opakujících se manipulačních operací. Manipulace s materiálem obecně zahrnuje veškerý pohyb břemen, při kterém se nemění jeho základní fyzikálně-mechanické vlastnosti. STRANA 1 Vzhledem ke zvyšující se poptávce po inovativních a udržitelných řešeních v zemědělství hodlá společnost Bayer CropScience zvýšit objem výroby hlavních účinných látek pro přípravky na ochranu rostlin. Dále plánuje posilovat svou pozici v oblasti osiv u zeleniny, rýže, řepky a bavlny a vybudovat výraznou pozici na trhu sóji a pšenice. Také si klade za cíl zvýšení investic. Stoupnout má produkce hlavních účinných látek. STRANA 19 Největší podzimní zemědělská výstava pořádaná na výstavišti v hornorakouském Riedu je svou jedinečnou atmosférou velmi oblíbená u domácích i zahraničních návštěvníků. Na výstavní ploše byly například zemědělská a lesní technika, oborové technologické novinky nebo chovatelské pomůcky, ale hlavně zvířata. V předváděcí show a expozicích byla předvedena zvířata zastoupená skotem, prasaty, malými přežvýkavci a koňmi. STRANA 34 Čtyřicáté mistrovství České republiky v orbě se konalo v Benešově u Prahy. Na pozemcích Školního statku Středočeského kraje, střediska Benešov, soutěžil rekordní počet oráčů. Hlavní soutěže v orbě klasickým jednostranným dvojradličným pluhem se zúčastnilo sedmnáct oráčů, s otočným oboustranným dvojradličným pluhem soutěžilo šest oráčů. Přitažlivá byla orba s koňmi. Reprízu si odbyla i soutěžní orba historickou technikou. STRANA 38 NOVINKA Z NAŠEHO VYDAVATELSTVÍ šlechtění, pěstování, užití, ekonomika Bohumil Vokál a kolektiv Publikace shrnuje nejnovější poznatky týkající se produkce, užití a ekonomiky brambor. Zahrnuje biologickou charakteristiku bramboru, šlechtění a odrůdovou skladbu, pěstitelskou technologii a techniku pro pěstování, sklizeň, posklizňové zpracování, skladování a tržní úpravu brambor a také zpracovatelskou technologii, ekonomiku, odbyt a prodej brambor. Kniha je využitelná pro laickou i odbornou veřejnost. cena: 345 Kč Váz., 168 stran, formát 23 x 297 mm Knihy objednávejte na adrese: Profi Press s. r. o., odbytové oddělení, Jana Masaryka 2559/56b, 12 Praha 2, modrá linka: 844 111 999, tel.: 277 1 62, fax: 277 1 664. Objednané knihy Vám budou zaslány na dobírku. K ceně zásilky se připočítává poštovné a balné. Cena: 54 Kč/6 čísel Cena: Cenaa: 3 3 Kč/6 Kč/6 čísel čísel e Cena: Floristika a Floristika Plus 84 Kč/6 čísel** Cena: 58 Kč/4 čísla Cena: 816 Kč/51 čísel Forte výkon pro dlouhý dolet AKCE podzim 213! Komplexní herbicid pro podzimní ochranu obilnin bez omezení www.bayercropscience.cz Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Respektujte varovné věty a symboly. Akce Akce Maraton bez rizika 213 A A Komplexní herbicidní ošetření s pozitivním vlivem na výnos Při zapojení do akce sleva 5 % na Maraton ve formě přípravků Amiral nebo Azimut inzerce BRAMBORY, 3RNUDþRYDQLH QD VWUDQH 6.2.213 12:33:8 STRANA 7 cena 18 Kč/,6 předplatitelé 16 Kč/,5 Foto Petr Hezký 18,6 %. Kukuřičná oblast se v kraji vůbec nevyskytuje. V rámci celé ČR patří do méně příznivých oblastí (tzv. LFA) téměř 6 % z celkové výměry území, resp. 5 % z celkové výměry zemědělské půdy. Vysočina vzhledem k přírodním podmínkám má z tohoto pohledu poněkud odlišné postavení, kdy z celkové rozlohy kraje pouze 15 % katastrálních území není zařazeno do méně příznivých oblastí a je to společně s Jihočeským krajem druhý nejnižší podíl po kraji Karlovarském. Přitom téměř třetina LFA náleží do oblasti horské (definované jednak jako území nad 6 m n. m. a jednak území od 5 do 6 m n. m. s vysokou sklonitostí terénu), v ČR se jedná zhruba o pětinu území. (Pokračování na str. 2) Prodej a servis zemědělské, stavební a manipulační techniky, Maršovice 87, 592 31 Nové Město na Moravě, www.moreauvysocina.cz 4-213-floristika-TITUL.indd 1 STRANA 2 číslo 4/213 3. září 213 ročník XXI inzerce 8-213-zahradnictvi_TITUL.indd 1 Cena: 275 Kč/11 čísel Rychlý Výkonný Flexibilní Akce Roundup na zboží zdarma při nákupu 2 l Roundup Flex = 2 l zdarma. při nákupu 64 l Roundup Flex = 6 l zdarma. při nákupu 3 l Roundup Klasik = 2 l zdarma. při nákupu 64 l Roundup Klasik = 4 l zdarma. Platí do 15. 11. 213. www.roundup-flex.cz Ing. Mirek Hrobský, Monsanto ČR s.r.o tel. +42 62 55 743, mirek.hrobsky@monsanto.com Cena: 816 Kč/51 čísel * časopis Agronom lze též získat jako přílohu měsíčníku Úroda zdarma, ** Floristiku ooristiku or oris rriristiku sstikuu PPlu stiku Pl Plus nelze předplatit samostatně, společná cena eena na 884 na 8444 Kč Kč; na Floristiku Plus a Bloom s World se nevztahuje Kč; ttaahu hhuje uje u e žžád žádná áádd sleva Předplaťte si či obnovte předplatné jakéhokoliv balíčku z uvedené nabídky a máte možnost získat zajímavou knihu z našeho vydavatelství. Každý 2. předplatitel získá knihu v min. hodnotě 2 Kč. Výherci budou telefonicky kontaktováni a bude jim nabídnuta možnost výběru. Dárek bude zaslán do 14 dnů od uhrazení platebního dokladu. JAK SI PŘEDPLATIT 1. zvolte balíček či samostatné předplatné 2. zaškrtněte vámi vybrané časopisy (v případě balíčku nutno zaškrtnout též týdeník Zemědělec) 3. vyplňte kupon jméno, adresu, IČO, DIČ 4. zašlete kupon na naši adresu Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 12 Praha 2 Výhody předplatného: ušetříte až 2 %* pravidelné informace z oboru zdarma doručení do schránky nebo volejte 844 111 999, 277 1 6, 61 nebo www.profipress.cz předplatné * platí při balíčku Komplex Na závěr, prosíme, vyplňte podklady pro fakturaci, potřeby korespondence nebo telefonického spojení Jméno:...................................................... Příjmení:............................................................................................................... Podnik:............................................................................................................................................................................. Ulice:............................................................................................................................................................................... Město/obec:................................................. PSČ:................................................................................................................... Tel.:......................................................... E-mail:................................................................................................................ IČO:........................................................ DIČ:................................................................................................................... Odbytové oddělení je připraveno vám zodpovědět případné dotazy: Profi Press s. r. o., Jana Masaryka 2559/56b, 12 Praha 2, modrá linka: 844 111 999, tel.: 277 1 6, 61, e-mail: odbyt@profipress.cz, www.profipress.cz

Poslední škůdce, který vás může vyvést z míry Proteus účinně chrání vaši řepku, hořčici, obilniny, brambory, hrách a mák Proteus působí proti krytonoscům, mšicím, kohoutkům a dalším škůdcům Proteus působí rychle, efektivně a reziduálně Proteus přináší nové řešení ochrany polních plodin Bayer s.r.o., Bayer CropScience Siemensova 2717/4, 155 8 Praha 5 tel.: 266 11 111, 846 Rychlý, spolehlivý, účinný www.bayercropscience.cz 1 Nový insekticíd Proteus Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Respektujte varovné věty a symboly.