VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Analýza koncepce proexportní politiky České republiky (Bakalářská práce) Autor: Jan Starecki Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Lukáš, Ph.D. - 1 -
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne 31. května 2006 podpis - 2 -
Obsah OBSAH... 3 ÚVOD... 4 1 ÚVOD DO PROEXPORTNÍ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY... 5 1.1 Proexportní politika státu... 5 1.2 Konsensus OECD... 6 1.3 Základní charakteristika podpory exportu v ČR... 7 1.4 Exportní strategie České republiky... 8 1.5 SWOT analýza exportu ČR... 9 2 INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ PROEXPORTNÍ POLITIKY ČR... 11 2.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO... 11 2.2 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. EGAP... 12 2.3 Česká exportní banka, a.s. ČEB... 17 2.4 Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade... 21 2.5 Ministerstvo zahraničních věcí - MZV... 27 2.6 Ostatní instituce... 28 3 EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY... 29 3.1 Projekty Exportní strategie... 30 3.2 Projekty a služby pro malé a střední podniky... 33 3.3 Kvantifikace výdajů ze státního rozpočtu... 33 4 ZÁVĚR... 35 ZDROJE... 38-3 -
Úvod Jako téma pro svou bakalářskou práci jsem si zvolil Analýza koncepce proexportní politiky České republiky. Pro Českou republiku jako malou otevřenou ekonomiku je zahraniční obchod a efekty s ním spojené (a to především transformační efekt) nesmírně důležitý. Export má také výrazný pozitivní vliv na saldo obchodní bilance, pozitivně působí na růst hrubého domácího produktu a snižuje míru nezaměstnanosti v zemi. Z těchto důvodů se i Česká republika snaží své vývozce podporovat. V České republice není poskytována podpora exportu příliš dlouho. Před rokem 1989 byl v tehdejším Československu uplatňován model s monopolním subjektem vývozu, který vyvážel zboží za netržních podmínek. Česká proexportní politika se začala formovat až v polovině devadesátých letech minulého století do roku 1995 byl vývoz podporován především podhodnoceným kursem české koruny a za svou krátkou dobu existence prošla řadou změn. Cílem této práce však není sledovat historický vývoj proexportní politiky České republiky. Jako cíl jsem si vytkl popsat a vysvětlit základní rysy koncepce aktuální proexportní politiky České republiky a navrhnout její možné úpravy a změny. V následující kapitole se budu věnovat proexportní politice České republiky obecně, její základní charakteristice a cílům. Tato kapitola slouží především jako úvod do problematiky české proexportní politiky. Hlavní část práce je obsažena ve druhé a třetí kapitole. Kapitola druhá se zabývá institucionálním zabezpečením proexportní politiky ČR. Popsány budou české instituce provádějící podporu vývozu, jejich cíle a význam, včetně základních poskytovaných služeb. Třetí kapitola mé práce je určena rozboru Exportní strategie České republiky pro období 2006-2010, materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Téma mé bakalářské práce není v odborné literatuře příliš zastoupeno, proto jsem jako zdroj informací pro svou práci používal především internet. Jelikož jsem čerpal z oficiálních internetových serverů státních institucí, jsem přesvědčen, že informace jsou spolehlivé a pro bakalářskou práci použitelné. - 4 -
1 Úvod do proexportní politiky České republiky 1.1 Proexportní politika státu Proexportní politiku, která je součástí hospodářské politiky, lze definovat jako soubor činností a opatření vlády či vládních institucí, vedoucích k přímému ovlivňování vývozní výkonnosti. Proexportní politiku v současné době provádějí v menší či větší míře téměř všechny státy světa. Prvním státem, který začal provádět podporu vývozu, byla Velká Británie, která v roce 1919 zřídila Úřad pro úvěrové záruky exportu první instituci svého typu na světě. Velký nárůst v podpoře vývozu začal v 60. letech 20. století a v následujícím desetiletí již nabral neudržitelné tempo. V reakci na tento vývoj přijaly země sdružené v Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) dohodu známou jako Konsensus OECD 1, který upravuje maximální možnou podobu podpory vývozcům. V zásadě může stát podporovat exportní výkonnost těmito nástroji: Vládní vývozní úvěry Stát poskytuje prostřednictvím svých institucí úvěry podnikům na financování vývozu. Jejich maximální výšku a délku splácení upravuje Konsensus OECD. Exportéři samozřejmě mohou získat i komerční bankovní úvěr bez státní podpory. Státní záruky za úvěr Státní záruky jsou uplatňovány pro pojištění podnikatelských aktivit vývozců na účet státního rozpočtu. Nejčastěji bývají využívány pro zajištění proti politickým a úvěrovým rizikům. Státní záruky se používají pro tržně nezajistitelná rizika. Vývozní subvence Mezi vývozní subvence řadíme finanční prémie exportérům ve formě procenta z objemu vývozu nebo navrácení dříve zaplacené daně či cla. V současnosti jsou tyto subvence považovány za neetické a státy od jejich používání upustily. V praxi se spíše setkáme s nepřímými subvencemi, jako je urychlení amortizace majetku a slevy na některých vstupech (elektrická energie, doprava apod.). Informační a poradenské služby pro exportéry Hlavním cílem těchto služeb je poskytnout vývozcům maximální objem informací, které při realizování exportu potřebují. Tyto služby jsou poskytovány specializovanými 1 více viz dále - 5 -
institucemi, jako jsou obchodní oddělení zastupitelských úřadů či smíšené obchodní komory, případně speciálními orgány, které stát za tímto účelem zřídil. Technická pomoc vývozcům Do této oblasti spadají služby, které zahrnují získávání informací o zahraničních předpisech, normách a technických požadavcích, dále pomoc při schvalování tuzemských výrobků v zahraničí, zajištění konzultací specialistů v technických otázkách, či pomoc při sestavování vývozních projektů Propagace, veřejné oceňování nejlepších exportérů Jedná se o historicky nejmladší nástroj na podporu exportu. Jeho smyslem je především marketingově podpořit dobré jméno země a domácích podniků v zahraničí. Proexportní politiky se dají rozdělit podle výše uvedených nástrojů na přímé a nepřímé. K typicky nepřímým nástrojům patří poskytované služby v oblasti marketingu a zahraničního zastoupení, mezi přímé nástroje jsou zařazovány poskytnuté vývozní úvěry a záruky a pojištění vývozu. V současnosti je světovým trendem posun od přímé podpory k podpoře nepřímé. Exportní výkonnost však lze ovlivňovat i jinou cestou. Jedním z nástrojů je kurzová politika. Slabý měnový kurz je výhodný pro exportéry, jelikož inkasují vyšší příjmy z mezinárodních obchodních transakcí. Dalším nástrojem je realizování investic přímo ovlivňující exportní výkonnost, tedy investice do infrastruktury a vzdělávání a poskytování investičních pobídek nadnárodním společnostem. Nutno podotknout, že existují hospodářské oblasti, ve kterých se naopak snaží stát export regulovat. Exportní omezení bývají uplatňována při vývozu pro hospodářství citlivých či strategických produktů a při vývozu vojenského materiálu. 1.2 Konsensus OECD Tzv. Konsensus OECD, celým názvem Arrangement on Guidelines for Officially Supported Export Credits, česky Ujednání o pravidlech pro státem podporované vývozní úvěry je mezinárodní úmluva, která upravuje maximální možnou podobu podpory státu prostřednictvím půjček a stanoví podmínky, za kterých mohou být úvěry čerpány. - 6 -
Konsensus OECD stanoví tyto podmínky pro čerpání úvěru se státní podporou: minimální doba splácení dva roky a více maximální doba splácení stanovena pro země relativně bohaté až na 8,5 let, pro země relativně chudé až 10 let minimálně 15% hodnoty úvěru musí být splaceno před nebo nejpozději při dodávce jistina úvěru a úroky musí být splácena rovnoměrně v pravidelných intervalech o maximální délce 6 měsíců minimální úroková sazba CIRR (Commercial Interest Reference Rate) 2 nutnost posouzení vlivu na životní prostředí v zemi dovozce vyloučeno financování vývozu zemědělských produktů, zbraní a spotřebního zboží Tento dokument není pro signatáře závazný, jedná se pouze o gentlemanskou dohodu. Pro země Evropské unie však Konsensus závazný je, neboť je jeho podoba zakotvena v mezinárodních smlouvách, především proto, že ne všechny členské země EU jsou členy OECD a signatáři Konsensu. 1.3 Základní charakteristika podpory exportu v ČR Model proexportní politiky uplatňovaný v ČR má charakter nepřímé podpory a zachovává principy volné hospodářské soutěže a předpoklady rovného přístupu ke všem subjektům. Proexportní politika je v souladu se všemi mezinárodními dohodami, ke jejichž plnění se ČR zavázala či je dobrovolně přijala. Řídící roli v rámci proexportní politiky vykonává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO). Činnost, kterou MPO vykonává, je zejména organizačně koordinačního charakteru. Vykonavateli proexportní politiky jsou potom státní orgány a organizace, které stát za tímto účelem zřídil 3. Těmi hlavními v České republice jsou Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), Česká exportní banka (ČEB) a agentura CzechTrade. 2 CIRR zveřejňuje OECD 15. kalendářní den v každém měsíci. Sazba je odvozena pro každou měnu zvlášť a je na ni fixně navázána. 3 Institucím provádějící podporu exportu v ČR se podrobně věnuje další kapitola - 7 -
Legislativně je proexportní politika v České republice upravena především zákonem č. 58/1995 Sb. v platném znění. Tento zákon upravuje státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a úhrady úrokových rozdílů. 4 1.4 Exportní strategie České republiky Exportní strategie je pracovní materiál Ministerstva průmyslu a obchodu, jehož platnost je stanovena na období let 2006-2010. Navazuje na Koncepci exportní politiky 2003-2006 a je plně v souladu s vládní Strategií hospodářského růstu. Zatímco Koncepce byla zaměřena především na vývoz zboží, Exportní strategie zaznamenala posun v chápání české proexportní politiky. Exportní strategie se totiž zaměřuje i na podporu vývozu služeb a podporu přímých investic v zahraničí. Hlavním cílem Exportní strategie je definovat vizi, cíle a projekty proexportní politiky České republiky. Vize je definována následovně: Prosadit Českou republiku ve světě prostřednictvím obchodu a investic. Pro naplnění této vize jsou definovány čtyři cíle: I. Více příležitostí pro podnikatele II. Poskytovat profesionální a účinnou podporu III. Zlepšit a rozšířit kvalitu služeb IV. Zvýšit kapacity pro export S výše zmíněnými cíly jsou provázány konkrétní projekty Exportní strategie. Jejich stručný popis lze nalézt ve třetí kapitole této práce. Naplnění vize je podmíněno třemi faktory. Prvním z nich je, že ČR si musí udržet pozice na stávajících zahraničních trzích a i dynamiku růstu exportu 5. Druhou podmínkou je poskytování špičkových služeb státu exportérům. Třetí, ovšem nikoliv nejméně důležitou je podpora vývozu služeb a českých investic do zahraničí. 4 Zdroj: zákon č. 58/1995 Sb. 5 Export ČR se v roce 2004 vyvíjel nejdynamičtěji ze všech zemí Evropské unie (EU25) - 8 -
Exportní strategie také popisuje oblasti podpory exportu, u kterých je nezbytné zlepšení stávající situace. Podpora vývozu služeb a českých investic v zahraničí je právě jednou z nich. Hodnota českých investic v zahraničí se rovná zhruba jedné desetině přímých zahraničních investic plynoucích do ČR. Ve vývozu služeb zcela zaostáváme za ostatními vyspělými zeměmi, jak ukazuje následující graf. 6000 5000 ČR Rakousko Dánsko 4000 3000 2000 1000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Graf 1: Vývoj exportu služeb v USD/obyvatele (zdroj: Exportní strategie ČR) Další z oblastí pro zlepšení je počet zahraničních pracovníků. Například v sousedním Rakousku pracuje v centrále zhruba 100 zaměstnanců a v zahraničí více než 600. Zato agentura CzechTrade zaměstnávala v roce 2005 v ČR 235 pracovníků a v zahraničních pobočkách pouze 100 zaměstnanců. Dále je třeba zlepšit informovanost podnikatelů o nabízených službách. Přibližně polovina exportérů v anketě uvedla, že nabídka poskytovaných služeb je zcela nepřehledná, více než třetina potom odpověděla, že se v ní orientují s obtížemi. 1.5 SWOT analýza exportu ČR SWOT analýza je situační analýza, která popisuje silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby českého exportu. SWOT analýza odráží mimo jiné budoucí vývoj a nejlépe reflektuje nutnost změn v aplikované proexportní politice. Zdrojem této analýzy byla Exportní strategie. Silné stránky Mezi největší výhody exportu ČR patří vysoká otevřenost ekonomiky, relativně nízké náklady (především mzdové), nízká míra inflace a trvalý příliv zahraničních investic. - 9 -
Jako další výhody jsou uváděny vysoká vzdělanost pracovníků, průmyslová tradice, výhodná geografická poloha, dobré předpoklady pro rozvoj informačních technologií a celková přitažlivost pro zahraniční investory. Slabé stránky Za největší slabinu je považována omezená schopnost českých podniků konkurovat na zahraničních trzích. Z hlediska makroekonomických faktorů je to potom teritoriální a komoditní koncentrace průmyslu (v \současnosti zaměření na automobilový průmysl), nízký podíl služeb na exportu, nízká produktivita práce v porovnání se zeměmi EU a nedostatek vlastního kapitálu. Další slabinou ČR je nedostatečná provázanost podniků s institucemi výzkumu a vývoje. V neposlední řadě bývá ČR vytýkána nadbytečná byrokracie a neochota úředníků. Příležitosti Jako největší příležitost se jeví využití jména České republiky v zahraničí a to dobrého jména ČR v EU i dobrého image exportního odvětví na tradičních trzích. ČR dále může těžit ze vstupu do EU a zvyšovat své ekonomické aktivity na vnitřním trhu; dále můžeme využívat finančních prostředků plynoucích z EU do ČR. Naší další výhodou do budoucna je pokračující zájem zahraničních turistů o Českou republiku. Hrozby Jako největší hrozba je uváděno vnímání ČR jako země realizující práci ve mzdě, což je spojeno s možným odchodem do oblastí s levnějšími náklady produkce, a dále vysoká provázanost ekonomik v souvislosti s možnou ekonomickou recesí v zahraničí. - 10 -
2 Institucionální zabezpečení proexportní politiky ČR 2.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu MPO Jak již bylo naznačeno v první kapitole, MPO zastává řídící roli v rámci proexportní politiky. Činnost MPO je však třeba chápat nikoliv ve smyslu direktivním, nýbrž organizačněkoordinačním. Tato povinnost je dána nejen logikou věci, ale především kompetenčním zákonem 6. V něm je mimo jiné uvedeno, že ústředním orgánem státní správy pro zahraniční obchod a podporu exportu je Ministerstvo průmyslu a obchodu. MPO má jistý právní vztah ke všem hlavním institucím, které provádějící proexportní politiku. Ministerstvo je jedním ze spoluvlastníků akciových společností založených za účelem podpory exportu EGAP a ČEB; CzechTrade je příspěvkovou organizací MPO. Provázanost subjektů ilustruje následující grafika: Obrázek 1: Provázanost subjektů poskytující podporu exportérům v ČR Ministerstvo průmyslu a obchodu při podpoře exportu také spolupracuje s ostatními vládními institucemi typickým příkladem spolupráce je spolugesce MPO a Ministerstva zahraničních věcí nad obchodně-ekonomickými úseky zastupitelských úřadů. 6 Zákon č. 2/1969 Sb. v platném znění - 11 -
2.2 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) vznikla v roce 1992 jako státní úvěrová pojišťovna, jejíž hlavní zaměření spočívá v pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojených s vývozem z ČR. EGAP je v souvislosti se zákonem o pojišťování a financování vývozu (č. 58/1995 Sb.) akciovou společností plně vlastněnou státem, akcionářská práva nabývají ústřední orgány státní správy: Ministerstvo financí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo zahraničních věcí. Stát plně ručí za závazky Exportní garanční a pojišťovací společnosti. EGAP se stal jako první instituce svého druhu ve střední Evropě v roce 1998 členem Bernské unie (Mezinárodní asociace úvěrových a investičních pojistitelů), kde již dva roky před svým vstupem působil jako pozorovatel. V počátku svého členství použil know-how nejvýznamnějších členů asociace. V říjnu roku 2002 hostila Česká republika, respektive společnost EGAP, pravidelné zasedání Bernské unie. 2.2.1 Tržně zajistitelná a nezajistitelná rizika Tržně zajistitelná rizika jsou taková pojistitelná rizika, která si může pojišťovna sama zajistit u zajišťovny na mezinárodním trhu (zajišťovnu lze chápat jako pojišťovnu pojišťoven; mezi největší zajišťovny na světě patří Swiss Re a Münich Re). Pojištění proti takovým rizikům je tedy poskytováno zcela na komerční bázi za tržních podmínek. Tržně zajistitelná rizika nelze pojišťovat se státní podporou. Pro pojištění těchto rizik byla zřízena Komerční úvěrová pojišťovna EGAP (KUPEG), které je věnován prostor v další části kapitoly. Tržně nezajistitelná rizika jsou naopak taková, která si nemohou pojišťovny zajistit jednoduše proto, že riziko je příliš vysoké. Zde nastupuje role státu pojištění se státní podporou znamená, že se stát pojišťovně za tato rizika zaručí. V ČR tuto státní záruku přebírá právě EGAP 7. Nejčastěji jsou se státní podporou pojišťovány tzv. teritoriální rizika. 7 Všechna pojištění sjednaná s EGAP jsou tedy pojištění se státní podporou. - 12 -
2.2.2 Komerční a teritoriální rizika Komerční rizika spočívají v každodenním obchodním styku. Jedná se především o riziko platební neschopnosti dlužníka (z důvodu nízké likvidity, špatného hospodaření, atd.) a dále platební nevůle dlužníka. Tato rizika jsou tržně zajistitelná a jsou pojišťována na komerční bázi. Teritoriální rizika jsou přímo spojena s oblastí, se kterou je obchod provozován. Teritoriální rizika jsou administrativní rozhodnutí či legislativní opatření země bránící mezinárodnímu obchodu a mezinárodnímu platebnímu styku, politické změny v zemi dlužníka, přírodní katastrofy v zemi dlužníka a nezaplacení pohledávky veřejnoprávním dlužníkem. Řada těchto rizik je tržně nezajistitelných a bývají tedy pojišťovány se státní podporou. 2.2.3 Druhy pojištění EGAP EGAP se zaměřuje především na pojištění vývozních úvěrů, a to krátkodobých, střednědobých i dlouhodobých, dále pojištění českých investic v zahraničí a pojištění bankovních záruk. Každý pojistný produkt EGAP je pro jednoduchost označen písmenem: Pojištění krátkodobých vývozních úvěrů proti teritoriálním rizikům "B" Pojištěno je riziko nezaplacení pohledávky obchodním partnerem, které bylo z hlediska partnera způsobeno vyšší mocí tedy riziko politické, finanční a makroekonomické situace v zemi dovozce. Zároveň je pojištěno i riziko platební neschopnosti a nevůle odběratele. Pojištění tedy kryje celé spektrum teritoriálních i komerčních rizik. Pojistné se platí zpravidla jednorázově předem. Pojistné sazby se pohybují od 0,35% do 4,85% a závisí na povaze dlužníka a teritoria. Nejnižší sazby jsou uplatňovány u tzv. suverénních dlužnících, tedy u ministerstev financí a centrálních bank, o něco vyšší při vývozech veřejnoprávním dlužníkům a nejvyšší u soukromých dlužníků (privátních firem). Maximální délka pojištění je 2 roky. Pojištění střednědobého a dlouhodobého vývozního dodavatelského úvěru proti riziku nezaplacení "C" Obdobně jako u pojištění typu B je pojištěna celá řada rizik teritoriálního i komerčního charakteru. Toto pojištění je vhodné pro zabezpečení pohledávek z kontraktů na vývoz strojírenských výrobků a investičních celků. Maximální délka pojištění je stanovena na 12 let. - 13 -
Pojištění odběratelských vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům "D" Tento pojistný produkt je určen pro banky vývozce, které poskytnou odběratelský úvěr zahraničnímu kupujícímu. Pojištění kryje pouze teritoriální a ostatní tržně nezajistitelná rizika. Pojištěným se zde stává banka exportéra. Pojistné smlouvy jsou připravovány vždy individuálně pro daný kontrakt. Pojištění banky potvrzující akreditiv "E" Pojištění typu E je určeno pro domácí banky potvrzující vystavený akreditiv. Pojištěna jsou teritoriální i komerční rizika způsobená nezaplacením (částečným či úplným) banky vystavující akreditiv podle akreditivních podmínek. Pojištění úvěru na předexportní financování výroby pro vývoz proti riziku nesplnění vývozního kontraktu "F" Toto pojištění kryje riziko, které vzniká bance poskytující předexportní úvěr českému vývozci v důsledku nesplnění vývozní smlouvy právě ze strany českého exportéra (výrobce). Na tento typ pojištění musí navazovat pojištění vývozního úvěru EGAP. Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí "I" Toto pojištění kryje pouze teritoriální rizika, která jsou způsobena v důsledku ztráty možnosti transferu výnosů české investice v zahraničí, vyvlastnění investice bez náhrady nebo jiných politicky násilných činů. Pojistné sazby jsou rozlišeny podle odvětví produkce. V případě, že ČR má s danou zemí sjednanou Mezinárodní dohodu o ochraně a podpoře investic, je uplatňována nižší pojistná sazba. Pojištění úvěru na financování prospekce zahraničních trhů proti riziku nezaplacení "P" Pojištění je určeno pro banky, které poskytly úvěr především malým a středním podnikům určený na prospekci zahraničního trhu. Pojištění je vázáno na prospekční záměry schválené agenturou CzechTrade 8 a je sjednáno pro případ nenaplnění záměru a současné neschopnosti firmy splatit úvěr z jiných zdrojů. Pojištění výrobního rizika "V" Pojištění lze sjednat pouze v návaznosti na pojištění z vývozního nebo odběratelského úvěru. Pojištění kryje pojištěného (vývozce) před ztrátami, které jsou způsobeny v důsledku zrušení nebo přerušení smlouvy o vývozu ze strany importéra. Pojištění je sjednáno u větších vývozních akcí, pojistná smlouva je připravena individuálně. 8 pro více informací o CzechTrade viz dále - 14 -
Pojištění exportních bankovních záruk "Z" Toto pojištění kryje rizika domácí bance, která poskytla záruku za vývozcem, pro případ neoprávněného čerpání bankovní záruky zahraniční odběratelem, případně jeho bankou, aniž by vývozce porušil podmínky smlouvy. Jedná se především o neplatební záruky za nabídku (bid bond), za dobré provedení zakázky (performance bond) a za vrácení provedené platby (advance payment bond). Jak vyplývá z Grafu 2, nejčastěji využívanými službami EGAP jsou pojištění typu B (krátkodobých vývozních úvěrů) a D (pojištění odběratelských vývozních úvěrů). Pojistné smlouvy EGAP za rok 2004 dle typů (v procentech) V 3,8% Z 12,7% B 25,3% I 17,7% C 0,6% F 14,8% D 25,1% Graf 2: Podíl pojistných produktů v roce 2004 (zdroj dat: EGAP - Výroční zpráva 2004) EGAP (i její dceřinná společnost KUPEG) je od prosince 2003 držitelem certifikátu kvality ISO 9001:2000. Předmětem certifikace jsou všechny základní činnosti spojené s pojištěním se státní podporou i s komerčním pojištěním. 2.2.4 Komerční úvěrová pojišťovna EGAP, a.s. KUPEG Jak vyplývá z názvu, jedná se o pojišťovací společnost, která je plně vlastněna a ovládána Exportní garanční a pojišťovací společností. Tato dceřinná společnost EGAP byla založena 1.10.2005. Hlavním důvodem jejího vzniku byla nutnost nejen fakticky, nýbrž i institucionálně oddělit komerční pojištění od pojištění se státní podporou. - 15 -
Hlavní činnost společnosti KUPEG je na internetových stránkách pojišťovny definována následovně: Naše pojištění chrání podnikatele před riziky nezaplacení, přičemž pod riziky nezaplacení se rozumí pojištění politických a komerčních rizik bez nutnosti zjištění, zda neplacení kupujícím je způsobeno politickými událostmi, ekonomickými potížemi země nebo v důsledku zhoršení ekonomické situace samotného kupujícího. KUPEG nabízí pojistné produkty, které byly dříve poskytovány společností EGAP pod označením GA. Tyto služby mohou nabízet i komerční pojišťovny bez podpory státu, KUPEG však klientům poskytuje výhodnější podmínky, než které jsou k dispozici na trhu. Jedná se především o vyšší počet pojistitelných zemí (v současnosti zahrnuje nabídka více než 100 států po celém světě), jednotnou spoluúčast klienta pro všechna teritoria a možnost pojistit s vývozem i tuzemské pohledávky. 2.2.5 Obchodní výsledky V roce 2005 bylo v pojištění se státní podporou uzavřeno 300 nových smluv v celkové hodnotě kontraktu přes 22,5 mld. Kč, z toho více než 19 mld. Kč připadá na rutinní vývozy menšího rozsahu. Nejčastěji byly pojišťovány úvěry na Slovensko, do Bulharska a do Ruska. Mezi největší pojištěné zakázky EGAP v loňském roce patří stavba kaskády vodních elektráren v Bulharsku a dodávky pro elektrárnu v ázerbajdžánském Baku. Hodnota pojišťovací činnosti EGAP (v mil. Kč) 51,085 38,095 85,017 65,232 53,596 16,251 18,693 17,046 Komerční pojištění Pojištění se státní podporou 2001 2002 2003 2004 Rok Graf 3: Hodnota uzavřených pojistných smluv EGAP (zdroj dat: EGAP Výroční zpráva 2004) - 16 -
Jak je patrné z předchozího grafu, vykazuje komerční úvěrové pojištění, které EGAP poskytoval do 30.9.2005, mnohem dynamičtější růst. Celková hodnota pojištěného obratu klientů činila více než 100 mld. Kč, nárůst oproti roku 2004 činil více než 18%. Podíl malých a středních podniků se drží na hranici 70 %. Předběžný výsledek dceřinné společnosti KUPEG zatím není znám. Od roku 2000 hospodaří EGAP v oblasti pojištění se státní podporou s vyrovnaným rozpočtem bez nároku dotace z veřejných zdrojů. Dlouhodobě vyrovnané hospodaření je dáno mezinárodními požadavky v oblasti úvěrového pojištění se státní podporou. Do roku 1997 však kumulované dotace EGAP dosáhly částky 844 mil. Kč. 2.3 Česká exportní banka, a.s. ČEB Česká exportní banka, a.s. vznikla v roce 1995 jako specializovaná bankovní instituce pro podporu vývozu. ČEB je vlastněna Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí, Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem zemědělství a společností EGAP. Posláním ČEB je poskytovat podporu vývozu formou poskytování a financování vývozních úvěrů a dalších služeb souvisejících s vývozem. ČEB tedy doplňuje služby nabízené komerčními bankami o financování vývozních operací, které si žádají dlouhodobé zdroje za nízkou úrokovou sazbu a za normálních podmínek by byly na trhu nedosažitelné. Všechny aktivity ČEB jsou plně v souladu s mezinárodními pravidly WTO, Konsensem OECD i směrnicemi EU. Činnost ČEB upravuje zákon č. 58/1995 Sb. Tento zákon mimo jiné předepisuje povinné pojištění všech úvěrů ČEB u EGAP, riziko ztráty ČEB se tímto výrazně minimalizuje. Dále klade podmínku, že příjemce podpory musí být právnická osoba se sídlem na území ČR (výjimečně fyzická osoba s bydlištěm v ČR), která aktivně podniká a uskutečňuje vývoz. ČEB také stanovila vlastní podmínky pro získání úvěru. Těmito jsou: vyrovnané závazky vůči státu, platební kázeň a přijatelná celková zadluženost, průhledné vlastnické vztahy a dostatečná historie firmy. Minimálně 50 % hodnoty vyváženého zboží musí být vyrobeno na - 17 -
území ČR. Dále je zcela vyloučeno jakékoliv personální nebo majetkové propojení vývozce a dovozce. 2.3.1 Produkty ČEB Produkty krátkodobého financování úvěr se splatností do dvou let Tyto produkty jsou vhodné na financování vývozu spotřebního zboží, zboží nestrojírenského charakteru a zboží nižší hodnoty, které nemá povahu investičních celků. Úvěry jsou poskytovány za pohyblivou úrokovou sazbu odvozenou od sazby LIBOR či EURIBOR 9. ČEB se soustředí hlavně na poskytování dlouhodobějších úvěrů, přesto však nabízí tyto produkty krátkodobého financování: Předexportní úvěr úvěr vývozci na financování výroby zboží Exportní dodavatelský úvěr přímý úvěr vývozci na financování vývozu Exportní odběratelský úvěr přímý úvěr zahraniční osobě na financování vývozu Předexportní úvěr v kombinaci s exportním úvěrem Refinanční předexportní a exportní úvěr refinanční úvěr bance výrobce Tyto úvěry jsou poskytovány za komerčních podmínek bez podpory státu. Produkty střednědobého a dlouhodobého financování úvěry se splatností 2 až 10 let Podmínky financování úvěrů podléhají Konsensu OECD. Tyto úvěry jsou poskytovány za výhodnějších podmínek než komerční úvěry za nižší úrokovou sazbu s větší délkou splatnosti. Tyto půjčky jsou vhodné především pro financování vývozu zboží investičního charakteru vyšší hodnoty. Střednědobé a dlouhodobé úvěry může ČEB poskytovat i za komerčních podmínek bez státní podpory podléhající omezení dle pravidel Konsensu OECD. ČEB nabízí tyto úvěrové produkty: Předexportní úvěr Exportní dodavatelský a odběratelský úvěr Úvěr na investice v zahraničí Refinanční předexportní a exportní úvěr Bankovní záruky ČEB vystavuje z příkazu českého vývozce neplatební záruky. Tyto záruky slouží k zajištění závazku vývozce vůči beneficientovi v zahraničí. Záruka představuje písemný 9 LIBOR je úroková sazba na londýnské burze, za kterou si sjednávají úvěry banky mezi sebou navzájem. Jedná se o nejvýhodnější úrokovou sazbu na trhu. Obdobně je EURIBOR sazba na evropském kapitálovém trhu. - 18 -
závazek banky, že uspokojí věřitele v případě nesplnění podmínek kontraktu vývozcem, a to do výše uvedené v záruční listině. ČEB nabízí především tyto neplatební záruky: Bid bond (záruka za nabídku) tato záruka zajišťuje závazek prodávajícího uzavřít smlouvu o vývozu se zahraničním partnerem v případě, že uspěl v tendru. Performance bond (záruka za dobré provedení zakázky) zajišťuje závazek exportéra řádně splnit podmínky vývozní smlouvy. Advance payment bond (záruka za vrácení akontace) zajišťuje závazek vývozce vrátit přijatou akontaci nebo její poměrnou část v případě, že nedodá zboží včas nebo jen částečně. Prospekce trhu Na tomto projektu spolupracuje ČEB s EGAP a agenturou CzechTrade. Cílem je podpořit české vývozce při pronikání na zahraniční trhy. Projekt umožňuje vývozcům financovat náklady související s prospekční činností při získávání nových trhů nebo rozšiřování působnosti na stávajících trzích. Úvěr je určen pro firmy se sídlem v ČR, které podnikají v oboru nejméně dva roky. Prospekční záměr musí být nejprve posouzen a doporučen agenturou CzechTrade. Ostatní finanční služby dokumentární platby ČEB poskytuje stejně jako řada komerčních bankovních institucí možnost dokumentární platby. Tyto platby se používají k úplnému nebo částečnému zajištění pohledávek. Dokumentární akreditiv je písemný závazek banky, že oprávněného (vývozce) uspokojí do sjednané výše kontraktu v případě, že budou řádně splněny podmínky vývozní smlouvy. Dokumentární inkaso se používá v případě, že strany nepožadují zaručení kontraktu bankou, ovšem nechtějí obchodovat zcela bez zajištění. 2.3.2 Obchodní výsledky ČEB je akciová společnost se základním kapitálem 1.850 mil. Kč; základní kapitál byl v roce 2005 navýšen o 100 mil. Kč. ČEB je dlouhodobě ziskovou společností, za rok 2005 však banka vykázala ztrátu 29,7 mil. Kč. V roce 2005 uzavřela ČEB nové smlouvy ve výši 19,2 mld. Kč, což představuje nárůst 11 % oproti předchozímu roku. 71 % této částky představuje přímou podporu vývozu (vývozních úvěrů, záruk a financování investic), zbylá část byla použita pro financování nákladů před - 19 -
samotným exportem (předexportní úvěry nákup surovin, jeho zpracování, nákup ostatních služeb a subdodávek). Využití celkových služeb dle nabízených produktů demonstrují následující grafy: Graf 4: Využití produktů ČEB (zdroj: ČEB - Výroční zpráva 2005) Lze konstatovat, že půjčky ČEB nejsou využívány jen velkými podniky. Je přirozené, že do vzdálenějších zemí s vyšší mírou rizika pronikají spíše silnější společnosti, které se uplatňují především při vývozu zboží investičního charakteru. Podíl malých a středních podniků na celkových podepsaných smlouvách v roce 2005 činil 14 %, oproti předchozímu roku se toto číslo zvýšilo téměř 2,5krát. Graf 5: Využití produktů ČEB dle cílových zemí (zdroj: ČEB - Výroční zpráva 2005) - 20 -
Z grafu 5 můžeme vyvodit závěr, že vývozci ve velké míře požadovali poskytnutí úvěrů do zemí, kam míří menšinová část celkového vývozu ČR 10. Jednalo se o země geograficky vzdálené nebo země s vyšší mírou úvěrových rizik, kde podpora státu je potřebná nebo téměř nepostradatelná. Stav úvěrů ČEB činil na konci roku 2005 v nominální hodnotě 20,2 mld. Kč, což představuje pokles o 9 % oproti roku 2004. Téměř 90 % z této částky činily úvěry se splatností větší než 5 let; podíl krátkodobých úvěrů se splatností do jednoho roku činil necelé jedno procento. Nejčastější měnou poskytnutých úvěrů byl americký dolar (72 %) následovaný měnou eurem (27 %). Mezi nejvýznamnější příjemce úvěrů ČEB patří banky odběratelů (46 % celkového portfolia v roce 2005), 31 % půjček je klasifikováno jako přímé odběratelské a 14 % jako refinanční; 6 % úvěrů je přímých (určených na výrobu pro vývoz). 2.4 Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade Česká agentura na podporu obchodu, ve zkrácené podobě CzechTrade, je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu, která byla založena 1. května 1997. Vznikla transformací Centra vnějších ekonomických vztahů. Transformace byla inspirována existencí a fungováním podobných agentur v zahraničí. Rozsah služeb Centra byl podstatně rozšířen a zároveň došlo k zakládání zahraničních kanceláří. K březnu 2006 disponoval CzechTrade 31 zahraničními zastoupeními. Zahraniční pobočky jsou zakládány a provozovány v oblastech nejvyšší koncentrace českého exportu. Jejich seznam je k dispozici na internetových stránkách agentury www.czechtrade.cz. Vize CzechTrade je na internetových stránkách definována následovně: Buďme špičkovou národní proexportní agenturou založenou na profesionálním přístupu k zákazníkům, poskytující individuální řešení pro export. A navíc neustále zdokonalující svůj tým. 11 Mezi základní cíle agentury patří poskytovat špičkové poradenské služby vývozcům, nabízet jim individuální řešení a budovat dlouhodobý vztah s klienty. 10 V roce 2005 mířilo téměř 85 % českého vývozu do zemí EU25. Podíl EU jako cílové oblasti úvěrů však činil pouze 4 %. 11 zdroj: www.czechtrade.cz - 21 -
Díky každodennímu kontaktu s trhem a vývozci jsou pracovníci agentury CzechTrade seznámeni s konkrétními exportními podmínkami a potřebami, čehož vláda využívá při změnách či aktualizaci legislativy. CzechTrade se podílí na definování zahraničněobchodních priorit a na vytváření exportních strategií České republiky. 2.4.1 Nabízené služby Většinu nabízených služeb poskytuje CzechTrade vývozcům zdarma, případně za symbolický poplatek. Příjmy z činnosti agentury zdaleka nepokrývají náklady, proto je hlavním zdrojem financování příspěvek ze státního rozpočtu. Díky tomu může CzechTrade nabízet služby širšímu okruhu zájemců za přijatelnější ceny, než by tomu bylo v případě poskytování služeb soukromými agenturami. Služby agentura diferencuje do čtyř oblastí podle potřeb jednotlivých firem. Těmito oblastmi, které na sebe navazují, jsou: 2.4.1.1 Služby pro začínající exportéry Prvním vývozním aktivitám musí předcházet důkladná příprava. Firma přitom musí disponovat vhodným výrobkem nebo službou pro export a lidskými zdroji pro realizaci vývozních aktivit. Cílem přípravné fáze je definovat exportní záměr a navrhnout zahraniční marketingové aktivity. CzechTrade nabízí začínajícím exportérům následující služby: Úvodní konzultace Cílem konzultace je připravit firmu na exportní aktivity a navrhnout postupy nezbytné pro úspěch na zahraničních trzích. Tato služba je poskytována zdarma. Manuál úspěšného exportéra V této volně dostupné příručce jsou popsány důvody, proč vyvážet, základní marketingové nástroje, praktický návod pro jednání se zahraničním partnerem a další užitečné rady v oblastech mezinárodního obchodování (jako náležitosti kupní smlouvy a přehled dokumentů v zahraničním obchodu). Exportní vzdělávání CzechTrade pořádá odborné semináře, jejichž cílem je předání praktických informací důležitých pro úspěšný export. Semináře jsou vedeny obvykle externími odborníky a specialisty z centrály agentury. Účast na exportním vzdělávání je zpoplatněna. - 22 -
Portál BusinessInfo.cz Agentura je zodpovědná za fungování internetového portálu www.businessinfo.cz, jehož cílem je poskytovat komplexní exportní informace orgánů státní správy i nestátních institucí na jednom místě. Na portále lze nalézt informace z oblastí zahraničního obchodu, financí, daní, legislativy a podpory podnikání 12. Služby portálu jsou bezplatné. Portál Euroservis.cz Na portálu lze nalézt informace související s členstvím ČR v EU, které se týkají podnikání a obchodu (jako jsou informace o volném pohybu zboží a služeb a podnikatelské informace o EU). Portál je přístupný zdarma. Publikace CzechTrade Mezi tištěné publikace patří Průvodce veřejnými zakázkami v EU a analýzy týkající se mezinárodního obchodu České republiky. Elektronicky zveřejňuje CzechTrade čtvrtletní a roční analýzy exportu. 2.4.1.2 Služby související se vstupem na nový trh Následující služby agentury jsou určeny především pro získání informací z teritoria. Informační služby zahraničních kanceláří Mezi tyto služby patří zpracování základních charakteristik zahraničního trhu, poskytnutí základních informací o konkurenci, zpracování základního cenového průzkumu, monitoring veletrhů a výstav a zjištění technických překážek vstupu na trh spojený s popisem jejich překonání. Tyto služby jsou zpoplatněny sazbou 700 Kč za jednu hodinu práce bez DPH (dle aktuálního ceníku). Exportní příležitosti CzechTrade zdarma zpřístupňuje českým vývozcům svou on-line databázi s aktuálními informacemi o exportních příležitostech. CzechTrade denně Tato služba spočívá v pravidelném denním zasílání ověřených obchodních příležitostí ze zahraničí s možností nastavení individuálního profilu pro příjem relevantních zpráv. Služba je poskytována pro klienty agentury zdarma. Exportní vzdělávání viz výše 12 Portál byl také velmi užitečným zdrojem informací pro tuto bakalářskou práci. - 23 -
Programy zahraniční rozvojové spolupráce EU Služba je poskytována zdarma pod záštitou konzultačně-informačního centra HELPDESK. Umožňuje získat informace o možnosti účasti českých společností na programech zahraniční rozvojové spolupráce Evropské Unie. 2.4.1.3 Pomoc při vyhledávání nových zákazníků Asistenční služby zahraničních kanceláří CzechTrade Mezi služby nabízené v této oblasti patří vyhledávání potenciálních zákazníků v teritoriu, doporučení pro zpracování nabídky a prezentaci exportéra, sjednávání a následná příprava obchodních schůzek, udržování stávajících obchodních kontaktů a pomoc při zakládání zahraničních zastoupení. Cena za tyto služby činí dle aktuálního ceníku 700 Kč za hodinu práce bez DPH. Vyhledávání obchodních kontaktů CzechTrade nabízí vyhledávání zahraničních obchodních kontaktů z databáze Kompass. Vyhledávat lze podle nomenklatury Kompass a klíčového teritoria (východní Evropa, západní Evropa, blízký východ, dálný východ, USA, Kanada). Služba zpoplatněna. Zjištění bonity firmy Nezbytná služba pro rozhodování o exportních aktivitách. Její cena je stanovena individuálně s ohledem na teritorium a obtížnost získání informací. Programy zahraniční rozvojové spolupráce EU viz výše Publikace CzechTrade viz výše 2.4.1.4 Marketingové služby v zahraničí Tyto služby jsou určeny úspěšným exportérům pro zkvalitnění nabízených služeb. Prezentace českých firem v zahraničí Kvalitní prezentace firmy je nezbytnou podmínkou pro navázání obchodních kontaktů, proto tyto služby nabízí i agentura CzechTrade, a to formou prezentace na výstavách a veletrzích (individuální a společné expozice) nebo formou tištěných katalogů. Cena za tuto službu je odvozena od přímých nákladů prezentace. Exportní klub CzechTrade Exportní klub byl založen v roce 2003 jako místo pro setkávání českých vývozců za účasti představitelů a odborníků státní správy. Exportní klub tak kromě své prvotní funkce, tj. - 24 -
setkávání českých podnikatelů, které je v zahraničí zcela běžné, plní i další funkce především funkci vzdělávací. Členové klubu si mohou mezi sebou předávat a sdílet své zkušenosti s exportem a mají také právo zúčastnit se vzdělávacích akcí agentury CzechTrade za zvýhodněných podmínek. Dále plní poradenskou funkci tedy seznamuje členy klubu s nabízenými služby agentury CzechTrade. Jelikož jsou členy Exportního klubu významné české exportující firmy, působí klub jako interaktivní prostředek, s jehož pomocí mohou exportéři pomocí svých poznámek a námitek aktivně ovlivňovat podobu českého exportního prostředí. Program Marketing Cílem tohoto programu je podpořit konkurenceschopnost na zahraničních trzích. Jedná se o část Operačního programu Průmysl a podnikání (OPPP), který je dotován ze strukturálních fondů Evropské unie. Program navazuje od r. 2004 na program Marketing dotovaný ze státního rozpočtu, který byl určen na podporu malým a středním podnikům při expanzi na nový trh nebo rozšíření trhu stávajícího. Agentura CzechTrade je implementačním orgánem tohoto programu. Téměř 80 % finančních prostředků programu bylo použito na veletrhy a výstavy v zahraničí a na tvorbu propagace českých firem, menší část potom připadla na pokrytí nákladů na pořízení exportních informací a tvorbu cizojazyčných internetových prezentací firem. Program vytváření aliancí CzechTrade poskytuje také podporu v rámci programu Aliance (OPPP), který vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci podpory malých a středních podniků. Aliancí se rozumí seskupení 3 až 25 malých a středních podniků, jejichž výrobní program se vzájemně doplňuje. Tyto firmy se na základě Dohody o spolupráci v rámci programu Aliance podporují při vývozu svých výrobků do zahraničí. Cílem programu je zvýšit konkurenceschopnost malých a středních podniků na zahraničních trzích prostřednictvím podpory jejich marketingových aktivit a spolupráce těchto firem v zahraničí. 2.4.2 Obchodní výsledky Jak jsem již zmínil, CzechTrade je příspěvkovou organizací. V roce 2004 činil státní příspěvek přes 188 mil Kč, zatímco tržby agentury necelých 30 mil. Kč. CzechTrade podpořil export v hodnotě 5,78 mld. Kč, což je částka 12krát vyšší než v roce 2003 a 30tinásobek částky vložené do agentury. Počet placených poskytnutých služeb činil 2 338, oproti 1658 v roce 2003. - 25 -
Přehled obchodní činnosti uvádí následující tabulka: Přehled klíčových ukazatelů za rok 2004 Počet placených zakázek 2 338 Počet zakázek v zahraničí 766 Tržby 29 419 875 Kč Počet vzdělávacích akcí 93 Počet účastníků 1 620 Zveřejněné exportní příležitosti: Zahraniční poptávky 5 434 Tendry a projekty 2 853 Veřejné zakázky 278 Zahraniční nabídky 585 Zahraniční zástupci 287 Program Marketing (SR) 373 Program Marketing (OPPP) 49 Tabulka 1: Přehled klíčových ukazatelů CzechTrade za rok 2004 (zdroj: Výroční zpráva CzechTrade za rok 2004) Následující graf ilustruje využití placených služeb agentury. Největší zájem byl v roce 2004 o vzdělávací programy a program Marketing dotovaný ještě ze státního rozpočtu. Graf 6: Struktura využití služeb CzechTrade (zdroj: Výroční zpráva CzechTrade za rok 2004) - 26 -
2.5 Ministerstvo zahraničních věcí - MZV Přestože proexportní politika spadá pod gesci Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), je řada oblastí, kde MPO spolupracuje s Ministerstvem zahraničních věcí (MZV). Jednou z hlavních funkcí MZV je vytvářet příznivé podmínky pro rozvoj vnějších ekonomických vztahů ČR, tedy i prosazovat exportní zájmy českých podnikatelských subjektů. MPO a MZV uzavřely v říjnu 1998 Dohodou o spolupráci v otázkách spojených se zabezpečováním zahraničně obchodní politiky, zahraničního obchodu a podpory exportu v činnosti zahraniční služby České republiky. MZV neovlivňuje českou proexportní politiku pouze výkonem akcionářských práv ve společnostech EGAP a ČEB. MZV aktivně podporuje české vývozce pomocí svých institucí zřízených za tímto účelem, a to obchodně-ekonomickými úseky zastupitelských úřadů a Českými centry. Obchodně-ekonomické úseky zahraničního zastupitelství jsou přímou součástí zastupitelského úřadu ČR v zahraničí. Jejich pracovníci jsou podřízeni vedoucímu daného úřadu, odborné vedení však náleží do přímé působnosti MPO, přičemž za výsledky své práce se pracovníci zodpovídají MPO. MPO také metodicky řídí pracovníky, jejichž náplní práce (byť i částečnou) je zpracovávání obchodně-ekonomické agendy a problematiky. České podniky se mohou na obchodně-ekonomické úseky obracet s následujícími požadavky: sdělení prvotních kontaktů na zahraniční obchodní partnery odborné konzultace o ekonomickém a podnikatelském prostředí v daném teritoriu doporučení právních zástupců, služeb obchodních komor, bank a ostatních institucí aktivní podpora při navazování kontaktů s oficiálními představiteli dané země organizační podpora při účasti na výstavách a veletrzích v dané zemi součinnost při zabezpečování podnikatelských misí Podmínkou spolupráce obchodně-ekonomických úseků je, že podnikatelský subjekt musí vyčerpat všechny dostupné zdroje informací v České republice. Informace obchodněekonomických úseků jsou totiž průběžně shromažďovány a tříděny v ČR, k dispozici jsou v oficiálních institucích MPO, MZV, agentuře CzechTrade a Správě Českých center. ČR má téměř 100 obchodně-ekonomických úseků na svých zastupitelských úřadech v zahraničí. - 27 -
Jedním z významných důsledků práce zahraničních zastupitelských úřadů je vytváření tzv. souhrnných teritoriálních informací (STI). Veřejná část STI obsahuje podrobné informace o dané zemi, které jsou užitečné nejen pro české podnikatelské subjekty, a je publikována na internetových stránkách MZV. Česká centra jsou příspěvkovou organizací MZV. Proexportní činnost je jednou ze tří hlavních oblastí činností Českých center, jejichž síť nyní čítá 19 zastoupení po celém světě. Česká centra zajišťují obecnou propagaci země a jejího hospodářství, na kterou navazuje činnost specializovaných agentur CzechTrade, CzechTourism a CzechInvest. Česká centra působí i v oblasti kultury a cestovního ruchu, přináší tedy exportérům možnost získat další informace odlišného charakteru. Česká centra přináší vývozcům možnost získat informace o obchodních příležitostech v zemi, poptávky po výrobcích a službách ze zahraničí. Firmy také mohou na území Českých center po dohodě pořádat prezentace, obchodní setkání a tiskové konference. Česká centra dále nabízejí u vybraných teritorií zprostředkování inzerce v zahraničních denících. 2.6 Ostatní instituce V České republice existuje řada dalších institucí, které přímo či nepřímo ovlivňují exportní výkonnost českých podniků. Mezi státní organizace patří Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), která podporuje export nepřímo podporou investic v České republice. Další institucí je vládní agentura CzechTourism, jejíž hlavním cílem je podpora českého cestovního ruchu. CzechTourism tak napomáhá exportu služeb (přílivu zahraničních turistů do ČR). Mezi nestátní organizace patří např. Hospodářská komora ČR, smíšené obchodní komory a Svaz průmyslu a dopravy ČR. - 28 -
3 Exportní strategie České republiky Doposud se tato práce věnovala popisu stávající situace v oblasti české proexportní politiky. Tato kapitola, která se věnuje Exportní strategii České republiky, zachycuje dynamický proces vývoje proexportní politiky ČR. Základy tohoto materiálu jsou popsány již v první kapitole této práce. Jedná se o pracovní materiál Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro v období let 2006-2010. Základním smyslem Exportní strategie je přizpůsobit českou proexportní politiku dnešní situaci, popsat její slabé stránky a navrhnout změny. Exportní strategie definuje vizi a cíle a projekty k jejímu dosažení. Vize a cíle jsou již popsány v první kapitole práce. Základním smyslem projektů je naplnit cíle a tím i vizi a napomoci tak k příznivému vývoji exportu České republiky. Provázanost vize, cílů a projektů demonstruje Obrázek 2: Prosadit Českou republiku ve světě prostřednictvím obchodu a investic I. Více příležitostí pro podnikatele Stát 1. Usnadňování podmínek obchodu 2. Působení na klíčových trzích 3.Budování kvalitní značky ČR ve světě II. Poskytovat profesionální a účinnou podporu Klienti 4. Účinná asistence pro exportéry 5. Zvýšení vývozu služeb 6. Zvýšení přímých investic a akvizic do zahraničí 7. Rozvoj vývozních aliancí III. Zlepšit a rozvíjet kvalitu služeb Procesy 8. Nový systém služeb státu pro export 9. Zákaznické centrum pro export IV. Zvýšit kapacity pro export Zdroje 10. Síť pro export 11. Rozšíření finančních služeb pro český export 12. Exportní akademie Obrázek 2: Vize, cíle a projekty Exportní strategie (zdroj: Exportní strategie České republiky) - 29 -
3.1 Projekty Exportní strategie 1) Usnadňování podmínek obchodu Účelem projektu je prosazovat zájmy České republiky a aktivně ovlivňovat společnou obchodní politiku EU. Projekt spadá pod gesci MPO, implementován však bude i za pomoci MZV a částečně i Ministerstva zemědělství. Hlavními cíli projektu je liberalizace obchodu, mapování a snaha o odstranění překážek obchodu, zajištění obrany proti nekalým obchodním praktikám a aktivní lobování za zájmy českých firem v zahraničí. Ke splnění cílů bude využito členství ČR v mezinárodních organizacích především v EU, WTO, OECD, IMF, IBRD, UNCTAD. Základním měřítkem hodnocení úspěšnosti projektu bude spokojenost podnikatelských subjektů s obchodní politikou ČR a pokrok v odstranění obchodních bariér. 2) Působení na klíčových trzích Tento projekt bude realizován MPO, agenturou CzechTrade a zastupitelskými úřady ČR (ZÚ). Smyslem projektu je identifikovat a průběžně aktualizovat klíčové trhy pro export a investice a dále zpracovat strategie a akční plány prosazování obchodně ekonomických zájmů v těchto teritoriích. Za země zvláštního významu jsou považovány země EU, jelikož do těchto zemí směřuje 85 % českého exportu. Jako prioritní země byla vybrána tato teritoria: Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a Černá Hora, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam 13. 3) Budování kvalitní značky ČR ve světě Hlavním účelem projektu, který bude realizován MPO, CzechTrade a ZÚ, je zvýšit pozitivní informovanost o ČR a vylepšit obraz ČR v zahraničí. Cílem je, aby byla ČR vnímána jako spolehlivý a atraktivní partner pro obchodní spolupráci. Odrazovým můstkem je pozice České republiky jako vyspělé středoevropské země, člena Evropské unie a důvěryhodného obchodního partnera s velkým obchodním potenciálem a 13 zdroj: Exportní strategie České republiky - 30 -