Transport boru v rostlinách a živočiších. Jeho úloha v růstu a vývoji.

Podobné dokumenty
a) Úvod b) Funkce boru v rostlinách c) Mechanizmy transportu boru v rostlinách d) Bor v živočišných tkáních

Auxin - nejdéle a nejlépe známý fytohormon

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Mendělejevova tabulka prvků

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Transport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.

Úvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA

7) Dormance a klíčení semen

Síra. Deficience síry: řepka. - 0,2-0,5% SH, nedostatek při poklesu obsahu síranů pod 0,01% SH

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Vodní režim rostlin. Transport kapalné vody

10. Minerální výživa rostlin na extrémních půdách

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Příběh pátý: Auxinová signalisace

Mendelova genetika v příkladech. Transgenoze rostlin. Ing. Petra VESELÁ, Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

Transport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová

= prvky, které rostlina přijímá jen ve stopovém množství, o to více jsou ale pro ni důležité

Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch

Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78

Rostlinné hormony brasinosteroidy a jejich úloha ve vývoji a růstu rostlin

Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části

Dusík. - nejdůležitější minerální živina (2-5% SH)

BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce

Úloha 5 k zápočtu z přednášky B130P16 (praktické základy vědecké práce)

Bílkoviny a rostlinná buňka

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

FYTOREMEDIACE LÉČIV A JEJICH REZIDUÍ

Eva Benešová. Dýchací řetězec

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Minerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Respirace. (buněčné dýchání) O 2. Fotosyntéza Dýchání. Energie záření teplo BIOMASA CO 2 (-COO - ) = -COOH -CHO -CH 2 OH -CH 3

3) Růst a vývoj. a) Embryogeneze a cytokineze b) Meristém a vývoj rostliny c) Vývoj listů a kořenů KFZR 1

Energetický metabolizmus buňky

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

5. Lipidy a biomembrány

Biochemie kosti. Anatomie kosti. Kostní buňky. Podpůrná funkce. Udržování homeostasy minerálů. Sídlo krvetvorného systému

MBR ) Reprodukce rostlin. a) Indukce kvetení. b) Vývoj květu - stručná morfologie. c) Genetická a molekulární analýza vývoje květu

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

TUBULIN-FOLDING COFACTOR A (TFC A) u Arabidopsis

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

VODNÍ REŽIM ROSTLIN. Mgr. Alena Výborná Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_1_06_BI1

Obsah vody v rostlinách

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

4) Reakce rostlin k abiotickému stresu

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

4) Reprodukce rostlin

Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

INTRACELULÁRNÍ SIGNALIZACE II

PŘÍPRAVKY NA BÁZI LIGNOSULFONÁTŮ

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Bakalářské práce. Magisterské práce. PhD práce

Průduchy regulace příjmu CO 2

Fyziologie rostlin - maturitní otázka z biologie (3)

Membránové potenciály

Vznik dřeva přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Srovnání obsahů makro- a mikroživin v biomase rostlin

3) Membránový transport

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

4) Reprodukce rostlin

Anatomie, histologie a embryologie

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Vápník. Deficience vápníku: - 0,4-1,5% DW. - cytoplasmatická koncentrace vápníku velmi nízká (0,1-0,2µM)

Fyziologie rostlin. 8. Minerální výživa rostlin část 3. Ca, Mg a mikroelementy. Alena Dostálová, Ph.D.

umožňují enzymatické systémy živé protoplazmy, nezbytný je kyslík,

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Z Buchanan et al. 2000

Teoretický úvod: FOTOTROPISMUS. Praktikum fyziologie rostlin

AMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Laboratoř růstových regulátorů Miroslav Strnad. ové kultury. Olomouc. Univerzita Palackého & Ústav experimentální botaniky AV CR

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Fyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Radiobiologický účinek záření. Helena Uhrová

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

10) Reakce rostlin k abiotickému stresu

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Obecný metabolismus.

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

Vodní režim rostlin. Transport vody v xylemu. Kohezní teorie. Transport půda-rostlina-atmosféra. Metody měření. Kavitace

Clivia miniata, Acorus calamus)


Základy buněčné biologie

VAKUOLY - voda v rostlinné buňce

Regulace metabolických drah na úrovni buňky

Inhibitory ATR kinasy v terapii nádorů

Transkript:

1 Transport boru v rostlinách a živočiších. Jeho úloha v růstu a vývoji. a) Úvod b) Funkce boru v rostlinách c) Mechanizmy transportu boru v rostlinách d) v živočišných tkáních Martin Fellner 2017 Xu F et al. (2007) Advances in Plant and Animal on Nutrition. Springer Netherlands

2 a) Úvod (B, boron) nezbytný mikroelement v rostlinném a živočišném organizmu V půdě 10 mg. kg -1; hladina B ovlivňuje výnos i kvalitu plodin Hranice mezi nedostatkem a nadbytkem boru je úzká; mechanizmus toxicity není znám Nedostatek boru je rozšířenější než nedostatek jiných mikroelementů

3

4 Význam boru pro rostliny: Syntéza a struktura buněčné stěny Transport cukrů Metabolizmus karbohydrátů Metabolizmus RNA Metabolizmus IAA Respirace Metabolizmus fenolů Transport přes membrány Mechanizmy působení boru nejsou známy

5 přijímán kořeny z půdy ve formě H 3 BO 3, transportován do rostliny a akumulován v růstových zónách listů a stonků Transport: - pasívní difúze (Raven 1980) - pomocí proteinových transportérů (Dordas and Brown 2000) Arabidopsis 3 transmembránové mechanizmy: - export B z pericyklu do xylému; efflux (2002); BOR1 - import B do epidermálních, kortikálních, endodermálních buněk; uptake (2006); NIP5;1 kanál pro kys. boritou Arabidopsis thaliana L. - export B z epidermálních buněk do půdy; efflux (2007); BOR4

6 b) Funkce boru v rostlinách Přesná funkce B v metabolizmu rostlin není známa. 1) Úloha B ve struktuře buněčné stěny (CW) dedukována na základě symptomů nedostatku boru - zastavení růstu apikálních meristémů - vývoj tuhých listů - změna fyzikálních vlastností tkání Změny v syntéze a struktuře CW - velké množství B nalezeno v CW 1992 Hypotéza apióza ; apióza cukr v pektinech CW, tvoří estery s B nebo boráty 1994 B tvoří komplex s pektinovou frakcí CW; nedostatek B anatomické a fyzikální změny CW 1996 Identifikace polysacharidu rhamno-galacturonanu-ii (RG-II)

7 Monomery homogalacturonanu (HG) spojeny apiózou => dimer mrg-ii = monorhamno-galacturonan Dimery mrg-ii spojeny borem přes apiózu => drg-ii-b = rhamnogalacturonan Rhamnogalacturonan II complex Monorhamno-galacturonan (rhamnogalacturonan II) Další funkce B: - inkorporace proteinů, pektinů a prekurzorů do CW (intina) - určování velikosti pórů v CW (buněčné kultury) (1999)

8 2) Úloha B v reproduktivním vývoji rostlin Nedostatek boru => špatný nebo přerušený vývoje květu, špatný vývoj plodů, opadávání plodů 1944 výnos vojtěšky 600x vyšší po přidání B do půdy 1996 B v CW pylu kontroluje syntézu a ukládání pektinového materiálu prostřednictvím sítě RG-II póry v CW Hypotéza: B vytváří chemotaktický gradient, který směřuje pylovou láčku k vajíčku => ovlivnění fertility Nedostatek boru v reprodukčních orgánech, normální množství B ve vegetativních částech Hypotéza: Reprodukční a vegetativní části rostliny mají velice odlišnou citlivost k boru => => transport B hraje velice důležitou roli v reprodukčním vývoji

9 Mutant bor1-1 H 3 BO 3 Zdeněk Svoboda

10 3) Úloha B v rostlinném metabolizmu 80. léta 20. století: - askorbát/glutathionový cyklus - metabolizmus fenolů - metabolizmus dusíku - vývoj kyslíku a aktivita fotosystému II ve fotosyntéze Mechanizmy nejsou známy 4) Úloha B ve struktuře a funkci membrán Nedostatek B => narušení transportních procesů přes membránu: snížená akumulace fosfátů a rubidia (kukuřice, fazole) inhibice aktivity ATP-H + pumpy (90. léta; rajče) reaguje s redox enzymatickými systémy => změny v membránovém potenciálu mění selektivitu membrány pro Na + a Cl - tvoří komplexy s glykoproteiny nebo glykolipidy

28 11 Glykoproteiny a glykolipidy tvoří agregáty => domény se specifickými vlastnostmi ( membrane rafts ) 1997 membrane rafts jsou specificky aktivní složky membrány (přenos signálu) - časté v aktivních a rychle se vyvíjejících se membránách - vysoce citlivé k boru => hypotéza: B působí prostřednictvím raftů S GPI G B M Membrane Raft Domain S = sphingomyelin G = glycosphingolipids B = boron M = mannose-rich domain GPI = glucosylphosphatidyl-inositol

12 c) Mechanizmy transportu boru v rostlinách - pasívní difúze (Raven 1980) - pomocí proteinových transportérů (Dordas and Brown 2000) přijímán kořeny z půdy, transportován, akumulován v růstových zónách listů a stonků pka H 3 BO 3 : 9,24 Cytoplazma (ph 7,5): 98% H 3 BO 3 [ H(BO) 3 ]; 2% borát H(BO) 4 - Apoplast (ph 5,5): 99,95% H 3 BO 3 [ H(BO) 3 ]; 0,05% borát H(BO) 4 -

13 Pasívní difúze (Raven 1980) Teoretický koeficient lipidové permeability H 3 BO 3 : 8 x 10-6 cm s -1 (~ 1 mm/4 hod) Hypotéza: pasivní difúze H 3 BO 3 je hlavní a možná jediný mechanizmus transportu B přes membránu Dorden and Brown (2000) Pomocí syntetických lipozomů: 4,9 x 10-6 cm s -1 Pomocí membrán kořenů Cucurbita: 3,9 x 10-7 cm s -1 v membráně 2,4 x 10-8 cm s -1 ve vezikulech bez membrány Stangoulis et al. (2001) V obřích řasách Chara: 4,4 x 10-7 cm s -1 Hypotéza: Existence membránových proteinů, které by transportovaly dostatek boru do buňky

14 Proteinový transport boru z půdy do stonku Transport boru z půdy přes epidermis do xylemu (xylem loading)

28 15 Pericycle Xylem Endodermis Cortex Epidermis

16 Protein BOR1 Mutant bor1-1 (high boron requirement 1) k normálnímu růstu potřebuje vysokou koncentraci boru (100 mm) - nízká hladina akumulovaného B - defekt v příjmu či translokaci B - chromozom 2 bor1-1 WT Noguchi et al. 1997 2002 nepřímé důkazy pro existenci energeticky závislých pro B vysoce afinitních transportérů indukovaných nedostatkem boru (slunečnice) Takano et al. (2002) poziční klonování bor1-1 => identifikován gen BOR1

17 Takano et al. (2002) BOR1: - exprimován především v pericyklu - lokalizován na plazma membráně - exprimován v kvasinkách snižoval koncentraci B v buňkách BOR1 je efflux carrier transport B ven z buňky Transgenní rostliny over-exprimující BOR1 rostou i při nízké koncentraci B => BOR1 chrání rostlinu před nedostatkem boru

28 18 BOR1 efflux carrier Pericycle Xylem Endodermis Cortex Epidermis BOR1 Export boru (transport z buňky)

28 19 Proč je BOR1 důležitý pro příjem B pouze při nedostatku boru? Takano et al. (2005) [B] m Vysoká akumulace B, [BOR1] [B] m Nízká akumulace B, [BOR1] Při vysoké koncentraci B dochází k degradaci BOR1 ve vakuole. Ochrana proti vysokým koncentracím B BOR1 PM BOR1 Vakuola - B + B - B čas

20 Množství mrna BOR1 je redukováno při vysokých koncentracích B (Svoboda et al. 2008) Dark [H 3 BO 3 ] (mm) 0 10 0 10 WS rsw1-10

21 Využití v praxi Miwa et al. (2006) Transgenní rostliny over-exprimující BOR1 mají normální či větší výnos při nízké koncentraci B

22 Protein NIP5;1 (Takano et al. 2006) Microarray experimenty skríning genů over-exprimovaných při nedostatku B NIP5;1 12x více exprimovaný při nedostatku B NIP5;1 je lokalizován na plazma membráně NIP5;1 down-regulován při vysoké koncentraci B Ochrana proti vysokým koncentracím B Exprese NIP5;1 v oocytech Xenopus Update 2011 Tanaka M et al. (2011) Plant Cell 23: 3547-3559 Při vysoké koncentraci B, je NIP5;1 degradován i ve formě mrna. NIP5;1 usnadňuje transport B a H 2 O NIP5;1 je membránový kanál pro transport B do buňky (uptake)

28 23 NIP5;1 membránový kanál pro import Pericycle Xylem Endodermis Cortex Epidermis NIP5;1 Uptake boru (transport do buňky)

28 24 Mechanizmy transportu B: BOR1 + NIP5;1 Pericycle Xylem Endodermis Cortex Epidermis BOR1 NIP5;1 Export boru (transport z buňky) Uptake boru (transport do buňky)

28 25 Update 2010 Takano J et al. (2010) PNAS 107: 5220-5225 Proximální lokalizace BOR1 Vysoká koncentrace B => degradace BOR1 ve vakuole: Nízká koncentrace B => proximální (vnitřní) lokalizace BOR1 Tyrosiny Y jsou zodpovědné za polární lokalizaci BOR1 NIP5;1 lokalizován na distální (vnější) PM (= blíže k povrchu kořene)

28 26 Existuje účinnější mechanizmus aktivní ochrany před nadbytkem boru? Protein BOR4 (Miwa et al. 2007) Analýza transgenních Arabidopsis rostlin BOR4-GFP při vysoké koncentraci B v médiu: Over-exprese BOR4 Nízká akumulace B v transgenech BOR4 lokalizován na distální straně epiderálních buněk Rezistence k vysokým koncentracím B BOR4 funguje jako aktivní exportér B z kořenů do půdy BOR4 důležitý pro rezistenci rostlin k B

28 27 Mechanizmy transportu B: BOR1 + NIP5;1 + BOR4 Pericycle Xylem Endodermis Cortex Epidermis BOR1 NIP5;1 BOR4 Export boru (transport z buňky) Uptake boru (transport do buňky) Export boru z rostliny

28 Update 2009 Tanaka M et al. (2008) Plant Cell 20: 2860-2875 Protein NIP6;1 - kanál pro kys. boritou podobný NIP5;1 - kompletně nepropustný pro vodu - transkript se akumuluje v tkáních s nedostatkem boru - specifický pro nadzemní části, nevyskytují se v kořenech - mladá vyvíjející se pletiva - zajišťuje transport H 3 BO 3 z xylému do floému

28 29 Mechanizmy transportu B: BOR1 + NIP5;1 + BOR4 + NIP6;1 Pericycle Xylem Endodermis Xylem parenchyma cells Cortex Epidermis BOR1 Export boru (transport z buňky) Floem NIP5;1 Uptake boru (transport do buňky) BOR4 Export boru z rostliny NIP6;1 Uptake boru (transport do buňky)

Update 2013 30 Miwa K et al. (2013) Plant Physiology 163: 1699-1709 Protein BOR2 efflux carrier Paralog BOR1; exprimován v kořenové epidermis a čepičkách laterálních kořenů v prodlužovací zóně Nízká koncentrace B: [B] kořen : bor2 = WT Při nízkých koncentracích B je BOR2 nutný pro transport B ze symplastu do apoplastu, kde zprostředkovává propojení drg-ii v buň. stěně. [drg-ii rhamnogalacturonan] : bor2 < WT bor1 = WT

28 31 Mechanizmy transportu B: BOR1 + NIP5;1 + BOR4 + NIP6;1 + BOR2 Pericycle Xylem Endodermis Xylem parenchyma cells Cortex Epidermis BOR1 NIP5;1 BOR4 NIP6;1 BOR2 Export boru (transport z buňky) Floem Uptake boru (transport do buňky) Export boru z rostliny Uptake boru (transport do buňky) Export boru (transport do apoplastu)

28 32 Update 2009 Robert HS, Friml J (2009) PNAS Nature Chemical Biology 5: 325-332

28 33 d) v živočišných tkáních Úloha a transport B v živočišných buňkách jsou velmi málo známy Nedostatek B v živočišné buňce je řídký jev vyskytuje se v plodech Hladina B v živočišné buňce je kontrolována ledvinami Kosti, srdce, slinivka, játra nejvyšší hladina B Účinek B bell-shaped křivka

28 34 Význam boru pro živočichy: Vývoj embrya u žab a ryb Metabolizmus karbohydrátů a minerálů (savci) Regulace aktivity enzymů (savci) Pevnost kostí (savci) Udržování optimální hladiny steroidů (savci)

28 35 Transport boru v živočišné buňce Lidský BTR1: transportér podobný HCO 3- transportéru, podobný co-transportéru SLC4 (Na + -HCO 3- ) BTR1 = homologický k Arabidopsis BOR1 => BTR1 je transportér boru Park et al. (2004) Expresní studie BTR1 je unikátní transportér borátu spojený s transportem 2 Na + Přejmenován na NaBC1

28 36 NaBC1 borátový co-transporter udržuje homeostázu borátu Absence borátu: NaBC1 transportér propustný pro Na + a OH - Prezence borátu: NaBC1 selektivní co-transportér Na + -B(OH) 4- regulovaný napětím H 2 O H 3 BO 3 HO H 2 O - B OH OH NaBC1 je regulovatelný borem, a to různě v různých orgánech => transkripční regulace NaBC1 borem je součástí homeotické kontroly metabolizmu boru. HO HO B H + OH - OH NaBC1 H + B(OH) - 4 2 Na + B(OH) - 4 = tetrahydroxyborate anion

28 37 NaBC1 důležitý v růstu a proliferaci buněk (Human Embryonic Kidney cells) Nízké koncentrace borátu: silná mitogeneze Vysoká koncentrace borátu: inhibice mitogeneze Mitogenní účinek borátu je zprostředkován MAPK: borát zvyšuje fosforylaci MEK/ERK Specifický inhibitor MAPK U0126 inhibuje stimulační efekt borátu na aktivitu MEK Vypnutí exprese NaBC1 pomocí sirna vedlo k zastavení růstu a proliferace buněk MEK = MAPK/ERK kinase ERK = extracellular-signal-regulated kinase

28 38 Epidemiologický skríning: přísun B riziko rakoviny prostaty Inkubace prostatických rak. buněk + B (konc. X) zastavení proliferace buněk Inkubace kontrolních buněk + B (konc. Y) zastavení proliferace buněk X < Y odlišné kapacity transportu borátu v buň. liniích on Neutron Capture Therapy Využití B v medicíně 10 B (nosič BPA) akumulace v nádorových buňkách Po injekci 10 B nádor bombardován neutrony (BPA = B phenylalanin) Neutrony 10 B Li dolet 5 mm He Detaily: Beddoe AH (1997) British J Radiology 70: 665-667 Usmrcení rak. buněk

39 Kdo jsou? Toru Fujiwara The University of Tokyo, Tokyo Junpei Takano The University of Tokyo, Tokyo Kyoko Miwa The University of Tokyo, Tokyo Patrick H. Brown University of California, Davis Shmuel Muallem University of Texas, Dallas