sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty"

Marcela Blažková
před 8 lety
Počet zobrazení:

2 sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa)

3 organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie rezervní forma chemické energie (glykogen, u rostlin škrob) součást dalších významných látek nukleotidy, glykoproteiny

4 o Monosacharidy nemohou být hydrolyzovány na jednodušší sacharidy - glukóza, fruktóza, glyceraldehyd o Disacharidy hydrolýzou poskytnou 2 molekuly monosacharidů - sacharóza, laktóza, maltóza o Polysacharidy (glykany) - škroby, dextriny

hydrolýzou poskytnou 2 molekuly monosacharidů - sacharóza,

5 3 7 atomů uhlíku v molekule triosy (3 C), tetrózy (4 C), pentózy (5 C) hexosy (6 C) Nejvýznamnější pro organismus: glukóza (C6) hroznový cukr, nejrozšířenější přírodní sacharid - fruktóza (C6) - ovocný cukr v ovoci a medu - ribóza (C5) složka nukleotidů a nukleových kyselin

cukr, nejrozšířenější přírodní sacharid - fruktóza (C6) - ovocný

6 1. aldehydová nebo ketoskupina 2. asymetrický uhlík C *

7 Glukóza (aldóza) Fruktóza (ketóza)

8 1 molekula glukózy + 1 molekula fruktózy = sacharóza (řepný nebo třtinový cukr) C 6 H 12 O 6 + C 6 H 12 O 6 C 12 H 22 O 11 + H 2 glykosidická vazba

9 sacharóza třtinový a řepný cukr maltóza klíčky obilnin a sladu, mezičlánek při trávení škrobu laktóza, galaktóza mléčný cukr

10 Škrob - nejvýznamnější zdroj sacharidů v potravě obiloviny, brambory, luštěniny Glykogen zásobní polysacharid živočichů Celulóza stavební součást rostlinného pletiva, nestravitelná pro lidi Glykoproteiny, mukoproteiny sloučeniny bílkovin a sacharidů v tělních tekutinách, tkáních, buněčných membránách

rostlinného pletiva, nestravitelná pro lidi Glykoproteiny, mukoproteiny

11 50 70 % energie škrob, sacharóza Štěpení začíná v ústech (slinná amyláza) Tenké střevo řada enzymů na štěpení vazeb (pankreatická amyláza, enzymy kartáčového lemu enterocytů, glukoamyláza) štěpení na jednoduché cukry Přechod do krevního řečiště glukóza, fruktóza, galaktóza

amyláza, enzymy kartáčového lemu enterocytů, glukoamyláza) štěpení

12 Jednoduché cukry portální žilou transport do jater, jaterní buňky volně prostupné pro glukózu V hepatocytech - přeměna fruktózy a galaktózy na glukózu - syntéza glykogenu - přeměna na mastné kyseliny a následně tuky

hepatocytech - přeměna fruktózy a galaktózy na

14 glykolýza hlavní metabolická dráha, štěpení a oxidace glukózy na pyruvát (aerobně) nebo laktát (anaerobně) za účelem získání energie glukoneogeneze mechanismu přeměny necukerných látek (minimálně 3 C) na glukosu glykogenese syntéza glykogenu z glukosy glykogenolýza odbourání glykogenu, postupné odštěpování molekul glukosy pentazo-fosfátový cyklus poskytuje ribózu pro nukleotidy a nukleové kyseliny syntéza glykoproteinů a glykolipidů

glykogenese syntéza glykogenu z glukosy glykogenolýza odbourání glykogenu, postupné odštěpování molekul

16 Hormony, koncentrace metabolitů, enzymy a koenzymy Všechny dráhy neprobíhají v buňce současně, ale jsou aktivovány nebo inhibovány dle potřeby Regulační enzymy jsou samostatné a regulace je odlišná

17 Insulin snižuje koncentraci glukózy v krvi, zvyšuje vstup glukózy do buněk Glukagon, adrenalin aktivují štěpení glykogenu na glukózu (glykogenolýza) Kortizol aktivuje syntézu glukózy z necukerných zbytků (glukoneogeneze) Růstový hormon

glykogenu na glukózu (glykogenolýza) Kortizol aktivuje

18 Jaterní buňky volně prostupné Svaly, tuková tkáň transport závisí na koncentraci inzulínu v krvi Trávicí trakt, ledvinové tubuly kotransport s Na + Ostatní buňky usnadněná difuze pomocí tkáňově specifického přenašeče na základě rozdílu koncentrací uvnitř a vně buňky

kotransport s Na + Ostatní buňky usnadněná difuze pomocí tkáňově

19 V cytoplazmě buněk dochází k fosforylaci glukózy na glukóza-6-fosfát prostřednictvím enzymů: Hexokináza v cytoplasmě všech buněk, fosforyluje glukózu, která do buněk vstoupí, na glukóza-6-fosfát Glukokináza v buňkách jater a pankreatu, uplatní se při vysokých koncentracích glukózy, minimalizuje hyperglykemii

glukózu, která do buněk vstoupí, na glukóza-6-fosfát Glukokináza v buňkách

20 Centrální meziprodukt většiny metabolických drah glukózy Umožňuje vznik rozdílu mezi koncentracemi glukózy uvnitř a vně buňky a tím vstup glukózy do buňky

21 koncentrace v plazmě 4,5 5,5 mmol/l po najedení vzrůst na 6,5 7,2 mmol/l při hladovění pokles na 3,3 3,9 mmol/l Cíl - udržení stálé hladiny glukózy v plazmě Důvod zdroj energie pro všechny buňky

22 sled enzymově katalyzovaných reakcí, štěpení glukózy za účelem získání energie aerobní podmínky (přítomnost kyslíku) tvorba pyruvátu za anaerobních podmínek (bez kyslíku) z pyruvátu vzniká laktát za aerobních podmínek pyruvát je transportován do mitochondrie, přeměněn na acetyl-koenzyma, který je vstupním substrátem cyklu kyseliny citronové (Krebsův cyklus) Za anaerobních podmínek laktát do jater, syntéza na glukózu, uvolnění do krve, využití ve svalech (cyklus Coriových)

25 Syntéza glukózy z necukerných prekurzorů (při hladovění) Probíhá v játrech (90 %) a ledvinách (10 %) Substrát: laktát (cyklus Coriových) glycerol z odbourávání tukové tkáně glukogenní aminokyseliny (glukózoalaninový cyklus, alanin uvolněný ze svalů) různé 2-oxo kyseliny pyruvát, oxalacetát, 2-oxoglutarát

26 Syntéza glykogenu = energetická rezerva organismu na hodin Syntéza v cytoplasmě buněk a) v játrech (zásoba pro buňky především mozkové a erytrocyty) b) ve svalech (pro práci svalů) probíhá při nadbytku glukózy v organizmu Tvorba řízena hormonálně při zvýšení poměru mezi inzulínem a glukagonem

28 odbourávání glykogenu postupné odštěpování monomerních jednotek glukózy je zahájena fosforolytickým štěpením glykogenu enzymem fosforylasou vzniká glukosa-1-fosfát a z něj glukosa-6- fosfát

30 soubor reakcí, při kterých se postupně odbourává molekula glukosy za vzniku NADPH všechny meziprodukty tvoří hotovost (pool), spojenou s glykolytickou dráhou není hlavní metabolickou dráhou při přeměně glukosy, není přímo zdrojem energie zajišťuje dodávku NADPH pro reduktivní syntézy (mastné kyseliny, steroidní hormony) a k syntéze ribosa-5-fosfátu (prekursor nukleotidů a nukleových kyselin)

Energie se uchovává v makroergních sloučeninách. Z nich se energie může uvolňovat jejich hydrolýzou. Obecně se jedná o dost nestabilní sloučeniny, které se snadno rozpadají.

31 Energie se uchovává v makroergních sloučeninách. Z nich se energie může uvolňovat jejich hydrolýzou. Obecně se jedná o dost nestabilní sloučeniny, které se snadno rozpadají. Jejich rozpadem se uvolňuje poměrně velké množství energie. Makroergní sloučeniny jsou nejčastěji estery kyseliny fosforečné jako ATP, ADP, NADH, NADPH, fosfoenolpyruvát, glukóza-fosfát, kreatin-fosfát.

32 Za aerobních podmínek při napojení na citrátový cyklus lze získat 32 ATP/1 glukózu

33 S,P, B-glukosa glykovaný hemoglobin glukóza v moči insulin, C-peptid Funkční testy: ogtt glykemické křivky

34 Diabetes melitus Galaktosemie nemoci ze střádání glykogenu

35 souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění dva základní typy: diabetes I. typu diabetes II. typu vznikají důsledkem nedostatku insulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku.

36 inzulin-dependentní diabetes mellitus (IDDM) buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, jsou zničeny vlastním imunitním systémem léčba injekce insulinu

37 non-inzulin-dependentní (NIDDM). snížená citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu léčba perorální obvykle po 40. roce věku, sedavý způsob života, obezita gestační diabetes mellitus (GDM)

Podobné dokumenty

RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK. ls 1

Sacharidy RNDr.Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 sákcharon - cukr, sladkost cukry mono a oligosacharidy (2-10 jednotek) ne: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty polysacharidy (více než 10 jednotek)