PŘIPRAVENOST BUDOV V JIHOMORAVSKÉM KRAJI NA ZMĚNY KLIMATU - ADAPTAČNÍ STRATEGIE. Zpracováno pro Glopolis, o.p.s. Soukenická 1189/23, Praha 1

PŘIPRAVENOST BUDOV V JIHOMORAVSKÉM KRAJI NA ZMĚNY KLIMATU - ADAPTAČNÍ STRATEGIE Zpracováno pro Glopolis, o.p.s. Soukenická 1189/23, 110 00 Praha 1 30. března 2016

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway. Stránka 1 z 59

Identifikační údaje Název díla / Title Připravenost budov v Jihomoravském kraji na změnu klimatu - adaptační strategie Datum vydání / Date of delivery 30. března 2016 Počet stran / Pages 59 Počet příloh / Annexes 7 Počet výtisků / Printed copies 1 Č. výtisku / Copy number 1 Identifikace zpracovatele Název / City Name Adresa sídla / Postal address Bystřická 522/2, 140 00 Praha 4 Adresa pracoviště / Office address Michelská 18/12a, 140 00 Praha 4 Identifikační číslo / Identification number 27172392 Odpovědná osoba / Responsible person Vypracoval / Processed by Ing. Miroslav Šafařík, Ph.D., ředitel Ing. Vítězslav Malý, Ing. Miroslav Šafařík Telefon / Phone + 420 244 013 186 E-mail ops@porsenna.cz Identifikace objednatele Název / City Name Glopolis, o.p.s. Adresa sídla / Postal address Soukenická 1189/23, 110 00 Praha 1 Identifikační číslo / Identification number 27144569 Odpovědná osoba / Responsible person Kontaktní osoba / Contact person Petr Lebeda, ředitel společnosti František Marčík Telefon / Phone + 420 773 687 862 E-mail marcik@glopolis.org Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Supported by grant from Iceland, Liechtenstein and Norway. Stránka 2 z 59

Obsah Identifikační údaje... 2 Obsah... 3 Seznam grafů... 4 Seznam obrázků... 4 Seznam tabulek... 5 Seznam příloh... 5 Shrnutí... 6 Zadání studie... 8 1. Metodika výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů... 9 1. 1. Data a metodika výchozího stavu budov... 10 1. 1. 1. Skupiny budov... 11 1. 2. Data a metodika odhadu připravenosti budov... 12 1. 3. Metodika stanovení adaptačních opatření a nákladů... 14 1. 3. 1. Soupis adaptačních opatření... 14 1. 3. 2. Specifikace opatření na danou typologizaci budov... 16 1. 3. 3. Stanovení adaptačních nákladů na danou typologizaci budov... 16 1. 4. Metodika výpočtu adaptačních scénářů... 18 2. Výchozí stav budov Jihomoravského kraje... 20 3. Odhad připravenosti budov Jihomoravského kraje... 23 4. Adaptační opatření v Jihomoravském kraji... 25 4. 1. Náklady adaptačních opatření... 28 5. Stanovení a porovnání adaptačních scénářů v Jihomoravském kraji... 32 5. 1. Investiční náklady... 34 5. 2. Provozní náklady... 35 5. 3. Ostatní náklady... 37 5. 4. Celkové náklady... 38 5. 5. Shrnutí nejdůležitějších výsledků... 42 6. Další doporučení pro zainteresované skupiny... 44 6. 1. Specifika Jihomoravského kraje... 44 6. 2. Doporučení pro správu budov v majetku Jihomoravského kraje... 47 6. 3. Doporučení pro veřejnost a podnikatelskou sféru... 49 7. Literatura... 51 Stránka 3 z 59

Seznam grafů Graf 1 Počet objektů v daných skupinách... 12 Graf 2 Připravenost budov v Jihomoravském kraji na změnu klimatu realizovaná opatření v %... 24 Graf 3 Predikce investičních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč... 35 Graf 4 Predikce provozních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč... 36 Graf 5 Predikce ostatních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč... 37 Graf 6 Procentuální rozdělení nákladů... 38 Graf 7 Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč... 39 Graf 8 Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (BAU) a 2 (rychlá a mělká renovace) v mil. Kč... 39 Graf 9 Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (BAU) a 3 (pomalá a důkladná renovace) v mil. Kč... 40 Graf 10 Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (BAU) a 4 (rychlá a důkladná renovace) v mil. Kč... 41 Graf 11 Predikce ročních úhrnů srážek pro město Brno... 44 Graf 12 Predikce počtu dní s kriticky nízkou zásobou vody v povrchové vrstvě půdy... 45 Graf 13 Znázornění vlivu tepleného ostrova v krajině... 46 Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma metodiky... 9 Obrázek 2, 3, 4 a 5 Termovizní snímky urbanizovaného prostředí... 46 Stránka 4 z 59

Seznam tabulek Tabulka 1 Adaptační scénáře... 6 Tabulka 2 Charakteristika budov... 10 Tabulka 3 Charakteristika budov... 10 Tabulka 4 Rozdělení budov do skupin... 11 Tabulka 5 Kritéria hodnocení... 12 Tabulka 6 Hodnocení budov... 13 Tabulka 7 Rozdělení adaptačních opatření se stručným popisem... 14 Tabulka 8 Specifikace opatření... 16 Tabulka 9 Rozdělení adaptačních opatření a jejich nákladů... 17 Tabulka 10 Provozní náklady... 17 Tabulka 11 Základní parametry scénářů adaptace... 19 Tabulka 12 celkový počet budov na území JMK (2011)... 20 Tabulka 13 rozdělení budov na území JMK do skupin pro účely studie... 22 Tabulka 14 Připravenost budov v JMK na změnu klimatu... 23 Tabulka 15 Charakteristiky skupin budov a uvažovaná adaptační opatření... 25 Tabulka 16 Podrobné rozdělení adaptačních opatření a jejich investičních nákladů v mil. Kč... 27 Tabulka 17 Celkové investiční náklady adaptačních opatření průměrné budovy podle typu renovace a skupiny budov v mil. Kč... 29 Tabulka 18 Rozdělení provozních nákladů... 29 Tabulka 19 Provozní náklady podle skupin budov k roku 2015 v tis. Kč... 30 Tabulka 20 Úspora provozních nákladů v závislosti na úrovni renovace k roku 2015 v %... 31 Tabulka 21 Základní parametry scénářů adaptace... 32 Tabulka 22 Kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč... 33 Tabulka 23 Celkové kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč... 34 Tabulka 24 Rentabilita adaptačních scénářů po 45 letech... 41 Seznam příloh Příloha 1 Predikce investičních nákladů adaptačních scénářů mil. Kč... 53 Příloha 2 Predikce provozních nákladů adaptačních scénářů... 54 Příloha 3 Predikce ostatních nákladů adaptačních scénářů... 55 Příloha 4 Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů... 56 Příloha 5 Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (Business as usual) a 2 (Rychlá a mělká renovace)... 57 Příloha 6 Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (Business as usual) a 3 (Pomalá a důkladná renovace)... 58 Příloha 7 Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů 1 (Business as usual) a 4 (Rychlá a důkladná renovace)... 59 Stránka 5 z 59

Shrnutí Studie Připravenost budov v Jihomoravském kraji na změny klimatu - adaptační strategie stanovuje a porovnává náklady pro 3 adaptační scénáře a Scénář Business as usual (BAU) ve vztahu ke klimatické změně. Adaptační scénáře jsou kalkulovány pro dvě predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 podle 5. Hodnotící zprávy (AR5) Mezivládního panelu pro změnu klimatu IPCC a pro střednědobé a dlouhodobé časové období. Studie dále mapuje výchozí stav budov v Jihomoravském kraji a zhotovuje kvalifikovaný odhad jejich připravenosti na změny klimatu pro emisní scénář koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5. Přehled budov s jejich základními informacemi byl převzat z dat českého statistického úřadu, který byl doplněn o vlastní šetření. Celkově se na území Jihomoravského kraje nachází 235 862 budov. Z celkového pohledu je připravenost budov v oblasti JMK malá. Podle průzkumu je přibližně pouze 1 % všech budov již nyní připraveno na změnu klimatu, 7,4 % budov je částečně připraveno, cca 14,9 % budov částečně nepřipraveno, 74,6 % nepřipraveno a 2,2 % budov s ohledem na jejich povahu adaptovat nelze. Mezi nejlépe adaptované budovy patří skupina Bytové domy 4 a více NP od 2001 s 46 % budov alespoň částečným způsobem adaptovaných na změnu klimatu. Oproti tomu průmyslové budovy a ostatní budovy jsou nejméně připravenou skupinou s 85 % respektive 90 % neadaptovaných budov. V rámci studie jsou navrženy adaptační opatření pro jednotlivé typy budov a vypočítány odhadované náklady na jejich realizaci pro 3 adaptační scénáře a srovnávací Scénář Business as Usual. Zároveň jsou stanoveny 3 typy renovací důkladná, střední a mělká renovace. Mělká renovace předpokládá snížení investičních nákladů o 30 %, střední pak o 20 % oproti nákladům důkladné renovace. Nejnižší investiční náklady spojené s adaptací budovy mají rodinné domy postavené do 1970 (v důkladné renovaci pro RCP4.5 0,59 mil. Kč, u RCP8.5 pak 0,66 mil. Kč). Naopak nejvyšší náklady renovace budov jsou kalkulovány pro průmyslové budovy, kde důkladná renovace k scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 je stanovena na 22,13 mil. Kč, respektive 27,47 mil Kč u RCP 8.5. V rámci studie jsou uvažovány 4 adaptační scénáře, jejichž základní charakteristiky (tempo renovace a podobně) jsou převzaty ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014). Tabulka 1 Adaptační scénáře Scénář 1 Základní Business as usual (bez nových politických opatření, nízké procento renovací) Scénář 2 Scénář 3 Scénář 4 Rychlá, ale mělká renovace (vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl mělkých a středních renovací) Pomalá, ale energeticky důkladná renovace (mírně vyšší procento renovací budov za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací) Rychlá a důkladná renovace (vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací) U každého scénáře byly sledovány 3 klíčové typy nákladů: Stránka 6 z 59

1. investiční náklady opatření, 2. provozní náklady, 3. ostatní náklady (náklady snižující se produktivity práce a vliv na lidské zdraví). Shrnutí nejdůležitějších výsledků modelovaných adaptačních scénářů: Vliv predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 na celkové investiční náklady adaptačních scénářů je relativně malý (zvýšení nákladů u RCP8.5 ku RCP 4.5 se u scénářů pohybuje okolo 11 %). Scénář 4 (Rychlá a důkladná renovace) má nejvýznamnější dopad na výši provozních nákladů a vede k jejich postupnému snižování. Scénář 1 (BAU) naopak vede k jejich nárůstu. Čím vyšší bude nárůst teploty, tím větší efekt bude mít uvažovaná renovace budov dle Scénáře 4. Změna klimatu má zásadní vliv na růst ostatních nákladů, neboť je v rámci studie predikován až 44násobný nárůst těchto nákladů k roku 2060 oproti počátečnímu roku 2015. Vliv změny klimatu zvyšuje nároky na adaptaci budov. Budovy, které nebudou adaptovány, případně budou adaptovány pouze částečně, se budou v létě výrazněji přehřívat, což povede k zvýšení negativních dopadů na lidské zdraví a produktivitu práce. S nárůstem klimatické změny (respektive teploty) poroste význam důkladné a rychlé renovace. S plánováním renovací budov je doporučeno vždy zvážit realizaci opatření v oblasti hospodaření s vodou. Kromě standardních spořících prvků (baterií, čeřičů apod.) je vhodné uvažovat o efektivním využití šedé a dešťové vody. Scénáře 3 a 4 jsou v dlouhodobém období (45 let) ekonomicky rentabilní. Za nejlépe hodnocený adaptační scénář je hodnocen Scénář 4 (Rentabilita investice; 30,4 %). Stránka 7 z 59

Zadání studie Na základě studie Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015 až 2060 zpracované Katedrou fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy byly vytipovány dvě důležité oblasti z hlediska modelovaných dopadů změny klimatu na ČR v sektoru budov: Jihomoravský kraj (předmětem této studie) a městská část Praha 7. Jihomoravský kraj je v porovnání s dalšími regiony ČR jedním z nejvíce exponovaných z hlediska dopadů sucha a vln veder. To by v sektoru budov mohlo působit v budoucnu problémy s dodávkami vody. Studie zmapuje výchozí stav budov v Jihomoravském kraji (typy, stáří, velikost), vyhotoví kvalifikovaný odhad jejich připravenosti na změny klimatu pro scénáře klimatické změny RCP4.5 a RCP8.5, navrhne adaptační opatření pro jednotlivé typy budov a vypočítá odhadované náklady na jejich realizaci pro 3 adaptační scénáře a srovnávací Scénář Business as Usual. Podklady pro náklady jednotlivých adaptačních opatření budov, stejně jako pro renovační scénáře a adaptační scénáře srovnávací, jsou obsaženy ve studii Šance pro budovy Strategie renovace budov. Hlavní cíle studie: zmapování výchozího stavu budov v Jihomoravském kraji (typy, stáří, velikost), vyhotovení kvalifikovaného odhadu připravenosti budov na změny klimatu pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 8.5 a RCP 4.5 a dvě období scénáře koncentrací: 2015-2039 a 2040-2060, návrh adaptačních opatření pro jednotlivé typy budov v Jihomoravském kraji, výpočet odhadovaných nákladů na realizaci adaptačních scénářů pro 3 renovační scénáře, výpočet adaptačních opatření včetně srovnání se Scénářem Business as usual, seznam konkrétních doporučení pro jednotlivé zainteresované skupiny (obyvatelé, podnikatelé, úředníci, politici), které by usnadnily implementaci adaptačních opatření v plné míře. Stránka 8 z 59

1. Metodika výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů Základním cílem metodiky je stanovit metody, pravidla a postupy pro zpracování výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů, a to včetně služeb, činností, dopadů na lidské zdraví a produktivitu práce souvisejících s adaptací budov v oblasti Jihomoravského kraje na změnu klimatu. Metodika dále specifikuje postupy týkající se sběru dat a jejich následného vyhodnocování. Postup výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních opatření je znázorněn na obrázku 1. Samotná metodika je rozdělena do několika posloupných kroků, které na sebe navzájem navazují a jsou podrobněji popsány v dalších subkapitolách. Základem pro výpočet nákladů jsou získané údaje o struktuře a charakteristice budov v oblasti Jihomoravského kraje, které byly následně kategorizovány do 12 skupin vykazujících obdobné charakteristiky (podrobnější popis v kapitole 1.1.). Druhým krokem pak představuje určení připravenosti budov na změnu klimatu a jejich kategorizace do 5 skupin (připravené budovy, částečně připravené budovy, částečně nepřipravené budovy, nepřipravené budovy, budovy neadaptovatelné). Třetím krokem je pak identifikace adaptačních opatření na změnu klimatu včetně jejich základního popisu. Následující krok využívá výstupy předchozích kroků za účelem stanovení nákladů k jednotlivým kategoriím budov a daným scénářům adaptace na změnu klimatu. Poslední krok pak stanovuje vývoj odhadovaných nákladů adaptačních scénářů na změnu klimatu pro scénáře koncentrací RCP 8.0 a RCP 4.5 a dvě období scénáře koncentrací: 2015-2039 a 2040-2060. Obrázek 1 Schéma metodiky 1 2 3 Soupis budov, charakteristika budov Připravenost budov na změnu klimatu Adaptační opatření na změnu klimatu Kategorizace budov do 12 skupin Kategorizace budov do 5 skupin 4 Stanovení nákladů k jednotlivým kategoriím a adaptačním scénářům Adaptační scénáře 5 Scénář 1 Scénář 2 Scénář 3 Scénář 4 Stránka 9 z 59

1. 1. Data a metodika výchozího stavu budov Sběr dat probíhal prostřednictvím vlastního výběrového šetření s kombinací získání dat z údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem a expertního odhadu u údajů, pro které nejsou k dispozici žádné dostupné zdroje. Tabulka 2 uvádí přehled získaných a použitých dat pro výpočet odhadovaných nákladů adaptačních opatření včetně jejich původu. Údaje o stáří budov byly převzaty z dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. U údajů, pro které nejsou k dispozici žádné dostupné zdroje, bylo přistoupeno k expertnímu odhadu. Tabulka 2 Charakteristika budov Údaje k budovám Poznámka Zdroj dat Typ objektu Běžné, atypické, nestandardní a podobně Vlastní šetření Podlažnost Využití území Např. bydlení, sport a rekreace, občanské vybavení veřejné infrastruktury a podobně Vlastní šetření Vlastní šetření Vlastnictví budovy Soukromý, veřejný sektor, kombinace ČSÚ Stáří budovy Rozdělení budov dle ČSÚ, do roku 1920 a v desetiletých intervalech ČSÚ, vlastní šetření Ostatní data uvedená v Tabulce 2 jsou převzata z jiných studií, případně využívají vlastního expertního odhadu, neboť nebyly k dispozici žádné dostupné zdroje. Tabulka 3 Charakteristika budov Údaje k budovám Rekonstrukce obálky budovy Podlahová plocha Orientace budovy Zdroj dat Vlastní šetření Strategie renovace budov, Building typology, vlastní šetření Vlastní šetření Náročnost vyčerpávajícího šetření mezi budovami byla s ohledem na časový a finanční rámec studie shledána neúnosnou, proto bylo v rámci metodiky přistoupeno k výběrovému (nevyčerpávajícímu) šetření s ohledem na celkový charakter základního souboru. Na základě získaných dat bylo definováno 12 základních skupin budov, ze kterých byly následně s využitím náhodného výběru identifikovány vzorky budov (viz dále). Reprezentativnost vzorku vybraných budov souvisí se zajištěním dostatečně kvalitního zobecnění odhadovaných nákladů. K stanovení optimální velikosti vzorku bylo využito vzorce intervalového odhadu průměru v základním souboru plochu budov. a to pro podlahovou S ohledem na velikost základního souboru a jeho statistickou a charakterovou členitost bylo přistoupeno k využití odhadu rozptylu základního souboru a maximální chyby, jež jsme v rámci metodiky ochotni připustit. Na 95 % hladině spolehlivosti byl rozptyl stanoven na hodnotu 250 m 2 se standardní chybou o velikosti 100 m 2. Na základě tohoto odhadu byl vzorek budov nejprve stanoven na 80 120. Pro ověření minimálního rozsahu výběru bylo provedeno pilotní šetření (11 budov), které upřesnilo tento rozsah Stránka 10 z 59

na 67 subjektů 1 při zohlednění požadavku 95 % hladiny spolehlivosti. Směrodatná odchylka výběrového průměru (střední chyba odhadu) měla hodnotu 335 m 2 se stanovenou standardní chybou o velikosti 146 m 2. Celkově bylo vybráno 250 objektů. 1. 1. 1. Skupiny budov Definované skupiny budov (12) byly rozděleny na základě charakteristiky budov a potřeb studie zohledňující možnosti adaptačních opatření na změnu klimatu. Základním rozdělením byl rok výstavby (v závislosti na používaný typ materiálu a konstrukce) a dále pak účel užití. Zbylé tři skupiny budov tvoří administrativní a školní objekty, průmyslové budovy a ostatní stavby, u kterých byl identifikován předpoklad potřebnosti adaptačních opatření s ohledem na jejich povahu a účel užití. Zastoupení subjektů v jednotlivých skupinách, jakož i počty vybraných objektů zachycuje Tabulka 4. Tabulka 4 Rozdělení budov do skupin Označení Skupina Celkový počet budov Počet vybraných budov R70 Rodinné domy 90 929 42 B370 do roku 1970 Bytové domy (do 3 NP včetně) 5 437 25 B70 Bytové domy (4 a více NP) 4 802 25 R00 Rodinné domy 81 089 40 B300 1971-2000 Bytové domy (do 3 NP včetně) 2 444 12 B00 Bytové domy (4 a více NP) 5 131 30 R+ Rodinné domy 35 448 18 B3+ od roku 2001 Bytové domy (do 3 NP včetně) 1 173 8 B+ Bytové domy (4 a více NP) 1 066 8 AVB Administrativní a veřejné budovy 3 496 18 P Průmysl 1 983 10 OB Ostatní budovy 2 865 14 Celkem 235 862 250 Zdroj: ČSÚ, 2014, vlastní šetření Z těchto skupin byl náhodným výběrem vyselektován vzorek objektů s ohledem na definovanou statistickou významnost získaných výsledků. Graf 1 znázorňuje zastoupení budov v daných skupinách ve výběrovém vzorku. Jak je z něj patrné, největší míru zastoupení mají obecně rodinné domy (v období výstavby do r. 1970 zastoupeny 17%, 1971-2000 16%, od r. 2001 potom 7%, což v součtu představuje 40% podíl), následovány domy bytovými (zde představují největší podíl bytové domy se 4 a více NP, postavené mezi lety 1970 až 2000, což koresponduje s masivní panelovou výstavbou v tomto období). 1 Výběrový rozptyl, Studentovo rozdělení, n t 1 α 2 2 σ2 2, Stránka 11 z 59

Graf 1 Počet objektů v daných skupinách 4% 6% < 1970 Rodinné domy 3% 7% 17% < 1970 Bytové domy (do 3 NP včetně) < 1970 Bytové domy (4 a více NP) 71-00 Rodinné domy 3% 10% 71-00 Bytové domy (do 3 NP včetně) 71-00 Bytové domy (4 a více NP) 7% 12% 10% > 2001 Rodinné domy > 2001 Bytové domy (do 3 NP včetně) > 2001 Bytové domy (4 a více NP) Administrativní a veřejné budovy 5% 16% Průmysl Ostatní budovy Zdroj: ČSÚ, 2014, vlastní šetření 1. 2. Data a metodika odhadu připravenosti budov Pro zpracování odhadu připravenosti budov je vytvořeno 5 klíčových kritérií, na základě kterých jsou jednotlivé skupiny budov hodnoceny, a je stanovena míra jejich připravenosti na změnu klimatu. Pro hodnocení je využit expertní odhad řešitelského týmu vycházejícího ze studie Návrhu opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015). K zjištění daných specifikací budov byla využita stejná metodika výběru reprezentativního vzorku jako u dat identifikující výchozí stav budov v Jihomoravském kraji, tedy intervalového odhadu průměru v základním souboru, přičemž vzorek budov byl identický. Klíčová kritéria hodnocení připravenosti budov jsou uvedena v následující Tabulce 5 spolu s bližším popisem. Tabulka 5 Kritéria hodnocení Kritérium Subkritérium Popis 1. Zateplení budovy 2. Ochrana proti slunečnímu záření 1.1 Obálka budovy 1.2 Střecha budovy 1.3 Okna a prosklení 2.1 Stínící prvky (vnější) 3. Technologie 3.1 Chlazení a klimatizace Komplexnost realizace a tepelně izolační standard obálky budovy včetně výplní otvorů na úrovni hodnot doporučených pro pasivní domy (uvedených v tabulce 3 ČSN 730540-2:2011). Základní rozdělení na šikmou a rovnou střechu s ohledem na potenciál aplikace opatření (tepelná ochrana, zeleň, využití OZE, apod.). Míra prosklení fasády budovy, technické parametry zasklení oken zohledňující možnosti efektivního využití slunečního záření v zimě a současně nezpůsobení přehřívání interiéru v létě. Aplikace a efektivita využití pasivních (bez možnosti změny polohy) a aktivních (s možností změny polohy či rozsahu stínění) stínících prvků. Využití principů pasivního chlazení a instalace aktivních systémů chlazení (vzduchový, chladivový). Stránka 12 z 59

4. Zeleň a vodní prvky 5. Orientace a umístění budovy 3.2 Vzduchotechnika 3.3 Hospodaření s vodou v budově 3.4 Obnovitelné zdroje energie 4.1 Prvky zeleně na budovách, vodní prvky v budovách 4.2 Vzdálenost budovy od plochy ochlazující okolní prostředí 5.1. Orientace ke světovým stranám Instalace řízeného rovnotlakého větrání k dosažení kvality vnitřního prostředí z pohledu koncentrace CO2, vlhkosti a ostatních škodlivin ve vnitřním prostředí, včetně využití tzv. nočního předchlazení. Systémy přímé úspory pitné vody, využití šedé či dešťové vody. Aplikace retenčních a filtračních systémů. Podíl obnovitelných zdrojů na celkové energetické bilanci objektu. Prvky souvislé horizontální nebo vertikální zeleně a případně také vodní prvky v okolí budovy (vodní nádrže, mokřady, fontány, pítka, apod.). Posuzována je vzdálenost budovy od parku či vody, případně jiné plochy ochlazující okolní prostředí, a snižující efekt UHI ve dvou kategoriích: i) do 50 metrů, ii) do 100 metrů. Míra rizika přehřívání objektu související s orientací budovy a mírou prosklení jednotlivých fasád či polohou budovy ve vztahu k jejímu zastínění okolní zástavbou. Způsob hodnocení splnění daného kritéria je zobrazen v níže uvedené Tabulce 6. Každé kritérium je hodnoceno stupni Ano, Dílčí a Ne, přičemž je dané hodnocení zpracováno vždy za vybranou budovu z reprezentativního vzorku. V rámci kritérií skládajících se z více subkritérií je přistoupeno k podružnému principu hodnocení připravenosti daného kritéria, a to na stejném principu hodnocení jako u kritérií. Je-li tedy např. prosklení hodnoceno stupněm Dílčí a stínící prvky hodnoceny stupněm Ne, je výsledné hodnocení daného kritéria Ochrana proti slunečnímu záření hodnoceno stupněm Dílčí. Tabulka 6 Hodnocení budov Budova Adekvátní zateplení budovy Využití slunečního záření Technologie Zeleň Ano Dílčí Ne Ano Dílčí Ne Ano Dílčí Ne Ano Dílčí Ne Budova XY Na základě stanovené hodnotící matice a expertního odhadu vycházejícího ze studie Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015) je pak určeno procentuální rozdělení budov v každé skupině budov do 5 jednotlivých kategorií (viz níže). Typ A Typ AC Typ NC Typ N Typ NN Budova připravena na změnu klimatu. Budova splňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena nanejvýše jednou stupněm C. Budova částečně připravena na změnu klimatu. Budova částečně splňuje kritéria hodnocení, kdy je maximálně 1x ohodnocena stupněm N. Budova částečně nepřipravena na změnu klimatu. Budova částečně nesplňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena nejvýše 4x stupněm N a lépe. Budova nepřipravena na změnu klimatu. Budova nesplňuje kritéria hodnocení, kdy je ohodnocena minimálně 5x stupněm N. Budovy, které nelze, s ohledem na svoji povahu, adaptovat, případně je realizace adaptačních opatření irelevantní. Stránka 13 z 59

1. 3. Metodika stanovení adaptačních opatření a nákladů Metodika vyčíslení nákladů adaptačních opatření je rozdělena do tří na sebe navazujících částí Soupis adaptačních opatření, Specifikace opatření na danou typologizaci budov, Stanovení adaptačních nákladů. 1. 3. 1. Soupis adaptačních opatření Je stanoven soupis adaptačních opatření včetně jejich popisu a limit (viz níže). Jednotlivá adaptační opatření jsou pro zjednodušení a přehlednost rozdělena do 5 kategorií a subkategorií, které jsou obdobné jako při hodnocení připravenosti budov. Toto zjednodušení je klíčové pro přehlednost stanovení adaptačních nákladů k jednotlivým typům budov. Rozdělení adaptačních opatření a jejich základní popis je převzat ze studie Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015). Tabulka 7 Rozdělení adaptačních opatření se stručným popisem Adaptační opatření Popis I Zateplení budovy Ia Obálka budovy Ib Střecha budovy Ic Okna a prosklení II Ochrana proti slunečnímu záření IIb Stínící prvky (vnější) Komplexnost realizace a tepelně izolační standard obálky budovy včetně výplní otvorů na úrovni hodnot doporučených pro pasivní domy (uvedených v tabulce 3 ČSN 730540-2:2011). Nastavení tepelně izolačních parametrů obálky budovy na úrovni blízké pasivnímu standardu usnadňující zajištění dostatečné stability vnitřního prostředí, nízkou spotřebu energie na vytápění i chlazení a možnost pokrytí významné části dodávky z vlastních obnovitelných zdrojů energie. Zajištění dostatečného teplotního útlumu konstrukce a fázového posuvu teplotního kmitu v závislosti na objemové hmotnosti, tepelné kapacitě, tloušťce a tepelné vodivosti materiálů, z nichž je konstrukce složena. Zajištění nízké průvzdušnosti obálky budovy. Základní rozdělení na šikmou a rovnou střechu, s ohledem na potenciál realizace opatření (tepelná ochrana, zeleň, využití OZE a podobně). Využití zelených střech k zabezpečení evapotranspirace, světlé odrazivé barvy, jiná opatření aktivně využívající energii ze slunečního záření, případně snižující jeho negativní vlivy. Úprava zasklení budovy s ohledem na optimalizaci k efektivnímu využití slunečního záření v zimě a současně nezpůsobení přehřívání interiéru v létě. Instalace trojitého zasklení s Ug 0,60 W/m 2.K a upravenou solární propustností dle orientace na světové strany (g = 0,38 0,65). Instalace speciálních zasklení s proměnnou solární a spektrální propustností či možnostmi její změny uživatelem. Zajištění protichůdných požadavků na okna (více energie v zimě, méně v létě) je možné především návrhem vhodných stínících prvků pasivní (bez možnosti změny polohy) či aktivní (s možností změny polohy či rozsahu stínění) ochrany proti slunečnímu záření. Aplikace stínících prvků a stanovení jejich vlastností na základě posouzení stability místnosti v letním období s požadavkem na maximální vzestup teploty vnitřního vzduchu v interiéru budov (dle ČSN 73540-2:2011 pro obytné budovy max. 27 C). Stránka 14 z 59

Adaptační opatření Popis III Technologie IIIa Chlazení a klimatizace IIIb Vzduchotechnika IIIc Hospodaření s vodou v budově IIId Obnovitelné zdroje energie IV Zeleň a vodní prvky IVa Horizontální vegetace IVb Vertikální vegetace V Ostatní Va Energetický management Využití principů pasivního chlazení v konceptu budovy a instalace systému aktivního chlazení. Snahou je využitím pasivních prvků ochrany redukovat či zcela eliminovat nutnost aplikace systému aktivních. Instalace řízeného rovnotlakého větrání k dosažení kvality vnitřního prostředí z pohledu koncentrace CO 2 vlhkosti a ostatních škodlivin ve vnitřním prostředí, zejména včetně využití tzv. nočního předchlazení v letním a přechodném období. Předchlazením konstrukcí budovy nočním chladným vzduchem, je budova schopna ve dne pojmout další množství energii z nadměrné tepelné zátěže a redukovat tak nutnost použití aktivního chlazení. Aplikace opatření na přímou úsporu pitné vody (úsporné splachování, instalace perlátorů, směšovací baterie, apod.), využití dešťové či šedé vody jako provozní vody v rámci budovy. Aplikace retenčních a filtračních systémů. Využití termických či fotovoltaických solárních zařízení může v některých případech přispět i k odstínění budovy a tím ke snížení tepelné zátěže. Využití vyrobené energie není obecně vzato adaptační opatření s výjimkou cíleně volených zařízení na výrobu chladu jak pomocí termosolárních systémů (absorpční nebo adsorpční systémy) nebo elektřiny z fotovoltaických systémů (klasické kompresorové chlazení - klimatizace). Za pozitivní vliv lze označit i vyšší míru soběstačnosti na dodávce energie zvenčí, čímž se zvyšuje ochrana budovy před výpadky dodávky energie a zajištění chodu všech systémů zajištujících úpravu vnitřní prostředí. Významným příspěvkem k adaptaci budov může být využití tzv. energetických pilotů, resp. zemních vrtů za účelem sezónního nabíjení a využití tepla v zimě na vytápění. V letním režimu mohou být tyto systémy využity k částečnému chlazení budov s využitím stávajících otopných systémů (omezujícím prvkem je míra absorpce tepla ve vrtu/pilotu a teplota kondenzace na radiátoru). Jedná se o tepelná čerpadla země voda / voda voda. Jedná se zejména o vegetaci na plochých střechách, terasách, přístřešcích apod. Zahrnuta může být i vegetace v bezprostředním okolí budovy (zelený pás) s vlivem omezení tepelného ostrova a vytvoření mikroklimatu v okolí budovy, včetně zvýšení tepelné odolnosti. Uliční vegetaci a vegetaci uvnitř vnitrobloků budov zahrnuje pouze v případě, že uvedené pozemky vlastnicky náleží k dané budově. Jedná se o integrace zeleně v rámci budovy - začlenění vegetačních ploch do samotného konceptu budovy vně i uvnitř na fasádách a na stěnách (atriích) apod. Vegetační fasáda - systémy stěnových panelů s možností výsadby rostlin, popínavé rostliny na fasádě či v její blízkosti, a podobně. Vliv je obdobný jako v IVa, pouze role tepelné izolace je v tomto případě zanedbatelná. Energetický management je průřezové opatření zajišťující komplexnost a efektivitu ostatních uvedených opatření. Zahrnuje jak kontrolu a řízení hospodaření s energií, tak s vodou. Opatření energetického managementu (monitoring, plánování, řízení, kontrola atd.) zajišťují jak zvýšení efektu (dopadu) uvedených opatření, tak jejich optimální hospodárnost finanční (optimalizace nákladů). Jedná se např. o soulad řízení prvků HVAC (vytápění, větrání a chlazení), zajištění hospodaření s vodou v běžném provozu, ovlivnění chování uživatelů interní směrnice, pokyny k užívání spotřebičů apod. Stránka 15 z 59

1. 3. 2. Specifikace opatření na danou typologizaci budov Soupis je specifikován vždy s ohledem na danou typologizaci budov (skupinu budov). Ke každé skupině budov je dán soubor vhodných opatření. Tabulka 8 znázorňuje část podoby matice adaptačních opatření. Jednotlivá adaptační opatření jsou přitom stanoveny k scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů dle AR5 IPCC. Tabulka 8 Specifikace opatření Adaptační opatření k RCP 4.5 Obálka budovy Střecha budovy Ano Částečně Ne Ano Částečně Ne Skupina Budov XY x x Skupina Budov XZ x x 1. 3. 3. Stanovení adaptačních nákladů na danou typologizaci budov Třetí částí je stanovení adaptačních nákladů k danému typu opatření a typu budovy. Ke každému typu budovy je definována ideální podoba objektu (pasivní standard/důkladná renovace), která je plně adaptována na změnu klimatu. V rámci kalkulace nákladů jsou pro daný typ objektu stanoveny 3 typy realizace renovace mělká renovace, střední renovace a důkladná renovace (jejich procentuální rozložení vychází ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014), viz Tabulka 11). Zde je kalkulováno se zjednodušením výpočtu nákladů pro jednotlivé renovace, neboť kalkulace typu renovace ke každému typu opatření, typu objektu, připravenosti a adaptačnímu scénáři by byla výpočtově složitá. Proto jsou nejprve stanoveny náklady k typu objektu a danému scénáři koncentrací skleníkových plynů (RCP4.5 a RCP8.5) k definované ideální podobě objektu, které jsou pak procentuálně přepočítány na mělkou a střední renovaci. Důkladná renovace objektu zahrnuje opatření s vysokým adaptačním dopadem. Aplikovaná opatření využívají synergických vlivů a koncepčních změn. Současně je možné vybírat investičně dostupnější řešení ze širší palety technologických možností. Tento způsob renovace však vyžaduje vysokou počáteční investici. V rámci stanoveného rozdělení budov dle jejich připravenosti, je tato renovace aplikována na budovy částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Střední renovace zahrnuje právně či konstrukčně omezená opatření (např. v souvislosti s památkovou ochranou, omezení prostorových možností, apod.). V případě objektů bez těchto omezení představuje dílčí řešení s nižší mírou investice zohledňující jeho nekomplexnost. Střední renovace nemusí zajistit adaptaci stavby na změnu klimatu v dostatečné míře, omezí následky klimatických jevů dle finančních možností stavebníka, případně plně zajistí avšak v závislosti na dobrém stupni adaptace budovy před realizací renovace. Střední renovace je aplikována na budovy částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Mělká renovace zahrnuje dílčí opatření neposkytující optimální řešení s parametry vysoké konečné kvality. Představuje pouze postupné dílčí kroky komplexního návrhu, případně zcela nekoncepční a neefektivní přístup stavebníka. V případě budov částečně adaptovaných na změnu klimatu pak vedou k celkové adaptaci. Mělká renovace je aplikována na budovy částečně připravené (Ac), částečně nepřipravené (Nc) a nepřipravené (N). Stránka 16 z 59

Stanovení nákladů adaptačních opatření na změnu klimatu je stanoveno ke každé skupině budov k předem definovanému standardu. Náklady jsou rozděleny na investiční náklady, provozní náklady (údržba, obnova, energie, voda) a ostatní náklady. Investiční náklady Navržená investiční adaptační opatření a jejich náklady jsou přiřazeny k jednotlivým typům budov a ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů. Scénář koncentrací skleníkových plynů RCP4.5-4.5 W/m 2-538 ppm CO 2 v r. 2100 a scénář RCP8.5 8.5 W/m 2-936 ppm CO 2 v r. 2100. Tabulka 9 znázorňuje metodiku přiřazení adaptačních opatření k jednotlivým scénářům koncentrací skleníkových plynů. Tabulka 9 Rozdělení adaptačních opatření a jejich nákladů Investiční náklady v mil. Kč podle typu objektu Skupina Budov XY Skupina Budov XZ Zateplení budovy Ochrana proti slunečnímu záření Obálka budovy Střecha budovy Prosklení Stínící prvky RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 V závislosti na hodnocení připravenosti budov na změnu klimatu jsou pak investiční opatření aplikovaná na danou skupinu budov, respektive jejich náklady, proporcionálně přiřazena k danému typu budovy (Typ A, Typ AC a dále) s ohledem na daný typ renovace. Provozní náklady Provozní náklady jsou přiřazeny k jednotlivým typům budov a ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů. Dále jsou rozděleny podle typu renovace do 4 kategorií neadaptované budovy, mělká adaptace, střední adaptace, důkladná adaptace. Tabulka 10 znázorňuje rozdělení a kalkulaci provozních nákladů. Tabulka 10 Provozní náklady Provozní náklady v Kč podle typu objektu Skupina Budov XY Skupina Budov XZ Neadaptované Mělká Provozní náklady RCP 4.5 RCP 8.5 Střední Důkladná Neadaptované Mělká Střední Důkladná Ostatní náklady Ostatní náklady v sobě zahrnují náklady plynoucí z klesající produktivity práce a vlivu na lidské zdraví. Pro stanovení těchto nákladů byly využity údaje ze studií Effect of Temperature on Task Performance in Office Environment (Seppänen, 2006) a Bílé knihy Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (Komise Evropských společenství, 2009). Ostatní náklady jsou počítány jinou metodikou nežli provozní a investiční náklady. Nejsou kalkulovány na daný typ budov, ale odvíjí se od daného adaptačního scénáře a tempa (t) a typu renovace (r). Výpočet snižující se produktivity práce je odvozen ze vzorce (Seppänen, 2006): P = 0,165 T 0,0058 T 2 + 0,00006 T 3 0,4685 Kde P je produktivita práce rovna maximální hodnotě, T je pokojová teplota C. Pro potřeby výpočtu byla pak stanovena hodnota 90 % produktivity při teplotě nad 30 C. Stránka 17 z 59

Kalkulace celkových nákladů plynoucích z klesající produktivity práce je vypočtena ze vzorce: C n wp = C HDP c (1 + i) n 365 D t n (1 P) Kde C je počet obyvatel 1 169 000 (2014, počet obyvatel je v kalkulaci neměnný), HDP c je HDP na obyvatele 397 233 Kč (2013), i je úroková míra (3 %), D t je počet tropických dnů za rok zohledňující predikci v Jihomoravském kraji (pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 je počítáno s postupným nárůstem až o 17 tropických dnů pro období 2015-2039 a až 25 dnů pro období 2040-2060, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 se jedná o polovinu dní z hodnot pro scénář RCP 8.5, přičemž délka vlivu tropických dnů na produktivitu práce je z důvodu přehřívání budov vyšší o 1/4), P je produktivita práce při teplotě nad 30 C, tj. 90 %. Výpočet dopadů na lidské zdraví je pak odvozen ze vzorce: n C health = C (P h (1 + i) n ) M i n Kde C je počet obyvatel 1 169 000 (2014, počet obyvatel je v kalkulaci neměnný), P h je cena lidského života (2014, 10 051 200 Kč), i je úroková míra (3 %), M i je index zvyšující se mortality (1 až 3 %). Nárůst teploty o 1 C zvyšuje v zemích EU úmrtnost zhruba o 1 až 3 %, největší obavy panují ze zvyšující se průměrné roční teploty a z extrémních veder (Komise Evropských společenství, 2009). S ohledem na predikci v Jihomoravském kraji je v rámci kalkulace uvažován nárůst mortality o 2 % pro scénář vývoje koncentrace skleníkových plynů RCP4.5 a 4 % pro RCP8.5. Vzorec pro výpočet ostatních nákladů je: O n = (C n wp n + C health ) r t Kalkulace ostatních nákladů podle jednotlivých adaptačních scénářů je pak odvozena od tempa (t) a typu renovace (mělká, střední a důkladná renovace; r). 1. 4. Metodika výpočtu adaptačních scénářů V rámci studie jsou uvažovány 4 scénáře, jejichž základní charakteristiky (tempo renovace a podobně) jsou převzaty ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014). Oproti této studii není kalkulováno se změnou tempa renovace v průběhu modelovaného období. Scénář 1: Základní Business as usual o Bez nových politických opatření, nízké procento renovací. Scénář 2: Rychlá, ale mělká renovace o Vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl mělkých a středních renovací. Scénář 3: Pomalá, ale energeticky důkladná renovace o Mírně vyšší procento renovací budov za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací. Scénář 4: Rychlá a důkladná renovace o Vyšší procento renovací za rok, vysoký podíl středních a důkladných renovací. V kalkulaci odhadovaných nákladů daných adaptačních scénářů nejsou brány v potaz další efekty, je řešena pouze nákladová stránka. Tabulka 11 shrnuje parametry adaptačních Stránka 18 z 59

scénářů. U adaptačních scénářů je vždy uvedeno tempo renovace (podíl renovovaných budov ročně) a posléze typ renovace s určením kolik procent budov bude v daném roce jakým typem renovace rekonstruováno. Tabulka 11 Základní parametry scénářů adaptace Scénář Podíl renovovaných budov ročně Mělká Střední RCP 4.5 RCP 8.5 Důkla dná Neren ovova ná Mělká Střední 1 Základní Business as usual 1,2 % 40% 50% 5% 5% 40% 50% 5% 5% 2 Rychlá a mělká renovace 2,0 % 40% 50% 5% 5% 40% 50% 5% 5% 3 Pomalá, důkladná renovace 1,5 % 15% 45% 35% 5% 15% 45% 35% 5% 4 Rychlá, důkladná renovace 2,0 % 15% 45% 35% 5% 15% 45% 35% 5% Důkla dná Neren ovova ná Tyto adaptační scénáře jsou modelovány pouze pro rezidenční budovy (dostupné kvalitní a podrobné statistické údaje). Pro ostatní budovy bylo přistoupeno k hrubému odhadu a navýšení všech hodnot o 37 % (odhadnutý podíl podlahové plochy ostatních vytápěných budov a podlahové plochy rezidenčních budov). Oproti této studii není v rámci adaptačních scénářů uvažováno s přírůstkem podlahové plochy a s výstavbou nových budov, neboť cílem studie je identifikace a odhadnutí nákladů spojených s adaptací stávajících budov na změnu klimatu. U stávajících budov je pak převzat předpoklad renovace 95 % podlahové plochy budov (ostatní jsou považovány za nezrekonstruovatelné). Renovace historických budov je zohledněna skrze mělkou a středně energeticky úspornou renovací. Vzorec výpočtu adaptačního scénáře: (a n ) n=0 n=1, kde a n = I n + P n + O n Kde I n jsou Investice v roce n, P n jsou provozní náklady v roce n, O n jsou ostatní náklady v roce n. Vzorec výpočtu nákladů: N n = n=0 K I s (1 + i) n Kde i je úroková míra, K jsou náklady každé skupiny/kategorie budov, I s je index adaptačního scénáře. Při kalkulaci nákladů je zohledněno procentuální rozdělení budov do jednotlivých kategorií dle jejich připravenosti na změnu klimatu, tempo a typ renovace. Uvažovaný časový rámec studie a s tím související navržení jednotlivých adaptačních scénářů je rozdělen na střednědobý horizont (2015-2039) a dlouhodobý horizont (2040-2060). Ze studie Strategie renovace budov (Holub, Antonín, 2014) je převzato uvažování tzv. learning curve, tedy postupné snižování investičních nákladů v důsledku snižování cen některých technologií, zdokonalování postupů a podobně (trend je stanoven na 0,6 % ročně). Oproti tomu je pak uvažováno s všeobecným nárůstem cen technologií a služeb o 3 % za rok. V rámci modelu výpočtu odhadovaných nákladů adaptačních scénářů byla zvolena diskontní míra 3 %. Výpočet adaptačních scénářů zohledňuje procentuální rozdělení budov při kalkulaci celkových nákladů a to nejen na jejich současný stav, ale i na jejich orientaci ke světovým stranám. Stránka 19 z 59

2. Výchozí stav budov Jihomoravského kraje Jihomoravský kraj (JMK) se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Kraj je tvořen 7 okresy: Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. 673 obcí, které se zde nachází, je poté rozděleno do 21 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Rozlohou 7 195 km² se JMK řadí na čtvrté místo v republice. K 1. lednu 2015 zde žilo 1 172 853 obyvatel, což představuje hustotu zalidnění 163 obyvatel/km². Na obrázku 1 je mapa kraje, která znázorňuje přehled sídel dle velikosti a hustotu osídlení v jednotlivých okresech. Obrázek 1 Mapa osídlení Zdroj: ČSÚ, 2012 Největším sídlem v rámci JMK je město Brno s přibližně 400 tisíci evidovanými obyvateli. V tomto městě se také nachází 15,6 % budov evidovaných v JMK dle údajů ze Sčítání lidu domů a bytů 2011. Souhrnná data z tohoto sčítání jsou uvedena v Tabulce 12. Graf 2 poté uvádí rozdělení budov dle podlažnosti. Tabulka 12 celkový počet budov na území JMK (2011) Celkový počet budov JMK z toho město Brno Počet domů Celkem 235 862 40 676 Zdroj: ČSÚ, 2014, vlastní šetření Druh domu Bytové domy 20 053 9 724 Rodinné domy 206 829 29 579 Ostatní budovy 8 344 1 373 Stránka 20 z 59

Graf 2 Rozdělení budov dle počtu podlaží (2011), zdroj ČSÚ 4% 5% 4% Jednopodlažní 43% Dvoupodlažní Třípodlažní 43% 4 a více NP Nezjištěno Zdroj: ČSÚ, 2014, vlastní šetření Sektor obytných budov na území JMK se vyznačuje vysokým podílem rodinných domů. V rámci JMK je 123 obcí, kde je bytový fond plně lokalizován v rodinných domech, a v dalších 359 obcích je minimálně 90 % bytů v rodinných domech tyto dvě skupiny dohromady představují 72 % všech obcí JMK. Naopak nejnižší podíl bytů v rodinných domech je ve městech a větších obcích ve čtyřech městech není podíl bytů v rodinných domech ani 30 %. Jedná se o Znojmo (27,2 %), Brno (20,3 %), Hodonín (18,1 %) a Adamov (8,5 %). V rámci obcí JMK je také možno sledovat dva extrémy. Prvním extrémem jsou obce, kde byla velká část bytového fondu postavena již v období do roku 1919. Nachází se zde pět obcí, kde minimálně 1/3 bytového fondu byla postavena nebo naposledy zrekonstruována v období před rokem 1919. Graf 3 Vývoj dokončených bytů v JMK Zdroj: ČSÚ, 2015 Stránka 21 z 59

Druhým extrémem, který je možné sledovat, je vysoký podíl bytů postavených po roce 2001. Z hlediska nejnověji postavených bytů se v JMK nachází 9 obcí, kde bylo minimálně 33 % bytů postavených až po roce 2001 (do roku 2011). JMK díky tomu patří mezi dva kraje ČR s nejvyšším podílem bytového fondu postaveného právě v tomto období. (Územně analytické podklady Jihomoravského kraje 2015) V Jihomoravském kraji bylo v roce 2014 dokončeno 3 242 bytů (o 274 bytů méně než v roce 2013). Tento počet byl 3. nejvyšší mezi kraji a tvořil 13,6 % celku ČR. Vývoj počtu dokončených bytů v letech 2005 až 2014 znázorňuje graf 3. Celkový počet bytů k roku 2014 byl 503 489 (Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihomoravského kraje v roce 2014). Tabulka 13 rozdělení budov na území JMK do skupin pro účely studie Skupina Počet budov Průměrná podlahová plocha v m 2 Rodinné domy 90 929 85 do roku 1970 Bytové domy (do 3 NP včetně) 5 437 301 Bytové domy (4 a více NP) 4 802 1 023 Rodinné domy 81 089 110 1971-2000 Bytové domy (do 3 NP včetně) 2 444 527 Bytové domy (4 a více NP) 5 131 4 880 Rodinné domy 35 448 145 od roku 2001 Bytové domy (do 3 NP včetně) 1 173 1 876 Bytové domy (4 a více NP) 1 066 5 323 Administrativní a veřejné budovy 3 496 2 200 Průmysl 1 983 3 568 Ostatní budovy 2 865 1 564 Celkem 235 862 Zdroj: ČSÚ, 2012, vlastní šetření Tabulka 13 shrnuje rozdělení budov do skupin, které jsou brány jako výchozí pro kalkulaci nákladů adaptace na změnu klimatu. Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.1.1., nejvyšší zastoupení mají rodinné domy (dohromady 40% podíl), což odpovídá sídelní struktuře a historickému vývoji na území kraje. Graf 4 poté zobrazuje rozdělení budov dle jejich procentuálního zastoupení. Graf 4 Rozdělení budov na území JMK do skupin pro účely studie zobrazení dle procentuálního zastoupení 6% 5% 4% 3% 3% Zdroj: vlastní šetření 7% 7% 10% 10% 12% 17% 16% 0% 5% 10% 15% 20% < 1970 Rodinné domy 71-00 Rodinné domy 71-00 Bytové domy (4 a více NP) < 1970 Bytové domy (4 a více NP) < 1970 Bytové domy (do 3 NP včetně) Administrativní a veřejné budovy > 2001 Rodinné domy Ostatní budovy 71-00 Bytové domy (do 3 NP včetně) Průmysl > 2001 Bytové domy (4 a více NP) > 2001 Bytové domy (do 3 NP včetně) Stránka 22 z 59

3. Odhad připravenosti budov Jihomoravského kraje Odhad připravenosti budov na změnu klimatu je zpracován jednotně pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5. Na základě rozdělení budov do jednotlivých skupin (splňujících daná kritéria) je zpracován odhad jejich připravenosti. V rámci šetření bylo celkově vybráno 250 budov, které byly posouzeny na základě 5 kritérií (viz Kapitola 1.2.). Nejpočetněji byly zastoupeny skupiny budov Rodinné domy postavené do 1970 a Rodinné domy postavené v období 1971 2000 (42 respektive 40 vybraných budov), což odpovídá struktuře budov v Jihomoravském kraji. Tabulka 14 Připravenost budov v JMK na změnu klimatu Kategorie Připravenost budov (%)* TYP A TYP Ac TYP Nc TYP N TYP NN Rodinné domy do 1970 1,0% 7,5% 12,5% 77,5% 1,5% Bytové domy do 3 NP a 1970 1,0% 7,5% 12,5% 73,5% 5,5% Bytové domy 4 a více NP do 1970 1,0% 7,5% 20,5% 64,5% 6,5% Rodinné domy 1971-2000 1,0% 7,5% 13,8% 76,3% 1,5% Bytové domy do 3 NP 1971-2000 1,0% 7,5% 12,5% 77,5% 1,5% Bytové domy 4 a více NP 1971-2000 1,0% 7,5% 26,5% 63,5% 1,5% Rodinné domy od 2001 1,0% 7,5% 20,8% 69,2% 1,5% Bytové domy do 3 NP od 2001 1,0% 7,5% 12,5% 77,5% 1,5% Bytové domy 4 a více NP od 2001 1,0% 7,5% 37,5% 52,5% 1,5% Administrativní a veřejné budovy 1,0% 7,5% 23,6% 66,4% 1,5% Průmyslové budovy 0,0% 2,5% 12,5% 82,5% 2,5% Ostatní budovy 0,0% 2,5% 7,5% 47,5% 42,5% Celkem 1,0% 7,4% 14,9% 74,6% 2,2% *Typ A - Budova připravena na změnu klimatu, Typ Ac - Budova částečně připravena na změnu klimatu; Typ NC - Budova částečně nepřipravena na změnu klimatu; Typ N - Budova nepřipravena na změnu klimatu; Typ NN - Budovy, které nelze, s ohledem na svoji povahu, adaptovat, případně je realizace adaptačních opatření irelevantní. Z celkového pohledu je připravenost budov v oblasti JMK malá. Podle průzkumu je přibližně pouze 1 % všech budov již nyní připraveno na změnu klimatu, 7,4 % budov je částečně připraveno, cca 14,9 % budov částečně nepřipraveno, 74,6 % nepřipraveno a 2,2 % budov s ohledem na jejich povahu adaptovat nelze. Mezi nejlépe adaptované budovy patří skupina Bytové domy 4 a více NP od 2001 s 46 % budov alespoň částečným způsobem adaptovaných na změnu klimatu. Oproti tomu průmyslové budovy a ostatní budovy jsou nejméně připravenými budovy s 85 % respektive 90 % neadaptovaných budov. To odpovídá i jejich atypičnosti a složitosti provedení adaptačních opatření potřebných pro adaptaci. Z posuzovaných klíčových kritérií byla nejčastěji na budovách realizována opatření (případně je budova svým charakterem splňovala) spojená s klasickou renovací fondu budov; tedy rekonstrukce obálky budovy a střechy budovy. Rekonstrukce obálky budovy byla u 22 % případů hodnocena jako dostatečně kvalitní ke změně klimatu, v 22 % pak byla hodnocena jako dílčí. U střechy budovy pak 16 % rekonstrukcí bylo hodnoceno dostatečně kvalitně, 39 % pak jako dílčí. Orientace budovy (78 %) bylo spolu s existencí vegetace poblíž budovy (97 %) nejvíce kladně hodnoceným kritériem. Relativně kladného hodnocení získalo prosklení budov díky samotnému způsob navržení zasklení budovy. Mezi klíčová kritéria, která byla hodnocena spíše negativně, patřily stínící prvky (cca 24 % budov má dílčí stínící prvky), chlazení a klimatizace (méně jak 11 % budov), vzduchotechnika Stránka 23 z 59

(méně jak 17 % budov), hospodaření s vodou (4 % budov) a obnovitelné zdroje s 8 %. Většina těchto kritérií pak byla hodnocena stupněm dílčí. Specifickou skupinu tvoří klíčové kritérium hodnotící zeleň a vodní prvky spojených buď přímo s budovou, nebo vzdálených do 100 m od budovy. Více jak 95 % budov v Jihomoravském kraji se nachází poblíž zeleně, která buď přímo ochlazuje, nebo by mohla, při realizaci vhodných podpůrných opatření, ochlazovat okolní prostředí a tím snižovat vliv klimatické změny. Je však důležité podotknout, že v rámci hodnocení tohoto kritéria nebyla řešena samotná otázka kvality vegetace. Vegetace uvnitř budovy případně ve vnitrobloku budovy je pak de facto minimální (pouze 3 % budov). To je dáno využitím území a strukturou výstavby. Kritérium orientace budovy pak stanovuje orientaci budovy k světovým stranám, zejména pak orientaci k jihu/jihozápadu. Jak je zřejmé z charakteru městské zástavby, více jak ¾ budov dosahuje vhodné orientace. Graf 2 Připravenost budov v Jihomoravském kraji na změnu klimatu realizovaná opatření v % Zdroj: Vlastní šetření Stránka 24 z 59

4. Adaptační opatření v Jihomoravském kraji Navržená adaptační opatření jsou stanovena ke scénářům vývoje koncentrací skleníkových plynů dle AR5 IPCC RCP4.5-4.5 W.m -2-538 ppm CO 2 v r. 2100 a RCP8.5 8.5 W.m -2 936 ppm CO 2 v r. 2100. Náklady jsou kalkulovány přímo, tj. jsou přímo stanoveny jiné náklady pro oba scénáře. Předpokladem kalkulace je rozdílnost realizace opatření (v rámci RCP4.5 by k adaptaci budovy stačila nižší úroveň realizace opatření, tedy i levnější, případně není s realizací některých opatření uvažováno vůbec). S ohledem na strukturu zastavění území a skupiny budov, není realizace opatření de facto nikterak limitována a je uplatněn široký přístup (velké rozdíly v typu a struktuře opatření). Budovy v centru Brna jsou nejvíce vystaveny vlivu UHI a zhoršené kvalitě vzduchu, neboť urbanistická struktura místa je pevně dána a neumožňuje významnější změny. Ostatní území pak mají spíše venkovský charakter, avšak scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů předpokládají významný dopad na celé území (zejména v létě spojené s nárůstem tropických dní a nocí). Aplikace pouliční zeleně je brána jako jedno z možných adaptačních opatření, ačkoli je velmi problematická. 2 Změna či volba materiálové struktury vnějších povrchů pak není součástí adaptačních opatření. Tabulka 14 shrnuje klíčové uvažované charakteristiky skupin budov, zároveň uvádí přehled opatření a míru jejich realizace (realizace plná, dílčí, žádná). Charakteristika budov je převzata ze studie Návrhu opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015). Např. u skupiny budov 1970RD (tedy rodinné domy postavené do roku 1970) je plná realizace opatření předpokládána u opatření A2 - Střecha budovy, A3 - Okna a prosklení a A11 - Energetický management, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP4.5. Scénář koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 pak předpokládá plnou realizaci opatření A2 - Střecha budovy, A3 - Okna a prosklení, A4 Stínící prvky, A7 - Hospodaření s vodou, a A11 - Energetický management. Naopak opatření A9 a A10 byly v rámci scénáře RCP4.5 i RCP8.5 vyhodnoceny jako nepotřebné případně by byly realizovány pouze u zlomku budov (0 10 %) v případě adaptace budovy na změnu klimatu. U ostatních opatření je pak uvažována dílčí renovace. Sloupec průměrných nákladů všech opatření v Kč/m 2 uvádí orientační náklady realizovaných opatření na budově. Jinými slovy řečeno definuje náklady adaptace budovy na změnu klimatu v Kč/m 2 podlahové plochy. Má tedy pouze orientační charakter a nelze jej chápat jako univerzální číslo. Tabulka 15 Charakteristiky skupin budov a uvažovaná adaptační opatření Skupina budov do 1970 RD Scénář Průměrné náklady všech opatření v Kč/m 2 RCP4.5 7 028 Úroveň realizace Plná A1, A2, A3, A7, Dílčí Ne A4, A5, A6, A8, A11 A9, A10 RCP8.5 7 891 Plná A1, A2, A3, A4, A7, A8 Realizace opatření 2 Z pohledu adaptace budov na změnu klimatu je pouliční zeleň vhodné adaptační opatření. Realizace opatření však často není plně v možnostech majitele nemovitosti a vyžaduje vyšší míru součinnosti s úřady a správou komunikací. To může negativně ovlivnit jeho realizaci. Stránka 25 z 59

Skupina budov do 1970 bytové < 3 NP do 1970 bytové 4 a více NP 71-00 RD 71-00 bytové < 3 NP 71-00 bytové 4 a více NP od 01 RD od 01 bytové < 3NP od 01 bytové 4 a více NP Scénář Průměrné náklady všech opatření v Kč/m 2 RCP4.5 5 525 RCP8.5 6 218 RCP4.5 4 549 RCP8.5 5 154 RCP4.5 7 004 RCP8.5 7 875 RCP4.5 5 540 RCP8.5 6 245 RCP4.5 4 687 RCP8.5 5 262 RCP4.5 5 127 RCP8.5 5 830 RCP4.5 3 921 RCP8.5 4 452 RCP4.5 3 473 Úroveň realizace Dílčí Ne A5, A6, A11 A9, A10 Plná A1, A2, A3, A7, Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne - Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne - Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne Plná Dílčí A4, A5, A6, A8, A11 A9, A10 A1, A2, A3, A4, A7, A8 A5, A6, A11 A9, A10 A1, A2, A3, A7, A11 A4, A5, A6, A8, A10 A9 Realizace opatření A1, A2, A3, A4, A7, A8, A10, A11 A5, A6, A9 A1, A2, A3, A7, A6 A4, A5, A8, A11 A9, A10 A1, A2, A3, A4, A6, A7, A8 A5, A11 A9, A10 A1, A2, A3, A7, A6 A4, A5, A8, A11 A9, A10 A1, A2, A3, A4, A6, A7, A8 A5, A11 A9, A10 A1, A2, A3, A4, A7, A11 A5, A6, A8, A10 A9 A1, A2, A3, A4, A7, A8, A10, A11 A5, A6, A9 A4, A6, A7 A1, A2, A3, A5, A8, A11 A9, A10 A4, A5, A6, A7, A8 A1, A2, A3, A11 A9, A10 A4, A6, A7 A1, A2, A3, A5, A8, A11 A9, A10 A4, A5, A6, A7, A8 A1, A2, A3, A11 A9, A10 A1, A2, A3, A4, A7, A11 A5, A6, A8, A10 Stránka 26 z 59

Skupina budov Administrati vní a veřejné budovy Průmysl Ostatní budovy Scénář Průměrné náklady všech opatření v Kč/m 2 RCP8.5 3 966 RCP4.5 6 617 RCP8.5 7 123 RCP4.5 6 329 RCP8.5 7 856 RCP4.5 5 285 RCP8.5 5 681 Úroveň realizace Ne Plná Dílčí Ne - Plná Dílčí Ne Plná Dílčí Ne - Plná Dílčí Ne - Plná Dílčí Ne - Plná Dílčí Ne - Plná Dílčí A9 Realizace opatření A1, A2, A3, A4, A7, A8, A10, A11 A5, A6, A9 A1, A2, A3, A4, A8, A11 A5, A6, A11, A7, A10 A9 A1, A2, A3, A4, A5, A7, A8, A10, A11 A6, A9 A1, A2, A3, A4, A8, A11 A5, A6, A11, A7, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A5, A7, A8, A9, A10, A11 A6 A1, A2, A3, A4, A8, A11 A5, A6, A11, A7, A9, A10 A1, A2, A3, A4, A5, A7, A8, A9, A11 A6, A10 Ne - *A1 - Obálka budovy, A2 - Střecha budovy, A3 - Okna a prosklení, A4 - Stínící prvky, A5 - Chlazení a klimatizace, A6 - Vzduchotechnika, A7 - Hospodaření s vodou, A8 - OZE, A9 - Vertikální vegetace, A10 - Horizontální vegetace, A11 - Energetický management Níže uvedená Tabulka 16 shrnuje možnosti uplatnění adaptačních opatření a jejich náklady v jednotlivých definovaných skupinách budov. Náklady jsou stanoveny jako maximální vedoucí k důkladné renovaci budovy, tj. k důkladné adaptaci budovy na změnu klima (předpoklad neexistence daného opatření v budově). Ve výsledných nákladech jsou již zachyceny charakteristiky skupin budov (popsány výše). Jinými slovy řečeno, náklady jsou kalkulovány podle charakteru budovy a uplatnitelnosti daného opatření v budově. Je vždy vycházeno ze stanovených průměrných nákladů v Kč/m 2 podlahové plochy, přičemž tyto náklady dále zohledňují aspekty budovy, jako jsou např. typ konstrukce budovy, stavební materiál, památková ochrana a podobně. Tabulka 16 Podrobné rozdělení adaptačních opatření a jejich investičních nákladů v mil. Kč Investiční náklady RD 70 BD3 70 BD4 70 RD 00 BD3 00 BD4 00 RD 01 BD3 01 BD4 01 AVB PB OB Zateplení budovy Obálka budovy Střecha budovy Okna a prosklení RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 0,17 0,46 1,13 0,18 0,59 3,96 0,13 1,05 2,17 1,25 2,23 0,71 0,18 0,51 1,26 0,20 0,65 4,40 0,14 1,17 2,41 1,39 2,47 0,79 0,08 0,23 0,28 0,10 0,44 1,34 0,09 0,78 1,19 0,30 0,54 0,17 0,09 0,26 0,31 0,11 0,49 1,49 0,10 0,87 1,32 0,34 0,60 0,19 0,11 0,30 1,13 0,15 0,51 5,37 0,07 0,76 2,02 3,47 6,18 1,97 0,11 0,30 1,13 0,15 0,51 5,37 0,07 0,76 2,02 3,47 6,18 1,97 Stránka 27 z 59

Investiční náklady RD 70 BD3 70 BD4 70 RD 00 BD3 00 BD4 00 RD 01 BD3 01 BD4 01 AVB PB OB Ochrana proti slun. záření Technologie Zeleň a vodní prvky Ostatní Stínící prvky Vzduchote chnika Hospodaře ní s vodou Chlazení a klimatizace Obnovitelné zdroje Horizontální vegetace Vertikální vegetace Energet. Management RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 RCP 4.5 RCP 8.5 0,03 0,07 0,10 0,05 0,16 1,13 0,05 0,67 1,89 0,71 1,27 0,41 0,03 0,08 0,12 0,06 0,21 1,42 0,06 0,83 2,37 0,89 1,59 0,51 0,02 0,11 0,48 0,07 0,35 3,08 0,10 1,29 3,54 1,86 3,32 1,06 0,03 0,17 0,76 0,09 0,45 4,06 0,13 1,62 4,43 2,33 4,15 1,32 0,08 0,28 0,87 0,10 0,45 4,15 0,14 1,59 4,10 4,67 8,33 2,65 0,08 0,28 0,87 0,10 0,45 4,15 0,14 1,59 4,10 4,67 8,33 2,65 0,08 0,14 0,41 0,08 0,25 1,95 0,08 0,83 2,13 0,74 1,32 0,42 0,10 0,18 0,51 0,10 0,32 2,44 0,10 1,03 2,66 0,92 1,65 0,53 0,06 0,07 0,25 0,06 0,17 1,56 0,08 0,38 0,91 1,26 2,25 0,72 0,07 0,09 0,31 0,08 0,21 1,95 0,10 0,47 1,14 1,26 2,25 0,72 - - - - - 0,32 - - 0,52 0,25 1,45 0,14 - - - - - 0,40 - - 0,65 0,31 1,81 0,18 - - - - - - - - - - 1,45 - - - - - - - - - - - 1,81-0,005 0,008 0,008 0,005 0,008 0,008 0,005 0,008 0,008 0,05 0,08 0,02 0,005 0,010 0,010 0,005 0,010 0,010 0,005 0,010 0,010 0,10 0,10 0,03 4. 1. Náklady adaptačních opatření Kalkulace celkových investičních nákladů adaptačních opatření pro jednotlivé budovy vychází z výše uvedených stanovených nákladů dílčích adaptačních opatření. Při předpokladu, že realizace všech definovaných opatření (plných i částečných) k dané skupině budov vede k důkladné adaptaci budovy na změnu klimatu, jsou poté stanoveny dvě další možné renovace mělká a střední. Tyto renovace mohou a nemusí vést k důkladné adaptaci budovy na změnu klimatu (v závislosti na stávající připravenosti budovy na změnu klimatu), avšak jsou nutnou součástí adaptační strategie, neboť vlastníci nemovitostí budou své budovy renovovat v závislosti na svém uvážení, nikoli pouze striktně dle potřeby adaptace budov na změnu klimatu. 3 Mělká renovace předpokládá snížení investičních nákladů o 30 %, střední pak o 20 %. Investiční náklady opatření jsou kalkulovány k průměrné budově v dané skupině budov. Nejnižší náklady spojené s adaptací budovy mají rodinné domy postavené do 1970 (v důkladné renovaci pro RCP4.5 0,59 mil. Kč, u RCP8.5 pak 0,66 mil. Kč). Naopak nejvyšší náklady renovace budov jsou kalkulovány pro průmyslové budovy, kde důkladná renovace k scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 je stanovena na 22,13 mil. Kč, respektive 27,47 mil Kč u RCP8.5. Průměrné investiční náklady v přepočtu na m 2 podlahové plochy jsou uvedeny v Tabulce 15. Nejnižší investiční náklady na m 2 podlahové plochy mají bytové budovy, zejména skupina 3 Jinými slovy řečeno, pokud je budova hodnocena stupněm N a bude provedena mělká renovace, budova nebude adaptována na změnu klimatu. Pokud je vak budova hodnocena stupně AC a bude provedena mělká renovace (značí v tomto případě realizaci opatření, která ještě nebyla na budově realizována), bude budova adaptována na změnu klimatu. Stránka 28 z 59

bytových domů postavených po roce 2000 se 4 a více NP s průměrnými investičními náklady všech opatření důkladné renovace 3 473 Kč/m 2 (pro scénář RCP4.5) respektive 3 966 Kč/m 2 (pro scénář RCP8.5). Nejvyšší investiční náklady na m 2 podlahové plochy pak mají rodinné domy postavené do roku 1970 s 7 028 Kč/m 2 u scénáře RCP4.5, respektive 7 891 Kč/m 2 pro scénář RCP8.5. Tabulka 17 Celkové investiční náklady adaptačních opatření průměrné budovy podle typu renovace a skupiny budov v mil. Kč Investiční náklady RCP4.5 RCP8.5 Mělká Střední Důkladná Mělká Střední Důkladná Rodinné domy do 1970 0,42 0,48 0,59 0,47 0,54 0,66 Bytové domy do 3 NP a 1970 1,16 1,33 1,63 1,31 1,50 1,83 Bytové domy 4 a více NP do 1970 3,26 3,72 4,56 3,69 4,22 5,17 Rodinné domy 1971-2000 0,54 0,62 0,76 0,61 0,69 0,85 Bytové domy do 3 NP 1971-2000 2,04 2,34 2,86 2,30 2,63 3,23 Bytové domy 4 a více NP 1971-2000 16,01 18,30 22,41 17,97 20,54 25,16 Rodinné domy od 2001 0,52 0,59 0,73 0,59 0,68 0,83 Bytové domy do 3 NP od 2001 5,15 5,88 7,21 5,85 6,68 8,18 Bytové domy 4 a více NP od 2001 12,94 14,79 18,12 14,78 16,89 20,69 Administrativní a veřejné budovy 10,19 11,65 14,27 10,97 12,54 15,36 Průmyslové budovy 15,81 18,06 22,13 19,62 22,43 27,47 Ostatní budovy 5,79 6,61 8,10 6,22 7,11 8,71 Provozní náklady spojené s adaptací budov na změnu klimatu jsou kalkulovány vyčíslením změny celkových provozních nákladů. Zde jsou nejprve stanoveny paušální jednotkové provozní náklady spojené se samotnou správou budovy (náklady facility managementu vyjma proměnných nákladů viz Tabulka 18, tj. provozní náklady neměnné). Neměnné provozní náklady jsou vyčísleny na 120 Kč/m 2 na rok podlahové plochy budovy na rok pro bytové a rodinné domy, pro administrativní, veřejné a průmyslové objekty je stanovena částka 300 Kč/m 2 na rok, přičemž zůstává stejný a není ponižován/navyšován v závislosti na realizaci adaptačních opatření. Tabulka 18 Rozdělení provozních nákladů Provozní náklady neměnné Odpadové hospodářství Úklid Ostraha Pojištění Administrativní poplatky Ostatní služby Provozní náklady proměnné Platby za energii Vodné a stočné Opravy a údržba Obnova zařízení (reinvestice) Toto zjednodušení je pak doplněno o kalkulaci provozních nákladů, které jsou ovlivněny dopady změny klimatu, respektive realizovanými opatřeními (platby za energii, vodné a stočné a opravy a údržba). V jednotlivých kategoriích (stupních) renovací jsou odhadnuty změny provozních nákladů odpovídající skladbě provedených opatření v těchto kategoriích. Obecně lze říci, že budou mírně klesat náklady na vytápění a výrazně růst náklady na chlazení, klimatizaci a systémy zásobování a hospodaření s vodou. Stránka 29 z 59

Změna nákladů spojených s opravou a údržbou u renovovaných budov se pohybuje v závislosti na typu renovace a je uvažován pokles v rozmezí od 10 40 %. V rámci tohoto snížení je kalkulováno i s očekávaným zvýšením nákladů na provoz a údržbu spojených s realizací nových opatření (např. OZE, stínící prvky, zeleň). Poslední položku proměnných provozních nákladů pak tvoří Obnova zařízení (reinvestice). Uvažovaná živostnost opatření je pro stavební opatření 45 let, pro technická opatření (např. OZE, klimatizace a podobně) 25 let. U každého typu opatření jsou stanoveny náklady na jeho obnovu (v závislosti na typu renovace a skupině budov), které jsou poté rozpočítány do jednotlivých let a tvoří zjednodušený fond oprav. Tyto náklady tvoří významnou část celkových provozních nákladů a pohybují se v rozmezí od 8 16 %. Nejvyšší poměr je u administrativních budov (16 %), nejnižší pak u skupiny rodinných domů (8 %). Provozní náklady zahrnují také náklady na provádění energetického managementu (jako součást facility managementu) a je uplatněn předpoklad, že význam energetického managementu bude ve vztahu k vyššímu podílu technologií v budovách narůstat. Tabulka 19 Provozní náklady podle skupin budov k roku 2015 v tis. Kč Provozní náklady Skupina budov Bez renovace Mělká RCP4.5 Střední Bez renovace Mělká RCP8.5 Střední Důkladná Důkladná RD do 1970 59,3 58,1 49,8 39,8 60,9 58,4 48,9 38,4 BD do 3 NP a 1970 201,7 191,7 169,4 139,6 207,1 192,7 166,3 134,1 BD 4 a více NP do 1970 624,0 596,2 513,5 463,0 640,7 599,9 505,5 445,7 RD 1971-2000 69,9 68,6 59,3 48,0 71,8 69,1 58,4 46,5 BD do 3 NP 1971-2000 313,6 303,1 262,2 229,2 321,9 304,9 258,1 221,2 BD 4 a více NP 1971-2000 2 757,2 2 670,7 2 392,0 2 038,7 2 830,2 2 688,3 2 357,6 1 973,0 RD od 2001 79,7 79,3 69,4 58,6 81,8 79,9 68,6 57,0 BD do 3 NP od 2001 1 000,8 972,7 849,8 751,0 1 027,1 976,7 836,3 725,5 BD 4 a více NP od 2001 2 720,1 2 640,1 2 381,1 2 052,8 2 791,0 2 650,7 2 343,1 1 985,1 Admin. a veřejné budovy 1 197,7 1 250,1 1 171,7 1 097,3 1 229,2 1 253,9 1 151,2 1 054,6 Průmyslové budovy 1 856,8 1 975,3 1 858,4 1 750,6 1 905,4 1 980,3 1 826,7 1 685,3 Ostatní budovy 813,9 835,3 783,0 732,2 835,2 838,1 769,7 704,3 Nejvyšší roční provozní náklady mají bytové domy se 4 a více NP postavené po roce 1971 a 2001 (2757 tis. Kč v případě nerenovované budovy, respektive 2 720 tis. Kč) naopak nejnižší rodinné domy pohybující se v rozmezí od 59,3 79,7 tis. Kč v případě nerenovované budovy. To odpovídá i rozdílné podlahové ploše budov. V přepočtu na podlahovou plochu budov dosahují nejnižších provozních nákladů budovy ve skupině bytových domů se 4 a více NP postavených po roce 2001 a to 511 Kč/m 2, průmyslové budovy a ostatní budovy mají provozní náklady nepatrně vyšší; 520 Kč/m 2. Naopak nejvyšší provozní náklady v přepočtu na podlahovou plochu jsou kalkulovány pro skupinu rodinných domů postavených do roku 19720 a to 697 Kč/m 2. Můžeme tedy konstatovat, že provozní náklady jsou významně ovlivněny úspory z rozsahu, kdy velké objekty mají nejvyšší absolutní roční provozní náklady, avšak v přepočtu na m 2 podlahové plochy jsou tyto náklady nejnižší. Stránka 30 z 59

Tabulka 20 Úspora provozních nákladů v závislosti na úrovni renovace k roku 2015 v % Provozní náklady Provozní náklady Bez renovace Mělká RCP4.5 Střední Bez renovace Mělká RCP8.5 Střední Důkladná Důkladná RD do 1970 100% 98% 84% 67% 100% 96% 80% 63% BD do 3 NP a 1970 100% 95% 84% 69% 100% 93% 80% 65% BD 4 a více NP do 1970 100% 96% 82% 74% 100% 94% 79% 70% RD 1971-2000 100% 98% 85% 69% 100% 96% 81% 65% BD do 3 NP 1971-2000 100% 97% 84% 73% 100% 95% 80% 69% BD 4 a více NP 1971-2000 100% 97% 87% 74% 100% 95% 83% 70% RD od 2001 100% 99% 87% 73% 100% 98% 84% 70% BD do 3 NP od 2001 100% 97% 85% 75% 100% 95% 81% 71% BD 4 a více NP od 2001 100% 97% 88% 75% 100% 95% 84% 71% Admin. a veřejné budovy 100% 104% 98% 92% 100% 102% 94% 86% Průmyslové budovy 100% 106% 100% 94% 100% 104% 96% 88% Ostatní budovy 100% 103% 96% 90% 100% 100% 92% 84% Jak vyplývá z výše uvedené Tabulky 20, v závislosti na typu renovace budovy klesají/rostou celkové provozní náklady. U mělké renovace se změna nákladů pohybuje v rozmezí od -7 % do +6 %, u střední renovace od 20 % až po 0 %. Důkladná renovace pak vede k úsporám nákladů o 6 37 %. Zde je ovšem nutné zdůraznit, že se jedná o kalkulaci k roku 2015, tedy, že náklady ovlivněné změnou klimatu (tedy zejména výdaje za vodu a energii) jsou v tabulce zohledněny minimálně. Procento úspor/růstu nákladů spojených s klimatickou změnou je pak rozdílné u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5, a také u jednotlivých typů renovace, přičemž se pohybuje přibližně v rozmezí -6 % do -1 %. Kalkulace provozních nákladů v závislosti na klimatické změně a scénářích renovace je pak součástí jednotlivých adaptačních scénářů. Nejvyšší potenciál úspor je ve skupinách rodinných domů (pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 až 33 %, u RCP8.5 37 %). Nejnižší potenciál úspor lze dosáhnout u domů administrativních a veřejných budov, hal a ostatních budov. V jejich případě je pak dokonce kalkulován nárůst provozních nákladů při mělké renovaci. To je způsobeno zejména zvýšenými náklady na údržbu a provoz nových technických zařízení (např. klimatizace), které sice zlepší vnitřní prostředí budovy a sníží spotřebu energie na vytápění, avšak zvýší spotřebu energie na svůj provoz a zvýší položku Obnova zařízení (reinvestice). Z tohoto pohledu je zřejmé, že důkladná renovace vede k výrazně vyšší úspoře provozních nákladů oproti mělké a střední renovaci. Ostatní náklady (klesající produktivita práce a vliv na lidské zdraví) nejsou počítány pro jednotlivé budovy, ale komplexně za celou městskou část. Jejich hodnota je zachycena a vypočtena v kapitole 5. Stránka 31 z 59

5. Stanovení a porovnání adaptačních scénářů v Jihomoravském kraji Kapitola stanovuje a porovnává náklady pro 3 adaptační scénáře a Scénář Business as usual (BAU vše při starém). Adaptační scénáře jsou kalkulovány pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 dle 5. Hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu OSN (IPCC) a pro střednědobé (do r. 2040) a dlouhodobé časové období (do r. 2060). 4 Celkem je zpracováno 8 adaptačních scénářů (střednědobé období je zahrnuto v dlouhodobém období) a ke každému jsou stanoveny investiční, provozní a ostatní náklady. V kalkulaci odhadovaných nákladů daných adaptačních scénářů nejsou brány v potaz další efekty, je řešena pouze nákladová stránka. Tabulka 21 shrnuje parametry adaptačních scénářů. Tabulka 21 Základní parametry scénářů adaptace Scénář Podíl renovovaných budov ročně Mělká Střední RCP4.5 Důklad ná Nereno vovaná Mělká Střední RCP8.5 Důklad ná Nereno vovaná Business as usual 1,2 % 40% 50% 5% 5% 40% 50% 5% 5% Rychlá a mělká renovace 2,0 % 40% 50% 5% 5% 40% 50% 5% 5% Pomalá a důkladná renovace 1,5 % 15% 45% 35% 5% 15% 45% 35% 5% Rychlá a důkladná renovace 2,0 % 15% 45% 35% 5% 15% 45% 35% 5% Adaptační scénáře jsou převzaty ze studie Návrh opatření pro adaptaci budov na změnu klimatu (Čejka, Antonín, 2015), které jsou modelovány pouze pro rezidenční budovy (dostupné kvalitní a podrobné statistické údaje). Pro ostatní budovy bylo přistoupeno k hrubému odhadu a navýšení všech hodnot o 37 % (odhadnutý podíl podlahové plochy ostatních vytápěných budov a podlahové plochy rezidenčních budov). Oproti této studii není v rámci adaptačních scénářů uvažováno s přírůstkem podlahové plochy a s výstavbou nových budov, neboť cílem studie je identifikace a odhadnutí nákladů, spojených s adaptací stávajících budov na změnu klimatu. U stávajících budov je pak převzat předpoklad renovace 95 % podlahové plochy budov (ostatní jsou považovány za nezrekonstruovatelné). Renovace historických budov je zohledněna skrze mělkou a středně energeticky úspornou renovací. V rámci adaptačních scénářů je přímo řešena reinvestice jednotlivých opatření v závislosti na jejich životnosti. Náklady spojené s reinvesticí jsou zahrnuty v provozních nákladech v rámci proměnné hodnoty Obnova zařízení (reinvestice) (viz výše). Tabulka 22 shrnuje celkové kumulativní náklady jednotlivých adaptačních scénářů, a to pro 3 období i) 2016 2020, ii) 2016 2040 (střednědobé období), iii) 2016 2060 (dlouhodobé období). Zároveň jsou uvedeny náklady pro uvažované scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 koncentrací skleníkových plynů. Ve střednědobém i dlouhodobém horizontu jsou predikovány nejnižší investiční náklady pro Scénář 1 (83 455 mil. Kč respektive 140 443 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových 4 Dle studie Výstupy regionálních klimatických modelů na území ČR pro období 2015-2060, http://glopolis.org/cs/clanky/tz-zmeny-klimatu-v-cr-vlny-veder-sucho-vyrazne-mene-snehu-na-horach/ Stránka 32 z 59

plynů RCP4.5 a 92 331 mil. Kč respektive 156 851 mil. Kč u RCP8.5), nejvyšší investiční náklady jsou pak u Scénáře 4 a dosahují u střednědobého horizontu 153 126 mil. Kč, v dlouhodobém horizontu pak 257 691 mil. Kč pro RCP4.5, u RCP8.5 je to pak 169 420 mil. Kč respektive 287 810 mil. Kč. Provozní náklady pak kopírují trend investičních nákladů, kdy však nejvyšší provozní náklady jsou vypočteny pro Scénář 1 (ty činí 1 166 583 mil. Kč pro střednědobé období respektive 2 122 138 mil. Kč pro dlouhodobé období u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a 1 184 765 mil. Kč respektive 2 185 892 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5), nejnižší pak pro Scénář 4 (1 141 869 mil. Kč respektive 2 041 892 mil. Kč u RCP4.5 a 1 154 332 mil. Kč respektive 2 085 958 mil. Kč u RCP 8.5). Ostatní náklady (klesající produktivita práce a vliv na lidské zdraví) jsou také ovlivněny navrženými adaptačními scénáři v pozitivním směru. Scénář 1 (BAU) kalkuluje ostatní náklady ve střednědobém horizontu na 35 757 mil. Kč, respektive 92 426 mil. Kč v dlouhodobém horizontu u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a 77 300 mil. Kč, respektive 204 510 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5. Všechny predikované adaptační scénáře pak tyto náklady snižují, nejvíce pak Scénář 4 (o více jak 30 %). Tabulka 22 Kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč Kumulativní náklady v mil. Kč 2020 2040 2060 Scénář 1 - Business as usual renovace RCP4.5 RCP8.5 Investiční náklady 17 777 83 455 140 443 Provozní náklady 232 215 1 166 583 2 122 138 Ostatní náklady 1 984 35 757 92 426 Investiční náklady 18 452 92 331 156 851 Provozní náklady 234 326 1 184 765 2 185 892 Ostatní náklady 2 801 77 300 204 510 Scénář 2 - Rychlá a mělká renovace RCP4.5 RCP 8.5 Investiční náklady 29 628 139 091 234 071 Provozní náklady 231 567 1 154 067 2 081 497 Ostatní náklady 1 971 34 682 87 452 Investiční náklady 30 753 153 885 261 418 Provozní náklady 233 485 1 168 316 2 131 878 Ostatní náklady 2 772 74 891 193 347 Scénář 3 - pomalá důkladná renovace RCP 4.5 RCP8.5 Investiční náklady 24 464 114 845 193 268 Provozní náklady 231 498 1 152 741 2 077 194 Ostatní náklady 1 948 32 726 78 398 Investiční náklady 25 393 127 065 215 858 Provozní náklady 233 474 1 168 109 2 131 197 Ostatní náklady 2 721 70 505 173 028 Scénář 4 - Rychlá, důkladná renovace RCP4.5 RCP8.5 Investiční náklady 32 618 153 126 257 691 Provozní náklady 230 935 1 141 869 2 041 892 Ostatní náklady 1 930 31 179 71 235 Investiční náklady 33 857 169 420 287 810 Provozní náklady 232 770 1 154 332 2 085 958 Ostatní náklady 2 680 67 036 156 953 Stránka 33 z 59

Z pohledu celkových kumulativních nákladů adaptačních scénářů jsou rozdíly v jednotlivých adaptačních scénářích zanedbatelné (Tabulka 23). To je dáno zejména skutečností, že u adaptačních scénářů (Scénáře 2 4) převažují zpočátku investiční náklady nad uspořenými náklady (u provozních a ostatních nákladů). Scénář 1 (BAU) má tak ve střednědobém horizontu nejnižší celkové kumulativní náklady oproti ostatním, kdy u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 činí 1 285 795 mil. Kč respektive 1 354 396 mil. Kč u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5. Naproti tomu Scénář 2 (Rychlá a mělká renovace) má celkové kumulativní náklady nejvyšší, u RCP4.5 činí 1 327 840 mil. Kč respektive 1 397 092 mil. Kč u RCP8.5, tedy vyšší přibližně o 2,6 % u obou scénářů vývoje koncentrace skleníkových plynů. V dlouhodobém horizontu je pak situace opačná. Nejnižší celkové kumulativní náklady má Scénář 3 u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 2 348 860 mil. Kč. Scénář 2 je s náklady RCP4.5 2 403 020 mil. Kč respektive 2 586 644 mil. Kč u RCP8.5 hodnocen jako nejméně efektivní z pohledu celkových nákladů. Tabulka 23 Celkové kumulativní náklady adaptačních scénářů v mil. Kč Scénář 2040 2060 Scénář 1, Business as usual Scénář 2, Rychlá a mělká Scénář 3, Pomalá a důkladná Scénář 4, Rychlá a důkladná RCP 4.5 1 285 795 2 355 006 RCP 8.5 1 354 396 2 547 252 RCP 4.5 1 327 840 2 403 020 RCP 8.5 1 397 092 2 586 644 RCP 4.5 1 300 313 2 348 860 RCP 8.5 1 365 679 2 520 083 RCP 4.5 1 326 175 2 370 818 RCP 8.5 1 390 788 2 530 722 Ke kalkulaci je však důležité podotknout, že celkové kumulativní náklady jsou v případě scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 (dlouhodobý horizont) téměř identické (rozdíl se mezi adaptačními scénáři pohybuje mezi 0,2-2,3 %). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 je rozdíl v nákladech mezi adaptačními scénáři vyšší, v rozmezí 0,4-2,6 %. Rozdíly v rámci vývoje dílčích složek jednotlivých adaptačních scénářů (investičních, provozních a ostatních nákladů) jsou osvětleny v níže uvedených kapitolách. Celkový přehled je pak shrnut v kapitole 5.4. 5. 1. Investiční náklady Jak vyplývá z níže uvedeného Grafu 5, investiční náklady jednotlivých adaptačních scénářů vykazují stejný, klesající trend, který je dán tzv. learning curve, tedy postupným snižováním investičních nákladů v důsledku snižování cen některých technologií, zdokonalováním postupů a podobně (trend je stanoven na 0,6 % ročně). S ohledem na zvolený model, uvažovanou živostnost investic a způsob kalkulace reinvestic investičních opatření (kalkulovány jako část provozních nákladů) jsou křivky de facto identické a začínají pouze v jiném bodě. Trendové složky (rychlost renovace a typ renovace) jsou převzaty ze studie (Čejka, Antonín, 2014) a jsou během sledovaného období neměnné (viz Tabulka 21). Stránka 34 z 59

Vliv predikované změny koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 na celkové investiční náklady adaptačních scénářů je přitom relativně malý (zvýšení nákladů u RCP8.5 ku RCP4.5 se u adaptačních scénářů pohybuje okolo 11 %). To je dáno nízkými rozdíly v cenách jednotlivých adaptačních opatření při zohlednění vlivu klimatické změny a potřeby vyšší adaptace u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 (viz Tabulka 16). Predikce investičních křivek adaptačních scénářů nezačínají v jednom bodě, neboť předpokládají začátek již s rozdílnými podmínkami. Jinými slovy řečeno, v rámci predikce je již kalkulováno s vyššími investičními náklady od prvního roku v závislosti na míře renovace a její rychlosti. Nejvyšší počáteční náklady jsou proto stanoveny u Scénáře 4 (Rychlé a důkladné renovace), a to ve výši okolo 6 700 mil. Kč, nejnižší naopak u Scénáře 1 (BAU), 3 600 mil. Kč. Nárůst rozdílu (nárůstu nákladů) u scénářů koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 ku RCP4.5 v prvních 10 letech je z důvodu kalkulace rozdílných nákladů investičních opatření spojených s nárůstem teploty (větší změna klimatu v rámci RCP8.5 ku RCP4.5). Graf 3 Predikce investičních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 1 5. 2. Provozní náklady Predikce provozních nákladů je ovlivněna jak adaptačními scénáři, tak predikovanými změnami koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5. Obecně můžeme konstatovat, že nárůst průměrných ročních teplot (s tím související snížení počtu mrazových dní, nárůst tropických dní a nocí) zapříčiňuje pokles nákladů na vytápění a výrazný nárůst nákladů na chlazení, klimatizaci a systémy zásobování a hospodaření s vodou. Jak vyplývá z vývoje jednotlivých křivek adaptačních scénářů, nárůst provozních nákladů (zejména v létě způsobený potřebou chlazení vnitřního prostoru budov) bude zpočátku převážen spíše pozitivními efekty (poklesem provozních nákladů na vytápění, celkově klesající energetickou spotřebou v zimě). Tento pokles nákladů však bude postupně nahrazen stále více rostoucími náklady na chlazení, klimatizaci a spotřebu vody (nejvíce patrno ve Scénářích 1 a 2). Stránka 35 z 59

Ve střednědobém horizontu (do roku 2040) bude mít změna klimatu spíše pozitivní dopady s ohledem na celkové provozní náklady budov (vyjma Scénáře 1 BAU). V dlouhodobém horizontu (do roku 2060) je pak situace opačná a dochází k nárůstu provozních nákladů (zejména při Scénáři 1 BAU a Scénáři 2 Rychlá a mělká renovace). Tato změna je nejvíce patrna u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 (čárkované křivky). Na výši celkových provozních nákladů u jednotlivých adaptačních scénářů se tak postupně projevuje nárůst teploty, který zvyšuje provozní výdaje u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 oproti RCP4.5. Tento trend je nejvíce patrný u Scénáře 1, kdy rozdíl v provozních nákladech u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 oproti RCP4.5 je více jak 6,5 %. Oproti tomu je u Scénáře 4 (rychlá a důkladná renovace) tento rozdíl nižší a činí 4,9 %. Je tedy zřejmé, že čím větší bude klimatická změna, tím vyšší budou celkové provozní náklady budov. Realizace adaptačních opatření pak tyto náklady snižuje v přímé úměře k jejich důkladnosti (čím rychlejší a důkladnější renovace, tím vyšší a rychlejší pokles provozních nákladů). Graf 4 Predikce provozních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 2 Scénář 1 (BAU) nejprve povede k poklesu provozních nákladů (až do roku 2025 pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a 2020 pro RCP8.5). Provozní náklady budou poté růst, přičemž je u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 očekáván nárůst až o 3,8 % v roce 2060 k roku 2015 a u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 je pak tento nárůst výraznější 9,8 %. Adaptační Scénář 2 (Rychlá a mělká renovace) povede nejprve ke snižování provozních nákladů a poté k relativně stálému postupnému zvyšování provozních nákladů u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 (celkově dojde k poklesu provozních nákladů v roce 2060 k roku 2015 o 0,1 %). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 však tento typ adaptace povede k opětovnému nárůstu provozních nákladů v dlouhodobém horizontu z důvodu nedostatečné adaptace budov a nutnosti vyšší míry chlazení a růstu nákladů spojených se zabezpečením vody. Celkově je v roce 2060 k roku 2015 očekáván nárůst provozních nákladů o 4,7 %. Stránka 36 z 59

Scénář 3 (Pomalá a důkladná renovace) vykazuje stejný trend jako Scénář 2. Můžeme tak konstatovat, že důkladnější avšak pomalejší tempo renovace je vyrovnáno, rychlou avšak ne zcela kvalitní renovací. V dlouhodobém horizontu adaptační scénář předpokládá změnu provozních nákladů v roce 2060 k roku 2015 pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 snížení o 0,5 %, pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 naopak zvýšení o 4,6 %). Uvažovaný Scénář 4 (Rychlá a důkladná renovace) má nejvýznamnější dopad na výši provozních nákladů a vede k postupnému snižování provozních nákladů. Čím vyšší bude nárůst teploty, tím větší efekt bude mít uvažovaná renovace budov dle Scénáře 4. Na grafu je však patrný opětovný postupný nárůst provozních nákladů pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 v dlouhodobém horizontu (způsobeno zejména neustále se zvyšujícími náklady za dodávky pitné vody). Celkové snížení provozních nákladů pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 je o 3,8 %, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 o 0,1 %. 5. 3. Ostatní náklady V rámci studie jsou mezi ostatní náklady uvažovány dopady klimatické změny na lidské zdraví a na produktivitu práce. Na obě složky bude mít klimatická změna zásadní vliv, neboť je v rámci studie predikován až 44násobný nárůst těchto nákladů k roku 2060 oproti počátečnímu roku 2015. Predikované scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 výrazně determinují charakter křivek. V závislosti na zvolených modelech i) studie Effect of Temperature on Task Performance in Office Environment (Seppänen, 2006) pro kalkulaci snížení produktivity práce a ii) studie Bílá kniha Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (Komise Evropských společenství, 2009) pro kalkulaci dopadů na lidské zdraví vychází, že vliv scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 zvyšuje studií uvažované náklady přibližně 2 až 3krát oproti scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP4.5. Graf 5 Predikce ostatních nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 3 Stránka 37 z 59

Uvažované adaptační scénáře mají zásadní vliv na charakter vývoje ostatních nákladů. Z celkového pohledu nejvíce je ve Scénáři 4 dosaženo nejnižšího nárůstu ostatních nákladů - u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 přibližně o 38,1 % k Scénáři 1 (BAU). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 je tento pokles téměř identický a činí přibližně 38,3 %. Realizace jednotlivých adaptačních scénářů (adaptačních opatření) ostatní náklady snižuje v přímé úměře k jejich důkladnosti (čím rychlejší a důkladnější renovace, tím vyšší a nižší nárůst ostatních nákladů). Nejvyšší nárůst ostatních nákladů je predikován pro Scénář 1; u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 je očekáván nárůst přibližně 20krát v roce 2060 k roku 2015 a u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 je pak tento nárůst výraznější 44krát. Nejnižší pak u Scénáře 4; u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 je očekáván nárůst přibližně 12krát a u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 je tento nárůst 28krát. 5. 4. Celkové náklady Celkové náklady jsou tvořeny součtem investičních, provozních a ostatních nákladů za celou dobu hodnocení. Nejvýznamnější vliv na jejich charakter mají provozní náklady. Ty představují přibližně 90 % nákladů a výrazně tak determinují samotnou podobu nákladových křivek adaptačních scénářů. Graf 6 Procentuální rozdělení nákladů 4% 6% Investiční náklady Provozní náklady Ostatní náklady 90% Zdroj: Vlastní zpracování Jak vyplývá z níže uvedeného Grafu 9, predikce celkových nákladů adaptačních scénářů vykazuje rozdílné trendy v závislosti na typu renovace a typu scénáře koncentrací skleníkových plynů. Nejvýznamnější změny ve výši celkových nákladů mají Scénáře 1 a 4, a to u obou scénářů koncentrací skleníkových plynů (RCP4.5 a RCP8.5). Tyto adaptační scénáře přitom vykazují odlišné trendy. V rámci Scénáře 1 je očekáván postupný nárůst celkových nákladů. Scénář 4 pak predikuje spíše jejich snižování. Stránka 38 z 59

Graf 7 Predikce celkových nákladů adaptačních scénářů v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 4 S ohledem na stanovené scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5 je zřejmé, že daný adaptační scénář výrazně determinuje rozdíl v celkových nákladech mezi scénáři koncentrací skleníkových plynů RCP 4.5 a RCP 8.5. Zatímco rozdíl celkových nákladů u Scénáře 1 mezi RCP 4.5 a RCP 8.5 neustále roste a je k roku 2060 13,5 %, u Scénáře 4 zpočátku roste (způsobeno vyššími investicemi a vyšším nárůstem ostatních nákladů) a poté se opětovně mírně přibližuje. K roku 2060 je pak tento rozdíl necelých 10,1 %. Obecně můžeme konstatovat, že s nárůstem změny klimatu (čím větší bude klimatická změna a nárůst průměrné teploty), tím poroste význam důkladné a rychlé renovace. Graf 8 Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (BAU) a 2 (rychlá a mělká renovace) v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 5 Stránka 39 z 59

Graf 10 pro přehlednost porovnává vývoj celkových nákladů Scénáře 1 a 2. Rozdílný začátek křivek je způsoben vyššími investičními náklady u Scénáře 2. Tento adaptační scénář vede v rámci scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 k stabilnímu vývoji celkových nákladů. U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 není však efekt úspory provozních a ostatních nákladů tak významný, a proto má křivka rostoucí tendenci (cca o 1 promile ročně). U Scénáře 1 je patrný neustálý nárůst celkových nákladů, který je tím vyšší, čím vyšší je predikovaná změna klimatu (scénář koncentrací skleníkových plynů). Graf 9 Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (BAU) a 3 (pomalá a důkladná renovace) v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 6 Graf 11 znázorňuje vývoj celkových nákladů u Scénářů 1 a 3. Zatímco u Scénáře 1 dochází k neustálému nárůstu celkových nákladů u obou scénářů koncentrací skleníkových plynů, Scénář 3 zapřičiňuje jejich zvyšování u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5. Scénář RCP4.5 pak tvoří výjimku ve střednědobém období, kdy dochází k nárůstu celkových nákladů. V dlouhodobém období však dochází k jejich snížení v závislosti na rostoucí míře renovovaných budov a kvalitou renovace. Zde je tak patrný minimální rozdíl Scénáře 3 oproti Scénáři 2, kdy mělká a rychlá renovace vede k obdobnému nárůstu celkových nákladů u obou scénářů koncentrací skleníkových plynů. Stránka 40 z 59

Graf 10 Predikce celkových nákladů adaptačních Scénářů 1 (BAU) a 4 (rychlá a důkladná renovace) v mil. Kč Zdroj: Vlastní zpracování, *Příloha 7 Graf 12 zachycuje rozdílný vývoj Scénářů 1 a 4. Oproti Scénáři 1 vede rychlá a důkladná renovace k téměř kontinuálnímu poklesu celkových nákladů od samotného počátku u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5. Naproti tomu u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 dochází k mírnému nárůstu spojeného s vyšším růstem provozních a ostatních nákladů. Pouze v posledních 15 letech u tohoto adaptačního scénáře dochází k opětovnému mírnému poklesu. Mimo to Scénář 4 vede k snížení rozdílu mezi celkovými náklady u scénářů koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 vůči Scénáři 1 (BAU). Rozdíl v celkových nákladech k roku 2060 mezi těmito Scénáři 1 a 4 je 4,7 % pro scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a 7,6 % u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5. Tabulka 24 Rentabilita adaptačních scénářů po 45 letech Scénář (dlouhé období) Scénář 1, Business as usual Scénář 2, Rychlá a mělká renovace Scénář 3, Pomalá a důkladná renovace Scénář 4, Rychlá a důkladná renovace Rentabilita investice RCP4.5-24,0% RCP8.5-7,4% RCP4.5-23,4% RCP8.5-4,6% RCP4.5 4,1% RCP8.5 27,1% RCP4.5 4,9% RCP8.5 30,4% Z celkového ekonomického pohledu je investice do adaptačních opatření dle jednotlivých scénářů koncentrací skleníkových plynů za účelem snížení dopadů klimatické změny hodnocena spíše rizikově. Výše uvedená Tabulka 24 stanovuje rentabilitu jednotlivých adaptačních scénářů. V případě Scénáře 1 (BAU) a Scénáře 2 je investice ztrátová a snížení provozních a ostatních nákladů ve střednědobém i dlouhodobém časovém horizontu není Stránka 41 z 59

dostatečně vysoké k pokrytí investičních nákladů. Je tedy hodnocena jako ekonomicky nerentabilní. To je dáno převahou rodinných domů (88 %), které mají nižší náklady na vytápění a dosahují nižší úspory vlivem dalšího oteplování. Mimo to je u nich nutná instalace klimatizace k zmírnění efektu přehřívání během léta, neboť mělká renovace nezajistí dostatečnou ochranu během letního období. U Scénáře 3 a 4 dochází k vyššímu snížení provozních a ostatních nákladů vůči vynaloženým investičním nákladům, což vede k zvýšení rentability (až na více jak 30 % v případě Scénáře 4 a scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5). V takovémto případě by byly oba adaptační scénáře ekonomicky rentabilní a vedly by k úspoře nákladů. Za nejlépe hodnocený adaptační scénář lze považovat Scénář 4. Zvolená kalkulace zohledňuje životnost adaptačních opatření (pro technická opatření je zvolena životnost 25 let, u stavebních opatření 45 let). 5. 5. Shrnutí nejdůležitějších výsledků Pro přehlednost je níže uvedeno shrnutí nejdůležitějších výsledku včetně jejich stručného vysvětlení: Vliv predikované změny emisí scénářů koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 na celkové investiční náklady adaptačních scénářů je relativně malý. Zvýšení investičních nákladů u RCP8.5 ku RCP4.5 se u adaptačních scénářů pohybuje okolo 11 %, což je dáno nízkými rozdíly v cenách jednotlivých adaptačních opatření při zohlednění vlivu klimatické změny a potřeby vyšší adaptace u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5. Scénář 4 (Rychlá a důkladná renovace) má nejvýznamnější dopad na výši provozních nákladů a vede k jejich postupnému snižování. Scénář 1 (BAU) naopak vede k jejich nárůstu. Čím vyšší bude nárůst teploty, tím větší efekt bude mít uvažovaná renovace budov dle Scénáře 4). Celkové snížení provozních nákladů v roce 2060 k roku 2015 je pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 o 3,8 %, pro scénář koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 o 0,1 %. Klimatická změna má zásadní vliv na růst ostatních nákladů, neboť je v rámci studie predikován až 44násobný nárůst těchto nákladů k roku 2060 oproti počátečnímu roku 2015 (pro Scénář 1). Uvažované adaptační scénáře mají zásadní vliv na charakter vývoje ostatních nákladů. Z celkového pohledu nejvíce je ve Scénáři 4 dosaženo nejnižšího nárůstu ostatních nákladů - u scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 přibližně o 38,1 % k Scénáři 1 (BAU). U scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP8.5 je tento pokles téměř identický a činí přibližně 38,3 %. S ohledem na stanovené scénáře koncentrací skleníkových plynů RCP4.5 a RCP8.5 je zřejmé, že adaptační scénáře výrazně determinují rozdíl v celkových nákladech mezi RCP4.5 a RCP8.5. Zatímco rozdíl celkových nákladů u Scénáře 1 mezi RCP4.5 a RCP8.5 neustále roste a je k roku 2060 13,5 %, u Scénáře 4 zpočátku roste (způsobeno vyššími investicemi a vyšším nárůstem ostatních nákladů) a poté se opětovně přibližuje. K roku 2060 je tento rozdíl necelých 10,1 %. Obecně můžeme konstatovat, že s nárůstem klimatické změny (čím větší bude nárůst průměrné teploty) poroste význam důkladné a rychlé renovace. Nejvýznamnější pozitivní vliv má důkladná renovace u rodinných domů. Stránka 42 z 59

Z ekonomického pohledu je pro Scénáře 1 a Scénáře 2 investice do adaptačních opatření ztrátová a snížení provozních a ostatních nákladů ve střednědobém i dlouhodobém časovém horizontu není dostatečně vysoké k pokrytí investičních nákladů. Scénáře 3 a 4 jsou v dlouhodobém období (45 let) ekonomicky rentabilní. Za nejlépe hodnocený adaptační scénář je hodnocen Scénář 4 (Rentabilita investice; 30,4 %). Stránka 43 z 59

6. Další doporučení pro zainteresované skupiny Pro všechny zainteresované skupiny platí následující doporučení: Vliv změny klimatu na Jihomoravský kraj je významný, je proto vhodné budovy adaptovat s využitím pokročilých a důkladných adaptačních opatření. Důkladná renovace budov vede k vyšším úsporám provozních nákladů a eliminuje klimatické změny na vnitřní prostředí budovy. Významný vliv na provozní náklady bude mít spotřeba vody a její cena. Lze očekávat, že s nárůstem klimatické změny budou ubývat vodní zdroje, a tím poroste cena vody. Adaptační opatření cílící na podporu vlastních vodních zdrojů, případně retenci dešťových srážek, budou mít proto velký význam. V obecné rovině je poté vhodné dodržovat tyto základní principy (Horecký a Paluchová, 2016): Veškerá adaptační opatření by měla být, tam kde to je možné, vedena v souladu s mitigačními opatřeními (snižování emisí a zvyšování jejich propadů). Nevhodnými adaptačními opatřeními jsou ta, která nezvyšují odolnost ekosystémů či zvyšují jejich zranitelnost, jsou environmentálně nevyvážená, finančně neefektivní. 6. 1. Specifika Jihomoravského kraje V oblasti Jihomoravského kraje lze již v současnosti pozorovat, že zejména v případě některých sledovaných parametrů se zde klimatická změna projevuje intenzivněji, než v jiných regionech ČR. Problémem, který bude v blízké budoucnosti nabývat na intenzitě je především sucho. To bude způsobeno nikoli celkovým nedostatkem srážek, ale jejich rozložením v čase. Graf 11 Predikce ročních úhrnů srážek pro město Brno Zdroj: Zahradníček, 2016 Graf 11, znázorňuje predikci ročních úhrnů srážek pro město Brno (červená čára představuje emisní scénář RCP8.5, oranžová RCP4.5). Z něj je patrné, že v rámci ročních úhrnů (silná čára uprostřed) nedojde k výrazným změnám. Výrazný je naopak výskyt extremit, tedy období Stránka 44 z 59

s nedostatkem srážek, střídaných přívalovými dešti. Ve spojení se zvyšující se teplotou, která přináší také vyšší výpar, lze očekávat nárůst období sucha. Na Grafu 12 je zobrazena predikce počtu dní s kriticky nízkou zásobou vody (obsah vody pod 30 %) v povrchové vrstvě 0-40 cm pro rok 2030 a emisní scénář RCP8.5. Z tohoto grafu je zřetelně patrný rozdíl mezi JMK a zbytkem země. Uvedené skutečnosti budou mít za následek možné problémy se zásobením pitnou vodou. Na důležitosti tak budou nabývat nejen opatření stavebně-technická, ale také opatření organizačního charakteru (obojímu bude věnována bližší pozornost v následujícím textu). Z hlediska celkové spotřeby vody na jednoho obyvatele, zásobeného vodou z vodovodu, se kraj s hodnotou 150 l/den (2014) pohybuje pod průměrem v rámci ČR. Naopak spotřeba vody na osobu v domácnostech, je s hodnotou 91,5 l/den nad celostátním průměrem a to i přes to, že (hlavně vlivem růstu cen) poklesla od roku 2000 téměř o 7 l. Pozitivní skutečností je, že ztráty pitné vody ve vodovodní síti JMK poklesly od roku 2000 z 20,4 % na 10,9 % v roce 2014 (Koblížková, 2015). V krajském srovnání je to sice nejnižší dosažená hodnota, přesto zde ale stále existují obce (zvláště ty s nižším počtem obyvatel), kde ztráty dosahují hodnot v řádu desítek procent. Graf 12 Predikce počtu dní s kriticky nízkou zásobou vody v povrchové vrstvě půdy Zdroj: www.klimatickazmena.cz, (vlastní úprava) Dalším fenoménem, se kterým je - kromě sucha a nedostatku vody - v oblasti JMK nutné počítat, je výskyt městských tepelných ostrovů. Ty se týkají především velkých městských aglomerací, v rámci kraje se tedy bude jednat hlavně o město Brno a jeho okolí, kde se (jak již bylo uvedeno v kapitole 2) nachází přes 15 % všech budov. Stránka 45 z 59

Graf 13 Znázornění vlivu tepleného ostrova v krajině Zdroj: NASA, 2016 (vlastní úprava) Graf 13 ilustruje vliv tepelného ostrova v krajině. Plnou čárou jsou zde znázorněny denní a noční teploty povrchu, přerušovaná čára poté sleduje teplotu vzduchu. V podmínkách ČR klimatologové hovoří o rozdílu cca 2 C mezi průměrnými letními teplotami v centrech velkých měst a při jejich okraji. Tento jev úzce souvisí s odlišnou radiační bilancí jednotlivých povrchů, zastoupených v urbanizovaném prostředí. Tu lze doložit např. pomocí termovizního snímkování. Na obrázcích 2 až 4 jsou znázorněny výstupy z loňského měření na území města Hradce Králové. Obrázky 2 a 3 dokazují, že v létě se teploty osluněné dlažby, střech domů nebo vozovky mohou snadno vyšplhat přes 50 C. Snímky 4 a 5 poté dokládají, že i přes vysoké teploty ostatních povrchů je teplota okolních stromů, resp. jejich stínu výrazně nižší 5. Obrázek 2, 3, 4 a 5 Termovizní snímky urbanizovaného prostředí 5 Nejen že stromy poskytují zmíněný stín, ale díky vypařování vody dosahují nezanedbatelného chladícího výkonu. Vzrostlý strom, který je dobře zásobený vodou dokáže v horkém počasí ochlazovat svoje okolí intenzitou, srovnatelnou s několika klimatizačními jednotkami. Na rozdíl od nich však nespotřebovává žádnou elektřinu. Stránka 46 z 59

Zdroj: Pokorný, 2015 6. 2. Doporučení pro správu budov v majetku Jihomoravského kraje Situaci v oblasti výstavby a energetické náročnosti může Jihomoravský kraj ovlivnit pouze omezeně, nicméně tím spíše je možné jít příkladem v rámci nakládání se svým majetkem. Adaptační opatření je však z velké části možné a účelné spojit s běžnými procesy, činnostmi a plánovanými investičními akcemi. Základní charakteristikou každého adaptačního opatření by měla být skutečnost, že toto opatření nepřispívá ke zvýšení emisí skleníkových plynů, resp. že je synergické nebo neutrální ve vztahu k opatřením mitigačním. Ověřit tuto skutečnost lze v rámci projektové přípravy například analýzou životního cyklu daného opatření, výrobku apod. Základní sada doporučení ve vztahu k adaptaci na změnu klimatu jsou shrnuty v následujících bodech. 1. Tepelná ochrana budov Tepelná ochrana budov má význam nejen v topné sezóně, ale přispívá (při správném návrhu a provedení) k tepelné stabilitě budovy po celý rok. Nejde pouze o parametry tepelné izolace, ale také o navržení a provedení stavebních detailů. Doporučujeme při jakékoli renovaci nebo nové výstavbě s tímto ohledem parametry tepelné izolace navrhnout a pečlivě navrhnout a propočítat zásadní stavební detaily. V kombinaci s dalšími opatřeními se jedná o zásadní opatření pro snížení potřeby chlazení budov v letním období při zachování přiměřené tepelné pohody. 2. Tepelná stabilita budov Většina staveb požadavky na tepelnou stabilitu v létě nesplňuje. Lze ji však obvykle zajistit pouze pomocí instalace venkovních žaluzií. To je však často limitováno nutností stavebně technických zásahů a také finanční náročností. Proto je doporučeno instalaci žaluzií (nejlépe rolet, ale i pevných) zahrnout do plánů renovací a spojit s dalšími opatřeními. V případě novostaveb se toto opatření rozumí samo sebou, nicméně tomu tak mnohdy není. K tepelné stabilitě přispívají žaluzie zásadním způsobem. Při správném používání pomohou v létě snížit teplotu v interiéru o několik stupňů celsia a spolu s nočním větráním činí neklimatizovanou budovu nebo její část obyvatelnou. V topné sezóně mohou naopak (v noci) sloužit jako dodatečná zábrana pro úniky tepla a v některých případech plní také bezpečnostní roli. Stránka 47 z 59