Otázka: Prvoci a chromista. Předmět: Biologie. Přidal(a): Olinka95. Prvoci. Základy: Způsob výživy



Podobné dokumenty
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

důležité organely= jádro- jedno jádro/více stejnocenných jader/ dvě různocenná jádra

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

Říše Prvoci. (Protozoa) Autor: Katka Téma: Prvoci Ročník: 2. Opora, ochrana. Pohyb. o Pouze pokud nemají pelikulu.

Otázka: Jednobuněční živočichové - prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Krista PRVOCI. Obecné znaky:

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

- pelikula pružná blána bílkovinného původu, umožňuje lepší pohyb

Někteří- mixotrofní- Jsou schopni fotosyntézy i heterotrofní výživy př) krásnoočko

PRVOCI tělo je tvořeno jedinou buňkou (jednobuněčné organismy)

VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

(CHROMISTA) Chromofyty (Chromophyta) Milan Dundr

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

Gymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

ŘÍŠE (REGNUM): ROSTLINY (PLANTAE) Podříše (Subregnum): Nižší rostliny řasy (Thallobionta)

Digitální učební materiál

Otázka: Jednobuněční živočichové. Předmět: Biologie. Přidal(a): stejsky. Živočichové

PRVOCI (Protozoa) pracovní list

ZOOPALEONTOLOGIE zabývá se vývojem živočichů a studuje je na zkamenělinách

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

Šablona č.i, sada č. 2. Buňka, jednobuněční. Ročník 8.

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy Autor. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 16 Chromista

trubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá

PRAKTICKÉ CVIČENÍ č. 2

8. PRVOCI, HOUBY, ŽAHAVCI

Název: POZOROVÁNÍ PRVOKŮ

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e

Měňavky Nemají schránky.

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 5. praktické cvičení

Botanika bezcévných rostlin 10. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Botanika - bezcévné rostliny 2. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

è někteří jsou parazité, (výtrusovci) můžou způsobovat např. spavou nemoc

Saprofité-rozklad org. zbytků Paraziticky- mykosy... Symbioticky- s cévnatými rostlinami(mykorhiza)- 95% rostlinných druhů, rostlina poskytuje

HYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy

Heterokontní řasy a ruduchy (oddělení Heterokontophyta, Rhodophyta)

Heterokontní (oddělení Heterokontophyta), skrytěnky (Cryptophyta), obrněnky (Dinophyta), krásnoočka (Euglenophyta)

plodnice většinou makroskopický útvar vyrůstají za příznivých podmínek z podhoubí a sloužící k rozšíření výtrusů (jen u vyšších hub)

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

Systém a mikroskopování řas - RUDUCHY

ZOOLOGIE Laboratorní práce č. 3 Téma: Pozorování prvoků

Botanika bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P rozlišit jednotlivé skupiny živočichů a znát hlavní zástupce ročník 8. č. 2 název

Otázka: Parazitičtí prvoci. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jakub CHARAKTERISTIKA A STAVBA PRVOKŮ. PROTISTA jednobuněčné organismy

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Botanika - bezcévné rostliny 6. praktikum Přehled pozorovaných objektů

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

Botanika bezcévných rostlin 3. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 2. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Název: ŘASY Autor: PaedDr. Ludmila Pipková

Biologie - Sexta, 2. ročník

Barbora Chattová. Fylogeneze a diverzita řas a hub: 2. přednáška Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta

1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky

Soustava trávicí- prvoci až ploštěnci

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

TŘÍDA: CHLAMYDOPHYCEAE Třída obsahuje jednotlivě žijící i cenobiální bičíkovce, řasy s kapsální (gleomorfní) a kokální stélkou. Pohyb zajišťují dva

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Digitální učební materiál

Třída: XANTHOPHYCEAE

Pohyb buněk a organismů

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

NIŽŠÍ ROSTLINY - řasy

Šablona č Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu

HYDROBOTANIKA. Oddělení: DINOPHYTA

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů

Soustava krycí od protist po hlístice

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

Základy buněčné biologie

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Otázka: Žahavci. Předmět: Biologie. Přidal(a): TS. kmen Žahavci (Cnidaria) - vodní, převážně mořští živočichové. - tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné

Přírodopis, zoologie, buňka, jednobuněční

3. ALVEOLATA Ciliophora (nálevníci)

- trávicí soustava: vakovitá, někdy rozvětvená, někdy zarůstá (tasemnice) začíná ústním otvorem hltan střevo (trávení) vyvrhnutí zbytků ústním otvorem

TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají

primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

-1-slovné názvosloví rod (latinsky velkým písmenem; česky malým písmenem)

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika

Vlastnosti řas Tělo řas Rozmnožování řas Životní prostředí řas. Jaké jsou rozdíly v zařazení řas ve starších a novějších systémech?

ročník 6. č. 17 název

DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE

VY_32_INOVACE_ / Sinice, lišejníky, řasy Sinice modrozelené organismy

Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení

Transkript:

Otázka: Prvoci a chromista Předmět: Biologie Přidal(a): Olinka95 Prvoci Základy: Způsob výživy 1. 1. Autotrofní (samoživné): výživa anorganickými látkami, které syntetizují na látky organické. - Fotoautotrofní: světlo, rostliny - Chemoautotrofní:chemická energie 1. 2. Heterotrofní (cizoživné): jako zdroj uhlíku využívají organické látky, které sami nedokážou vytvořit. - Fotoheterotrofní: energie světelná - Chemoheterotrofní: chemická energie Obecně: Prvoci jsou heterotrofní a eukaryotní Nejjednodušší organismy (tělo je tvořeno jednou buňkou) Vývojově nejnižší a nejjednodušší organismy Mikroorganismické Kosmopolitní (rozšíření po celé zemi) Až 90% voda 1 / 14

Na povrchu různě silná plazmatická membrána Cytoplazma (tekuté prostředí buňky) Jádro- nese genetický materiál Ochranné Pohybové Oporné Trávicí Vylučovací a osmoregulační Smyslové Stavba těla: Organely: Ochranné organely: - Pelikula- pevná pružná membrána na povrchu buňky - Celulózní membrána (rostlinní bičíkovci) - Pancíře s trny a výběžky (někteří bičíkovci) - Schránky- chitin, vápenaté, ox. křemičitý Pohybové: - Brvy- krátké křehké řasinky, velký počet - Bičíky- vlákna vyrůstají z protoplazmy, delší, menší - Panožky- dočasné výběžky cytoplazmy, mohou měnit tvar - Undulující membrána- jemná blanka po celé délce buňky Oporné: - Axostyl- podpůrná tyčinka procházejícím středem těla - Vlákna uvnitř plazmy- buněčná kostra 2 / 14

Trávicí: - Celým povrchem těla= osmotrofní výživa - Potravní vakuola- buněčná ústa->buněčný hltan->potravní vakuola->buněčná řiť - Cyklóza- dráha pohybu potravní vakuoly po těle Vylučovací a osmoregulační: - Pulzující (stažitelná) vakuola- odstraňuje přebytečnou vodu a částečně zplodiny metabolismu Smyslové: - Umožňují reakci na vnější podněty - Hmatové- brvy, bičík - Světločivné- stigma - Vnímání polohy- drobné inkluze (tlačí na okolní plazmu) - Neuromotorický aparát- síť podpovrchových vodivých vláken Rozmnožování: 1. Nepohlavní - Příčné- na 2 buňky (nálevníci) - Podélné- na 2 buňky (bičíkovci) - Schizogonie- mnohonásobné dělení-> rozpad na 8 buněk, matčina zaniká(výtrusovci) - Pučení-dceřiná naroste na matčině buňce (rournatky) 3 / 14

2. Pohlavní - Konjugace(spájení)- výměna části jádra buněčnými ústy (nálevníci) - Kopulace- splynutí 2 gamet (pohl. buňka), (bičíkovci, výtrusovci, kořenonožci) -Metageneze(rodozměna)- střídání pohlavního a nepohlavního dělení (dírkonožci, mřížovci) - Encystace- tvorba cyst, následuje většinou po oplození, slouží k přežití a rozšiřování Systém: Bičíkovci Kořenonožci Výtrusovci Paprskovci Nálevníci Hlenky Nádorovky Krásnoočka Obrněnky Bičíkovci Nejpůvodnější skupina Pohyblivou organelou- je 1 nebo více bičíků Živí se heterotrofně (cizoživně)- vstřebáváním nebo fagocytózou Žijí volně nebo paraziticky Jednotlivě nebo v koloniích TRYPANOSOMA SPAVIČNÁ - Způsobuje spavou nemoc - Štíhlé tělo s bičíkem+ undulující membránou - Způsobuje zduření uzlin a opakující se horečky 4 / 14

- Přenáší moucha tse- tse BIČENKA POŠEVNÍ - Záněty močových cest a hnisavý výtok z pochvy - Šíří se pohlavním stykem (přenašeči jsou muži) LAMBLIE STŘEVNÍ - Způsobuje hořečnaté záněty tenkého střeva, průjmy (nejčastěji u dětí) TRUBENKY HAECKELOVY - Živí se organickými zbytky a bakteriemi na dně vodních nadrží - Mají bičík s límečkem Kořenonožci Pohyb pomocí panožek- kterými získávají i potravu Žijí ve vodě nebo vlhké půdě Mnohé žijí jako paraziti ve střevě bezobratlých a i obratlovců Příjem potravy- fagocytózou Tvoří potravní vakuoly, kde probíhá trávení Rozmnožování- příčné dělení Třídy: 1. Měňavky: - Bez schránky - Potravní i pulzující vakuola 5 / 14

MĚŇAVKA ZEMNÍ Žije v mechu Krátké kuželovité panožky MĚŇAVKA VELKÁ Žije na detritu stojatých vod MĚŇAVKA ÚPLAVIČNÁ Střevní parazit Způsobuje krvavé průjmy a horečky PANOŽENKA MĚŇAVKOVÁ Pohyb pomocí bičíků Žijí v bahně a stojatých vodách 2. Krytenky: - Sladkovodní prvoci s chitinovými schránkami ROZLITKA HRUŠKOVITÁ Na dně vod a v mechu ŠTÍTOVKA OBECNÁ Různé typy vod 3. Dírkonožci: - Mořští prvoci - Více komůrkové schránky (tvořené uhličitanem vápenatým s otvory pro nitkovité panožky) 6 / 14

- Většina fosilních - Schránky se staly významným horninotvorným činitelem Výtrusovci Pouze endoparazité bezobratlých i obratlovců Střídají různé hostitelé Přijímají tekutou potravu celým povrchem těla *Metageneze- nepohlavní rozmnožování schizogonií následuje pohlavní rozmnožování KOKCIDIE JATERNÍ Ø Nebezpečný parazit v játrech Ø Způsobuje kokcidiózu- u králíků a zajíců, hnisavý zánět žlučovodů, játra bělavé hnisavé skvrny (není přenosná na člověka) Ø Přenos: kokcidie je žlučí vyplavena do střeva a výkaly opouští tělo, potrava řídkým trusem se dostává do dalších jedinců TOXOPLASMA GONDIÍ Parazit bílých krvinek Toxoplazmóza- způsobuje dlouhodobé horečky, zduření dutin, uzlin, únava Nebezpečná u těhotných žen (poškozena nervová soustava plodu) Přenos nejčastěji z koček KRVINKOVKY Paraziti červených krvinek obratlovců Patří sem: Zimnička- způsobuje malárii, to se projevuje vysokými horečkami střídajících se zimnici, přenašeč je komár Anopheles Zimnička čtvrtodenní- malárické záchvaty po 4 dnech Zimnička třetidenní- záchvaty po 3 dnech Zimnička tropická- každý den Biologický boj= malé rybky, které ničí larvy komárů Schránky z chitinů, SiO 2 Panožky vyztužené chitinovým vláknem Predátoři 7 / 14

Paprskovci SLUNIVKY MŘÍŽOVCI Sladkovodní (rybníky, vlhká půda, rašeliniště) Mořští Kulovitá chitinová schránka+ vnější křemičitá Horotvorní činitelé- Radioláriové bahno Žijí v symbióze s jednobuněčnými řasami Nálevníci Pohyb pomocí brv Typickým znakem je přítomnost 2 typů jader, vegetativního makronukleu a generativního mikronukleu (souvisí s konjugací) Živí se mikroorganismy, které jsou vírem brv strhávány do buněčných úst Většinou žijí ve vodě Nepříznivé období přečkávají v ochranném obalu- cystě TREPKA VELKÁ: BOBOVKA BACHOŘCI Žije volně Je součástí planktonu Indikátor stupně znečištění vody Výskyt v znečistěných vodách Symbioti v žaludcích přežvýkavců 8 / 14

ROURNATKY KEŘENKY VÍŘENKY Přisedlé, živí se bakteriemi a řasami, jsou potravou rybího potěru Indikátor znečištění Tvoří plísňovité povlaky na rostlinách a vodních předmětech Žijí přisedle KOŽOVEC RYBÍ LEZOUNEK SLÁVINKA Cizopasí na pokožce a žábrech ryb Ve stojatých a tekoucích vodách 2 druhy jsou v moři Ve stojatých sladkých vodách Organismy houbovitého charakteru Výskyt na vlhkých tmavých místech Saprofyte (živí se odumřelým tělem) Tělo- tvoří 1 jediná buňka, která má mnoho jader a shlukováním tvoříplasmodium Hlenky VLČÍ MLÉKO Nejrozšířenější hlenka u nás Roste na dřevě Nádorovky Parazitické organismy houbovitého charakteru 9 / 14

NÁDOROVKA KAPUSTOVÁ Způsobuje nádory na kořenech brukvovitých rostlin Krásnoočka Žije převážně ve sladkých vodách Tvoří povlaky na dně nádrží nebo tenké blanky na hladině (znečištěné vody) Dřív řazeny mezi řasy KRÁSNOOČKO ZELENÉ, ŠTÍHLÉ, KRVAVÉ Obrněnky Sladkovodní i mořští, které se tradičně řadily k řasám Na povrchu jsou měchýřky naplněné tekutinou, které obsahují celulózní destičky tvořící pancíř Některé druhy způsobují světelkování mořské vody Jiné jsou toxické a působí toxicitu mořských bezobratlých (jed může být nebezpečný i u člověka) SVÍTILKA Světelkování mořské vody TROJROŽEC Součástí jarního planktonu Chromista 2. Říše Fotoautotrofní organismy nebo druhotně heterotrofní 10 / 14

Obsahují chloroplasty Dříve zařazovány do řas nebo hub Většinou jednobuněčné bičíkaté organismy Někteří zástupci tvoří mnohobuněčné stélky Typy stélek: 1. Jednobuněčné v Monadoidní= bičíkatá- kapkovitý tvar, 1-2 bičíky, pevná buněčná stěna v Rhizopodová= měňavkovitá- tvar těla proměnlivý, nemá buněčnou stěnu, pohyb pomocí panožek v Kapsální= kulovitý tvar, nemá pevnou BS, obalená slizem v Kokální= kulovitá- kulovitý tvar pevná buněčná stěna, nepohyblivá v Sifonální= trubicovitá- tvořena 1 velkou mnohojadernou buňkou 2. Mnohobuněčné v Trichální= jednoduchá, nevětvená, každá buňka obsahuje 1 jádro v Heterotrichální= na rozdíl od trichální je větvená, jednoduchá v Sifonokladální= kauloid, fylom, rhizoid Systém: Oddělení- Chromofyty Oddělení- Řasovky 1. Chromofyty Obsahují chlorofyl a, c, karoteny, xantofyly, (hnědé barvivo- flukoxantin) Zásobní látkou není škrob, ale polysacharid laminaran a chrysolaminaran+ někdy olej 11 / 14

Třídy: Zlativky v Jednobuněčná stélka v Nejhojnější jsou bičíkovci s jedním či dvěma bičíky v U některých zástupců se vyvíjejí panožky, někdy i křemičitá schránka v Žijí převážně ve sladkých vodách v Součástí planktonu v Při přemnožení mohou způsobovat žlutohnědé zbarvení vody v Zapáchají po rybím tuku SYNURA Ø tvoří kolonie DYNOBRION UROGLENA Rozsivky v Charakteristické křemičitou schránkou(frystula), uvnitř je uzavřená buňka v Součást planktonu v Sladkovodní v Při přemnožení způsobují nepříjemný zápach ve vodních nádržích v Mořské 40-45% oceánské produkce uhlíku v Ze schránek druhohorních a třetihorních rozsivek vznikly vrstvy křemeliny- používá se na výrobu skla, izolačních materiálů, diamantů, leštění čoček v optice 12 / 14

TABELLÁRIA NAVICULA MERIDION Hnědé řasy, chaluhy v Mořské řasy s mnohobuněčnou stélkou vláknitě rozvětvenou nebo pletivnou dosahující velikosti až několik metrů v Osídlují pobřeží v Produkují velké množství biomasy v Využívají se jako suché palivo, krmivo pro ovce, jako hnojivo k výrobějódu, sody v Některé druhy jsou poživatelné LAMINARIA Ø severní moře SORGASSUM Ø karibská oblast FUCUS(chaluha) MIKROCYSTIS Ø až 60m Dříve řazeny do plísní Buněčné stěny z celulózy a glukanu Nepřehrádkované podhoubí Parazité 13 / 14

Powered by TCPDF (www.tcpdf.org) Prvoci a chromista Žijí ve vodě, vlhké vodě 2. Řasovky Zástupci VŘETENKA RÉVOVÁ Ø Napadá listy a plody vinné révy Ø Listy- shora hnědé skvrny, zespodu bílé povlaky výtrusnic Ø Bobulích- kožovitě hnědé, odpadají PLÍSEŇ BRAMBOROVÁ Ø Napadá listy a hlízy brambor Ø Listy a plody rajčat Ø Hnědé, suché, kožovité,,mumie,, Více studijních materiálů na Studijni-svet.cz. Navštivte také náš e-shop: Obchod.Studijni-svet.cz. 14 / 14