Perzistentní organické látky v mateřském mléku

Podobné dokumenty
6) Zátěž české populace POPs

Výsledky monitorování vybraných POPs v letech na základě Odborné zprávy Subsystému 5 MZSO za roky

OBSAH ČÁST IV.: KONTAMINACE VETERINÁRNÍCH KOMODIT, POTRAVIN A LIDSKÉ POPULACE V ČR

Obr. 7.1: Expozice indikátorovým kongenerům PCB z příjmu potravin.

Závěrečný seminář projektu. Úvod

MUDr. Růžena Kubínová Odbor hygieny životního prostředí

7) Potravní koš. Obr. č. 7.1: Místa odběru vzorků potravin v tržní síti v monitorovacím roce 2010/2011.

Praha, Liberec, Ostrava a Zlín (resp. Kroměříž a Uherské Hradiště)

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

(5) Je vhodné stanovit dostatečné období k tomu, aby se podniky a příslušné orgány mohly přizpůsobit novým požadavkům.

Vybrané výsledky biologického monitoringu mateřského mléka v roce 2017

Jaromír MANHART odbor ekologických škod

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

Zpráva o životním prostředí za rok 2005 (zahrnuje celkové emise POPs) Zodpovědná osoba: Ing. Pavel Machálek,

Seminář k posílení spolupráce při implementaci mnohostranných environmentálních smluv zaměřených na chemické látky a odpady

OBSAH ČÁST III.: VÝSKYT POPS VE SLOŽKÁCH ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR

PCB HCB HCH Látky skupiny DDT PAH. PAHs dálkový transport lipofilita metabolické změny. POPs perzistence lipofilita bioakumulace dálkový transport

NAŘÍZENÍ. (Text s významem pro EHP) (4) Opatření stanovená tímto nařízením jsou nejvhodnější pro zajištění vysoké úrovně ochrany.

TOXICKÉ CHEMICKÉ LÁTKY a možnosti detoxikace

Analýza stanovení obsahu vybraných persistentních organických polutantů (POP) v ovzduší na území Karlovarského kraje (RECETOX)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY A VLASTNOSTI JEDNOTLIVÝCH POPs

Systém zajištění bezpečnosti potravin

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

P ř e d k l á d a c í z p r á v a p r o P a r l a m e n t Č R

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Problematika dioxinů v krmivech. Miroslav Vyskočil

Látky poškozující životní prostředí

Obsah olova v krvi dětí a dospělých

Revidované referenční hodnoty pro sledované toxické prvky v krvi a moči české populace

Projekt INTERREG MONAIRNET Brno

Perzistentní organické polutanty (POPs) ve vodách, zeminách a v odpadních materiálech

Kontaminanty z prvovýroby se zaměřením na chlorečnany a chloristany

Přednáška č. 7 Znečištění ovzduší, polycyklické aromatické uhlovodíky

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

SMĚRNICE KOMISE 2006/13/ES,

Aktuální výsledky biomonitoringu Jodurie u české populace

Předkládací zpráva pro Parlament ČR

Struktura molekuly pentabromdifenyletheru

Vliv vybraných znečišťujících látek na lidské zdraví

Ruprich, J. et al: IV Dietární expozice člověka Řehůřková. I. et al.: CHEMON, SZÚ, 2011,

LEGISLATIVNÍ KORELACE

Státní zemědělská a potravinářská inspekce Zpráva: Zpráva o výsledcích plánované kontroly cizorodých látek v potravinách

2 Vymezení pojmů. 1 Předmět úpravy

č. 98/2011 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 30. března 2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně

Vybrané toxické a benefitní prvky v krvi seniorů (grant IGA) srovnání s výsledky MZSO

D I O X I N Y riziko pro potraviny a krmiva

Metodika hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod

Obsah rtuti v krvi a moči

NÁRODNÍ IMPLEMENTAČNÍ PLÁN STOCKHOLMSKÉ ÚMLUVY O PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH

V kapitole jsou prezentovány výsledky Výzkumného ústavu vodohospodářského a Českého hydrometeorologického ústavu.

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2016 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 38 Rozeslána dne 31. března 2016 Cena Kč 98, O B S A H :

Rezidua pesticidů v potravinách, maximální limity reziduí a jejich dodržování a kontrola. Karel Pepperný Státní zdravotní ústav

Biomonitoring člověka, jeho vývoj a cíle v rámci Evropy: Evropská iniciativa v biomonitoringu (EHBMI) co nového od roku

FAKTORY PROST EDÍ OHRO UJÍCÍ ZDRAVÍ LOV KA

Politika a nástroje ochrany životního prostředí (ENV05) Ing. Kateřina Šebková, Ph.D. RECETOX

Možnosti sledování expozice populace environmentálním toxikantům pomocí humánního biomonitoringu

PŘÍLOHY. návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady. o perzistentních organických zněčišťujících látkách (přepracované znění)

2. V 2 písm. a) se za slovo, trichlorethylenu vkládá slovo, tetrachlormethanu. 3. V 2 se písmeno g) zrušuje.

Výsledky monitorování zakázaných látek a produktů - bod 1.

Průzkumu znečištění a riziková analýza v komuně Phong My, Vietnam. Sanační technologie Třebíč, květen 2008

V kapitole jsou prezentovány výsledky Výzkumného ústavu vodohospodářského.

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

AKTUÁLNÍ STAV IMPLEMENTACE STOCKHOLMSKÉ ÚMLUVY O PERSISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH

Vliv persistentních organických látek na lidské zdraví. PARDUBICE, 2. června 2008

VYBRANÉ LEGISLATIVNÍ, STRATEGICKÉ A KONCEPČNÍ MATERIÁLY V OBLASTI PODPORY A OCHRANY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ 1

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Vliv nejvýznamnějších zdrojů znečištění českého úseku řeky Labe na ryby

Mohl být zdravotní stav české populace nepříznivě ovlivněn vysokou expozicí POPs v minulosti?

2004R0850 CS

BEZPEČNOST A KVALITA KRMIV

5. ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZÁTĚŽE LIDSKÉHO ORGANISMU CIZORODÝMI LÁTKAMI Z POTRAVINOVÝCH ŘETĚZCŮ, DIETÁRNÍ EXPOZICE

Souhrn projektu č.iv

Nové právní předpisy v oblasti vodní legislativy. Mgr. Martin Udatný. Odbor ochrany vod Ministerstvo životního prostředí

Vědecký výbor pro potraviny

PASIVNÍ MONITOROVACÍ SÍŤ MONET CZ A MONET EU

Krajský úřad Ústeckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Velká Hradební 3118/ , Ústí nad Labem Praha, 28.

Látky poškozující životní prostředí

PERZISTENTNÍ ORGANICKÉ POLUTANTY ÚVOD Ileana MANCIULEA, Lucia DUMITRESCU Transylvánská Univerzita v Brašově

Představení činnosti sdružení Arnika

1 Státní zdravotní ústav Praha, dislokované pracoviště Karviná 2 Státní zdravotní ústav Praha rysava.szu@centrum.cz

Zdraví a životní prostředí

Zdraví a jeho determinanty. Mgr. Aleš Peřina, Ph. D. Ústav ochrany a podpory zdraví LF MU Kamenice 5, Brno

VITAMIN D Z POHLEDU FUNKCE A VÝŽIVY

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně KONTROLA A MONITORING CIZORODÝCH LÁTEK V POTRAVNÍCH ŘETĚZCÍCH

c) náležitosti návrhu obecního úřadu obce s rozšířenou působností na zařazení odpadu podle Katalogu

B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES)


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 850/2004. ze dne 29. dubna 2004

Organické látky. Organická geochemie a rozpuštěný organický uhlík

NUTRIMON Odhad přívodu minerálních látek u starších osob v ČR

Současný stav humánního biomonitoringu u nás a ve světě (úvod)

INVENTARIZACE LOKALIT S POPS I. A II. ETAPA A ZKUŠENOSTI Z INVENTARIZACE LOKALIT S POPS I. A II. ETAPA

Legislativní novinky ve vybraných národních předpisech vztahující se k chemické bezpečnosti

Zpracování a využívání dat o kontaminaci životního prostředí

22. konference Zdraví a životní prostředí, Milovy 2017 Vybrané výsledky biologického monitoringu dětské populace (2016)

AKTUALIZOVANÝ NÁRODNÍ IMPLEMENTAČNÍ PLÁN STOCKHOLMSKÉ ÚMLUVY O PERZISTENTNÍCH ORGANICKÝCH POLUTANTECH NA LÉTA

Kontaminace půdy pražské aglomerace

(Text s významem pro EHP)

Transkript:

Datum: září 2013 Perzistentní organické látky v mateřském mléku Jméno: Perzistentní organické látky (POP) v mateřském mléku Definice: Obsah perzistentních organických látek v mateřském mléku v µg/kg tuku Kód: RPG4_Food_Ex2 Úvod Tato informace je založena na údajích o obsahu vybraných perzistentních organických látek (POPs) ve vzorcích mateřského mléka sbíraných a analyzovaných v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí od roku 1994 (1). Obsahuje rovněž vysvětlení vztahu mezi expozicí těmto látkám a zdravím a souvislost se současným politickým řešením na národní i na evropské úrovni. Odůvodnění Perzistentní organické látky jsou široce rozšířeny v životním prostředí, kde přetrvávají po desetiletí. Kumulují se v tukových tkáních živočichů a prostřednictvím potravních řetězců vstupují do organismu člověka. Jejich biologická degradace v organismu trvá roky až desetiletí. Mezi jejich nejvýznamnější nežádoucí zdravotní účinek patří poruchy reprodukce, ovlivnění hormonálních a imunitních funkcí a zvýšené riziko nádorových onemocnění (2-4). Obsah těchto látek v mateřském mléce je spolehlivým ukazatelem zátěže celé populace. Je také využitelný pro sledování expozice dítěte ve vývojovém stadiu před narozením. Klíčové sdělení V mateřském mléce českých matek je prokazován významný dlouhodobý sestupný trend koncentrací DDT a dalších chlorovaných pesticidů používaných v 50. 70. letech. Obsah polychlorovaných bifenylů má v posledních patnácti letech kolísavý charakter bez výrazného trendu. Obsah dioxinů není možné zatím hodnotit z hlediska trendů pro malý počet údajů. Polybromované či polyfluorované látky nejsou v současné době monitorovány. Grafy Obr. 1 Polychlorované bifenyly v mateřském mléku - indikátorový kongener PCB153, 1994-2011 Pozn.: roky 1994-2003 lokality Benešov, Plzeň, Ústí nad Labem, Žďár nad Sázavou roky 2005-2009 lokality Praha, Liberec, Ostrava, Kroměříž a Uherské Hradiště Zdroj: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, SZÚ 1

Obr. 2 Chlorované pesticidy v mateřském mléku - suma DDT a hexachlorbenzen, 1994-2011 Pozn.: roky 1994-2003 Benešov, Plzeň, Ústí nad Labem, Žďár nad Sázavou roky 2005-2010 Praha, Liberec, Ostrava, Kroměříž a Uherské Hradiště rok 2011 Ostrava a Uherské Hradiště Suma DDT=Součet DDE44, DDD44,DDT24, DDT44 Zdroj: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, SZÚ Popis grafů Obr. 1 ukazuje pokles hodnot středních koncentrací (medián) jednoho ze zástupců polychlorovaných bifenylů (indikátorového kongeneru PCB 153) v mateřském mléku v první polovině 90. let a jejich kolísání v následujících 15ti letech. V průběhu 90. let klesala hladina sledovaných chlorovaných pesticidů - DDT (obr. 2), vyjádřeného jako suma DDT a jeho derivátů (DDD, DDE) i hexachlorbenzenu v mateřském mléku. Od roku 2001, po meziročním nárůstu, je patrný významný klesající lineární trend. Souvislost životního prostředí a zdraví Perzistentní organické látky v prostředí jen velice obtížně degradují; setrvávají v životním prostředí po řadu let. Některé z nich jsou transportovány na dlouhé vzdálenosti. Ukládají se ve vodních sedimentech a postupně se hromadí v průběhu potravního řetězce od planktonu přes vodní živočichy až k člověku. Jsou charakteristické malou rozpustností ve vodě a dobrou rozpustností v tucích. Jejich obsah v tukových tkáních organismů se zvyšuje v rámci potravního řetězce až několikařádově. V důsledku předchozího dlouhodobého používání sledovaných látek jsou dosud přítomny v neživých i živých složkách prostředí, včetně člověka. Kromě plošného rozšíření v půdě, sedimentech a v živé složce přírody existují místa se zvýšeným výskytem, např. areály obaloven živičných směsí (Milevsko), Spolana Neratovice, bývalý vojenský prostor Milovice nebo Uherské Hradiště v důsledku činnosti ve výrobně laků. Dioxiny vznikaly v minulosti jako nežádoucí vedlejší produkt při výrobě PCB či chlorovaných pesticidů. V současné době jsou jejich zdrojem spalovací procesy včetně domácích topenišť a kouření cigaret. Hlavní expoziční cestu velké části POPs představuje potrava, především potraviny živočišného původu s vyšším obsahem tuku - živočišný tuk, mléčné výrobky, maso, ryby. Některé již Stockholmskou úmluvou zakázané látky, jako jsou třeba polybromované difenyletery (zpomalovače hoření) se rozšiřují dále v prostředí prostřednictvím recyklačních toků. Většina POPs prochází placentou a může nežádoucím způsobem ovlivňovat vývoj plodu. 2

V souvislosti se zdravotními riziky se často hovoří o tzv. dioxinovém účinku některých z těchto látek. Takovými účinky se rozumí poruchy reprodukčního, endokrinního, nervového a imunitního systému, různé metabolické poruchy a také karcinogenita (negenotoxického typu). Mezi látky s dioxinovými účinky patří někteří zástupci polychlorovaných bifenylů a polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany (PCDD a PCDF). Hlavní zástupce dioxinových látek, kongener 2,3,7,8-TCDD, patří k nejtoxičtějším látkám, u nichž je největší pravděpodobnost závažných zdravotních dopadů (8,18,19) a je na seznamu prokázaných karcinogenů pro člověka. Některé POPs působí jako tzv. endokrinní rozvraceče (disruptory). Podle jejich charakteru mohou mít estrogenní, antiestrogenní či androgenní charakter. Mohou rovněž ovlivnit funkci štítné žlázy. Látkami s pravděpodobnými estrogenními účinky jsou např. PCB, DDT a jeho deriváty. Jejich toxicita se může projevovat jako hyperestrogenismus, což jsou nadměrné fyziologické efekty estrogenních hormonů. Estrogenní látky mohou procházet placentou nebo mohou přecházet z mateřského mléka do novorozence. Zdravotními dopady, o nichž se uvažuje v souvislosti s environmentálními estrogeny, je rakovina prsu, endometrióza, adenokarcinom dělohy, změny v pohlavní diferenciaci, snížení počtu spermií, benigní hyperplazie prostaty, rakovina prostaty a varlat a reprodukční problémy. Zdravotní efekty dalších persistentních organických látek (např. polybromované difenylethery PBDE, kyselina perfluoroktansulfonová PFOA a její soli (PFC), pentachlorbenzen aj.) je obtížné exaktně hodnotit pro obecný nedostatek znalostí týkajících se jak expozic obyvatelstva, tak účinků při nízkých koncentracích. Mezi nejpravděpodobnější cesty expozice PBDE patří inhalace s domácím prachem, menší význam má expozice dietární. PFC se používají při výrobě přípravků k ošetření povrchů různých předmětů obuvi, textilu, kůže, koberců, čalounění, papíru a různých obalů, přidává se do barev, až po aditiva do hasicích pěn. PFOA se také používá jako pomocné činidlo při výrobě polytetrafluorethylenu, známého pod názvy Teflon, Gore-Tex nebo Scotchgard. Přímá expozice je inhalací, polykáním domácího prachu, konzumací pitné vody a potravy - dietární přívod je však považován za hlavní cestu expozice. Politicko-legislativní kontext Stockholmská úmluva o persistentních organických polutantech je globální environmentální smlouvou, jejímž cílem je ochrana lidského zdraví a životního prostředí (14). Úmluva požaduje u vyráběných látek zákaz nebo postupné vyřazování z produkce, použití, exportu či importu (kromě DDT, které lze nadále používat v boji proti malárii, dokud nebude objeven bezpečnější účinný prostředek). Nezáměrně produkované POPs (dibenzodioxiny a furany) se mají omezit, event. zcela vyloučit emise do prostředí. Česká republika úmluvu ratifikovala v roce 2002, úmluva vstoupila v platnost v roce 2004. Aby projekt splnil stanovený cíl, bylo nejprve nutno shromáždit a vyhodnotit všechny informace o výrobě, použití, skladových zásobách, dovozu a vývozu chemických látek, na které se úmluva původně vztahovala - pesticidy (aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, endrin, heptachlor, mirex, toxafen), technické chemikálie a jejich směsi (polychlorované bifenyly), vedlejší produkty chemické výroby a spalovacích procesů (polychlorované dibenzodioxiny a dibenzofurany), a hexachlorbenzen, spadající do všech uvedených kategorií. V roce 2009 bylo na 4. zasedání Konference smluvních stran Stockholmské úmluvy o perzistentních organických polutantech zařazeno do úmluvy devět nových chemických látek (alfa a beta hexachlorcyklohexany, lindan, chlordekon, bromované zpomalovače hoření oktabrom difenylether, pentabrom difenylether a hexabrombifenyl, pentachlorbenzen, perfluorooktansulfonát (PFOS). Česká republika jako jedna ze smluvních stran úmluvy zpracovala Národní implementační plán, jehož cílem bylo provedení inventury POPs v ČR, stanovení priorit, strategie a aktivit, včetně časového plánu implementace úmluvy. Jako odborná základna v ČR funguje Národní centrum pro perzistentní organické polutanty, které je součástí Centra RECETOX (Výzkumné centrum pro chemii životního prostředí a ekotoxikologii) Masarykovy univerzity v Brně. Jako společný projekt zemí Střední a Východní Evropy pro implementaci Stockholmské úmluvy bylo založeno POPs Centrum pro Střední a Východní Evropu, vědecká a technická základna podporující společné regionální iniciativy. 3

Stockholmská úmluva požaduje od smluvních stran hodnocení efektivity implementačního plánu. Státy by měly provádět monitoring výskytu POPs a jejich regionální i globální transport v prostředí. Česká republika je smluvní stranou nejen Stockholmské úmluvy, ale i řady dalších mnohostranných environmentálních smluv vážících se k této problematice: Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, a Protokolu o POPs k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (CLRTAP). Se snahami omezit pohyb persistentních látek v prostředí souvisí rovněž chemická politika EU REACH (Registrace, evaluace a autorizace chemických látek, www.reach.cz), která představuje systém kontroly chemikálií zajišťující, aby se nejpozději od roku 2020 používaly pouze chemické látky se známými vlastnostmi a to způsobem, který nepoškozuje životní prostředí a zdraví člověka. V Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS jsou vyjmenovány POP látky zakázané či omezené v použití. Hodnocení Mateřské mléko je považováno za ideální matrici pro monitoring expozice perzistentním látkám. Lze jej získat relativně snadno neinvazivním způsobem. Výsledky analýzy umožňují sledovat dlouhodobé průměrné zatížení populace, může sloužit ke sledování rizika během těhotenství a také velikosti přívodu persistentních organických látek pro kojeného novorozence. To je zásadní pro odhad rizika vývojových změn, které jsou podle posouzení rizika Světovou zdravotnickou organizací považovány za nejvýznamnější účinek dioxinů (2). Nicméně, i přes tato známá potenciální rizika je vždy zdůrazňována převažující užitečnost kojení jako přívod přirozené a optimální potravy pro novorozence (5,6). Obsah PCB v mateřském mléku českých žen od poloviny 90. let nemá významný časový trend, obsah hexachlorbenzenu a metabolitu DDT během let monitoringu klesá. Výsledky za rok 2011 tomuto trendu sice neodpovídají, jedná se však o poloviční počet vzorků, a to pouze ze dvou sledovaných lokalit. V rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatel ČR ve vztahu k životnímu prostředí je sledován také přívod persistentních organických látek potravinami. Na základě zjištěné spotřeby potravin průměrnou osobou je opakovaně prokazováno, že průměrná chronická expoziční dávka perzistentních organických polutantů, které jsou ve spotřebním koši potravin sledovány (PCB, aldrin, endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen, lindan, izomery DDT, chlordan, mirex) nedosahuje hodnot, které by mohly znamenat významné riziko poškození zdraví konzumenta, pokud jde o nekarcinogenní účinky jednotlivých látek (blíže zprávy monitoringu (1)). Zdroj dat Data pocházejí ze Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, koordinovaného Státním zdravotním ústavem v Praze. Odběry biologického materiálu jsou zajišťovány pracovníky SZÚ nebo příslušnými zdravotními ústavy ve sledovaných regionech. Osoba darující materiál k vyšetření je předem informována o účelu studie a vyslovuje písemný souhlas. Základní demografické údaje a informace o životním stylu nutné pro odhad expozice sledovaným toxickým látkám jsou zjišťovány stručným dotazníkem. Popis dat: Data představují střední hodnoty (mediány) koncentrací indikátorového kongeneru PCB 153 a chlorovaných pesticidů v tuku mateřského mléka. V každé oblasti bylo v období 1994-2003 zařazeno do šetření vždy zhruba 100 vzorků, od r. 2005 pak 50 vzorků mateřského mléka získaných od matek v období 2-8 týdnů po porodu. Stanovení PCB a chlorovaných 4

pesticidů v mateřském mléku je prováděno metodou plynové chromatografie hmotnostní spektrometrie (GC/MS/MS). Tato metoda je validována a akreditována dle ČSN EN 17 025. Plošné pokrytí: Od roku 1996 do 2003: Benešov, Plzeň, Ústí n. Labem, Žďár n. Sázavou. Od roku 2005: Praha, Ostrava, Liberec, Kroměříž, Uherské Hradiště. Perioda: 1996-2011 Frekvence: Odběry vzorků průběžně leden září, vyhodnocení vždy za kalendářní rok. Kvalita dat: Postup při odběrech vzorků biologického materiálu je pro každý rok definován Standardním operačním postupem (Protokol odběru a manipulace se vzorky). Analyzující laboratoře procházejí soustavnou kontrolou kvality produkovaných dat, mají akreditaci ČIA a účastní se mezinárodních porovnávacích okružních testů. Poznámka: DDT (1,1,1-trichloro-2,2-bis(p-chlorophenyl)ethan), DDE (1,1-dichloro-2,2- bis(p-chlorfenyl)ethylen) a DDD (1,1-dichloro-2,2-bis(p-chlorfenyl) ethane) Citace 1. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Státní zdravotní ústav Praha, http://www.szu.cz/publikace/monitoringzdravi-a-zivotniho-prostredi 2. WHO Temporary Adviser Group. Consultation on assessment of the health risk of dioxins; re-evaluation of the tolerable daily intake (TDI): executive summary. Food Additives & Contaminants, 2000, 17:223 240. 3. Safety evaluation of certain food additives and contaminants. Polychlorinated dibenzodioxins, polychlorinated dibenzofurans and coplanar polychlorinated biphenyls. Geneva, World Health Organization, 2002 (Food Additives Series, No. 48). 4. Compilation of EU dioxin exposure and health data [web site]. Brussels, European Commission, Directorate-General for the Environment, 2007 (http://ec.europa.eu/environment/dioxin/download.htm#compilationofeudioxinexpos ureandhealthdata, accessed 23 March 2007). 5. Pronczuk J, Moy G, Vallenas C. Breast milk: An optimal food. Environmental Health Perspectives, 2004, 112(13):A722 723 (http://ehp.niehs.nih.gov/docs/2004/112-13/ehp112pa722pdf.pdf, accessed 23 March 2007). 6. Dagmar Schneidrová: Podpora kojení a stav výživy kojenců v České republice. Praha, Karolinum, 2005, ISBN Další zdroje informací Národní POPs centrum RECETOX - http://www.recetox.muni.cz/pops-centrum POPs centrum pro střední a východní Evropu - http://recetox.muni.cz/ceepopsctr/ Národní linka kojení, www.kojeni.cz Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o provádění strategie pro dioxiny, furany a polychlorované bifenyly (KOM(2001) 593) druhá zpráva o dosaženém pokroku (http://eurlex.europa.eu/lexuriserv/lexuriserv.do?uri=com:2007:0396:fin:cs:pdf) Dioxin exposure and health [web site]. Brussels, European Commission, Directorate-General for the Environment, 2007 (http://ec.europa.eu/environment/dioxin/index.htm) 5

Persistent organic pollutants [web site]. Nairobi, United Nations Environment Programme, 2007 (http://www.chem.unep.ch/pops/) WHO, ILO, UNEP. International Programme on Chemical Safety [web site]. Geneva, World Health Organization, 2007 (http://www.who.int/ipcs/en/). Autoři: Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc., Mgr. Andrea Krsková, PhD., RNDr. Vladimíra Puklová, Státní zdravotní ústav Praha 6