NOVÉ TRENDY V REGENERATIVNÍ MEDICÍNĚ. doc. RNDr. Evžen Amler, CSc.



Podobné dokumenty
BIOMECHANIKA ŠLACHY, VAZY, CHRUPAVKA

Přehled pracovišť pro trainee

Pevné lékové formy. Vlastnosti pevných látek. Charakterizace pevných látek ke zlepšení vlastností je vhodné využít materiálové inženýrství

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

HLADINOVÉ KOAXIÁLNÍ ZVLÁKŇOVÁNÍ PRO MASIVNÍ PRODUKCI NANOVLÁKEN DRUHÉ GENERACE

Trpíte defekty artikulární chrupavky? My máme řešení. ChondroFiller. Informace pro pacienty

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Analýza magnetických mikročástic mikroskopií atomárních sil

Potravinářské aplikace

VYROVNÁNÍ HANDICAPU ŽÁKŮ GVN J. HRADEC PŘI STUDIU PŘÍRODOVĚDNÝCH DISCIPLÍN PRAXÍ

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

Chrupavka a kost. Osifikace 605

Vlákna a textilie na bázi hyaluronanu

Summer Workshop of Applied Mechanics. Vliv mechanického zatížení na vznik a vývoj osteoartrózy kyčelního kloubu

Modelování a aproximace v biomechanice

Funkční a biomechanické vlastnosti pojivových tkání (sval, vazy, chrupavka, kost, kloub)

Vazivo. Chrupavka. Kost

Struktura a skladba potravin Magisterský studijní program. Přednáška 4.

Mendělejevova tabulka prvků

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Fyzikální principy tvorby nanovláken. 1. Úvod. D.Lukáš

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

ELEKTRICKÉ POLE V BUŇKÁCH A V ORGANISMU. Helena Uhrová

Kdo jsme. Vyrábíme aktivní látky pro farmaceutický a kosmetický průmysl pomocí biotechnologických procesů.

Téma: Testy životaschopnosti a Počítání buněk

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 3. TESTY ŽIVOTASCHOPNOSTI A POČÍTÁNÍ BUNĚK

Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy ( LF2 > Biofyzika

Živá soustava, hierarchie ž.s.

VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ TÉMATA PŘEDNÁŠEK

VÝVOJ MEDIN. Ing. Luboš Žilka,

Pojivo, mezibuněčná hmota a nárazníková funkce biologických struktur

Drug Delivery. Definice

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ONLINE BIOSENZORY PŘI HLEDÁNÍ KONTAMINACE PITNÉ VODY

Antigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu

Netkané textilie. Materiály 2

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu)

NANOMATERIÁLY, NANOTECHNOLOGIE, NANOMEDICÍNA

Výzkumné centrum buněčné terapie a tkáňových náhrad

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Nativní a rekombinantní Ag

Kvantové tečky. a jejich využití v bioanalýze. Jiří Kudr SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE CZ/FMP.17A/0436

Nanotechnologie a Nanomateriály na PřF UJEP Pavla Čapková

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

5. Lipidy a biomembrány

Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Moderní nástroje pro zobrazování biologicky významných molekul pro zajištění zdraví. René Kizek

Vliv viskosuplementace na tření a mazání kloubních chrupavek

Modul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček

Ž i v o t n o s t (= životaschopnost = vitalita = viabilita)

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Zpráva o postupu projektu TA

Nanostruktury a zobrazovací metody v medicíně

Trápívaly mě problémy svalů a kloubů teď mám ARTHROREVITAL. tobolky. unikátní směs optimální kloubní výživy a bioaktivních látek z 11 druhů bylin

VÝUKOVÝ MODUL MEMBRÁNOVÝCH PROCESŮ SYLABY PŘEDNÁŠEK TRANSPORT LÁTEK MEMBRÁNAMI MEMBRÁNOVÉ MATERIÁLY

2. Histologie: pojivové tkáně

Vstup látek do organismu

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Nanotechnologie. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

tuhost, elasticita, tvrdost, relaxace a creep, únava materiálu, reologické modely, zátěž a namáhání

Prů r v ů od o c d e e T -ex e kur u z r í Pe P t e r t a a M e M n e y n ja j r a ov o á

16:30 17:00 příchod hostů 17:00 18:00 představení jednotlivých firem v rozsahu 120 vteřin 18:00 22:00 neformální část akce

Životaschopnost. (= vitalita = viabilita) počet živých buněk. 100 = [%] počet všech buněk

F1190: Lipidy. Přednáška je podporována grantovými prostředky z programu: Reforma a rozvoj výuky Biofyziky pro potřeby 21. století

Vývoj a inovace nových nanomateriálů pro cílenou modifikaci cévních náhrad. NanoCeva

Návrhování experimentů pro biomedicínský výzkum pomocí metod DOE

Témata diplomových prací

MTI Cvičení č. 2 Pasážování buněk / Jana Horáková

Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta

Biologická léčiva. Co jsou to biosimilars a jak se vyrábějí. Michal Hojný

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

Nanokorektory v akci. Lepší a levnější než plastika, injekce a další invazivní zásahy do organizmu navíc naprosto bezpečné.

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Aplikace NTC chondrograftu TM První volba při léčbě chondrálních defektů

IMUNOCYTOCHEMICKÁ METODA JEJÍ PRINCIP A VYUŽITÍ V LABORATOŘI

OBSAH 1 ÚVOD Výrobek a materiál Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu ZDROJE DŘEVA... 13

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

TYPY KLOUBNÍCH SPOJENÍ

doc. RNDr. Renata Veselská, Ph.D., M.Sc. Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta MU

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

ANATOMIE A FYZIOLOGIE ÈLOVÌKA Pro humanitní obory. doc. MUDr. Alena Merkunová, CSc. MUDr. PhDr. Miroslav Orel

nano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL

Elektrostatické zvlákňování: Výroba polymerních nanovláken a jejich využití v kompozitních materiálechl

Microfluidic systems, advantages and applications Monika Kremplová, Mgr.

Program: Institucionální program pro veřejné vysoké školy pro rok 2016 Poskytovatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Materiálové inženýrství

STABHA přínosy a působení. Dokument vznikl ve spolupráci MDT International SA a Noviere.

Seminář pro maturanty

Geistlich Bio-Gide Shape Předtvarovaná dvouvrstvá vstřebatelná membrána pro tkáňovou regeneraci

Transkript:

NOVÉ TRENDY V REGENERATIVNÍ MEDICÍNĚ doc. RNDr. Evžen Amler, CSc.

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ Aplikace zákonitostí a metod inženýrství a přírodních věd na vývoj biologických náhrad sloužících k obnově, zachování nebo zlepšení funkcí tkání. Vývoj a využití arteficiálních v laboratoři připravených molekul, buněk, tkání a orgánů k obnově nebo náhradě defektní nebo poraněnéčásti těla. Interdisciplinarita buněčná biologie molekulární biologie inženýrství biomateriálů počítačové modelování mikroskopická analýza robotové technologie výroba bioreaktorů medicína Obory biologie chemie fyzika technologie inženýrství vývoj materiálů počítačové technologie medicína

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ Důvody vzniku a rozvoje umělé náhrady omezená životnost, nebezpečí infekce a tromboembolismus transplantace tkání a orgánů nedostatek donorů, imunosuprese tkáňové inženýrství a selektivní transplantace buněk náhrada tkáně živou tkání, která je konstruována tak, aby vyhovovala potřebám pacienta

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ Odběr Izolace a následná kultivace buněk Nosiče (scaffoldy), osazení a následná kultivace (3D) Implantace Detekce analýza vlastností

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ ODBĚR Izolace a následná kultivace buněk Nosiče (scaffoldy), osazení a následná kultivace (3D) Implantace Detekce analýza vlastností

Odběr tkání, buněk chirurgický zákrok lékař trend minimálně invazivní metody

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ Odběr IZOLACE A NÁSLEDNÁ KULTIVACE BUNĚK Nosiče (scaffoldy), osazení a následná kultivace (3D) Implantace Detekce analýza vlastností

autologní alogenní heterologní (xenogenní) Buňky diferencované (tkáňově specifické) kmenové Zdroj primární tkáň buněčné linie Požadavky neimunogenní vysoká proliferace dobrá manipulace schopnost diferenciace na různé specializované typy (v některých případech kmenové buňky) Stimulace růstu, diferenciace růstovými faktory

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ Odběr Izolace a následná kultivace buněk NOSIČE (SCAFFOLDY), OSAZENÍ A NÁSLEDNÁ KULTIVACE (3D) Implantace Detekce analýza vlastností

Nosiče (scaffoldy)

Nosiče (scaffoldy) Vlastnosti Biokompatibilita Bioresorbovatelnost Dostatečný přísun živin pro buňky Adekvátní vlastnosti NUTNOST VÝVOJE NOVÝCH NOSIČŮ

Nosiče (scaffoldy) vlákenné, pěnové, hydrogely, kapsle napodobení přirozeného prostředí - templáty extracelulárního prostředí Materiály přírodní syntetické polosyntetické

Nosiče (scaffoldy) Syntetické materiály lepší kontrola vlastností (pevnost, biodegradovatelnost, porosita, mikrostruktura) možnost inkorporace růstových faktorů přesná velikost a tvar možnost ovlivnění bioresorbovatelnost biokompatibilita neimunogennní podpora buněčného růstu indukce angiogenese

Nosiče (scaffoldy) první pokusy dvojrozměrné a nebiodegradovatelné materiály současný trend: trojrozměrné nosiče (3D) umožňují růst a diferenciaci buněk velká hustota buněk, rovnoměrné rozložení buněk biodegradabilní postupné odbourání a nahrazení novou funkční tkání nutnost kontroly růstu buněk různé modifikace nosičů adhezivní a neadhezivní povrchy, ligandy, liposomy...

Příprava nanovláken elektrostatické zvlákňování Technical University of Liberec, Czech Republic

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ Odběr Izolace a následná kultivace buněk Nosiče (scaffoldy), osazení a následná kultivace (3D) IMPLANTACE Detekce analýza vlastností

Implantace chirurgický zákrok vhodné období optimálně připravený implantát

TKÁŇOVÉ INŽENÝRSTVÍ Odběr tkáně Izolace a následná kultivace buněk Osazení nosičů (scaffoldů) a následná kultivace (3D) Implantace DETEKCE ANALÝZA VLASTNOSTÍ

Analýza vlastností v průběhu přípravy výsledné vlastnosti Detekce Některé možnosti hodnocení makroskopicky mikroskopicky histologicky viabilita buněk molekulárně biologické a biochemické biomechanické a další biofyzikální vlastnosti diagnostické a zobrazovací metody (NMR )

BIOREAKTORY zařízení, ve kterém probíhá biologický a/nebo biochemický proces při definovaných a kontrolovaných podmínkách (ph, teplota, tlak, přísun živin, odstraňování odpadu) KONSTRUKCE pomocí počítačových simulací matematické modely bioreaktorů

Bioreaktory Spinner-flask bioreactors baňka (láhev) s mícháním Rotating-wall vessels bioreactors - RWV nádoby s rotující stěnou dynamický laminární proud Hollow-fiber bioreactors bioreaktor s dutými vlákny proudění skrz nebo okolo vláken Direct perfusion bioreactors přímé promývání proudění scaffoldem s buňkami Bioreactors that apply controlled mechanical forces aplikace kontrolovaných mechanických sil

Bioreaktory a) odběr tkáně - lékař b) materiál c) izolace buněk d) kultivace buněk e) osázení scaffoldu f) příprava transplantátu g) monitorování a analýza procesu přípravy transplantátu h) klinická data pacienta i) určení a kontrola předem definovaných parametrů přípravy transplantátu j) implantace - lékař Bioreaktor budoucnosti

UMĚLÉ CHRUPAVKY NA BÁZI AUTOLOGNÍCH CHONDROCYTŮ

KLOUBNÍ CHRUPAVKA

Kloubní chrupavka stavba a složení Buňky chondrocyty (syntetizují vlákna a matrix) Mezibuněčná hmota kolagenní vlákna + amorfní matrix kolagen, kyselina hyaluronová, proteoglykany, glykoproteiny kolagen chondrocyt proteoglykan

Mezibuněčná hmota Kolagen Proteoglykan

Kloubní chrupavka Kloubní chrupavka hyalinní chrupavka Specializovaný typ pojivové tkáně s pevnou, pružnou matrix Pokrývá kloubní plochy, brání abrazi třecích ploch Vyrovnává otřesy a nárazy Tloušťka 0,5 6 mm S věkem klesá pružnost, snižuje se výška Porézní (chování podobné houbě); submikroskopické otvory (cca 6 nm) Zatížení pružná deformace vtlačována a vytlačována synoviální tekutina Zátěž chování určováno stupněm nasycenosti synoviální tekutinou zatížení z amorfní mezibuněčné hmoty chrupavek vytlačována synoviální tekutina do kloubní štěrbiny, roste hustota mezibuněčné hmoty odlehčení synoviální tekutina zpět do chrupavky (nasávána osmotickými silami proteoglykanů)

Chrupavky Bezcévnaté tkáně Vyživované difuzí z kapilár přilehlého kolagenního vaziva (perichondria) a synoviální tekutiny kloubní dutiny Velmi nízká mitotická aktivita chondrocytů Bez lymfatických cév a nervů Hojení pomalé, závislé na věku pacienta Větší defekty nereparabilní Novotvořená chrupavka je fibrózního typu biomechanicky méně kvalitní než hyalinní Nezatížená kloubní chrupavka vystavena trvalému tlaku 6 8 kg/cm 2 Bez zátěže (např. imobilizace kloubu) porušena látková výměna hlubších vrstev chrupavky degenerace chondrocytů Pro regeneraci optimální střídavé zatěžování

Kloubní chrupavka vrstvy zóny I POVRCHOVÁ oploštělé chondrocyty mezi kolagenními vlákny rovnoběžnými s kloubním povrchem II STŘEDNÍ vlákna systém oblouků vzdorujících tlaku (arkády), minimum mezib. hmoty a chondrocytů III HLUBOKÁ větší, kulovité buňky, orientovány do sloupců; produkují mezibuněčnou hmotu IV KALCIFIKOVANÁ velké chondrocyty a vazivová vlákna ve zvápenatělé mezibuněčné hmotě, přecházejí do kosti SUBCHONDRÁLNÍ KOST

OSTEOARTRÓZA osteo kost; arthritis poškození, otok + zánět klouby zátěž vysoký tlak poškození (ztenčení) chrupavky zbytnění (zvětšení) kosti ZDRAVÝ KLOUB OSTEOARTRÓZA Příčiny věk (okolo 50 let, neobvyklá do 40 let) pohlaví (častější u žen) obezita úrazy a operace kloubů (v mladším věku) dědičnost (zejména ruce, méně kolena a kyčle)

Osteoartróza

Osteoartróza

Osteoartróza

Osteoartróza

Osteoartróza

Osteoartróza terapie poškozené chrupavky Umělé náhrady kloubů (protézy) starší pacienti umělé náhrady kloubů (protézy) mladší pacienti omezená životnost protéz Nutnost vývoje a optimalizace alternativních léčebných metod Mozaiková plastika Autologní chondrocyty nedostatečná mechanická stabilita Autologní chondrocyty + nosiče autologní chondrocyty v biodegradovatelné trojrozměrné matrici

Mozaiková plastika

Autologní chondrocyty

buňky + biodegradovatelný trojrozměrný nosič Nosiče (scaffoldy)

Nosiče (scaffoldy) autologní chondrocyty a biodegradovatelný trojrozměrný nosič

VÝVOJ A TESTOVÁNÍ NOSIČŮ

Postup při vývoji nosiče

MTT test Zjišťování proliferace, diferenciace a metabolické aktivity buněk Výsledná barva roztoku odpovídá počtu metabolizujících buněk. Absorbance 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 1 2 3 4 Buňky Scaffold 1.den 3.den 7.den

Mikroskopické hodnocení izolace chondrocytů působení kolagenázy

Mikroskopické hodnocení proliferace chondrocytů Chondrogenní fenotyp po 4 dnech Fibroblast-like fenotyp po 7 dnech

Mikroskopické hodnocení kompozitní nosič osazený chondrocyty Chondrocyt

Buněčná viabilita konfokální mikroskopie nefixované nosiče živé buňky zeleně BCECF 2,7 -bis(2-carboxyethyl)-5(6)-carboxyfluorescein mrtvé buňky červeně PI propidium jodide

Chondrocyty na nosiči Fluorescenční mikroskopie, barveno propidium jodidem

Nosič a nosič s chondrocyty SEM nosič, želatina síťovaná pěna Konfokální mikroskopie nosič s buňkami, želatina, 15. den, propidium jodid

Konfokální mikroskopie Imunofluorescenční barvení proti kolagenu typu II (monoklonální protilátka proti kolagenu II: Ab anti-kolii, sekundární protilátka značená Cy3)

Histologie Barvení hematoxylin-eosinem (A) Detekce GAG: kyselé (C); neutrální (E)

Imunohistochemie Detekce kolagenu II

HISTOLOGIE A IMUNOHISTOLOGIE Nově vytvořená chrupavka důkaz GAG alcianová modř + PAS (ph 2,5) Původní chrupavka Zv. 40x Nově vytvořená chrupavka kolagen II Zv. 80x

Biomechanické testy Schéma a fotografie přístroje pro testování biomechanických vlastností. Zátěžový diagram nativní chrupavky a buněčných nosičů.

Implantace

Implantace

Implantace Poškození Implantát

Makroskopické hodnocení po 6 týdnech králíci

NANOTECHNOLOGIE A ŘÍZENÉ DODÁVÁNÍ LÉČIV Nosiče léků micely liposomy dendrimery tekuté krystaly nanočástice nanoporézní materiály molekulárně vtištěné polymery MICELY NANOČÁSTICE NANOČÁSTICE DENDRIMERY LIPOSOMY

LIPOSOMY pro řízené uvolňování léčiv

ŘÍZENÉ UVOLŇOVÁNÍ LÉČIV Dodávání léčiv (anglicky drug delivery) - doručení bioaktivní látky (léčiva) k cílové oblasti. Nejpoužívanější metody aplikace léčiv: perorální nasální (nosní) pneumoniální (inhalace) rektální riziko degradace, poškození nebo neefektivní inkorporace léčiva injekční forma podání proteinových a peptidových léků liposomy jako nosiče léčiv

ŘÍZENÉ UVOLŇOVÁNÍ LÉČIV Základem řízeného uvolňování léčiv (anglicky controlled drug delivery) je skutečnost, že při standardizovaných podmínkách má uvolňování léčiva z léků určitýčasový průběh a podle toho je nutné zajistit v místě účinku potřebný koncentrační spád. Fyzikální veličinou, která řídi rychlost uvolňování léčiva, je tedy proces difúze. Nosič léčiv je látka, která poskytuje časově kontrolované dodání, orgánově specifické cílení, ochranu, přetrvávající in vivo funkce a snížení toxicity léčiva. Vhodné nosiče léčiv: liposomy, albuminové mikročástice, rozpustné syntetické polymery, DNA komplexy, konjugáty protein-léčivo, nosiče erytrocytů a další biodegradabilní látky.

Espero Publishing, s.r.o. Struktura membrán

Struktury

LIPOSOMY V 60. letech minulého století publikoval Bangham sérii prací, ve kterých ukázal, že částice vznikající bobtnáním vysušeného filmu fosfolipidů ve vodě představují mono- a multilamelární struktury tvořené dvojvrstvami lipidů, které uzavírají ve svých vnitřních kompartmentech vodnou fázi. Liposomy, jak byly tyto útvary pojmenovány, se brzy staly oblíbeným modelem biologických membrán. Drawing of vesicle by Dr. André Pampel Universität Leipzig Fakultät für Physik und Geowissenschaften Avanti Polar Lipids

Vlastnosti membrána není propusná pro ionty a velké dipóly (proteiny a sacharidy) enkapsulované látky jsou chráněny před okolním prostředím amfifilní charakter nosiče hydrofilních i hydrofobních látek biokompatibilní nosičeřady substancí (léky, proteiny, peptidy, DNA, oligonukleotidy ) pro účely farmaceutické, kosmetické i biochemické cílená a řízená příprava různě vlastnosti - velikost (nanometry až mikrometry), složení membrány, množství enkapsulované látky, vlastnosti povrchu

Imunoliposomy

Imunoliposomy Modifikace povrchu liposomů specifické ligandy řízené-cílené (targeted) liposomy hydrofilní polymery s vysoce flexibilním hlavním řetězcem dlouhodobě cirkulující long-circulating liposomy značky monitorování osudu liposomů v buňce nebo organismu, příprava kontrastních liposomů pro zobrazovací metody deriváty lipidů s kladným nábojem, polymery s kladným nábojem vazba DNA a transfekce buněk protilátka nebo antigen imunodetekční systém

Klasifikace liposomů Podle velikosti malé unilamelární váčky (anglicky small unilamelar vesicles) velké unilamelární váčky (anglicky large unilamelar vesicles) velké multilamelární váčky (anglicky large multilamelar vesicles) Podle cirkulace in vivo klasické liposomy stericky stabilizované liposomy Podle lamelarity unilamelární multilamelární Podle aplikace diagnostické terapeutické Podle povrchového náboje s kladným nábojem (kationtové) / liposomální DNA vektory se záporným nábojem (aniontové) neutrální Podle specializace řízené-cílené (targeted) liposomy imunoliposomy transfeozomy liposomální DNA vektory LPDI, LPDII Banerjee et al. 2001

Liposomy jako nosiče léčiv

Liposomy jako nosiče léčiv Liposomy - nosiče léčiv ve farmaceutické a kosmetické oblasti: zásobníky sřízeným uvolňováním nosičové systémy k cílené orgánové distribuci (anglicky targeting) pomocná látka ke zlepšení absorpce léčiva do určených buněk Složení z přirozených a netoxických stavebních prvků vhodnější oproti jiným systémům, např. nanočásticím. Aplikace: nejčastěji parenterální a topická (nízká odolnost vůči žaludečnímu ph, enzymům v gastrointestiálním traktu a solím žlučových kyselin v tenkém střevě - nevhodné perorální podávání)

Degradace liposomů přesný mechanismus po kontaktu s buňkou není znám fůze s membránou endocytózy, fagocytózy uvolnění obsahu samovolným unikáním (propustnost), dfúzí, póry v membráně uvolňování lze ovlivnit např. teplotou, tlakem, ph, vlastnostmi povrchu (řízená a cílená interakce s receptory) pomocí ultrazvuku a rázových vln

Otevírání liposomů pomocí ultrazvuku AFM of liposomes before and after ultrasound application (Míčková et al. 2008) Shock-wave method (Šunka et al. 2006) Sonikace vhodná technika pro otevírání liposomů krátkodobá (minutová) ultrazvuková sonikace (intenzita I = 2 W/cm 2 při frekvenci f = 1 MHz) Technika rázových vln rázové vlny je možné dobře fokusovat a mají i podstatně menší vedlejší negativní účinky na organismus rázové vlny jsou velice perspektivním nástrojem pro řízené uvolňování léčiv ve tkáňovém inženýrství

NOSIČE OBSAHACENÉ O LIPOSOMY Výhody spojení s liposomy spojení materiálu s liposomy umožňuje další aplikace řízené otevírání liposomů cílenéřízení cílené uvolňování látek v těle pacienta

Nanovlákna obohacená o liposomy