Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2012

Podobné dokumenty
Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2012

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2012

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok 2012

553/2002 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 16. prosince 2002,

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově v roce 2011

Vyhodnocení imisní situace v Mostě v roce 2010

NAŘÍZENÍ MĚSTA č. 1/2006

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2014

č. 6/2011, kterým se vydává Místní regulační řád statutárního města Karviné

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

zdroj

1 Úvod. Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách

Příloha k nařízení statutárního města Ostravy č. 8/2010

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 45)

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok Obsah

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou v roce 2011

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok 2013

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2014 Stránka 1

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2018

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

VYHLÁŠKA. ovzduší veřejnosti. Předmět úpravy

Obsah. Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2016 Stránka 2

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Obsah. Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2015 Stránka 1

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

Znečištění ovzduší města Liberce

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Nařízení, kterým se mění nařízení č. 4/2005 Sb. hl. m. Prahy, kterým se vydává krajský regulační řád pro regulaci zdrojů v hlavním městě Praze. Čl.

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle 5 odst. 6 a 30 odst. 4 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (dále jen zákon ):

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 121 Rozeslána dne 4. listopadu 2009 Cena Kč 62, O B S A H :

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok Strana 1 (celkem 55)

Vyhodnocení imisní situace v Kralupech nad Vltavou za rok 2017 Stránka 1

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Ekologické centrum Most pro Krušnohoří zdroj informací a partner veřejnosti

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,


Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

LEGISLATIVNÍ OPATŘENÍ CHRÁNÍCÍ ZDRAVÍ ČLOVĚKA PŘED NEPŘÍZNIVÝMI VLIVY STAVEB

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Současný stav znečištěného ovzduší v kraji a plány do budoucna hotel Bezruč, Malenovice Zpracoval : Marek Bruštík

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Stanovení oblastí a stanic SVRS pro sezónu 2012/2013. Ondřej Vlček, Radostovice

Vyhodnocení imisní situace v Krupce za rok 2016

PŘIPOMÍNKY. k materiálu Ministerstva životního prostředí ČR

Únor CI2, o. p. s. KVALITA MÍSTNÍHO OVZDUŠÍ V OPAVĚ, 2016/2017 VÝSLEDKY SLEDOVÁNÍ INDIKÁTORU ECI A.5.

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Vyhodnocení imisní situace v Mostě za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok Obsah

Implementace vyhlášky č. 373/2009 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek

Vyhodnocení imisní situace v Litvínově za rok března Strana 1 (celkový počet 56)

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

Předběžné zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek v roce 2016 zpráva ČHMÚ ze dne

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Znečištěné ovzduší a lidské zdraví

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.5: Kvalita místního ovzduší v Praze Libuši v roce 2008

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Členění a hodnoty emisních limitů a specifických emisních limitů viz limit

TEZE NOVELY ZÁKONA O OCHRANĚ OVZDUŠÍ nový přístup k ochraně ovzduší v České republice

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Koncepční nástroje a jejich role Ing. Vladislav Bízek, CSc.

Přeshraniční informování o nestandardních událostech v chemickém průmyslu a jeho role v řešení problematiky pachové zátěže

AKTUALIZACE KRAJSKÉHO PROGRAMU KE ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

Nový zákon o ochraně ovzduší a jeho dopady. Mgr. Libor Cieslar odbor ochrany ovzduší Ministerstvo životního prostředí

Zkušenosti s aplikací nástrojů v rámci smogových situací na území Moravskoslezského kraje

Transkript:

Vyhodnocení imisní situace v Lomu za rok 2012 Zpracovatel: VÚHU a.s. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří tř. Budovatelů 2830/3 434 01 Most Datum zpracování: 28.03.2013 Bc. Dana Kovaříková, Ing. Radka Vlčková Schválila: Ing. Milena Vágnerová

Obsah 1 Úvod... 3 2 Základní charakteristika území... 4 2.1 OZKO Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší... 4 3 ECM a vyhodnocení imisní situace... 6 3.1 Informování o aktuální imisní situaci... 6 3.2 Dotazy a stížnosti... 8 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší... 8 3.2.2 Stížnosti na zápach... 9 4 Ochrana ovzduší dle legislativy do 01.09.2012... 11 4.1 Imisní limity dle NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb.... 12 4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování... 13 4.2.1 Signál upozornění překročení zvláštního imisního limitu pro SO 2, NO 2 a PM 10... 13 4.2.2 Signál regulace překročení zvláštního imisního limitu pro SO 2, NO 2 a PM 10... 14 4.2.3 Signál varování překročení zvláštního imisního limitu pro O 3... 14 4.3 Ukončení odvolání signálů upozornění, regulace nebo varování... 15 5 Ochrana ovzduší dle platné legislativy od 01.09.2012 nový zákon o ochraně ovzduší... 16 5.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší... 17 5.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace... 18 5.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 18 5.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10... 19 5.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3... 19 5.3 Ukončení smogové situace... 20 6 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu... 21 6.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu... 22 7 Vyhodnocení imisní situace za rok 2012... 24 7.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý... 24 ecmost@vuhu.cz Strana 1 (celkový počet 53)

7.1.1 SO 2 oxid siřičitý... 24 7.1.2 CO oxid uhelnatý... 26 7.2 H 2 S sulfan (dříve sirovodík)... 27 7.3 NO 2 oxid dusičitý... 30 7.4 O 3 přízemní ozon... 31 7.5 Prachové částice... 33 7.5.1 PM 10... 34 7.6 Aromatické uhlovodíky... 36 8 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2012... 39 8.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace... 39 8.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot (dříve signál upozornění). 39 8.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot (dříve signál regulace)... 40 8.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel... 41 9 Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu... 42 9.1 Grafy úrovně znečištění... 42 9.2 Souhrn průměrných ročních hodnot... 44 9.3 Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích... 45 9.4 Ukončení měření škodlivin změna Státní imisní sítě... 47 10 Závěr... 48 11 Zdroje... 49 12 Seznam zkratek... 50 13 Seznam tabulek, grafů a obrázků... 51 13.1 Seznam tabulek... 51 13.2 Seznam grafů... 51 13.3 Seznam obrázků... 52 Příloha č. 1... 53 ecmost@vuhu.cz Strana 2 (celkový počet 53)

1 Úvod Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) zpracovává vyhodnocení imisní situace v lokalitě Lom na základě dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Zdravotního ústavu (ZÚ) se sídlem v Ústí nad Labem, poskytovaných v rámci Dohody o spolupráci při vzniku a provozování Ekologického centra Most pro Krušnohoří a o výměně informací o životním prostředí (tzv. Memorandum o podpoře v příloze č. 1). Při zpracování imisní situace v Lomu za rok 2012 bylo využito také dostupných dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Mostě (benzen a toluen) a dat Zdravotního ústavu v Litvínově (sulfan). Aktuální data ze stanic automatizovaného imisního monitoringu jsou veřejně přístupná na internetových stránkách www.ecmost.cz. Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) informuje veřejnost prostřednictvím bezplatné Zelené linky 800 195 342 a regionálních médií. Vyhodnocení denních a tříhodinových průměrů i hodinových koncentrací odesílá ECM každý pracovní den Odboru životního prostředí Městského úřadu v Litvínově tabulku s týdenními průměry a hodnocením uplynulého období získávají pravidelně listy Homér a Mostecký deník. Každý měsíc jsou na webových stránkách ECM zpřístupněny grafické výstupy koncentrací vybraných znečišťujících látek z předcházejícího období, zveřejněno je roční zpracování imisní situace v sekci Ovzduší zpětné vyhodnocení. ECM pracuje s aktuálními neverifikovanými daty. ecmost@vuhu.cz Strana 3 (celkový počet 53)

2 Základní charakteristika území Mostecko, včetně města Lom, se nachází v klimatické oblasti T2, pro kterou je typické dlouhé, teplé a suché léto a krátká, mírně teplá a až velmi suchá zima. Průměrná roční teplota sledovaného území je 8,2 C. Roční úhrn srážek činí 499 mm a průměrný úhrn srážek ve vegetační době je 299 mm [1]. Časté zhoršení rozptylových podmínek v oblasti je způsobeno zejména její polohou v kotlině, uzavřené hradbou Krušných hor, jež vytvářejí tzv. srážkový stín. Dochází zde k inverznímu zvrstvení ovzduší, které omezuje možnost proudění vzduchu. Kombinací inverzní vrstvy vzduchu a slabého proudění větru se rozptylové podmínky stávají nepříznivými a dochází ke kumulaci znečišťujících látek, jež následně v ovzduší přetrvávají a hromadí se až do doby, než dojde ke změně meteorologických podmínek na stav příznivý pro rozptyl. Zhoršené rozptylové podmínky jsou charakteristické zejména v podzimních a zimních měsících, přízemní ozon je zvýšený zvláště v letním období. 2.1 OZKO Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Obec Lom i další oblasti Ústeckého kraje, se již dlouhodobě řadí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, aktuální zastoupení OZKO je z roku 2010 na obrázku č. 2 str. 5. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (dále jen OZKO) představují vymezená území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek (viz obrázek č. 1). Vymezení OZKO a jejich případné změny provádí Ministerstvo životního prostředí a 1x za rok jsou zveřejněny ve Věstníku MŽP. OZKO jsou také k dispozici ve formátu shapefile (.shp) na internetových stránkách Českého hydrometeorologického ústavu [2]. Mapa oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší za rok 2011 již není od ČHMÚ zpracována z důvodu legislativních změn. Dle nového zákona o ochraně ovzduší (č. 201/2012 Sb. platnost od 01.09.2012) budou mapy OZKO vytvářeny jako pětiletý průměr. Nově zpracovaný pětiletý průměr 2007 2011 (.shp) je již k dispozici na webových stránkách ČHMÚ [3]. ecmost@vuhu.cz Strana 4 (celkový počet 53)

Obrázek č. 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v celé ČR Zdroj: http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/vymezeni_oblasti/$file/ooo-ozko_2010-20120328.pdf Obrázek č. 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji Zóna Ústecký kraj Zdroj: http://www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/vymezeni_oblasti/$file/ooo-ozko_2010-20120328.pdf ecmost@vuhu.cz Strana 5 (celkový počet 53)

3 ECM a vyhodnocení imisní situace 3.1 Informování o aktuální imisní situaci Pro účely sledování čistoty ovzduší disponuje Ekologické centrum Most pro Krušnohoří (ECM) programovým vybavením, jenž umožňuje přenést a zobrazovat data z měřicích stanic imisního monitoringu. Využívána jsou data z měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústavu Ústí nad Labem, Zdravotního ústavu se sídlem v Ústí nad Labem a ČEZ, a.s. Spektrum sledovaných veličin zahrnuje SO 2, NO x, PM 10 a PM 2,5, H 2 S, ozon, benzen, toluen, xylen a základní meteorologické veličiny jako je teplota, vlhkost, rychlost a směr větru. Přehled imisních stanic, ze kterých jsou data denně stahována a vyhodnocována, je na obrázku č. 3. Obrázek č. 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 6 (celkový počet 53)

ECM získává data přes FTP schránku. Hodnoty jsou v této schránce obnovovány každou hodinu. Dispečeři ECM stahují aktuální data každé tři hodiny, vždy v 6, 8, 11, 14, 17 a 20 hod. Bezprostředně po jejich stažení jsou data převedena do zobrazitelného formátu a ověřena pomocí indexů kvality ovzduší dle ČHMÚ a také z hlediska přípustných imisních limitů, následně jsou hodnoty koncentrací zaznamenávány do denních protokolů. Poté jsou data konvertována do grafického formátu, vhodného pro prostředí internetu, a přes FTP protokol jsou aktualizována na webových stránkách ECM. V případě navýšení koncentrací vybraných znečišťujících látek je prováděna kontrola v kratších časových intervalech pro včasnou identifikaci překročení zvláštních imisních limitů (v novém zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou již uváděny jako tzv. prahové hodnoty). Grafy zobrazují každou měřenou škodlivinu samostatně a zahrnují měření za posledních 24 hodin. Umožňují tak získat aktuální přehled o vývoji znečištění ovzduší. Mimo aktuálního přehledu je na webových stránkách ECM přístupné také vyhodnocení měření za uplynulý měsíc. K dispozici jsou grafy uvádějící průměrné denní hodnoty a grafy zobrazující průběh hodnot všech měřených hodin. K informování veřejnosti o aktuální imisní situaci a nestandardních událostech v průmyslových podnicích s možným vlivem na stav ovzduší dochází prostřednictvím bezplatné telefonní linky 800 195 342. Dále ECM v týdenních intervalech vyhodnocuje imisní situaci na Mostecku pro Mostecký deník a týdeník Homér. V případě překročení zvláštních imisních limitů (v novém zákoně č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou již uváděny jako tzv. prahové hodnoty) v ovzduší je bezprostředně informováno Rádio Most, energetický dispečink Czech Coal a.s., zástupci Odboru životního prostředí a mimořádných událostí Magistrátu města Mostu a Odboru životního prostředí Městského úřadu Litvínov. ECM také zpracovává každý měsíc měsíční přehled koncentrací škodlivin a od roku 2012 i roční zprávu o imisní situaci v Lomu. Elektronickou poštou jsou bezplatně informováni o vyhlášení nebo odvolání smogové situace zájemci, kteří o tuto službu požádají prostřednictvím webových stránek ECM, e-mailem (ecmost@vuhu.cz) nebo telefonicky na bezplatné Zelené lince 800 195 342. ecmost@vuhu.cz Strana 7 (celkový počet 53)

3.2 Dotazy a stížnosti 3.2.1 Dotazy na kvalitu ovzduší V rámci poradenské služby a poskytování informací o životním prostředí zodpovídají dispečeři ECM denně dotazy na aktuální stav ovzduší. Tuto informaci využívají zejména učitelé mateřských škol, ale i maminky s dětmi, či občané se zdravotními problémy. V roce 2012 Ekologické centrum Most zodpovědělo 1937 dotazů, čímž lze dle počtu přijatých dotazů zhodnotit rok 2012 jako nadprůměrný. Průměr počtu přijatých dotazů v letech 2000 2012 činí cca 963 dotazů. Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2012 je uveden v grafu č. 1. V období 2000 až 2012 se jedná o druhé nejvyšší zastoupení počtu dotazů. V předchozím roce 2011 byl zaznamenán větší výskyt smogových epizod, který také zvýšil zájem a tím i počet dotazů na stav ovzduší zejména v zimních měsících. Graf č. 1: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM Celkem 98,2 % všech přijatých dotazů se týkalo tématu ovzduší. Procentuální zastoupení tazatelů dle bydliště je uvedeno v grafu č. 2. V přehledu tazatelů z řad veřejnosti i občanů je evidováno 63,7 % (1234) dotazů z města Mostu, 10,5 % (203) z Litvínova a 5,8 % (113) z Chomutova. Pouze 1,2 % (24) tazatelů neuvedlo adresu bydliště nebo sídlo organizace. ecmost@vuhu.cz Strana 8 (celkový počet 53)

Graf č. 2: Přehled dotazů za rok 2012 dle bydliště tazatele Zdroj: Zpracovalo ECM 3.2.2 Stížnosti na zápach Z celkového počtu přijatých stížností od roku 2000 (viz graf č. 3) je patrný nejvyšší počet přijatých stížností z České republiky právě v uplynulém roce 2012. Vyšší zastoupení počtu stížností je také zaznamenáno v letech 2005, 2006 a 2011. Naopak zastoupení stížností z příhraničí Saska od roku 2010 postupně klesá. Oproti minulému roku nebyl evidován žádný dotaz ani stížnost ze saského pohraničí. Vyšší zastoupení stížností je podmíněno nejen vznikem pachových epizod, ale také vyšší informovaností občanů a jejich zájmem řešit stav ovzduší. Graf č. 3: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 9 (celkový počet 53)

V rámci evidence dotazů od občanů bylo přijato ECM v roce 2012 celkem 38 stížností, z toho 29 stížností se týkalo zápachu. Pouze 2 stížnosti byly na hluk, 1 stížnost byla zaměřena na prašnost. Také 2 stížnosti na zápach byly přijaty v Kralupech nad Vltavou, pro hodnocení tohoto regionu však nebyly zařazeny do následujících grafů č. 4 a 5. Celkem 17 stížností bylo zaznamenáno v Mostě, 2 v Litvínově a 8 v Chomutově. Nejpočetnější měsíc z hlediska stížností (graf č. 5) byl měsíc srpen (9 stížností), v měsících květen a prosinec bylo zaznamenáno shodně 7 stížností. Nejméně bylo evidováno v září (1 stížnost). Graf č. 4: Přehled stížností za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM Graf č. 5: Přehled stížností dle lokality za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM ecmost@vuhu.cz Strana 10 (celkový počet 53)

4 Ochrana ovzduší dle legislativy do 01.09.2012 Posuzování stavu znečištění ovzduší vychází ze stanovení tzv. imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v nařízení vlády č. 597/2006 Sb., změněném nařízením vlády č. 42/2011 Sb., a ve vyhlášce MŽP č. 373/2009 Sb. Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. jsou stanoveny imisní limity škodlivin, podmínky, způsob sledování, posuzování a hodnocení, a řízení kvality ovzduší, nařízení č. 42/2011 Sb. mimo jiné doplňuje imisní limity pro ochranu zdraví i cílový imisní limit pro ochranu zdraví nově o limity pro PM 2,5. Přehled imisních limitů pro ochranu zdraví viz tabulka č. 1. Vyhláška MŽP č. 373/2009 Sb. stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, určuje zásady pro vypracovávání a provozování krajských a místních regulačních řádů a rovněž způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečišťování ovzduší veřejnosti. Přehled imisních limitů pro ochranu zdraví pro O 3 a PM 2,5 viz tabulka č. 2. Vyhláška č. 373/2009 Sb. platí od listopadu 2009 a upravuje se jí původní vyhláška č. 553/2002 Sb. K zvláštním imisním limitům pro oxid dusičitý, oxid siřičitý a přízemní ozon přibyla závazná hodnota pro prachové částice frakce PM 10. Tyto prachové částice mohou mít významný negativní vliv na zdraví obyvatel. Zvýšení koncentrací těchto látek v ovzduší, zejména za nepříznivých rozptylových podmínek, ovlivňuje nejen silniční doprava, ale i spalování nekvalitních paliv v domácnostech. Dne 01.09.2012 vstoupil v platnost nový zákon o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb., který mimo jiné nově definuje pojmy smogové situace a zahrnuje v sobě i imisní limity a původní zvláštní imisní limity (nyní prahové hodnoty), které dříve byly stanoveny ve vyhláškách č. 597/2006 Sb. a 373/2009 Sb. ecmost@vuhu.cz Strana 11 (celkový počet 53)

4.1 Imisní limity dle NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. Tabulka č. 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb. Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení za rok SO 2 1 hodina 350 24 oxid siřičitý 24 hodin 125 3 PM 10 24 hodin 50 35 prachové částice kalendářní rok 40 0 PM 2,5 kalendářní rok 25 0 NO 2 1 hodina 200 18 oxid dusičitý kalendářní rok 40 0 CO oxid uhelnatý maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 10 000 0 benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: nařízení vlády 597/2006 Sb. změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb. Cílový imisní limit Úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době. Tabulka č. 2: Cílový imisní limit pro ochranu zdraví Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O 3 troposférický ozon maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* * Cílový imisní limit pro PM 2,5 je stanoven pro rok 2015 a je vyjádřen jako průměr ročních průměrných úrovní znečištění ovzduší PM 2,5 za roky 2013, 2014 a 2015 ve všech městských pozaďových lokalitách. Hodnoty jsou zjišťovány z míst odběru vzorků zřízených podle bodu 1.6 části A přílohy č. 5 k tomuto nařízení.". Zdroj: nařízení vlády č. 597/2006 Sb. (změněné nařízením vlády č. 42/2011 Sb.) a 373/2009 Sb. Částice PM 2,5 byly přiloženy dle nařízení vlády č. 42/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší. 120 25x v průměru za 3 roky PM 2,5 roky 2013, 2014 a 2015 * 20 0 ecmost@vuhu.cz Strana 12 (celkový počet 53)

4.2 Podmínky vzniku a vyhlášení signálů upozornění, regulace a varování Při významném zhoršení kvality ovzduší jsou vyhlašovány Ministerstvem životního prostředí resp. Českým hydrometeorologickým ústavem tzv. signály v případě, že dojde k překročení některého ze stanovených zvláštních imisních limitů koncentrací vybraných znečišťujících látek. Signály (upozornění, regulace a varování) jsou stanoveny dle vyhlášky č. 373/2009 Sb. v příloze č. 1 při překročení tzv. zvláštních imisních limitů u škodlivin SO 2, NO 2, PM 10 nebo O 3. Přehled zvláštních imisních limitů je uveden v tabulce č. 3. Vydávání signálů upozornění a regulace k omezení emisí ze zdrojů znečišťování ovzduší na území kraje za situací, při nichž dochází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v Ústeckém kraji k nadměrnému znečištění ovzduší (smogová situace), je upraveno a specifikováno Krajským regulačním řádem Ústeckého kraje, včetně seznamu subjektů pro předávání signálu upozornění a signálu regulace i stanovení provozoven, jejichž zdroje znečištění mají vliv na úroveň znečištění ovzduší ve vymezeném území. 4.2.1 Signál upozornění překročení zvláštního imisního limitu pro SO 2, NO 2 a PM 10 Signál upozornění následuje po: a) překročení hodinového průměru koncentrace: oxidu siřičitého 250 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, oxidu dusičitého 200 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, troposférického ozonu 180 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) překročení 24hodinového průměru koncentrace: suspendovaných částic PM 10 100 µg/m 3. Pokud čtyřiadvacetihodinové koncentrace prachových částic překročí hodnotu 100 mikrogramů na metr krychlový, vydává Český hydrometeorologický ústav signál upozornění. Při překročení hranice 150 mikrogramů je již vydán signál regulace. Příslušné úřady pak mohou vyhlásit opatření (například zákaz vjezdu aut do center měst nebo omezování výroby). ecmost@vuhu.cz Strana 13 (celkový počet 53)

4.2.2 Signál regulace překročení zvláštního imisního limitu pro SO 2, NO 2 a PM 10 Signál regulace je vyhlašován v případě překročení zvláštních imisních limitů alespoň na polovině měřicích lokalit. Signál regulace následuje po: a) překročení hodinového průměru koncentrace: oxidu siřičitého 500 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, oxidu dusičitého 400 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) překročení 24 hodinového průměru koncentrace: suspendovaných částic PM 10 150 µg/m 3. 4.2.3 Signál varování překročení zvláštního imisního limitu pro O 3 Signál varování následuje po překročení hodinového průměru koncentrace: troposférického ozonu 240 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách. Tabulka č. 3: Zvláštní imisní limity pro vyhlášení signálu upozornění, signálu regulace nebo signálu varování SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý O 3 troposférický ozon PM 10 suspendované částice SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 suspendované částice O 3 troposférický ozon Signál upozornění 250 µg/m 3 200 µg/m 3 180 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace Signál regulace 500 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace 400 µg/m 3 ve 3 po sobě následujících hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace Signál varování 240 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování ve znění změny č. 373/2009 Sb. ecmost@vuhu.cz Strana 14 (celkový počet 53)

4.3 Ukončení odvolání signálů upozornění, regulace nebo varování Signál upozornění, signál regulace nebo signál varování odvolává MŽP prostřednictvím jím zřízené právnické osoby v případě, že platí následující podmínky: na žádné měřicí stanici reprezentativní pro vymezené území není překročen příslušný zvláštní imisní limit, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin v případě oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a troposférického ozonu nebo 24 hodin v případě suspendovaných částic PM 10 a není na základě meteorologické předpovědi očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu koncentrací pod hodnoty zvláštních imisních limitů; časový interval 12 hodin se v případě oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a troposférického ozonu zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou; v případě překročení zvláštního imisního limitu pro suspendované částice PM 10 v provozovnách podle bodu 1.2. vyhlášky č. 373/2009 Sb., zabývajících se výrobou tepla a elektrické energie, jsou uplatňována pouze opatření pro regulaci těch stacionárních zdrojů, které jsou skládkami paliv nebo popílku, nebo zauhlováním a které jsou provozovány v souvislosti s provozem zvláště velkých spalovacích zdrojů. Opatření jsou směřována především k omezení emisí suspendovaných částic PM 10 a jejich opětovného víření. Regulaci podle ústředního regulačního řádu podléhají pro území Ústeckého kraje stacionární zdroje v níže uvedených provozovnách při překročení zvláštních imisních limitů (tabulka č. 4). Tabulka č. 4: Regulaci podléhající stacionární zdroje na území Ústeckého kraje Regulaci podléhající stacionární zdroje pro oxid dusičitý ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 1; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; United Energy a.s., Teplárna Komořany pro oxid siřičitý ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 1; ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2; pro suspendované částice PM 10 ČEZ, a.s., Elektrárna Prunéřov 2; ČEZ, a.s., Elektrárna Počerady; ČEZ, a.s., Elektrárna Tušimice 2; AGC Flat Glass Czech a.s., člen AGC Group, závod Řetenice; ČEZ, a.s., Elektrárna Ledvice; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 700; UNIPETROL RPA, s.r.o., Teplárna T 200; United Energy a.s., Teplárna Komořany; Mondi Štětí a.s., provozovna Štětí; Lafarge Cement, a.s. provozovna Čížkovice,; Dalkia Česká republika, a.s., Teplárna Trmice; UNIPETROL RPA, s.r.o., výrobna močoviny; Lovochemie, a.s., provozovna Lovosice. Zdroj: Vyhláška č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování ve znění změny č. 373/2009 Sb. ecmost@vuhu.cz Strana 15 (celkový počet 53)

5 Ochrana ovzduší dle platné legislativy od 01.09.2012 nový zákon o ochraně ovzduší Hodnocení stavu znečištění ovzduší vychází z definování imisních limitů pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který nahradil dosavadní zákon č. 86/2002 Sb. Tento nový zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie. Příloha č. 6 výše uvedeného zákona stanovuje informativní a regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a prachové částice PM 10, a také informativní a varovnou prahovou hodnotu pro troposférický ozon, které jsou závazné pro vyhlašování a odvolávání smogové situace. Předchozí vyhlášky a nařízení vlády uvedené v kapitole 4 jsou zrušeny vydáním nového zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. V souladu se zákonem o ochraně ovzduší byla vydána i vyhláška č. 330/2012 Sb., o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích. Nová imisní vyhláška upravuje: 1) způsob a podmínky posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, 2) rozsah informování veřejnosti o úrovni znečištění, 3) rozsah informací podávaných veřejnosti při vzniku smogové situace. Vyhláška nahrazuje a navazuje na nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, a vyhlášku č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti, ve znění pozdějších předpisů. Oproti předchozí právní úpravě neobsahuje vyhláška č. 330/2012 Sb. přípustné úrovně znečištění (imisní limity) ani podmínky vyhlášení a ukončení smogových situací, které jsou uvedeny přímo v zákoně o ochraně ovzduší (příloha č. 1 a č. 6 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). ecmost@vuhu.cz Strana 16 (celkový počet 53)

5.1 Imisní limity dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Imisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 5 a 6. Tento nový zákon o ochraně ovzduší ruší předchozí vydané vyhlášky a nařízení vlády. Tabulka č. 5: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální počet překročení SO 2 oxid siřičitý PM 10 prachové částice 1 hodina 350 24 24 hodin 125 3 24 hodin 50 35 kalendářní rok 40 0 PM 2,5 kalendářní rok 25 0 NO 2 oxid dusičitý CO oxid uhelnatý 1 hodina 200 18 kalendářní rok 40 0 maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 10 000 0 benzen kalendářní rok 5 0 Zdroj: Příloha č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Tabulka č. 6: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit (μg/m 3 ) Maximální tolerovaný počet překročení O 3 troposférický ozon maximální denní 8hodinový klouzavý průměr* *Maximální denní osmihodinová průměrná koncentrace se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů a aktualizovaných každou hodinu. Každý osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí, to jest první výpočet je proveden z hodinových koncentrací během periody 17:00 předešlého dne a 01:00 daného dne. Poslední výpočet pro daný den se provede pro periodu od 16:00 do 24:00 hodin. Zdroj: Příloha č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 120 25x v průměru za 3 roky ecmost@vuhu.cz Strana 17 (celkový počet 53)

5.2 Podmínky vzniku a vyhlášení smogové situace Smogová situace je dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, vyhlášena při překročení některé z prahových hodnot (tj. informativní, regulační nebo varovné) vybrané znečišťující látky. Informativní a regulační prahové hodnoty a jejich překročení jsou stanoveny pro škodliviny oxid siřičitý, oxid dusičitý nebo prachové částice PM 10. Informativní a varovná prahová hodnota je definována samostatně pouze pro troposférický ozon. Seznam měřicích lokalit a jejich reprezentativnost pro konkrétní území v rámci zóny nebo aglomerace je stanoven ve Věstníku Ministerstva životního prostředí (ZÁŘÍ/2012). Přímý odkaz ke stažení zde: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/ec084045b2659a56c1257a92002b5ed5/$file/vestnik_9_2012.pdf V následujícím přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky jednotlivých prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky. 5.2.1 Informativní prahová hodnota pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 250 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 200 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 100 µg/m 3 ve dvou po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. ecmost@vuhu.cz Strana 18 (celkový počet 53)

5.2.2 Regulační prahové hodnoty pro SO 2, NO 2 a částice PM 10 Regulační prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na polovině měřicích lokalit reprezentativních pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila a) hodinová průměrná koncentrace oxidu siřičitého hodnotu 500 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, b) hodinová průměrná koncentrace oxidu dusičitého hodnotu 400 µg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách, nebo c) dvacetičtyřhodinová průměrná koncentrace částic PM 10 hodnotu 150 µg/m 3 ve třech po sobě následujících dnech a zároveň je za posledních 6 hodin alespoň na polovině měřicích stanic reprezentativních pro danou oblast rostoucí trend hodinových koncentrací částic PM 10. Trend koncentrací částic PM 10 se vyhodnocuje z časové řady klouzavých dvanáctihodinových průměrů hodinových koncentrací. 5.2.3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon O 3 Informativní prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 180 µg/m 3. Varovná prahová hodnota je považována za překročenou v případě, že alespoň na jedné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 překročila hodinová koncentrace troposférického ozonu hodnotu 240 µg/m 3. Podmínky vzniku a ukončení smogových situací jsou uvedeny v příloze č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Přehled všech uvedených prahových hodnot je uveden v následující tabulce č. 7. ecmost@vuhu.cz Strana 19 (celkový počet 53)

Tabulka č. 7: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty Informativní prahová hodnota pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý 250 µg/m 3 200 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách PM 10 částice 100 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve dvou po sobě následujících dnech Regulační prahové hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM 10 SO 2 oxid siřičitý NO 2 oxid dusičitý PM 10 částice 500 µg/m 3 400 µg/m 3 Při překročení uvedeného hodinového průměru koncentrace ve 3 po sobě následujících hodinách 150 µg/m 3 Při překročení 24hodinového průměru koncentrace ve třech po sobě následujících dnech Informativní prahová hodnota O 3 Varovná prahová hodnota O 3 Informativní a varovná prahová hodnota pro troposférický ozon 3 Při překročení hodinové 180 µg/m koncentrace 3 Při překročení hodinové 240 µg/m koncentrace Všechny výše uvedené úrovně znečištění ovzduší se vztahují na standardní podmínky - objem přepočtený na teplotu 293,15 K a normální tlak 101,35 kpa. Zdroj: Příloha č. 6 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší 5.3 Ukončení smogové situace Smogová situace je ukončená, pokud na žádné měřicí lokalitě reprezentativní pro úroveň znečištění v oblasti minimálně 100 km 2 není překročena žádná prahová hodnota, přičemž tento stav trvá nepřetržitě alespoň 12 hodin a na základě meteorologické předpovědi není očekáváno obnovení meteorologických podmínek podmiňujících smogovou situaci v průběhu 48 hodin následujících po poklesu úrovní znečištění pod prahové hodnoty. Časový interval 12 hodin se zkracuje až na 3 hodiny v případě, že meteorologické podmínky nelze označit jako podmiňující smogovou situaci a podle meteorologické předpovědi je téměř vyloučeno, že v průběhu nejbližších 48 hodin takové podmínky opět nastanou. ecmost@vuhu.cz Strana 20 (celkový počet 53)

6 Měřicí stanice pro vyhodnocení imisní situace v Lomu Pro zpracování této zprávy o imisní situaci v Lomu byla použita data z měřicí stanice Lom ČHMÚ, umístěné v blízkosti obcí Lom a Mariánské Radčice. V tabulce č. 8 jsou uvedeny základní údaje o měřicí stanici včetně měřených škodlivin, její umístění je na obrázcích č. 4 6. Měřicí stanice se řadí mezi tzv. stanice pozaďové. Pozaďové stanice jsou umístěny v nezatížených lokalitách a měří pozadí regionů, měst a průmyslových oblastí. Rozhodujícím kritériem pro pozaďovou stanici by mělo být, že stanice není přímo ovlivněna žádným zdrojem. Přirozené imisní pozadí se v ovzduší vyskytuje nezávisle na lokálních antropogenních zdrojích. Poloměr reprezentativnosti stanice se zde liší podle typu oblasti: u stanic městských a předměstských: více než 1 1,5 km, u stanic venkovských: více než 5 až cca 60 km (v ČR se většinou pohybuje od 10 do 20 km) [4]. Obrázek č. 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 21 (celkový počet 53)

6.1 Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu Tabulka č. 8: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu Kód lokality: Název: Stát: Vlastník: Kraj: Okres: Obec (ZÚJ): Zkratka: EOI - typ stanice: EOI - typ zóny: EOI - charakteristika zóny: Ekosystémy: EOI B/R - podkategorie: Základní údaje ULOM Lom Česká republika Český hydrometeorologický ústav Ústecký Most Mariánské Radčice Klasifikace B/R/IN-NCI pozaďová venkovská průmyslová;přírodní příměstská Adresa lokality (nepovinné) Správce lokality, adresa ČHMÚ - pob. Ústí n/labem Tel.: 472706056 Pošt. přihrádka 2 Fax:.: 472706024 40011 Ústí n/labem E-mail: janatova@chmi.cz Lokalizace Zeměpisné souřadnice: 50 35 8.757" sš 13 40 24.305" vd Nadmořská výška: 265 m Doplňující údaje Terén: rovina, velmi málo zvlněný terén Krajina: trvalý travní porost, téměř bez zástavby Reprezentativnost: oblastní měřítko - městské nebo venkov (4-50 km) Umístění Otevřená plocha v podhůří Krušných hor. V okolí několik opuštěných budov (objekty dolů), jeden obydlený dům. Kód ULOMA ULOMM Seznam měřicích programů: Typ Automatizovaný měřicí program Manuální měřicí program ULOM0 Měření těžkých kovů v PM 10 Datum vzniku: 12.11.2004 Měřené znečišťující látky: Zdroj: ČHMÚ Vznik a zánik měřicího místa: Datum zániku: SO 2, NO 2, PM 10, O 3, NO x, NO ecmost@vuhu.cz Strana 22 (celkový počet 53)

Obrázek č. 5: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ Zdroj: www.mapy.cz Obrázek č. 6: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ bližší pohled Zdroj: www.mapy.cz ecmost@vuhu.cz Strana 23 (celkový počet 53)

7 Vyhodnocení imisní situace za rok 2012 7.1 Oxid siřičitý, oxid uhelnatý Oxid siřičitý a oxid uhelnatý nepředstavují v současnosti významnou škodlivinu pro zdraví obyvatel Mostecka. Koncentrace těchto znečišťujících látek byly v uplynulých letech velice nízké a ani celorepublikově nedochází k mimořádným navýšením jejich koncentrací. Z tohoto důvodu není prováděn další monitoring na stanicích Lom ČHMÚ a Most ČHMÚ, měřicí stanice Litvínov ZÚ však monitoring oxidu siřičitého stále provozuje. 7.1.1 SO 2 oxid siřičitý Oxid siřičitý není od roku 1997, kdy došlo k odsíření velkých zdrojů emisí oxidů síry (průmyslové podniky, hnědouhelné elektrárny), škodlivinou, jež by závažně ohrožovala zdraví obyvatel, ačkoliv v lokalitách, kde je soustředěno více malých spalovacích zdrojů, jimiž jsou zejména domácí topeniště, je riziko zvyšování SO 2 podstatně vyšší. Ani nový zákon o ochraně ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší) neumožňuje v případě fyzických osob (souseda) vstupovat do domácností za účelem kontroly lokálních topenišť a vytápění nekvalitním palivem, které je pro mnoho lidí nejpřijatelnějším řešením zejména z finančního hlediska. Úřady mohou i bez vstupu do obydlí zkontrolovat pouze přípustnou tmavost kouře. Pro zjišťování tmavosti kouře se používá tzv. Ringelmannova stupnice (obrázek č. 7), která je složena ze šesti čtvercových polí na bílém podkladě, odpovídající příslušným stupňům tmavosti kouře. Úřad, který tmavost kouře měřil, vyhodnotí, zda naměřené výsledky jsou v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší. V případě, že tomu tak není, přistoupí k řešení přestupku. Jedná-li se o první porušení zákona, je možné situaci řešit nařízením určitých nápravných opatření s cílem zlepšení provozu kotle, tj. např. vyčištění kotle, komína, seřízení kotle, používání paliva apod. Jde-li ovšem o opakované porušování zákona, pak úřad přistoupí k uložení pokuty. ecmost@vuhu.cz Strana 24 (celkový počet 53)

Obrázek č. 7: Ringelmannova stupnice šedi pro zjišťování tmavosti kouře Zdroj: Arnika - http://arnika.org/co-do-kamen-nepatri Průměrné roční koncentrace SO 2 na měřicích stanicích Lom ČHMÚ a Litvínov ZÚ lze porovnat v tabulce č. 9. Zatímco na stanici Litvínov došlo ke snížení ročního průměru oproti roku 2011 o 30,8 %, pokles na stanici v Lomu byl téměř neznatelný, naopak téměř o 20 % horší ve vztahu k roku 2010. Tabulka č. 9: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO 2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 SO 2 Lom ČHMÚ μg/m 3 15,3 15,1 10,9 11,8 11,4 14,9 14,2 SO 2 Litvínov ZÚ μg/m 3 17,8 18,6 19,5 21,6 26 16,9 11,7 Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví 350 μg/m 3 max. 24x za rok Denní imisní limit pro ochranu zdraví 125 μg/m 3 max. 3x za rok Informativní prahová hodnota 250 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 500 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ V grafech č. 6 a 7 jsou uvedeny průměrné hodinové a denní koncentrace SO 2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ. Maximální hodinová hodnota 451,4 μg/m 3 byla dosažena dne 20. 8. 2012 v časných ranních hodinách, hodinový limit pro ochranu zdraví (350 μg/m 3 max. 24x za rok) byl překročen celkem 3x. Graf č. 7 vykazuje zvýšené denní koncentrace mimo podzimních a zimních měsíců také v srpnu. Průměrné denní koncentrace překročily hodnotu 50 μg/m 3 celkem v 10 případech, hodnotu 100 μg/m 3 však nepřesáhly ani v jednom případě. ecmost@vuhu.cz Strana 25 (celkový počet 53)

Graf č. 6: Průměrné hodinové koncentrace SO 2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Graf č. 7: Průměrné denní koncentrace SO 2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 7.1.2 CO oxid uhelnatý Oxid uhelnatý v současné době nepředstavuje nebezpečí pro zdraví obyvatel, a to nejen na Mostecku. Maximální naměřené hodnoty 8hodinové koncentrace v posledních letech byly významně nízké, hluboko pod limitní hodnotou 10 000 μg/m 3. ecmost@vuhu.cz Strana 26 (celkový počet 53)

7.2 H 2 S sulfan (dříve sirovodík) Sulfan není na měřicí stanici Lom ČHMÚ monitorován, vzhledem k jeho častým vysokým koncentracím na měřicí stanici Litvínov ZÚ však lze usuzovat na ovlivnění stavu ovzduší ve sledované lokalitě Lom, zejména v souvislosti s jeho pachovou zátěží, proto jsou grafy průběhu znečištění ovzduší H 2 S v Litvínově zařazeny do této zprávy. Ve sledovaném období došlo k překročení hodnoty pro ochranu proti obtěžování zápachem ve 4 115 naměřených půlhodinách z celkového počtu 16 919 měřených půlhodin (24,3 %), v roce 2011 to bylo pouze 1 502 půlhodin překročení z celkového množství 16 491 měřených půlhodin (9,1 %), zato v roce 2010 byl hygienický limit překročen celkem 8 945x z celkového množství 13 775 měřených půlhodin (64,9 %). Stanovená hodnota pro ochranu proti obtěžování zápachem činí 7 μg/m 3 (dle tabulky referenčních koncentrací vydané Státním zdravotním ústavem [5]), bývá však často mnohonásobně překračována. Pro přehled jsou přiloženy grafy průměrných denních a hodinových hodnot (viz graf č. 6 9) z měřicí stanice Litvínov ZÚ. V těchto naměřených koncentracích sulfan nezpůsobuje vážnější zdravotní rizika, přesto jeho intenzivní obtěžování zápachem u sensitivních jedinců může vyvolávat nevolnosti nebo bolesti hlavy. V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ, je zde patrné, že nejvyšší průměrná roční koncentrace byla zaznamenána v roce 2010 (13,5 μg/m 3 ), druhá nejvyšší je z minulého roku 2012 (6 μg/m 3 ). Tabulka č. 10: Průměrné roční koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 H 2 S μg/m 3 4,1 2,8 2,8 5,7 13,5 4,2 6,0 Půlhodinový hygienický limit - 7 μg/m 3 Pozn. tabulka průměrných ročních koncentrací sulfanu z měřicí stanice Litvínov ZÚ je uvedena pro zdokumentování vysokých koncentrací této škodliviny v sledované oblasti. Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Ve své akutní formě je otrava sulfanem hlavně výsledkem účinků na nervový systém. Při koncentracích 15 mg/m 3 a vyšších vyvolává sulfan zánět spojivek. K vážnému poškození ecmost@vuhu.cz Strana 27 (celkový počet 53)

očí dochází při koncentracích sulfanu 70 mg/m 3. Při ještě vyšších koncentracích (nad 225 mg/m 3, tj. nad 150 ppm) sulfan paralyzuje čichové vnímání, takže zápach přestává působit jako varovný signál. Graf č. 8 dokládá překračování limitů pro obtěžování zápachem v období let 2010 až 2012, které je velmi proměnlivé. Nejvyšší procentuální překročení limitu pro obtěžování zápachem H 2 S bylo zaznamenáno v roce 2010. Graf č. 8: Procentuální zastoupení překročení limitu H 2 S pro obtěžování zápachem v letech 2010 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Vzhledem k tomu, že hygienický limit pro sulfan je sledován v půlhodinových intervalech, je do hodnocení zařazen i graf s jeho půlhodinovými koncentracemi (graf č. 9), neboť při hodinovém sledování dochází k překrytí nejvyšších koncentrací, jak je patrné z porovnání grafů č. 9 a 10. Zatímco hodinové hodnoty dosáhly svého maxima 20.08.2012 84,3 mg/m 3, půlhodinové maximum vyvrcholilo 10.05.2012 hodnotou 151,9 mg/m 3. ecmost@vuhu.cz Strana 28 (celkový počet 53)

Graf č. 9: Průměrné půlhodinové koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Graf č. 10: Průměrné hodinové koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Graf č. 11: Průměrné denní koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem ecmost@vuhu.cz Strana 29 (celkový počet 53)

7.3 NO 2 oxid dusičitý V roce 2012 došlo na stanici Lom ČHMÚ k mírnému poklesu ročního průměru oproti roku 2011, ve sledované řadě dat od roku 2006 se dokonce jedná o nejnižší průměrnou roční koncentraci. Hodinové maximum dosáhlo 73,3 μg/m 3 (v roce 2011 82,1 μg/m 3 ). Index č. 1 (hodnoty do 25 μg/m 3 ) byl zaznamenán v 87,43 %, nejvyšší denní průměr činil 55,0 μg/m 3, (63,1 μg/m 3 v roce 2011). Zdrojem oxidů dusíků jsou ve velké míře spalovací procesy, zejména spalování fosilních paliv a doprava, která v současné době představuje nejvyšší míru znečištění ovzduší. Z porovnání průměrných ročních koncentrací NO 2 na obou měřicích stanicích je patrný vysoký rozdíl průměrných ročních koncentrací v neprospěch stanice Lom ČHMÚ (tabulka č. 11). Tabulka č. 11: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO 2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 NO 2 Lom ČHMÚ μg/m 3 17,3 14,8 15,5 15,7 16,5 15,2 13,9 NO 2 Litvínov ZÚ μg/m 3 11,3 7,5 5,5 5,8 5,8 4,5 3,0 Hodinový imisní limit pro ochranu zdraví 200 μg/m 3 max. 18 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota 200 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Regulační prahová hodnota 400 μg/m 3 ve třech po sobě následujících hodinách Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Průměrné hodinové a denní koncentrace oxidů dusíku jsou uvedeny v grafech č. 12 a 13. Graf č. 12: Průměrné hodinové koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 30 (celkový počet 53)

Graf č. 13: Průměrné denní koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 7.4 O 3 přízemní ozon Na měřicí stanici Lom ČHMÚ došlo v roce 2012 téměř k 10% zvýšení ročního průměru ozonu (viz tabulka č. 12). Při porovnání dat v rozmezí let 2006 až 2012 je zajímavé, že jen v jednom případě, v roce 2006, byl roční průměr v Litvínově ZÚ vyšší než na měřicí stanici Lom ČHMÚ. V ostatních letech byly na měřicí stanici Lom ČHMÚ vždy zaznamenávány vyšší hodnoty než na měřicí stanici Litvínov ZÚ. Maximální hodinová koncentrace 185,3 μg/m 3 byla i přes roční zvýšený průměr nižší než v předešlém roce 2011 (209,9 μg/m 3 ). Tabulka č. 12: Srovnání průměrných ročních koncentrací O 3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 O 3 Lom ČHMÚ μg/m 3 43,6 52,9 47,3 45,3 48,2 45 49,4 O 3 Litvínov ZÚ μg/m 3 58,5 40,8 28,9 44,4 47,5 35,0 31,2 Maximální denní 8hodinový klouzavý průměr 120 μg/m 3 max. 25x průměr za 3 roky Informativní prahová hodnota 180 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 240 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Cílový imisní limit pro přízemní ozon je stanoven na 120 μg/m 3 v 8hodinovém klouzavém průměru. K překročení imisního limitu na měřicí stanici Lom ČHMÚ došlo v roce 2012 celkem ve 165 případech, což je o celých 100 překročení více než v roce 2011 (procentuálně ecmost@vuhu.cz Strana 31 (celkový počet 53)

o 153,8 %), v roce 2010 došlo ke 153 překročením. Vysoké hodnoty spojené s překročením 8hodinového klouzavého průměru se vyskytovaly již od dubna, ovšem maximum jich spadá do měsíce května, a to počtem 69 překročení (červen 22, červenec 33, srpen 26). Maximální tolerovaný počet překročení je 25x za 3 roky, pokud tedy v období let 2010-2012 byl překročen 8hodinový průměr ve 383 případech, jedná se o více než 14násobné překročení. Zvýšené hodnoty ozonu jsou typické pro letní období s vysokým slunečním zářením, někdy se však objevují i v jiných měsících (viz grafy č. 14 a 15). Vysoké koncentrace této škodliviny jsou o to nebezpečnější, že se vyskytují právě v období, kdy vysoké teploty a sálající slunce přímo vybízejí k venkovním aktivitám včetně koupání. Graf č. 14: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Zvýšené koncentrace ozonu negativně ovlivňují dýchací cesty. Kromě respiračních potíží způsobuje ozon také dráždění očí, bolest hlavy, únavu, nespavost i nevolnost. Vysoké množství přízemního ozonu v ovzduší má nepříznivý vliv i na vegetaci. Dochází k oslabení vitality rostlin, k poškození listů i jehličí, může být narušena odolnost vůči dalším stresovým faktorům. ecmost@vuhu.cz Strana 32 (celkový počet 53)

Graf č. 15: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ 7.5 Prachové částice Měřicí stanice Litvínov ZÚ umožňuje také měření prachových částic. Polétavý prach (PM zkratka odvozena z anglického "particulate matter") označuje mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Částice mají označení podle velikosti (viz obrázek č. 8). U zkratky PM se setkáváme s indexy 10, 2,5 a 1. Indexy značí velikost částic. Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM 10, částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 2,5 μm odlučovací účinnost 50 % se označují PM 2,5. Účinek částic na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a chemickém složení. Čím menší částice jsou, tím více mohou být nebezpečné, mohou se usazovat v průduškách a způsobovat zdravotní problémy. Větší částice se zachycují na nosní sliznici, částice PM 10 ale procházejí přes horní cesty dýchací až do plic a průdušek, PM 2,5 mohou doputovat až do plicních sklípků. Prachové částice zvyšují celkovou nemocnost i úmrtnost, mají vliv zejména na onemocnění srdce a cév, snížení plicní funkce a zkrácení délky života. Mezi nejvýznamnější zdroje prachu patří spalovací procesy, doprava, těžební činnost, tavení rud a kovů, také zemědělská činnost a odnos částic půdy větrem z ploch bez vegetačního ecmost@vuhu.cz Strana 33 (celkový počet 53)

pokryvu. Pro PM 10 je tak stanoven denní i roční imisní limit a pro PM 2,5 pouze roční imisní limit. Imisní limity na ochranu zdraví lidí jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Obrázek č. 8: Polétavý prach PM 10, PM 2,5 Zdroj: http://www.cistenebe.cz/index.php/slovnicek-pojmu/13-poletavy-prach-pm10-pm25-pm10 7.5.1 PM 10 V tabulce č. 13 jsou uvedeny průměrné roční koncentrace prachových částic PM 10 od roku 2006. V ročním průměru došlo na měřicí stanici Lom k výraznému poklesu, od počátku měření na stanici Lom se jedná o nejnižší roční průměr (29,9 μg/m 3 ). K překročení 24hodinového imisního limitu (50 μg/m 3 ) došlo v průběhu roku 2012 ve 48 případech (z toho 7x byla naměřená denní hodnota vyšší než 100 μg/m 3 ), zatímco v roce 2011 došlo k 70 případům překročení 50 μg/m 3 (rok 2010 59 překročení). Nejčastěji byla denní koncentrace 100 μg/m 3 překračována v období listopad-prosinec, nejvyšší denní průměr 187,4 μg/m 3 byl naměřen dne 16.12.2012. Maximální přípustný počet překročení za kalendářní rok je však 35, i přes pokles ročního průměru byla přípustná míra překročena 13x. V případě hodinových koncentrací téměř v 96 % nepřesáhly koncentrace prachových částic hodnotu 90 μg/m 3. V 45 případech překročily hodinové koncentrace hodnotu 180 μg/m 3 (rok 2011 71x, rok 2010 128x). Vývoj průměrných hodinových a denních koncentrací prachových částic PM 10 za rok 2012 je zaznamenán v grafech č. 16 a 17. ecmost@vuhu.cz Strana 34 (celkový počet 53)

Ze všech sledovaných škodlivin dosahuje právě prach stále nejvyšších indexů kvality ovzduší, až stupeň č. 6, určující zhoršenou kvalitu ovzduší (stav definovaný jako ovzduší zdraví škodlivé). Tabelární přehled indexů kvality ovzduší dle ČHMÚ je uveden v tabulce č. 16 na straně 42. Tabulka č. 13: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM 10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 PM 10 Lom ČHMÚ μg/m 3 34,1 31,7 35,2 35,6 35,8 33,7 29,9 PM 10 Litvínov ZÚ μg/m 3 32 23 22 13 15 28 28,1 Denní imisní limit pro ochranu zdraví 50 μg/m 3 max. 35 za rok Roční imisní limit pro ochranu zdraví 40 μg/m 3 Informativní prahová hodnota 100 μg/m 3 Regulační prahová hodnota 150 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Graf č. 16: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 35 (celkový počet 53)

Graf č. 17: Průměrné denní koncentrace PM 10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Každoročně bývají nejvýraznější prachové epizody zaznamenány v počátku a na konci roku, ke krátkodobému zvyšování koncentrací však dochází nepravidelně v průběhu celého roku. 7.6 Aromatické uhlovodíky Měřicí stanice Lom ČHMÚ nezajišťuje hodnocení vývoje koncentrací aromatických uhlovodíků, pro základní přehled byla využita data z měřicí stanice Most ČHMÚ. Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou kromě benzenu a toluenu pravidelně zaznamenávány také hodnoty dalších aromatických uhlovodíků jako je ethylbenzen, p-xylen, m-xylen, o-xylen. Jejich koncentrace bývají zpravidla minimální nebo nulové, proto se jejich hodnocením zpráva dále nezabývá. Benzen je velmi toxický akutně i chronicky. Při dlouhodobé expozici může způsobovat leukémii. Negativní je i jeho příspěvek ke vzniku fotochemického smogu. Hlavním zdrojem emisí benzenu do atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje). Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě a zpracování neželezných rud, ecmost@vuhu.cz Strana 36 (celkový počet 53)

zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu. Značné koncentrace benzenu se vyskytují také v cigaretovém kouři. Přirozené zdroje benzenu, jako jsou výbuchy sopek nebo lesní požáry, jsou nevýznamné ve srovnání se zdroji antropogenními. Toluen patří stejně jako benzen do skupiny arenů (aromatických uhlovodíků). Je to hořlavá kapalná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs. Je součástí řady lepidel, ředidel, rozpouštědel, barev a laků. Pro lidské zdraví je velice nebezpečný a v barvách je postupně nahrazován. Možnými zdroji znečištění jsou chemický průmysl (nitrace fenolu, destilace uhelného dehtu), strojírenství (rozpouštědlo), zpracování plastických hmot, gumárenství, výroba laků, výroba papíru a lepenky. Páry toluenu působí narkoticky, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždění očí a dýchacích cest. Toluen odmašťuje a dráždí pokožku, kterou se také vstřebává [6]. V tabulce č. 14 jsou vedeny průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu v letech 2006 2012. Průměrná roční koncentrace benzenu z roku 2012 je shodná s rokem předchozím (0,4 μg/m 3 ). Nejvyšší průměrné roční koncentrace byly zaznamenány v roce 2006 a 2009. V celkovém procentuálním hodnocení vykazuje podstatné zlepšení benzen, u nějž došlo ke snížení roční průměrné koncentrace od roku 2006 o celých 76,5 % (u toluenu o 33,4 %). Tabulka č. 14: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Benzen μg/m 3 1,7 1,2 1,2 1,3 1,1 0,4 0,4 Toluen μg/m 3 0,9 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,4 Benzen: roční imisní limit pro ochranu zdraví 5 μg/m 3 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Veškeré průměrné roční hodnoty benzenu od roku 2006 však dostatečně splnily stanovený roční imisní limit. Z průměrných ročních hodnot toluenu je patrný klesající trend od roku 2006, kdy byla zjištěna také nejvyšší průměrná roční hodnota (0,9 μg/m 3 ). V grafu č. 18 je patrný významný nárůst průměrných hodinových koncentrací v ukazateli toluenu v letních měsících. ecmost@vuhu.cz Strana 37 (celkový počet 53)

Graf č. 18: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ V grafu č. 19 lze pozorovat vyšší nárůst průměrných denních koncentrací toluenu naopak v zimních měsících. Graf č. 19: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 38 (celkový počet 53)

8 Smogové situace v Ústeckém kraji v roce 2012 V souladu s vyhláškou MŽP č. 373/2009 Sb. (ukončení platnosti s vyhlášením nového zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb.) byl pro Ústecký kraj v roce 2012 vyhlášen pouze 1 signál v souvislosti s koncentracemi polétavého prachu PM 10 po dobu 5 dní: epizoda 1 vyhlášení signálu upozornění 12.02.2012 08,21 hod zrušení signálu upozornění 16.02.2012 12,21 hod Pro srovnání: V roce 2011 bylo zaznamenáno 6 epizod vyhlášení smogové situace. S platnou legislativou o ochraně ovzduší (od 01.09.2012) se v současnosti již nepoužívají termíny: signál upozornění, signál regulace nebo signál varování. Smogová situace definována při překročení informativních, regulačních nebo varovných prahových hodnot pro vybrané znečišťující látky jako je oxid siřičitý (SO 2 ), oxid dusičitý (NO 2 ), prachové částice (PM 10 ) a ozon (O 3 ). 8.1 Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace Doporučení obyvatelům při vyhlášení smogové situace vydává Český hydrometeorologický ústav na svých webových stránkách. Nově (od března 2013) je zprovozněn Systém integrované výstražné služby (SIVS) v podobě mapy meteorologických výstrah pro počasí, vodu, ovzduší zde: http://www.chmi.cz/files/portal/docs/meteo/om/zpravy/index.html. V následujícím přehledu jsou uvedena stručná doporučení při překročení informativních a regulačních prahových hodnot od ČHMÚ na příkladu překročení koncentrací částic PM 10. 8.1.1 Doporučení při překročení informativních prahových hodnot (dříve signál upozornění) Informace pro veřejnost: Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení informativní prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM 10 100 µg/m 3, doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže spojené ecmost@vuhu.cz Strana 39 (celkový počet 53)

se zvýšenou frekvencí dýchání. U dospělých osob bez zdravotních potíží nejsou nutná žádná omezení. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. 8.1.2 Doporučení při překročení regulačních prahových hodnot (dříve signál regulace) Osobám s chronickými dýchacími potížemi, srdečním onemocněním, starším lidem a malým dětem se při překročení regulační prahové hodnoty např. 24hodinového klouzavého průměru suspendovaných částic PM 10 150 mikrogramů/m 3, doporučuje omezit pobyt pod širým nebem. Dospělým osobám bez zdravotních potíží se doporučuje zdržet se při pobytu pod širým nebem zvýšené fyzické zátěže, spojené se zvýšenou frekvencí dýchání. Žádáme řidiče automobilů, aby pokud možno nevyjížděli, neboť emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic PM 10 a oxidu dusičitého. Podrobné aktuální informace o kvalitě ovzduší jsou k dispozici na internetových stránkách ČHMÚ www.chmi.cz, záložka Ovzduší. Každou hodinu jsou doplňovány 1hodinové průměrné koncentrace automaticky měřených škodlivin a hodnoty doprovodných meteorologických prvků. Aktualizovány jsou rovněž vícehodinové průměrné koncentrace škodlivin, vypočtené z 1hodinových koncentrací. Předpověď rozptylových podmínek je součástí předpovědí počasí pro ČR a jednotlivé kraje, viz www.chmi.cz, záložka Počasí. ecmost@vuhu.cz Strana 40 (celkový počet 53)

8.1.3 Doporučení SZÚ pro citlivé skupiny obyvatel Před vznikem smogové situace doporučuje Státní zdravotní ústav (SZÚ) obyvatelům posílení imunity vlastního organismu pomocí přísunu vitamínu C, E, A, dostatku spánku a eliminace stresů a vhodné kompenzace psychické a fyzické zátěže. Při vzniku smogové situace by měli občané žijící a podnikající v zasažené lokalitě omezit množství vypouštěných škodlivin do ovzduší. Doporučení (viz tabulka č. 15) jsou určena především citlivým skupinám obyvatel, pro které může mít delší trvání "smogu" nepříznivé účinky na zdraví. Citlivou skupinou jsou děti, včetně kojenců a vyvíjejícího se plodu, tedy těhotných žen. Dále sem patří starší lidé a osoby s chronickým onemocněním dýchacího ústrojí (astma, chronická obstrukční choroba plic) a oběhového ústrojí a také lidé jinak oslabení (např. kombinací stresu, kouření, nevhodné výživy, lidé v rekonvalescenci, s oslabenou imunitou apod.) [7]. Tabulka č. 15: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace Doporučení Státního zdravotního ústavu: a) ke snížení expozice znečišťujícím látkám a ochraně zdraví: Omezit pobyt venku, zejména v době mezi 6-10 a 16-20 hodinou. Při pobytu venku nevyvíjet velkou fyzickou aktivitu, která by vedla ke zvýšené intenzitě dýchání (fyzická práce, sport). Omezit větrání. Místnosti, kde se zdržují lidé, větrat krátce a intenzivně otevřením oken na několik minut 3-4x denně, nezdržovat se v zakouřených místnostech. Zahájit včas a účinně léčbu při prvních příznacích onemocnění dýchacího ústrojí nebo jiných obtíží. b) ke snížení produkce znečišťujících látek v budovách i ve venkovním prostředí, aby nedocházelo ke zhoršování situace: Omezit provádění činností, které zhoršují kvalitu vzduchu v místnostech a zvyšují potřebu větrání jako je kouření, různé práce s použitím barev, laků, lepidel, přípravků s organickými rozpouštědly, sprejů s hnacími plyny apod. Nepoužívat krbová topeniště, nespalovat žádné materiály venku na otevřeném ohni. Nikdy (nejen v době smogu) nespalovat v kamnech nebo kotlích odpady, zvláště plasty, gumy, umělé tkaniny, lakované dřevo (tzv. bouračky) nebo mazací oleje. Dát přednost veřejné nebo pěší dopravě před autem (emise z automobilů se významně podílejí na zvýšených koncentracích suspendovaných částic, oxidu dusičitého a dalších znečišťujících látek). Nepřetápět obytné místnosti, resp. zkusit snížit teplotu vytápění obytných místností alespoň o 1 2 o C oproti obvyklé úrovni. Zdroj: SZÚ, Smogová situace co můžeme udělat, dostupné z: http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogovasituace-co-muzeme-udelat ecmost@vuhu.cz Strana 41 (celkový počet 53)

9 Vyhodnocení kvality ovzduší v Lomu 9.1 Grafy úrovně znečištění Hodnoty v grafech vycházejí z orientačních indexů kvality ovzduší (viz tab. č. 16) stanovených Českým hydrometeorologickým ústavem. Tabulka č. 16: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ Zdroj: ČHMÚ V následujícím grafu úrovně znečištění (graf č. 20) je porovnáno procentuální zhodnocení kvality ovzduší v roce 2012, je přiložen i graf č. 21 s vyhodnocením kvality ovzduší v roce 2011. Graf č. 20: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2012 dle indexů kvality ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 42 (celkový počet 53)

Graf č. 21: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2011 na základě indexů kvality ovzduší Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ Z grafu indexů kvality ovzduší je patrné, že na měřicí stanici Lom ČHMÚ lze pozitivně hodnotit pouze průběh koncentrací oxidů dusíku, kde je nejvyšší index zastoupen číslem 3, a situaci tak zhodnocuje jako uspokojivou. Ostatní měřené škodliviny dosahují indexu č. 5 a v případě prachových částic dokonce indexu velmi špatné kvality ovzduší č. 6, ačkoliv oproti roku 2011 došlo k jeho mírnému snížení. Pro Lom, stejně jako pro celou oblast Mostecka, je stále největší zatížení právě v ukazateli prachových částic, které znečišťují ovzduší a působí nepříznivě na lidské zdraví i na přírodu. Ve srovnání s rokem 2011 došlo u přízemního ozónu v roce 2012 k mírnému zvýšení indexů č. 4 a 5, což koresponduje s jeho zvýšenou roční koncentrací, pro oxid siřičitý se zobrazuje téměř nepatrné zvýšení indexu č. 5. Problematika pachové zátěže sulfanu v celé lokalitě je další ukazatel, který často znepříjemňuje pobyt ve venkovním prostředí. Na měřicí stanici Litvínov ZÚ po loňském významném snížení průměrných koncentrací byl zaznamenán mírný nárůst. ecmost@vuhu.cz Strana 43 (celkový počet 53)

9.2 Souhrn průměrných ročních hodnot V následujícím přehledu jsou uvedeny v tabulce č. 17 a grafu č. 22 průměrné roční hodnoty vybraných sledovaných znečišťujících látek na měřicí stanici Lom ČHMÚ. Je zde patrný mírný pokles průměrných ročních koncentrací od roku 2010 u oxidu dusičitého a prachových částic, u kterých byla v roce 2012 zaznamenána nejnižší průměrná roční koncentrace za posledních 7 let. V roce 2012 průměrná roční koncentrace PM 10 poklesla oproti předchozímu roku o 3,8 µg/m 3. Tabulka č. 17: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 2012 na měřicí stanici Lom ČHMÚ rok μg/m 3 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 SO 2 15,3 15,1 10,9 11,8 11,4 14,9 14,2 H 2 S 1) 4,1 2,8 2,8 5,7 13,5 4,2 6,0 NO 2 17,3 14,8 15,5 15,7 16,5 15,2 13,9 O 3 43,6 52,9 47,3 45,3 48,2 45,0 49,4 PM 10 34,1 31,7 35,2 35,6 35,8 33,7 29,9 benzen 2) 1,7 1,2 1,2 1,3 1,1 0,4 0,4 toluen 2) 0,9 0,6 0,6 0,6 0,5 0,5 0,4 1) měřicí stanice Litvínov ZÚ 2) měřicí stanice Most ČHMÚ Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Graf č. 22: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Lom ČHMÚ v období 2006 2012 60,0 50,0 40,0 µg/m 3 30,0 20,0 10,0 0,0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 NO2 O3 PM10 SO2 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 44 (celkový počet 53)

9.3 Počet překročení PM 10 na vybraných stanicích V následující tabulce č. 18 jsou uvedeny počty překročení denních průměrných koncentrací PM 10 nad denní imisní limit (50 μg/m 3 ), který má stanovený počet překročení 35x za kalendářní rok na vybraných měřicích stanicích Litvínov ZÚ, Lom ČHMÚ a Most ČHMÚ. Data překročení denních průměrných koncentrací PM 10 byla použita z tabelárních ročenek ČHMÚ od roku 2006 2012. Pro rok 2012 byla použita také neverifikovaná data z měřicí stanice Most ČHMÚ a Litvínov ZÚ. Tabulka č. 18: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2012 Počty překročení denní průměrné Litvínov ZÚ Lom ČHMÚ Most ČHMÚ koncentrace nad 50 μg/m 3 2006 39 79 81 2007 10 53 57 2008 11 59 39 2009 4 63 46 2010 9 58 60 2011 19 65 89 2012 10* 48* 69* celkový součet: 102,0 425,0 441,0 celkový průměr: 14,6 60,7 63,0 *neverifikovaná data ČHMÚ a ZÚ Ústí nad Labem Zdroj: Zpracovalo ECM na základě dat ČHMÚ a neverifikovaných dat ZÚ Ústí nad Labem Z tabulky č. 18 vyplývá, že nejnižší počty překročení vykazuje měřicí stanice Litvínov ZÚ. V letech 2006 2012 bylo na měřicí stanici Litvínov ZÚ zaznamenáno nesplnění denního imisního limitu pouze v roce 2006, kdy počet překročení (39) překročil povolený počet 35 dní v roce o 4 dny. Nejvyšší počty dní na měřicí stanici Litvínov ZÚ, kdy byl překročen denní imisní limit, jsou zaznamenány v roce 2006 a 2011. Rok 2011 však s počtem 19 dní na rozdíl od roku 2006 splnil limit počtu překročení (35 dní za rok). ecmost@vuhu.cz Strana 45 (celkový počet 53)

Významně vysoké počty překročení jsou zaznamenány nejen na měřicí stanici Lom ČHMÚ, ale také na měřicí stanici Most ČHMÚ. Na měřicí stanici Lom ČHMÚ lze sledovat vysoké počty překročení zejména v letech 2006, 2009 a 2011. V roce 2012 byl zaznamenán pokles oproti roku 2011 na 48 dní překročení denního imisního limitu (tedy o 13 dní více, než je stanovený limit), přesto je tato hodnota nejnižší ze sedmiletého období od roku 2006. Na měřicí stanici Most ČHMÚ jsou zaznamenávány od roku 2006 stále vyšší denní průměrné koncentrace než na ostatních vybraných stanicích, s výjimkou let 2008 a 2009, kdy byly vyšší koncentrace naměřeny na měřicí stanici v Lomu. Nejvyšší počty dní, kdy byl překročen denní imisní limit, byly zjištěny v roce 2006, 2011 a 2012. V roce 2011 dosáhl počet 89 dní překročení (tedy o 54 dní více z počtu 35 povolených za rok). V následujícím grafu č. 23 jsou zobrazeny počty překročení z tabelárního přehledu (tabulka č. 18) u vybraných stanic v období 2006 2012. Zvýšený nárůst počtu překročení u všech vybraných měřicích stanic jsou zaznamenány v roce 2006 a 2011. Graf č. 23: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2012 Zdroj: Zpracovalo ECM na základě neverifikovaných dat ČHMÚ ecmost@vuhu.cz Strana 46 (celkový počet 53)

9.4 Ukončení měření škodlivin změna Státní imisní sítě ČHMÚ, pověřený MŽP, spravuje Státní imisní síť na území celé České republiky. V důsledku snižování nákladů na měření znečištění ovzduší a plánované inovace Státní imisní sítě (SIS) byla dne 31.12.2012 ukončena měření škodlivin na vybraných stanicích na území České republiky. Stanice spravované pobočkou ČHMÚ Ústí nad Labem jsou uvedeny v tabulce č. 19. Omezení měření se týká pouze lokalit, kde hodnoty koncentrací byly dlouhodobě pod hodnotami imisních limitů [8]. Tabulka č. 19: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem Ukončení měření SO 2 NO NO 2 NO X CO O 3 BTX PM 10 PAH Přebuz PM 10 Horní Police SO 2 NO 2 Doksany SO 2 NO 2 Radimovice NO 2 Strojetice/Čeradice SO 2 NO 2 Most PAH Cheb SO 2 NO NO 2 NO X Karlovy Vary NO NO 2 NO X CO BTX Česká Lípa SO 2 Frýdlant-Údolí NO NO 2 NO X Jablonec-město SO 2 NO NO 2 NO X Liberec-město CO Souš SO 2 NO NO 2 NO X Chomutov SO 2 NO NO 2 NO X Krupka NO NO 2 NO X Měděnec NO NO 2 NO X Rudolice v Horách SO 2 NO NO 2 NO X Teplice NO NO 2 NO X Ústí nad Labem Kočkov CO Ústí nad Labem město CO O 3 Valdek SO 2 NO NO 2 NO X O 3 Zdroj: ČHMÚ http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01-zmeny_v_imisni_siti/ ecmost@vuhu.cz Strana 47 (celkový počet 53)

10 Závěr Zpráva o imisní situaci v lokalitě Lom představuje ucelený přehled o vývoji kvality ovzduší za rok 2012 na měřicí stanici Lom ČHMÚ na základě neverifikovaných dat. Mimo vlastního zpracování dat ze stanice Lom ČHMÚ jsou v tabelárních přehledech přiloženy pro srovnání i roční trendy hodnocení z měřicí stanice Litvínov ZÚ. Zařazeny jsou rovněž grafy, tabulky a hodnocení některých polutantů z měřicích stanic Most ČHMÚ (benzen, toluen) a Litvínov ZÚ (sulfan), zohledňující vliv měřených veličin i na oblast obce Lom. Pokles ročních koncentrací zaznamenaly v roce 2012 oxid dusičitý, oxid siřičitý a prachové částice PM 10. Významný je zejména pokles koncentrací prachových částic v roce 2012 o 3,8 μg/m 3, tj. 11,3 % oproti roku 2011. Jedná se o nejnižší průměrnou roční koncentraci v průběhu sedmi let (od roku 2006) vývoje měření PM 10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ. V případě dat z měřicí stanice Litvínov jde za stejné období o druhou nejhorší, tedy nejvyšší, naměřenou roční koncentraci (vyšší byla pouze v roce 2006). Maximální přípustný počet překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí u denních průměrných koncentrací PM 10 (50 μg/m 3 ) je stanoven 35x za rok. K překročení tohoto 24hodinového imisního limitu došlo v roce 2012 ve 48 dnech, což je nejnižší počet překročení limitu od roku 2006. Imisní limit pro ochranu zdraví lidí u PM 10 za kalendářní rok (40 μg/m 3 ) byl na základě zjištěné hodnoty 48 μg/m 3 překročen. V případě poklesu ročních koncentrací SO 2 a NO 2 jde pouze o nepatrná zlepšení. V případě koncentrací NO 2 nedošlo ani v jedné hodině k překročení indexu č. 3 hodnocení kvality ovzduší. Nepříznivá situace nastala v roce 2012 v oblasti nárůstu koncentrací přízemního ozonu, roční průměr byl oproti roku 2011 zvýšen o 4,4 μg/m 3, tedy o 9,8 %. Porovnáním ročních koncentrací měřených polutantů ve sledovaném období 2006 2012 na měřicí stanici Lom ČHMÚ a Litvínov ZÚ lze jednoznačně konstatovat, že kvalita ovzduší na měřicí stanici Lom ČHMÚ je výrazně snížená. Ve všech letech byly roční průměry NO 2, PM 10 a O 3 ve větší či menší míře vyšší na měřicí stanici Lom ČHMÚ, s výjimkou přízemního ozonu v roce 2006 na stanici Litvínov ZÚ. Pozitivně pro Lom ČHMÚ vychází hodnocení koncentrací SO 2, jež jsou ve všech letech příznivější. Výjimku v tomto případě tvoří poslední hodnocený rok 2012, kdy je roční průměr SO 2 vyšší na měřicí stanici Lom ČHMÚ. ecmost@vuhu.cz Strana 48 (celkový počet 53)

11 Zdroje [1] Salaš, P. (ed). Rostliny v podmínkách měnícího se klimatu. Lednice 20.- 21. 10. 2011, Úroda, vědecká příloha, 2011, s. 716-725, ISSN 0139-6013. [2] Ministerstvo Životního prostředí, OZKO 2010. SDĚLENÍ odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010. Vystaveno 04.01.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <www.mzp.cz/c1257458002f0dc7/cz/vymezeni_oblasti/$file/ooo-ozko_2010-20120328.pdf>. [3] Krajský úřad Ústeckého kraje. Ročenka životního prostředí Ústeckého kraje za rok 2011. Vystaveno 07.12.2012 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: <http://www.kr-ustecky.cz/vismoonline_actionscripts/file.ashx?id_org=450018&id_dokumenty=1671322>. [4] Český hydrometeorologický ústav úsek ochrany čistoty ovzduší. ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2011 [online]. 2011 [cit. 2013-02-23]. Dostupné z: <http://www.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr11cz/kap21.html>. [5] Státní zdravotní ústav. Referenční koncentrace vydané SZÚ (v μg/m 3 ) - (podle 45 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší z 15. 4. 2003), ve znění následných právních úprav (472/2005 Sb.). Vystaveno 29.06.2007 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: <http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/ovzdusi/dokumenty_zdravi/refrencni_konc_2003.pdf>. [6] Arnika. Toluen [online]. c2004 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: <http://arnika.org/toluen>. [7] Státní zdravotní ústav. Smogová situace co můžeme udělat [online]. c2007-2008 [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: <http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/smogova-situace-co-muzeme-udelat>. [8] Český hydrometeorologický ústav. Změny v imisní síti pobočky ČHMÚ v Ústí nad Labem v roce 2013 [online]. Vystaveno 07.01.2013 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: <http://www.chmuul.org/aktuality/2013-01- zmeny_v_imisni_siti/>. ecmost@vuhu.cz Strana 49 (celkový počet 53)

12 Seznam zkratek AIM automatizovaný imisní monitoring ČEZ České energetické závody ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ECM Ekologické centrum Most pro Krušnohoří LV imisní limit MŽP Ministerstvo životního prostředí OZKO Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PAH polycyklické aromatické uhlovodíky (Polycyclic Aromatic Hydrocarbons) PM 10 frakce prašného aerosolu < 10 µm PM 2,5 frakce prašného aerosolu < 2,5 µm ppm jedna část z milionu (parts per million) SIVS Systém integrované výstražné služby SZÚ Státní zdravotní ústav VÚHÚ Výzkumný ústav pro hnědé uhlí ZÚ Zdravotní ústav ecmost@vuhu.cz Strana 50 (celkový počet 53)

13 Seznam tabulek, grafů a obrázků 13.1 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí NV 597/2006 Sb. změněné NV č. 42/2011 Sb....12 Tabulka č. 2: Cílový imisní limit pro ochranu zdraví...12 Tabulka č. 3: Zvláštní imisní limity pro vyhlášení signálu upozornění, signálu regulace nebo signálu varování...14 Tabulka č. 4: Regulaci podléhající stacionární zdroje na území Ústeckého kraje...15 Tabulka č. 5: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší...17 Tabulka č. 6: Imisní limity pro troposférický ozon pro ochranu zdraví lidí dle přílohy č. 1 zákona 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší...17 Tabulka č. 7: Informativní, regulační a varovné prahové hodnoty...20 Tabulka č. 8: Charakteristika měřicí stanice AIM ČHMÚ u Lomu...22 Tabulka č. 9: Srovnání průměrných ročních koncentrací SO 2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ...25 Tabulka č. 10: Průměrné roční koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ...27 Tabulka č. 11: Srovnání průměrných ročních koncentrací NO 2 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ...30 Tabulka č. 12: Srovnání průměrných ročních koncentrací O 3 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ...31 Tabulka č. 13: Srovnání průměrných ročních koncentrací PM 10 na měřicích stanici Litvínov ZÚ a Lom ČHMÚ...35 Tabulka č. 14: Průměrné roční koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici ČHMÚ v Mostě...37 Tabulka č. 15: Doporučení Státního zdravotního ústavu při vzniku smogové situace...41 Tabulka č. 16: Indexy kvality ovzduší dle ČHMÚ...42 Tabulka č. 17: Souhrn průměrných ročních hodnot polutantů od roku 2006 2012 na měřicí stanici Lom ČHMÚ...44 Tabulka č. 18: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2012...45 Tabulka č. 19: Přehled ukončených měření na vybraných stanicích spravovaných ČHMÚ Ústí nad Labem...47 13.2 Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj počtu dotazů v letech 2000 2012...8 Graf č. 2: Přehled dotazů za rok 2012 dle bydliště tazatele...9 Graf č. 3: Přehled stížností evidovaných v ECM v letech 2000 2012...9 Graf č. 4: Přehled stížností za rok 2012...10 Graf č. 5: Přehled stížností dle lokality za rok 2012...10 Graf č. 6: Průměrné hodinové koncentrace SO 2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...26 Graf č. 7: Průměrné denní koncentrace SO 2 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...26 Graf č. 8: Procentuální zastoupení překročení limitu H 2 S pro obtěžování zápachem v letech 2010 2012...28 Graf č. 9: Průměrné půlhodinové koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012...29 Graf č. 10: Průměrné hodinové koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012...29 ecmost@vuhu.cz Strana 51 (celkový počet 53)

Graf č. 11: Průměrné denní koncentrace H 2 S na měřicí stanici Litvínov ZÚ za rok 2012...29 Graf č. 12: Průměrné hodinové koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...30 Graf č. 13: Průměrné denní koncentrace NO x, NO 2 a NO na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...31 Graf č. 14: Průměrné hodinové koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...32 Graf č. 15: Průměrné denní koncentrace ozonu na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...33 Graf č. 16: Průměrné hodinové koncentrace PM 10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...35 Graf č. 17: Průměrné denní koncentrace PM 10 na měřicí stanici Lom ČHMÚ za rok 2012...36 Graf č. 18: Průměrné hodinové koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012...38 Graf č. 19: Průměrné denní koncentrace benzenu a toluenu na měřicí stanici Most ČHMÚ za rok 2012...38 Graf č. 20: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2012 dle indexů kvality ovzduší...42 Graf č. 21: Graf úrovně znečištění ovzduší v Lomu v roce 2011 na základě indexů kvality ovzduší...43 Graf č. 22: Souhrn průměrných ročních hodnot na měřicí stanici Lom ČHMÚ v období 2006 2012...44 Graf č. 23: Překročení denního imisní limitu u PM 10 nad 50 μg/m 3 u vybraných stanic v letech 2006 2012...46 13.3 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v celé ČR...5 Obrázek č. 2: Překročení imisních limitů pro ochranu zdraví lidí pro rok 2010 v Ústeckém kraji...5 Obrázek č. 3: Přehled měřicích stanic, ze kterých ECM vyhodnocuje denně aktuální stav ovzduší...6 Obrázek č. 4: Umístění měřicí stanice ČHMÚ u Lomu...21 Obrázek č. 5: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ...23 Obrázek č. 6: Měřicí stanice Lom AIM ČHMÚ bližší pohled...23 Obrázek č. 7: Ringelmannova stupnice šedi pro zjišťování tmavosti kouře...25 Obrázek č. 8: Polétavý prach PM 10, PM 2,5...34 ecmost@vuhu.cz Strana 52 (celkový počet 53)

Příloha č. 1 ecmost@vuhu.cz Strana 53 (celkový počet 53)