Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Podobné dokumenty
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

DUM č. 4 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Inovace studia molekulární. a buněčné biologie

Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Cvičeníč. 4: Chromozómy, karyotyp a mitóza. Mgr. Zbyněk Houdek

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Karyotyp člověka. Karyotyp soubor chromozomů v jádře buňky. Význam v genetickém poradenství ke stanovení změn ve struktuře a počtu chromozomů

DUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Chromosomy a karyotyp člověka

Stavba chromozomů Lidský karyotyp

A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům

Buněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU

Karyokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.

8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů

DUM č. 2 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

GENETIKA. dědičnost x proměnlivost

MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE


Základy cytogenetiky

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Proč je dobré studovat genetické procesy na úrovni buňky? Například proto, že odchylky počtu nebo struktury chromozomů mohou způsobit:

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

Základy buněčné biologie

Cytogenetika. chromosom jádro. telomera. centomera. telomera. buňka. histony. páry bazí. dvoušroubovice DNA

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/

Digitální učební materiál

Chromozomová teorie dědičnosti. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Základy klinické cytogenetiky I

Mitóza a buněčný cyklus

Uspořádání genomu v jádře buňky a jeho možná funkce. Stanislav Kozubek Biofyzikální ústav AV ČR, v.v.i.

Karyotyplov. lovka. Karyotyp soubor chromozom v jáde buky. Význam v genetickém poradenství ke stanovení zmn ve struktue a potu chromozom

METODY KLASICKÉ CYTOGENETIKY. Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Virtuální svět genetiky 1. Cytogenetika

Schopnost organismů UCHOVÁVAT a PŘEDÁVAT soubor informací o fyziologických a morfologických (částečně i psychických) vlastnostech daného jedince

Genomika. Obor genetiky, který se snaží. stanovit úplnou genetickou informaci. organismu a interpretovat ji v. termínech životních pochodů.

Slovníček genetických pojmů

Mitóza, meióza a buněčný cyklus. Milan Dundr

DNA se ani nezajímá, ani neví. DNA prostě je. A my tancujeme podle její muziky. Richard Dawkins: Řeka z ráje.

Buněčný cyklus. Replikace DNA a dělení buňky

Genetika. Genetika. Nauka o dědid. dičnosti a proměnlivosti. molekulárn. rní buněk organismů populací

Osekvenované genomy. Pan troglodydes, Neandrtálec, 2010

Struktura a organizace genomů

Sylabus kurzu: Biologie

Základní poznatky o struktuře genomu. Primární a sekundární struktura DNA Nukleosom a chromatinové vlákno Chromosomy a genom

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy Genetiky

Rozdíly mezi prokaryotní a eukaryotní buňkou. methanobacterium, halococcus,...

Cvičení 2: Klasická cytogenetika

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

ší šířen CYTOGENETIKA

Okruhy otázek ke zkoušce

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Globální pohled na průběh replikace dsdna

NUKLEOVÉ KYSELINY. Složení nukleových kyselin. Typy nukleových kyselin:

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Přednášející: (abecedně)

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Rozmnožování buněk Vertikální přenos GI. KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Základní učební text: Elektronické zpracování Biologie člověka; přednášky Učebnice B. Otová, R. Mihalová Základy biologie a genetiky člověka,

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Genetika BIOLOGICKÉ VĚDY EVA ZÁVODNÁ

- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace

Digitální učební materiál

Povinná literatura. Otová B., Mihalová, R.: Základy biologie a genetiky člověka; Karolinum 2015

Univerzita Karlova v Praze. Vyšetřovací metody v lidské cytogenetice

Lekce 7 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. CYTOGENETIKA

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY příručka pro učitele

Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

BUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí

4) pokračování struktury nukleových kyselin

Buněčný cyklus a buněčná smrt

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

Sada I 13 preparátů Kat. číslo

Vliv věku rodičů při početí na zdraví dítěte

Vytvořilo Oddělení lékařské genetiky FN Brno

Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce

Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Souhrnný test - genetika

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal

od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Současná formulace: Buňka je minimální jednotka, která vykazuje všechny znaky živých soustav

Digitální učební materiál

Cvičení z genetiky a cytogenetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Transkript:

Inovace studia molekulární a buněčné biologie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Předmět: KBB/OGPSB Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Chromozomové základy dědičnosti I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Cytologické základy dědičnosti. Dělení buněk. Rozmnožování organismů. Dana Šafářová Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Cíl přednášky: Seznámení se s funkcí, stavbou a strukturou chromozomů; typy dělení buněk a jejich významem. Charakteristika pohlavního rozmnožování různých organismů a jejich genetických aspektů. Klíčová slova: Chromozom, gen, lokus, chromatida, p- a q- raménko, chromatin; karyotyp, karyogram, idiogram; mitoza, meioza, crossing-over; ploidie, paradox hodnoty C.

Chromozomové základy dědičnosti Cytologické základy dědičnosti - struktura a funkce chromozómů, organizace chromatinu. Rozmnožování organismů - genetické aspekty mitózy a meiózy, crossing over, buněčný cyklus a jeho regulace.

Genetický materiál buňky Eukaryota - jádro + jadérko - membránové organely: ER, ribozomy, mitochondrie, chloroplast Prokaryota - Nukleoid (jádro) - ribozomy, plazmidy Genofory: jádro, mitochondrie, plastidy, (cytoplazma) Genofory: nukleoid, plazmidy

Chromozomy (Chromo-soma) 1882-1885: Flemming, Strasburger, Fol, Boveri: Chromozómy a jejich chování 1883: Van Beneden, Roux Mitoza 1902: Sutton, Boveri chromozomy a jejich chování při mitóze a meióze

Chromozóm - stavba chromatida p krátké raménko Centroméra = primární konstrikce Sekundární konstrikce = NOR (organizátor jadérka) Kinetochor (upínání dělícího vřeténka) q dlouhé raménko Teloméra

Chromozóm - stavba chromatida sesterské chromatidy

Chromozóm - stavba chromatida sesterské chromatidy sesterské chromatidy nesesterské chromatidy Homologní chromozómy = homologní chromozomový pár

Chromozóm - stavba chromatida sesterské chromatidy sesterské chromatidy A A A a a lokus nesesterské chromatidy Homologní chromozómy = homologní chromozomový pár

Chromozóm typy podle centroméry p krátké raménko p/(p+q) Metacentrický 0,5-0,45 q dlouhé raménko Submetacentrický Akrocentrický 0,45-0,25 0,25-0,15 Telocentrický <0,15

Chromozóm typy podle významu Podle významu: - Somatický (Autozom): A - Pohlavní (Gonozom): X, Y; W, Z Atypické chromozomy - Polytenní chromozomy - Štětkovité chromozomy

Chromozómová výbava eukaryot Chromozómy přítomny ve dvou kopiích - homologní chromozómy - chromozomální sada (tj. 2sady) Haploidní chromozomální číslo (n) Základní chromozomální číslo (x) Obsah jaderné DNA (C)

Charakteristika chromozómové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp Karyotyp - Karyogram Idiogram

Homo sapiens Pan troglodytes Mus musculus Canis familiaris Felis domesticus Gallus gallus Xenopus laevis Guinejské prase Muntiacus muntjac Danio rerio Drosophila melanogaster Caenorhabditis elegans Saccharomyces cerevisiae Anopheles culicifacies Trypanosoma Artemia salina Plasmodium malariae Arabidopsis thaliana Zea mays Sequoia sempervirens Triticum aestivum Equisetum arvense 2n=46 2n=48 2n=40 2n=78 2n=36 2n=78 2n=36 2n=64 2n=6 2n=50 2n=8 2n=12 2n=32 2n=6 2n=128 2n=168 2n=2 2n=10 2n=20 2n=22 2n=42 2n=216

Chromozom - struktura Chromatin / Chromatinové vlákno Heterochromatin (kondenzovaný chromatin) - Konstitutivní - Fakultativní Euchromatin (dekondenzovaný chromatin)

Chromozom - struktura 1. Primární 2. Sekundární 3. Terciérní 4. Kvartérní podle Pearson H. (2003). Nature 421: 310-312

Chromozom primární struktura Nukleosom H2A H2B H3 H4 - dvoušroubovice DNA (146 + 60 = 200 pb) - oktamer histonů H2A, H2B, H3, H4-10 nm - nukleozomové vlákno

Chromozom sekundární struktura Solenoid - histon H1 - smyčka 6 nukleozomů - 30 nm

Chromozom Terciérní struktura Chromatinové smyčky - chromozomová doména - SAR, Topo I - 250-300 nm www.jhu.edu/cmdb/faculty/corces/research2.html.

Chromozom Kvarterní struktura Mitotický chromozóm - 700 nm

Chromozóm - struktura http://library.thinkquest.org/c004535/media/chromosome_packing.gif

Metody studia chromozomů Rozlišení podle velikosti a typu barvení mitotických chromozomů ( karyologie ) Pruhování chromozomů (banding) Studium polytenních chromozomů

Cytogenetika banding chromozomů 1956 Tjio + Levan 2n=46 2n=46,XX 2n=46,XY 1970 Caspersson Banding /pruhování chromozomů Q, G, R banding - stanovení chromozomálních a numerických aberací

Stanovení chromozomových aberací

Chromosome painting M (multicolor) banding In situ hybidizace