17 C 23/2012-143 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud ve Vsetíně pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Šárkou Zemanovou v právní věci žalobce města Rožnov pod Radhoštěm, se sídlem Masarykovo náměstí 128, Rožnov pod Radhoštěm, IČ 00304271, zastoupeného Mgr. Thomasem Mumulosem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Preslova 9 proti žalované IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s.r.o., se sídlem Všechromy 26, IČ 60747641, zastoupené JUDr. Jiřím Bȍnischem, advokátem se sídlem Brno, Ječná 29a, o určení vlastnického práva, t a k t o : I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce je vlastníkem budovy č.p. 1180 občanská vybavenost na pozemku p.č.st. 1672 a budovy č.p. 1444 na pozemku p.č. st. 2640, obojí v katastrálním území Rožnov pod Radhoštěm, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 27.259,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
pokračování -2-17 C 23/2012-144 O d ů v o d n ě n í Žalobce se žalobou podanou dne 18.4.2012 domáhá určení vlastnického práva k nemovitostem budově č.p. 1180 občanská vybavenost na pozemku p.č. st. 1672 a budově č.p. 1444 na pozemku p.č. st. 2640 v k.ú. a obci Rožnov pod Radhoštěm, když tvrdí, že rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí ze dne 2.12.2008, č.j. 15 C 1/2007-360 bylo mimo jiné rozhodnuto, že vlastníkem výše uvedených nemovitostí je žalovaná, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.3.2012, č.j. 11 Co 239/2009-674 byl rozsudek okresního soudu potvrzen. Krajský soud s poukazem na systém neúplné apelace neprovedl důkaz listinou, z níž vyplývá skutečnost, že vlastníkem nemovitostí je žalobce. Touto listinou je listina ze dne 30.10.1991, nazvaná jako protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti TESLA Rožnov do majetku obce, která má povahu hospodářské smlouvy, ve které se osoby v protokole uvedené dohodly na bezúplatném převodu vlastnického práva k žalovaným nemovitostem. K účinnosti hospodářské smlouvy se nevyžadovala registrace státním notářstvím. Pokud by soud vyhodnotil, že listina není hospodářskou smlouvou, navrhl žalobce, aby listiny jím předložené soud vyhodnotil jako listiny, na základě nichž došlo k převodu majetku formou delimitace, tedy rozhodnutím zřizovatele o vyčlenění majetku ze společnosti TESLA Rožnov a.s. do majetku žalobce. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Vyslovila názor, že protokol o předání předškolních zařízení není hospodářskou smlouvou o převodu majetku, když v něm chybí projev vůle, ať už TESLY Rožnov a.s. či žalobce k bezúplatnému převodu. Žalovaná poukázala na znění protokolu, jeho odkaz o právním základu převodu rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR ze dne 4.10.1991. Namítá, že vůli převést vlastnická práva ke spornému majetku projevil vrchní ředitel sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR, který však nebyl oprávněn za TESLU Rožnov a.s., byť by zastupoval jediného akcionáře této společnosti, jednat. Oprávnění jednat za TESLU Rožnov a.s. měl pouze statutární orgán - představenstvo. Není také zřejmé, z jakého titulu Ministerstvo průmyslu zavazovalo nejen TESLU Rožnov a.s., ale také starostu města Rožnov pod Radhoštěm. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.3.2012 č.j. 11 Co 239/2009-662 bylo rozhodnuto v právní věci žalobce IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s.r.o. proti žalovanému městu Rožnov pod Radhoštěm mimo jiné o budovách, jejichž určení se žalobce domáhá nyní, tak, že byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 2.12.2008, č.j. 15 C 1/2007-360, kterým bylo určeno, že nemovitosti jsou ve vlastnictví IMMOBILIEN PIRKER REALITY, s.r.o. Na straně 8 rozsudku krajský soud mimo jiné konstatuje, že v průběhu odvolacího řízení žalobce nově tvrdil, že budovy přešly na žalobce už v roce 1991 na základě rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu České republiky ze dne 4.10.1991 delimitací předškolních zařízení z majetku a.s. TESLA Rožnov do majetku obce a protokolu ze dne 30.10.1991 o předání těchto zařízení z majetku a.s. TESLA Rožnov do majetku žalobce. Odvolací soud s poukazem na ustanovení 205a o.s.ř. k těmto tvrzením a důkazům
pokračování -3-17 C 23/2012-145 nepřihlížel. Rozsudek okresního soudu ve spojení s rozsudkem krajského soudu nabyl právní moci 16.4.2011. Dovolání žalobce a ústavní stížnost žalobce napadající mj. postup odvolacího soudu k neprovedení i nyní navržených důkazů v systému neúplné apelace byly odmítnuty. (zjištěno z citovaných rozhodnutí) Okresní soud v souladu se závazným pokynem Krajského soudu v Ostravě vysloveným v jeho usnesení č.j. 11 Co 444/2015-125 ze dne 18.4.2016 doplnil dokazování a z listin zjistil: Z listiny datované dnem 30.10.1991, že tato listina je označena jako Protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti TESLA Rožnov do majetku obce. Listina je sepsána a podepsána ing. Rudolfem Sýkorou, ředitelem TESLY Rožnov, a.s. a Ing. Michalem Šafrem, starostou města Rožnov pod Radhoštěm. V protokole je uvedeno, že TESLA Rožnov, a.s. a Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm uzavřeli tento delimitační protokol o převodu předškolních zařízení z majetku akciové společnosti. Pod bodem I nazvaným Právní základ převodu vlastnictví je uvedeno, že: Rozhodnutím vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu České republiky ze dne 4.10.1991 byl z majetku akciové společnosti TESLA Rožnov vyčleněn majetek sloužící provozu předškolních zařízení. Zároveň je uvedeným rozhodnutím převeden tento majetek do vlastnictví obce Rožnov pod Radhoštěm a to s účinností od 1.9.1991. Pod bodem II je uvedeno: Vlastnictví se převádí v souladu s rozhodnutím Ministerstva průmyslu ČR ze dne 4.10.1991 ke dni 31.8.1991. Pod bodem III označeným Předmět protokolu je uvedeno: Bezúplatný převod se týká pozemků, objektů a příslušenství mateřské školy na Záhumení a mateřské školy na Koryčanských Pasekách. U obou škol je uvedeno jejich inventární číslo, pozemky, na kterých jsou postaveny, výměra pozemků, výměra ostatní plochy, která je označena parcelním číslem, uvedením katastrálního území Rožnov pod Radhoštěm i číslem LV a jsou v něm uvedeny i ceny budov, stavebních ploch, ostatních ploch, oplocení ZP, PPS a režijního materiálu. Pod bodem IV se navrhuje provést u nemovitostí zápis v evidenci nemovitostí pro Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm jako přijímající organizaci. Ing. Rudolf Sýkora a Ing. Michael Šafr podepsali v listopadu 2011 čestná prohlášení, podle kterých v postavení funkce ředitele společnosti TESLA Rožnov, a.s. (ing. Sýkora) a v postavení starosty města Rožnov pod Radhoštěm (ing. Šafr) podepsali protokol o předání předškolních zařízení z majetku akciové společnosti Tesla Rožnov do majetku obce, jehož předmětem byl bezúplatný převod vlastnictví pozemků, objektů a příslušenství mateřské školy Záhumení a na Koryčanských Pasekách. Z listiny datované dnem 4.10.1991 bylo zjištěno, že pod tímto datem je evidováno rozhodnutí vrchního ředitele sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR Ing. Josefa Hybše, CSc., ve kterém rozhodl o delimitaci blíže nespecifikovaných předškolních zařízení z majetku akciové společnosti TESLA Rožnov do majetku obce Rožnov a zavázal představenstvo akciové společnosti TESLA Rožnov a starostu obce Rožnov k provedení delimitace.
pokračování -4-17 C 23/2012-146 Z usnesení městského zastupitelstva bylo zjištěno, že dne 17.7.1991 městské zastupitelstvo v Rožnově pod Radhoštěm schválilo bezúplatný převod Mateřské školy Koryčanské Paseky a Mateřské školy Záhumení od TESLY Rožnov a.s. do majetku města. Z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že TESLA Rožnov, a.s. vznikla dne 1.12.1990 a zanikla ke dni 3.7.1992. Statutárním orgánem byl předseda představenstva ing. Rudolf Sýkora, který byl oprávněn za společnost jednat samostatně. Podle 159a odst. 1, 3 o.s.ř. je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení. V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný té pro všechny orgány. Ve smyslu ustanovení 159a odst. 1, 3 o.s.ř. je pravomocný rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 2.12.2008, č.j. 15 C 1/2007-360, kterým bylo určeno, že budovy č.p. 1180 a č.p. 1444 jsou ve vlastnictví žalované, závazný pro žalobce, žalovanou i nyní rozhodující soud. Možnost prolomení závaznosti pravomocných rozsudků spatřuje právní teorie i praxe pouze v případech, v nichž jde sice o tentýž právní vztah mezi týmiž účastníky, avšak opírá-li se nově uplatněný nárok o jiné skutečnosti, které tu nebyly v době původního řízení a k nimž došlo až později. O takovou situaci zjevně v nyní posuzované věci nejde. Žalobce se pokouší prolomit závaznost pravomocného rozsudku (potažmo systém neúplné apelace), když v řízení ve věci sp. zn. 15 C 1/2007 včas neuplatnil existující důkazní prostředek. Důkazní prostředek neuplatněný již v pravomocně skončeném řízení, případně chybné posouzení důkazů, dokonce ani případný (domnělý) chybný právní názor na věc vyjádřený v pravomocném rozsudku nemohou být důvodem prolomení závaznosti pravomocného rozsudku. Žalobce měl právo prosazovat svá tvrzení a důkazní návrhy již v pravomocně skončeném řízení, měl právo řádnými a mimořádnými opravnými prostředky napadat procesní postupy či právní názory soudu. Jakmile rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 2.12.2008, č.j. 15 C 1/2007-360 nabyl právní moci, bylo pro účastníky řízení postaveno najisto (a nikoli jen pro tentokrát), kdo je vlastníkem nemovitostí. Je jen obcházením zákona ( 159a o.s.ř.) pokus o prolomení procesních pravidel systému neúplné apelace, řádných a mimořádných opravných prostředků napravovat možné chyby (ať soudu či účastníků řízení) znovuotevíráním procesu novou žalobou se stejným předmětem mezi týmiž účastníky řízení. Jednáním obcházejícím zákon poskytnout právní ochranu nelze. Jestliže žalobce nepřináší tvrzení o skutečnostech nastalých po právní moci rozsudku, kterým bylo vlastnické právo určeno, je jeho žaloba nedůvodná. Soud respektuje stanovisko Krajského soudu v Ostravě, že s ohledem na nová tvrzení žalobce v žalobě není dán důvod pro zastavení řízení o podané žalobě o určení vlastnického práva, byť již v dřívějším řízení ve věci pod sp. zn. 15 C 1/2007 bylo o vlastnickém právu ke stejným nemovitostem mezi stejnými účastníky již rozhodnuto. Přesto i pro nyní projednávanou věc platí, že ve smyslu 159a odst.1 a 4 o.s.ř. je soud povinen vycházet ze stejného právního závěru o nároku na určení vlastnického práva mezi účastníky, o kterém již bylo rozhodnuto a tuto otázku nemůže sám znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou. V tomto směru soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, mimo jiné rozsudek Nejvyššího soudu pod sp.zn. 28 Cdo 2950/2015 ze dne 19.8.2016, ve kterém bylo vysloveno:
pokračování -5-17 C 23/2012-147 Výkladem ustanovení 135 odst.2 o.s.ř. ve spojení s ustanovením 159a odst.1, odst. 4 o.s.ř. při posouzení významu prejudiciální otázky vyřešené v jiném, svým předmětem souvisejícím řízení, mezi týmiž účastníky, se Nejvyšší soud zabýval např. v rozsudku ze dne 13.6.2000, sp.zn. 25 Cdo 5/2000, uveřejněném pod č. 48/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž formuloval a odůvodnil závěr, že ani soud nemůže vycházet z jiného závěru o existenci či neexistenci nároku mezi týmiž účastníky, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a tuto otázku nemůže sám v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou. Soud také odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 27.8.2004 sp.zn. 1.ÚS 647/02, kterým je ve smyslu článku 89 odst.2 zákona č.1/1993 Sb. Ústavy České republiky vázán a podle kterého: změněný okruh účastníků zakládá povinnost soudu znovu věc posoudit také z hlediska prokázaných tvrzení nových účastníků, avšak při současném respektu k předchozímu rozhodnutí o vztazích, v nichž noví účastníci jsou svého druhu nástupci původního účastníka řízení. Pokud soud takto nepostupuje, nelze jeho postup považovat za slučitelný se zásadami spravedlivého procesu, zejména pak s příkazem vnitřní nerozpornosti správního řádu. Celková harmonice soudních rozhodnutí podmiňuje důvěru v právo, bez níž by právo bylo jen mrtvým textem. Tento postup, respektive výklad dnes platného ustanovení 159a odst. 4 o.s.ř. v duchu naznačených principů, vyplývá jak z požadavku právní jistoty, dovozovaného z článku 1, odstavce 1 Ústavy ČR), tak je třeba jí respektovat jako součást práva na spravedlivý proces (článek 36 odst. 1 Listiny). K uvedenému závěru o vázanosti soudním rozhodnutím soud vede rovněž judikatura Krajského soudu v Ostravě, konkrétně jeho rozhodnutí ze dne 25.4.2016, č.j. 71 Co 104/2016-46, ve kterém Krajský soud v Ostravě dovodil zřejmou bezúspěšnost žaloby o určení vlastnického práva, jestliže bylo dříve mezi týmiž účastníky pravomocně o vlastnickém právu rozhodnuto a nejsou v nové žalobě tvrzeny nové skutečnosti, které by neexistovaly nebo nebyly známy v předchozím řízení. S ohledem na právní závěry Krajského soudu v Ostravě vyslovené v jeho usnesení č.j. 11 Co 444/2015-125 ze dne 18.4.2016 okresní soud posuzoval i charakter žalobcem předložených listin. Podle 20 odst. 1,2 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.1991 (dále jen hospodářský zákoník), právním úkonem je každé jednání nebo jiné chování (opomenutí), z něhož vyplývá vůle založit, změnit, zrušit nebo zachovat práva nebo povinnosti, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Právní úkon je třeba vykládat v souladu se skutečnou vůlí jednající organizace a v souladu s povahou jednání, o které jde. Přitom je třeba přihlédnout k okolnostem, za kterých byl projev učiněn, a k zásadám poctivého hospodářského styku. Projev vůle, který obsahuje výraz, jenž připouští různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži toho, kdo takový výraz užil. Podle 22 odst. 1 věty prvé hospodářského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný.
pokračování -6-17 C 23/2012-148 Podle 347 odst. 1 hospodářského zákoníku hospodářská smlouva musí obsahovat: a) určení převáděného majetku, b) určení dne převodu, c) výši úplaty nebo dohodu o bezplatnosti převodu; to však neplatí, pokud je převod podle právního předpisu bezplatný. Hospodářská smlouva vzniká dohodou organizací o náležitostech uvedených v odstavci 1. Podle 50 odst. 3 zákona č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, ve znění účinném do 31.12.1991, představenstvo je statutární orgán společnosti. Zastupuje společnost vůči třetím osobám, před soudem a před jinými orgány; vytváří a řídí organizaci práce společnosti a vykonává zaměstnavatelská práva. Podle 62 odst. 1 a 63 zákona č. 104/1990 Sb. o akciových společnostech, ve znění účinném do 31.12.1991, lze akciovou společnost založit tím způsobem, že jediným akcionářem je právnická osoba. Pro společnost o jedné osobě jinak platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona týkající se společnosti s tím, že práva valné hromady v případě uvedené v 62 odst. 1 vykonává zakladatel a v případě uvedeném odst. 2 vykonává akcionář. Podle 43 zákona č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech, ve znění účinném do 31.12.1991, do výlučné působnosti valné hromady náleží: a) schválení a změna stanov; b) zvýšení a snížení základního kapitálu; c) změna práv náležejících jednotlivým druhům akcií; d) rozhodnutí o zániku společnosti; e) volba, odvolání a stanovení odměn (tantiém) členům představenstva, dozorčí rady a revizorů účtů; f) schválení roční účetní závěrky a rozdělení ročního zisku; g) rozhodnutí o vydání proměnitelných nebo prioritních listin podle 11; h) rozhodnutí ve všech otázkách, které tento zákon nebo stanovy svěřují do výlučné působnosti valné hromady. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že vrchní ředitel sekce elektrotechniky a elektroniky Ministerstva průmyslu ČR (že ČR byl jediným akcionářem TESLY Rožnov a.s. nebylo účastníky zpochybňováno) vydal dne 4.10.1991 rozhodnutí, že z majetku TESLY Rožnov a.s. budou vyčleněna předškolní zařízení, přičemž dříve, dne 17.7.1991, byl převod budov, které jsou předmětem nyní vedeného řízení, schválen zastupitelstvem žalobce. Dne 30.10.1991 byl zástupci TESLY Rožnov a.s. a Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm sepsán protokol o předání mimo jiné budov č.p. 1180 a 1444. Je v něm uveden termín předání 31.8.1991 a právní základ převodu rozhodnutí vrchního ředitele ze dne 4.10.1991. K platnému bezúplatnému převodu majetku mohlo dojít za úpravy platné a účinné v roce 1991 pouze za podmínek stanovených v 347 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářského zákoníku, tj. hospodářskou smlouvou o převodu vlastnictví, jejíž náležitosti jsou vymezeny 347 hospodářského zákoníku a jejíž náležitostí je také ve smyslu 20 hospodářského zákoníku projev vůle stran smlouvy k převodu. V protokole ze dne 30.10.1991 podepisující pouze deklarují realizaci rozhodnutí vrchního ředitele ze dne 4.10.1991 a absentuje v něm vůle jedné či druhé strany k převodu viz i vymezení právního základu převodu a termín převodu ke dni rozhodnutí Ministerstva průmyslu). Vůli převést projevil pouze vrchní ředitel sekce elektrotechniky a elektroniky
pokračování -7-17 C 23/2012-149 Ministerstva průmyslu ČR; oprávněn projevovat vůli za TESLU Rožnov a.s. při sjednávání právních vztahů však měl pouze statutární orgán, tedy představenstvo, a to dle 50 zákona č. 104/1990 Sb., o akciových společnostech. Pokud je akciová společnost tvořena jediným akcionářem, pak ve smyslu 63 zákona o akciových společnostech, tento zakladatel vykonává práva valné hromady. Působnost valné hromady akciové společnosti je vymezena v 43 zákona o akciových společnostech. Do její výlučné působnosti, jak vyplývá ze znění tohoto usnesení, převod majetku nepatří. Patří mezi ně např. rozhodnutí o zániku společnosti, při kterém by bylo možné rozhodnout o vyčlenění majetku pro nově vzniklé nástupnické organizace. O tento případ se však nejedná. Delimitační protokol, ve kterém chybí vůle stran k převodu, není sám o sobě nabývacím titulem, pouze sumarizací majetku (viz i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3293/2012 nebo 29 Cdo 1520/99) Protože představenstvo TESLY Rožnov a.s. ani město Rožnov pod Radhoštěm svou vlastní vůli převést majetek z TESLY Rožnov a.s. na město Rožnov pod Radhoštěm neprojevili (pokud jde o město Rožnov pod Radhoštěm, za to byl oprávněn jednat ve vztahu k třetím osobám starosta města, rozhodnutí zastupitelstva ho pouze opravňovalo k projevu vůle a jeho projev vůle nenahrazovalo) a převod na jiný subjekt rozhodnutím jediného akcionáře možný nebyl, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Žalobce navrhl, aby dokazování bylo doplněno výslechy pracovníků právního oddělení žalobce, aby mohli osvětlit otázku, zda listiny uváděné v žalobě mohly být žalobcem zajištěny dříve než v odvolacím řízení. Žalobce také navrhl, aby si soud vyžádal zakladatelskou listinu TESLY Rožnov a.s., aby bylo zřejmé, kdo je zřizovatelem TESLY Rožnov a.s. S ohledem na právní posouzení věci bylo nadbytečné účastníky další navržené důkazy provádět. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci úspěšná a má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady za řízení před okresním soudem do odvolacího řízení činí částku 15.994,- Kč. Sestávají ze čtyř režijních paušálů po 300,- Kč dle 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za převzetí věci 10.5.2012, vyjádření k věci samé dne 2.1.2013, vyjádření k odvolání dne 13.6.2012 a účast u jednání dne 26.8.2015, odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 2.100,-Kč za převzetí zastoupení dle 9 odst. 3 a 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31.12.2012, a v poloviční výši za vyjádření k odvolání dle 11 odst. 2 písm. c vyhl. č. 177/1996 Sb., z odměny ve výši 2x3.100 Kč dle 9 odst. 4 a 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., v aktuálním znění, za účast u jednání a za vyjádření k věci samé ze dne 2.1.2013. Dále je představují náhrady za ztrátu času cestou k jednání za 8 půlhodin po 100 Kč dle 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. a cestovné k jednání v částce 1.868,-Kč při délce trasy 2x150 km z místa sídla advokáta do sídla soudu, prům. spotřebě nafty 7 l/100km (třetí položka pod bodem 27 technického průkazu je průměrná spotřeba vozidla), ceně nafty 36,10 Kč a paušálu 3,70 Kč dle vyhl. č. 328/2014 Sb.; a 21 % DPH z nákladů na právní zastoupení dle 137 odst. 3 o.s.ř.
pokračování -8-17 C 23/2012-150 Náklady za odvolací řízení činí částku 4.114,- Kč. Sestávají z jednoho režijního paušálu po 300,- Kč a odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 3.100,-Kč za vyjádření k odvolání dle 9 odst. 4 a 7 bod 5 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v aktuálním znění, a 21 % DPH z nákladů na právní zastoupení. Náklady za řízení před okresním soudem po odvolacím řízení činí částku 7.151,- Kč. Sestávají z jednoho režijního paušálu po 300,- Kč a odměny za zastupování účastníka advokátem ve výši 3.100,-Kč za účast u jednání dne 18.1.2017 dle 9 odst. 4 a 7 bod 5 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v aktuálním znění. Dále je představují náhrady za ztrátu času cestou k jednání za 8 půlhodin po 100 Kč dle 14 vyhl. č. 177/1996 Sb. a cestovné k jednání v částce 1.710,-Kč při délce trasy 2x150 km z místa sídla advokáta do sídla soudu, prům. spotřebě nafty 6,3 l/100km, ceně nafty 28,60 Kč a paušálu 3,90 Kč dle vyhl. č. 440/2016 Sb.; a 21 % DPH z nákladů na právní zastoupení dle 137 odst. 3 o.s.ř. Z pohledu ustanovení 142 o.s.ř. nebylo jako účelně vynaložený úkon vyhodnoceno doplnění vyjádření k žalobě, neboť žalovaná už se k žalobě při žalobcem nezměněných tvrzeních vyjadřovala dne 2.1.2013. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že svým podáním reagovala na výzvu soudu. Podle 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci nebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Podle 9 odst. 3,4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1.1.2013, částka 50.000,- Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního úkonu, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního úkonu, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné, jde-li o právní vztah k nemovité věci. Soud postupoval ve smyslu ustanovení 9 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a stanovil odměnu z tarifní hodnoty 50.000,-Kč (u prvních dvou úkonů z hodnoty 25.000 Kč dle 9 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31.12.2012). Je nepochybné, že předmětem řízení jsou nemovitosti penězi ocenitelné, protože však pro účely soudního řízení nebylo třeba ocenění nemovitostí provádět a ze spisu obvyklá cena nemovitostí nevyplývá, jen pro účely nákladů řízení oceňovat nemovitosti je neúčelné (ocenění by bylo možné provést jen s neúměrnými obtížemi), je třeba pro účely posouzení odměny advokáta vycházet ze závěru, že věc ocenitelná není. Žalovanou předložené znalecké posudky stanoví ceny nemovitostí k březnu 2012 (viz zadání znaleckého úkolu, použitá metoda a ukazatel zhodnocení), zatímco pro účely nákladů řízení se vychází z ceny věci k datu započetí úkonu právní služby ( 8 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Právní úkony byly právním zástupcem žalované činěny v květnu 2012 (převzetí zastoupení), v červnu 2012 (vyjádření k odvolání), v lednu 2013 (vyjádření k žalobě) a v srpnu 2015 (účast u jednání), v listopadu 2015 (vyjádření k odvolání), v lednu 2017 (účast u jednání). K ocenění navíc došlo dle jednotkové ceny stanovené dle Ukazatele průměrné orientační ceny na měrovou a účelovou jednotku,
pokračování -9-17 C 23/2012-151 ÚRS Praha 2012, tj. při stanovení ceny nedošlo ke srovnání prodejů obdobných nemovitostí v dané době, tudíž cenu v posudcích uvedenou nelze hodnověrně pokládat za cenu obvyklou v daném místě a čase. P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím soudu podepsaného. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Valašské Meziříčí dne 18.1.2017 Mgr. Šárka Zemanová v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Naděžda Chvostková