SUCHÁ FERMENTACE V MALOOBJEMOVÉM

Podobné dokumenty
Marian Mikulík. Možnosti lokálneho vykurovania a výroby elektrickej energie z biomasy

AKCE: Přednáška Technologie výroby a zpracování bioplynu Stanislav Bureš. Datum:

Školení provozování BPS zásady dobré praxe. Ing. Jan Štambaský, Ph.D.

PROGRAM BIOPLYNOVÉ STANICE

Bioplynová stanice. Úvod. Immobio-Energie s.r.o. Jiráskovo nám. 4 Tel.: Plzeň Fax: contact@immobio-energie.

ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH TESTU PŘÍPRAVKU BCL BioGas

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

ZJIŠŤOVÁNÍ MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PRODUKCE BIOPLYNU Z FERMENTÁTU POMOCÍ PŘÍPRAVKU GASBACKING

Ověření možnosti zpracování rašeliny pomocí termické depolymerizace

Model dokonalého spalování pevných a kapalných paliv Teoretické základy spalování. Teoretické základy spalování

Bioplynové stanice ing. Jakub Vrbata za společnost TÜV SÜD Czech s.r.o.

Posouzení možností anaerobního zpracování vybraných potravinářských odpadů a biskvitové moučky

VLIV IRADIACE ULTRAZVUKEM NA PRODUKCI BIOPLYNU

Sestava a technologické parametry bioplynové stanice

Marek Holba, Adam Bartoník, Ondřej Škorvan, Petr Horák, Marcela Počinková, Karel Plotěný. Ing Milan Uher

(CH4, CO2, H2, N, 2, H2S)

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

Příprava siláží z energetických rostlin pro bioplynové stanice, pro dosažení optimální produkce bioplynu. Dr. Jörg Winkelmann

Vplyv spôsobu regulácie spaľovac. ovacích ch kotlov na. Jozef Jandačka, Marian Mikulík. Žilinská univerzita v Žilině

ANAEROBNÍ FERMENTACE

ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ DIGESTÁTY A JEJICH VYUŽITÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ

Úvod Bioplynová stanice Provoz bioplynové stanice Produkty anaerobní digesce Bioplynová stanice Načeradec...

QUANTI-QUALITATIVE ANALYSIS OF ANAEROBIC FERMENTATION OF FOOD WASTE KVANTI-KVALITATIVNÍ ANALÝZA ANAEROBNÍ FERMENTACE GASTRONOMICKÝCH ODPADŮ

RNDr. Miroslav Hůrka. Nakládání s bioodpady v legislativě a praxi

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Anaerobní testování energetických hybridů kukuřice

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

BIOGAS TRANSFORMATION OF LIQUID SUBSTRATES

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

Hydrotermické zpracování materiálů

Technika a technologie jako nástroj ochrany životního prostředí

Hlavní sledované parametry při provozu bioplynové stanice

OPTIMALIZACE PROVOZU BPS Z POHLEDU TECHNIKY A LEGISLATIVY

Nabídka na provádění biologického monitoringu provozu bioplynové stanice

ITÍ BIOMASY V SLOVENSKÉ REPUBLICE

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

N A = 6, mol -1

Technologické zlepšení výtěžnosti bioplynu. Mechanické usnadnění míchání, čerpání, dávkování. Legislativní nařízená předúprava VŽP:

AHK-obchodní cesta do České republiky Využití bioplynu k výrobě tepla a elektřiny října Kogenerační jednotky a zařízení na úpravu plynu

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

Vliv energetických paramatrů biomasy při i procesu spalování

9 Ověření agrochemických účinků kalů z výroby bioplynu (tekuté složky digestátu) pro aplikaci na půdu

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie CZ.1.07/2.2.00/ Výpočty z chemických vzorců

OPTIMALIZACE PROCESU KULTIVACE ZELENÝCH ŘAS S VYUŽITÍM DIGESČNÍCH ZBYTKŮ ZE ZEMĚDĚLSKÝCH BIOPLYNOVÝCH STANIC. Ing. Pavla Hrychová

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Membránová separace bioplynu v reálných podmínkách bioplynové stanice

Elektrárny. Energetické využití bioplynu z odpadních vod

Nedokonalé spalování. Spalování uhlíku C na CO. Metodika kontroly spalování. Kontrola jakosti spalování. Části uhlíku a a b C + 1/2 O 2 CO

Porovnanie tepelno-technických technických a emisných parametrov krbových kachlí s teplovodným. a s automatickým riadením

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Povodí Labe, státní podnik Odbor vodohospodářských laboratoří, laboratoř Ústí nad Labem Pražská 49/35, Ústí nad Labem

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

Bioplynové stanice na suchou fermentaci

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Složka Obsah v % Methan- CH % Oxid uhličitý CO % Vodík H % Sulfan H 2 S 0,1 1 % Dusík 1 3 % Metan CH 4 CO 2 H 2 H 2 S NH 3 N 2

Vliv chemické aktivace na sorpční charakteristiky uhlíkatých materiálů

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

Dávkování surovin mokrou cestou. Ing. Miroslav Esterka

Cíle. Seznámit studenta s technickými zařízeními bioplynových stanic.

Registrace a ohlašov kompostu a digestátu tu využitelných

Stabilizovaný vs. surový ČK

PATRES Školící program. Bioplynové technologie

MĚSTSKÁ BIORAFINERIE. koncept čisté mobility a udržitelného rozvoje pro SMART CITY. Jan Káňa AIVOTEC s.r.o., CZ

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Kolik energie by se uvolnilo, kdyby spalování ethanolu probíhalo při teplotě o 20 vyšší? Je tato energie menší nebo větší než při teplotě 37 C?

Stanovisko Technické komise pro měření emisí

Digestát jako hnojivo

Projekt: Transfer nejlepší

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

Nová technologie na úpravu kapalné frakce digestátu

Základní údaje o čistírně odpadních vod

pro zdroje tepla Statut Pozlovice - 1 -

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Konkurenceschopnost a kvalita cesta k úspěchu zemědělského podniku 1

Hmotnost atomů a molekul 6 Látkové množství 11. Rozdělení směsí 16 Separační metody 20. Hustota, hmotnostní a objemový zlomek 25.

Pouţití hydrolytických enzymů při produkci bioplynu z odpadů: Výsledky z praxe

Obsah Chemická reakce... 2 PL:

rní zdroj energie pro elektromobily Petr Vysoký

Anaerobní fermentace

č.. 156/1998 o hnojivech ové principy

Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie

4 Návrh, ověření složení a výtěžnosti směsi a návrh technologického postupu výroby bioplynu, včetně produkce a složení kalů z této výroby

TÜV NOPRD Czech, s.r.o., Laboratoře a zkušebny Seznam akreditovaných zkoušek včetně aktualizovaných norem LPP 1 (ČSN EN 10351) LPP 2 (ČSN EN 14242)

Chemila, spol. s r.o. Chemická a mikrobiologická laboratoř Za Dráhou 4386/3, Hodonín

A. Výpočty z chemických vzorců B. Určení vzorce sloučeniny. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

Vyhodnocení rozšířených nejistot PT/CHA/4/2015 (PT31) podle způsobu zjištění a podle analytických postupů A B C D Ukazatel Metoda

Úvod do teorie spalování tuhých paliv. Ing. Jirka Horák, Ph.D.

MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Oddělení kontroly kvality vody Dolní novosadská, Olomouc

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (11)

Vermikompostování perspektivní metoda pro zpracování bioodpadů. Vermikompostování

TÜV NORD Czech, s.r.o. Laboratoře a zkušebny Brno Olomoucká 7/9, Brno

PROTOKOL O AUTORIZOVANÉM MĚŘENÍ EMISÍ

5. Jaká bude koncentrace roztoku hydroxidu sodného připraveného rozpuštěním 0,1 molu látky v baňce o objemu 500 ml. Vyber správný výsledek:

TECHNOLOGIE ANAEROBNÍHO ZPRACOVÁNÍ BIOMASY A VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ZE ZEMĚDĚLSKÉ A POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY

Organickou hmotu tvoří obvykle (biomasa): ČZU/FAPPZ

VYUŢITÍ ODPADŮ A SUROVIN ZE ZEMĚDĚLSKÉHO PROVOZU K VÝROBĚ BIOPLYNU. Ing Jaroslav Váňa CSc

Návrh vyhlášky o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

Identifikace zkušebního postupu/metody IP 100 (ISO 9096, ČSN EN )

KRAJSKÝ ÚŘAD Pardubického kraje odbor životního prostředí a zemědělství

Transkript:

SUCHÁ FERMENTACE V MALOOBJEMOVÉM FERMENTAČNÍM M REAKTORU Marian Mikulík Žilinská univerzita v Žilině seminář Energetické využití biomasy 2011 Trojanovice 18. 19. 5. 2011

Anaerobní fermentace Mikrobiální proces bez přístupu vzduchu = za působení vhodných kultur anaerobních mikroorganismů dochází k rozkladu organických látek = produkce bioplynu. Vyžaduje optimálněřízené podmínky: obsah sušiny, reakční teplota a ph - faktor (poměr C : N). Podle reakční teploty: - psychrofilní podmínky (teplota 15 až 20 C), - mezofilní podmínky (teplota 35 až 40 C), - termofilní podmínky (teplota 55 C). Optimální poměr C : N = 20 až 35 (40) : 1 2/25

Mokrá fermentace Obsah sušiny v biomase pod 12 % (optimálně 8 až 10 %). - kontinuální průběh, - používá se nejčastěji, Vyžaduje: - homogenizační nádrž, - fermentační reaktor, - výstupní nádrž. 3/25

Suchá fermentace Obsah sušiny v biomase 20 až 60 % (optimálně 30 až 35 %). - jednostupňový proces, - materiál, který nelze zpracovat jednoduchou cestou. 4/25

Experimentáln lní bioplynová stanice Realizace s finanční podporou VEGA MŠ SR a SAV. Projekt č. 1/0258/09 Optimalizace fermentačního reaktoru pro suchou fermentaci. 5/25

Zářízení experimentáln lního zapojení Indukční měřič průtoku YOKOGAWA Rozsah: 0 až 0,1767 m 3 /h Průtokový ohřívač JULABO SL 26 6/25

Zářízení experimentáln lního zapojení Snímače teploty PT100 Snímače teploty NiCr Rozsah: -200 až 850 C Rozsah: -200 až 1370 C 7/25

Zářízení experimentáln lního zapojení Analyzátor plynu URAS 26 (CO, NO, SO 2, CO 2 ) Analyzátor plynu MAGNUS 206 (O 2 ) Analyzátor plynu MULTI-FID14 (CH 4 ) 8/25

Zářízení experimentáln lního zapojení plynoměr PREMAGAS BK-G6, 0,06 až 10 m 3 /h, max. přetlak 0,5 bar plynoměr PREMAGAS BK-G6T, 0,06 až 10 m 3 /h, max. přetlak 0,1 bar měřící ústředna ALMEMO 5690-1 základní měřící karta Almemo MM A9 a měřící karta U-A10 (10 univerzálních vstupů) 9/25

Zářízení experimentáln lního zapojení Fermentační reaktor: 800 x 800 x 694 mm = objem cca 0,44 m 3. 10/25

Zářízení experimentáln lního zapojení 3D model fermentačního reaktoru (konstrukce vodících přepážek). 11/25

Plnění fermentačních reaktorů 31. 3. 2011 cca 275 kg kukuřičné siláže (oba fermentační reaktory) měrná hmotnost: cca 625 kg m -3 (optimálně 600 až 800 kg m -3 ) 12/25

Obsah sušiny v kukuřičné siláži Sušící váha RADWAG WPS 50 SX hmotnost vzorku před sušením: 9,501 g hmotnost vzorku po sušení (po uplynutí 45:40 minut): 3,251 g obsah vlhkosti: 65,79 % obsah sušiny: 34,21 % 13/25

Chemická analýza kukuřičné siláže SGÚ D. Štúra, Akreditovaná zkušební laboratoř ve Spišské Nové Vsi Chemický rozbor kukuřičné siláže v původním stavu (s obsahem vody) Parametr Celková voda (W) Popel (A) Celková síra (S) Uhlík (C) Vodík (H) Dusík (N) Obsah [%] 64,4 1,10 0,03 17,3 2,28 0,29 Metoda gravimetrie gravimetrie elementární analýza s tepelně vodivostním detektorem elementární analýza s tepelně vodivostním elementární analýza detektorem s tepelně vodivostním detektorem elementární analýza s tepelně vodivostním detektorem poměr C : N = cca 59 : 1 14/25

Chemická analýza kukuřičné siláže SGÚ D. Štúra, Akreditovaná zkušební laboratoř ve Spišské Nové Vsi Chemický rozbor kukuřičné siláže v bezvodém stavu Parametr Popel (A) Celková síra (S) Uhlík (C) Vodík (H) Dusík (N) Draslík (K) Fosfor (P) Obsah [%] 0,07 0,03 48,5 6,42 0,82 2,12 1,36 Metoda gravimetrie elementární analýza s tepelně vodivostním detektorem elementární analýza s tepelně vodivostním detektorem elementární analýza s tepelně vodivostním detektorem elementární analýza s tepelně vodivostním detektorem atomová emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou atomová emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou 15/25 poměr N : P = cca 0,6 : 1

Přidání kejdy hovězího dobytku do fermentačních reaktorů 6. 4. 2011 = přidání cca 25 litrů kejdy do obou fermentačních reaktorů 16/25

Podmínky v laboratoři oprava poruchy elektroinstalace, instalace jiného zařízení - bioplynovou stanici nebylo možné spustit podle předchozího popisu, 17/25 - fermentační procesy při psychrofilních podmínkách (teploty 15 až 20 C)

První odběr vyprodukovaného plynu 11. 4. 2011 = fermantační reaktor B (objem 24 litrů) teplota uvnitř reaktoru: cca 19 C 18/25

Spuštění vytápění fermentačních reaktorů 3. 5. 2011 = snaha o dosáhnutí teploty 37 C uvnitř reaktorů 19/25

Analýza plynu z fermentačního reaktoru A (obsah kyslíku a oxidu uhličitého v plynu od 15. 4. do 15. 5. 2011) Oxid uhličitý (CO2) [%] 100 80 60 40 20 3,54 40,34 oxid uhličitý (CO2) 55,47 Fermentační reaktor A kyslík (O2) 79,11 72,42 55,59 54,79 2,58 2,00 0,82 80,93 82,63 84,63 78,89 2,7 5 91,23 91,16 87,91 88,79 87,16 85,18 4 3 1,94 2 1,34 1,01 1 Kyslík (02) [%] 0 0,33 0 0,12 0,21 0,38 0,45 0,55 0,39 0 15.4 19.4 23.4 27.4 1.5 5.5 9.5 13.5 20/25 Časové období

Analýza plynu z fermentačního reaktoru B (obsah kyslíku a oxidu uhličitého v plynu od 11. 4. do 15. 5. 2011) 100 80 7,07 Fermentační reaktor B 8,83 81,41 97,09 96,33 97,34 92,91 85,44 95,66 96,83 97,87 93,10 90,80 10 95,57 8 Oxid uhličitý (CO2) [%] 60 40 29,41 44,25 53,82 37,18 5,78 54,79 6 4 Kyslík (02) [%] 21/25 20 0 2,16 1,63 0,61 0,57 0,36 oxid uhličitý (CO2) kyslík (O2) 0,31 0,16 0,21 0,19 0,07 0,01 0,07 0,21 11.4 15.4 19.4 23.4 27.4 1.5 5.5 9.5 13.5 Časové období 2 0,89 0

Teplota uvnitř fermentačního reaktoru A, množstv ství plynu (od 15. 4. do 15. 5. 2011) 80 Fermentační reaktor A 40 70 objem plynu teplota substrátu 37 34,7 Objem plynu [dm 3 ] 60 50 40 30 20 10 0 32,6 30,1 31,1 31,8 32,8 29,4 30,8 43 30 24,7 26,9 30 27 23 18 20 14 16 20,3 13 20 16 15 13 20,4 20,1 19,4 19,2 19,6 9 15.4 19.4 23.4 27.4 1.5 5.5 9.5 13.5 34 31 28 25 24 22 19 16 Teplota ve fermentoru [ C] 22/25 Časové období

Teplota uvnitř fermentačního reaktoru B, množstv ství plynu (od 11. 4. do 15. 5. 2011) 80 Fermentační reaktor B 40 70 objem plynu teplota substrátu 72 37 Objem plynu [dm 3 ] 60 50 40 30 20 10 0 32,8 33,7 31,5 33,5 52 46 30,0 32 44 30,9 27,5 42 41 43 41 37 24 24 22 22 25,0 22 19,2 19,4 19 19,9 20,1 20,3 19,3 19,7 7 11.4 15.4 19.4 23.4 27.4 1.5 5.5 9.5 13.5 35 34 31 28 25 25 22 19 16 Teplota ve fermentoru [ C] 23/25 Časové období

Závěr - v obou fermentačních reaktorech podobný průběh, - produkce metanu (zatím) velmi nízká, - počáteční podmínky: možnost vzniku plísní = zastavení fermentačního procesu, - spuštění fermentačního procesu není jednoduché, - nutnost znát chemické složení zpracovávaného materiálu, - dodání vhodného očkovadla pro spuštění procesu fermentace. 24/25

Děkuji za pozornost... doc. Ing. Marian Mikulík, PhD. Katedra energetickej techniky Strojnícka fakulta Žilinská univerzita v Žiline Univerzitná 1 010 26 Žilina PROJEKT SPOLUFINANCOVANÝ EURÓPSKOU ÚNIOU tel.: 041 513 2880 fax: 041 52 525 41 e-mail: marian.mikulik@fstroj.uniza.sk www.biomasa-info.sk Európsky fond regionálneho rozvoja (ERDF)