EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 12. 12. 2013 PRACOVNÍ DOKUMENT 4 o aktivitách sledování ze strany USA s ohledem na údaje EU a jeho možné právní dopady na transatlantické dohody a spolupráci Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Zpravodaj: Claude Moraes Axel Voss (spoluautor) DT\1011371.doc PE524.633v01-00 Jednotná v rozmanitosti
Dopad amerických programů sledování na transatlantické dohody Občané EU vzhledem k rozsahu odhalení informací o sledování ze strany USA očekávají, že Evropský parlament jako jediný přímo volený orgán v Evropské unii bude jednat. Parlament by neměl na tato odhalení jen reagovat, ale měl by se zapojit do seriózního šetření a optikou řádných právních zásad a zjištěných skutečností důkladně analyzovat právní rámec pro předávání údajů do USA. Transatlantické předávání údajů neprobíhá v šedé zóně mimo právní rámec, naopak pro něj platí několik stávajících transatlantických dohod. Několik politických aktérů vyzvalo v důsledku tohoto sledování ze strany USA k pozastavení některých stávajících transatlantických dohod. Na základě závěrů vyšetřovacího výboru výboru LIBE pro elektronické masové sledování občanů EU a delegace výboru LIBE, která v říjnu 2013 navštívila Washington, je zřejmé, že v zájmu obnovení důvěry v transatlantický vztah musíme posílit hospodářskou transatlantickou spolupráci a zajistit tak adekvátní rovnováhu mezi základním právem občanů EU na ochranu osobních údajů a zákonným vymáháním práva. Vzhledem k tomu, že vyšetřovací výbor výboru LIBE pro elektronické masové sledování občanů EU stále pokračuje v práci a závěrečný dokument předloží na začátku roku 2014, zaměří se tento pracovní dokument na stávající transatlantické dohody, které se liší z hlediska rozsahu, obsahu a právního uplatnění. Dohoda o programu sledování financování terorismu (TFTP), dohoda o jmenné evidenci cestujících (PNR) mezi EU a USA a dohoda Bezpečný přístav jsou tři zcela odlišné dohody upravující toky údajů s USA. TFTP a PNR jsou dohody mezi EU a USA v oblasti spravedlnosti a vnitřních záležitostí a nástroje v boji proti globalizovanému terorismu a závažné trestné činnosti. Dohoda Bezpečný přístav představuje mechanismus pro předávání údajů v podnikatelské sféře. Bezpečný přístav (Safe Harbour) Bezpečný přístav je mechanismus, který zavedly americké úřady (Ministerstvo obchodu USA, Federální obchodní komise a Ministerstvo dopravy) a Evropská komise s cílem poskytnout americkým společnostem, které zpracovávají osobní údaje evropských občanů, nástroj, který jim umožní předávání údajů do USA s odpovídající úrovní ochrany. Americký mechanismus Bezpečný přístav byl vytvořen s cílem vyřešit problém způsobený nedostatečností právního rámce v USA, pokud jde o ochranu údajů a soukromí. Bezpečný přístav umožňuje správci EU předávat osobní údaje organizaci USA, která sama osvědčuje, že se přihlásila k Bezpečnému přístavu a zavázala se zajistit dodržování jeho zásad. Bezpečný přístav je od samého počátku politicky kontroverzní. Evropský parlament vyslovil několik obav vycházejících z absence individuálního práva na soudní opravný prostředek, neexistence povinnosti společností platit náhradu za neoprávněně zpracovávané údaje a z toho, že v USA existují různé ochranné systémy, jež závisí na tom, zda vlastníci údajů jsou, nebo nejsou Evropané. V případě porušení rozhodnutí 2000/520/ES se spouští dvojí systém pozastavení nebo ukončení mechanismu. V souladu s článkem 3 mohou orgány členských států pro ochranu údajů využít své stávající pravomoci, aby zastavily toky údajů směrem k organizaci v případech, kdy je velmi pravděpodobné, že došlo k porušení zásad a další zpracovávání osobních údajů nebo jejich předávání by způsobilo subjektům údajů bezprostřední nebezpečí PE524.633v01-00 2/7 DT\1011371.doc
vážné újmy. Členské státy musí v těchto případech informovat Evropskou komisi. Evropská komise je povinna na základě dostupných informací vyhodnocovat provádění tohoto rozhodnutí a veškeré předmětné poznatky sdělovat výboru zřízenému podle článku 31 směrnice 95/46/ES. Následně může Komise konstatovat, že provedení nebo fungování programu Bezpečný přístav nefunguje, a může navrhnout opatření například na pozastavení nebo zrušení rozhodnutí. Nástroj Bezpečný přístav je dnes považován za možnou překážku pro prosazování pravidel EU pro ochranu údajů. Kromě toho existuje podezření, že slouží jako jeden z prvků v řetězci právního zdůvodnění amerického programu sledování PRISM. Evropská komise veřejně ohlásila vyhodnocení nástroje Bezpečný přístav až poté, co média zveřejnila informace o masovém sledování ze strany NSA a ukázalo se, že do těchto aktivit byly zapojeny velké americké elektronické komunikační společnosti, které se přihlásily k Bezpečnému přístavu. Toto následné hodnocení 1 především uznává, že je třeba systém Bezpečný přístav přezkoumat s přihlédnutím k novým technologiím, kdy došlo k exponenciálnímu nárůstu toků údajů, vzrostl význam toků údajů zejména do transatlantického hospodářství, rychle vzrostl počet společností v USA, které se přihlásily k systému Bezpečný přístav, a nedávno byly zveřejněny informace o amerických programech sledování. Sdělení nastiňuje 13 klíčových doporučení, které mají být provedeny v USA, aby byly vyřešeny základní zjištěné nedostatky, což poskytne základ pro úplné přezkoumání fungování zásad Bezpečného přístavu. I přes tuto reakci ze strany Komise však byly formulovány obavy ohledně přiměřenosti systému Bezpečný přístav vzhledem k rozsahu masového sledování soukromého chování. Pokud jde o elektronické masové sledování občanů EU ze strany NSA, je zde všeobecně rozšířená politická shoda na tom, že by se Evropská unie měla zaměřit na ukončení určování přiměřenosti systému Bezpečný přístav a na hledání nových právních řešení. Zpráva ad hoc pracovní skupiny mezi EU a USA o ochraně údajů ze dne 27. listopadu 2013 to potvrzuje 2 a uvádí, že americké zákony nepřiznávají osobám, které nejsou občany USA, soudní nebo správní možnost, pokud jde o přístup k osobním údajům zpracovávaným pro účely vymáhání práva nebo bezpečnosti státu, o právo na nápravu a o právo být informován. Bezpečný přístav již není bezpečný. Pozastavení nebo ukončení dohody o Bezpečném přístavu představuje politické téma, ale mohlo by mít i hospodářské důsledky. USA a EU jsou významnými hospodářskými partnery. Je proto více než důležité obnovit vzájemnou důvěru mezi transatlantickými partnery, aby se posílila důvěra v ekonomiku, a zejména na obou stranách Atlantiku přijmout společné nebo přiměřené normy pro ochranu údajů. V dlouhodobém horizontu by to mohlo také přispět k obnově transatlantického vztahu na pevnějším základu. Dopad možných ekonomických důsledků však ještě není vidět. Pokud by se EU rozhodla zrušit rozhodnutí ze dne 26. července 2000 o Bezpečném přístavu, závažně by se to dotklo všech velkých amerických internetových společností. Bylo by nutné použít jiné nástroje stanovené ve směrnici 95/46/ES, například smluvní nebo závazná podniková pravidla. Vnitrostátní orgány pro ochranu údajů by však měly zvážit, zda tyto nástroje poskytují odpovídající ochranu s ohledem na americký zákon o zpravodajských službách a bezpečnosti státu a zapojení těchto společností do 1 Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o fungování systému Bezpečný přístav z pohledu občanů EU a podniků se sídlem v EU, COM (2013)847, 27. 11. 2013. 2 Dokument Rady 16987/13 ze dne 27. listopadu 2013. Jednotlivci nemají žádnou možnost získat přístup k údajům, moci je opravit nebo vymazat, anebo získat správní nebo soudní nápravu. DT\1011371.doc 3/7 PE524.633v01-00
masového sledování, které provádí americké zpravodajské agentury. Dohoda TFTP Dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu (dále jen dohoda TFTP ) byla uzavřena dne 13. července 2010 a vstoupila v platnost dne 1. srpna 2010. Sledování financování terorismu je nezbytným nástrojem v boji proti financování terorismu a závažné trestné činnosti, které vyšetřovatelům zapojeným do boje proti terorismu pomáhá odhalit vazby mezi cíli šetření a dalšími potenciálními podezřelými propojenými s širšími teroristickými sítěmi podezřelými z financování terorismu. Evropský parlament po dlouhém procesu vyjednávání vyslovil s dohodou TFTP souhlas na základě toho, že dohoda poskytuje vyvážený přístup k boji proti terorismu a zároveň zaručuje ochranu občanských svobod a základních práv a zajišťuje ochranu soukromí a údajů. Tvrzení, že NSA vnikla do databáze SWIFT, vyvolalo vážné obavy, zda dohoda nabízí skutečné právní záruky a ochranu osobních údajů občanů EU. Objevily se výzvy napříč politickým spektrem mířené na Evropskou komisi, aby podrobně prošetřila obvinění z vážného porušení dohody TFTP mezi EU a USA s cílem obnovit důvěru a loajální spolupráci v oblasti transatlantických vztahů s USA. Ve společném usnesení o pozastavení dohody SWIFT v důsledku sledování prováděného americkou Agenturou pro národní bezpečnost 1 většina Evropského parlamentu hlasovala pro to, aby Evropská komise platnost stávající dohody pozastavila. Podle článku 21 dohody o TFTP je pozastavení dohody právně možné: Kterákoliv strana může v případě porušení závazků podle dohody druhou stranou přerušit s okamžitým účinkem uplatňování dohody TFTP oznámením učiněným diplomatickou cestou. Ukončení nabývá účinku šest měsíců ode dne přijetí daného oznámení. Strany mimo to vedou před případným přerušením či ukončením platnosti dohody konzultace způsobem poskytujícím dostatek času na nalezení vzájemně přijatelného řešení. Bez ohledu na případné přerušení nebo ukončení platnosti dohody TFTP jsou údaje, které ministerstvo financí USA obdrželo podle podmínek této dohody, nadále zpracovávány v souladu se zárukami této dohody, včetně ustanovení o výmazu údajů 2. Americké ministerstvo financí v odpovědi komisařce Malmströmové a delegaci výboru LIBE, která navštívila Washington D. C. (28. 30. října 2013), oficiálně prohlásilo, že vláda Spojených států (NSA je v tomto smyslu považována za součást vlády) neshromažďovala a nezpracovávala údaje SWIFT jiným způsobem, než jak je vymezeno v dohodě. Americké ministerstvo financí také vydalo oznámení, že přístup ke zprávám ve formátu SWIFT probíhal v souladu s ostatními platnými právními nástroji. 1 http://www.europarl.europa.eu/sides/getdoc.do?type=ta&reference=p7-ta-2013-0449&language=&ring=p7-rc-2013-0468 2 Dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracovávání a předávání údajů o finančních transakcích z Evropské unie do Spojených států pro účely Programu sledování financování terorismu, Úřední věstník Evropských společenství L215/7; 25.8.2000. PE524.633v01-00 4/7 DT\1011371.doc
Komisařka Malmströmová informovala členy výboru LIBE o nejnovějším vývoji v otázce TFTP a TFTS dne 27. listopadu 2013. V rámci konzultačního postupu dle dohody o TFTP byla komisařka Malmströmová opakovaně v kontaktu s USA a tyto konzultace neodhalily nic, co by ukazovalo na porušení dohody TFTP ze strany USA. Kromě toho USA na jejich základě poskytly písemné ujištění, že nedošlo k žádnému přímému sběru dat, který by byl v rozporu s ustanoveními dohody TFTP. Zástupci Europolu a SWIFT vyšetřovacímu výboru výboru LIBE ohlásili, že nic nenasvědčuje porušení dohody TFTP ze strany NSA. Navzdory těmto ubezpečením ze strany Spojených států a Komise formulovaly některé politické skupiny obavy ohledně předloženého upřesnění, vzhledem k tomu, že neproběhlo žádné technické šetření a je nutné se spoléhat na prohlášení, která vydaly Spojené státy. Pro budoucí úspěšnou spolupráci mezi USA a EU musí být obnovena důvěra. Dohoda PNR mezi EU A USA Dohoda o jmenné evidenci cestujících (dále jen PNR mezi EU a USA ) byla uzavřena na základě článku 24 a článku 38 bývalé Smlouvy o Evropské unii. PNR používá soubory údajů, které letecké společnosti vytváří pro každého cestujícího v počítačovém rezervačním systému. PNR mezi EU a USA je dohoda EU se třetí zemí, a proto podléhá schválení ze strany Evropského parlamentu. Nová dohoda byla uzavřena v listopadu 2011 a zahrnuje jasný rozsah, maximální čas pro ukládání dat, možnost, aby úředníci EU prováděli kontroly provádění dohody ve Spojených státech, a ustanovení o přezkumu. Dohoda PNR mezi EU a USA obsahuje doložku o pozastavení a ukončení.. Článek 24 umožňuje pozastavení dohody v případě jakéhokoli sporu vyplývajícího zjejího plnění a mnoha věcí s tím souvisejících. V případě, že konzultace nevede k řešení sporu, může kterákoliv smluvní strana pozastavit použití této dohody písemným oznámením diplomatickou cestou, přičemž takovéto pozastavení nabývá účinnosti 90 dní ode dne oznámení, pokud se strany nedohodnou na jiném datu účinnosti. Bez ohledu na jakékoli pozastavení dohody PNR mezi EU a USA budou všechny jmenné evidence cestujících, které americké Ministerstvo vnitřní bezpečnosti získá na základě této dohody před jejím pozastavením, nadále zpracovávány a využívány v souladu se zárukami této dohody. Je však třeba poznamenat, že porušení dohody může být považováno za rozhodující faktor a může vést k jejímu pozastavení. Článek 25 dohody PNR mezi EU a USA pak obsahuje doložku o jejím ukončení. Kterákoli strana může tuto dohodu kdykoli ukončit písemnou výpovědí zaslanou diplomatickou cestou. Ukončení nabývá účinku 120 dní ode dne přijetí příslušného oznámení 1. Vzhledem k závažným obavám, které byly v EU formulovány ohledně programů sledování ze strany USA, vyhlásila Evropská komise společný přezkum provádění dohody mezi EU a USA o zpracovávání a předávání jmenné evidence cestujících Ministerstvu vnitřní bezpečnosti, aby ověřila, jak se tyto dohody používají. V případě dohody PNR byl proveden společný přezkum, do kterého se zapojili odborníci na ochranu údajů z EU a USA, kteří přezkoumali, jak je dohoda prováděna. 1 Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o využívání údajů jmenné evidence cestujících a předávání těchto údajů Ministerstvu vnitřní bezpečnosti Spojených států; Úřední věstník Evropské unie L 215/5; 11.8.2012. DT\1011371.doc 5/7 PE524.633v01-00
Podle této závěrečné zprávy 1 Ministerstvo vnitřní bezpečnosti prohlásilo, že jmennou evidenci cestujících sdílí s americkými zpravodajskými službami, je-li potvrzen případ s jasnou spojitostí s terorismem, a to vždy v souladu s podmínkami této dohody. V průběhu přezkumu předalo ministerstvo vnitřní bezpečnosti údaje PNR americké Agentuře pro národní bezpečnost (NSA) ve 23 případech, které byly jednotlivě posouzeny z hlediska boje proti terorismu, v souladu s konkrétními podmínkami dohody. Podle přezkumu je sdílení dat s třetími zeměmi vykládáno restriktivně a v souladu s dohodou. Podle přezkumu tedy nic nenaznačuje, že by docházelo k porušení dohody PNR mezi EU a USA. Závěrečná zpráva nicméně nezmiňuje skutečnost, že v případě zpracovávání osobních údajů pro zpravodajské účely nemají podle amerického práva osoby, které nejsou občany USA, žádnou soudní nebo správní cestu k ochraně svých práv. Ústavní ochrana je poskytována pouze americkým občanům 2. Americké programy sledování a jejich dopad na budoucí transatlantické dohody V důsledku odhalení masového sledování ze strany USA je nutné obnovit důvěru a posílit transatlantické vztahy mezi EU a USA. Z hlediska budoucích transatlantických dohod musí existovat vztah důvěry, aby byla umožněna spolupráce mezi oběma stranami s cílem dosáhnout dohody o otázkách důležitých jak pro občany EU, tak USA. Je nezbytně nutné, aby USA uznaly, že dodržování základních práv a ochrany osobních údajů je základním prvkem právního rámce EU a členských států a pro EU jde o důležitou otázku. Absence vhodných kontrol, které zaručí bezpečnost dat pro občany EU a společnosti v Evropě, bude mít negativní dopad na budoucí transatlantické dohody. Přístup k informacím, které jsou zpracovávány a uloženy v EU, buď přímo ze strany americké NSA nebo jiných zpravodajských agentur, nebo bez použití mechanismů vzájemné právní pomoci, závažným způsobem narušil transatlantickou důvěru a měl také dopad na důvěru amerických organizací působících v EU. To vše je ještě umocněno absencí soudních a správních prostředků k nápravě v americkém právu pro občany EU, a to zejména v případech sledování pro zpravodajské účely. Při zvažování svého významu v transatlantických dohodách by měl Evropský parlament přehodnotit svou roli a zajistit, že jeho odpovědnost neskončí po poskytnutí podpory dohodě. Evropský parlament je jako demokraticky zvolený orgán povinen zajišťovat, aby byla dodržována základní práva občanů EU dnes i v každé budoucí transatlantické dohodě. Doporučení Přístup EU a USA k ochraně osobních údajů a soukromí se navzájem zásadně liší. Zatímco v Evropské unii je ochrana údajů základním právem, v USA je vnímána jako prvek ochrany spotřebitele a vztahují se na ni právní předpisy jednotlivých odvětví. Zatímco v EU existuje 1 Společný přezkum provádění dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracování a předávání údajů jmenné evidence cestujících do Spojených států Ministerstvu vnitřní bezpečnosti přiložený ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o společném přezkumu provádění dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými o zpracování a předávání údajů jmenné evidence cestujících do Spojených států Ministerstvu vnitřní bezpečnosti SEC (2013)630 final, Brusel 27. 11. 2013. 2 Zpráva pracovní skupiny EU-USA o ochraně osobních údajů. Dokument Rady 16987/13 ze dne 27. listopadu 2013. PE524.633v01-00 6/7 DT\1011371.doc
trvalé úsilí o rovnováhu mezi ochranou dat a soukromí na straně jedné a bezpečností a vymáháním práva na straně druhé, USA zřejmě upřednostňují bezpečnost a vymáhání práva. Sledování ze strany NSA má především vliv na soukromí občanů EU, ale také na vztahy mezi USA a EU. Sledování ze strany USA týkající se údajů EU může mít právní důsledky pro stávající transatlantické dohody a transatlantickou spolupráci. Nedostatek důvěry a napětí mezi transatlantickými partnery jsou důsledky vyplývající z porušení právních dohod mezi USA a EU. Právním důsledkem vyplývajícím ze sledování ze strany USA by mohlo být (dočasné) pozastavení a nové vyjednání stávajících ekonomických transatlantických dohod. Jak již bylo zmíněno, týká se to výše uvedeného návrhu ukončit systém Bezpečný přístav a uvést tak transatlantické vztahy zpět do rovnováhy. V této souvislosti Evropská komise naléhavě doporučuje uzavřít probíhající jednání o dohodě o ochraně údajů pro účely vymáhání práva (zastřešující dohoda). Tato dohoda je nanejvýš důležitá a měla by sloužit jako základ pro usnadnění předávání údajů v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech; kromě toho by měla dát občanům EU právo žádat v USA soudní odškodnění, pokud jsou jejich osobní údaje zpracovávány v USA pro účely vymáhání práva nebo soudní spolupráce. Tato dohoda by měla prosadit ochranu údajů a soukromí práv občanů EU a obnovit důvěru v transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. DT\1011371.doc 7/7 PE524.633v01-00