NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

Podobné dokumenty
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

Úřední věstník Evropské unie L 177. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

(Text s významem pro EHP)

(Text s významem pro EHP)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

ECB-PUBLIC DOPORUČENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY. ze dne 4. dubna 2017

ECB-PUBLIC OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) [YYYY/[XX*]] ze dne [den měsíc] 2016

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

OBECNÉ POKYNY K LIMITŮM PRO EXPOZICE VŮČI SUBJEKTŮM STÍNOVÉHO BANKOVNICTVÍ EBA/GL/2015/20 03/06/2016. Obecné pokyny

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o výjimky pro obchodníky s komoditami

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. Výjimka pro centrální banku Čínské lidové republiky podle nařízení o trzích finančních nástrojů (MiFIR)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 6 a článek 132 této smlouvy,

Obecné pokyny Nastavení přerušovacích mechanismů a zveřejňování informací o zastavení obchodování v souladu se směrnicí MiFID II

Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne 2016,

ROZHODNUTÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) / ze dne ,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) /... ze dne

EVROPSKÁ UNIE EVROPSKÝ PARLAMENT

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU)

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

Obecné pokyny k zacházení s expozicemi vůči tržnímu riziku a riziku protistrany ve standardním vzorci

OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

(Text s významem pro EHP)

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

ECB-PUBLIC OBECNÉ ZÁSADY EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/[XX*] ze dne 4. dubna 2017

Rada Evropské unie Brusel 9. července 2015 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 1. února 2013 (04.02) (OR. en) 5984/13 Interinstitucionální spis: 2013/0010 (COD)

L 320/8 Úřední věstník Evropské unie

Čl. I. 1. V 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova požadavky na kvalitativní kritéria nahrazují slovy kvalitativní požadavky na.

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

Návrh. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č.,

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 391/2009 s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

Návrh ROZHODNUTÍ RADY

Obecné pokyny. upřesňující podmínky pro vnitroskupinovou finanční podporu podle článku 23 směrnice 2014/59/EU EBA/GL/2015/

Rada Evropské unie Brusel 7. června 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne ,

Návrh SMĚRNICE RADY,

(Text s významem pro EHP)

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /...

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2016/948 ze dne 1. června 2016 o provádění programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru (ECB/2016/16)

Obecné pokyny. ke škále scénářů, které se mají použít v ozdravných plánech EBA/GL/2014/ července 2014

Rada Evropské unie Brusel 19. prosince 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

PŘÍLOHY PROVÁDĚCÍHO NAŘÍZENÍ KOMISE,

(Text s významem pro EHP)

Věstník ČNB částka 14/2013 ze dne 30. prosince ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 20. prosince 2013

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne ,

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) / ze dne ,

Rada Evropské unie Brusel 3. listopadu 2016 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

(Nelegislativní akty) NAŘÍZENÍ

Obecné pokyny. ke zveřejňování údajů o zatížených a nezatížených aktivech. 27. června 2014 EBA/GL/2014/03

ROZHODNUTÍ. (5) Přenesení rozhodovacích pravomocí by mělo být omezené a přiměřené, přičemž rozsah přenesení pravomocí by měl být jednoznačně vymezen.

Návrh NAŘÍZENÍ RADY,

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) / ze dne

OBECNÉ POKYNY K TESTŮM, PŘEZKUMŮM NEBO VÝKONŮM, KTERÉ MOHOU VÉST K PODPŮRNÝM OPATŘENÍM EBA/GL/2014/ září 2014

Rada Evropské unie Brusel 21. března 2017 (OR. en) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

PŘÍLOHA. návrhu rozhodnutí Rady,

(1) Směrnice 2011/16/EU vyžaduje, aby došlo k výměně informací v oblasti daní za použití standardních formulářů a elektronických formátů.

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne

(Text s významem pro EHP)

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/775 ze dne 16. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 454/2011, pokud jde o správu řízení změn

A8-0125/ Trhy finančních nástrojů, zneužívání trhu a vypořádání obchodů s cennými papíry POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU *

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. /.. ze dne

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne

Rada Evropské unie Brusel 3. května 2018 (OR. cs) Jeppe TRANHOLM-MIKKELSEN, generální tajemník Rady Evropské unie

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

EVROPSKÁ RADA PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne ,

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

EVROPSKÁ RADA PRO SYSTÉMOVÁ RIZIKA

Návrh SMĚRNICE RADY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 první odrážku této smlouvy,

Srovnání požadavků na statut

Transkript:

EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.4.2018 C(2018) 2080 final NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 10.4.2018, kterým se mění a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, pokud jde o jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, požadavky na aktiva obdržená na základě reverzního repa a metody hodnocení úvěrové kvality (Text s významem pro EHP) CS CS

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Dne 14. června 2017 bylo vyhlášeno nařízení (EU) 2017/1131 neboli nařízení o fondech peněžního trhu 1. Jeho cílem je udržovat integritu a stabilitu vnitřního trhu. Má zvýšit odolnost fondů peněžního trhu a omezit šíření nákazy na další finanční instituce. K zajištění toho, aby byly fondy peněžního trhu schopny plnit žádosti investorů o zpětný odkup, a v zájmu posílení finanční stability jsou nezbytná jednotná pravidla a postupy dohledu v celé EU. Nařízení o fondech peněžního trhu obsahuje tři zmocnění Komise k upřesnění a pozměnění některých ustanovení uvedeného nařízení. Všechna tato zmocnění mají stejný cíl: zajistit, aby fondy peněžního trhu investovaly do vhodných způsobilých aktiv. Toto nařízení se proto zabývá požadavky na investice fondů peněžního trhu a zajišťuje soudržnost těchto požadavků tím, že osobám, na něž se vztahují, podává přehled o nich a poskytuje jednotné místo přístupu k nim. Ustanovení čl. 11 odst. 4 nařízení o fondech peněžního trhu zmocňuje Komisi k vložení křížového odkazu na ukazatele určující jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy v odpovídajících ustanoveních nařízení (EU) 2017/2402 2 (nařízení o STS sekuritizaci). Nařízení o STS sekuritizaci nebylo před přijetím nařízení o fondech peněžního trhu dokončeno. Komise je proto zmocněna k vložení křížového odkazu do přijatého a vyhlášeného znění. V souladu s čl. 15 odst. 7 nařízení o fondech peněžního trhu je Komise zmocněna ke specifikaci kvantitativních a kvalitativních požadavků na likviditu vztahujících se na kolaterál obdržený na základě reverzního repa. V souladu s článkem 22 nařízení o fondech peněžního trhu je Komise zmocněna k upřesnění metody hodnocení úvěrové kvality aktiv, do nichž hodlá dotčený správce fondu peněžního trhu investovat. 2. KONZULTACE PŘED PŘIJETÍM PRÁVNÍHO AKTU Dne 20. ledna 2017 útvary Komise zaslaly Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) formální žádost o odborné doporučení ohledně možných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů týkajících se nařízení o fondech peněžního trhu. Dne 24. května 2017 zveřejnil orgán ESMA veřejnou konzultaci o návrhu odborného doporučení podle nařízení o fondech peněžního trhu. Tato veřejná konzultace trvala do 7. srpna 2017. Orgán obdržel 18 odpovědí od správců aktiv (a jejich sdružení), zástupců investorů, jednoho subjektu veřejného sektoru a jednoho sdružení profesionálních investorů. Toto nařízení v přenesené pravomoci vychází z odborného doporučení poskytnutého orgánem ESMA. Útvary Komise uspořádaly řadu schůzek s různými zúčastněnými subjekty, na nichž toto doporučení projednávaly. Zúčastněné subjekty nezmínily žádné konkrétní problémy a Komise 1 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 8). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35). CS 1 CS

neprovedla žádné významné změny, takže další konzultace nebyly považovány za nezbytné. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA AKTU V PŘENESENÉ PRAVOMOCI Ustanovení čl. 11 odst. 4, čl. 15 odst. 7 a článku 22 nařízení o fondech peněžního trhu stanoví pravomoc přijmout nařízení v přenesené pravomoci. Tato iniciativa se týká fungování vnitřního trhu. Přeshraniční účinky možného selhání jednoho nebo několika fondů peněžního trhu by mělo dopad na všechny členské státy EU i státy mimo EU. Pro stabilitu tohoto druhu investičních fondů mají zásadní význam investice do vysoce kvalitních aktiv. Investory do fondů peněžního trhu jsou často velcí korporátní a institucionální investoři, kteří do takovýchto nástrojů dočasně investují přebytečnou hotovost. Problémy v oblasti likvidity a solventnosti fondů peněžního trhu by se rychle rozšířily na další účastníky trhu a na reálnou ekonomiku. Pro stabilitu finančních trhů a ochranu investorů je proto velice důležité stanovit základní požadavky na solventnost emitenta finančních nástrojů a kvalitu těchto nástrojů. Jednotlivé členské státy nemohou samy zajistit konvergenci v oblasti stanovování standardů kvality. K tomu je třeba společný a harmonizovaný přístup na úrovni EU. Platí to zejména pro problémy, které vyplývají z nedostatků v regulaci. Tato iniciativa navrhuje soubor minimálních pravidel EU. S cílem zajistit vyvážený a přiměřený přístup však ponechá správcům fondů peněžního trhu dostatečný prostor pro vlastní uvážení, pokud jde o kvalitu aktiv, do nichž hodlají investovat. Vzhledem k tomu, že cíle nařízení o fondech peněžního trhu, jímž jsou jednotné obezřetnostní požadavky a požadavky týkající se řízení a transparentnosti, které se vztahují na fondy peněžního trhu v celé EU, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale z důvodu jeho rozsahu a účinků jej může být lépe dosaženo na úrovni EU, může EU přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity. CS 2 CS

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) /... ze dne 10.4.2018, kterým se mění a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, pokud jde o jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, požadavky na aktiva obdržená na základě reverzního repa a metody hodnocení úvěrové kvality (Text s významem pro EHP) EVROPSKÁ KOMISE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu 3, a zejména na čl. 11 odst. 4, čl. 15 odst. 7 a článek 22 uvedeného nařízení, vzhledem k těmto důvodům: (1) Podle čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1131 smí fondy peněžního trhu investovat do sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy. Je zavedena zvláštní pobídka k investování do jednoduchých, transparentních a standardizovaných (STS) sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy. Vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 4 již obsahuje požadavky na STS sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, je třeba nařízení (EU) 2017/1131 změnit tak, aby obsahovalo křížový odkaz na ustanovení nařízení (EU) 2017/2402, v nichž jsou tyto požadavky uvedeny. (2) Reverzní repa umožňují fondům peněžního trhu realizovat jejich investiční strategii a cíle podle podmínek nařízení (EU) 2017/1131. Uvedené nařízení požaduje, aby protistrana v rámci reverzního repa byla úvěruschopná a aby aktiva obdržená jako kolaterál byla dostatečně likvidní a kvalitní, aby umožňovala fondům peněžního trhu dosáhnout jejich cílů a plnit závazky v případě, že by tato aktiva musela být zlikvidována. Standardní smlouvy používané pro reverzní repa mohou přispívat k cíli řízení rizika protistrany. Některá ustanovení však mohou vést k tomu, že podkladová aktiva reverzního repa mohou být pro správce fondů peněžního trhu nedostupná, a tudíž nelikvidní. Proto je nezbytné zajistit, aby aktiva byla správcům fondů peněžního trhu v případě selhání nebo v případě předčasného ukončení reverzního repa k dispozici a aby protistrana neomezovala prodej aktiv tím, že by vyžadovala předchozí oznámení či schválení. 3 4 Úř. věst. L 169, 14.6.2017, s. 8. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35). CS 3 CS

(3) Správci fondů peněžního trhu by neměli být povinni uplatňovat určitou úpravu hodnoty aktiva (srážku), jestliže se na protistranu v rámci reverzního repa vztahují obezřetnostní pravidla podle práva Unie. Aby se zajistilo, že kolaterál poskytnutý na základě reverzního repa je vysoce kvalitní, uplatní správci fondů peněžního trhu dodatečné požadavky, pokud příslušná protistrana není regulována podle práva Unie nebo není uznána jako rovnocenná. S cílem zajistit soudržnost mezi právními předpisy Unie by minimální požadavky týkající se srážek měly být stejné jako odpovídající požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 5. (4) Správci fondů peněžního trhu by měli mít možnost uplatňovat vyšší srážku, než je minimální hodnota stanovená v nařízení (EU) č. 575/2013, jestliže to považují za nezbytné k zajištění toho, aby kolaterál obdržený na základě reverzního repa byl dostatečně likvidní, pokud to tržní podmínky vyžadují. Rovněž by měli sledovat a revidovat výši požadované srážky tak, aby byla zajištěna odpovídající úroveň likvidity, zejména pokud je revidována výše srážky uvedená v čl. 224 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo pokud se změnila zbytková splatnost aktiva či jiné faktory, které se týkají životaschopnosti protistrany. (5) Metody hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 by měly být dostatečně obezřetné, aby zajišťovaly, že všechna kvalitativní i kvantitativní kritéria, na nichž se hodnocení úvěrové kvality zakládá, jsou spolehlivá a vhodná pro řádné posouzení úvěrové kvality nástrojů způsobilých pro investice. Kromě toho by mělo být zajištěno, aby makroekonomické a mikroekonomické faktory, které správci fondů peněžního trhu při hodnocení úvěrové kvality zohledňují, byly relevantní pro stanovení úvěrové kvality emitenta nebo nástroje způsobilého pro investice. (6) Aby se zajistilo, že nástroje, do nichž správci fondů peněžního trhu hodlají investovat, jsou dostatečně kvalitní, měli by správci fondů peněžního trhu provádět hodnocení úvěrové kvality, kdykoli mají v úmyslu provést investici. Aby nedocházelo k obcházení požadavku uvedeného v nařízení (EU) 2017/1131, že správci fondů peněžního trhu mají investovat pouze do nástrojů, které získaly příznivé hodnocení úvěrové kvality, měli by správci fondů peněžního trhu jako součást metodiky úvěrové kvality jednoznačně stanovit kritéria pro příznivé hodnocení nástrojů způsobilých pro investice fondů peněžního trhu před tím, než provedou vlastní hodnocení úvěrové kvality. (7) Metoda a kritéria hodnocení úvěrové kvality by měly být konzistentní, s výjimkou případů, kdy existuje objektivní důvod pro použití odlišné metody nebo kritérií. Kritéria a metoda by měly být vypracovány pro opakované použití, nikoliv pouze pro konkrétní případ v určitém okamžiku. Jednotné používání kritérií a metody by mělo usnadnit sledování hodnocení úvěrové kvality. (8) Aby se zajistila řádná kvantifikace úvěrového rizika emitenta a relativního rizika selhání emitenta a nástroje, jak požaduje čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131, měli by správci fondů peněžního trhu používat relevantní kvantitativní kritéria, která jsou na trhu k dispozici. Nemělo by se jim však bránit ve využití dalších faktorů, pokud jsou relevantní. (9) Hodnocení úvěrové kvality emitenta je jedním z nejdůležitějších posouzení, které je třeba provést, neboť představuje první stupeň záruky kvality aktiv. Pokud je to možné, 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1). CS 4 CS

měli by proto správci fondů peněžního trhu zohlednit veškeré faktory, jež jsou relevantní pro posouzení kvalitativních a kvantitativních kritérií úvěrového rizika u emitenta nástroje. (10) Za výjimečných okolností, zejména za napjatých tržních podmínek, by správci fondů peněžního trhu měli mít možnost přijímat investiční rozhodnutí, která se odchylují od výsledku hodnocení úvěrové kvality, jsou-li tato investiční rozhodnutí v zájmu investorů, a to pod podmínkou, že jsou tato rozhodnutí odůvodněna a řádně doložena. (11) Vzhledem k tomu, že kvalita nástrojů se může v průběhu času měnit, hodnocení úvěrové kvality by nemělo být jednorázové, nýbrž by mělo být prováděno průběžně. Kromě toho by mělo být revidováno, a to zejména v případě, kdy dojde k podstatné změně makroekonomického nebo mikroekonomického prostředí ve smyslu čl. 19 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2017/1131, která by mohla mít dopad na stávající hodnocení úvěrové kvality daného nástroje. (12) Správci fondů peněžního trhu by se neměli přehnaně mechanicky spoléhat na externí úvěrová hodnocení. Snížení ratingu nebo ratingového výhledu emitenta či nástroje ze strany ratingové agentury by proto mělo být považováno za podstatnou změnu pouze v případě, že bylo posouzeno a porovnáno s dalšími kritérii. Z tohoto důvodu by správci měli být nadále povinni provést vlastní hodnocení i v případě, že došlo k takovémuto snížení. (13) Kolaterál poskytnutý na základě reverzního repa by měl být vysoce kvalitní a neměl by vykazovat vysokou korelaci s hospodářskými výsledky protistrany. Hodnocení jeho úvěrové kvality by proto mělo být příznivé. Vzhledem k tomu, že neexistuje žádný důvod rozlišovat mezi hodnocením, které správci fondů peněžního trhu provádějí při investování přímo do způsobilých aktiv, a hodnocením, které provádějí, když obdrží aktivum jako kolaterál, mělo by být hodnocení úvěrové kvality v obou případech založeno na stejných kritériích. (14) Nařízení (EU) 2017/1131 obsahuje tři zmocnění Komise k upřesnění a pozměnění některých ustanovení uvedeného nařízení. Tato zmocnění mají tentýž cíl, totiž zajistit, aby fondy peněžního trhu investovaly do vhodných způsobilých aktiv. Aby se zajistila soudržnost a konzistentnost těchto požadavků a aby byl osobám, na něž se vztahují, poskytnut přehled o nich a jednotné místo přístupu k nim, měly by být tyto požadavky uvedeny v jednom nařízení. (15) Datum použitelnosti tohoto nařízení v přenesené pravomoci by mělo být v souladu s datem použitelnosti nařízení (EU) 2017/1131, aby bylo zajištěno, že všechna pravidla a požadavky na fondy peněžního trhu budou platit od stejného data. Datum použitelnosti pozměňujícího ustanovení, které obsahuje křížový odkaz na kritéria pro STS sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, by mělo být stejné jako datum použitelnosti nařízení (EU) 2017/2402, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Kapitola 1 Kritéria pro určení jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy (čl. 15 odst. 7 nařízení (EU) 2017/1131) CS 5 CS

Článek 1 Změna nařízení (EU) 2017/1131 V čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2017/1131 se písmeno c) nahrazuje tímto: c) jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) sekuritizacemi určenými v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v článcích 20, 21 a 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402* nebo jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) komerčními papíry zajištěnými aktivy určenými v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v článcích 24, 25 a 26 uvedeného nařízení. * Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35). Kapitola 2 Kvantitativní a kvalitativní požadavky na úvěrovou kvalitu aktiv obdržených na základě reverzního repa (čl. 15 odst. 7 nařízení (EU) 2017/1131) Článek 2 Kvantitativní a kvalitativní požadavky na likviditu aktiv uvedených v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131 1. Reverzní repa uvedená v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131 odpovídají stanoveným tržním standardům a jejich podmínky umožňují správcům fondů peněžního trhu, aby v případě selhání příslušné protistrany nebo předčasného ukončení repa uplatnili v plném rozsahu svá práva, a dávají správcům fondů peněžního trhu neomezené právo k prodeji veškerých aktiv obdržených jako kolaterál. 2. Aktiva uvedená v čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131 podléhají srážce při ocenění, která se rovná hodnotám koeficientu volatility uvedeným v tabulkách 1 a 2 v čl. 224 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 pro danou zbytkovou splatnost, a to s ohledem na 5denní dobu do realizace a nejvyšší hodnocení, pokud jde o stupeň úvěrové kvality. 3. V případě potřeby uplatní správci fondů peněžního trhu vedle srážky podle odstavce 2 dodatečnou srážku. S cílem posoudit, zda je tato dodatečná srážka nezbytná, zohlední všechny tyto faktory: a) hodnocení úvěrové kvality protistrany v rámci reverzního repa; b) období krytí rizika marží definované v čl. 272 odst. 9 nařízení (EU) č. 575/2013; c) hodnocení úvěrové kvality emitenta nebo aktiva, které je použito jako kolaterál; d) zbytkovou splatnost aktiva použitého jako kolaterál; e) volatilitu ceny aktiva použitého jako kolaterál. CS 6 CS

4. Pro účely odstavce 3 zavedou správci fondů peněžního trhu jasnou politiku srážek přizpůsobenou každému aktivu podle čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) 2017/1131 obdrženému jako kolaterál. Tato politika musí být zdokumentována a odůvodňuje každé rozhodnutí uplatnit určitou srážku z hodnoty aktiva. 5. Správci fondů peněžního trhu srážky uvedené v odstavci 2 pravidelně revidují s přihlédnutím ke změnám zbytkové splatnosti aktiv použitých jako kolaterál. Revidují rovněž dodatečné srážky uvedené v odstavci 3, kdykoli se faktory uvedené ve zmíněném odstavci změní. 6. Odstavce 1 až 5 se nepoužijí v případě, že protistranou v rámci reverzního repa je kterýkoli z těchto subjektů: a) úvěrová instituce, nad kterou je vykonáván dohled podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU 6, nebo úvěrová instituce povolená ve třetí zemi za předpokladu, že požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii; b) investiční podnik, nad kterým je vykonáván dohled podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU 7, nebo investiční podnik ze třetí země za předpokladu, že požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii; c) pojišťovna, nad kterou je vykonáván dohled podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 8, nebo pojišťovna ze třetí země za předpokladu, že požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii; d) ústřední protistrana povolená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 9 ; e) Evropská centrální banka; f) národní centrální banka; g) centrální banka třetí země za předpokladu, že požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace uplatňované v této zemi byly uznány jako rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii v souladu s čl. 114 odst. 7 nařízení (EU) č. 575/2013. Kapitola 3 Kritéria pro hodnocení úvěrové kvality (článek 22 nařízení (EU) 2017/1131) 6 7 8 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1). CS 7 CS

Článek 3 Kritéria pro validaci metod interního hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131 1. Správci fondů peněžního trhu validují metody hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131, pokud splňují všechna tato kritéria: a) metody interního hodnocení úvěrové kvality jsou systematicky uplatňovány ve vztahu k různým emitentům a nástrojům; b) metody interního hodnocení úvěrové kvality jsou podloženy dostatečným počtem relevantních kvalitativních a kvantitativních kritérií; c) kvalitativní a kvantitativní vstupní údaje pro metody interního hodnocení úvěrové kvality jsou spolehlivé a využívají vzorky údajů o přiměřené velikosti; d) minulá interní hodnocení úvěrové kvality provedená za použití metod interního hodnocení úvěrové kvality byla správci dotčených fondů peněžního trhu řádně přezkoumána s cílem určit, zda jsou předmětné metody hodnocení úvěrové kvality vhodným ukazatelem úvěrové kvality; e) metody interního hodnocení úvěrové kvality obsahují kontroly a postupy pro jejich vývoj a související schvalování, které umožňují vhodné přezkoumání; f) metody interního hodnocení úvěrové kvality zahrnují faktory, jež správci fondů peněžního trhu považují za relevantní k určení úvěrové kvality emitenta nebo nástroje; g) metody interního hodnocení úvěrové kvality při provádění veškerých hodnocení úvěrové kvality systematicky uplatňují klíčové předpoklady úvěrové kvality i podpůrná kritéria, neexistuje-li objektivní důvod se od tohoto požadavku odchýlit; h) metody interního hodnocení úvěrové kvality obsahují postupy k zajištění toho, že kritéria uvedená v písmenech b), c) a g), jimiž jsou podloženy relevantní faktory v rámci metod interního hodnocení úvěrové kvality, jsou spolehlivá a relevantní pro hodnoceného emitenta nebo nástroj. 2. V rámci postupu validace metod interního hodnocení úvěrové kvality posuzují správci fondů peněžního trhu citlivost metod na změny jednotlivých výchozích předpokladů a kritérií úvěrové kvality. 3. Správci fondů peněžního trhu zavedou postupy zajišťující, že jakékoliv nesrovnalosti nebo nedostatky, na které upozorní zpětné testování podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131, budou identifikovány a náležitě řešeny. 4. Metody interního hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131 musí: a) být nadále používány, neexistují-li objektivní důvody, které by vedly k závěru, že metody interního hodnocení úvěrové kvality musí být změněny či zrušeny; b) být schopny rychle začlenit jakákoli zjištění plynoucí z průběžného sledování nebo přezkumu, zejména v případě, že by úvěrové hodnocení vypracované za použití uvedených metod interního hodnocení úvěrové kvality mohlo být potenciálně ovlivněno změnami strukturálních makroekonomických či finančních podmínek na trhu; c) umožňovat srovnání minulých interních hodnocení úvěrové kvality. CS 8 CS

5. Metoda interního hodnocení úvěrové kvality podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1131 musí být okamžitě zlepšena, pokud by jakýkoli přezkum, včetně validace, ukázal, že není vhodná pro zajištění systematického hodnocení úvěrové kvality. 6. Postup interního hodnocení úvěrové kvality předem vymezuje situace, kdy se interní hodnocení úvěrové kvality považuje za příznivé. Článek 4 Kritéria pro kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131 1. Kritéria pro kvantifikaci úvěrového rizika emitenta a relativního rizika selhání emitenta a nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131 jsou tato: a) informace o stanovování cen dluhopisů, včetně úvěrových rozpětí a stanovování cen srovnatelných nástrojů s pevným výnosem a souvisejících cenných papírů; b) stanovování cen nástrojů peněžního trhu týkající se emitenta, nástroje nebo daného odvětví; c) informace o stanovování cen swapů úvěrového selhání, včetně rozpětí swapů úvěrového selhání pro srovnatelné nástroje; d) statistiky selhání týkající se emitenta, nástroje nebo daného odvětví; e) finanční ukazatele týkající se zeměpisného umístění, daného odvětví nebo kategorie aktiv emitenta či nástroje; f) finanční informace týkající se emitenta, včetně ziskovosti, ukazatele úrokového krytí, měření páky a stanovování cen nových emisí, včetně existence podřízených cenných papírů. 2. Je-li to nutné a relevantní, uplatní správci fondů peněžního trhu vedle kritérií podle odstavce 1 dodatečná kritéria. Článek 5 Kritéria pro stanovení kvalitativních ukazatelů týkajících se emitenta daného nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/1131 1. Kritéria pro stanovení kvalitativních ukazatelů týkajících se emitenta daného nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2017/1131 jsou tato: a) analýza veškerých podkladových aktiv, která u expozice vůči sekuritizaci zahrnuje úvěrové riziko emitenta a úvěrové riziko podkladových aktiv; b) analýza veškerých strukturálních aspektů příslušných nástrojů vydaných emitentem, která u strukturovaných finančních nástrojů zahrnuje analýzu inherentního operačního rizika a rizika protistrany strukturovaného finančního nástroje; c) analýza příslušného trhu (příslušných trhů), včetně stupně objemu a likvidity těchto trhů; d) analýza státního emitenta, včetně rozsahu explicitních a podmíněných závazků a výše devizových rezerv v porovnání s devizovými závazky; e) analýza rizika v oblasti správy a řízení týkajícího se emitenta, včetně podvodů, pokut za jednání, soudních sporů, finančních oprav, mimořádných položek, fluktuace vedoucích pracovníků, koncentrace dlužníků a kvality auditu; CS 9 CS

f) zkoumání situace emitenta nebo odvětví trhu v souvislosti s cennými papíry; g) případně analýza ratingů nebo ratingového výhledu emitenta daného nástroje vydaných ratingovou agenturou registrovanou orgánem ESMA a vybranou správcem fondu peněžního trhu, pokud je to pro konkrétní investiční portfolio fondu peněžního trhu vhodné. 2. Je-li to nutné a relevantní, uplatní správci fondů peněžního trhu vedle kritérií podle odstavce 1 dodatečná kritéria. Článek 6 Kritéria pro stanovení kvalitativních ukazatelů úvěrového rizika týkajících se emitenta daného nástroje podle čl. 20 odst. 2 písm. b) Pokud je to možné, správci fondů peněžního trhu hodnotí tato kvalitativní kritéria úvěrového rizika emitenta daného nástroje: a) finanční situaci emitenta nebo případně ručitele; b) zdroje likvidity emitenta nebo případně ručitele; c) schopnost emitenta reagovat na budoucí události týkající se celého trhu nebo daného emitenta, včetně schopnosti splácet dluh za vysoce nepříznivé situace; d) sílu odvětví emitenta v rámci ekonomiky v porovnání s hospodářskými trendy a konkurenční postavení emitenta v příslušném odvětví. Článek 7 Odchylky 1. Správci fondů peněžního trhu se mohou od metody interního hodnocení úvěrové kvality odchýlit pouze za výjimečných okolností, včetně napjatých podmínek na trhu, a existuje-li pro to objektivní důvod. Správci fondů peněžního trhu, kteří se od výsledku metody interního hodnocení úvěrové kvality odchýlí, toto rozhodnutí zdokumentují. 2. V rámci procesu dokumentace podle odstavce 1 uvedou správci fondů peněžního trhu osobu, která je za toto rozhodnutí odpovědná, jakož i objektivní důvod pro přijetí tohoto rozhodnutí. Článek 8 Podstatná změna podle čl. 19 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2017/1131 1. K podstatné změně podle čl. 19 odst. 4 dojde vždy, když: a) dojde k podstatné změně týkající se kteréhokoli z těchto prvků: i) informací o stanovování cen dluhopisů, včetně úvěrových rozpětí a stanovování cen srovnatelných nástrojů s pevným výnosem a souvisejících cenných papírů; ii) iii) iv) informací o stanovování cen swapů úvěrového selhání, včetně rozpětí swapů úvěrového selhání pro srovnatelné nástroje; statistik selhání týkajících se emitenta nebo nástroje; finančních ukazatelů týkajících se zeměpisného umístění, příslušného odvětví nebo kategorie aktiv emitenta nebo nástroje; CS 10 CS

v) analýzy podkladových aktiv, zejména u strukturovaných nástrojů; vi) analýzy příslušného trhu (příslušných trhů), včetně jejich objemu a likvidity; vii) analýzy strukturálních aspektů příslušných nástrojů; viii) zkoumání situace v souvislosti s cennými papíry; ix) finanční situace emitenta; x) zdrojů likvidity emitenta; xi) schopnosti emitenta reagovat na budoucí události týkající se celého trhu nebo daného emitenta, včetně schopnosti splácet dluh za vysoce nepříznivé situace; xii) síly odvětví emitenta v rámci ekonomiky v porovnání s hospodářskými trendy a konkurenčního postavení emitenta v příslušném odvětví; xiii) analýzy ratingů nebo ratingového výhledu emitenta nebo nástroje vydaných ratingovou agenturou či agenturami vybranými správcem fondu peněžního trhu, jelikož jsou pro konkrétní investiční portfolio fondu peněžního trhu vhodné; b) dojde ke snížení ratingu nástroje peněžního trhu, sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy pod úroveň dvou nejvyšších krátkodobých úvěrových ratingů vydaných kteroukoli ratingovou agenturou regulovanou a certifikovanou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 10. 2. Správci fondů peněžního trhu posuzují podstatnou změnu kritérií uvedených v odst. 1 písm. a) s ohledem na rizikové faktory a výsledky scénářů pro zátěžové testy podle článku 28 nařízení (EU) 2017/1131. 3. Pro účely odst. 1 písm. b) stanoví správci fondů peněžního trhu vnitřní postup pro výběr ratingových agentur vhodných pro konkrétní investiční portfolio daného fondu peněžního trhu a pro stanovení frekvence, s níž bude fond peněžního trhu ratingy těchto agentur sledovat. 4. Správci fondů peněžního trhu zohlední snížení ratingu uvedené v odst. 1 písm. b) a následně provedou vlastní hodnocení podle své metody interního hodnocení úvěrové kvality. 5. Revize metody interního hodnocení úvěrové kvality představuje podstatnou změnu podle čl. 19 odst. 4 písm. d) nařízení (EU) 2017/1131 s výjimkou případů, kdy správci fondů peněžního trhu mohou prokázat, že tato změna není podstatná. Článek 9 Kvantitativní a kvalitativní požadavky na úvěrovou kvalitu aktiv uvedených v čl. 15 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131 Správci fondů peněžního trhu použijí při hodnocení úvěrové kvality likvidních převoditelných cenných papírů nebo nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 15 odst. 6 písm. a) nařízení (EU) 2017/1131 články 3 až 8 tohoto nařízení. 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1). CS 11 CS

Článek 10 Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 21. července 2018 s výjimkou článku 1, který se použije ode dne 1. ledna 2019. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 10.4.2018 Za Komisi předseda Jean-Claude JUNCKER CS 12 CS