EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 10.12.2014 C(2014) 9331 final VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÉ ZNĚNÍ Tento dokument je poskytnut pouze pro informační účely. Věc: Státní podpora SA.38751 (2014/N) Česká republika Plán hodnocení velkého režimu podpory, na něž se vztahuje bloková výjimka, Zákon o investičních pobídkách Vážený pane ministře, 1. POSTUP 1) Elektronickým oznámením ze dne 29. července 2014 Česká republika předložila souhrnný informační list podle čl. 11 písm. a) nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy 1 prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen obecné nařízení o blokových výjimkách ), týkající se režimu podpory Investiční pobídky, jejž zavedla dne 1. července 2014 podle čl. 1 odst. 2 písm. a) týkajícího se působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách a čl. 14 odst. 1 obecného nařízení o blokových výjimkách týkajícího se regionální investiční podpory a jejž plánuje provádět do roku 2020. Toto oznámení bylo zaevidováno pod číslem jednacím SA. 39205 (2014/X). 1 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. Lubomír ZAORÁLEK ministr zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Loretánské náměstí 5 118 00 Praha 1 Česká Republika Commission européenne, B-1049 Bruxelles Belgique Europese Commissie, B-1049 Brussel België Telefon: 00 32 (0) 2 299.11.11
2) Tento režim podpory, jehož průměrný roční rozpočet překračuje 150 milionů EUR, představuje velký režim ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) obecného nařízení o blokových výjimkách. Podle tohoto ustanovení jsou režimy vyňaty pouze na dobu šesti měsíců ode dne jejich vstupu v platnost, pokud není delší období vynětí schváleno Komisí po posouzení plánu hodnocení režimu, který dotčený členský stát oznámí. Aby bylo toto období prodlouženo, oznámila Česká republika ve vztahu k danému režimu Komisi plán hodnocení ze dne 29. července 2014, který Komise zaevidovala pod číslem jednacím SA. 38751 (2014/N). 3) Ve sdělení ze dne 9. října 2014 Česká republika odpověděla na žádost o informace, kterou Komise předložila dne 1. září 2014. Oznámení bylo rovněž předmětem jednání, které se konalo dne 18. září 2014. České orgány předložily revidovanou verzi plánu hodnocení dne 9. října 2014, která byla zaevidována pod číslem 2014/101537. 2. PODROBNÝ POPIS HLAVNÍCH PRVKŮ OZNÁMENÉHO PLÁNU HODNOCENÍ 4) Podle čl. 2 bodu 16 obecného nařízení o blokových výjimkách a v souladu s osvědčenými postupy uvedenými v pracovním dokumentu útvarů Komise pro společnou metodiku hodnocení státní podpory 2 (dále jen pracovní dokument útvarů Komise ) oznámený plán obsahuje popis těchto hlavních prvků: cíle režimu podpory, který má být hodnocen, otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení. i) Cíle režimu podpor, které mají být hodnoceny 5) Tento režim je nejdůležitějším českým režimem regionální investiční podpory, který poskytuje pobídky ve formě slevy na dani z příjmů, převodu pozemků a související infrastruktury za zvýhodněné ceny, finanční podpory vytváření nových pracovních míst a finanční podpory školení a rekvalifikace zaměstnanců a finanční podpory na pořízení hmotného a nehmotného majetku pro strategické investice. Mezi hlavní příjemce patří společnosti v odvětví zpracovatelského průmyslu jak velké, tak malé a střední podniky. Dalším typem příjemců jsou technologická centra, technologická centra strategických služeb a datová střediska. Obecným cílem investičních pobídek je vznik nových pracovních míst a hospodářský růst. Konkrétními cíli investičních pobídek jsou: odstranění rozdílů mezi rozvinutými a méně rozvinutými regiony země; 2 Pracovní dokument útvarů Komise pro společnou metodiku hodnocení státní podpory, Brusel, 28.5.2014, SWD(2014) 179 final. 2
snížení rozdílů v míře nezaměstnanosti mezi regiony díky vytváření nových pracovních míst; podpora vytváření nových pracovních míst vyžadujících vyšší kvalifikaci; podpora hospodářského rozvoje v České republice prostřednictvím investičních projektů zaměřených na pokročilé technologie a činnosti s vysokou přidanou hodnotou a s vysokým vývozním potenciálem a větší mezinárodní konkurenceschopnost České republiky v oblasti inovací, informačních technologií a strategických služeb. ii) Otázky pro hodnocení 6) V plánu hodnocení je uveden soubor otázek pro roční hodnocení, hodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení. Hlavní otázky, jejichž účelem je vystihnout dopad a vhodnost daného opatření: a) Jak se podle výsledných ukazatelů rozvíjely společnosti, kterým byla poskytnuta podpora, v porovnání s kontrolní skupinou? b) Přispěly změny režimu provedené na základě výsledků zprávy o hodnocení režimu v polovině období k tomu, aby byly cíle režimu splněny snáze? c) Jaké zkušenosti vyplynuly pro režimy podpor v budoucnu? Tyto otázky se týkají aspektů relevantních pro dané hodnocení a v odpovědích na ně je třeba uvést kvantitativní údaje, za použití sedmi výsledných ukazatelů (viz následující bod), a tyto údaje doložit. iii) Výsledné ukazatele 7) Pro účely hodnocení plánu režimu investičních pobídek budou použity ukazatele výkonů, výsledků a dopadů. Na základě ukazatele výkonů (počet podpořených projektů, částky poskytnuté a vyčerpané, objem investic získaných díky režimu a pákový efekt podpory) lze získat základní představu o fungování režimu. Sedm výsledných ukazatelů (reálný počet vytvořených pracovní míst; růst přidané hodnoty; růst produktivity práce; růst objemu prodeje; celková výše investic; průměrné navýšení celkových investic a náklady na jednotku pracovní síly) bude klíčovým nástrojem pro posouzení účelnosti režimu podpory. Pomocí ukazatelů dopadu bude zhodnocen dopad režimu z hlediska obecných ekonomických výsledků, jako je zaměstnanost, příspěvek podporovaných společností k růstu hrubého domácího produktu (v současných cenách) v České republice, příspěvek podporovaných společností k růstu produktivity práce v České republice a příspěvek podporovaných společností k růstu výdajů na výzkum a vývoj v České republice. 3
iv) Metodika, jež se pro účely hodnocení navrhuje 8) Plán hodnocení uvádí, že navrhovanou metodiku je třeba vnímat ve vztahu k metodikám popsaným v pracovním dokumentu útvarů Komise 3. Metodika stanoví srovnání ukazatelů výsledků zaznamenaných u skupiny příjemců s ukazateli výsledků zaznamenaných u kontrolní skupiny, včetně podniků, kterým nebyla poskytnuta podpora a které jsou podobné v klíčových charakteristikách skupině příjemců, přičemž přednost mají způsobilé společnosti, kterým podpora nebyla poskytnuta, včetně odmítnutých žadatelů. Společnosti, kterým nebyla poskytnuta podpora, budou vybrány tak, aby byly co možná nejpodobnější společnostem z řad příjemců, a to na základě těchto charakteristik: region, velikost podniku, odvětví, průměrné investice týkající se prodeje a příjem jiných podpor. Srovnání bude analyzováno pomocí metody difference-in-differences (rozdíl v rozdílech), aby bylo zajištěno, že jediným rozdílem mezi příjemci a kontrolní skupinou bude daná podpora. Kromě toho proběhne diskuse se zúčastněnými stranami s cílem pomoci hodnotitelům porozumět výsledkům analýzy a tyto výsledky interpretovat a rovněž zjistit některé možné nepřímé účinky podpory v) Požadavky na sběr údajů 9) Budou shromážděny údaje jak od příjemců podpory režimu, tak od kontrolní skupiny podniků. Údaje týkající se podporovaných projektů se budou shromažďovat každý rok přímo od příjemců pomocí průzkumných nástrojů. Pro kontrolní skupinu jsou údaje o výsledných ukazatelích uvedených v plánu hodnocení k dispozici v rámci výsledků, které získal ze svých průzkumů Český statistický úřad. vi) Navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy 10) Milník je stanoven na rok 2018, kdy je naplánována zpráva o hodnocení režimu v polovině období. Tato zpráva podrobně posoudí dopad režimu na základě údajů a zjištění ročních hodnotících zpráv z července 2014 2016. Na základě zkušeností v prvních dvou a půl letech provádění režimu by zpráva rovněž mohla navrhnout změny režimu s cílem zvýšit jeho efektivitu v zájmu dosažení jeho cílů. České orgány se zavázaly, že neformálně předají výsledky zprávy o hodnocení v polovině období Komisi. Závěrečnou hodnotící zprávu, v níž posoudí celkový dopad provádění režimu podle obecného nařízení o blokových výjimkách v období 2014 2020, předloží Komisi do 30. června 2020. 3 Viz poznámka pod čarou č. 2. 4
vii) Nezávislý orgán, který hodnocení provádí, nebo kritéria, která se použijí při jeho výběru 11) Hodnocení bude provádět příslušná řídící skupina, která bude funkčně nezávislá na poskytovateli podpory (MPO oddělení podpory inovací, podnikání a investic). Řídící skupina pro hodnocení bude mít tři nebo pět členů a bude sloužit jako nezávislý subjekt v oblasti hodnocení. Členy řídící skupiny budou tvořit zástupci institucí nezávislých na orgánu poskytujícím podporu, Ministerstvu průmyslu a obchodu, tzn. kteréhokoli nebo všech z těchto subjektů: univerzit, výzkumných středisek, Českého statistického úřadu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nebo externího komerčního hodnotitele. České orgány se zavázaly, že pokud o své účasti na hodnoticích aktivitách rozhodne Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, upřednostní při náboru hodnotitelů členy z tohoto úřadu. Členy řídící skupiny pro hodnocení jmenuje ministr průmyslu a obchodu podle doporučení oslovených nezávislých institucí. Řídící skupina pro hodnocení bude odpovídat za koordinaci hodnoticích činností týkajících se jednotlivých hodnotících zpráv metodické pokyny k hodnoticím činnostem a za posuzování a schvalování hodnotící zprávy. Řídící skupina pro hodnocení může k vykonání některých částí hodnoticích činností využít služeb jiných subjektů. Řídící skupina může zejména požádat oddělení hospodářských analýz Ministerstva průmyslu a obchodu o zpracování jednotlivých důvěrných údajů týkajících se příjemců a kontrolní skupiny, a to podle potřeb, které řídící skupině ve vztahu k realizaci hodnocení nastanou. viii) Podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení 12) Plán hodnocení a výsledky ročních hodnocení, hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení budou zveřejněny na internetové stránce Ministerstva průmyslu a obchodu: http://www.mpo.cz Anonymizované individuální nebo souhrnné údaje budou na žádost Ministerstva průmyslu a obchodu zpřístupněny vědcům a výzkumným pracovníkům bez ohledu na jakýkoli nárok na přístup k těmto údajům podle příslušných ustanovení platného vnitrostátního práva, včetně ustanovení o ochraně údajů a ochraně obchodních tajemství. Závěry hodnocení budou projednány s příslušnými zainteresovanými stranami (hospodářskými sdruženími, zástupci regionů atd.). 3. POSOUZENÍ PLÁNU HODNOCENÍ 13) Za náležité uplatňování obecného nařízení o blokových výjimkách je odpovědný členský stát. Toto rozhodnutí o plánu hodnocení neposuzuje, zda hodnocený režim podpory členský stát zavedl v plném souladu se všemi platnými ustanoveními obecného nařízení o blokových výjimkách. Tímto opatřením tedy ani nevznikají oprávněná očekávání, ani se nepředjímá, jakým směrem se bude ubírat 5
rozhodování Komise ohledně slučitelnosti režimu podpory s obecným nařízením o blokových výjimkách v rámci jeho monitorování nebo posuzování stížností na jednotlivou podporu poskytnutou v jeho rámci. 14) Předmětem hodnocení jsou pouze ty režimy podpory ve smyslu čl. 2 bodu 15 obecného nařízení o blokových výjimkách 4, na které se vztahuje čl. 1 odst. 2 písm. a) obecného nařízení o blokových výjimkách 5. Komise konstatuje, že průměrný roční rozpočet režimu podpory, tedy částka 437 milionů EUR, překračuje 150 milionů EUR, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 písm. a) obecného nařízení o blokových výjimkách, což spolu s čl. 14 odst. 1 obecného nařízení o blokových výjimkách představuje základ pro vynětí režimu z povinnosti oznámení podle čl. 108 písm. 3 Smlouvy o fungování EU. 15) Jak Komise uvedla v 8. bodě odůvodnění obecného nařízení o blokových výjimkách, hodnocení velkých režimů je nezbytné vzhledem k potenciálně výraznějšímu dopadu velkých režimů na obchod a hospodářskou soutěž. Při požadovaném hodnocení by mělo být ověřeno, zda byly naplněny předpoklady a podmínky slučitelnosti režimu, i by měla být ověřena účinnost opatření podpory podle obecných i specifických cílů a měly by být stanoveny ukazatele pro hodnocení dopadu režimu na hospodářskou soutěž a obchod. Hodnocení státní podpory by mělo zejména umožnit přímý motivační účinek podpory na příjemce, který má být posuzován (tj. zda podpora způsobila, že příjemce začal postupovat jiným způsobem, a jak byl tento dopad podpory významný). Mělo by také naznačit obecné pozitivní a negativní dopady režimu podpory na dosažení požadovaného politického cíle a na hospodářskou soutěž a obchod. V neposlední řadě by pak mohlo hodnocení přezkoumat přiměřenost a vhodnost zvoleného nástroje podpory. 6 16) Ve světle těchto úvah definuje čl. 2 bod 16 obecného nařízení o blokových výjimkách plán hodnocení jako dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen, otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, 4 5 6 Podle článku 2(15) obecného nařízení o blokových výjimkách "režimem podpory" se rozumí "akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem"; Podle článku 1(2)(a) obecného nařízení o blokových výjimkách "režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2, 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost". Viz pracovní dokument útvarů Komise v poznámce pod čarou 2 (poznámka pod čarou 3, část 2, druhý odstavec). 6
nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení. 7 17) Komise se domnívá, že v souladu s oddílem II tohoto rozhodnutí oznámený plán hodnocení tyto minimální prvky obsahuje a že byl oznámen do 20 pracovních dnů poté, co Česká republika režim podpory zavedla podle obecného nařízení o blokových výjimkách. 18) Plán hodnocení podává stručný popis klíčových cílů dotčených opatření a dostatek informací k tomu, aby bylo možné pochopit, na základě jaké logiky zásahu má režim fungovat. Rozsah hodnocení je definován vhodným způsobem. Plán rovněž určuje a odůvodňuje relevantní výsledné ukazatele, které obsahují otázky pro hodnocení k jednotlivým opatřením a objasňuje požadavky na shromažďování a dostupnost údajů nezbytné v této souvislosti 8. 19) Plán obsahuje hlavní metody, které se použijí ke stanovení účinku podpory, a snaží se odpovědět na otázku, proč budou tyto metody vhodné pro daný režim 9. Komise vyjádřila obavy, pokud jde o rizika spojená s užíváním způsobilých podniků jako kontrolní skupiny. Komise však rovněž uznává, že z okolností daného případu vyplývá obtížnost nalezení kontrolní skupiny, jelikož tento režim platí pro celé území ČR, s výjimkou hlavního města Prahy. Omezit zkreslení, která by mohla vyplynout ze selekce vzorku, pomůže proměnná průměrná investice týkající se prodeje, použitá pro metodu matching. K získání co nejméně zkresleného výkladu údajů díky použití proměnných, které mohou mít vliv na zaznamenaný výsledek, by měl přispět například výklad kvantitativních výsledků zároveň s použitím kvalitativních údajů shromážděných při pohovorech s příjemci a společnostmi, které nejsou příjemci podpory, jako jsou např. obecné makroekonomické podmínky nebo různorodost podniků. Ve světle těchto skutečností a s ohledem na specifičnost režimu určeného pro celé území ČR, s výjimkou hlavního města Prahy, navrhovaná metodika hodnocení dostatečně umožňuje zjistit příčinný dopad samotného režimu. 20) Navržený harmonogram hodnocení je přiměřený s ohledem na povahu opatření a příslušná období provádění projektů podporovaných v rámci tohoto režimu. Závěry ročních hodnocení a hodnocení v polovině období mohou být velmi důležité, pokud jde o rané fáze procesu revize režimu. Hodnocení poskytne užitečné informace důležité pro to, jak Komise posoudí jakýkoli následný režim. 21) Navržená kritéria pro výběr hodnotícího subjektu odpovídají nezávislým kritériím, a byť není kritérium schopností výslovně zmíněno, má Komise za to, že výběr členů řídící skupiny bude především založen na potřebných schopnostech a zkušenostech. 7 8 9 Další pokyny k plánům hodnocení jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, v poznámce pod čarou 2. Viz rovněž pracovní dokument útvarů Komise, poznámka pod čarou 2 (bod 3.2). Viz rovněž pracovní dokument útvarů Komise uvedený v poznámce pod čarou 2 (bod 3.4). 7
22) Navržené způsoby zveřejnění výsledků tohoto hodnocení jsou vhodné a zajišťují transparentnost. Komise zejména bere na vědomí závazek uspořádat ohledně výsledků hodnocení konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami. 23) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Komise domnívá, že plán hodnocení splňuje všechny požadavky stanovené v obecném nařízení o blokových výjimkách, že je vytvořen v souladu se společnou metodikou navrženou v pracovním dokumentu útvarů Komise a že vzhledem ke specifikům velkého režimu podpory, jenž má být předmětem hodnocení, je odpovídající. 24) Komise bere na vědomí závazky českých orgánů, že provedou hodnocení podle plánu popsaného v tomto rozhodnutí a informují Komisi o výsledcích hodnocení v polovině období i o jeho předběžných zjištěných důkazech a jakýchkoli jiných skutečnostech, které by mohly vážně ohrozit provádění plánu. Kromě toho bere Komise na vědomí, že se české orgány zavázaly splnit povinnost a předat závěrečnou hodnotící zprávu do 30. června 2020. Komise dále českým orgánům připomíná, že Komisi je třeba oznámit veškeré plány na úpravu či prodloužení tohoto režimu podpory. 25) Podle čl. 1 odst. 2 písm. a) obecného nařízení o blokových výjimkách tedy Komise rozhoduje o tom, že prodlouží vynětí režimu podpory, pro který byl předložen tento plán hodnocení, nad rámec počátečních šesti měsíců, a to do dne 31. prosince 2020. 26) Změny tohoto režimu, kromě úprav, které nemohou ovlivnit slučitelnost režimu s obecným nařízením o blokových výjimkách ani nemohou výrazně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení, jsou podle čl. 1 odst. 2 písm. b) obecného nařízení o blokových výjimkách vyloučeny z oblasti působnosti obecného nařízení o blokových výjimkách. 4. ZÁVĚR 27) Komise se proto rozhodla: prodloužit toto vynětí pro výše uvedený režim podpory podle obecného nařízení o blokových výjimkách do dne 31. prosince 2020, zveřejnit toto rozhodnutí. Pokud tento dopis obsahuje důvěrné informace, které by neměly být zpřístupněny třetím stranám, uvědomte o tom prosím Komisi do patnácti pracovních dnů od data jeho obdržení. Neobdrží-li Komise v této lhůtě odůvodněnou žádost, bude to považovat za Váš souhlas se zpřístupněním celého dopisu třetím stranám a s jeho zveřejněním v závazném znění na internetové stránce: http://ec.europa.eu/competition/elojade/isef/index.cfm. 8
Vaše žádost by měla být zaslána doporučeným dopisem nebo faxem na adresu: European Commission Directorate-General for Competition State Aid Greffe B 1049 Bruxelles / Brussel Belgique / België Fax: 32 2 296 12 42 S úctou, Za Komisi Margrethe VESTAGER členka Komise 9