Mikroekonomie Soubor 1
Ing. Petr Mach, Ph.D. petr.mach@vsem.cz Učebnice: Tomáš Pavelka: Mikroekonomie - Základní kurz VŠEM 2010. 2. aktualizované vydání
Výuka: PPE 09/PKLZ 08/PMAR 04 1) Úterý 17.4 9:00-15:00 2) Středa 2.5. 9:00-15:00 3) Úterý 15.5 9:00-15:00 4) Úterý 29.5 9:00-15:00 5) Úterý 5.6. 9:00-15:30 [9:00-10:30] [10:45-12:15] [13:15-14:45]
Výuka: PE 44/KLZ 18/MAR 6 1) Sobota 19.5. 9:00-17:00 2) Sobota 2.6. 9:00-17:00 3) Sobota 23.6. 12:30-15:30 [9:00-10:30] [10:45-12:15] [13:15-14:45] [15:00-16:30]
Rozvrh 1. Úvod 5.1, 5.2 Užitek 11. Statky, externality 2. Poptávka a nabídka 10. Trh práce a kapitálu 6.1, 6.2, 6.4, 6.5 Firma a produkční funkce 4. Elasticita 5.3 Indiferenční analýza 7., 8. Dokonalá a nedokonalá konkurence 3. Zásahy vlády do trhu 6.3 Izokvanty a izokosty 9. Trh výrobních faktorů
Obsah Úvod do ekonomie, směna a vlastnictví Užitek. Celkový a mezní užitek. Měřitelnost užitku. Přebytek spotřebitele. Statky soukromé a veřejné, externality, asymetrické informace, morální hazard, nepříznivý výběr
Blok 1 Úvod do ekonomie, směna a vlastnictví (Kap. 1)
Ekonomie Mikroekonomie vs makroekonomie Zkoumá chování lidí, kteří se rozhodují o použití (alokaci) vzácných zdrojů na alternativní příležitosti Suchá POZITIVNÍ ekonomie Hodnotící NORMATIVNÍ ekonomie
Ekonomické subjekty Jednotlivci (Domácnosti) Firmy Stát Trh statků Trh výrobních faktorů
Ekonomický koloběh Platby za nakoupené statky a služby POPTÁVKA Nakoupené statky a služby TRH STATKŮ A SLUŽEB Prodávané statky a služby Příjmy za prodané statky a služby NABÍDKA DOMÁCNOSTI FIRMY Poskytnuté VF práce, půda, kapitál NABÍDKA Získané mzdy, renty, úroky, zisky TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ (služeb výrobních faktorů) Výrobní vstupy práce, půda, kapitál POPTÁVKA Vyplacené mzdy, renty, úroky, zisky Tok statků, služeb a výrobních faktorů Tok peněz
Náklady a přínosy Vše má své náklady a přínosy Existují vždy náklady obětované příležitosti =hodnota druhé nejlepší alternativy, kterou jsme zavrhli, abychom využili nejlepší příležitosti
Zákon rostoucích nákladů obětované příležitosti
Hranice výrobních možností Vyjadřuje různé kombinace dvou statků, které může ekonomika při daných výrobních zdrojích a dané technologii maximálně vyrobit
PPF a Náklady obět.příležitosti
Změna počtu výrobních faktorů a Knihy (ks) změna technologie Knihy (ks) Chleba (ks) Chleba (ks) Knihy (ks) Chleba (ks)
Neviditelná ruka trhu Adam Smith (1776) Nikoliv z dobročinnosti řezníka, pivovarníka či pekaře máme svou večeři, ale z jejich zájmu o sebe samé. Nežádáme je o lidskost, stačí nám jejich sebeláska, nevykládáme jim o našich potřebách, dáme jim vědět o výhodách pro ně Tím, že člověk sleduje vlastní zájem, často podpoří zájem společnosti účinněji, než kdyby bylo podpoření zájmu společnosti jeho záměrem. sleduje jen vlastní prospěch a je přitom veden jakousi neviditelnou rukou, aby dosáhl výsledku, který nebyl součástí jeho záměru. Petr Mach - Microeconomics
VLASTNICTVÍ Vlastnictví je vztah mezi člověkem a věcmi. Jeho podstatou je soubor vlastnických práv právo věc užívat, prodat, darovat, pronajmout, zničit.
Zázrak vlastnictví Dejte člověku do vlastnictví holou skálu, a on ji promění v kvetoucí zahradu. Arthur Young (1787)
ZÁZRAK SMĚNY Na rozdíl od smlouvy Krádež je hrou s nulovým součtem
Blok 2 Užitek. Celkový a mezní užitek. Měřitelnost užitku. Přebytek spotřebitele. (Kap. 5.1, 5.2)
Maximalizace užitku Užitek je subjektivní uspokojení, nejde jen o peníze
Dvě teorie užitku Kardinalistická (měřitelný užitek) Ordinalistická (neměřitelný užitek)
Celkový a mezní užitek 1 2 3 4 5 6 7 TU 9 16 21 24 25 24 21 MU 9 7 5 3 1-1 -3
Funkce užitku 30 25 20 15 10 5 0 -(x-5) 2 +25 1 2 3 4 5 6 7
Příklad MU a TU Předpokládejte, že celkový užitek ze spotřeby statku X lze zachytit rovnicí: TU = 40Q X 0,5Q X2. Vypočítejte mezní užitek pátého kusu statku. TU 5 = 40 5 0,5 5 2 = 187,5 TU 4 = 40 4 0,5 4 2 = 152 MU 5 = TU 5 TU 4 = 187,5 152 = 35,5
MU=d (TU) / d (Q) 10 8 6 4 2 0-2 -4 1 2 3 4 5 6 7
Optimum spotřebitele MU=P (Jakmile bude MU menší než cena, další jednotku nekoupíme)
Optimum při spotřebě více statků MU1/P1=MU2/P2 (Jakmile bude rozdíl MU a ceny menší než rozdíl MU a ceny dalších statků, koupím další statky)
Blok 3 Statky soukromé a veřejné, externality, asymetrické informace, morální hazard, nepříznivý výběr (Kap. 11)
Jsou některé statky volné?
Transakční náklad Transakční náklad plyne pro prodávajícího nebo kupujícího z uskutečnění směny. Vysoký transakční náklad může být překážkou uskutečnění obchodu.
Externality Externalita je externí prospěch nebo externí náklad, který není jeho nositelem požadován, objednán, placen. Pozitivní externalita znamená prospěch z cizí věci, negativní externalita znamená náklad z cizí věci.
Typy externalit EXTERNALITY VE VÝROBĚ VE SPOTŘEBĚ ZÁPORNÉ Výroba jednoho subjektu způsobuje dodatečné náklady jinému subjektu, aniž by ten byl za to nějak kompenzován. KLADNÉ Výroba jednoho subjektu vede k dodatečným přínosům jinému subjektu, aniž by ten za to nějak platil. ZÁPORNÉ Spotřeba jednoho subjektu způsobuje dodatečné náklady jinému subjektu, aniž by ten byl za to nějak kompenzován. KLADNÉ Spotřeba jednoho subjektu vede k dodatečným přínosům jinému subjektu, aniž by ten za to nějak platil.
Soukromý mezní užitek a soukromé mezní náklady P D (soukromý mezní užitek) S (soukromé mezní náklady) E 0 P 0 Q 0 Q
Společensky optimální množství produkce v případě externality ve výrobě Negativní externalita ve výrobě Pozitivní externalita ve výrobě P D (soukromý mezní užitek) Společenské mezní náklady S (soukromé mezní náklady) P D (soukromý mezní užitek) S (soukromé mezní náklady) P1 E1 Společenské mezní náklady E0 P0 E0 P0 P1 E1 Q1 Q0 Q Q0 Q1 Q
Společensky optimální množství produkce v případě externality ve spotřebě Pozitivní externalita ve spotřebě Negativní externalita ve spotřebě P D (soukromý mezní užitek) Společenský mezní užitek S (soukromé mezní náklady) P D (soukromý mezní užitek) S (soukromé mezní náklady) P1 E1 Společenský mezní užitek Společenské mezní náklady P0 E0 P0 E0 P1 E1 Q0 Q1 Q Q1 Q0 Q
Nerivalita Rivalita Druhy statků Vylučitelnost Nevylučitelnost Soukromé statky Common goods (tragedy of commons) Club goods Veřejné statky (free riding problem)
Asymetrické informace Morální hazard Nepříznivý výběr Paternalismus (Poručnické statky, Hříšné statky)
Co má dělat stát? Poskytovat veřejné statky? (Bohatým) brát, (chudým) dávat? Garantovat vlastnictví a zajišťovat spravedlnost? Napravovat tržní selhání?
Jiná alokace než cenová Pořadí ( Kdo dřív přijde, ten dřív mele) - Fronty Přídělový systém / protekce / slabší mají přednost
Elasticita (kap. 4) Blok 5
Cenová elasticita Citlivost změny poptávaného / nabízeného množství na změnu ceny Obecně: (cenová elasticita poptávky je vždy záporná)
Jak měřit? Mezi body V jednom bodě Oblouková elasticita:
Typy elasticity Elasticita E d = 0 Poptávka - 1 < E d < 0 Neelastická E d = - 1 - < E d < - 1 E d = - Totálně (dokonale) neelastická Jednotková elasticita Elastická Totálně (dokonale) elastická
Elasticita a příjem Např. Takže
Důchodová elasticita poptávky (V obou jmenovatelích e jmenovatelích máme opět průměr staré a nové hodnoty)
Statky Normální s růstem důchodu roste poptávka: statky nezbytné 0<Eid<1 statky luxusní Eid>1) Inferiorní (podřadné či méněncenné) s růstem důchodu klesá poptávka Eid<0)
Blok 6 Zásahy vlády do trhu (kap 3) Minimální cena, cenový strop, intervenční nákup, spotřební daň, subvence
Minimální cena V EU: minimální ceny másla, mléka Minimální ceny elektřiny ze solárních elektráren ČR: Minimální mzda Metody: Povinný odkup Intervenční nákupy
Cenový strop Příklady EU: Regulace roamingu ČR: Regulace nájmů
Intervenční nákupy Růst nabídky eur by vedl ke zhodnocení koruny z 25 na 24. Stát bude intervenovat vytiskne koruny a zvýší poptávku po eurech
Dopad daňového břemene Dopad daňového břemene na koho daň nakonec dopad bez ohledu na to, kdo je plátcem To, zda dopadá spíš na kupujícího nebo na prodávajícího závisí na cenové elasticitě poptávky a na cenové elasticitě nabídky.
Dopad spotřební daně
Elastická poptávka
Neelastická poptávka
Dopady daně Distorze chování Daňové úniky Růst černé ekonomiky Pokles růstu HDP (both measured and effective) Pokles růstu daňových příjmů
Lafferova křivka (Analogie křivky TR celkového příjmu)
Mikroekonomie Petr MACH Soubor 3
OBSAH 7) Trh práce a kapitálu (kap. 10) 8) Indiferenční analýza (kap. 5.3) 9) Izokvanty a izokosty (kap 6.3)
Blok 7 Trh práce a kapitálu (kap. 10)
Trh práce Lidé práci nabízejí Firmy práci poptávají
Rovnováha na trhu práce Mzdová sazba (Kč/hod.) S L W 1 přebytek práce E W 0 W 2 nedostatek práce D L L 0 Množství práce (hodin)
Snížení nabídky práce Mzdová sazba (Kč/hod.) S L1 S L0 E 1 W 1 E 0 W 0 D L L 1 L 0 Množství práce (hodin)
Zvýšení poptávky po práci Mzdová sazba (Kč/hod.) S L W 1 E 1 W 0 E 0 D L1 D L0 L 0 L 1 Množství práce (hodin)
Efekt minimální mzdy Mzdová sazba (Kč/hod.) S L W 1 A B E 0 W 0 D L L A L 0 L B Množství práce (hodin)
Zahnutá nabídka práce Mzdová sazba (Kč/hod.) S L převažuje důchodový efekt W 0 převažuje substituční efekt L 0 Množství práce (hodin/den)
Mezní příjem z práce MEZNÍ PŘÍJEM FIRMY: MR = TR/ Q MEZNÍ PRODUKCE PRÁCE MP L = Q/ L MEZNÍ PŘÍJEM Z PRÁCE MRP L MR x MP L = ( TR/ Q) x ( Q/ L) = TR/ L
Mezní příjem z produktu práce Mzdová sazba (Kč/hod.) W 0 E MFC L =AFC L =S L MRP L = D L L 0 Množství práce (hodin)
Monopol na trhu práce Mzdová sazba (Kč/hod.) MFC L A ( monopson ) AFC L =S L W 0 B MRP L L 0 Množství práce (hodin)
Mzda nominální a reálná Mzda stoupne (nominálně) o 21 % Ceny stoupnou o 10 % O kolik % si koupíme za mzdu více věcí? Odpověď: o 10 % (spočítejte proč)
Ekonomická renta a transferový výdělek P F (Kč/hod) D F SF P F0 E 0 ekonomická renta transferový výdělek F 0 F (hodin)
Trh kapitálu Kapitál = odložená spotřeba za účelem jejího zvýšení Úrok: Odměna za půjčení (1+i r )=(1+i n )/(1+ ) I r i n
Trh, kde se nabízejí a poptávají dočasně volné prostředky (obvykle peníze) Poptávající: dlužníci Nabízející: věřitelé
Co se nabízí a poptává Nabídka a poptávka investičních prostředků: věřitel nabízí investiční prostředky a dlužník poptává investiční prostředky Poptávka a nabídka investičních příležitostí: věřitel poptává investiční příležitosti a dlužník nabízí investiční příležitosti.
Trh zápůjčních fondů
Investiční instrumenty Smlouva o půjčce Cenné papíry dlužní úpisy Směnky Dluhopisy (obligace)
Současná hodnota PV V 1 1 i N V (1 i 2 N ) 2... V (1 i n N ) n 79
Mnoho podob kapitálového trhu Bankovní trh Akciový trh Dluhopisový trh Trh investičních fondů (penzijní a jiné)
Rovnováha úspor a investic
Blok 8 Indiferenční analýza (kap. 5.3)
Rozpočtové omezení p x. x + p y y = B Rozpočet=CZK 192 Pivo=CZK 24 Doutník=CZK 16
Funkce užitku 6 5 4 3 2 1 89 7 6 5 4 3 2 1 0 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Indiferenční mapa
Optimum spotřebitele
Růst rozpočtu
Růst ceny zboží
Odvození poptávky
Substituty
Komplementy
Blok 9 Izokvanty a izokosty (kap 6.3)
Produkční funkce 6 5 4 3 2 1 89 7 6 5 4 3 2 1 0 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
Mapa izokvant
Kombinace vstupů
Optimum firmy
Optimum firmy
Změna ceny vstupu
Mikroekonomie Soubor 4
OBSAH 10) Firma a produkční funkce (kap. 6.1, 6.2, 6.4, 6.5) 11) Dokonalá a nedokonalá konkurence (kap. 7., 8.)
Blok 10 Firma a produkční funkce (kap. 6.1, 6.2, 6.4, 6.5)
Maximalizace zisku ZISK = CELKOVÉ TRŽBY CELKOVÉ NÁKLADY Firma maximalizuje zisk pro své vlastníky Nebo pro manažery?
Maximalizace zisku ACP účetní zisk (accounting profit) = TR celkový příjem (total revenue) ACC = účetní náklady (accounting cost) EP ekonomický zisk = TR ACC účetní náklady - OPC náklady obětované příležitosti (opportunity cost)
Ekonomický a účetní zisk Ekonomický pohled Účetní pohled P Ř Í J M Y P Ř Í J M Y E X P L I C I T N Í N Á K L A D Y I M P L I C I T N Í N Á K L A D Y E K O N O M I C K Ý Z I S K E X P L I C I T N Í N Á K L A D Y Ú Č E T N Í Z I S K
Přebytek spotřebitele a výrobce P (Kč/ks) C S (ΣMC) Přebytek sbotřebitele P DK A Přebytek výrobce B D Q DK Q (ks)
Krátké a dlouhé období Krátké období (short run) Alespoň jeden vstup fixní Fixní náklady Dlouhé období (long run) Všechny vstupy variabilní Pouze variabilní náklady
Prozkoumáme: Produkci Tržby Náklady Zisk
6 5 4 3 2 1 0 78 9 65 43 21 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Produkční funkce Vyjadřuje maximální objem produkce, který lze vyrobit při zapojení výrobních vstupů a při určité technologii.
Celkový,mezní a průměrný produkt Celkový produkt (TPP) Mezní produkt (MPP) MPP L TPP L Průměrný produkt (APP) APP L TPP L APP K TPP K
Q Produkční funkce v krátkém období Q 3 C B Q 2 TPP A Q 1 L 1 L 2 L 3 L APP L, MPP L A B MPP L C APP L L 1 L 2 L 3 L
Produkční funkce v krátkém období - příklad Krátkodobá produkční funkce má rovnici TPP: Q = 20L +4L 2 L 3. Vypočítejte TPP, APP L a MPP L vždy pro 6 jednotek práce.
Náklady fixní a variabilní Celkové krátkodobé náklady (STC) STC FC VC Fixní náklady (FC) Variabilní náklady (VC) Mezní náklady (MC) MC STC Q
Průměrné náklady Průměrné celkové krátkodobé náklady (SAC) SAC AFC AVC SAC STC Q Průměrné fixní náklady AFC FC Q Průměrné variabilní náklady AVC VC Q
Krátkodobé celkové náklady
Krátkodobé průměrné a mezní náklady SAC, AVC, AFC, MC (Kč/ks) SAC MC AVC min. SAC min. AVC AFC Q
Příjmy (tržby) firmy Celkový příjem (TR) TR P Q Průměrný příjem (AR) AR TR Q Mezní příjem (MR) MR TR Q
Zisk
Poptávka po produkci
Tržby
Zisk firmy MAXIMALIZACE ZISKU OPĚT V MR=MC
Blok 11 Dokonalá a nedokonalá konkurence (kap. 7., 8.)
Základní modely trhu 1) Dokonalá konkurence 2) Monopolistická konkurence 3) Oligopol 4) Monopol
Dokonalá konkurence =model, nikoliv cíl popisuje prostředí (stav na trhu), ve kterém výrobce přejímá tržní cenu, kterou nemůže ovlivnit. Vstup a výstup z odvětví je volný, bez nákladů.
Dokonalá konkurence Mnoho malých prodávajících a kupujících Volný vstup do a výstup z odvětví Homogenní produkt Kupující mají dokonalé informace Nulové náklady na změnu dodavatele (Neexistuje reklama)
Realita není dokonalá konk.ce Mnoho malých prodávajících a kupujících Volný vstup do a výstup z odvětví Homogenní produkt Kupující mají dokonalé informace Nulové náklady na změnu dodavatele v jiné struktuře trhu než dokonalá konkurence je firma tvůrcem své ceny
Monopolistická konkurence V odvětví monopolistické konkurence je snadný vstup firem do odvětví. Jednotlivé firmy nabízejí ale diferencovaný produkt (přinejmenším tak, že jej nabízejí na odlišných místech), přičemž náklady na změnu dodavatele jsou pro spotřebitele nenulové.
Oligopol Oligopol můžeme definovat jako tržní odvětví, ve kterém působí málo firem z důvodu vysokých vstupních nákladů na tento trh (do tohoto odvětví).
Monopol Situace, kdy je na trhu jen jeden producent nebo: Situace, kdy je na trhu jen jeden výrobce, kterému nemůže vzniknout konkurence Nemá blízké substituty
Příčiny vzniku monopolu 1. monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 2. dočasný monopol v důsledku inovace 3. přirozený monopol 4. monopol vytvořený na základě státní regulace
1) Monopol z vlastnictví výrobního faktoru Monopol jen v úzce definovaném trhu Karel Gott? Koněpruské jeskyně Diamantový důl
2) Monopol z inovace Odměna za riziko inovace Jen dočasný, než vás dožene konkurence Nutné vynalézat triky, jak dočasnost co nejvíce prodloužit (kódy, utajování receptů, vytvořit ustálenou normu) Nekonečný koloběh
3) Přirozený monopol P (Kč/ks) Síťová odvětví Úspory z rozsahu AC AR =D Q (ks)
4) Státní monopol Monopolní výhrada Patent
Antimonopolní legislativa Antimonopolní úřad (ÚOHS) ERÚ, ČTÚ Omezení fúzí, dumpingu, cenových dohod
Inovace a diferenciace =trvalá aktivita podnikatelů v konkurenčním boji o zákazníka tajným přáním každého výrobce je být monopolem inovace jsou napodobovány
Homogenní vs. nehomogenní P d Q
DOKONALÁ K..MONOPOL π (Kč) TR π (Kč) STC STC ZISK ZISK TR Q 1 Q 2 Q (ks) Q 1 Q 2 Q (ks)
Dokonalá konkurence Firma přebírá tržní cenu Cena je stejná pro každý další prodaný výrobek Vodorovná křivka poptávky
Dokonalá konkurence π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA MR MC MR, MC (Kč/ks) Q 1 Q 2 Q (ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks)
Dokonalá konkurence bod uzavření firmy P (Kč/ks) MC SAC B AVC ZTRÁTA P 0 P 1 C A MR=AR= D Bod uzavření firmy Q 0 Q (ks) 141
Krátkodobé dosahování zisku
Zisk motivuje příchod nových
Vyšší nabídka stlačuje zisk
Odchod firem z trhu
Vyšší cena ruší ztrátu
Zisk je nulový
Ekonomický Účetní zisk! Účetní zisk Příjmy Explicitní náklady Ekonomický zisk Příjmy (Explicitní náklady + Implicitní náklady)
Monopol atd. Firma obsluhuje celý trh Čelí klesající poptávce Prodává za jednu cenu
Homogenní vs. nehomogenní P d Q
Maximalizace zisku v nedokonalé π (Kč) konkurenci STC Maximální rozdíl mezi TR a STC ZISK MR = MC TR MR, MC (Kč/ks) Q 1 Q (ks) MC Rovnost MR a MC MR D = AR Q 1 Q (ks)
Optimum monopolu
Oligopol s lemem P (Kč/ks) MC CV P 0 A B D tržní MR CV D CV dodává cenový vůdce Q CV Q tržní dodávají firmy v konkurenčním lemu Q (ks)
Ekonomická renta Dodatečný příjem z monopolního postavení Rozdíl mezi dosaženým ziskem a OC (ziskem z druhé nejlepší příležitosti) Kvůli ekonomické rentě všichni usilují o monopol
Monopolní síla Lernerův index L P MC P (0 1)
Ztráta mrtvé váhy
Ztráta mrtvé váhy Mrtvá ztráta představuje nevytvořený a nerealizovaný přebytek spotřebitele a výrobce. V důsledku mrtvé ztráty není nedokonalá konkurence paretooptimální šlo by zvýšit užitek spotřebitelů, aniž by se snížil příjem výrobce.
Diferenciace cen firmy se pokoušejí mrtvou ztrátu snížit (= dosáhnout dodatečného zisku) diferenciací cen - např. slevami při sezónním výprodeji nebo slevami pro různé skupiny zákazníků. Cenová diskriminace Slevy, karty, akce
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166 info@vsem.cz www.vsem.cz