Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Transkript

1 Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních faktorů Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: nedokonalá konkurence 2. dílčí téma: monopol jako specifická forma nedokonalé konkurence 3. dílčí téma: podstata výrobních faktorů, poptávka po výrobních faktorech. Ad 1. dílčí téma: nedokonalá konkurence V nedokonale konkurenčním prostředí je firma tvůrcem ceny firma může ovlivnit množství statků, které bude produkovat a prodávat, změnou ceny. Jinými slovy, ceny statků, které bude firma stanovovat, aby prodala svoji produkci, závisí na rozsahu produkce této firmy. Nedokonalá konkurence je častější než dokonalá. Důvody: - Konkrétní produkty nejsou homogenní - Neexistují nulové náklady na změnu dodavatele - Neexistuje dokonalá informovanost ani prodávajících ani kupujících - Náklady na vstup do odvětví jsou vysoké - Volný vstup do odvětví je omezen z jiných důvodů (nutnost mít speciální schopnosti, stanoví tak zákony apod.) Důsledek: firma je tvůrcem ceny. Chce-li firma zvýšit velikost své produkce, musí změnit cenu statků, které produkuje. Konkrétně: chce-li prodávat více, musí zlevnit. Firmy přitom obvykle nesnižují cenu jen dodatečně produkované (prodávané) jednotky, ale všech jednotek. Důvodem je skutečnost, že se producentovi nevyplatí o ceně vyjednávat zvlášť s každým z kupujících/spotřebitelů, ale je pro něj jednodušší (a méně nákladné), když při rozšíření produkce stanoví novou nižší cenu, která je stejná pro všechny kupující. I v nedokonalé konkurenci platí, že výrobce by měl produkovat a zvyšovat svou produkci, pokud mezní příjmy jsou vyšší nebo maximálně rovny než mezní náklady. Rovnováha firmy tedy nastává pro takové množství produkce, ve kterém se mezní příjmy a mezní náklady rovnají (ve kterém platí MR = MC). MR v nedokonalé konkurenci klesá, a klesá rychleji než AR. Právě proto, že firma snižuje cenu všech jednotek (nejenom poslední jednotky). Blíže: viz kapitola 6.1 učebnice STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 1

2 Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci Tam, kde se MR = MC. Dané množství Q 0 firma prodává za cenu P 0, za danou cenu jej spotřebitelé jsou ochotni koupit. Křivka d (poptávková křivka po produkci jedné firmy) je klesající viz výše: firma je příjemcem ceny, chce-li prodat více, musí zlevnit (dodatečné množství si spotřebitelé koupí jen za nižší cenu). Blíže: viz kapitola 6.2 učebnice Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci Mrtvá ztráta představuje nevytvořený a nerealizovaný přebytek spotřebitele a výrobce. V důsledku mrtvé ztráty není nedokonalá konkurence paretooptimální šlo by zvýšit užitek spotřebitelů, aniž by se snížil příjem výrobce. Mrtvá ztráta vzniká, pokud firma není schopna rozlišit cenu. Spotřebitelé tvořící poptávku v úseku AB křivky d by byli ochotni koupit produkci za cenu, při které by firma zvyšovala svůj zisk. Tato cena je až do bodu B (tj. do množství produkce Q B a ceny P B ) vyšší než mezní náklady firmy. Pokud by firma dokázala diferencovat různým spotřebitelům cenu, tak by mohla vyrábět až do bodu B, tj. do bodu, ve kterém se mezní náklady firmy rovnají meznímu užitku posledního spotřebitele, který by byl ochoten daný statek koupit. Jinými slovy, pokud by firma pro každého spotřebitele byla schopna stanovit cenu, která je rovna meznímu užitku, který daná jednotka statku konkrétnímu spotřebiteli přináší, produkovala by více (množství Q B), aniž by přitom bylo rozšíření produkce pro firmu spojeno s poklesem jejího ekonomického zisku. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 2

3 Blíže: viz kapitola 6.3 učebnice Dlouhodobá rovnováha v nedokonalé konkurenci Záleží na tom, je-li vstup do odvětví volný. Pokud je (a zároveň EP/Q 0):: - křivka tržní nabídky se posune jihovýchodním směrem. Zvýší se množství produkce a sníží se cena, za kterou se statky budou produkovat. - vstup dalších firem do odvětví povede k tomu, že se poptávka po produktech konkrétní firmy (alespoň v případě některých firem) bude snižovat - spotřebitelé si mohou vybírat mezi více firmami, takže při jakékoliv úrovni ceny se tedy křivka poptávky po produktu dané firmy bude posouvat jihozápadním směrem. - je-li to možné, tak producenti budou do daného odvětví vstupovat tak dlouho, dokud ekonomický zisk neklesne na nulu, tj. dokud se nevyrovnají průměrné příjmy firmy a průměrné náklady firmy. Častější je situace, kdy sice vstoupit na trh lze, ale jen částečně. Tedy firmy i po vstupu dalších firem dosahují kladného EP. Blíže: viz kapitola 6.4 učebnice Monopolistická konkurence Náklady na vstup do odvětví (zahájení produkce) jsou relativně nízké, jednotliví producenti však nabízejí diferencovaný produkt. Krátkodobá rovnováha firmy: firmy mohou dosahovat kladného EP. Dlouhodobá rovnováha firmy: protože náklady na vstup jsou nízké, tak budou vstupovat další firmy, a to tak dlouho, dokud EP = 0. Jednotliví producenti si konkurují zejména tím, že nabízejí odlišné (diferencované) produkty. Blíže: viz kapitola 6.5 učebnice STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 3

4 Oligopol Oligopol můžeme definovat jako tržní odvětví, ve kterém působí málo firem z důvodu vysokých vstupních nákladů na tento trh (do tohoto odvětví). Krátkodobá rovnováha firmy může být i dlouhodobou rovnováhou firmy. U oligopolního trhu nelze, v důsledku vysokých nákladů na vstup do odvětví, zajistit takový počet firem, pro které by bylo možné dosáhnout nulového ekonomického zisku, tedy situace, kdy se u jednotlivých firem/oligopolistů poptávková křivka po jejich produktech (tedy křivka průměrného příjmu) dotýká křivky průměrných nákladů. Producenti si však mohou konkurovat kvalitou, doplňkovými službami apod., každý z producentů usiluje o to, aby poptávková křivka po jeho produktech byla co největší. Dynamika na oligopolním trhu díky inovacím se z něj může stát trh monopolistické konkurence. Blíže: viz kapitola 6.6 učebnice 1. K tomuto tématu si prostudujte: kapitolu 6 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. charakteristika nedokonalé konkurence, firma jako tvůrce ceny 2. zobrazení krátkodobé rovnováhy firmy v nedokonalé konkurenci 3. mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci 4. jak je nastolována dlouhodobá rovnováha v nedokonalé konkurenci 5. charakteristika monopolistické konkurence 6. charakteristika oligopolu 3. Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. nedokonalá konkurence, firma jako tvůrce ceny, 2. krátkodobá rovnováha firma v nedokonalé konkurenci 3. mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci 4. nastolování dlouhodobé rovnováhy v nedokonalé konkurenci 5. monopolistická konkurence 6. oligopol 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: Vymezení, příčiny a druhy nedokonalé konkurence, grafické vyjádření rovnováhy nedokonalé konkurence v krátkém aobdobí. Ekonomický zisk v podmínkách nedokonalé konkurence. Charakteristika monopolistické konkurence a oligopolu. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 4

5 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 5

6 Ad 2. dílčí téma: monopol Pojmem monopol se označuje situace, kdy na určitém trhu působí jediná firma (producent, výrobce). Monopol je jedna z forem nedokonalé konkurence. Příčiny vzniku monopolu: 1. monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 2. monopol vytvořený na základě státní regulace 3. monopol v důsledku ekonomické výhodnosti - je ekonomicky výhodné, aby v daném odvětví existoval jediný výrobce 4. dočasné monopoly v důsledku inovace Blíže: viz kapitola 7.1 učebnice Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru Pokud daný VF vlastní jediný vlastník, je tento vlastník monopolistou na daném trhu. Je třeba se ptát, jak je definován trh. Daný vlastník tohoto faktoru získává ekonomickou rentu z tohoto vlastnictví. Ekonomická renta = rozdíl mezi tím, co si vlastník vydělává a tím, co by si vydělal ve své druhé nejlepší příležitosti. Blíže: viz kapitola 7.2 učebnice Monopol na základě státní regulace Stát (jeho součást) může udělit někomu monopol na určitou činnost. Např. Česká pošta. Státní regulace většinou vede ke vzniku oligopolu (např. banky). V řadě případů má regulace smysl chrání spotřebitele (banky), může ale vést k neefektivitě, nedostatek konkurence nenutí firmy snižovat náklady, inovovat, apod. Blíže: viz kapitola 7.3 učebnice Přirozený monopol Je ekonomicky výhodné, aby na trhu (v odvětví) působila jediná firma. Nejčastěji síťová odvětví (rozvod elektřiny, plynu, vody, kanalizace ). Přirozený monopol má neustále klesající křivky průměrných nákladů (AC) i mezních nákladů (MC), přičemž křivka MC klesá rychleji než křivka AC. Blíže: viz kapitola 7.4 učebnice Dočasný monopol v důsledku inovace STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 6

7 Monopol na základě inovace vzniká, pokud nějaká firma díky inovaci přijde jako jediná na daném trhu s něčím novým. Monopol na základě inovace trvá obvykle jen přechodnou dobu. Např. určitý producent začne produkovat nějaký statek, který nikdo jiný neprodukuje, pokud objeví technologii s nižšími náklady apod. Monopolista zde dosahuje kladného ekonomického zisku, který je právě odměnou za riziko spojené s inovací nikde není řečeno, že inovace bude úspěšná, že po novém produktu bude vskutku poptávka, či že hledání výrobní techniky s nižšími náklady povede k žádoucímu cíli. Podnikatelé by se do inovací nepouštěli, pokud by neexistovala naděje, že dosáhnou ekonomického zisku, tj. že budou za inovace odměněni. Na inovaci reagují další producenti, kteří rovněž usilují o tutéž nebo jinou (obvykle lepší) inovaci. Inovace jsou prospěšné i pro spotřebitele, protože rozšiřují množství statků, které si mohou koupit, jak o nové produkty, tak snižují ceny stávajících statků, zvyšují jejich kvalitu apod. Blíže: viz kapitola 7.5 učebnice STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 7

8 1. K tomuto tématu si prostudujte: 1. kapitolu 7 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. pojmu monopol, charakteristika monopolu 2. příčiny vzniku monopolu 3. rozbor jednotlivých druhů monopolu (monopol na základě jedinečného výrobního faktoru, monopol na základě státní regulace, přirozený monopol, dočasný monopol v důsledku inovace 3. Dobře si osvojte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. monopol 2. monopol na základě jedinečného výrobního faktoru, monopol na základě státní regulace, přirozený monopol, dočasný monopol v důsledku inovace 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: Problematika monopolu. Druhy monopolu, důsledky existence monopolu, 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 8

9 Ad 3. dílčí téma: trh výrobních faktorů (VF) podstata VF a poptávka po VF Podstata VF Výrobním faktorem je vše, co slouží k produkci finálních statků. Dělení VF: - prvotní výrobní faktory, které jsou dané přírodou, a kterými jsou půda a práce (zde schopnost pracovat). - druhotné výrobní faktory, kterými je fyzický kapitál a lidský kapitál. Fyzickým kapitálem se přitom rozumí nejrůznější kapitálové statky v podobě budov, strojů, technologií apod. Kapitálové statky je třeba nejprve vyprodukovat, teprve potom mohou sloužit k produkci dalších statků, jedná se tedy o druhotný výrobní faktor. Lidský kapitál je označení pro schopnosti, znalosti, dovednosti atd. lidí využívat jednotlivé výrobní faktory. Práce je tedy obecným výrobním faktorem, lidský kapitál lze považovat za speciální výrobní faktor díky určitému vzdělání, určitým schopnostem a dovednostem, jsou lidé schopni vykonávat nejrůznější kvalifikované činnosti. V poslední době ekonomická teorie z lidského kapitálu vyčleňuje tzv. sociální kapitál, který můžeme definovat jako schopnost uplatnit jednotlivé schopnosti člověka ve společnosti. V praxi si lze sociální kapitál představit jako sociální kontakty, vztahy, prostředí atd., které obklopují jednotlivé lidi. Blíže: viz kapitola 8.1 učebnice Poptávka po VF Výrobní faktor poptává ten, kdo jej nevlastní. Firma při rozhodování, zda zaměstná (použije) další jednotku VF porovnává příjem z mezního produktu výrobního faktoru (MRP VF ), tj. o kolik se jí v důsledku použití dané jednotky zvýší příjem, a náklady spojené s použitím dané jednotky. Příjem z mezního produktu výrobního faktoru (MRP VF ) říká, o kolik se firmě změní příjem, zvýší-li množství nějakého výrobního faktoru o jednotku (určitý počet jednotek). Toto zvýšení výrobního faktoru vede ke změně celkového produktu. Ten, kdo poptává výrobní faktor, bude poptávat maximálně takové množství výrobního faktoru, pro které platí MRP VF = MC VF. MC VF = mezní náklady spojené s použitím (např. zaměstnáním) výrobního faktoru. Obecně: firmy však alespoň intuitivně porovnávají, zda-li se jim dodatečná jednotka výrobního faktoru vyplatí, tedy zda-li díky ní vydělají více, než jaké jsou náklady na použití této jednotky. Případně firmy zkoumají, zda-li neprodělají více, než když danou jednotku nezaměstnají. Individuální poptávková křivka po výrobním faktoru udává poptávku jedné firmy po určitém výrobním faktoru. Tato individuální poptávková křivka po výrobním faktoru je rovna křivce STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 9

10 mezního výnosu (respektive v peněžním vyjádření, křivce příjmu z mezního produktu) výrobního faktoru. Individuální poptávková křivka po výrobním faktoru je odvozenou poptávkou křivkou. Poptávka firem po výrobních faktorech je odvozena od typu statku, který chce firma nabízet na trhu, a k jehož produkci je potřeba daný výrobní faktor. Poptávka po výrobním faktoru závisí na produkovaném množství daného statku a na ceně, za kterou je tento statek prodáván. Tržní poptávkovou křivku, tj. poptávkovou křivku všech firem působících na daném trhu, dostaneme jako součet jednotlivých individuálních poptávkových křivek sčítají se jednotlivá individuální poptávaná množství VF při dané ceně. Křivka poptávky po výrobních faktorech je klesající pokud je cena za jednotku výrobního faktoru vysoká, tak jen málo jednotek ze svého mezního produktu zajistí tak vysoký příjem, aby poptávající mohli danou cenu zaplatit. Platí zde zákon klesajících mezních výnosů - další použitá jednotka výrobního faktoru bude zpravidla přinášet nižší mezní výnos/produkt, a tedy i nižší příjem z mezního produktu. Grafické znázornění poptávkové křivky po VF: Pohyb po křivce poptávky po VF: mění se cena VF Posun křivky poptávky po VF: mění se jiný faktor než cena VF. Grafické znázorněné těchto posunů. STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 10

11 Blíže: viz kapitola 8.2 učebnice 1. K tomuto tématu si prostudujte: 1. kapitolu 8.1 a 8.2 učebnice 2. Při studiu věnujte pozornost těmto hlavním problémům: 1. co jsou výrobní faktory, 2. poptávka po výrobních faktorech, na čem závisí 3. příjem z mezního produktu výrobního faktoru, 4. individuální a tržní poptávková křivka po VF 5. pohyb po křivce poptávky po VF a posun křivky poptávky po VF 3. Dobře si osvojte vymezení a charakteristiku těchto základních (klíčových) pojmů: 1. výrobní faktory, poptávka po výrobních faktorech, příjem z mezního produktu výrobního faktoru 4. Po prostudování uvedené povinné literatury byste měli: Dobře porozumět výše uvedeným hlavním problémům Uspokojivě vysvětlit výše uvedené základní pojmy Být schopni odpovědět na tyto otázky: 1. co jsou výrobní faktory? 2. obecně popsat chování (rozhodování) firmy, pokud poptává výrobní faktory 3. rozumět pohybu po křivce poptávky po VF a kdy dochází k posunům křivky poptávky po VF 5. Pokud jste čemukoliv z výše uvedené literatury a zadání (problému, pojmu, otázce) neporozuměli, pokuste se zde písemně zformulovat to, co se Vám zdá nejasné pro konzultaci s vyučujícím: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 11

12 Jméno studenta: (titul, jméno, příjmení) Studijní obor: Číslo studijní skupiny: Vypracoval dne: STUDIJNÍ OPORA PRO KOMBINOVANOU FORMU STUDIA 12