ORTODONCIE časopis České ortodontické společnosti Ročník: 10 Rok: 2001 Číslo: 1

ORTODONCIE časopis České ortodontické společnosti Ročník: 10 Rok: 2001 Číslo: 1 Obsah: Společenská rubrika str. 3 Zprávy z výboru str. 9 Zajímavosti v ortodoncii str. 13 Odborná práce Řešení mnohočetných agenezí pomocí dentálních implantátů str. 25 Ortodontické dráty z Beta-titanových slitin - souborný referát str. 32 Ze zahraničních časopisů str. 41 Informace str. 46 Redakce časopisu: Vydává: Číslo ISSN: Tisk: Sazba: Redakční rada: 772 00 Olomouc, Palackého 12 fax: 068/522 39 07, tel.: 068/541 81 51 e-mail: ortojour@orthodont-czech.cz Česká ortodontická společnost, vychází 4x ročně 1210-4272 Tiskárna Mor. Třebová FIS print Olomouc vedoucí: MUDr. Miloš Špidlen, Ph.D. (Olomouc) redaktoři: MUDr. Karel Floryk (Vyškov) MUDr. Jan Horal (Praha) MUDr. Martin Horáček (Praha) MUDr. Marie Jurišicová, CSc. (Martin) Prof. MUDr. Milan Kamínek, DrSc. MUDr. Ivana Kyralová (Hradec Králové) Dr. Malgorzata Sitarek - Madaj (Poznaň) MUDr. Milada Stehlíková (Kroměříž) MUDr. Marie Štefková, CSc. (Olomouc) Dr. Mariusz Wilk (Lodž) Rukopisy předány do tisku 20. 2. 2001. Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Uzávěrka příštího čísla: 2.6.2001 Cena výtisku: 50,- Kč Časopis je bezplatně zasílán členům ČOS podle seznamu členů ke dni 3. 2. 2001

Společenská rubrika V první čtvrtině roku 2001 své významné životní jubileum oslavili: MUDr. Eva Velíšková, CSc. MUDr. Vladimír Littner MUDr. Bohumila Spurná MUDr. Marie Pokorná MUDr. Hana Antošová MUDr. Otakar Šmahel MUDr. Miloš Špidlen, Ph.D. MUDr. Jaromíra Balzarová MUDr. Eva Kyjovská Srdečně blahopřejeme! Členský poplatek pro rok 2001 činí 450,- Kč nebo 25,- DEM. Registrační polatek činí 50,- Kč. Předplatné časopisu Ortodoncie pro nečleny ČOS je 200,- Kč za rok. Úhrada poplatku do 30.4.2001, č. ú.: 32932-021/0100, konst. symbol: 0558, variab. symbol: rodné číslo.

Zprávy z výboru Zprávy z výboru Dne 10. 2. 2001 byl po dlouhé diskuzi schválen doplněk řádu České stomatologické komory - řád Osvědčování odbornosti na sněmu Komory v Nymburce. Jeho účinnost je platná od 11. 2. 2001. Doplněk se týká oboru ortodoncie pro kontinuální vzdělávání podle zásad již přijatých Komorou pro Praktické zubní lékaře s jeho dalšími odbornostmi. Při jednáních s Komorou jsme prosazovali zásadu jednoduchosti systému a možnost splněnístanovených podmínek každým ortodontistou. Zapojení do systému kontinuálního vzděláváníje na principu dobrovolnosti a na prestižním postavení ortodontisty vůči ostatním. V některých případech může být takový specialista s Osvědčením upřednostněn při výběrových řízeních. Od 11.2.2001 platí dvojí kvalifikace v oboru ortodoncie: A) dle 14, odst. 1) zaručuje Komora členu ČSK po úspěšném ukončení 3-leté přípravy na klinickém pracovišti a vykonané specializační atestaci potvrzené ministerstvem zdravotnictví ČR Osvědčení odbornosti - Specialista v ortodoncii. Na základě tohoto Osvědčení odbornosti vydá Komora žadateli při splnění všech ostatních podmínek Licenci ČSK, opravňující k provozování privátní praxe v oboru ortodoncie. Tyto písemné dokumenty ČSK mají trvalou hodnotu a jejich odnětí je možné jen dle platných zákonů a řádů Komory. B) Podle 4, odst. 3e) osvědčuje Komora v kontextu 13 kreditní systém" členu ČSK rozsah odborností při dodržování kontinuálního vzdělávání v oboru ortodoncie vydáním Osvědčení odbornosti - Specialista v ortodoncii s Osvědčením. Tento vyšší stupeň odborné způsobilosti je založen na splnění podmínek Kreditního systému kontinuálního vzdělávání s bodovým hodnocením v oboru ortodoncie podle řádů ČSK. Osvědčení garantuje občanům, příslušným orgánům i zdravotním pojišťovnám odbornou kvalitu udržovanou a zdokonalovanou trvalým vzděláváním v oboru. Podmínkou je dosáhnout v době nejvýše tří let bodové ohodnocení na akcích zařazených Komorou do kreditního systému pro ortodoncii, podle návrhu výboru České ortodontické společnosti, ve výši minimálně 350 bodů, bez nutnosti regulace podle jednotlivých forem, vyjma Formy 1 řádu České stomatologické komory. Zařazené akce budou zveřejňovány v časopisech LKS České stomatologické komory a Ortodoncie. Výbor České ortodontické společnosti, i na základě schválení výroční schůze společnosti roku 2000 v Olomouci, ve shodě se stanoviskem České stomatologické komory, zastává stejný názor na potřebu zajistit motivaci a přehled trvalého a kvalitního vzdělávání lékaře po celou dobu jeho odborné praxe. Kretitní systém vidíme jako vhodnou formu, která na jedné straně bude lékaře motivovat k soutěžení, nutit" dále se vzdělávat, ale na straně druhé je rozhodnutí o realizaci ponecháno na vůli lékaře. Nechceme, abyste se honili" za body, ale abyste si vybírali ty odborné akce, které budou pro vaši praxi přínosem a přinesou vám osobní uspokojení. K tomu vám přeji jménem výboru, abyste šťastně, rychle a odhodlaně vykročili a na této cestě vzdělávání trvale zůstali. Věřte, že budete s výsledky své práce spokojenější, protože z každého odborného střetnutí si vždy odnesete něco nového, i když to bude někdy jen výměna zkušenostís kolegy a hezké vzpomínky na příjemná setkání. Během měsíce ledna a února t. r. jsme se podíleli jako společnost na dotváření nové koncepce stomatologie připravované ministerstvem zdravotnictví ČR, podle které bude ortodoncie samostatným oborem vedle ústní, obličejové a čelistní chirurgie a oboru praktického zubního lékařství. Tyto tři samostatné obory budou součástmi stomatologického směru medicíny. Koncem prosince roku 2000 byl podán návrh vědecké radě ministerstva zdravotnictví ČR prostřednictvím její členky paní doc. MUDr. Věry Hubkové, CSc. z Hr. Králové na změny v náplni a podmínkách pro získání atestace I. stupně ze stomatologie tak, aby ji bylo možno získat i v privátních praxích. Atestace I. stupně stomatologie zůstává i nadále na základě platného zákona podmínkou pro zahájení přípravy ke specializaci v oboru ortodoncie. Do změny zákona nemůže ministerstvo od podmínky ustoupit. Podle analýzy v počtu a složení ortodontistů ČR a analýzy statistických údajů obyvatelstva vyplývá potřeba cca 500 ortodontistů, ale současný stav je kolem 340, když ve věku nad 60 let je počet 33 (tj. 9,7 %) a ve věkové kategorii 55-60 let dalších 38 (tj. 11,2 %). Doufáme, že po těchto intervencích i dalších jednáních s Českou stomatologickou komorou a zdravotními pojišťovnami (bude 28. února) se snad něco začne zlepšovat. MUDr. Václav Bednář

Zprávy z výboru ORTODONCIE Náplň specializační přípravy oboru ortodoncie V listopadu 2000 byla naše společnost požádána, aby podobně jako jiné odborné společnosti pro stávajícíspecializační obory vypracovala návrh nové náplně specializační přípravy a zaslala jej na Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Je sice v přípravě nový Zákon o způsobilosti k výkonu povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta..., kde ortodoncie již nebude atestací nástavbovou (nad atestací I. stupně ze stomatologie), ale specializací základní, podobně jako ve státech Evropské unie (pravděpodobně po 18 měsících popromoční praxe). Není však známo, kdy přesně připravovaný zákon bude schválen a vstoupiv platnost. Připravili jsme podle zadané struktury specializační náplň, která v zásadě bude použitelná i pro platnost nového zákona. Vyšli jsme z Tříletého programu specializační přípravy (ERASMUS) [1, 2], z již opakovaně zpracovaného návrhu specializační přípravy, zasílaného na ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 1996 [3, 4, 5, 6] a ze současné praxe 3-leté přípravy, která se již stala běžným způsobem postgraduálního studia téměř na všech našich klinických pracovištích. Upravený návrh byl dán k připomínkám všem členům výboru České ortodontické společnosti a revizní komise a odeslán na katedru stomatologie IPVZ 21. prosince 2000. Zde je otištěn pro informaci připravujícím se postgraduantům a jejich učitelům. Literatura: 1. Kamínek, M.: Postgraduální výuka v ortodoncii. Ortodoncie 1992, 1, č. 1, s. 8-9. 2. Threeyears postgraduate programme in orthodontics. Finál report Erasmus project. Ortodoncie 1992, 1,č.1,s. 10-27. 3. Kamínek, M.: Návrh náplně specializační přípravy. Ortodoncie 1996, 5, č. 1, s. 5. 4. Vzdělávací program specializační přípravy oboru ortodoncie. Ortodoncie 1996, 5, č. 1, s. 6-11. 5. Kamínek, M.: Upravený návrh vzdělávacího programu. Ortodoncie 1997, 6, č. 1, s. 5-6. 6. Vzdělávací program specializační přípravy. Ortodoncie 1997, 6, č. 1,s. 6-8. Prof. MUDr. Milan Kamínek, DrSc. Vzdělávací program specializační přípravy v oboru ortodoncie (čelistníortopedie) 1. Cíl specializační přípravy Cílem specializační přípravy v oboru ortodoncie je získání potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti diagnostiky, indikací, plánovánía provádění ortodontické léčby k samostatné činnosti v oboru. 2. Požadavky na specializační přípravu Specializační příprava trvá 3 roky plnou náplní práce na ortodontickém oddělení, které je součástí univerzitní (fakultní) nemocnice, probíhá na něm také pregraduální výuka studentů a specializační příprava má zpracovaný tříletý program výuky. Kromě práce na pacientovi u křesla je další praktická výuka věnována diagnostickým rozborům dokumentace a sestavování plánů léčby ortodontických pacientů, jejich konzultacím, cvičení v diagnostických postupech, cvičení v práci s drátem, práci na fantomech apod. Postgraduant má v kterémkoliv okamžiku přípravy (s výjimkou prvých 9 měsíců) v aktivní léčbě minimálně 60 pacientů dobře dokumentovaných. Celá léčba probíhá pod neustálou kontrolou zkušených specialistů. Postgraduant se zúčastňuje alespoň dvakrát týdně odborných seminářů oddělení, které mají teoretickou náplň (referáty z literatury, probíránízákladníodborné náplně oboru podle sylabů programu) i praktickou náplň (nácviky diagnostických postupů, nácviky manuálních zručností, práce na typodontu atd.). Postgraduant se může podílet na pregraduální výuce studentů v oboru. 3. Rozsah teoretických vědomostí a praktických dovedností: a) teoretické znalosti - anatomie orofaciální soustavy, vývoj deformit faciálního skeletu; - základy lékařské genetiky v aplikaci na obor; - embryologický vývoj obličeje, normální vývoj obličeje, čelistí a zubů, vznik rozštěpů a jiných kongenitálních malformací v obličeji; projevy některých syndromů v obličeji a chrupu; růst a vývoj orofaciálnísoustavy, variace v růstu a vývoji; - etiologie ortodontických anomálií; genetické a zevní faktory ovlivňující vývoj chrupu a růst; pubertální růstové zrychlení, skeletálnívěk, zubnívěk; růstová centravobličejovém skeletu; postnatální růstové změny v kraniofaciální soustavě, včetně měkkých tkání; - vývoj chrupu, vývoj normální okluze od narození do dospělosti, variace v tomto vývoji, anomálie v počtu, velikosti, tvaru a poloze zubů, anomálie vztahu zubů a zubních oblouků; vývojové tendence u jednotlivých anomálií, též s ohledem na stupeň závažnosti; vliv ageneze zubních zá-

Zprávy z výboru rodků a přespočetných zubů na vývoj chrupu a zubních oblouků; vliv předčasných ztrát dočasných zubů a extrakcí stálých zubů na vývoj chrupu; - fyziologie dýchání, řeči, polykání a žvýkání; typy dýchání, polykání, poruchy výslovnosti; - normální a abnormální funkce při artikulaci chrupu, normální a abnormální funkce měkkých tkání, normální a abnormální funkce temporomandibulárního kloubu, diagnostika funkce čelistního kloubu, léčebné prostředky při poruchách čelistního kloubu; - histologie tkání obličeje a chrupu, vývoj kosti, chrupavky, zubu a svalu, pohyb zubu a tkáňové změny s ním spojené, mechanizmus resorpce kořenů; - proces erupce zubu, spontánní posuny zubů, efekty různých typů síly natkáně a buňky, efekty typu sil a velikosti sily na tkáňové změny; histologické aspekty enchondrálního růstu v nazálním septu, kondylární chrupavce a v růstových štěrbinách dlouhých kostí, růst kosti v suturách a na povrchu kosti; efekt dentofaciálních ortopedických sil natkáně; - psychologie dítěte, adolescenta a dospělého; koncepce vývojové psychologie, aspekty motivace pacienta a odhad kooperace při léčbě, psychologické aspekty puberty a adolescence, vliv vzhledu obličeje a chrupu na sebehodnocení, psychologické aspekty ortodoncie, ortognatické chirurgie; - biostatistika, metodologie statistiky, běžně používané metody lékařské statistiky, porozumění a schopnost interpretace statistického hodnocení výsledků v odborné literatuře ortodontické a příbuzných oborů, výběr souboru a požadavky na kontrolní soubor; zhodnocení validity závěrů ve vědeckých pracích; filozofie vědy, etické aspekty výzkumu na zvířatech a u lidí; - epidemiologie, principy epidemiologických šetření, analýza dat a kritické zhodnocenínálezů;prevalencea incidence ortodontických anomálií; validita indexů určujících potřebu léčby; vliv společnosti na potřebu ortodontické léčby; aspekty ovlivňující subjektivní potřebu léčby; role ortodontisty v potřebě léčby; faktory používané v odhadu objektivní potřeby léčby; - znalost základů radiologie a hlavních radiologických technik používaných v orofaciální oblasti; znalost rizik rtg metod; - materiály používané v ortodoncii, jejich složení a vlastnosti; ortodontická biomechanika a její klinická aplikace; znalost základů statiky; ortodontické síly, jejich vlastnosti a účinky; moment síly, centrum rezistence, centrum rotace; - biologická interpretace analýzy kefalometrického snímku a znalost hranic možností kefalometrických analýz; znalost možností a limitů různých metod longitudinálního kefalometrického vyhodnocení; limity růstové analýzy a analýzy léčebných změn; validita a limity prognózy růstu a prognózy růstové rotace včetně komputerizované predikce; - znalosttendencíkrecidivěurůznýchanomáliíaléčebných změn; znalost změn, které mohou nastávat v době retence; změny, které nastávají po skončené retenci; - iatrogenní efekty ortodontické terapie; rizika spojená s jednotlivými léčebnými metodami a retenčními prostředky; vliv různých podmíneka věku na iatrogenníefekty; možný vliv léčby na temporomandibulární kloub; dlouhodobý vliv různých typů léčby na parodont; faktory ovlivňující resorpci kořenů; možný vliv léčby na estetiku obličeje; - indikace extrakcí zubů v rámci plánu ortodontické léčby; indikace a kontraindikace interceptivníléčby; - znalost indikací, konstrukce a používání snímacích aparátů a funkčních aparátů; indikace, konstrukce a různé typy extraorálních tahů; faciální masky, kombinované mezičelistní aparáty s extraorálním tahem; znalost možností a jejich hranic u snímacích aparátů, funkčních aparátů, extraorálních aparátů; - indikace, konstrukce a možnosti palatinálních a linguálních oblouků, aparátu k ruptuře patrového švu; - indikace a aplikace plných fixních aparátů; hlavnítypy plných fixních aparátů; znalost typických postupů i řešení atypických stavů v průběhu terapie plným fixním aparátem; postupy u typických anomálií; způsob doladění okluze a artikulace v etapě "finishing"; indikace, složení a způsob použití retenčních aparátů, jejich možnosti a omezení; vhodná doba retence; - indikace a specifické aspekty ortodontické léčby u dospělých; spolupráce s praktickým zubním lékařem při ortodontické léčbě dospělých; - kraniomandibulárnídysfunkce, etiologie a prostředky ke zmenšení potíží pacienta; indikace a kontraindikace ortodontické léčby u pacientů s kranimandibulární dysfunkcí; - multidisciplinární přístup k léčbě pacientů s rozštěpy rtu, čelisti a patra; indikace a časová aplikace; ortodontická léčba pacientů s rozštěpy; - indikace a aplikace kombinované ortodonticko-chirurgické léčby čelistních anomálií; specifické aspekty ortodontické léčby u pacientů s ortodonticko-chirurgickou léčbou; - indikace a kontraindikace ortodontické léčby u pacientů s poškozeným parodontem; specifické aspekty ortodontické léčby ajejí přínos ke stavu parodontu u těchto pacientů; - indikace a aplikace ortodonticko-protetického neb ortodonticko-restorativního řešení, specifické aspekty ortodontického léčení u těchto pacientů; - etiologické aspekty zubního kazu, onemocněníparodontu a lézí měkkých tkání s ohledem na ortodontickou léčbu; - hygienadutiny ústníu ortodontického pacienta; rizika poškození skloviny a parodontu, hygienické programy, problematika orální hygieny před, v průběhu a po ortodontické léčbě; - prevence přenosu infekce v ortodontické ordinaci; metody sterilizace nástrojů; ošetřování vysoce rizikových pacientů s ohledem na přenos infekce; - prostorové uspořádání ortodontické praxe; zařízení a nástroje v ortodontické praxi; získávání a výběr zdravotnického personálu, jeho výuka a kontrola kvality práce; financování a řízení ortodontické praxe; - využití počítačů v ortodontické praxi; práce s textovými editory; databázový soubor; - ergonomie v ortodontické praxi; optimálnípoloha pacienta, pozice ortodontisty, intrumentářky a umístění ná-

Zprávy z výboru ORTODONCIE strojů k jednotlivým pracovním postupům; efektivní časování a postupy při provádění jednotlivých úkolů; - právní aspekty ortodontické praxe; předpisy a zákony; odpovědnost a možné rizikové situace, které mohou vést k soudním sporům; potřebná profesní pojištění; postupy při odborných resp. soudních sporech; - profesionální etika; způsob chováníajednáníočekávaný od ortodontisty jako lékaře; etické standardy ve vztahu k personálu, pacientům a kolegům ortodontistům i kolegům jiných oborů; způsob transferu pacientů; b) praktické schopnosti a dovednosti - identifikovat a popsat stav chrupu ve smyslu normality a abnormality; diagnostikovat abnormality a patologické změny na rtg snímcích; popisovat morfologii hlavy podle kefalogramu; prokreslit hlavnístruktury z kefalogramu v norma lateralis a frontalis; provést některé kefalometrické diagnostické analýzy na průkresech; interpretovat biologicky správně odchylky u jednotlivých měření na snímku; - instruovat pacienta k provádění optimální orální hygieny před ortodontickou léčbou i při aplikaci ortodontických aparátů; diagnostikovat před léčbou rizikové pacienty s ohledem na demineralizace skloviny a gingivitidy v průběhu ortodontické léčby; - výběr materiálů ortodontického aparátu (dráty, zámky) podle požadovaných účinků a vlastností; určení účinku sil produkovaných různými ortodontickými aparáty; určení účinku ortopedických sil; - podrobné klinické vyšetření; určení maximální interkuspidace a základních poloh dolní čelisti; provedení vysoce kvalitních otisků chrupu s maximální reprodukcí alveolárních výběžků; provést registraci obličejovým obloukem a zamontovat modely do artikulátoru; provést dobré extraorální a intraorální fotografie; zhotovit dobré rtg snímky k ortodontickým účelům; - provést předběžné diagnostické zhodnocenía klasifikaci při ortodontické konzultaci pacienta; poskytnout poradu při konzultaci ohledně vhodnosti léčby, ohledně potřeby podrobnějšího vyšetření; - dosáhnout správného diagnostického vyhodnocení na základě anamnestických údajů, vyšetření pacienta, modelů chrupu (včetně diagnostického "set-up"), rtg snímků, kefalogramu, fotografií a dalších vhodných podkladů; - určit léčebný plán pro různé typy ortodontických a dentofaciálních anomálií, včetně strategie léčby a retence, terapeutických prostředků, časového určení a sekvence jejich aplikace, prognózy a odhadované doby léčby a doby retence; prognózovat pravděpodobný vliv na vývoj obličeje a chrupu pokud nebude prováděna žádná ortodontická terapie; definovat cíle léčby s patřičným zvážením alternativ; - provést růstovou analýzu na dvou časově vzdálených kefalogramech téhož pacienta; určit změny způsobené léčbou na průkresech kefalogramu léčeného pacienta; - praktická aplikace interceptivních metod; schopnost zhotovit a provést opravu snímacích aparátů; zhotovení a používání palatinálních a linguálních oblouků, aparátů k ruptuře patrového švu; plná znalost a schopnost práce s alespoň jedním typem plného fixního aparátu; schopnost provádění typických i atypických ohybů na drátěných obloucích; zhotovení typických retenčních aparátů. Postgraduanttyto dovednosti získává praktickou léčbou minimálně 60 pacientů i cvičením na modelech (fantomech). 4. Hodnocení specializační přípravy a) průběžné hodnocení školitelem - celá příprava probíhá na univerzitním pracovišti plnou náplní práce podle studijního programu, školitelé vyhodnocují pravidelně pokrok každého postgraduanta b) předpoklad přístupu ke zkoušce: - absolvování specializační přípravy v trvání 3 roků plnou náplní práce na ortodontickém oddělení, které je součástí univerzitní (fakultní) nemocnice, - záznam o provedených výkonech obsahuje seznam postgraduantem léčených pacientů - je doporučena pasivní i aktivní účast na domácích, event. i zahraničních vědeckých konferencích v oboru - postgraduantzpracujeodbornoudizertačnípráci (klinickou, experimentální); odborná práce bude obsahovat úvodní literární rešerši ze světové litaratury a experimentálníčást; experimentálníčást zpracovává menší úkol z klinického nebo laboratorního výzkumu; místo experimentální části může být též kasuistická část s úplnou dokumentací léčených pacientů při řešení dané problematiky; téma práce zadává vedoucí školícího pracoviště během první poloviny specializační přípravy - pro specializační zkoušku připraví dokumentaci 8 léčených pacientů, dokumentace bude úplná s psaným komentářem k problematice a průběhu léčby. c) vlastní kvalifikační atestace - zkouška se skládá z praktické a teoretické zkoušky - první část praktické zkoušky představuje praktický výkon na pacientovi (obvykle nasazení zadaného aparátu) - druhá část praktické zkoušky spočívá v analýze dokumentace ortodontického pacienta a stanovení plánu léčby (jde o dokumentaci jiného pacienta, než na kterém byl prováděn praktický výkon); je podrobně diskutována pravděpodobná problematika spojená s průběhem léčby - teoretická zkouška obsahuje 3 odborné otázky zadané komisí; jako odborná otázka může být zařazena diskuse na odbornou problematiku spojenou s odbornou disertační prací a na otázky související s léčbou pacientů z uchazečem prezentované dokumentace (některé z 8 přinesených kasuistik) 5. Charakteristika činností, pro které absolvent přípravy získal způsobilost Zubní lékař specializovaný v oboru ortodoncie získal způsobilost samostatně vykonávat všechny typy ortodontické léčby, včetněspoluprácesodborníkyjiných oborů při řešení ortodontických anomálií specifických typů. 6. Seznam literatury 1. Andrik, P., Bachratý, A., Dibelka, F., Kamínek, M.: Čeíustná ortopédia (ortodoncia). Martin, Osvěta 1981. 2. Bennett, J.C., McLaughlin, R.P.: Orthodontic management of the dentititon with preadjusted appliance. Oxford, Isis Medical Media 1997.

Zprávy z výboru 3. Burstone, Ch.J., van Steenbergen, E., Hanley, K.J.: Modern edgewise mechan ics and the seg mented arch technique. Farmington, University of Connecticut Health Center 1995. 4. Graber, T.M., Vanarsdall, R.L,Jr.: Orthodontics. Current principles and techniques. 3rd ed. St.Louis, Philadelphia, London, Mosby 2000. 5. Heintze, S.D., Jost-Brinkman, P-G., Finke, CH., Miethke, R-R.: Oral health tor the orthodontic patient. Chicago, Berlin, London, Quintessence Publ. 1999. 6. Jedličková, O., RaszkaM.: Vybrané kapitoly z ortodoncieadentoalveolárníchirurgie. Skriptum. Brno. Institut pro dalšívzdělávánístředních zdravotnických pracovníků 1990. 7. Jedličková, O.: Snímači ortodontické přístroje - desky. Skriptum. Brno, Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví 1991. 8. Kamínek, M.: Současné fixní' ortodontické aparáty. Praha, Avicenum 1976. 9. Kamínek, M., Štětková M.: Ortodoncie I. (skriptum). Praha, Stát.ped.nakl. 1990 10. Kamínek, M., Štětková M.: Ortodoncie II. (skriptum). Olomouc, Univerzita Palackého 1991. 11. Koťová, M.: Snímací ortodontické přístroje. Praha, GradaPubl. 1999. 12. Nanda, R. (ed.): Biomechanicsinclinical orthodontics. Philadelphia, London, Toronto, W.B.Saunders 1997 13. Proffit, W.R., Fields, H.W.: Contemporary orthodontics. 3rd ed. St.Louis, Baltimore, Boston, Mosby Year Book1999. Přehled posledních ročníků ortodontických časopisů: Ortodoncie (Olomouc), American Journal of Orthodontics and Dentofacial Orthopedics (St.Louis), European Journal of Orthodontics (Oxford). Správy zo Slovenska Správa o činnosti Výboru Sekcie ČO SSS za rok 1999-2000 Správa bola přednesená na Plenárnej schódzi Sekcie ČO SSS dňa 10. IX. 2000 v Bratislavě. Výbor Sekcie ČO v zložení MUDr. G. Alexandrova, MUDr. M. Jurišicová, CSc, MUDr. I. Klímová, MUDr. M. Lehocký, MUDr. A. Pásková začal pracovat' po volbách 6. X. 1999. Za prioritně úlohy si určil na prvom zasadaní zmeniť systém postgraduál něho vzdelavania v ČO na Slovensku, vypracovat' novu koncepciu kompatibilnú s ostatnými európskymi krajinami a na Sekretariáte SLS spresniť evidenciu členskej základné Sekcie ČO. V prvom roku sa výbor zišiel celkom šestkrát. Vzhl'adom na zlu situáciu a nedostatočnú postraduálnu přípravu postgraduantov sa na svojom zasadaní 14. 1. 2000 clenovia Výboru sekcie rozhodli usporiadat' na pomoc postraduantom týždenný teoretický kurz, kde by prednášali terénni čellistní ortopedi ako aj učitelia z kliniky a SPAMu. Kurz sa uskutočnil za pomoci SPAMu v dňoch 22.-26. V. 2000 v Bratislavě. Stretol sa s priaznivou odozvou u zúčastněných kolegov (35) v přípravě, ale nepovažujeme za možné pokračovat' v takýchto kurzoch a nahradzovať nimi postgraduálnu přípravu. Po konzultáciách na II. Stomatologickej klinike v Olomouci 30. IV. 2000 Prof. MUDr. M. Kamínka, DrSc, MUDr. M. Štefkovej, CSc. a MUDr. M. Špidlena, PhD. sme vypracovali "Návrh koncepcie postgraduálneho vzdelavania v čellistnej ortopedii", ktorý sme zatial' předložili přednostovi I. Stomatologickej kliniky LF UK v Bratislavě Doc. MUDr. V. Duranikovi, CSc. a děkanovi LFUK Prof. MUDr. P. Traubnerovi, DrSc. Obaja sa vyjádřili kladné. Dalším krokom bude návštěva riaditel'a FN LF UK v Brarislave MUDr. Mazanca. Počet členov Sekcie ČO SSS ku dňu Plenárnej schódze bol 116. Toto číslo nie je přesné. Zúčastnění pověřili Výbor Sekcie ČO SSS začat' pracovat' na vytvoření samostatnej Slovenskej ortodontickej spoločnosti. Výbor doporučuje čel'ustným ortopédom na Slovensku odoberať český ortodontický časopis Ortodoncie, kde nám českí kolegovia umožňujú uveřejňovat' aktuality z nášho odborného života, za čo sme im vehni povďační. MUDr. G. Alexandrova Blahoželáme! Dňa 23. novembra v Bratislavě: 2000 úspěšné vykonali nadstavbovu atestačnú skúšku z čepustnej ortopedie MUDr. Igor Kuvik MUDr. Samuel Teplanský MUDr. Dagmar Trubenová Výbor Sekcie ČO SSS

Zajímavosti v ortodoncii KURZ STRAIGHT- WIRE 2000 Ve dnech 20-22.10. 2000 se konalo v Praze v Parkhotelu volné pokračování kurzu "straight-wire 2000." První kurz se konal v březnu, pokračovací kurz byl pro ty, kteří již kurz absolvovali, ale protože důležité věci z prvního kurzu byly znovu zopakovány, mohli se zúčastnit i lékaři, kteří na prvním kurzu nebyli. Organizaci opět perfektně zvládli pracovníci firmy ORTHOLEON. Přednášejícími byli opět Dr. Arturo Fortini a Dr. Massimo Lupoli z Florencie. Za bezchybný překlad musíme poděkovat Dr. Evě Šrámkové. Úvod kurzu byl věnován krátkému srovnání techniky straight-wire a edgewise techniky. Přednášející nás seznámili s novou technikou tep starší metodě je postup rychlejší o jeden až dva oblouky. V metodě neextrakční nás zaujal podrobný popis speciálního intraorálního aparátu k distalizaci molárů FIRST CLASS. V metodě extrakční se nám líbila jejich kluzná technika - lacebackyabanbackyfungujíi když celková doba léčby je dosti dlouhá, ale výsledky byly velice hezké i z hlediska dlouhodobé stability. Vše bylo bohatě dokumentováno množstvím diapozitivů. Z diagnostické části nás zaujalo určování růstu podle stupně vývoje krční páteře, hodnoceného přímo na bočním dálkovém RTG snímku. Vcelku se nám kurz líbil, chyběla pouze praktická část, ve které bychom si pod odborným dohledem vyzkoušeli perfektnínalepenízámků event. funkčnost opětovných lacebacků. STEP od firmy LEONĚ, s novými zámky, které mají několik výhod - laserové označení šetří náš zrak, tvořivé přizpůsobení kontuře zubů i snazší umístění je další z výhod. Tak snad někdy příště, vždyť i přednášejícím se u nás líbilo. MUDr. Milada Hálková Odborná tématika byla zaměřena na léčbu Angleovy II. tř. 1. odd. a Angleovy II. tř. 2. odd. nejprve obecně se zaměřením na dokonalou diagnostiku a na lepení zámků (v metodě STEP se lepí s pomocí speciálních dosazovačů). V další části kurzu podrobně rozebrali obě předchozí diagnostiky a to léčbu s postupem extrakčním a neextrakčním - a jejich srovnání. Poté doporučili nejvýhodnější kombinace oblouků pro jednotlivé druhy léčby. Oproti 11

Zajímavosti v ortodoncii ORTODONCIE O kurzu Jasper Jumper aparát" Dr. Franz - Peter Schwindlinga konaném v Hradci Králové Dne 17. listopadu minulého roku jsem se zúčastnil v Hradci Králové velmi zajímavého kurzu německého ortodontisty Dr. Schwindlinga. Přijel na pozvání Dr. Kyralové a Dr. Engelse až od německo-francouzských hranic z Merzigu, kde provozuje řadu let svou ortodontickou praxi. Snad i proto byl nám, účastníkům kurzu, blízký svým pohledem praktika s podobnými denními problémy a situacemi. S použitím JJ aparátů má několikaleté zkušenosti. O terapii pomocí aparátů publikuje v odborném tisku a na toto téma vydal knihu COLOR ATLAS JASPER JUMPER. Musím uznat, že nás dovedl během kurzu, svým přesvědčivým projevem i výsledky pro použití těch malých šedých buřtiků" nadchnout. Hlavním důvodem k dosažení správné okluze je především stabilita. Nejdůležitější je správná okluze v oblasti špičáků. JJ aparát funguje dobře v mladém stálém chrupu, aleje nutné překorigovat okluzi z do super Anfgleo vy I. tř. nebo Angleovy III. tř. JJ aparát distorotuje horní moláry a i tím napomáhá dosáhnout stabilní Angleovu I. tř. Používá se rigidní transpalatinální třmen. V dolním oblouku použije co nejsilnější ocelový oblouk s osmičkovou ligaturou, neboť aparát sklání dolní frontu ventrálně s rizikem stěsnání dolních řezáků. Tím, že aparát způsobuje mírnou rotaci okluzní roviny (1-3), může vzniknout lehký gummysmile, ale většině pacientů to esteticky nevadí. V horníčelisti není zpočátku nutné lepit zámky, snad jen v případě prvotní úpravy strmého postavení řezáků a hloubky skusu, která by bránila volnému posunu dolní čelisti dopředu. Účelem použití JJ aparátu je především korekce protruzní anomálie, ale nedokáže přesně říci rychlost té korekce. Druhou možností JJ aparátu ke kotvení, kdy působí stejně jako vysoký zevní tah, ale menší silou po více hodin. Po extrakci horních premolárů u těžších protruzních vad často umožní retrahovat en masse" hornířezáky včetně špičáků bez velkého rizika ztráty kotvení. Výhodou použití JJ aparátů je jen malé funkčníomezení, je relativně pohodlný a eliminuje extruznísíly. Nevýhodou je většinou nutnost použití aparátu 6-8 měsíců v několika párech, což léčbu prodraží. Tvrdí, že 12

Zajímavosti v ortodoncii aparát působíze40 % skeletalně, ze 60 % dentoalveolárně. Nejvíce záleží na potenciálu růstu dolníčelisti. Je zajímavé, že vždy ze zkušeností používá jen velikost č. 7. Pokud použije JJ aparát u dospělého pacienta, taknaještědelnídobu-18 měsíců a vymění 3-4 páry. Toto klade velké nároky na trpělivost pacienta i lékaře. Problém stability po léčbě je stále diskutován a není jednoznačně zodpovězen. K podařenému kurzu přispěl i Dr. Engels svým pohotovým a jasným překladem i svými poznámkami. MUDr. Erik Vychodil Aforismy Aforismy se nevyhýbají tématům tak vážným jako jsou láska a sex, ani tématům přímo smrtelně vážným jako jsou poslední věci člověka, nemoci a věci s tím související. Nemělo by proto nikoho udivovat, že se píšíasbírajíaforismytakéstématy, s nimiž lidéspojují zážitky sice nevyhnutelné, ale spíš nepříjemné, jako je pobyt na zubařském křesle. Patří totiž k lidskému způsobu obrany vůči nepříjemnému a dokonce fatálnímu, aby toto zlehčoval vtipem, anekdotou, epigramem, aforismem. Je dokázáno, že tímto způsobem se člověk dokáže odreagovat, postavit se svým obavám tváří v tvář a převést je z dimenze, v níž je okolnostmi drcen, do dimenze, v níž si tyto okolnosti zlidštísnahou dostat se jim na kobylku. Snad těch několik příkladů dokáže, že nejde jenom o plané mudrování. Stomatolog je člověk laskavý - vždycky se u něho najde něco na zub. Žádná diskuse není tak nerovná jako diskuse pacienta se zubařem látajícím jeho děravý chrup. Těžko být u vytržení při vytržení vlastního zubu. Rozeznáváme zuby dočasné a trvalé. Ty trvalé jsou ovšem taky trvalé jenom dočasně. Když korunek v ústech přibývá, korunek v kapse ubývá. Zuby se nejvíce cení na zubařském křesle a na televizní obrazovce. Řekni mi, co koušeš - a já ti povím, jak jsi privatizoval. Nebýt zubů, archeologie a antropologie by se podstatně zredukovaly - a poznání vývoje člověka by zchudlo. Zuby jsou dobře informovaní průvodci prehistorií rodu Homo. Lepší falešné zuby než falešná láska. Mnohé z toho, co dokážeme překousnout, nedokážeme strávit. Něco na zub si obstaráváme sami. Nějakou do zubů nám obstarávají jiní. Nový stomatologický obor: ošetřování bezzubých myšlenek. Některé redukční diety by mohly být zajišťovány vyřazením přesně propočítaného počtu zubů z provozu. Bohužel, v tomto případě jejich zaplombování nestačí. Oko za oko, zub za zub - až do vyčerpání zásob. Kdo se svými zuby špatně zachází, nevychází z údivu. Asi to nikdo pořádně statisticky nevyhodnotil, ale - lze soudit, že přijít o zub není méně bolestné než přijít o lásku. Kousání a žvýkání se podobají diskusi: aby to za něco stálo a fungovalo to, musí v obou případech zúčastněné strany stát proti sobě. Vzhledem ktomu, že zuby musejí stát proti sobě - horní a dolní - a že jsme byli stvořeni jako bytosti přibližně (až na mozek, srdce a některé jiné orgány) levo - pravě symetrické, je pochopitelné, že celkový počet zubů chrupu je číslo dělitelné čtyřmi. K neklamným příznakům stárnutí patří, že mužského opouštějí síly, ideály, choutky, ženy, vlasy a - zuby. Stomatolog má živobytí nejenom z toho, že napravuje zuby děravé, pokřivené, opotřebované, poškozené úrazem - ale i ztěch zubů, které už pacient nemá. Jediný zub, který se obejde bez péče stomatologa, je zub času. Člověk, i když mu zuby vypadají, kouše pořád ještě jazykem. Jako kluk jsem vždycky litoval koně, že musejí v hubě přežvykovat železná udidla - a zároveň tak trochu obdivoval obratnost, s níž si v zubech s udidly pohrávali a zejména žvýkali, co koně žvýkávají. Teď k stáru mi dochází, jak se to dělá - asi jako když máš nasazenou nevalně padnoucí zubní protézu. Prof. Dr. Stanislav Komenda, Dr.Sc. 13

Zajímavosti v ortodoncii ORTODONCIE Začátkem února jsme se sešiipři oslavě 50. narozenin MUDr. Miloše Špidiena, PhD., odborného asistenta II. stomatologické kliniky LF UP v Olomouci. Již desátý rok je Dr. Špidlen vedoucím redaktorem časopisu Ortodoncie, který se pod jeho vedením vyvinul do dnešní podoby. Setkání bylo velmi zdařilé, děkujeme a přejeme oslavenci hodně zdraví a energie do dalších let. Za kolegy a redakci časopisu Dr. Štefková. První blahopřáli kolegové z oddělení, ale také první konzumovali... Následovali gratulanti z Česka, Slovenska i Polska. 14

Odborná práce Řešení mnohočetných agenezípomocídentálních implantátů Dental implants as a finál solution of multiple agenesis Zuzana Weberová, MUDr., Antonín Šimůnek, doc. MUDr., CSc. Stomatologická klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové Dep. of Orthodontics, Implatology Centre, Faculty Hospital, Hradec Králové Souhrn Dentální implantáty jsou běžně užívány k náhradě jednotlivých zubů nebo skupin zubů, ztracených z různých příčin. U mnohočetných agenezí ve frontální i v laterální oblasti reprezentují významnou terapeutickou možnost. Implantáty mohou být solitární nebo tvoří pilíře fixních můstků. V případech mnohočetné ageneze bývají zbylé zuby v anomálním postavení, protože jim chybí podpora sousedů. Ortodontista vytváří dostatečný prostor pro implantát a brání relapsu anomálie. Musí také spolupracovat s protetikem. Umístění pilíře a korunky či můstku je výsledkem multidisciplinárního přístupu. (Ortodoncie 2001,10, č.1, s. 17-23) Summary Dental implants are commonly ušed to replace single teeth orgroups ofteeth missing due to various reasons. They represent a meaningful solution in serious cases of multiple agenesis both in the fronta! and in the iaterai regions. Dental implants can be either as sólo implants or as an abutment of a bridgework. In many cases of multiple agenesis the remaining teeth are in malposition because of the lack of adjacent support. The orthodontist must gain sufficient space in the implant area and retain the orthodontically moved teeth to avoid relapse; the cooperation with a prosthodontist is also necessary. The position of the abutment, the crown or the bridge is the result ofa multidisciplinary effort. (Ortodoncie 2001,10, No.1, p. 17-23) Klíčová slova: mnohočetná ageneze, dentální implantáty, ortodontické předléčení Key words: multiple agenesis, dental implants, orthodontic pre-treatment Úvod Nezaložené zuby (ageneze, anodoncie, aplazie) jsou poměrně častou anomálií. Vytváří problém nejen protetický, ale i ortodontický. Obzvláště jdeli o agenezi mnohočetnou a není-li včas diagnostikována. Užším termínem hypodoncie je označován stav, kdy chybí jeden nebo více zárodků určité morfologické třídy (kromě třetích molárů) [1,2]. Při oligodoncii neboli mnohočetné agenezi chybí zárodky většího počtu zubů různých morfologických tříd [3,5]. Celková anodoncie je vzácná a znamená absenci všech zárodků stálé dentice [1,3,5,7]. Anomálii lze definitivně řešit třemi způsoby: 1. Ortodontický. (Například při hypodoncii laterálních řezáků v některých indikacích špičáky Introduction Congenital absence of teeth (agenesis, anodontia, aplasia) is a relatively frequent anomaly posing not only prosthetic but also orthodontic problems especially if the agenesis is multiple and the diagnosis is not timely. The more specific term hypodontia is ušed to describe the statě where only one or a few teeth of a certain morphological class (with the exception of third molars) are missing [1,2]. In oligodontia or multiple agenesis follicles of a greater number ofteeth of different classes are not present [3, 5]. Total anodontia is a rare condition characterized by congenital absence of all permanent teeth [1, 3, 5, 7]. The condition can be solved in three ways: 1) Purely orthodontic approach (e.g. in some indications of hypodontia of Iaterai incisors the 17

Odborná práce ORTODONCIE meziálně posouváme tak, aby uzavřely mezeru po chybějícím řezáku. Kompozitní dostavba špičáků vylepší estetický dojem a první premoláry budou na místě špičáků [8]). 2. Proteticky, tedy můstky [4,6]. 3. Pomocí dentálních implantátů [8]. V případě neléčené mnohočetné ageneze jsou přítomné stálé zuby téměř vždy v malpozici. Vychází to z jejich přirozené tendence zaplnit co nejvíce místa v zubní řadě. Dočasné zuby s více či méně resorbovanými kořeny velmi často perzistují. Je nutné počítat s rotacemi, sklony, supraokluzemi a posuny stálých zubů, se zkříženým skusem, nonokluzí a ve vážnějších případech i s úplným kolapsem výšky skusu [8]. Agenezi zubů je možné diagnostikovat relativně brzy. Prvotní léčení pomocí mezerníků je estetickým řešením, profylaktickým opatřením proti zmíněným změnám poloh sousedních zubů a v případě mnohočetných agenezi může sloužit ke zlepšení výslovnosti [5]. K definitivnímu zaplnění mezer se přistupuje až po ukončení růstu. Implantáty je možné umístit do čelistí u dívek nejdříve v šestnácti, u chlapců až v osmnácti letech. V tomto období je již konec pubertálního růstového spurtu, ale i následný zbytkový růst může mít rušivé vlivy [12]. Zhotovení, vyhodnocení a překrytí dvou kefalometrických snímků s půlročním odstupem zpomalení růstu ozřejmí. Pro implantologa je významné, že alveol v místě ageneze zubu většinou není dostatečně vyvinutý. Implantace pak vyžaduje augmentační zákrok, nejčastěji přenos autogenního kostního štěpu z brady [10]. Implantovat v krajině horních molárů není téměř nikdy možné bez předchozí elevace spodiny čelistní dutiny (sinus lift) [10]. V horním frontálním úseku jsou neobyčejně vysoké požadavky estetické [9]. Obtížné je zejména vytvořit slizniční lem vkrčkových partiích (tzv. "červená estetika"). V molárové krajině dolníčelisti zase vyvstává nebezpečí přetížení implantátu [11]. Kasuistika 16-letá dívka byla odeslána ošetřujícím stomatologem ke konziliárnímu vyšetření eventuálně k převzetí do péče s předběžnou diagnózou mnohočetné ageneze zubů (obr. 1). Toho času nosila mezerník. Po zhotovení ortopantomogramu, telerentgenových snímků, modelů a po klinickém vyšetření jsme stanovili ortodontickou diagnózu: skeletální I. třída, neutrální rotace, retruzní postavení horních i dolních řezáků, skeletální věk - Ru, pacientka je po pubertálním růstovém spurtu. Dentálnídiagnostika: Angle II. třída oboustranně v molárech i ve špičácích, incizální schůdek 3,7 mm, hloubka skusu 3,9 mm, střed horního zubního oblouku je posunut o 2 mm doprava vzhledem ke canines may be mesially moved to close the space after the missing incisor. The remodelling of canines (by means of composite plastic) improves the esthetic effect and first premolars will occupy the pláce of canines [8]). 2) Purely prosthetic approach (i.e. by means of bridgeworks [4, 6]). 3) Dental implants placement [8]. In čase of non-treated multiple agenesis the present permanent teeth are almost always in malposition due to their natural tendency to fill as much space as possible in the dental arch. Věry often deciduous teeth (with more or less resorbed roots) persist. It is necessary to consider rotations, inclinations, supraocclusions and malpositions of permanent teeth, lateral crossbite, nonocclusion, and in more serious cases also a total collapse of the overbite [8]. Dental agenesis is possible to diagnose rather early. The primary treatment by use of space maintainers is not only an esthetic solution but also a profylactic measure against the abovementioned alterations in the position of the adjacent teeth. In čase of multiple agenesis it may serve to improve the speech [5]. The finál space closure is made only after the growth is completed. Implants may be placed in thejaws nosoonerthan at the age of 16 in girls and 18 in boys. The pubertal growth spurt is finished at this age, however, the subsequent residual growth may intervene as well [12]. Taking, evaluation and superimposition of two cephalometric X-ray pictures within six months will spell out the slowing down of the growth. It is an important fact for an implantologist to know that the alveolar bone in the pláce of a tooth agenesis is usually not sufficiently developed. It is necessary then to perform bone augmentation, most often by means of the transfer of an autogenous bone graft from the chin [10]. It is hardly ever possible to apply an implant in the pláce of upper molars without prior elevation of the base of a maxillary sinus (sinus lift) [10]. The esthetic requirements are exceptionally demanding in the upperfrontal region [9]. It is especially difficultto create a mucous border surrounding the crown neck (the socalled 'red esthetics'). In the molar region of the mandible there is the danger of implant overload [11]. Čase Report A 16-year-old girl was sent to our department by her dentist for a consultation or a treatment respectively with a preliminary diagnosis of multiple agenesis (Fig.1). She wore a space maintainer at that time. On completion of orthopantomographic radiograph, cephalometric X-ray pictures, modelsand after a clinical examination the orthodontic diagnosis was arrived at: Skeletal Class I, neutral rotation, retrusion of both upper and lower incisors, skeletal age - Ru, the pubertal growth spurt is finished. Occlusal diagnosis: Angle Class II bilateral - both in molars and canines, overjet 3.7 mm, overbite 3.9 mm, 18

Odborná práce střední čáře obličeje, bukální nonokluze 26, meziální sklon a inklinace 13 a 23, ageneze 12, 14, 15, 18, 22, 24, 28, 35, 37, 38, 45, 47 a 48, perzistence 55, 64 a 75 (obr. 2,4,6). Předběžný léčebný plán: Solitérní dentální implantáty v lokalizaci 12 a 22. Implantáty určené k náhradě chybějících premolárů budou zavedeny do méně kvalitní kosti a z obavy před přetížením budou spojeny s prvním molárem. Metalokeramické suprakonstrukce. Ortodontické předléčení: Extrakce 64, 55, konzervativní ošetření 75. Cíl: Angle II oboustranně v molárech, Angle I oboustranně ve špičácích, derotace a transverzální zúžení vzdálenosti mezi 16 a 26. Plný horní fixní aparát, bez léčení v dolním zubním oblouku. Distální rotace a inklinace 13 a 23, mírná vestibulární inklinace 11 a 21, uzávěr diastematu tak, aby střed horního zubního oblouku byl ve střední čáře obličeje (obr. 3,5,7). Po dobu předléčení budou mezery v zubním oblouku vyplněny čtyřmi umělými zuby se zámky. Aktivní ortodontická terapie trvala 15 měsíců, od února 97 do května 98. Po zúžení mezimolárové vzdálenosti bihelixem (obr. 8) jsme nasadili palatinální oblouk dle Goshgariana. Dostatečnou mezeru (5 mm) pro implantáty 12 a 22 jsme vytvořili pomocítechniky straight wire. Dosáhlo se uspokojivých vztahů ve špičácích a molárech. Po celou dobu ortodontického předléčení měla pacientka čtyři umělé zuby, na nichž byly připevněné zámky se slotem 0,018" (obr. 9 až 11) a byly přivázané na drátěný oblouk. Fixtury jsme implantovali v září 1998 (obr. 12), získanou vzdálenost mezi sousedními zuby jsme zajistili po dobu kostního hojení mezerníkem. Suprakonstrukce byla zhotovena v květnu 1999. Pacientkaje nynív dispenzární péči Implantologického centra Stomatologické kliniky FN v Hradci Králové (obr. 13 až 16). V dolním pravém kvadrantu zhotovíme fixní můstek. midline discrepancy (maxillary dental midline moved to the right by 2 mm in relation to facial midline), buccal nonocclusion 26, mesial inclination 13 and 23, agenesis 12,14,15,18, 22, 24, 28, 35, 37, 38, 45, 47 and 48, persistence 55, 64 and 75 (Fig. 2,4, 6). Preliminary treatment pian: Sólo dental implants in locations 12 and 22. Implants replacing the missing premolars will be introduced into a bone of inferior quality. To avoid overload the implants will be joined to the first molar. Metaloceramic supraconstructions. Orthodontic pre-treatment: Extraction 64, 55, restorative treatment 75. The objective: Angle Class II - bilateral in molars, Angle Class I - bilateral in canines, derotation and transversal narrowing of a distance between 16 and 26. Full upper fixed appliance, no treatment in the lower dental arch. Distal rotation and inclination 13 and 23, moderate vestibular inclination 11 and 21, closure of the diastema so that the upper dental arch midline meets the facial midline (Fig. 3, 5, 7). During the pretreatment the diastemas in the dental arch will be filled with four artificial teeth with brackets. The active orthodontic treatment took 15 months - between February 1997 and May 1998. After the distance between molars was narrowed with bihelix (Fig.8), the Goshgarian-type palatal arch was applied. The sufficient space (i.e. 5 mm) for the implants 12 and 22 was secured by use of a straight-wire appliance. The relations in canines and molars were satisfactory. During the orthodontic pre-treatment the patient had four artificial teeth with brackets of slot size 0.018" (Fig. 9-11) ligated to an archwire. The fixtures were implanted in September 1998 (Fig. 12), the gained space between the adjacent teeth was secured with a space maintainer in the course of bone healing. The supraconstruction was made in May 1999. The patient is currently in the observation of the Implantology Centre, Faculty Hospital in Hradec Králové (Fig. 13-16). In the lower right quadrant the fixed bridge will be applied. Obr. 1 Ortopantomogram před léčbou. Fig. 1 Orthopantomogram before the treatment Obr. 2 Model před zahájením léčby. Fig. 2 Models before the treatment 19

Odborná práce ORTODONCIE Obr. 3 Model po ortodontickém předléčení. Fig. 3 Models after the orthodontic pre-treatment Obr. 4 Model před zahájením léčby - pravá strana. Fig. 4 Models before the treatment - right side Obr. 5 Model po ortodontickém předléčení - pravá strana. Fig. 5 Models after the orthodontic pre-treatment - right side Obr. 6 Model před zahájením léčby - levá strana. Fig. 6 Models before the treatment - left side i V Obr. 7 Model po ortodontickém předléčení- levá strana. Fig. 7 Models after the orthodontic pre-treatment - left side Obr. 8 Zúžení mezimolárové vzdálenosti bihelixem. Fig. 8 Distance between molars is narrowed by bihelix 20

Odborná práce Obr. 9 Horní fixní aparát. Fig. 9 Upper fixed appliance Obr. 10 Hornifixníaparát s umělými zuby na místě 14,12,22a24. Fig. 10 Palatě view with fixed appliance and artificial teeth 14,12,22 a 24 Obr. 11 Umělý zub se zámkem.018" Fig. 11 Artificial tooth with a bracket.018" Obr. 12 Ortopantomogram - implantologická analýza. Fig. 12 Orthopantomogram after the orthodontic pre-treatment - implantology analysis Obr. 13 Ortopantomogram po ukončení léčby. Fig. 13 Orthopantomogram after the completed treatment Obr. 14 Stav po léčbě - gingivální okraje implantátů 14,12,22 a 24. Fig. 14 Situation after the treatment was completed 21

Odborná práce ORTODONCIE Obr. 15 Úsměv po léčbě. Fig. 15 Smile after the treatment Obr. 16 En facepo léčbě. Fig. 16 En face after the treatment Diskuze V plánování ortodontické léčby a následné interdisciplinárníterapieu pacienta s mnohočetnou agenezí zubů je nutné si uvědomit, že implantáty se mohou zavést do čelisti až po ukončení růstu. Někteří dokonce nedoporučují implantovat dřív než ve věku 20-22 let. Thilanderová [12] implantovala u pacientů ve věku od 14 do 19 let (v průměru 15 let a 4 měsíce) a došlo k infraokluzi implantátů ve frontální oblasti průměrně o 0,1 mm za rok. Relativní zanořování implantátů do alveolu činilo v prvních pěti letech po implantaci celkem 0,7 mm, ačkoliv již žádné růstové změny v kraniofaciální oblasti v tomto období nebyly patrné. Celková infraokluze dosáhla 1,5 mm během osmiletého pozorování. To již mělo vážné estetické důsledky. Implantát se tedy choval jako ankylotický zub. Okolní struktury pokračovaly ve vývoji (a okolní zuby v erupci) i po ukončení tělesného růstu. Ortodontické předléčení by mělo vytvořit dostatek místa pro implantát se suprakonstrukcí a mělo by intrudovat zuby co nejméně, a to proto, že relaps intruzních pohybů může zvýraznit pozdější infraokluzi implantátu [12]. Ideální je, když implantační fáze navazuje na fázi ortodontickou tak, že se vhojovací období fixtury překrývá s posledními měsíci ortodontické léčby. Často se stane, že vedle dočasného špičáku prořezává do mezery po chybějícím laterálním řezáku stálý špičák. Pak je možné dočasný špičák ponechat až do konce růstu [7] anebo alespoň do doby, než můžeme začít ortodontické předléčení (15-16 let). Přítomné kořeny špičáků jsou zárukou pro dostatečnou šířku a výšku alveolárního výběžku. To může platit i pro ostatní dočasné zuby, které nemají příliš resorbovaný kořen a destruovanou korunku [7]. Například při hypodon- Discussion In planning of the orthodontic treatment and subsequent interdisciplinary treatment in a patient suffering from multiple agenesis it is necessary to rememberthatthe implants may be introduced into ajaw only after the growth is completed. Some experts suggestto considerthe implantation not until the age of 20-22. Thilander [12] performed implantation in patients of the age between 14 and 19 (i.e. the average age was 15 years and 4 months). The infraposition of the implants in thefrontal region equaled 0.1 mm peryear. The relative intrusion of the implants into alveolus made 0.7 mm in the five years following the implantation, though there were no evident growth changes in the craniofacial area during that period. During the eight yearšfollow up the infraposition made 1.5 mm and posed serious esthetic consequences. The implant behaved as an ankylotic tooth. Adjacent structures continued their development (and adjacent teeth their eruption) even after the growth had been finished. The orthodontic pre-treatment should result in opening sufficient space for an implant and supraconstruction. The intrusion should be as little as possible because the relapse of the intrusive tooth movement may strengthen the subsequent infraposition of the implant [12]. It is suitable when the implantation phase follows the orthodontic pre-treatment so that the fixture healing period overlaps the last months of the orthodontic treatment. It often happens that alongside a deciduous canine a permanent canine is erupting in the space after a missing lateral incisor. It is possible to retain the deciduous canine till the growth is finished [7] or at least till the orthodontic pre-treatment is due to start (i.e. till the age of 15-16). The present roots of canines guarantee that the width and height of the alveolar ridge is adequate. This may be valid also for the other deciduous teeth without marked root resorption and with the crown that is not destroyed [7]. For instance in 22