Jabok, ETF 2016 Michael Martinek

Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 2

3. Organizace spojených národů Organizace spojených národů (OSN), anglicky United Nations Organization (UNO), též Spojené národy (zkratka se nepoužívá), anglicky United Nations (UN), je mezinárodní organizace, jejímiž členy jsou všechny státy světa s výjimkou Vatikánu dnes má 193 členských států. Jediná organizace na světě, která může aktivně řešit globální problémy. Rezoluce Rady bezpečnosti jsou právně závazné pro všechny státy, ostatní rozhodnutí jsou závazná pro státy, jejichž parlamenty je ratifikují. Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 4

Dějiny OSN Založena 26. června 194 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 1 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. 24. října 194 byla Charta ratifikována většinou signatářských zemí = datum vzniku OSN, každoročně Den Spojených národů První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně. OSN postupně přijímala další členské státy, tato činnost však byla brzděna Studenou válkou. Velký nárůst členských států byl zaznamenán v šedesátých letech (dekolonizace), potom po rozpadu komunistického bloku. Dnes má OSN 193 členských států, ČR je členem od začátku roku 1993. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek

Charta OSN Charta Spojených národů je ustavující dokument světové organizace, který stanovuje práva a povinnosti členských států a stanoví orgány a postupy fungování OSN. Jako mezinárodní smlouva kodifikuje Charta základní principy mezinárodních vztahů od suverenity a rovnosti mezi státy až po zákaz užití síly při řešení mezinárodních sporů. Cíle Spojených národů, definované v Chartě, jsou následující: udržovat mezinárodní mír a bezpečnost; rozvíjet mezi národy přátelské vztahy založené na respektování zásad rovnoprávnosti a práva na sebeurčení národů; spolupracovat při řešení mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních a humanitárních otázek a podpoře základních lidských práv a svobod; být centrem pro koordinaci kroků, které národy podnikají v zájmu dosažení těchto společných cílů. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 7

Charta OSN Činnost Organizace spojených národů vychází z následujících zásad: všechny členské státy jsou suverénní a rovnoprávné; zavazují se plnit své povinnosti vyplývající z Charty; zavazují se řešit mezinárodní spory mírovými prostředky, bez ohrožování mezinárodního míru, bezpečnosti a spravedlnosti; vystříhají se vyhrožování silou a používání síly proti jiným členským státům; zavazují se poskytnout OSN veškerou pomoc při jakékoli akci, ke které Organizace na základě Charty přistoupí; žádné ustanovení Charty neopravňuje Spojené národy k tomu, aby se vměšovaly do otázek, které jsou výlučně vnitřní záležitostí jakéhokoli státu. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 8

Členské státy OSN Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 9

Organizační struktura OSN Valné shromáždění Rada bezpečnosti Ekonomická a sociální rada - ECOSOC Poručenská rada Mezinárodní soudní dvůr Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 10

Sídlo OSN: New York Sídla přidružených organizací: Washington Vídeň Řím Ženeva Paříž Nairobi Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 12

Valné shromáždění Hlavní jednací orgán OSN. Tvoří ho zástupci všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Řádné zasedání Valného shromáždění začíná každoročně v úterý třetího zářijového týdne. Nejméně tři měsíce před začátkem řádného zasedání probíhá volba nového předsedy, 21 místopředsedů a předsedů šesti hlavních výborů. Z důvodu rovnoměrného geografického zastoupení rotuje předsednictví každoročně mezi pěti skupinami států státy africkými, asijskými, východoevropskými, latinskoamerickými a karibskými a státy západoevropskými a ostatními. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 14

Valné shromáždění Na začátku každého řádného zasedání se koná všeobecná rozprava, jíž se zpravidla zúčastňují nejvyšší představitelé států a vlád. Jednotlivé země na ní vyjadřují názory na naléhavé mezinárodní otázky. Většina z nich je následně projednávána v šesti hlavních výborech VS: První výbor Výbor pro odzbrojení a mezinárodní bezpečnost. Druhý výbor Hospodářský a finanční výbor. Třetí výbor Sociální, humanitární a kulturní výbor. Čtvrtý výbor Zvláštní výbor pro politické otázky a otázky dekolonizace. Pátý výbor Administrativní a rozpočtový výbor. Šestý výbor Právní výbor. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 1

Valné shromáždění Celoroční aktivity OSN vycházejí především z rozhodnutí VS, tedy z vůle většiny členských států vyjádřené přijatými rezolucemi a rozhodnutími. Tuto činnost vykonávají: výbory a jiné orgány ustavené Valným shromážděním, které jsou pověřeny studovat a podávat zprávy o specifických otázkách, např. odzbrojení, udržování míru, rozvoj a lidská práva; mezinárodní konference svolávané Valným shromážděním; Sekretariát Organizace spojených národů, tedy generální tajemník a jeho aparát mezinárodních úředníků. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 16

Palác národů Ženeva (Švýcyrsko) Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 18

Dům OSN v Praze Historie přítomnosti Organizace spojených národů v Praze sahá do roku 1947, kdy byla otevřena kancelář Informačního centra OSN jako jedna z prvních "poboček" Spojených národů mimo domovský New York. Na konci roku 2000 využily organizace OSN působící v České republice nabídky MČ Praha a dohodly se na vytvoření Domu OSN (v systému OSN nazývaný UN House), prvního společného sídla OSN v Praze. Dům OSN, Železná 24, Praha 1, www.osn.cz V UN House sídlí tyto organizace OSN: UNIC (Informační centrum OSN v Praze) UNHCR (Komisariát OSN pro uprchlíky) WHO (Světová zdravotnická organizace) Český výbor pro UNICEF (Dětský fond OSN) Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 20

Dne 2.8.2016 předala nová Stálá představitelka České republiky při OSN v New Yorku velvyslankyně Marie Chatardová pověřov ací listiny generálnímu tajemníkovi OSN Ban Ki-moonovi. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 21

Rada bezpečnosti Charta OSN přisuzuje Radě bezpečnosti (RB) hlavní zodpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti. RB má 1 členů, z toho pět stálých jsou to Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie a 10 nestálých, které Valné shromáždění volí na dvouleté období. Aktuálními nestálými členy Rady bezpečnosti jsou: 1. 1. 201 31. 12. 2016: Angola (Afrika) Malajsie (Asie) Nový Zéland (Západní Evropa a jiní) Španělsko (Západní Evropa a jiní) Venezuela (Latinská Amerika) 1. 1. 2016 31. 12. 2017: Egypt (Afrika) Japonsko (Asie) Senegal (Afrika) Ukrajina (Východní Evropa) Uruguay (Latinská Amerika) Každý člen Rady bezpečnosti má jeden hlas. Ke schválení rozhodnutí o procedurálních otázkách je zapotřebí alespoň devíti hlasů z patnácti. Pro rozhodnutí o zásadních otázkách je zapotřebí devíti hlasů, včetně souhlasu všech pěti stálých členů. Jedná se o takzvané pravidlo jednomyslnosti mocností, často označované jako právo veta. Pokud jeden ze stálých členů nesouhlasí s rozhodnutím, může hlasovat proti, a tím návrh vetovat (zamítnout). Všech pět stálých členů již právo veta v minulosti při různých příležitostech uplatnilo. Pokud stálý člen nesouhlasí s navrhovanou rezolucí nebo rozhodnutím, ale nechce uplatnit právo veta, může se zdržet hlasování. Rezoluce pak může být přijata získáním potřebných devíti hlasů. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 22

Rada bezpečnosti Podle článku 2 Charty OSN souhlasí všechny členské státy s tím, že budou rozhodnutí Rady bezpečnosti respektovat a naplňovat. Zatímco ostatní orgány OSN udělují doporučení vládám, RB přijímá rozhodnutí, která jsou na základě Charty OSN pro členské státy závazná. Rada bezpečnosti je koncipována tak, aby mohla fungovat nepřetržitě, zástupci všech členů musí být stále přítomni v sídle OSN. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 24

Reforma rady bezpečnosti V současné době probíhá diskuse o rozšíření stálého členství v radě bezpečnosti. Nejsilnější předpoklady pro obsazení nových míst mají tyto státy: Brazílie, Indie, Japonsko a Německo. Brazílie je největší zemí latinské Ameriky. Indie je největší demokracii na světě a druhou nejlidnatější zemí na světě. Navíc má třetí největší armádu na světě a vlastní jaderné zbraně. Japonsko a Německo patří mezi největší přispívatele do rozpočtu OSN. Projekt rozšíření má mnoho kritiků. Mezi nejhlasitější odpůrce patří Argentina, Itálie, Jižní Korea, Mexiko a Pákistán. Evropští odpůrci prosazují místo německého křesla křeslo pro Evropskou unii. Uvažuje se ještě o rozšíření o členské státy z Africké unie (Egypt, Nigérie a Jihoafrická republika) a muslimský stát. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 2

Mírové operace OSN Mírové mise OSN jsou zásadním nástrojem mezinárodního společenství k prosazování míru a bezpečnosti. O jejich důležitosti svědčí i fakt, že v roce 1988 mírové síly Spojených národů obdržely Nobelovu cenu míru. Přestože udržování míru není přímo zakotveno v Chartě OSN, už v roce 1948 Spojené národy vytvořily první takovou misi, Organizaci OSN pro dohled nad dodržováním příměří na Blízkém východě. Mírové operace a jejich rozmístění schvaluje Rada bezpečnosti se souhlasem dotčených zemí a většinou i dalších stran. Sestávají z vojenského a policejního sboru a civilního personálu. V rámci operace jsou rozmístěni vojenští pozorovatelé nebo vojenské jednotky, případně obojí. Mise vojenských pozorovatelů tvoří neozbrojení důstojníci, kteří mají za úkol dohlížet na dodržování příměří. Vojáci mírových sborů jsou vyzbrojeni, ve většině případů však mohou zbraně použít jen k sebeobraně. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 26

Funkce operací na udržení míru OSN Vojenské Politické Humanitární Monitoring dohod o příměří Monitoring nárazníkových zón Udržování pořádku a dodržování zákonů Pomoc při obnovně funkční vlády Ochrana humanitárních konvojů Ochrana humanitárních pracovníků Odzbrojení znepřátelených frakcí Pomoc s udržením nezávislosti Zajištění humanitární pomoci Kontrola rozmístění místních sil Vyjednávání s vládnoucími entitami Zřízení, podpora a ochrana místních bezpečných zón Prevence infiltrace Administrace voleb Pomoc při repatriaci uprchlíků Prevence občanské války Vykonávání dočasné místní správy Monitoring uprchlíků Dohled nad dodržováním bezpečnostních dohod Dozor nad regionálním rozdělením Odstraňování min Výcvik a reorganizace vojenských jednotek Zajištění bezpečnosti nutné pro pomoc s revitalizací místní ekonomiky Management a arbitráž lokálních sporů Tzv. confidence-building opatření Výcvik místní policie Logistická podpora humanitárních projektů včetně dopravy a zdravotního zabezpečení Dohled nad dodržováním dohod o ochraně lidských práv Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 27

Mírové operace OSN Vojenské jednotky jsou poskytovány členskými státy na základě dobrovolnosti. Náklady jsou hrazeny ze zvláštního rozpočtu pro mírové operace, do kterého přispívají členské země OSN. Země vysílající vojenské jednotky dostávají z tohoto rozpočtu kompenzaci podle předem stanovených podmínek. Schválený rozpočet na období červenec 2009 až červen 2010 činil 7,9 miliardy amerických dolarů. To je přibližně 0, procenta celosvětových vojenských výdajů (odhadem 1,464 bilionu USD). Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 28

Kvantitativní aspekty operací OSN 1999-2008 Leden 1999 Prosinec 2001 Listopad 200 Listopad 2008 Počet aktivních misí 1 1 16 16 Počet států přispívajících vojáky 86 90 107 120 Vojenský personál 9 124 39 00 70 01 89 13 Civilní a policejní personál 2 222 7 00 4 82 17 76 Roční rozpočet $ 1,0 mld. $ 2, mld. $,03 mld. $ 7,1 mld. Zdroj: UN Department of Peacekeeping Operations Publications and Archives. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 29

Desítka největších přispěvovatelů vojenských jednotek do operací OSN (září 200) Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 30

Zahájení operace 1991 Název operace Lokalizace Konflikt Mise OSN v Západní Sahaře (MINURSO) 2003 Mise OSN v Libérii (UNMIL) Libérie 2004 2007 2010 2011 2011 2011 Západní Sahara Operace OSN v Pobřeží Pobřeží slonoviny slonoviny (UNOCI) Mise OSN a Africké unie v Súdán Súdánu (UNAMID) Stabilizační mise OSN v Kongu Kongo (MONUSCO) United Nations Interim Security Súdán Force for Abyei (UNISFA) United Nations Mission in the Republic of South Sudan Jižní Súdán (UNMISS) United Nations Support Mission Libye in Libya (UNSMIL) okupace Západní Sahary Marokem Druhá občanská válka v Libérii Občanská válka v Pobřeží slonoviny Konflikt v Dárfúru Druhá válka v Kongu Konflikt v Jižním Kordofánu Druhá súdánská občanská válka Občanská válka v Libyi Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 31

Ekonomická a sociální rada Charta OSN zřizuje Ekonomickou a sociální radu (ECOSOC) jako hlavní orgán pro koordinaci hospodářské a sociální činnosti OSN a specializovaných přidružených organizací systému organizace. ECOSOC má 4 členů s tříletým funkčním obdobím, v rámci cirkulace se mění každý rok jedna třetina členů. Rozhodnutí jsou přijímána prostou většinou, každý člen disponuje jedním hlasem. ČR usiluje o členství počínaje rokem 2016. Rada se obvykle několikrát do roka schází se zástupci občanské společnosti na krátkých zasedáních a mnoha přípravných schůzkách, na nichž se řeší organizační otázky. Hlavní zasedání v délce čtyř týdnů se koná v červenci, střídavě v New Yorku a Ženevě. Součástí tohoto zasedání je tzv. high-level segment, setkání na vysoké úrovni za účasti ministrů a dalších vysokých státních představitelů, na němž se projednávají stěžejní hospodářské, sociální a humanitární otázky. Celoroční činnost ECOSOC probíhá v pomocných a přidružených orgánech Rady. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 32

Ekonomická a sociální rada Ekonomické a sociální radě přísluší následující funkce a pravomoci: sloužit jako ústřední diskusní fórum k projednávání mezinárodních ekonomických a sociálních otázek a formulaci politických doporučení členským státům a celému systému OSN; vypracovávat a iniciovat studie a zprávy a předkládat doporučení týkající se mezinárodních ekonomických, sociálních, kulturních, vzdělávacích, zdravotních a dalších otázek; podporovat respektování a dodržování lidských práv a základních svobod; podílet se na přípravě velkých mezinárodních konferencí v sociální a ekonomické oblasti a v příbuzných oborech a podporovat a koordinovat následné využití závěrů těchto konferencí; koordinovat činnost specializovaných přidružených organizací OSN prostřednictvím konzultací a poradenské činnosti a doporučení Valnému shromáždění. Jednáním o mezinárodních ekonomických a sociálních otázkách a poskytováním strategických doporučení hraje ECOSOC klíčovou roli při posilování mezinárodní spolupráce a rozvoje a při určování priorit pro další činnost. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 33

ČR opět získala post místopředsedy v ECOSOC - třetí nejvýznamnější instituci OSN Česká republika zaujme prostřednictvím své velvyslankyně u Organizace spojených národů v období od července 2016 do července 2017 místopředsednickou roli v Hospodářské a sociální radě OSN (ECOSOC). V hlasování, které se uskutečnilo 28. července 2016 v New Yorku, o tom rozhodli její členové. ČR byla do Hospodářské a sociální rady poprvé zvolena pro období 1996 1998. Již v prvním roce svého členství se stala jednou ze čtyř místopředsednických zemí rady, o rok později jí předsedala. Členem Hospodářské a sociální rady byla ČR dále v období 1999 2001 a 2006 2008. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 34

Programy a další orgány OSN Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Mezinárodní obchodní centrum UNCTAD/WTO (ITC) Úřad pro drogy a kriminalitu (UNODC) Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) Rozvojový program OSN (UNDP) Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM) Program dobrovolníků OSN (UNV) Populační fond OSN (UNFPA) Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Dětský fond OSN (UNICEF) Světový potravinový program (WFP) Úřad pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) Centrum OSN pro lidská sídla (Habitat) Úřad OSN pro servisní zabezpečení projektů (UNOPS) Univerzita OSN (UNU) Mezinárodní výzkumný a vzdělávací institut pro problematiku postavení žen (INSTRAW) Institut pro prevenci a kontrolu kriminality (UNICRI) Institut OSN pro vzdělávání a výzkum (UNITAR) Výzkumný ústav OSN pro sociální rozvoj (UNRISD) Výzkumný institut OSN pro otázky odzbrojení (UNIDIR) Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 3

Regionální komise Regionální komise OSN jsou podřízeny Ekonomické a sociální radě (ECOSOC) a jejich sekretariáty podléhají pravomoci generálního tajemníka. Jejich úkolem je iniciovat opatření na podporu ekonomického rozvoje příslušného regionu a posílit ekonomické vztahy mezi zeměmi. Komise jsou financovány z řádného rozpočtu OSN. Ekonomická komise pro Afriku (ECA) Ekonomická komise pro Evropu (ECE) Ek. komise pro Lat. Ameriku a karib. oblast (ECLAC) Ekonomická asociální komise pro Asii a Tichomoří (ESCAP) Ekonomická asociální komise pro západní Asii (ESCWA) Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 36

Specializované agentury a autonomní organizace, koordinované ECOSOC Mezinárodní organizace práce (ILO) Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) Světová zdravotnická organizace (WHO) Skupina Světové banky Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA) Mezinárodní měnový fond (IMF) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Mezinárodní námořní organizace (IMO) Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) Světová poštovní unie (UPU) Světová meteorologická organizace (WMO) Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) Mezinárodní fond pro zemědělský rozvoj (IFAD) Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO) Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) Přípravná komise pro Organizaci smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (CTBTO) Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) Světová turistická organizace (WTO) Světová obchodní organizace (WTO) Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 37

Poručenská rada Poručenská rada byla ustavena Chartou OSN v roce 194, aby dohlížela na správu jedenácti území zařazených do poručenské soustavy. Jejím úkolem bylo zajistit přijetí takových kroků, které připraví tato území na samosprávu nebo samostatnost. Podle Charty OSN byla Poručenská rada pověřena zkoumáním a projednáváním zpráv správcovských států o politickém, hospodářském a sociálním vývoji daného území. Současně se zabývala podněty obyvatel těchto území a prováděla speciální ověřovací mise. Do roku 1994 dosáhla všechna svěřenecká území OSN samosprávy či nezávislosti, ať již jako nezávislé státy či připojením k některému ze sousedních nezávislých států. Posledním bylo svěřenecké území Tichomořských ostrovů (Palau), které se v témže roce staly 18. členským státem OSN. Poručenská rada, složená ze stálých členů Rady bezpečnosti Číny, Francie, Ruské federace, Velké Británie a Spojených států tak splnila svůj účel. Byla proto upravena její procedurální pravidla a Rada se má scházet jen v případech, kdy to bude situace vyžadovat. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 39

Mezinárodní soudní dvůr Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné posudky. Jeho statut je nedílnou součástí Charty OSN. Soudní dvůr je otevřen všem signatářům jeho statutu, tedy všem členským státům Organizace spojených národů. Soudních procesů se mohou účastnit a své spory mohou soudu předkládat pouze státy. ICJ se nezabývá případy soukromých osob, právních subjektů ani mezinárodních organizací. Valné shromáždění i Rada bezpečnosti mohou ale ICJ požádat o posudek k jakékoliv právní otázce. Další orgány OSN a specializované organizace OSN mohou požádat o posudek právních případů spadajících do jejich činnosti, potřebují k tomu však souhlas Valného shromáždění. Soud tvoří 1 soudců volených v oddělených hlasováních Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou vybíráni na základě své kvalifikace. Snahou je, aby byly zastoupeny hlavní právní systémy světa, přičemž žádní dva soudci nemohou být občany téhož státu. Soudci jsou voleni na devět let s možností znovuzvolení. V průběhu funkčního období nemohou vykonávat žádnou jinou činnost. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 40

Mezinárodní trestní soud Vznikl 2002 jako stálý soudní dvůr, který má stíhat osoby zodpovědné za zločin genocidy, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a od roku 2010 definovaný zločin agresev případě, že daná země tyto zločiny nechce nebo není s to stíhat. Sídlo má v nizozemském Haagu, stejně jako Mezinárodní soudní dvůr.v Reakce na zkušenosti s fungováním ad hoc tribunálů, zřizovaných Radou bezpečnosti OSN, jakými jsou Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (1993) nebo Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (1994). Na popud OSN byl 17. července 1998 na mezinárodní konferenci v Itálii přijat Římský statut Mezinárodního trestního soudu (Rome Statute of the International Criminal Court). Poměr hlasů byl 120 pro ku 7 proti, hlasování se zdrželo 21 delegátů. Proti byly USA, Izrael, Čínská lidová republika, Irák, Katar, Libye a Jemen. Spojené státy (v době, kdy byl prezidentem Bill Clinton) smlouvu podepsaly, ale už ji neratifikovaly. George W. Bush po nástupu do úřadu v roce 2001 odvolal i její podpis. Požadovaný počet šedesáti ratifikací dosáhl Statut 11. dubna 2002 a vstoupil tak v platnost. K 1. lednu 2006 už počet ratifikací dosáhl 100. Česká republika Statut podepsala 13. dubna 1999. V roce 2008 vyslovil parlament souhlas s ratifikací, prezident pak smlouvu po váhání podepsal 8. července 2009. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 41

Vyšetřování a trestní řízení Demokratická republika Kongo vyšetřování válečných zločinů během stále probíhající války. Obvinění směřují k válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Thomas Lubanga Dyilo odsouzen na 14 let za verbování dětských vojáků. Uganda vyšetřování zločinů spáchaných vůdci Armády Božího odporu, s přesahem na území Demokratické republiky Kongo, Středoafrické republiky a Jižního Súdánu (v době zločinů ještě pod správou Súdánu). Joseph Kony hlavní obžalovaný, obžalován ze 12 zločinů proti lidskosti a 21 válečných zločinů, na útěku. Súdán vyšetřování genocidy a válečných zločinů během Konfliktu v Dárfúru. Umar al-bašír prezident Súdánu (Súdán Římský statut neratifikoval), hlavní obžalovaný, je mu přičítána vina za plánování trojnásobné genocidy, pět zločinů proti lidskosti a dva válečné zločiny. Pobřeží slonoviny vyšetřování zločinů spáchaných během druhé občanské války v Pobřeží slonoviny. Laurent Gbagbo a Simone Gbagbo bývalý prezident a jeho manželka obviněni z vražd, znásilňování, perzekuce osob a jiných nelidských činů. Keňa vyšetřování povolebního násilí z let 2007 2008, během kterých zemřelo asi tisíc osob, rozsudek má padnout v roce 2013. Libye vyšetřování zločinů Kaddáfího režimu spáchaných na civilistech během Občanské války v Libyi. Muammar Kaddáfí a Sajf al-islám Kaddáfí a Abdullah Sennusi obviněni ze zločinů proti lidskosti. Muammar Kaddáfí nemůže být souzen, byl během války zabit a existuje podezření, že jeho vražda byla též válečný zločin. Středoafrická republika vyšetřována nepřehledná situace násilných činů během státního převratu v roce 2004. Jean-Pierre Bemba - bývalý viceprezident Demokratické republiky Kongo, jehož vojensko-politická kariéra probíhala spíše na území SAR, obviněný z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 42

Sekretariát Oddělení a úřady Sekretariátu OSN: Úřad pro vnitřní dohled (OIOS) Úřad pro právní otázky (OLA) Odbor pro politické otázky (DPA) Odbor pro otázky odzbrojení (DDA) Odbor pro mírové operace (DPKO) Úřad pro koordinaci humanitární činnosti (OCHA) Odbor pro ekonomické a sociální otázky (DESA) Odbor pro záležitosti Valného shromáždění a... (DGAMC) Odbor poskytování informací veřejnosti (DPI) Odbor pro řízení (DM) Úřad bezpečnostního koordinátora OSN (UNSECOORD) Úřad pro otázky odzbrojení Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 43

Sekretariát Sekretariát OSN tvoří uvedená oddělení a úřady. Výkonný úřad generálního tajemníka zahrnuje generálního tajemníka a tým jeho poradců a zajišťuje celkové administrativní vedení OSN. Sekretariát sídlí v New Yorku a má úřadovny v mnoha dalších částech světa. Dalšími hlavními centry činnosti OSN jsou Ženeva, Vídeň a Nairobi. Úřad OSN v Ženevě (UNOG) vede generální ředitel Sergej Alexandrovič Ordžonikidze z Ruské federace. Úřad slouží především jako centrum diplomacie a fórum pro otázky odzbrojení a lidských práv. V čele Úřadu OSN ve Vídni (UNOV) stojí generální ředitel Antonio Maria Costa (Itálie). Prioritními činnostmi jsou problematika mezinárodní kontroly zneužívání drog, mírového využití vesmírného prostoru a mezinárodního obchodního práva. Úřad OSN v Nairobi (UNON) vede Klaus Töpfer z Německa. UNON se zaměřuje na problematiku životního prostředí a lidských sídel. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 44

Generální tajemník Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele, je tváří OSN a symbolem jejích ideálů. Vystupuje jako mluvčí všech obyvatel světa, zejména těch chudých a zranitelných. Generální tajemník je Chartou OSN označován za "hlavního správního úředníka OSN", který jedná z tohoto titulu a "vykonává funkce, jenž mu byly svěřeny" Radou bezpečnosti, Valným shromážděním, Ekonomickou a sociální radou a dalšími orgány OSN. Charta rovněž zmocňuje generálního tajemníka k tomu, aby "upozorňoval Radu bezpečnosti na jakékoli otázky, které by podle jeho soudu mohly znamenat ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti". Jednou ze stěžejních rolí generálního tajemníka je, že silou svého "osobního vlivu", to jest prostřednictvím veřejných i soukromých kroků postavených na jeho nezávislosti a bezúhonnosti, pomáhá předcházet konfliktům, brání jejich eskalaci a jejich šíření. Současný generální tajemník Ban Ki-moon pochází z Korejské republiky a je v pořadí osmým nejvyšším představitelem Spojených národů. Funkce se ujal 1. ledna 2007. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 4

Mezinárodní finanční instituce (MFI, IFI) Vznikly ve snaze zabránit opakování velké ekonomické krize z 30. let Po válce měl být vytvořen stabilní a silný měnový systém (IMF) a stabilní a trvale fungující systém mezinárodních financí (WB) Založeny v roce 194 v Bretton Woods - tzv. Brettonwoodské instituce: Světová banka (SB, WB) Mezinárodní měnový fond (MMF, IMF) Měnový systém Všechny měny navázány v určeném kurzu na americký dolar (USD) fluktuace max. 1% Stabilní hodnota USD zajištěna tak, že USD je krytý určitým množstvím zlata (inspirace zlatým standardem britské libry z 19. století) To mělo odvrátit riziko zhroucení měn nebo nekontrolovatelných spekulací. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 46

Krize Brettonwoods Zatímco rostl objem světového obchodu, téměř nerostly měnové rezervy akutní nedostatek financí v systému Dolar od 2. světové války oslaboval, jiné měny (hlavně německá marka a japonský jen) výrazně posilovaly Americká ekonomika byla po válce na vrcholu jako jediná válkou nezničená silná ekonomika světa, a tedy poté oslabovala, zatímco ekonomiky po válce prakticky na dně, začaly rychle posilovat Nastavené kurzy proto neodpovídaly realitě a příležitostné úpravy se ukazovaly jako nedostatečné a nepružné řešení V systému byla obrovská poptávka po dolarech investice tzv. petrodolarů z nově posilujících ropných ekonomických tygrů, a tak nastal masivní odliv dolarů z USA, což prohlubovalo negativní platební bilanci USA a dolar to v důsledku oslabovalo. Po několika nedostatečných úpravách byl v roce 1971 zrušen zlatý standard dolaru Postupně došlo k vytvoření systému plovoucích kurzů. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 48

IMF dnes 18 členských států (z členů OSN do něj nepatří Andorra, Kuba, Lichtenštejnsko, Monako, Nauru, Severní Korea a Tuvalu). Členské státy přispívají do společné pokladny minimální výše se určuje podle síly ekonomiky 7% příspěvku je vyčísleno a zaplaceno v domácí měně 2% v tzv. SDR (Special Drawing Rights) Zvláštní jednotka speciálně pro IMF, není možné ji používat k obchodování a jiným transakcím. Zajišťuje stabilitu výše příspěvku je pro všechny společná a její poměr ke každé konkrétní měně se snadno upravuje. Podle výše příspěvku se určuje a/ počet hlasů při hlasování Každý stát má 20 hlasů + za každých 100 000 SDR jeden další To je příčinou kritiky IMF protože tento systém zvýhodňuje bohaté západní státy několik států dá dohromady přes 0% hlasů b/ výše půjčky na kterou má stát u IMF nárok Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 49

Úkoly IMF v současném systému Podporovat stabilitu měnového systému Může zasáhnout na podporu měny, která má potíže Např. poskytnutím úvěru centrální bance dané země, která těmito penězi podporuje svou měnu Podporovat odstraňování devizových omezení Podporovat volnou směnitelnost měn Podporovat odstraňování bariér v toku financí Poskytovat úvěry Poskytuje úvěry zemím, které se potýkají s ekonomickým propadem Souvislost s rozvojovou problematikou Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 0

IMF a rozvoj Poskytuje úvěry zemím, které čelí ekonomickému propadu a nestabilitě měny. Úvěry dvou základních typů Krátkodobé K překlenutí akutní krize, finanční injekce do systému, podpora domácích podniků, podpora měny, subvence cen zásadních komodit na trhu apod. Jednorázový nástroj Střednědobé Podobnější rozvojové pomoci finance jsou určeny na systémové změny v dané zemi, nikoliv jako jednorázová podpora Právě tyto úvěry jsou podmiňovány úpravami fungování místní ekonomiky (IMF nikoliv samotná recipientská země vlastně určí, jak by tato systémová změna měla fungovat). Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 1

IMF a rozvoj IMF poskytuje půjčky všem zemím, nejen rozvojovým Četnost úvěrů rozvojových států u IMF vyplývá z křehkosti jejich ekonomik, které snáze podléhají krizím a výkyvům Stejně tak k potřebě čerpání úvěrů přispívá již existující zadluženost, která státy oslabuje a v případě i malého ekonomického výkyvu nejsou tyto státy schopny zasáhnout a krizi samostatně vyřešit Někdy také státy řeší dalším úvěrem platební neschopnost v úvěrech stávajících Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 2

IMF a rozvoj IMF disponuje tzv. Informačním a analytickým střediskem To sleduje kondici ekonomik členských států Výsledkem jsou pravidelné studie a zprávy, které určují jednak příspěvky státu do IMF a jednak doporučení, která IMF pro každou zemi vydá (nejznámější World Economic Outlook, Global Financial Stability Report) Zde vznikala doporučení rozvojovým zemím, jak naložit se střednědobými úvěry, která podmiňují poskytnutí těchto úvěrů V 80. letech SAP s Od roku 1999 se problematice rozvoje věnuje Poverty Reduction and Growth Facility (PRGF) V současnosti komplexnější a flexibilnější Strategické dokumenty pro snižování chudoby (PRSP) Do značné míry se podílí na tvorbě a způsobu praktického naplnění rozvojového diskurzu na globální úrovni Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 3

IMF rozvojová politika IMF se hlásí k myšlence podmíněnosti rozvoje dobrou vládou IMF poskytuje úvěry zejména na zlepšení makroekonomické situace země - na stabilní a efektivní měnové politiky, reformy daňové politiky, celní politiky, etc. Prosazuje tedy úpravy směřující k prosazení zásad dobré vlády u zemí, které mají zájem si u IMF půjčit - důraz je kladen zejména: Na fungování a transparentnost veřejných financí Sociální dopady makroekonomických priorit země Naplnění zásady komparativních výhod Zemím které spadají pod gesci PRGF (78 zemí v roce 2008) IMF poskytuje úvěry výhodněji s úrokem 0,%/rok rozdíl mezi tímto úrokem a úrokem u původních věřitelů kryje IMF z vlastních prostředků. Poskytuje IMF pětiletý odklad zahájení splátek Země kterým se bude PRGF věnovat jsou vybrány na základě ročního HDP na hlavu (v roce 2008 byla hranice 109 dolarů) Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 4

Oddlužovací aktivity Iniciativa HIPC Společně se Světovou bankou Heavily Indebted Poor Countries Skupina zemí, kterým je odpouštěna část dluhů, aby znovu získali šanci platit své dluhy a používat půjčky na rozvojové programy a ne na umořování existujících dluhů Multilateral Debt Relief Initiative (MDRI) Ve spolupráci s WB a Africkým rozvojovým fondem Přesvědčení některých věřitelů, aby stáhli 100% svých požadavků vůči vybraným zemím Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek

Kritika IMF Kvůli způsobu hlasování ovládá několik málo bohatých západních/severních států rozhodování o přidělení/nepřidělení úvěru Díky tomu mohou určovat podmínky poskytnutí úvěru tak, aby na ně samy snadno dosáhly v případě potřeby Zároveň mohou prostřednictvím fondu ovlivňovat fiskální politiky zemí tzv. třetího světa způsobem, který sice má být výhodný pro rozvíjející se ekonomiky ale zároveň není nikdy nevýhodný pro ekonomiky rozvinuté. Využívá bezmoci a nemožnosti si zvolit jiného poskytovatele při nátlaku na rozvojové státy. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 6

Reforma IMF Má být odpovědí na kritické výtky V roce 2008 byl schválen dvouletý reformní program program má zajistit větší rovnost členských států při rozhodování Již byly posíleny některé výrazně poddimenzované ekonomiky: Turecko, Jižní Korea, Čína, Mexiko Má být zvýšen základní počet hlasů každé země na 00, aby výše příspěvku byla méně důležitá při rozhodování Najít cestu, jak zajistit posílení nejchudších států PRGF má být nahrazen robustnějším nástrojem The Extended Credit Facility (ECF) Poskytuje úvěry na delší dobu a větší spektrum témat Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 7

Skupina světové banky Jedná se o několik finančních organizací sdružených pod autoritou společných institucí Vedení WB Radou guvernérů V radě jsou zastoupeny jedním členem všechny členské státy Určuje základní politiky jednotlivých institucí, dohlíží na činnost a hospodaření organizace Mezi zasedáními Rady guvernérů spravuje záležitosti WB Rada výkonných ředitelů Svého zástupce v ní má pět největších donorů UK, US, Fr, Jap, Něm Ostatní státy jsou zastoupeny 19-ti člennou skupinou dočasně volených ředitelů (regionální klíč) Inspekční panel Je dalším společným orgánem pro všechny instituce skupiny Řeší veškeré spory mezi členskými státy, institucemi WB Řeší stížnosti na činnost WB Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 8

Členství Podmínkou členství ve WB je být členem IMF Podle příspěvku určeného IMF, je novému členovi přidělen také podíl na kapitálu banky Podle výše podílu jsou pak přidělena hlasovací práva hlasovací síla takto přidělená platí ve všech institucích WB Proto také Světová banka je podobně kritizována jako IMF Členové se dělí na donory a recipienty Tyto dvě kategorie jsou oddělené, a donor ve většině programů nemůže být recipientem (výjimky u životního prostředí apod.) Např. ČR byla recipientem, nyní už je donorem Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 9

Countries based on World Bank income groupings for 2006 Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 60

Hlavní témata činnosti WB na rozdíl od IMF je primárně určena k tomu, aby pomáhala ekonomicky slabším zemím k hospodářskému růstu Pomoc nejchudším státům Půjčky zacílené na dosažení MDG s Postkonfliktní rekonstrukce Přerušit opakující se konflikty v některých zemích, prostřednictvím přispění pilíři ekonomický a sociální blahobyt Mezinárodní veřejné statky Pomáhat spravedlivému sdílení a multilaterální správě mezinárodních veřejných statků a pomáhat řešení dalších záležitostí překračujících hranice států (ŽP, nemoci atp.) Středně-příjmové země Spolupracovat na rozdělování příjmů nových silných ekonomik, aby byla odstraněna chudoba ve všech regionech a vrstvách obyvatel Vzdělávání Přispívat k všeobecné dostupnosti vzdělání + jediná geograficky definovaná priorita Arabský svět (!) Pomoc šíření lidských práv, vzdělání, podpora soukromého podnikání Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 61

Instituce skupiny Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD 194) Poskytuje výhodnější úvěry středně rozvinutým a rozvojovým zemím Rozvoj infrastruktury (silnice, doly, továrny, elektrárny) Mezinárodní finanční korporace (IFC 196) Spolupráce se soukromým sektorem levné úvěry na komerční projekty Účelem rozvoj soukromého sektoru a přilákání dalších klasických komerčních aktivit Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA 1960) Půjčky nejchudším zemím odstraňovaní chudoby, programy udržitelného rozvoje Rozdílné podmínky poskytování úvěrů od IBRD nízké úroky nebo dokonce bezúročné půjčky, dlouhá doba splatnosti Půjčky podmiňovány úpravami v ekonomice programy strukturálních uprav Možnost poskytovat i granty nevratné půjčky nezadlužují země ale zároveň nepřináší do IDA finance, jako splátky úvěru, které pak lze dal použít na další úvěry Multilaterální agentura pro garanci investic (MIGA 1988) Vytváření podminek pro prichod investic do rozvojových zemí Například nekomerční pojištění firmám, které vznikají v rozvojových zemích Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů Řešení sporu uvnitř WB i WTO Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 62

Rozvojové politiky WB také využívá PRSPs Tedy sdílí priority a postupy s IMF Je součástí téhož rozvojového diskurzu Světová banka doplňuje činnost IMF a soustředí se na projekty praktického rázu Stavby přehrad a zavlažovacích systémů Budování infrastruktury Posilování státních služeb stavby škol, zdravotnických zařízení apod. Půjčuje podnikatelům Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 63

Kritika Světové banky Společně s IMF prakticky pokrývají potřeby rozvojových zemí IMF zajišťuje makroekonomické a finanční služby WB poskytuje finance na budování praktických facilit nutných k fungování státu Společně tak tvoří síť, které se chudé státy nemohou vyhnout, což dále posiluje jejich moc Přitom využívají podobný systém hlasování, hlasy rozdělují na jednotném základě Obě zvýhodňují bohaté státy oproti chudým Existuje řada příkladů selhání Podpora stavby přehrad bez ohledu na ekologické následky Podpora diktátorských režimů Vnucení monokultur v zemědělství, které vedly ke zvýšení křehkosti místní ekonomiky atp. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 64

Světová obchodní organizace (WTO) Vznikla v roce 1948 jako GATT (Mezinárodní dohoda o clech a obchodu) Cílem je odstraňování celních a dalších tarifů omezujících mezinárodní obchod transformace WTO v roce 1994: Rozšíření spektra aktivit Podpora liberalizace ekonomiky na globální úrovni Odstraňování diskriminace v mezinárodním obchodu Anti-dumpingová politika Rozhodování obchodních sporů mezi členy Sídlem organizace je Ženeva, Švýcarsko. V současné době má WTO 13 členů (1. srpna 2008). Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 6

Rozhodování ve WTO Konsensuální způsob rozhodování trvá velmi dlouho: Hlavní linie politiky jsou určovány v tzv. kolech K přijetí výstupu takového kola je nutný souhlas všech členů Kola tedy trvají i několik let Každé dva roky se koná ministerská konference, která je nejvyšším rozhodovacím orgánem WTO Mezi zasedáními konference funguje v sídle v Ženevě Generální rada složená ze stálých zástupců členských států. Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 66

WTO a rozvoj WTO není primárně rozvojovou organizací Poslední jednací kolo ale bývá nazýváno Rozvojovým kolem Soustředí se na odstraňování diskriminačních opatření znevýhodňujících ekonomicky slabé státy Hledá způsoby rovnoprávného zastoupení rozvojových států v současné globální ekonomice Zvýhodňuje rozvojové státy delší lhůty na implementaci některých nařízení, případně dokonce výjimky z některých povinností Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 67

Kritika WTO Pomalé rozhodování Omezená schopnost vynutit svá rozhodnutí v praxi Omezená schopnost prosadit nápravu po sporu mezi členy Někdy je předmětem kritiky také jednoznačné zakotvení v kapitalistickém systému a volném obchodu Jabok / ETF, 2016. Michael Martinek 68