1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Aerius 2,5 mg tablety dispergovatelné v ústech 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje desloratadinum 2,5 mg. Pomocné látky se známým účinkem: Tento přípravek obsahuje mannitol a aspartam (E951). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tableta dispergovatelná v ústech Světle červené, ploché, kulaté, skvrnité tablety, na jedné straně označené písmenem K. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Přípravek Aerius je indikován k léčbě dospělých, dospívajících ve věku 12 let a starších a dětí ve věku od 6 do 11 let ke zmírnění příznaků spojených s: - alergickou rýmou (viz bod 5.1) - urtikárií (viz bod 5.1) 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Dospělí a dospívající (ve věku od 12 let výše) Doporučená dávka přípravku Aerius je dvě 2,5 mg tablety dispergovatelné v ústech vložené do úst jedenkrát denně. Děti ve věku 6 až 11 let: doporučená dávka přípravku Aerius je jedna 2,5 mg tableta dispergovatelná v ústech vložená do úst jedenkrát denně. Bezpečnost a účinnost přípravku Aerius 2,5 mg tablety dispergovatelné v ústech u dětí mladších 6 let nebyla dosud stanovena. Nejsou dostupné žádné údaje. Zkušenosti z klinického hodnocení účinnosti s použitím desloratadinu u dětí ve věku 6 až 11 let jsou omezené (viz bod 5.2). Zkušenosti z klinického hodnocení účinnosti s použitím desloratadinu u dospívajících ve věku 12 až 17 let jsou omezené (viz body 4.8 a 5.1). Intermitentní alergická rýma (přítomnost příznaků méně než 4 dny za týden nebo méně než 4 týdny) by měla být léčena v souladu s posouzením anamnézy onemocnění pacienta a léčba může být přerušena po odeznění příznaků a znovu zahájena, pokud se příznaky opět objeví. U perzistující alergické rýmy (přítomnost příznaků 4 dny nebo více za týden a více než 4 týdny) může být navržena trvalá léčba pacientů v obdobích expozice alergenu.
Způsob podání Perorální podání. Dávku lze užít s jídlem nebo bez jídla. Blistr je nutno opatrně otevřít a dávku tablety dispergovatelné v ústech bez jakéhokoli narušení celistvosti vyjmout až bezprostředně před užitím. Dávka tablety dispergovatelné v ústech se vloží do úst, kde se okamžitě rozpustí. K polknutí dávky není nutné zapíjení vodou ani jinou tekutinou. Dávku je nutno užít bezprostředně po otevření blistru. 4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 nebo na loratadin. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Se zvýšenou opatrností je nutné postupovat při podávání přípravku Aerius pacientům s těžkou renální nedostatečností (viz bod 5.2). Pacientům s konvulzemi v osobní nebo rodinné anamnéze, a zejména malým dětem, které jsou ke vzniku nových záchvatů křečí při léčbě desloratadinem více náchylnější, je nutno desloratadin podávat s opatrností. Zdravotnící mohou u pacientů, u kterých se v průběhu léčby objevil epileptický záchvat, zvážit vysazení desloratadinu. Tento přípravek obsahuje 1,4 mg fenylalaninu v 2,5mg dávce přípravku Aerius tableta dispergovatelná v ústech. Fenylalanin může být škodlivý pro osoby s fenylketonurií. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce V klinických studiích, v nichž byly tablety desloratadinu podávány spolu s erytromycinem nebo ketokonazolem, nebyly zaznamenány žádné klinicky relevantní interakce (viz bod 5.1). Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. V klinicko-farmakologické studii, v níž byl přípravek Aerius ve formě tablet podáván současně s alkoholem, nebyla pozorována potenciace negativních účinků alkoholu na výkonnost (viz bod 5.1). Nicméně po uvedení na trh byly hlášeny případy intolerance alkoholu a intoxikace alkoholem. Proto se při současném požívání alkoholu doporučuje opatrnost. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Údaje získané z rozsáhlého souboru těhotných žen (více než 1000 ukončených těhotenství) nenaznačují žádné malformační účinky nebo fetální/neonatální toxicitu desloratadinu. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky (viz bod 5.3). Podávání přípravku Aerius v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje. Kojení Desloratadin byl nalezen u kojených novorozenců/dětí léčených matek. Účinek desloratadinu na novorozence/děti není znám. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání přípravku Aerius. Fertilita Nejsou k dispozici žádné údaje týkající se působení na mužskou a ženskou fertilitu.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje V klinických studiích bylo zjištěno, že Aerius nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Pacienti mají být informováni, že u většiny osob se nevyskytuje ospalost, Protože však reakce na všechny léčivé přípravky je individuální, doporučuje se, aby se pacienti nezapojovali do aktivit vyžadujících duševní bdělost, jako je řízení motorových vozidel a obsluha strojů, dokud nezjistí, jakým způsobem reagují na tento léčivý přípravek. 4.8 Nežádoucí účinky Souhrn bezpečnostního profilu V klinických studiích byl desloratadin ve formě sirupu podáván pediatrickým pacientům. Celkový výskyt nežádoucích účinků byl ve skupinách s desloratadinem sirupem a placebem srovnatelný a významně se nelišil od bezpečnostního profilu u dospělých. Při užívání přípravku Aerius tablety v doporučené dávce 5 mg denně v klinických studiích s indikacemi alergické rýmy a chronické idiopatické urtikárie bylo ve srovnání s podáváním placeba jen o 3 % více pacientů, u nichž byly hlášeny nežádoucí účinky. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky, vyskytujícími se častěji ve srovnání s podáváním placeba, byly únava (1,2 %), sucho v ústech (0,8 %) a bolest hlavy (0,6 %). V klinické studii s 578 dospívajícími pacienty ve věku 12 až 17 let byla nejčastějším nežádoucím účinkem bolest hlavy; vyskytla se u 5,9 % pacientů léčených desloratadinem a 6,9 % pacientů užívajících placebo. Tabulkový seznam nežádoucích účinků Četnosti nežádoucích účinků hlášených v průběhu klinických studií ve větší míře než u placeba a ostatní nežádoucí účinky hlášené po uvedení přípravku na trh jsou vyjmenovány v následující tabulce. Četnosti jsou definovány jako velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až < 1/10), méně časté ( 1/1 000 až < 1/100), vzácné ( 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). Třídy orgánových systémů Četnost Nežádoucí účinky zaznamenané u přípravku Aerius Psychiatrické poruchy Halucinace Abnormální chování, agresivita Poruchy nervového systému Časté Bolest hlavy Závrať, ospalost, nespavost, psychomotorická hyperaktivita, epileptické záchvaty Srdeční poruchy Tachykardie, palpitace Gastrointestinální poruchy Poruchy jater a žlučových cest Poruchy kůže a podkožní tkáně Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté Časté Prodloužení QT intervalu Sucho v ústech Abdominální bolest, nauzea, zvracení, dyspepsie, průjem Zvýšení jaterních enzymů, zvýšení bilirubinu, hepatitida Ikterus Fotosenzitivita Myalgie Únava Hypersenzitivní reakce (jako anafylaxe, angioedém, dyspnoe, svědění, vyrážka a kopřivka) Astenie
Další nežádoucí účinky hlášené u pediatrických pacientů po uvední na trh s četností není známo zahrnovaly prodloužení QT intervalu, arytmii, bradykardii, abnormální chování a agresivitu. Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím Státního ústavu pro kontrolu léčiv, Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek. 4.9 Předávkování Profil nežádoucích účinků spojených s předávkováním, které byly pozorovány po uvedení přípravku na trh, je podobný profilu pozorovanému u terapeutických dávek, ale intenzita účinků může být vyšší. Léčba V případě předávkování je vhodné zvážit užití standardních prostředků pro odstraňování nevstřebané léčivé látky. Doporučuje se symptomatická a podpůrná léčba. Desloratadin není eliminován hemodialýzou; zda je eliminován peritoneální dialýzou, není dosud známo. Příznaky V klinických studiích, v nichž byl desloratadin opakovaně podáván v dávce až 45 mg (devítinásobek doporučované klinické dávky), nebyly pozorovány žádné klinicky relevantní účinky. Profil nežádoucích účinků spojených s předávkováním, které byly pozorovány po uvedení přípravku na trh, je podobný profilu pozorovanému u terapeutických dávek, ale intenzita účinků může být vyšší. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antihistaminika H 1 antagonisté, ATC kód: R06A X27 Mechanismus účinku Desloratadin je nesedativní, dlouhodobě účinkující antagonista histaminových receptorů se selektivním antagonistickým působením na periferní H 1 -receptory. Po perorálním podání selektivně blokuje periferní histaminové H 1 -receptory, neboť léčivá látka neprostupuje do centrálního nervového systému. Antialergické účinky desloratadinu byly prokázány ve studiích in vitro. K těmto účinkům patří inhibice uvolňování prozánětlivých cytokinů, jako jsou IL-4, IL-6, IL-8 a IL-13, z lidských žírných buněk/basofilů, jakož i inhibice exprese adhezívní molekuly P-selektinu na endoteliálních buňkách. Klinický význam těchto pozorování je třeba teprve potvrdit. Klinická účinnost a bezpečnost Ve studii s podáním více dávek byl přípravek Aerius tableta dispergovatelná v ústech dobře snášen. V doporučené dávce byl přípravek Aerius 5 mg, tableta dispergovatelná v ústech bioekvivalentní přípravku Aerius 5 mg, konvenční tabletové lékové formě desloratadinu. Vzhledem k tomu lze předpokládat, že účinnost tablety dispergovatelné v ústech Aerius bude stejná jako účinnost přípravku Aerius ve formě tablet.
V klinických studiích s opakovaným podáváním dávek desloratadinu, v nichž bylo podáváno až 20 mg denně po dobu 14 dnů, nebyly pozorovány žádné statisticky ani klinicky relevantní kardiovaskulární účinky přípravku. V klinicko-farmakologické studii, v níž byl desloratadin podáván v dávce 45 mg denně (devítinásobek doporučované klinické dávky) po dobu deseti dnů, nebyl zjištěn žádný případ prodloužení intervalu QTc. Ve studiích s opakovaným podáváním desloratadinu společně s ketokonazolem a erythromycinem nebyly pozorovány žádné klinicky relevantní změny plazmatických koncentrací desloratadinu. Desloratadin v minimální míře penetruje do centrálního nervového systému. V klinických studiích při podávání v doporučené dávce 5 mg denně nedochází ve srovnání s placebem k žádnému zvýšení incidence somnolence. V klinických studiích při jednorázovém podání denní dávky Aerius tablety 7,5 mg neovlivňuje psychomotorickou výkonnost. Ve studii, ve které byl desloratadin 5 mg jednorázově podán dospělým, neovlivňoval desloratadin standardní hodnoty letové výkonnosti včetně exacerbace subjektivní ospalosti nebo úkonů souvisejících s létáním. V klinicko-farmakologických studiích, v nichž byl desloratadin podáván společně s alkoholem, nedocházelo k zhoršení alkoholem navozeného poklesu výkonnosti ani ospalosti. Mezi skupinou pacientů, jíž byl podáván desloratadin, a skupinou placebovou, nebyly zjištěny žádné významné rozdíly ve výsledcích psychomotorických testů, ať už byl současně podáván alkohol nebo nikoli. U pacientů s alergickou rýmou vedlo podávání přípravku Aerius tablety k ústupu příznaků jako je kýchání, výtok z nosu a svědění nosu, jakož i svědění, slzení a zarudnutí očí a svědění na patře. Přípravek Aerius tablety účinně kontroloval symptomy po dobu 24 hodin. Účinnost přípravku Aerius tablety nebyla v klinických hodnoceních u dospívajících pacientů ve věku 12 až 17 let jednoznačně prokázána. Navíc k zavedeným klasifikačním termínům sezónní a celoroční, může být alergická rýma alternativně klasifikována podle trvání příznaků jako intermitentní alergická rýma a perzistující alergická rýma. Intermitentní alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků méně než 4 dny za týden nebo méně než 4 týdny. Perzistující alergická rýma je definována jako přítomnost příznaků 4 dny nebo více za týden a více než 4 týdny. Aerius účinně snižuje celkovou zátěž představovanou sezónní alergickou rýmou, hodnocenou na základě dotazníku hodnotícího kvalitu života při rinokonjunktivitidě. K největšímu zlepšení došlo ve sféře praktických problémů a denních aktivit, limitovaných symptomy. Chronická idiopatická urtikárie byla studována jako klinický model nemocí s urtikárií, protože jejich patogeneze je bez ohledu na etiologii obdobná a protože chronické pacienty lze snadněji zařazovat do prospektivního hodnocení. Jelikož je uvolňování histaminu kauzálním faktorem všech nemocí s urtikárií, předpokládá se, že desloratadin bude účinně poskytovat symptomatickou úlevu nejen u chronické idiopatické urtikárie, ale i u ostatních nemocí s urtikárií, jak doporučují klinická doporučení pro léčbu. Ve dvou placebem kontrolovaných šestitýdenních studiích, kterých se zúčastnili pacienti s chronickou idiopatickou urtikárií, vedlo podávání přípravku Aerius na konci prvního dávkovacího intervalu k ústupu svědění a snížení počtu a rozsahu kopřivkových pupenů. V každé studii účinek přetrvával po dobu 24 hodinového dávkovacího intervalu. Jako ve studiích s ostatními antihistaminiky, podávanými pacientům s chronickou idiopatickou urtikárií, byla vyloučena malá část pacientů, kteří na antihistaminika nereagovali. Zlepšení svědění o více než 50 % bylo pozorováno u 55 % pacientů léčených desloratadinem ve srovnání s 19 % pacientů léčených placebem. Léčba přípravkem Aerius také signifikantně snížila interferenci spánku a denní aktivity, jak bylo změřeno čtyřbodovou stupnicí, používanou k hodnocení těchto proměnných.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Desloratadin dosahuje detekovatelných koncentrací v plazmě během 30 minut po podání. Desloratadin je dobře resorbován, maximálních plazmatických koncentrací dosahuje přibližně po třech hodinách; terminální poločas činí přibližně 27 hodin. Stupeň kumulace desloratadinu byl konzistentní s jeho biologickým poločasem (přibližně 27 hodin) a frekvencí dávkování jedenkrát denně. Biologická dostupnost desloratadinu byla proporcionální k velikosti dávky v rozmezí od 5 do 20 mg. V sérii farmakokinetických a klinických studií bylo u 6 % pacientů dosaženo vyšší koncentrace desloratadinu. Prevalence tohoto fenotypu s nižším metabolismem byla srovnatelná u dospělých (6 %) a pediatrických pacientů ve věku od 2 do 11 let (6 %) a byla vyšší u černošské populace (18 % dospělí, 16 % pediatričtí pacienti), než u populace kavkazské (2 % dospělí, 3 % pediatričtí pacienti), bezpečnostním profilem se však tyto subjekty od běžné populace nelišily. Ve farmakokinetické studii s více dávkami, prováděné u zdravých dospělých s tabletovou formou byla zjištěna nízká metabolizace desloratadinu u čtyř osob. U těchto pacientů byla koncentrace C max za přibližně 7 hodin třikrát vyšší a závěrečná fáze poločasu trvala přibližně 89 hodin. Distribuce U desloratadinu dochází ke střední vazbě na plazmatické proteiny (83 87 %). Po 14 dnech podávání desloratadinu v denní dávce 5 20 mg nebyla prokázána žádná klinicky relevantní kumulace léčiva. Biotransformace Enzym odpovědný za metabolismus desloratadinu nebyl dosud identifikován, proto nelze zcela vyloučit možnost eventuálních interakcí s dalšími léčivými přípravky. Desloratadin neinhibuje CYP3A4 in vivo a studie in vitro ukázaly, že léčivý přípravek neinhibuje CYP2D6 a není ani substrátem ani inhibitorem P-glykoproteinu. Ve zkřížené studii s podáváním jedné dávky přípravku Aerius 5 mg tablety dispergovatelné v ústech s přípravkem Aerius 5 mg ve formě konvenčních tablet byly lékové formy bioekvivalentní. Přípravek Aerius 2,5 mg tablety dispergovatelné v ústech nebyl u pediatrických pacientů hodnocen, farmakokinetická data přípravku Aerius tableta dispergovatelná v ústech však spolu s pediatrickými studiemi na určení dávky podporují použití dávky 2,5 mg u pediatrických pacientů ve věku 6 až 11 let. Eliminace Přítomnost potravy prodlužuje T max desloratadinu z 2,5 na 4 hodiny, a T max 3-OH-desloratadinu ze 4 na 6 hodin. V oddělené studii grapefruitový džus neovlivňoval dostupnost desloratadinu. Voda neměla žádný vliv na biologickou dostupnost přípravku Aerius tablety dispergovatelné v ústech. Pacienti s poruchou funkce ledvin V jedné studii s jednorázovým podáním a v jedné studii s opakovaným podáním byla porovnávána farmakokinetika desloratadinu u pacientů s chronickou renální nedostatečností (CRI) a u zdravých subjektů. Ve studii s jednorázovým podáním byla expozice desloratadinu u pacientů s mírnou až středně těžkou CRI přibližně 2krát vyšší než u zdravých subjektů a u pacientů s těžkou CRI přibližně 2,5krát vyšší než u zdravých subjektů. Ve studii s opakovaným podáním bylo rovnovážného stavu dosaženo po 11. dnu, expozice desloratadinu byla v porovnání se zdravými subjekty u pacientů s mírnou až středně těžkou CRI přibližně 1,5krát vyšší a u pacientů s těžkou CRI přibližně 2,5krát vyšší. V obou studiích nebyly změny v expozici (AUC a c max ) desloratadinu a 3-hydroxydesloratadinu klinicky relevantní. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Desloratadin je primárním aktivním metabolitem loratadinu. Neklinické studie, prováděné s desloratadinem a loratadinem, prokázaly, že na srovnatelných úrovních expozice desloratadinu neexistují v profilu toxických účinků desloratadinu a loratadinu žádné kvalitativní ani kvantitativní rozdíly.
Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční a vývojové toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Souhrnná analýza předklinických a klinických studií na podráždění u tablet dispergovatelných v ústech potvrdila, že je nepravděpodobné, aby tato léková forma představovala riziko místního podráždění při klinickém používání. Ve studiích s desloratadinem a loratadinem byla prokázána absence karcinogenních účinků. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek mikrokrystalická celulóza předbobtnalý škrob sodná sůl karboxymethylškrobu magnesium-stearát butylovaný kopolymer metakrylátu krospovidon hydrogenuhličitan sodný monohydrát citronové kyseliny koloidní bezvodý oxid křemičitý červený oxid železitý mannitol aspartam (E951) ovocné aroma 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 2 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte v původním obalu. 6.5 Druh obalu a obsah balení Aerius tablety dispergovatelné v ústech jsou dodávány v blistrech obsahujících jednu dávku, tvořených laminátovým pouzdrem krytým folií. Blistry se skládají z čtyřvrstevné hliníkové fólie za studena slisované s vrstvou tvořící podklad a z hliníkové fólie slisované s papírem, tvořící kryt blistru. Vrstva tvořící podklad se skládá z vrstvy polyvinylchloridu (PVC), adhezivně laminované na vrstvu orientovaného polyamidu (OPA), adhezivně laminované na vrstvu hliníkové fólie, adhezivně laminované na vrstvu poylvinylchloridu (PVC). Balení po 5, 6, 10, 12, 15, 18, 20, 30, 50, 60, 90 a 100 tabletách dispergovatelných v ústech. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Merck Sharp & Dohme Ltd Hertford Road, Hoddesdon Hertfordshire EN11 9BU Velká Británie 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) EU/1/00/160/037-048 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 15. ledna 2001 Datum posledního prodloužení registrace: 15. ledna 2006 10. DATUM REVIZE TEXTU 24. května 2017 Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky http://www.ema.europa.eu.