Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva DIPLOMOVÁ PRÁCE Optimalizace způsobu zpracování a prodeje štěpek na pile Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o. 2008 Jaroslava Římalová

Jméno: Jaroslava Římalová Název diplomové práce: Optimalizace způsobu zpracování a prodeje štěpek na pile Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o. Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá vyhodnocením kvality ve firmě Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o. dle SCAN norem a požadavků jejich odběratelů Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. a Biocel Paskov a.s.. Dále jsou navržena opatření vedoucí ke zvýšení jakosti pilařské štěpky u výrobce za účelem dosažení vyšších zisků při jejím prodeji uvedeným odběratelům. Klíčová slova: štěpka, kvalita štěpky, Stora Enso Timber Ždírec s.r.o., Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o., Biocel Paskov a.s. Autor: Jaroslava Římalová The title of the master thesis work: Processing and selling optimization of sawmill chips in Stora Enso Timber Ždírec, Ltd. Abstract: The MSc. thesis deals with the evaluation of quality in Stora Enso Timber Ždírec Ltd. according to SCAN standards and requirements of their customers Mondi Packaging Paper Štětí Ltd. and Biocel Paskov Co. Measures are also proposed to increase the quality of sawmill chips at the manufacturer for the purpose to achieve higher profits at their sale to customers mentioned above. Key words: chips, chip quality, Stora Enso Timber Ždírec Ltd., Mondi Packaging Paper Štětí Ltd., Biocel Paskov Co.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Optimalizace způsobu zpracování a prodeje štěpek na pile Stora Enso Timber Ždírec, s.r.o. zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autorka diplomové práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:... Podpis studentky

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucímu mé diplomové práce panu Ing. Karlu Janákovi, CSc. za odborné vedení při zpracovávání mé diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat vedení firmy Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. za umožnění zpracování mé diplomové práce a jmenovitě panu Ing. Radku Peckovi vedoucímu oddělení kulatiny za odbornou pomoc a ochotný přístup. Také bych chtěla poděkovat mé mamce paní Ing. Jaroslavě Římalové za korekturu pravopisu.

Obsah 1. Úvod 1 2. Cíl práce 2 3. Pila Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. 3 3.1. Historie pily. 4 3.2. Základní údaje 5 3.2.1. Zásobování 5 3.2.2. Třídění a skladování 6 3.2.3. Pořezová linka..... 7 3.2.4. Sušení řeziva. 7 3.2.5. Hoblování.. 7 3.2.6. Expedice.... 8 4. Metodika práce....... 9 4.1. Měření podle velikosti... 9 4.1.2. Zkušební třídič štěpek. 14 4.1.3. Postup měření.... 18 4.1.4. Výpočet....... 18 4.2. Měření obsahu kůry.... 18 4.2.1. Postup měření 19 4.2.2.Výpočet..... 19 4.3. Měření obsahu sušiny.... 20 4.3.1. Postup měření. 20 4.3.2. Výpočet....... 20 5. Definice pojmů...... 21 6. Výroba štěpky.. 22 6.1. Agregátní linky... 22 6.2. Popis pracovního postupu výrobní linky LINCK.. 24 7. Třídění štěpky.. 27 7.1. Druhy třídičů.. 27 7.1.1. Pevný vibrační třídič.. 27 7.1.2. Závěsný vibrační třídič.. 28

7.2. Třídění štěpky na pile ve Ždírci. 28 8. Skladování štěpky na pile Ždirec.. 30 9. Kvalita štěpky na pile Ždírec. 31 10. Způsoby hodnocení kvality štěpek podle jednotlivých požadavků jejich zpracovatelů.. 36 10.1. Způsob hodnocení kvality podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o...... 36 10.1.1. Vyhodnocení kvality štěpky na pile ve Ždírci podle hodnocení kvality odběratelem Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o.. 37 10.2. Způsob hodnocení kvality podle Biocel Paskov a.s.... 42 10.2.1. Vyhodnocení kvality štěpky na pile ve Ždírci podle hodnocení kvality odběratelem Biocel Paskov a.s... 44 11. Faktory ovlivňující kvalitu štěpky........ 48 11.1. Roční období...... 48 11.2. Rychlost posuvu..... 48 11.2.2. Délka štěpky v závislosti na rychlosti posuvu při konstantních otáčkách jednotlivých strojů...... 48 11.3. Pořezové schéma...............55 11.4. Parametry obráběcích nástrojů.... 56 11.5. Třídění...... 56 11.6. Vlastnosti vstupního materiálu........ 57 11.7. Místo vzniku... 57 12. Optimalizace kvality štěpky.. 59 12.1. Varianta 1....... 60 12.2. Varianta 2. 71 13. Diskuse... 82 14. Závěr........ 85 15. Resume.......... 97 16. Seznam použité literatury........... 99 17. Přílohy.......... 100

1. Úvod Potřeby moderní společnosti se stále zvyšují a pro jejich uspokojování je v dnešní době žádoucí vyrábět stále více hmotných statků. To však s sebou kromě jiného nese i otázku, kam s materiálem, který při výrobě vzniká jako odpad. Řešením problému může být přeměna tohoto odpadu ve vstupní materiál pro další výrobu. V dnešní době se klade velký důraz na odpadové hospodářství a využívání obnovitelných zdrojů, a tak se zdánlivě odpadní surovina jako je dřevní štěpka stává žádaným produktem. Po dalším zpracování se může využít na výrobu obalových materiálů, aglomerovaných materiálů a spoustu dalších produktů. Vzhledem k rozmanitosti dalšího zpracování jsou na štěpku kladeny rozličné kvalitativní nároky. Je tedy nutné přizpůsobit kvalitu vyráběné štěpky jejím odběratelům a tím plně využít prodejní možnosti této zdánlivé odpadní suroviny. Na pile Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. vzniká při výrobě řeziva dřevní štěpoka jako odpadní surovina, proto se jejímu využití nepřikládala dostatečná důležitost. Hlavními odběrateli dřevní štěpky jsou Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. a Biocel Paskov a.s., přičemž každý má jiné nároky na kvalitu dřevní štěpky. Přizpůsobení zpracování dřevní štěpky a zlepšení její kvality tak, aby vyhovovala jednotlivým odběratelům, může vést k zajímavému finančnímu zhodnocení této zdánlivě odpadní suroviny.

2. Cíl práce Cílem mé diplomové práce je zhodnocení kvality pilařské štěpky vyráběné ve firmě Stora Enso Timber Ždírec s.r.o., a to dle SCAN norem a dle kritérií jejích odběratelů - Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. a Biocel Paskov a.s.. Dále pak navržení opatření vedoucích ke zvýšení jakosti pilařské štěpky u výrobce za účelem dosažení vyšších zisků při jejím prodeji uvedeným odběratelům.

3. Pila Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. Obrázek č. 1 - Letecký pohled na pilu. Zdroj: Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. 2008 Firma Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. je členem nadnárodní společnosti Stora Enso, která se zabývá zpracováním dřeva, výrobou papíru a obalových materiálů. Zpracováním dřeva se zabývá společnost Stora Enso Timber. Je to jedna ze tří největších dřevozpracujících společností ve světě. Její výrobní kapacita za rok 2007 byla 14 456 670 m 3 zpracovávané kulatiny, z toho v České republice bylo zpracováno 758 xc848 m 3 ve Stora Enso Timber Planá s.r.o. a 1 093 742 m 3 ve Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. Roční produkce řeziva ve Stora Enso Timber činí 7 281 987 m 3 z toho 404 509 m 3 ve Stora Enso Timber Planá s.r.o. a 618 988 m 3 ve Stora Enso Timber Ždírec s.r.o.

3.1. Historie pily Obrázek č. 2 Pamětní kámen. Zdroj: Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. 2008 1872 - Parní pila ve Ždírci 1948 - Znárodnění společnosti a začlenění do Východočeských dřevařských závodů 1979 - Požár pily 1989 Instalace nové technologie KOCKUMS CANCAR do pily (prvním strojem byly sekačky spojené 4 pásovými pilami a druhým strojem byly sekačky spojené s rozmítací pilou ) 1995 Pila se stává majetkem firmy Holzindustrie Schweighofer 1996 - Modernizace pily 2000 Pila v plném vlastnictví firmy Stora Enso 2005 - Nová pořezová linka

3.2 Základní údaje Firma Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. (dále pila Ždírec ) zaměstnává 304 zaměstnance. Pila Ždírec ročně zpracovává 1 093 742 m 3 smrkové kulatiny, z které vyrobí 618 988 m 3 řeziva, z toho 382 000 m 3 řeziva vysouší a 27 000 m 3 řeziva hobluje. Ročně zde vzniká 1 128 952 prm štěpěk a 517 358 prm pilin. Roční obrat činí 107 000 000. Exportuje se 49% vyrobeného řeziva. Firma se rozkládá na ploše 19 ha. Obrázek č. 3 Objem zpracovávané kulatina na pile Ždírec. Zdroj: Stora Enso Timber Ždírec s.r.o. 2008 3.2.1. Zásobování Z 1 075 296 m 3 zpracovávané suroviny pochází 97,5% z České republiky, 1,4% z Německa a 1% ze Stora Enso Timber Planá s.r.o.. Pila Ždírec zpracovává z 96% smrkovou a ze 4% borovicovou kulatinu. Z toho je 76% výřezů a 2% dlouhé kulatiny. Kamionovou dopravou je přiváženo 76% kulatiny

a zbylých 24% obstarává vlaková doprava. Denní dodávka kulatiny je přibližně 3 800 m 3. 3.2.2. Třídění a skladování Třídí se výřezy o průměru 10-59 cm, Výřezy o průměru 14 až 48 cm jsou určeny ke zpracování na vlastní pile a výřezy mimo toto rozmezí jsou předány ke zpracování do jiných podniků. Zpracovávané délky výřezů jsou od 3 do 6 m. Výřezy jsou odkorněny odkorňovačem Nicholson A8 s maximální rychlostí 120 m/min. Výřezy procházejí 2D a 3D měřením Sprecher a pomocí třídícího dopravníku značky Kogler s rychlostí 110m/min jsou výřezy podle průměrů roztříděny do 52 boxů. Obrázek č. 4 Sklad kulatiny s třídícím dopravníkem. Zdroj: Stora Enso Timber Ždírec 2004 Kapacita skladu je až 45 000 m 3. Obsluhu skladu zabezpečují dopravní prostředky značky Volvo 180 Highlift 5 ks, Volno 180 lžíce, Volvo 90 a Liebherr 924 2 ks.

Obrázek č. 5 Manipulační technika. Zdroj: Stora Enso Timber Ždírec 2008 3.2.3. Pořezová linka Linka zpracovává výřezy v průměrech od 14 do 48 cm a v délkách od 3 do 6 m. Rychlost posuvu je plynule regulovatelná frekvenčním měničem od 40 do 120 m/min a je závislá na čepovém průměru. Díky přesnému měření a snadné přizpůsobivosti výrobní linky jednotlivým parametrům výřezů činí výtěž ze zpracovávaných výřezů přibližně 42% středového řeziva, 17% bočního řeziva, 29% štěpek a 12% pilin. 3.2.4. Sušení řeziva Řezivo se vysouší v komorových sušárnách o rozměrech 28 x 300 m 3 a o rozměrech 4 x 180 m 3. Kapacita těchto sušáren je 9 120 m 3 na jeden proces vysoušení. Při vysoušení lze docílit konečné vlhkosti 8 18%. 3.2.5. Hoblování Zpracovává se vysušený materiál rychlostí 120 m/min s možností výroby jednoduchých profilů. Maximální průřezové rozměry hoblovaného materiálu jsou 100 x 220 mm. Roční kapacita činí 27 000 m 3.

3.2.6. Expedice Expedice je z 73% zajišťována vlakovou dopravou a z 27% dopravou kamionovou. Z celkového množství výroby je 40% dodáváno na český trh.

4. Metodika práce Základní metodikou je měření kvality štěpky podle SCAN norem vytvořených skandinávskou zkušební komisí pro celulózu, papír a lepenku, které jsou v České republice obecně uznávané pro měření kvality štěpky. Měření kvality bylo omezeno jen na měření kvality s ohledem na velikost štěpek, které popisuje norma SCAN-CM 40:94 Třídění podle velikosti. SCAN normy popisují dále měření obsahu kůry norma SCAN-CM 42:95 Obsah kůry a měření obsahu sušiny norma SCAN-CM 39:94 Obsah sušiny. Obsah kůry se zjišťuje s ohledem na kvalitu budoucího výrobku. Obsah sušiny se měří pro zjištění hmotnosti sušiny ve sledovaném objemu a pro výpočet obsahu kůry. Měření obsahu kůry a obsahu sušiny nebylo předmětem této diplomové práce. Níže popsané postupy pro měření obsahu kůry a obsahu sušiny jsou uvedeny z důvodu odkazování se na tyto normy v dalším textu. Dalším krokem je zhodnocení vlivů na kvalitu štěpky jejich popis a možná optimalizace a na závěr reálný návrh řešení. 4.1. Měření podle velikosti Norma SCAN-CM 40:94 definuje následující termíny: Třídění dle velikosti (Size distribution) Objem štěpek v různých skupinách podle velikosti a tvaru. Separace dle velikosti (Size clasification) Postup separace vzorku dřevěných štěpek do frakcí podle velikosti nebo tvaru pomocí řady sít.

Třídič štěpek ( Chip classifier) Zařízení pro stanovení velikosti štěpek. Obrázek č. 6 Třídič štěpek. Zdroj: Vlastní fotografie 2008

Štěpky nadměrné velikosti (Over size chips) Štěpky neprošlé prvním sítem třídiče, pokud se třídění štěpek provádí způsobem specifikovaným v této normě. Obrázek č. 7 Štěpky nadměrné velikosti. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Štěpky nadměrné tloušťky (Overthick chips) Štěpky prošlé prvním sítem třídiče, ale zadržené na druhém sítě, pokud se třídění štěpek provádí způsobem specifikovaným v této normě.

Obrázek č. 8 Štěpky nadměrné tloušťky. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Akceptované štěpky ( Akcept chips) Štěpky prošlé dvěma horními síty třídiče, ale zadržené na třetím sítě, pokud se třídění štěpek provádí způsobem specifikovaným v této normě. Obrázek č. 9 Akceptované štěpky. Zdroj: Vlastní fotografie 2008

Obrázek č. 10 Akceptované štěpky ze separačního síta. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Sirkové štěpky ( Pin chips) Štěpky prošlé třemi horními síty třídiče, ale zadržené na čtvrtém sítě, pokud se třídění štěpek provádí způsobem specifikovaným v této normě. Obrázek č. 11 Sirkové štěpky. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Jemný podíl ( Fines) Částečky prošlé všemi čtyřmi síty třídiče, pokud se třídění štěpek provádí způsobem specifikovaným v této normě.

Obrázek č. 12 Jemný podíl. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Dle překladu SCAN-CM 40:94, 1994

4.1.2. Zkušební třídič štěpek Třídič štěpek má 4 třídící síta a jeden podsítový plech na jemný podíl. Obrázek č. 13 Schéma zkušebního třídiče štěpek. Vnitřní dno každého třídícího síta tvoří plocha o velikosti 650 x 400 mm. Podsítový plech na jemný podíl má stejné rozměry jako třídící síta. Tato čtyři síta jsou i s podsítovým plechem umístěna do rámu, který je v době zkoušky udržuje ve vratném pohybu. První síto je s děrováním o průměru (45,0 ± 0,1) mm. Otvory jsou rozmístěny v trojúhelníkovém sponu a vzdálenost mezi otvory je 60 mm. Všechny otvory musí být kruhového tvaru. Na tomto sítě se zachytí štěpky nadměrné velikosti.

Obrázek č. 14 Rozložení otvorů na prvním sítě. Obrázek č. 15 První síto třídiče. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Druhé síto (viz obrázek č. 16) tvoří souběžné kulaté tyče o průměru 5 mm. Vzdálenost mezi jednotlivými tyčemi nepřesahuje 8 mm. Každá druhá tyč je v nižší úrovní než ostatní tyče a to o 6,25 mm (měřeno v osové vzdálenosti tyčí). Na tomto sítě se zachytí štěpky nadměrné tloušťky. Obrázek č. 16 Vzájemná poloha tyčí u druhého síta.

Obrázek č. 17 Druhé síto třídiče. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Třetí síto je obdobné jako první síto, průměr otvorů (7,0 ± 0,1) mm, vzdálenost mezi středy sousedících otvorů je (8,5 ± 0,3) mm. Na tomto sítě se zachytí štěpky akceptované. Obrázek č. 18 Třetí síto třídiče. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Čtvrté síto je také obdobné jako první síto, průměr otvorů (3,0 ± 0,1) mm, vzdálenost mezi středy sousedících otvorů (8,0 ± 0,3) mm. Na tomto sítě se zachytí sirkové štěpky.

Obrázek č. 19 Čtvrté síto třídiče. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Na podsítovém plechu se zachytí jemný podíl vzorku. Obrázek č. 20 Podsítový plech třídiče. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Dodatečná informace: Pro získání přesnější informace o štěpkách v akceptované frakci může být mezi druhé a třetí třídící síto umístěno separační třídící síto. Separační síto je podobné jako první síto, ale průměr otvorů je (13,0±0,1) mm. Vzdálenost mezi středy sousedících otvorů je (18,0±0,5) mm. Na tomto sítě se zachytí akceptované štěpky ze separačního síta. Použití separačního síta způsobí malé, ale významné změny v úrovni výsledků: Součet těchto dvou akceptovaných frakcí je poněkud vyšší než akceptovaná frakce, získaná standardním postupem a množství sirkových štěpek je poněkud menší. Použití

separačního síta není v souladu s normou SCAN-CM 40:94. Při podávání zprávy o výsledcích se musí výslovně uvést použití separačního síta. 4.1.3. Postup měření Obrázek č. 21 Separační síto třídiče. Zdroj: Vlastní fotografie 2008 Zkušební vzorek štěpek 8-10 litrů se rozprostře na horní síto třídiče. Síta se udržují ve vratném pohybu po dobu 10 min. Po uplynutí stanovené doby se třídič zastaví, síta se rozeberou a pět získaných frakcí se zváží s přesností na 0,1g. 4.1.4. Výpočet Vypočtěte se celková hmotnost všech pěti frakcí a hmotnost každé frakce se přepočte jako procentní podíl z celku s přesností na jedno desetinné místo. 4.2. Měření obsahu kůry Norma SCAN-CM 42:95 definuje následující termíny: Kůra - vnější, izolující a ochranné vrstvy, patrné na dřevě, na kořenech, kmenech a větvích stromů. Kůra může mít tmavou barvu (vnější kůra) nebo téměř bílou (vnitřní vrstva).

Obsah kůry - Poměr absolutně suché hmoty kůry k absolutně suché hmotě vzorku štěpek s kůrou. Dle překladu SCAN-CM 42:95, 1995 4.2.1. Postup měření Zkušební vzorek 8 až 10 litrů se vytřídí způsobem popsaným v normě SCAN-CM 40:94. Ze vzorku štěpek se oddělí frakce jemného podílu a ostatní čtyři frakce se použijí pro stanovení obsahu kůry. Štěpky se rozprostřou v tenké vrstvě a jsou vybrány všechny částice kůry, včetně částic lýka. Pomocí ostrého nože se oddělí kůra, nacházející se ještě na štěpkách. Částice kůry se zváží a vysoušejí při teplotě (103±2) C po dobu nejméně 16 hodin a nejvíce 24 hodin. Po vyjmutí z pece se kůra ihned zváží. Štěpky bez kůry se zváží a stanoví se obsah jejich sušiny dle SCAN-CM 39:94. Poznámka: Skutečnost, že jemný podíl při této zkoušce není brán v úvahu, může způsobit chybu ve výsledku, pokud se obsah kůry v jemném podílu liší od celkového obsahu kůry. Pro účely normy SCAN-CM 42:95 se tato chyba neberte v úvahu. 4.2.2.Výpočet Obsah kůry se spočítá podle vzorce: x 100a a + 0,01c b =, kde: x a b c = obsah kůry vzorku v procentech, = hmotnost sušené kůry v gramech, = hmotnost štěpek bez kůry v gramech, = obsah sušiny štěpek bez kůry v procentech.

4.3. Měření obsahu sušiny Norma SCAN-CM 39:94 definuje následující termín: Obsah sušiny (Dry matter kontent) - poměr hmotnosti zkušebního vzorku po usušení při teplotě (103±2) C k jeho hmotnosti v době rozboru vzorku. Dle překladu SCAN-CM 39:94, 1994 4.3.1. Postup měření Odebraný vzorek štěpek pro stanovení sušiny o hmotnosti přibližně 200 g se musí uchovávat v plastikovém sáčku, dokud nedojde k zahájení měření. Stanovení sušiny se provádí na dvou vzorcích. Zkušební vzorek se po zvážení vysouší při teplotě (103±2) C po dobu nejméně 16 a nejvíce 24 hodin. Po vyjmutí ze sušící pece se vzorek okamžitě zváží a jeho váha se zaznamená. Vzorek se opět vloží do sušící pece a ponechá se tam nejméně 2 hodiny. Poté se zváží a jeho váha by měla odpovídat předchozímu vážení s odchylkou do 0,5 g. Pokud se nedocílí této shody, opakujte se 2 hodinové sušení, dokud se shody nedocílí, a poslední získaná hodnota se použije pro výpočet. 4.3.2.Výpočet Obsah sušiny se vypočítá podle: x 100 b a =, kde: x = obsah sušiny vzorku vyjádřený v procentech, a = hmotnost vzorku před sušením v gramech, b = hmotnost vzorku po sušení v gramech. - výsledkem je aritmetický průměr obou vypočtených hodnot.

5. Definice pojmů Štěpka Části dřeva, popř. s přimíšením ostatních komponentů biomasy stromů (kůry a asimilačních orgánů), které byly vyrobeny sekačkami. Štěpkování Beztřískové dělení dřeva řezným účinkem nožů napříč vláken a zároveň na potřebnou tloušťku podél vláken. Rozdělení štěpky podle složení: - zelená - obsahuje všechny komponenty biomasy (dřevo, kůra, asimilační orgány) - hnědá - neobsahuje asimilační orgány - bílá - obsahuje pouze dřevo, popř. nepatrnou příměs kůry - energetická - nevyhovuje svou kvalitou průmyslovému využití a může být použita k výrobě tepelné energie Poznámka: Při pilařské výrobě vzniká štěpka bílá (pilařská). Rozdělení štěpky podle dřeviny: - jehličnatá - listnatá Rozměry štěpky - délka ve směru vláken 5 až 50 mm - tloušťka 5 až 15 mm - šířka 5 až 30 mm

6. Výroba štěpky Štěpka se vyrábí z materiálu, který svými rozměry nebo jakostí neodpovídá požadavkům kladeným na materiál pro výrobu řeziva, dýh a jiných cennějších produktů. Výroba štěpky se dá rozdělit na dva základní způsoby. Při prvním způsobu je štěpka hlavním cílem výroby a je na její výrobu zpracován veškerý vstupní materiál. Při druhém způsobu je na štěpku přeměněna pouze část vstupního materiálu a to ta, která neumožňuje výrobu hlavního produktu. Přeměna na štěpku se provádí buď posekáním kusového odpadu z hlavní výroby samostatnými sekačkami nebo odsekáním téže části materiálu přímo při hlavní výrobě bez vzniku kusového odpadu pomocí prismovacích sekaček. Na pile Ždírec se vyrábí řezivo na agregátní lince LINCK od roku 2005 6.1. Agregátní linky Umožňují výrobu deskového řeziva při zachování výhod prismovacích sekaček. Lze zpracovávat slabé i středně velké průměry výřezů. Výhodou agregátních linek je vysoká produktivita práce s možností plynulé změny výrobního sortimentu. Nevýhodou jsou vysoké pořizovací náklady, proto se agregátní linky uplatňují jen v provozech s velkou výrobní kapacitou. Při zpracování výřezů pomocí jakéhokoli druhu agregátu mohou vznikat větší kousky dřeva, které jsou odloučeny sítovým třídičem, a proto je nutné zařadit do linky samostatnou sekačku pro jejich následné rozštěpkování. Prismovací sekačka a kotoučová pila Kotoučová pila má srovnatelný výkon s prismovací sekačkou, proto je tato kombinace velice výhodná. Omezenou výšku řezu kotoučových pil můžeme částečně eliminovat použitím dvouhřídelové kotoučové pily. Výhodou je velká posuvná rychlost, prakticky neomezený počet řezů, velká jakost obrobené plochy a jednoduchá a rychlá příprava nástrojů.

Nevýhodou je silná řezná spára a omezená výška řezu. Prismovací sekačka a pásová pila Používá se prismovací sekačka s 2, 3, nebo 4-listou pásovou pilou. Tato kombinace je vhodná jako první agregát v lince, kde nejsou nutné více jak 4 řezy, a vysoká řezná výška je zde výhodou. Výhodou je vysoká řezná výška a tenká řezná spára. Nevýhodou je nižší jakost opracovaného povrchu zapříčiněná vlněním pásů, dále omezený počet řezů tj. nejvíce 4 na jednom stroji a dále potřeba velmi pečlivé přípravy pilových pásů. Prismovací sekačka a rámová pila Jde o zřídka používanou sestavu, neboť prismovací sekačka je schopna mnohem větších výkonů než rámová pila. Při použití rámové pily je vhodnější zařadit do provozu prismovací sekačku jako samostatnou linku, která nebude závislá na výkonu pily. Výhodou je velká řezná výška, neomezený počet řezů a přesnost rozměrů řeziva. Nevýhodou je omezený výkon rámové pily. Profilovací agregáty Mohou vzniknout ze všech předchozích druhů agregátů včleněním soustavy fréz, které předem odstraňují oblinky z následně odřezávaného bočního řeziva. Vytvářejí (profilují) tak stupňovitou prismu. Je možné vyrobit jeden nebo dva páry omítaného bočního řeziva. Pro výrobu jednoho páru bočního řeziva je na každé straně výřezu umístěn jeden pár profilovacích fréz, pro výrobu dvou párů omítaného řeziva jsou na každé straně umístěny dva páry profilovacích fréz. Každý pár profilovacích fréz je nastavitelný ve vodorovném směru, tak je možné měnit tloušťku řeziva. Každá samostatná fréza je nastavitelná ve svislém směru, tak lze ovlivnit šířku bočního řeziva. Pokud je před linkou umístěno elektronické měření výřezů, lze měnit šířku i polohu

bočního řeziva ve svislém směru tak, nejvýhodnější. jak je to pro jednotlivý výřez Obrázek č. 22 Stupňovitá prisma s dvěma páry bočního řeziva. 6.2. Popis výrobní linky LINCK na pile ve Ždírci Výřezy naložené na řetězový dopravník jsou přeměřeny, zda odpovídají požadovanému tvaru a rozměrům, podle výsledku měření jsou orientovány a je rozhodnuta zda je nutná redukce kořenových náběhů. Výřezy s kořenovými náběhy jsou přesunuty k reduktoru, na kterém při redukci kořenových náběhů vzniká štěpka nedefinovatelné kvality, která se prodává na energetické účely. Výřezy bez kořenových náběhů pokračují dále na dávkovací kaskádu. Dále jsou výřezy zařazeny na řetězový dopravník s unášeči, po kterém postupují do pilnice. V pilnici je každý výřez změřen měřícím systémem 3D (1) (odkazy odpovídají číslům pozic na obrázku č.23). Na základě měření je rozhodnuto, jak výřez natočit a vystředit tak, aby došlo k co největší výtěži středového řeziva. Výřez je natočen automaticky ve středícím zařízení. Ze středícího zařízení pokračuje výřez po lince k štěpkovacím hlavám ZD1 (2), kde je opracován na prismu. Po opracování je prisma otáčecím zařízením (3) otočena o 90 tak, aby ležela opracovanou plochou na válečkovém dopravníku. Po válečkovém dopravníků pokračuje výřez přes středící zařízení do druhých štěpkovacích hlav ZD2 (4). Vznikne čtyřstranná prisma, která je přeměřena měřícím systémem 3D

(5). Na základě měření je do opracovaných ploch vloženo zoptimalizované boční řezivo dle programu, který vytvoří pořezové schéma. Dále prisma pokračuje po válečkovém dopravníku do středícího zařízení, které prismu vystředí pro vstup do prvních fréz F1, F2 (6,7). Pomocí prvních fréz je od prismy odděleno první boční řezivo tak, že frézy nejdříve do prismy vyfrézují profil, ze kterého následně pila (8) odřízne boční řezivo. Podle tloušťky, popřípadě počtu kusů bočního řeziva se rozhodne, které frézy jsou zrovna použity. Z fréz pokračuje řezivo s hranolem na dopravník (9), který zajišťuje správné odpadnutí bočního řeziva tak, že boční řezivo je přidrženo válečky na hranolu, a teprve když je řezivo s hranolem mimo frézy, se otevřou přidržovací válečky, a tím je zajištěno optimální odloučení řeziva. Po odloučení bočního řeziva je vzniklý hranol otáčecím zařízením (10) otočen o 90 k následnému vystředění do druhých fréz F3, F4 (11,12), kde je vyfrézován profil bočních prken. K odříznutí bočních prken a k opracování prismy na středové řezivo dochází ve vícelisté dvouhřídelové rozmítací kotoučové pile (13). Po opracování pokračuje řezivo na dopravník (14), který zajišťuje správné odpadnutí bočního řeziva tak, že boční řezivo je přidrženo válečky na hranolu a teprve když řezivo opustí pracovní prostor pily, se otevřou přidržovací válečky, a tím je zajištěno optimální odloučení bočního řeziva. Středové řezivo pokračuje po válečkovém dopravníku do adjustace. Boční řezivo je dopraveno do adjustace řeziva ke třídění pásovými dopravníky podél linky LINCK. V adjustaci vzniká při zkracování čelních konců řeziva kusový odpad. Také se zde kontroluje kvalita řeziva a neodpovídající kusy jsou vyřazeny a spolu s kusovým odpadem jsou po vibračním dopravníku dopraveny k štěpkovači značky Vecoplan, z kterého štěpka postupuje hrabicovým dopravníkem na třídící místo. Na následující straně: Obrázek č. 23 Schéma agregátní linky LINK. Zdroj: Stora Enso Timber Ždírec 2006

7. Třídění štěpky Třídění štěpky se provádí za účelem odloučení nadměrných kousků a pilin, které mohou při výrobě vznikat. Přítomnost nadměrných kousků i pilin je nežádoucí pro další zpracování štěpky. 7.1. Druhy třídičů 7.1.1. Pevný vibrační třídič Pevný vibrační třídič je umístěn na betonové základové desce, která pohlcuje vibrace. Vibrační třídič má nejméně dvě síta a spodní plné dno. Na prvním sítě se zachytí nadměrné kousky, které se mohou znovu přeštěpkovat. Na druhém sítě se zachytí štěpka požadovaných rozměrů a na dně se zachytí piliny a prach. Použitím více sít lze zajistit lepší vytřídění. Obrázek č. 24 Pevný vibrační třídič. Foto: Ing. Radek Pecka 2006

7.1.2. Závěsný vibrační třídič Závěsný vibrační třídič pracuje na stejném principu jako pevný vibrační třídič, ale je zavěšen na lanech ukotvených ve stropní konstrukci výrobní haly, čímž se snižují vibrace a hlučnost. Obrázek č. 25 Schéma závěsného vibračního třídiče. 7.2. Třídění štěpky na pile ve Ždírci Štěpky a piliny, které vznikají v místech 2,4,6,7,8,11,12 a 13 a ze štěpkovače Vecoplan z adjustace jsou dopraveny hrabicovými dopravníky na třídící místo, které je umístěno v pilnici vedle výrobní linky LINCK. Do třídícího místa je dopravena i štěpka, která vzniká přeštěpkováním (viz níže) vytříděných nadměrných kousků štěpkovačem značky Klöckner. Třídící místo je sestaveno ze tří pevných vibračních síťových třídičů značky Nicholson. Na první třídič vstupují štěpky ze štěpkovače Vecoplan a Klöckner a polovina štěpek a pilin vznikajících při výrobě řeziva. Třídič je sestaven ze dvou sít a spodního plného dna. Na horním sítě se odlučují nadměrně velké kousky, které jsou určeny k přeštěpkování. Na dalším sítě se odlučuje štěpka, která je dopravena na skládku štěpek. Na plném dně se zachycují piliny, které jsou dopraveny na skládku pilin. Na druhý třídič vstupuje druhá polovina štěpek a pilin vznikajících při výrobě řeziva. I druhý třídič je sestaven ze dvou sít a spodního plného dna. Na

horním sítě se odlučují nadměrně velké kousky, které jsou určeny k přeštěpkování. Na následujícím sítě se odlučuje štěpka, která postupuje na skládku štěpek. Vzniklá jemná frakce zachycená na dně postupuje na třetí sítový třídič. Třetí třídič má jenom jedno síto a spodní plný plech. Přetřiďuje pouze jemnou frakci z druhého třídiče. Na sítě se odlučuje štěpka a na dně se zachytí piliny.

8. Skladování štěpky na pile Ždirec Při skladování štěpky se musí zabránit znehodnocení dlouhodobým skladováním a přimícháním minerálních nečistot. Podle typu výroby se používají různé druhy uskladnění. Pro velké objemy výroby se používají skládky. Skládky jsou ohrazené nejméně ze tří stran a v případě potřeby mohou být i zastřešené. Skládka je plněna hrabicovými dopravníky a k jejímu vyprazdňování se používají čelní nakladače. Na pile Ždírec je zastřešená skládka se zpevněnou podlahou pro lepší údržbu a pohyb obsluhovacích strojů. Pro nedostatek kapacity je štěpka skladována také na venkovní zpevněné ploše. Plnění skádky zajišťuje hrabicový dopravník. Nakládka štěpky probíhá pomocí čelního nakladače Volvo 180 přímo uvnitř skladovacího prostoru.

9. Kvalita štěpky na pile Ždírec Kvalitu štěpky je třeba ověřovat z důvodu dodavatelsko-odběratelských vztahů. Na základě měření bylo zjištěno procentuální zastoupení jednotlivých frakcí štěpky dle normy SCAN-CM 40:94 Třídění podle velikosti. Při měření je použito separační třídící síto, které je umístněno mezi druhé a třetí třídící síto. Použití separačního síta je sice v rozporu s výše uvedenou normou, ale je použito na základě dohody s odběratelem. Na separačním sítě se zachytí frakce štěpek dále nazývaná štěpky akceptované ze separačního síta. Na základě provedených měření bylo zjištěno procentuální zastoupení jednotlivých frakcí štěpky v každém zkušebním vzorku. Výsledky měření za rok 2005, 2006 a 2007 jsou znázorněny na obrázcích č. 26, 27, 28. Na ose x jsou jednotlivé vzorky a na ose y jsou hodnoty v procentech. V grafech jsou pak vyneseny hodnoty procentuálního zastoupení jednotlivých frakcí štěpky v každém zkušebním vzorku. Hodnoty jednotlivé konkrétní frakce u všech zkušebních vzorků jsou znázorněny spojitým grafem různé barvy (viz legenda). Jednotlivý spojitý graf znázorňuje v jakém rozmezí procent se daná frakce pohybuje. Na obrázku č. 26 je znázorněné procentuální zastoupení jednotlivých frakcí v roce 2005. Z grafu je patrné, že štěpky nadměrné velikosti jsou ve vzorcích obsaženy do 3% přičemž průměrná hodnota je 0,12% a nad 1% je pouze 6 vzorků. Štěpky nadměrné tloušťky jsou v rozmezí od 0,5% do 30%, průměrná hodnota je 5,4 %. Štěpky akceptované ze separačního síta jsou v rozmezí od 9% do 82% průměrná hodnota je 61,5%. Štěpky akceptované jsou v rozmezí od 3% do 61% průměrná hodnota je 26%. Štěpky sirkové jsou v rozmezí od 1% do 13% průměrná hodnota je 6%. Jemný podíl je ve vzorcích obsažen do 14% průměrná hodnota je 1,3% a nad 2% je 13 vzorků. Na obrázku č. 27 je znázorněné procentuální zastoupení jednotlivých frakcí v roce 2006. Z grafu je patrné, že štěpky nadměrné velikosti jsou ve vzorcích obsaženy do 2% přičemž průměrná hodnota je 0,05% a nad 1% jsou pouze 2 vzorky. Štěpky nadměrné tloušťky jsou v rozmezí od 0,8 do 16%, průměrná hodnota je 4,3 %. Štěpky akceptované ze separačního síta jsou v rozmezí od 38% do 81% průměrná hodnota je 61%. Štěpky akceptované jsou

v rozmezí od 11% do 40% průměrná hodnota je 27%. Štěpky sirkové jsou v rozmezí od 2% do 15% průměrná hodnota je 6%. Jemný podíl je ve vzorcích obsažen do 9% průměrná hodnota je 1,25%. Na obrázku č. 28 je znázorněné procentuální zastoupení jednotlivých frakcí v roce 2007. Z grafu je patrné, že štěpky nadměrné velikosti jsou ve vzorcích obsaženy do 2,5% přičemž průměrná hodnota je 0,05% a nad 1% je pouze 1 vzorek. Štěpky nadměrné tloušťky jsou v rozmezí od 1% do 25%, průměrná hodnota je 5,6 %. Štěpky akceptované ze separačního síta jsou v rozmezí od 43% do 77% průměrná hodnota je 61%. Štěpky akceptované jsou v rozmezí od 11% do 38% průměrná hodnota je 26%. Štěpky sirkové jsou ve vzorcích obsaženy do 14% průměrná hodnota je 6%. Jemný podíl je ve vzorcích obsažen do 5% průměrná hodnota je 0,2%. Obsah kůry nebyl zjišťován. Na základě vizuální kontroly bylo usouzeno, že obsah kůry vykazuje hodnoty do 1 % hmotnosti. K tomu přispívá především fakt, že se na pile ve Ždírci zpracovává odkorněná kulatina do běla. Tabulka obsahující výsledky měření a vyhodnocení všech vzorků je uvedena v příloze č. 1.

Obrázek č. 26 Graf - Procentuální zastoupení jednotlivých frakcí v roce 2005.

Obrázek č. 27 Graf - Procentuální zastoupení jednotlivých frakcí v roce 2006. 43

Obrázek č. 28 Graf - Procentuální zastoupení jednotlivých frakcí v roce 2007. 44

10. Způsoby hodnocení kvality štěpek podle jednotlivých požadavků jejich zpracovatelů Nejvýznamnějšími odběrateli štěpky je Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. a Biocel Paskov a.s. Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. vyrábí a prodává buničinu, pytlový a balicí papír. Biocel Paskov a.s. vyrábí buničinu pro papírenský průmysl. 10.1. Způsob hodnocení kvality podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. Bezprostředně před nebo po zjištění váhy dodávky se provádí odběr zkušebních vzorků. Odběr se provede z každé dodávky z 8 odběrových míst 25 cm pod povrchem. Tyto jednotlivé vzorky se sloučí do směsného vzorku. Směsný vzorek z jedné dodávky se ihned zajistí ve vhodném transportním obalu proti vysýchání, případně proti přístupu vlhkosti a nečistot, a označí se. Pomocí kvalitativních znaků se vyhodnotí, zda se jedná o kvalitu 1, nebo o kvalitu 2. Stanovení obsahu kůry se provádí dle SCAN-CM 42:95. Povolené množství kůry pro kvalitu 1 je u smrkových a jedlových štěpek do 1% hmotnostního a u borových a modřínových štěpek do 3% hmotnostních. Za každou 0,1% kůry nad limity pro kvalitu 1 se přeřadí 0,1% z celkem zjištěného množství štěpky v jedné dodávce do kvality 2. Stanovení jednotlivých frakcí se provádí dle SCAN CM 40:94. Minimální podíl součtu frakcí pro kvalitu 1 na 2. a 3. sítě je 80% hmotnostních a maximální podíl součtu drobné frakce na 4. a 5. sítě je 10% hmotnostních. Z celkově zjištěného množství štěpky v dodávce se odečte to množství, které nevyhoví limitům na frakce pro kvalitu 1 tak, že za každou 0,1% mimo limit se převede 0,1% z celkem zjištěného množství štěpky v jedné dodávce do kvality 2. Celá dodávka je odmítnuta nebo převzata za kvalitu 2 v případě, že dodávka štěpků obsahuje více jak 5% hmotnostních kůry, nebo v případě, že dodávka štěpků vykazuje obsah zuhelnatělého, nebo jen ohořelého dříví, uhlí,

plastů, písku, magnetických nebo nemagnetických kovů, nebo bude dodávka obsahovat více jak 5% hmotnostních frakce na pátém sítě. Obsah sušiny se určí podle SCAN-CM 39:94. Z obsahu sušiny se zjistí ATRO-váha dodávky tak, že obsah sušiny vynásobíme hmotností dodávky. Pro určení ceny za dodávku se zjistí cena části dodávky v kvalitě 1 a cena části dodávky v kvalitě 2, které se pak sečtou. Cena části dodávky v kvalitě 1 = hmotnost sušiny štěpek odpovídající kvalitě 1 x cena za kvalitu 1 Cena části dodávky v kvalitě 2 = hmotnost sušiny štěpek odpovídající kvalitě 2 x cena za kvalitu 2 Poznámka: Pro zjištění kvality by se měla sčítat 2. a 3. frakce. Ale protože bylo při měření kvality použito separační síto, je následně uváděn součet 2., 3. a 4. frakce a obdobně místo součtu 4. a 5. frakce se sčítá 5. a 6.. Tímto postupem vznikne chyba, která se v tomto případě zanedbává. 10.1.1. Vyhodnocení kvality štěpky na pile ve Ždírci podle hodnocení kvality odběratelem Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. Na obrázku č. 29 je zobrazena kvalita měřené štěpky podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. v roce 2005. Z grafu je patrné, že výše uvedeným limitním hodnotám pro součet 2., 3. a 4. frakce neodpovídá pouze 1 vzorek. A výše uvedeným limitním hodnotám pro součet 5. a 6. frakce neodpovídá 52 vzorků, což je 11,21 % vzorků z roku 2005. Na obrázku č. 30 je zobrazena kvalita měřené štěpky podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. v roce 2006. Z grafu je patrné, že výše uvedeným limitním hodnotám pro součet 2., 3. a 4. frakce neodpovídájí pouze 2 vzorky. A výše uvedeným limitním hodnotám pro součet 5. a 6. frakce neodpovídá 70 vzorků, což je 17,03 % vzorků z roku 2006. 46

Na obrázku č. 31 je zobrazena kvalita měřené štěpky podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. v roce 2007. Z grafu je patrné, že výše uvedeným limitním hodnotám pro součet 2., 3. a 4. frakce neodpovídá žádný vzorek. A výše uvedeným limitním hodnotám pro součet 5. a 6. frakce neodpovídá 76 vzorků, což je 11,88 % vzorků z roku 2007. 47

Obrázek č. 29 Graf - Kvalita měřené štěpky podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. v roce 2005

Obrázek č. 30 Graf - Kvalita měřené štěpky podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. v roce 2006 49

Obrázek č. 31 Graf - Kvalita měřené štěpky podle Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. v roce 2007 50

10.2. Způsob hodnocení kvality podle Biocel Paskov a.s. Při přejímce se nejdříve zjistí hmotnost dodávky a ještě před vyložením se odeberou vzorky k určení kvality, ze kterých se část použije pro stanovení sušiny. Pro stanovení kvality štěpek se odebírá vzorek o celkové hmotnosti cca 2 kg ze šesti namátkově zvolených míst. U těchto vzorků se zjišťuje obsah sušiny, kůry a procentuální stanovení jednotlivých frakcí. Stanovení jednotlivých frakcí se provádí dle SCAN CM 40:94 a mezi 2. a 3. síto je vloženo separační síto. Jednotlivé frakce jsou označeny písmeny: A B C c D E Štěpky nadměrné velikosti Štěpky o nadměrné tloušťce Akceptované štěpky ze separačního síta Akceptované štěpky Sirkové štěpky Jemný podíl Kvalita dodávky je určena kumulovaným procentem, které se vypočte jako součet součinů procentuálního podílu jednotlivé frakce a příslušného koeficientu. Koeficienty pro jednotlivé frakce: A = 0,2 B = 0,75 C = 1,3 c = 0,7 D = 0,2 E = 0,0 Stanovení obsahu kůry se provádí dle SCAN-CM 42:95. Při měření obsahu kůry se kůra lpící na štěpkách oddělí nožem od dřevní hmoty. Lýko s kůrou a samostatné lýko se zahrnuje do kůry, lýko se dřevem se zahrnuje do dřeva.

Obsah kůry ovlivňuje cenu dodávky (viz tabulka č. 1). Tabulka č. 1 Vliv obsahu kůry na cenu dodávky. Zdroj: Technické podmínky pro dodávky dřevařských štěpek Biocel Paskov a.s. Vliv obsahu kůry na cenu dodávky Obsah kůry Srážka z kupní ceny dodávky >1%-2% -2% >2% -6% <3% -50% Dále se u vzorku stanovuje obsah sušiny dle SCAN-CM 39:94. Obsah sušiny se stanovuje pro výpočet hmotnosti sušiny v dodávce (ATRO váha), která se vypočte podle vzorce: M T = 100 0 M w, kde: M 0 = hledaná hmotnost sušiny, M w = hmotnost dodávky v surovém stavu(netto), T = sušina vzorku dřeva v procentech zjištěná laboratorní cestou. Cena dodávky se vypočte vynásobením hmotnosti sušiny v dodávce kumulovaným procentem a odečtením srážky za obsah kůry. Kumulované procento by mělo mít hodnotu nad 100%. 52

10.2.1. Vyhodnocení kvality štěpky na pile ve Ždírci podle hodnocení kvality odběratelem Biocel Paskov a.s. Na obrázku č. 32 je znázorněna kvalita měřené štěpky podle Biocel Paskov a.s. v roce 2005. Je patrné, že požadavku na hodnotu kumulovaného procenta nevyhovuje 94 vzorků, což je 20,26 % ze všech vzorků z roku 2005. Na obrázku č. 33 je znázorněna kvalita měřené štěpky podle Biocel Paskov a.s. v roce 2006. Je patrné, že požadavku na hodnotu kumulovaného procenta nevyhovuje 114 vzorků, což je 27,74 % ze všech vzorků z roku 2006. Na obrázku č. 34 je znázorněna kvalita měřené štěpky podle Biocel Paskov a.s. v roce 2007. Je patrné, že požadavku na hodnotu kumulovaného procenta nevyhovuje 168 vzorků, což je 26,25% ze všech vzorků z roku 2007. 53

Obrázek č. 32 Graf - Kvalita měřené štěpky podle Biocel Paskov s.r.o. v roce 2005

Obrázek č. 33 Graf - Kvalita měřené štěpky podle Biocel Paskov s.r.o. v roce 2006 55

Obrázek č. 34 Graf - Kvalita měřené štěpky podle Biocel Paskov s.r.o. v roce 2007 56

11. Faktory ovlivňující kvalitu štěpky 11.1. Roční období V zimním období díky nižší teplotě vzduchu se stává materiál křehčí. Křehkost materiálu způsobuje vytrhávání vláken z povrchových vrstev. Pro eliminaci tohoto jevu se u štěpkovacích hlav používají pilové segmenty, které způsobí vznik pilin v místech, kde by jinak vznikala jen štěpka. V letním období se z materiálů snadněji uvolňuje pryskyřice. Ta může mít vliv na třídění vzniklé štěpky tím, že jednotlivé kousky na sobě ulpí a nedojde tak k dokonalému roztřídění na sítech třídiče. 11.2. Rychlost posuvu Při zvyšující se rychlosti posuvu se automaticky zvyšují i otáčky jednotlivých nástrojů. Rychlost posuvu se mění v závislosti na čepovém průměru vstupního materiálu. Od rychlosti posuvu se odvíjejí otáčky jednotlivých nástrojů tak, aby vznikal kvalitní povrch budoucího řeziva. Vzhledem k tomu, že štěpka je v této výrobní operaci brána jako odpad nelze otáčky nástrojů volit tak, aby vznikala štěpka ideální kvality. V průběhu dne se 4krát provádějí kontrolní měření kvality štěpky a při nevyhovující kvalitě lze rychlost posuvu změnit v takovém rozsahu, aby nebyla ovlivněna kvalita povrchu. 11.2.2. Délka štěpky v závislosti na rychlosti posuvu při konstantních otáčkách jednotlivých strojů Obrázky č. 35 až 40 je vyjadřují závislost otáček nástrojů na rychlosti posuvu a závislost velikosti štěpky na rychlosti posuvu při konstantních otáčkách, které byly aktuální v době zaznamenání grafu na jednotlivých strojích.

Obrázek č. 35 Graf Velikost štěpky na štěpkovacích hlavách ZD1

Obrázek č. 36 Graf Velikost štěpky na štěpkovacích hlavách ZD2 59

60 Obrázek č. 37 Graf Velikost štěpky na frézách F1

63 Obrázek č. 40 Graf Velikost štěpky na frézách F

11.3. Pořezové schéma Charakteristika pořezového schéma dle obrázku č. 41 má přímý vliv na množství štěpky vznikající u jednotlivých strojů. Každý stroj vyrábí štěpku jiné kvality. Průměrné hodnoty kvality u jednotlivých strojů v tabulce č. 2 vstupní hodnoty k tabulce č. 2 jsou v příloze č. 2. Obrázek č. 41 Schéma opracování

Tabulka č. 2 Kvalit štěpky od jednotlivých strojů 11.4. Parametry obráběcích nástrojů Vliv parametrů obráběných nástrojů (otupení nástrojů, úhly ostření) je zanedbatelný z důvodu časté kontroly a broušení pro zachování optimální jakosti povrchu budoucího řeziva. 11.5. Třídění Kvalitu vytřídění určuje doba, po kterou zůstává sypká hmota na sítech, čím delší je tato doba, tím kvalitněji se dokáže sypká hmota roztřídit do jednotlivých frakcí. Kvalitu ovlivňuje i průměr ok sít, pokud průměr ok prostředního síta přesáhne určitou hranici, tak se může stát že do pilin propadne i část drobné frakce, která by mohla být ještě ve štěpce, a tím se sníží výsledný objem štěpky a naopak při malém průměru ok by mohlo dojít k tomu že ve štěpce budou zůstavat piliny, které sice budou navyšovat její objem, ale zároveň budou zhoršovat výslednou kvalitu štěpky. Dále má na kvalitu přetřídění vliv i funkční plocha sít. Při nedostatečné ploše sít narůstá vrstva, která na síta dopadá a může dojít až k tomu že se hmota z horní vrstvy vůbec nedostane k sítu a rovnou odchází na dopravník jako vytříděná. Proto je nutné mít dostatečný počet třídičů odpovídající výrobnímu objemu sypké hmoty. 65

11.6. Vlastnosti vstupního materiálu Fyzikální a mechanické vlastnosti a vady vstupního materiálu mohou výrazně ovlivnit kvalitu štěpky. Vlastnosti vstupního materiálu můžeme částečně ovlivnit při přejímce kulatiny. Kulatina se přejímá na základě vyrobení kvalitního řeziva. Lze tedy předpokládat, že jsou eliminovány i vady, které by zhoršovaly kvalitu štěpky hniloba apod.. 11.7. Místo vzniku V různých částech technologického toku vzniká štěpka s různou kvalitou jak je patrné z tabulky č. 3, vstupní hodnoty k tabulce č. 3 jsou uvedeny v příloze č. 3., místa odběru vzorků jsou znázorněna na obrázku č. 42 Odběry byly pro dobré srovnání prováděny ve stejném čase. Tabulka č. 3 Kvalita štěpky od jednotlivých strojů Na následující straně: Obrázek č. 42 Technologický tok materiálu 66

12. Optimalizace kvality štěpky Kvalitu štěpky ovlivňují výše uvedené faktory. Vliv ročního období a fyzikálních a mechanických vlastností a vad dřeva není možné při výrobě řeziva ovlivnit. Vliv rychlosti posuvu, pořezového schéma a parametrů obráběcích nástrojů ovlivnit nelze nebo jen tak, aby nebyla ohrožena kvalita vyráběného řeziva. Zlepšením třídění lze docílit vysoké kvality štěpky, ale za snížení jejího objemu. Kvalitní štěpky lze též docílit odloučením štěpky z míst, kde vzniká štěpka vysoké kvality od míst, kde vzniká štěpka nižší kvality. Poslední dva aspekty jsou zhodnoceny dále ve dvou variantách. Roční výrobní kapacita štěpky na pile Stora Enso Timber Ždírec je 1 128 952 prm. Pro každého odběratele tedy připadá 564 476 prm štěpky. Tento objem je ohodnocen ve třech cenových relacích, a to 200 Kč/prm, 325 Kč/prm a 450 Kč/prm štěpky. Těmito cenovými relacemi je znázorněné spektrum, ve kterém se pohybují ceny štěpky. Jednotlivé hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 4 výsledné hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 4. V případě Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. vyplývá, že kvalita štěpky nemá vliv na cenu od tohoto odběratele. Tabulka č. 4 Současný výnos V následujících řešení vznikají piliny. Objem vzniklých pilin je ohodnocen ve třech cenových relacích, a to 70 Kč/prm, 170 Kč/prm, 270 Kč/prm pilin. Piliny odebírá jiný odběratel, ale pro celkové zhodnocení je nutné vědět kolik vychází výnos za štěpku a za piliny dohromady. Pro účely této práce se uvažuje, že cena štěpek se mění stejně jako cena pilin. 68

12.1. Varianta 1 Při variantě č. 1 je použita stávající technologie s přidáním jednoho sítového třídiče. Cílem je zvýšení kvality štěpky důkladnějším vytříděním 5. A 6. frakce, které s ohledem na způsob výpočtu kvality dle kumulovaného procenta zhoršují kvalitu štěpky v nejvyšší míře. Technologický tok je znázorněn na obrázku č.43. V tabulce č. 6 je znázorněna závislost ceny štěpky u jednotlivých odběratelů na snižujícím se podílů 5. a 6. frakce tak, že jsou vždy sníženy v hmotnosti o dané procento. Hodnoty jsou vypočítány ze vzorku o objemu 564 476 prm s procentním rozložením frakcí odpovídajících průměrnému zastoupení frakcí ve všech měřených vzorcích příloha č. 1 a tab.č. 5. Pro celkové zhodnocení se musí uvažovat i s prodejem pilin, které by vznikly vytříděním 5. a 6. frakce, o které se sníží objem štěpek. Tabulka č. 5 Průměrná, maximální a minimální naměřená kvalita štěpky. Na obrázku č. 44 je znázorněn vliv snížení 5. a 6. frakce na objem štěpek a pilin. Z grafu vyplývá, že objem pilin vzroste na 40 405 prm a o tuto hodnotu se sníží objem štěpek. Na obrázku č. 45 je znázorněn vliv snížení 5. a 6. frakce na výnos z pilin. Z grafu vyplývá, že při ceně 70 Kč/prm pilin dosáhne výnos 2,828 mil. Kč, při ceně 170 Kč/prm pilin dosáhne výnos 6,868 mil. Kč, při ceně 270 Kč/prm pilin dosáhne výnos 10,909 mil. Kč. Na obrázcích č. 46,47,48 je znázorněn vliv snížení 5. a 6. frakce na výnos při cenových relacích 200 Kč/prm, 325 Kč/prm a 450 Kč/prm štěpky a 70 Kč/prm, 170 Kč/prm a 270 Kč/prm pilin. Z každého grafu je patrné, že je výhodnější prodávat štěpku odběrateli Biocel Paskov a.s. než Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o., protože odběratel Biocel Paskov a.s. zohledňuje kvalitu 69

štěpky na rozdíl od odběratele Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o.,u kterého při dodržení základních podmínek nemá další navýšení kvality vliv na cenu dodávek. Na obrázku č. 46 je současný výnos u odběratele Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. 112,895 mil. Kč, výnos při vytřídění 5. a 6. frakce bez pilin je 104,814 mil. Kč a s pilinami je 107,642 mil. Kč. Současný výnos u odběratele Biocel Paskov a.s. je 116,425 mil. Kč, výnos při vytřídění 5. a 6. frakce bez pilin je 115,070 mil. Kč a s pilinami je 117,898 mil. Kč. Průměrný výnos klesá z hodnoty 114,660 mil. Kč na 112,770 mil. Kč. Na obrázku č. 47 je je současný výnos u odběratele Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. 183,454 mil Kč, výnos při vytřídění 5. a 6. frakce bez pilin je 170,322 mil. Kč a s pilinami je 177,191 mil. Kč. Současný výnos u odběratele Biocel Paskov a.s. je 189,191 mil. Kč, výnos při vytřídění 5. a 6. frakce bez pilin je 186,989 mil. Kč a s pilinami je 193,858 mil. Kč. Průměrný výnos klesá z hodnoty 186,323 mil. Kč na 185,525 mil. Kč. Na obrázku č. 48 je současný výnos u odběratele Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. 254,014 mil. Kč, výnos při vytřídění 5. a 6. frakce bez pilin je 235,832 mil. Kč a s pilinami je 246,741 mil. Kč. Současný výnos u odběratele Biocel Paskov a.s. je 261,957 mil. Kč, výnos při vytřídění 5. a 6. frakce bez pilin je 258,907 mil. Kč a s pilinami je 269,817 mil. Kč. Průměrný výnos roste z hodnoty 257,985 mil. Kč na 258,279 mil. Kč. Na obrázku č. 49 je znázorněn vliv snížení 5. a 6. frakce na vývoj kumulovaného procenta. Výchozí hodnota je 103,13%, která znázorňuje nynější průměrnou kvalitu štěpky, při úplném vytřídění 5. a 6. frakce lze dosáhnout hodnoty kumulovaného procenta 109,79 %. Na obrázku č. 50 je znázorněn potenciální výnos při cenových relacích 200 Kč/prm, 325 Kč/prm a 450 Kč/prm štěpky a 70 Kč/prm, 170 Kč/prm a 270 Kč/prm pilin. Je patrné, že při ceně 200 Kč/prm štěpky klesá výnos o 3,780 mil. Kč, při ceně 325 Kč/prm štěpky klesá výnos o 1,596 mil. Kč, při ceně 450 Kč/prm štěpky roste výnos o 587 192 Kč. 70

Tabulka č. 6 Vliv snížení 5. a 6. frakce na potenciální výnos. Na následující straně: Obrázek č. 43 Technologický tok materiálu Varianta 1.

Obrázek č. 44 Graf Vliv snížení 5. a 6. frakce na objem štěpek a pilin. 73

Obrázek č. 45 Graf Vliv snížení 5. a 6. frakce na výnos z pilin. 74

Obrázek č. 46 Graf Vliv snížení 5. a 6. frakce na výnos při cenách 200 Kč/prm štěpky a 70 Kč/prm pilin. 75

Obrázek č. 47 Graf Vliv snížení 5. a 6. frakce na výnos při cenách 325 Kč/prm štěpky a 170 Kč/prm pilin.

Obrázek č. 48 Graf Vliv snížení 5. a 6. frakce na výnos při cenách 450 Kč/prm štěpky a 270 Kč/prm pilin. 77

Obrázek č. 49 Graf Vliv snížení 5. a 6. frakce na kumulované procento. 78

Obrázek č. 50 Graf Vliv snížení 5. a 6. frakce na potenciální výnos 79

12.2. Varianta 2 Při Variantě č. 2 je uvažováno se stávající technologii avšak s pozměněným tokem štěpek a pilin od strojů. Od strojů ZD1 a ZD2 budou štěpka a piliny dopraveny na jeden sítový třídič, z kterého půjde štěpka do skládky štěpek I. Štěpka a piliny z ostatních míst vzniku budou dopraveny na druhý sítový třídič, z kterého půjde štěpka do skládky štěpek II. Ze skládky štěpek I. bude prodávána štěpka odběrateli Biocel Paskov a.s. a ze skládky štěpek II. bude prodávána štěpka odběrateli Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o.. Technologický tok je znázorněn na obrázku č. 51. Na strojích ZD1 a ZD2 vzniká 42% z celkového objemu vyráběné štěpky, proto bude nutné vždy doplnit dodávku pro Biocel Paskov a.s. ze skládky štěpek II. Podíl jednotlivých frakcí u jednotlivých strojů je znázorněn v tab. č. 2. V tomto případě byly zkušební vzorky odebírány přímo u strojů, všechna měření jsou v příloze č. 2. Jelikož je předpoklad, že se štěpky budou ještě třídit, tak se uvažuje se zvyšujícím se kumulovaným procentem z průměrných 106,63% na 108,63. Na následující straně: Obrázek č. 51 Technologický tok materiálu Varianta 2.

Na obrázku č. 52 je znázorněný výnos při prodeji jednotlivým odběratelům při ceně štěpky 200 Kč/prm, štěpky při zlepšujícím se kumulovaném procentu a štěpky ze strojů ZD1 a ZD2. Z grafu vyplývá, že výnos z prodeje odběrateli Mondi Packaging Paper Štětí je 112,895 mil. Kč a výnos z prodeje odběrateli Biocel Paskov a.s. při kumulovaném procentu 106,63 % činí 119,748 mil. Kč a zvyšuje se až na hodnotu 121,644 mil. Kč při kumulovaném procentu 108,63 %. Na obrázku č. 53 je znázorněn růst a porovnání potenciálního výnosu se současným výnosem v závislosti na zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 při ceně 200 Kč/prm štěpky. Výše celkového současného výnosu je 229,320 mil. Kč potenciální výnos narůstá z hodnoty 232,643 mil. Kč na hodnotu 232,539 mil. Kč. Na obrázku č. 54 je znázorněný výnos při prodeji jednotlivým odběratelům při ceně štěpky 325 Kč/prm štěpky při zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2. Z grafu vyplývá, že výnos z prodeje odběrateli Mondi Packaging Paper Štětí je 183,545 mil. Kč a výnos z prodeje odběrateli Biocel Paskov a.s. při kumulovaném procentu 106,63 % činí 194,590 mil. Kč a zvyšuje se až na hodnotu 197,672 mil. Kč při kumulovaném procentu 108,63 %. Na obrázku č. 55 je znázorněn růst a porovnání potenciálního výnosu se současným výnosem v závislosti na zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 při ceně 325 Kč/prm štěpky. Výše celkového současného výnosu je 372,645 mil. Kč, potenciální výnos narůstá z hodnoty 378,045 mil. Kč na hodnotu 381,127 mil. Kč. Na obrázku č. 56 je znázorněný výnos při prodeji jednotlivým odběratelům při ceně štěpky 450 Kč/prm štěpky při zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2. Z grafu vyplývá, že výnos z prodeje odběrateli Mondi Packaging Paper Štětí je 254,014 mil. Kč a výnos z prodeje odběrateli Biocel Paskov a.s. je při kumulovaném procentu 106,63 % je 269,433 mil. Kč a zvyšuje se až na hodnotu 273,700 mil. Kč při 108,63 %. Na obrázku č. 57 je znázorněn růst a porovnání potenciálního výnosu se současným výnosem v závislosti na zlepšujícím se kumulovaném procentu 82

štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 při ceně 450 Kč/prm štěpky. Výše celkového současného výnosu je 515,014 mil. Kč, potenciální výnos narůstá z hodnoty 523,447 mil. Kč na hodnotu 527,715 mil. Kč. Na obrázku č. 58 je znázorněn nárůst výnosu v závislosti na zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 při cenových relacích 200 Kč/prm, 325 Kč/prm a 450 Kč/prm štěpky a 70 Kč/prm, 170 Kč/prm a 270 Kč/prm pilin. Výnos při ceně 200 Kč/prm štěpky a 270 Kč/prm pilin narůstá z hodnoty 3,322 mil. Kč na hodnotu 5,219 mil. Kč. Výnos při ceně 325 Kč/prm štěpky a 270 Kč/prm pilin narůstá z hodnoty 5,399 mil. Kč na hodnotu 8,481 mil. Kč. Výnos při ceně 450 Kč/prm štěpky a 270 Kč/prm pilin narůstá z hodnoty 7,476 mil. Kč na hodnotu 11,743 mil. Kč. 83

Obrázek č. 52 Graf Výnos od jednotlivých odběratelů při ceně 200 Kč/prm štěpky při zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2

Obrázek č. 53 Graf Výnos při ceně 200 Kč/prm štěpky při zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 85

Obrázek č. 54 Graf Výnos od jednotlivých odběratelů při ceně 325 Kč/prm štěpky při zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 86

Obrázek č. 56 Graf Výnos od jednotlivých odběratelů při ceně 450 Kč/prm štěpky při zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 88

Obrázek č. 58 Graf Potenciální výnos při zlepšujícím se kumulovaném procentu štěpky ze strojů ZD1 a ZD2 90

13. Diskuse Tato práce je založena na vyhodnocení 1 515 zkušebních vzorků dřevní štěpky vyrobené na pile ve Ždírci. Během mé praxe na pile jsem osobně odebrala a vyhodnotila 150 vzorků. Dále jsem vycházela z výsledků hodnocení vzorků odebraných a měřených pracovníky pily Ždírec. Vzorky byly odebírány a měřeny v letech 2005 2007. Všechny zkušební vzorky pocházejí ze skládky štěpek, kde se shromažďuje veškerá vytříděná štěpka ze všech míst jejího vzniku, tj. ze všech strojů. Za těchto podmínek je nutné vyloučit hodnocení závislosti kvality štěpky na pořezovém schématu a rychlosti posuvu. Pro toto hodnocení by bylo nutné odebírat štěpku od jednotlivých strojů. Zároveň je třeba zdůraznit skutečnost, že v průběhu 3 let vyhodnocování vzorků nebyly na pile Ždírec provedeny takové změny technologie, které by měly vliv na kvalitu štěpky. Odebrané vzorky štěpky byly tříděny na zkušebním třídiči se zařazeným separačním sítem. Použití tohoto síta je sice v rozporu s normou SCAN-CM 40:94, ale přináší přesnější informaci o množství štěpky v akceptované frakci. Výsledné hodnoty vypovídající o objemu jednotlivých frakcí ve zkušebních vzorcích jsem následně konfrontovala s požadavky obou odběratelů. Vzhledem k odlišnému výrobnímu zaměření těchto odběratelů se jejich nároky na obsah jednotlivých frakcí ve štěpce poněkud liší. Rovněž pak přístup odběratelů k hodnocení kvality štěpky není totožný. Odběratel Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. zařazuje dle výše uvedených kriterií (kapitola 10.1.) štěpku do dvou kvalitativních tříd. Přičemž rozdíl v cenovém ohodnocení štěpky v kvalitě 1 a štěpky v kvalitě 2 je značný. Na základě provedených měření jsem do kvality 2 zařadila 13% všech vzorků (průměr z jednotlivých roků). Toto procento se sice jeví jako vysoké, není však přímo úměrné pro zařazení celého objemu těchto vzorků do kvality 2. Při přejímce Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. za každé 0,1 % překročení kritérií pro zařazení do kvality 1 zařadí do kvality 2 pouze 0,1 % z objemu dodávky, což představuje 1% z veškerého přejímaného množství štěpky. Vzhledem k těmto skutečnostem se v této práci množství štěpky v kvalitě 2 zanedbává. Lze tedy konstatovat, že veškerá štěpka dodávaná do Mondi

Packaging Paper Štětí s.r.o. je zařazena do kvality 1, a tudíž ohodnocena nejvyšší možnou cenou. Z toho plyne závěr, že pro odběratele Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. není nutné kvalitu štěpky zlepšovat. Odběratel Biocel Paskov a.s. hodnotí štěpku podle kumulovaného procenta (kapitola 10.2.), přičemž zvyšování kumulovaného procenta nad hodnotu 100% představuje nárůst ceny za dodávku štěpky. Dle provedených měření vykazují zkušební vzorky v průměru hodnotu kumulovaného procenta 103,13%. Zvyšování kumulovaného procenta představuje navýšení potenciálního výnosu z prodeje štěpky. V případě tohoto odběratele je tedy ekonomicky výhodné zvyšovat kvalitu štěpky. Přitom je třeba vycházet ze způsobu výpočtu kumulovaného procenta a zaměřit se na určité frakce. Na základě posouzení faktorů ovlivňujících kvalitu štěpky jsem se zaměřila jednak na třídění štěpky a dále na separaci štěpky od jednotlivých strojů. Tyto technologické procesy se týkají pouze samotné štěpky bez vlivu na kvalitu řeziva. Zvýšení kvality štěpky má přímý dopad na potenciální ekonomický výnos z jejího prodeje. Jelikož se cena štěpky a piliny mění, bylo zvoleno konstantní spektrum cen za účelem srovnání a vyhodnocení potenciálních výnosů. Zároveň se počítá s tím, že každému z odběratelů se prodá ideální polovina objemu vyrobené štěpky. Vlastní návrh pro zlepšení kvality štěpky jsem vypracovala ve dvou variantách. Zlepšení kvality štěpky podle Varianty 1 spočívá ve vytřídění 5. a 6. frakce. Při předpokládaném absolutním vytřídění těchto frakcí lze zvýšit kumulované procento ze 103,13 % na 109,79%. Bylo by však nutné ověřit, zda se v praxi vytřídění těchto frakcí v takové míře podaří. Na základě zjištění objemu 5. a 6. frakce ve zkušebních vzorcích jsem zjistila, že jejich vytříděním by došlo ke značnému snížení objemu celé dodávky, což při konstantních cenách nepřináší očekávaný růst potenciálního výnosu. Předpoklad navýšení výnosů podle Varianty 1 byl tedy vyvrácen. Přínosem posouzení Varianty 1 je však zjištění, že vytřídění 5. a 6. frakce vede sice ke zvýšení kvality štěpky, avšak zároveň ke snížení kvantity štěpky v takové míře, že v konečném výsledku nepřináší tato varianta navýšení potenciálního výnosu. 92

Zlepšení kvality štěpky podle Varianty 2 spočívá v separaci štěpky vznikající na strojích ZD1 a ZD2. Jelikož objem této štěpky představuje 42% veškeré vyrobené štěpky, pokryje toto množství většinu dodávky pro Biocel Paskov a.s.. Štěpka z ostatních míst vzniku by pak byla určena především pro odběratele Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. Za účelem vyhodnocení štěpky vznikající na strojích ZD1 a ZD2 byly odebrány vzorky přímo od těchto strojů. Bylo zjištěno, že hodnota kumulovaného procenta této netříděné štěpky dosahuje 106,63%. Po technologicky nutném vytřídění se v této práci předpokládá navýšení až o další 2 kumulovaná procenta. Toto by bylo rovněž nutné ověřit v praxi. Návrh na zlepšení kvality štěpky podle Varianty 2 pak přináší nárůst potenciálních výnosů. Na podkladě provedených měření a jejich vyhodnocení navrhuji následující doporučení. Očekávané navýšení potenciálních výnosů podle Varianty 1 bylo na základě provedených výpočtů vyvráceno. Tuto variantu tedy nedoporučuji. Přínosem této práce však zůstává zjištění, že Variantu 1 je nutné vyloučit. Naopak Varianta 2 přináší zvýšení potenciálních výnosů. Tato varianta předpokládá výstavbu nové skládky štěpky, která zároveň vyřeší nedostačující kapacitu současné skládky a navíc bude využita jako dosud chybějící protihluková bariéra. Pro maximální využití štěpky doporučuji vytřídit štěpku ze strojů ZD1 a ZD2 na maximální kvalitu, kterou umožní technologie. Štěpku z ostatních míst vzniku doporučuji třídit jen do té míry, aby vyhovovala Kvalitě 1 pro Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o., a tak vznikl, co možná největší objem štěpky. Toto doporučení lze zrealizovat s relativně malými zásahy do technologie a s nízkými pořizovacími náklady. Nad rámec této práce uvádím vlastní úvahu o možnosti ideálního řešení. To dle mého názoru spočívá v separaci štěpky pro každého odběratele zvlášť. To by však předpokládalo zásadní změnu technologie a vybudování nové třídící linky s vysokými pořizovacími náklady. 93

14. Závěr Cílem mé diplomové práce bylo zhodnocení kvality pilařské štěpky vyráběné ve firmě Stora Enso Timber Ždírec s.r.o., a to dle SCAN norem a dle kritérií jejích odběratelů - Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. a Biocel Paskov a.s., a dále navržení doporučení ke zvýšení kvality štěpky za účelem navýšení potenciálních výnosů. Absolvovala jsem tříměsíční praxi na pile ve Ždírci. Seznámila jsem se tak s jejím provozem a získala jsem informace o firmě od vedení firmy. V této práci jsem pak pojednala o vzniku a historii firmy a popsala technologii výroby. Pila ve Ždírci zpracovává výhradně jehličnatou kulatinu. Hlavním výsledným produktem je řezivo vyráběné dle požadavků odběratele. Jako vedlejší výrobní produkt vzniká při výrobě řeziva pilařská štěpka, piliny a kůra. Při měření zkušebních vzorků štěpky jsem vycházela ze SCAN norem, které jsou v České republice obecně uznávané pro měření kvality štěpky. Tyto normy stanovují základní názvosloví pojmů tykajících se dřevní štěpky a charakterizují způsoby měření jakosti štěpky, obsahu sušiny a obsahu kůry. V teoretické části práce jsem popsala obecné způsoby výroby řeziva na agregátních linkách. Dále jsem se soustředila na agregátní linku na pile ve Ždírci a detailně jsem popsala postup výroby řeziva a vznik štěpky. Dále jsou popisovány obecné způsoby třídění štěpky a způsob třídění štěpky na pile ve Ždírci. V praktické části diplomové práce uvádím výsledky vlastních měření a dále čerpám z výsledků měření prováděných pracovníky pily ve Ždírci. Zkušební vzorky štěpky byly odebírány ze skládky štěpky a posuzovány dle norem SCAN-CM 40:94 Třídění podle velikosti. Měření podle normy SCAN-CM 42:95 Obsah kůry a normy SCAN-CM 39:94 Obsah sušiny se neprovádělo. Z výsledků měření vyplynulo, že největší zastoupení má 3. frakce, která představuje 61% objemu. Výsledky měření jsem dále vyhodnocovala podle požadavků jednotlivých odběratelů štěpky. Odběratel Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. zařazuje štěpku podle konkrétního zastoupení jednotlivých frakcí do Kvality 1 a Kvality 2 94

s výrazným cenovým rozdílem. Tomuto odběrateli nevyhovělo požadavkům na Kvalitu 1 13% měřených vzorků. Odběratel Biocel Paskov a.s. hodnotí kvalitu podle kumulovaného procenta tak, že jeho hodnota je přímo úměrná ceně. Vzorky dosahovaly průměrné hodnoty kumulovaného procenta 103,13%. Došla jsem k závěru, že odběratel Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. má nižší požadavky na kvalitu štěpky než Biocel Paskov a.s.. Další část práce jsem věnovala popisu faktorů ovlivňujících kvalitu štěpky. Na základě poznatků z výroby jsem uvedla, že kvalitu štěpky ovlivňuje roční období, rychlost posuvu, pořezové schéma, parametry obráběcích nástrojů, způsob třídění štěpky, vlastnosti vstupního materiálu a místa vzniku štěpky. Po zhodnocení uvedených faktorů byla tato práce zaměřena na třídění štěpky a na separaci štěpky od jednotlivých strojů. Na základě vyhodnocení kvality štěpky jsem navrhla opatření ke zvýšení jakosti pilařské štěpky u výrobce za účelem dosažení vyšších potenciálních výnosů při jejím prodeji uvedeným odběratelům. Za účelem získání konkrétních dat pro posouzení výsledných ekonomických efektů zvyšování kvality štěpky jsem zvolila konkrétní cenové spektrum a provedla jsem výpočet potenciálních výnosů pro různé varianty řešení. Varianta 1 předpokládá navýšení potenciálních výnosů prostřednictvím zvýšení hodnoty kumulovaného procenta. Tuto hodnotu zvýší vytřídění 5. a 6. frakce. Při tom však dochází ke značnému snížení výsledného objemu štěpky, což má negativní vliv na konečný potenciální výnos. Předpokládané navýšení výnosů podle Varianty 1 bylo vyvráceno. Přínosem je však zjištění, že Varianta 1 nepřináší navýšení potenciálního výnosu. Varianta 2 předpokládá zvýšení potenciálních výnosů na základě separace štěpky ze strojů ZD1 a ZD2. Touto separací lze získat 42% z celkového objemu vyrobené štěpky, která s minimální hodnotou kumulovaného procenta 106,63 téměř pokryje dodávku pro odběratele Biocel Paskov a.s.. Štěpka z ostatních míst vzniku by pak byla určena především pro odběratele Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o.. 95

Na základě získaných poznatků doporučuji Variantu 2, neboť přináší zvýšení potenciálních výnosů a zároveň koresponduje se záměrem pily Ždírec zbudovat další skládku štěpky. 96

15. Resume The aim of my MSc thesis was to evaluate the quality of sawmill chips manufactured in Stora Enso Timber Ždírec Ltd. according to SCAN standards and criteria of their customers, ie Mondi Packaging Paper Štětí Ltd. and Biocel Paskov Co. and also to propose recommendations to increase the quality of chips in order to enhance potential yield. To measure test samples of chips I used SCAN standards, which have been generally accepted in the Czech Republic for measuring the quality of chips. In the practical part of my thesis, I give results of my measurements. Moreover, I use results of measurements carried out by workers of the Ždírec sawmill. Test samples were taken from the pile of chips and assessed according to SCAN-CM 40:94 standards Classification according to the size. Results of measurements showed that the 3 rd fraction representing 61% volume had the highest proportion. Results of measurements were then evaluated according to requirements of particular customers of chips. The customer Mondi Packaging Paper Štětí Ltd. classifies chips according to the actual proportion of particular fractions into Quality 1 and Quality 2 with a marked price difference. Some 13% measured samples did not comply with requirements for Quality 1. The customer Biocel Paskov Co. evaluates quality according to a cumulated percent in such a way that its value is directly proportional to its price. The samples reached the mean value of a cumulated percent 103.13%. Another part of the paper was aimed at the description of factors affecting the chip quality. After evaluating the factors the work was aimed at the classification of chips and at the separation of chips from particular machines. On the basis of evaluating the chip quality I proposed measures to increase the quality of sawmill chips at the manufacturer for the purpose to achieve higher potential yields at the sale of chips to the customers. Variant 1 supposes increasing the potential yields through the increased value of a cumulated percent. This value is increased by the separation of the 5 th and the 6 th fraction. This operation results, however, in the considerable decrease of the final volume of chips, which negatively affects the final potential yield. The anticipated increase of yields according to Variant 1 has been 97

disproved. There is, however, a finding that Variant 1 does not bring an increase in the potential yield. Variant 2 supposes an increase in potential yields on the basis of the separation of chips from ZD1 and ZD2 machines. By means of this separation it is possible to obtain 42% of the total volume of produced chips, which at the minimum value of a cumulated percent 106.63 nearly covers supplies for the Biocel Paskov Co. Chips from other places of origin would be determined particularly for Mondi Packaging Paper Štětí Ltd. On the basis of findings obtained, I recommend Variant 2 because it brings the enhancement of potential yields and corresponds with intentions of the Ždírec sawmill to build up another pile of chips. 98

16. Seznam použité literatury Hrázský,J.,Král,P.,2000: Technologie výroby aglomerovaných materiálů, MZLU Brno, 218pp, ISBN 80-7157-428-7 Hanousek,M.,2001: Topíme dřevem, Grada, 84pp, ISBN 80-247-0082-4 Janák,K.,2004: Poznámky k předmětu Pilařská výroba část I., II., III. Krutel,F.,Detva,J.,1990: Technológia piliarskej výroby, VŠLD Zvolen, 275pp, ISBN 60-288-0061-9 Kulhánková,E., a kol.,1995:lesnický naučný slovník II,Ministerstvo zemědělství, 683pp,ISBN 80-7084-131-1 Pastorek,Z.,Kára,J.,Jevič,P.,2004: Biomasa obnovitelný zdroj energie, FCC PUBLIC s.r.o., 288pp, ISBN 80-86534-06-5 Prezentace Stora Enso Timber Ždírec 2008 Překlad SCAN CM 39:94 Obsah sušiny, 1994 Překlad SCAN CM 40:94 Třídění podle velikosti, 1994 Překlad SCAN CM 42:95 Obsah kůry, 1995 Technické podmínky k dodávce dříví a směrnice pro příjem dříví platné od 1.7. 2006, Mondi Packaging Paper Štětí s.r.o. Technické podmínky pro dodávky dřevařských štěpěk, Biocel Paskov a.s., 2008 99

17. Přílohy Pokračování přílohy na přiloženém CD

101 Pokračování přílohy na přiloženém CD

Pokračování přílohy na přiloženém CD 104

Příloha č. 6 - Tabulka - Varianta 2 105