Management erozně ohrožených půd s využitím kompostu

Management erozně ohrožených půd s využitím kompostu Ing. Alžběta Škodová Struktura příspěvku Úvod do problematiky Vliv kompostu na kvalitu půdy a další složky životního prostředí Decentralizované kompostování Legislativní předpisy ve vazbě na ochranu půdy proti erozi Legislativa nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Degradace půd EU degradační procesy (eroze, úbytek organické hmoty, kontaminace, zasolování, utužování půdy, ztráta biologické rozmanitosti půdy, stavební zakrytí, povodně a sesuvy) důsledky degradačních procesů -snižováníúrodnosti půdy, uvolňování uhlíku, úbytek biologické rozmanitosti, nižší kapacita zadržování vody, narušení koloběhu plynů a živin a horšíodbourávání kontaminujících látek, eutrfizace a znečištění vod Eroze Příčiny: nevhodná agrotechnika, rozmístění plodin na pozemcích, zvýšení ploch širokořádkových plodin, pokles víceletých pícnin na orné půdě, absence osevních postupů, snížení druhové diverzity zemědělských plodin, pokles OH v půdě, hospodaření na pronajaté půdě, rozkolísanost počasí Přibližně 20% území EU přicházíopůdu v objemu přesahujícím 10 t/ha za rok

Vodníeroze v EU Pokles OH v půdách EU Eroze v ČR Potencionální ohroženost půd ČR vodní erozí (zdroj: VÚMOP, v.v.i.) Nejsilnějšímu stupni vodní eroze (silné, velmi silné a extrémní ohrožení) je ohroženo 46% zemědělské půdy.

Protierozní opatření Tvar a velikost pozemku- účelné je přerozdělení a nové uspořádání pozemků zemědělské půdy. Zásadní je prostorová a funkční optimalizace pozemku sloužící k pěstování jednotlivých kultur. Ochrannézatravnění a zatravněnímeziřadí je možné využít na orné půdě větších sklonů. Zajistí se tím vegetační kryt půdy plodinou s vysokým protierozním účinkem. Protieroznírozmísťování plodin- využití přirozené ochrany plodin proti erozi při tradičním způsobu pěstování vybraných plodin na svažitých pozemcích. Protierozníosevní postupy představují opatření organizační, nenákladná, upravující zejména organizaci a strukturu plodin. Protierozníagrotechnika na ornépůdě- např. výsev do ochranné plodiny, strniště, mulče nebo posklizňových zbytků. Hrázkování/důlkování- účelem je zabránění vzniku povrchového odtoku vytvořením dostatečných prostor pro spadlé srážky přímo na pozemku. Obě technologie se realizují speciálními stroji - hrázkovačem nebo důlkovačem. Mulčování- mulčování (nastýlání) půdy ve vinicích a sadech spočívá v zajištění nastýlky organické hmoty v tloušťce 10-20 cm. Při dočasném nastýlání se dává vrstva 10-15 cm po ukončení jarních prací a na podzim se zaorá. KOMPOST Jednou z cest k omezení vodní eroze je dostatečné zásobení půdy organickou hmotou Tím se podpoří tvorba humusu a stabilizuje půdní struktura Vzhledem k poklesu živočišné produkce v ČR a omezeným zdrojům živočišné organické hmoty se jako vhodný zdroj organickéhmoty nabízí kompost ze zpracování biologicky rozložitelných odpadů.

Kompost a jeho vliv na půdní úrodnost Kompost je zdrojem základních živin (dusík, fosfor, draslík, hořčík, vápník), organickéhmoty a živých mikroorganismů. jeho základním účinkem je změna fyzikálních vlastností půdy, které mají vliv na zadržení vody v regionu, využití živin rostlinami a snížení erozní ohroženosti půd. Jeho efekt na zemědělsky využívaných půdách je v jeho systémovém využívání, tedy trvalém zařazení kompostu do obdělávání půdy PŮDNÍ STRUKTURA Zlepšení fyzikálních vlastností půdy dlouhodobý nárůst stability půdních agregátů zlepšení drobovité struktury- stabilita vůči degradaci deštěm, chrání půdu před erozí a zhutněním zvýšení pórovitosti půdy. Poměr velkých a souvislých vertikálních pórů (> 50 µm) je rozhodujícím faktorem pro provzdušňovánía ohřívání půdy, pro pronikání vody do půdy a tím i pro dosahování vyšších výnosůplodin. VODNÍ REŽIM PŮDY Zvýšení retence (zadržování) fyziologicky využitelné vody pro rostliny Snížení infiltrace pronikání vody půdou, pokud bude z důvodu strukturálních vlastnostípůdy poměr pronikání vody do půdy nižší než poměr dešťových srážek, dojde ke ztrátě části vody z deště jejím odtečením Půda se špatnou a dobrou infiltrační schopností Zdroj: VÚMOP Radim Vácha/BFA Hartl W.

ZDROJ ŽIVIN (NPK) dusík ( 0,7 1,5 % ) se uvolňuje postupně, v prvním roce 2,6 10,7 % fosfor ( 0,1 0,2 % ) pomocípřímého dodánído půdy, 40% fosforu je okamžitě přístupné pro plodiny. draslík ( 0,5 1,3 % ) pro plodiny je přes 58% z celkového množství draslíku přítomného v kompostu okamžitě dostupný, zbytek draslíku pak lehce zmineralizuje Úprava kyselosti půdy Upravuje ph ( 7,3 8,5 ) půdy a může nahradit standardní vápnění půdy Množství oxidu vápenatého zcela nahrazuje vápnění půdy SHRNUTÍ Zvýšení půdní úrodnosti pomocídodání živin, zlepšení drobtovité struktury, úpravy ph provzdušnění, zlepšení akumulace vody, zvyšuje odolnost rostlin proti škůdcům a chorobám zvyšuje kolonizaci kořenů rostlin mykorhitickými houbami, zvyšuje kapacitu sorpčního komplexu, zvyšuje množství mikro a makroorganismů které stimulují enzymy a dochází k mineralizaci org. hmoty Dalšívlivy kompostu na složky životního prostředí Snížení míry eutrofizace, odnesu hnojiv a pesticidů do vodních toků Cyklus uhlíku-podpora ukládání uhlíku v půdě (sekvestraci uhlíku) zmírnění skleníkového efektu Úspora energie, použití minerálních hnojiv, pesticidů Materiálové využití bioodpadů

Dlouhodobáúloha kompostu Využití kompostu je rozpoznatelný až po několika letech - kompost je organické hnojivo pomalu působící více jak 90 % je vázáno v organických vazbách, 30 62 % celkového N je přítomno v huminových kyselinách, až mineralizací dochází k jeho postupnému uvolnění - využijí ho především plodiny s delší vegetační dobou - obiloviny srovnatelný vliv jak efekt průmyslových hnojiv ( kompost z komunálního odpadu ) - brambory srovnatelný výnos jako s dávkou 200 kg N x 80 t/ ha kompostu - kukuřice pravidelné hnojení ( 27t/ha) efekt až 3 rok - zelenina lilkovité a košťálové plodiny Hnojení kompostem Dávka - cca 6 7 tun kompostu v sušině na ha za rok (stačí k udržení stabilního množství humusu v půdě) Aplikace rozmetadlo statkových hnojiv Zapravení co nejrychleji po aplikaci mělce zapravit 1. Nehnojená kontrola 4. Digestát BS Lípa Koncept decentralizovaného kompostování úzká spolupráce zemědělce a obce v systému zpracovánía využití bioodpadůpro zvýšení půdní úrodnosti v místě jeho vzniku Zemědělec-udržení půdní úrodnosti, diversifikace příjmů, ochrana půdy, Obec- ekonomická úspora, vhodné zpracovatelské zařízení, omezení skládkování, 5. Digestát BS Telč 6. CMC Kompost

Legislativa EU Legislativní předpisy ve vazbě na ochranu půdy proti erozi Tematická strategie EU pro ochranu půdy Návrh směrnice o ochraně půdy Standardy GAEC GAEC standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu platí od roku 2004, ve vazbě na ochranu půdy od roku 2010 od vstupu ČR do EU platí pro zemědělce, kteří jsou příjemci přímých plateb, povinnost plnit standardy GAEC. od roku 2009 je pak jejich plnění také součástí tzv. kontrol podmíněnosti (cross-compliance) dodržování standardů GAEC je podmínkou poskytování přímých podpor (SAPS), některých podpor PRV a některých podpor společné organizace trhu s vínem v rámci systému kontrol podmíněnosti v případě, že žadatel tyto standardy nesplňuje, mohou mu být dotace sníženy, v krajním případě je nedostane vůbec GAEC Standardů GAEC je celkem 11 a na základě evropské legislativy, konkrétně přílohy č. III nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jsou rozděleny do 5 tematických okruhů: Eroze půdy Organické složky půdy Struktura půdy Minimální úroveň péče Ochrana vody a hospodaření s ní

Legislativa ČR Eroze půd jako negativní faktor není v české legislativě ošetřena přímo Pouze v oblastech zranitelných, stanovených podle nařízení vlády 103/2003 Sb. je nutno dodržovat zásady protierozních opatření Ochrana půd proti erozi je v ČR realizována 1. Prostřednictvím legislativních norem formulovaných v zákonech ČR, které řeší odpovědnost uživatelů a vlastníků půdy 2. Prostřednictvím opatření, která podmiňují vyplácení dotací např.: dodržování Správné zemědělské praxe GAEC Nařízení Vlády č.103/2003 o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech provádí Nitrátovou směrnici vztaženo k cca 50% výměry ZP je zaměřeno zejména na ochranu vod, erozi řeší okrajově 10 Střídání plodin ve zranitelných oblastech 11 Hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích

Další legislativní předpisy vztahující se k ochraněpůd proti erozi Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění ukládá obecné povinnosti vlastníkům pozemků při ochraně vodních poměrů, které směřují zejména ke zlepšení erozní odolnosti a retenční schopnosti krajiny Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu: 2 Změna kultury zemědělské a nezemědělské půdy, 3-chybí prováděcí předpis, který by řešil protierozní opatření- připravován od roku 2007 Vyhláška MŽp 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu: 1 Kritéria rozhodná pro uložení změny kultury zemědělské půdy. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 2 Ochrana přírody a krajiny, 4 Základní povinnosti při obecné ochraně přírody. Zákon 139/2002 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahůk půdě a jinému zemědělskému majetku, Zásady správné zemědělské praxe podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 242/2004 Sb. LEGISLATIVA nakládání s biologicky rozložitelnými odpady Biologicky rozložitelný odpad- pojmy Druhy odpadů podle katalogu odpadů tvořící BRKO odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu BRO x BRKO zelený bioodpad x odpad obsahující vedlejší živočišné produkty

Legislativa Evropské Unie Směrnice Rady 2008/98/EC o odpadech Směrnice Rady 1999/31/EC o skládkách odpadů Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších živočišných produktech Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadu Snížit emise skleníkových plynů Omezit skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů na 75% celkovéhm.v roce 1995 do roku 2006 na 50% celkovéhm.v roce 1995 do roku 2009 na 35% celkovéhm.v roce 1995 do roku 2016 ČR 4 letý odklad Legislativa ČR zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s BRO Nařízenívlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství Snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, 2013 nejvíce 50 % hmotnostních 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995 zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010

UkládáníBRKO na skládky a limity pro ukládání v letech 2010-2020 (tis. t) Typy zařízenípro zpracovánírostlinných materiálů a BRO Domovní kompostování/kompostování komunit Komunitní kompostárna předcházení vzniku odpadů, 10a Malé zařízení 150 t/rok, kladné vyjádření obce Průmyslová kompostárna/ bioplynová stanice 14 odst. 1 Domovní kompostování Kompostování komunit

Komunitní kompostování jako opatření pro předcházení vzniku odpadů je v 10a zákona umožněno obci stanovit ve své samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a způsob využití zeleného kompostu k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce Předpokládá se zrušení s platností nového zákona o odpadech Metodický pokyn MŽP http://www.mzp.cz/cz/komunitni_obecni_ko mpostarna Postup při projektování a zřizování kompostárny jako zařízenípro prevenci vzniku odpadů dle 10a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů Malá zařízení zařízení, které zpracovává využitelné BRO zejména z obecní zeleně a zahrad v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů pro jednu zakládku a roční množství těchto odpadů zpracovaných v malém zařízení nesmí přesáhnout 150 tun možno provozovat bez souhlasu příslušného krajského úřadu lze zřídit a provozovat pouze na základě souhlasného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností Vyhláška o podrobnostech nakládání s BRO seznam BRO, způsoby biologického zpracování BRO, technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování BRO v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných BRO, technologické požadavky na úpravu BRO, obsah provozního řádu zařízení, požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání BRO, způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených BRO do skupin podle způsobů jejich materiálového využití, limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování odpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek, četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného BRO jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu

Seznam bioodpadů využitelných v malém zařízení Příloha č. 2- technické a technologické požadavky Druhy odpadů podle Katalogu odpadů 3) 02 01 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství 02 01 03 Odpad z rostlinných pletiv Kompostování zařízení ke sledování teploty zařízení pro zvlhčování zařízení pro provzdušňování, překopávání 20 01 Komunální odpady složky z odděleného sběru 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 02 Odpad z tržišť Anaerobní digesce min. t 55 C po 24 hodin, celková doba procesu min. 30 dní podrobný popis opatření pro omezení vzniku zápachu součástí PŘ v případě, že jsou zpracovávány VŽP, odkazuje na č. 1774/2002 ES Kontrola způsobů biologického zpracování z hlediska účinnosti hygienizace Teplotní režimy při hygienizaci kompostováním Limitníkoncentrace vybraných rizikových látek a prvků Sportovní a rekreační Městskázařízení Pro zeleň, využití zeleň včetně na parků povrchu a terénu obytných zón, kritéria lesoparků, pro vytvářeného využití pro vytváření na rekultivačními povrchu venkovních rekultivačních vrstvami hracích vrstev, ploch zabezpečených při se úpravách skládek řídí jiným terénu právním v průmyslových předpisem podle ČSN zónách 83 8035 Technologie Vstupy Teplota, doba Malé zařízení Odpady ze zahrad a zeleně 45 C, 5 dní Kompostování Kompostování Kompostování v uzavřených prostorách Odpady ze zahrad a zeleně, zbytková biomasa ze zemědělství Biologicky rozložitelné odpady (dle přílohy č. 1 seznam A) Biologicky rozložitelné odpady (dle přílohy č. 1, seznam A) 45 C, 10 dní 55 C, 21dní 65 C, 5 dní 65 C, 5 dní minimální doba celého procesu je 60 dní (výjimka- rostl. tkáně a uzavřená zařízení) Sledovaný ukazatel Jednotka Výstupy (skupina 2) Třída I Třída II Třída III Stabilizovaný biologicky rozložitelný odpad (skupina 3) As mg/kg sušiny 10 20 30 40 Cd mg/kg sušiny 2 3 4 5 Cr celkový mg/kg sušiny 100 250 300 600 Cu mg/kg sušiny 170 400 500 600 Hg mg/kg sušiny 1 1,5 2 5 Ni mg/kg sušiny 65 100 120 150 Pb mg/kg sušiny 200 300 400 500 Zn mg/kg sušiny 500 1200 1500 1800 PCB mg/kg sušiny 0,02 0,2 - dle způsobu využití PAU mg/kg sušiny 3 6 - dle způsobu využití Nerozložiteln é příměsi >2 mm % hm. max. 2% hm. max. 2% hm. - - AT 4 mg O 2 / g sušiny - - - < 10

Kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace prováděné na základě sledování indikátorových mikroorganismů Znaky jakosti rekultivační kompostu Znaky jakosti rekultivační kompostu Vlhkost Spalitelné látky v sušině vzorku Celkový dusík jako N přepočtený na vysušený vzorek Jednotky % hm. Hodnota znaku jakosti Od zjištěné hodnoty spalitelných látek do jejího dvojnásobku, min. 40 až 65 % hm. min. 25 % hm. min. 0,6 Poměr C:N* min. 20 (max. 30) ph - 6,0 8,5 Nerozložitelné příměsi % hm. max. 2,0 ČSN 46 57 35 40-65 % 25 % 0,6 % max. 30 6-8,5 max. 2,0 U nových zařízení před uvedením do provozu Indikátorový mikroorganismus Salmonella spp. Termotolerantní koliformní bakterie ** Enterokoky ** Výstup Rekultivační kompost/ rekultivační digestát Rekultivační kompost/ rekultivační digestát Rekultivační kompost/ rekultivační digestát U stávajících zařízení při změnách technologie Jednotky Počet zkoušených vzorků při každé kontrole výstupu Limit (nález/ KTJ*) nález v 50g 5 negativní KTJ v 1 gramu KTJ v 1 gramu V případě dvakrát po sobě zjištěné nevyhovující kvalitě 5 2 < 10 3 3 < 50 5 2 < 10 3 3 < 50 Četnost kontrol výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů Věcný záměr nového zákona o odpadech Roční produkce výstupů Jednotky Četnost kontrol výstupů Nová povinnost pro obce stanovit systém nakládání s biologickou složkou komunálního odpadu rostlinného původu Do 150 malé zařízení t 1 x za rok 0-1000 t 2 x za rok* 1001-5000 t 4 x za rok* 5001 a více t 12 x za rok* Navýšení poplatků za skládkování odpadu Komunitní/obecní kompostování- jen do 150 t/rok Úprava vyhlášky o podrobnostech nakládání s BRO Sníženíčetnosti zkoušek je možné, jestliže v průběhu dvouletého období byly hodnoty daného ukazatele trvale pod 75 % stanoveného limitu

Děkuji Vám za pozornost!!! alzbetaskodova@gmail.com