Byznys v Rusku. Kresba: David BÖhm. Nová strategie exportu

Byznys v Rusku Kresba: David BÖhm Nová strategie exportu

EK007142

Český exportér tiráž Obsah: Téma rusko už sedí ve WtO Vývoz do přístupnější Ruské federace rychle stoupá Bonton Zapomeňte na džíny i dochvilnost Jak to chodí v Rusku na obchodních jednáních Výběrová řízení Na jaká úskalí narazí české firmy u veřejných zakázek v rusku Moskva významně preferuje domácí dodavatele Exportní strategie Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba o nové vývozní strategii Česko musí změnit mimořádně vysokou závislost exportu na státech Evropské unie Rozhovor Martin Dlouhý: Věci z ciziny jsou pro rusy vždycky větší luxus Zkušenosti bývalého ředitele expanze společnosti Metro C&C Mise Kontrakty se dnes vodkou neslaví Alta modernizuje hutnický průmysl na Uralu Podpora exportu Obchodních misí má být sedmdesát CzechTrade a CzechInvest spojily své kanceláře Rusko v číslech ruskou ekonomiku čeká modernizace České výrobky a technologie mají u Rusů stále velmi dobréjméno ČESKÝEXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin vydavatelství Economia, a. s. Vedoucí přílohy: Lukáš Havlas Autoři: Václav Lavička, Petra Horáková, JanaŠavelková, Kristýna Greplová Editoři: Josef Škoda, Jan Scheinost Foto: Ivana Jašminská, Bloomberg, ČTK/AP, Shutterstock, Alta, MPO ČR Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal inzerce: inzerce.hn@economia.cz tisk: SEVEROTISK s.r.o. Samostatně neprodejné. 4 9 10 12 14 18 20 30 Magazínvznikl ve spolupráci sagenturou Czechtrade. Petr Kolář mimořádný azplnomocněný velvyslanec ČR vruské federaci Vážení podnikatelé, exportéři, investoři! Vdnešních nelehkých dobách, kdy naši největší obchodní partneři (členské země EU, USA aostatní rozvinuté státy) čelí velkým hospodářským problémům, si stále více českých podnikatelů uvědomuje nutnost diverzifikace svých obchodních ainvestičních aktivit. Rusko patří v této souvislosti mezi nejvíce zmiňovaná teritoria. Hospodářský prostor čítající více než 140 milionů obyvatel arozloha několikanásobně převyšující území EU představuje pro každého exportéra obrovskou obchodní příležitost. Je nepochybné, že exportovat do Ruska není snadné. Celé řadě evropských podniků se zde ale itak daří ajejich čistý zisk rok od roku roste. Mezi nimi se pak rozhodně neztrácejí mnozí čeští exportéři, kteří již dávno pochopili, že směrem na východ od našich hranic lze nalézt spoustu obchodních příležitostí. Šance ovšem využijí pouze ti, kdo budou připraveni, přijdou včas abudou přitom schopni se opřít ospolehlivé místní partnery. Samozřejmě že nic neinspiruje podnikatele tak jako úspěch kolegů akonkurence. Proto zcela zákonitě roste zájem oruský trh nejen mezi velkými, ale imalými astředními podnikateli. Rusové sicení špičkové kvality, originálního designu akvalitníhozákaznického servisu. Zdob nedávnominulých zde navícstále přetrvává silné povědomí odlouholeté historii, spolehlivosti akvalitě českých výrobků. Bylo by hříchem této nezanedbatelné konkurenční výhody oproti ostatním exportérůmnevyužít. Pouzeztradice aminulosti však žít nelze.proto je třebav Rusku cíleně budovatdistribuční kanály,podporovatnaše značky a investovat do výrobního, vývojového a obchodního zázemí.tak abychom byli v krátkodobém horizontu schopni tento trh saturovat našimi produkty. český exportér prosinec 2012, číslo 1 3

Téma Rusko už sedí ve WTO Moskva si vyjednala výhodné vstupní podmínky do Světové obchodní organizace. Chce nadále chránit svůj slabý průmysl Václav Lavička vaclav.lavicka@economia.cz Autor je redaktor HN Událostí roku nazval ruský prezident Vladimir Putin vstup své země do Světové obchodní organizace (WTO). Rusko bylo poslední zdeseti největších ekonomik světa, které stály mimo WTO. Jednání trvala zhruba osmnáct let, mnohem déle než vpřípadě Číny. Rusko se stalo oficiálně členem WTO letos 22. srpna azačíná otevírat dveře zahraničním podnikům na svůj perspektivní trh. Ale platí to iopačně. Vstupem Ruska se zvyšuje přítomnost jeho firem ajejich konkurenční schopnost na jednotném trhu Evropské unie, připomněl na semináři, který vpraze uspořádalo ministerstvo průmyslu aobchodu, Peter Balas. Ten coby náměstek generálního ředitelství Evropské komise pro obchod vedl sruskem jednání ojeho vstupu do WTO. Moskva si vymohla značné ústupky Rusko může být spodmínkami svého vstupu spokojeno. Samotné členství v liberálním klubu, jak se WTO někdy nazývá, pozvedá jeho prestiž jak na mezinárodní politické scéně, tak vglobálním byznysu. Mělo by také představovat impulz pro modernizaci šesté největší ekonomiky světa. Nelze však říci, že vstupem Ruska nastává nějaké zázračné uvolnění obchodních ainvestičních bariér. Průměrné celní zatížení ruského dovozu klesne během tří let z10 na 7,8 procenta, ztoho průmyslové tarify zmírní zprůměrných 9,5 na 7,3. To má daleko do volného obchodu. Evropská unie zatěžuje dovoz vprůměru zhruba čtyřmi procenty. Moskva dosáhla během jednání významného ústupku, když jí WTO Obchod EU a Ruska Vzájemná výměna (údaje v mld. eur) Celkový vývoz z EU Dovoz do EU Z toho Rusko 2007 89,1 2008 145,0 104,8 178,1 1241,0 1435,1 1309,2 1566,4 Ruský obchod se světem Dynamika vývozu a dovozu (mld. USD) Vývoz z Ruska Dovoz do Ruska 107,4 2002 136,0 61,0 76,1 2003 183,3 97,5 2004 243,6 125,3 2005 303,9 164,7 2006 354,4 223,5 2007 471,6 291,9 2008 303,4 191,8 2009 Zdroje: MMF, ING, Unicredit, Rosstat 400,1 248,7 2010 522,0 528,0 542,0 338,4 338,4 2011 2012 2013 2012, 2013 - odhady Skladba zahraničního obchodu (podíly v %, údaje za letošní leden - září) 393,5 2009 65,6 117,7 2010 86,1 160,1 2011 108,4 198,2 1098,1 1207,8 1349,6 1509,1 1531,1 1683,9 Kovy a výrobky z nich Chemické produkty, kaučuk Stroje a zařízení Zemědělské suroviny a potraviny 3,1 8,9 6,0 24,2 4,7 Dřevo, papír, buničina 2,0 Ostatní energie Vývoz 385,7 mld. USd 4,5 Ostatní 11,8 Zemní plyn Ropa 34,8 Paliva a energie 70,8 22,1 Chemické produkty, kaučuk Stroje, zařízení, dopravní prostředky 50,1 Dovoz 225,8 mld. USd 12,5 15,3 Ostatní Potraviny a zemědělské suroviny pro jejich výrobu 4 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Téma Základní fakta o Rusku Rozloha činí17098,2 tisíce kilometrů čtverečních. Počet obyvatel stále klesá, nyní dosahuje 143 milionů. Hodnotou HDP šestá největší ekonomikasvěta (propočetpodle parity kupnísíly). Zahraniční obchod v poměru k HDP: 45 procent. Pátý největší obchodní partner Českérepubliky. na uvolňováníobchodních adalších bariér poskytla sedm až osmlet. To, že jsme do WTO nepospíchali, nám jenom prospělo. Podařilo se námvyjednat zvláštní podmínky, prohlásil prezident Vladimir Putin. odvětvípod zvláštní ochranou státu Ruskojepodle nějodhodláno dále hájit zájmy domácíchproducentů, zejména vživočišné výrobě, potravinářském aspotřebním průmyslu. Rovněž ve strojírenství(hlavně zemědělském) avautomobilovém průmyslu. Ruská vláda podle agentury ITAR-TASS nevylučuje, že příští rokzavede antidumpingová cla na dovoz zemědělské techniky, konkrétně obilních kombajnů. Podnětktomu daly společnost Rostselmaš azávod na výrobu těchto strojů vkrasnojarsku. Velkým problémem ruské ekonomiky jsou města, jejichž bytíčinebytízávisí na jednom velkémpodniku (v ruštině se proněvžilnázev monogoroda ). Právě snaha udržet vtěchtoměstech zaměstnanost může vést Ruskokpřijímání různýchochranářských opatření. Obáváme se, že rychlejšíliberalizace našeho zahraničního obchodubyzpůsobila vyššínezaměstnanostahluboké Mercury City nový symbol Ruska.V centru Moskvy nyní dostavují nejvyšší modernívěž vevropě, kterájevysoká338 metrů. Má 70 nadzemních pater a pět podlaží v podzemí. Podlahová plocha mrakodrapu je 158528 m 2 (86000 m 2 je určeno na kancelářské prostory,24000 m 2 proluxusní apartmány).vblízkosti Mercury Cityjiž rosteale nový obr Federation Tower, kterýmádosáhnout výšky506 metrů. foto:bloomberg českýexportér prosinec 2012,číslo1 5

Téma Ruskoseopětstalo jednou zobilnic světa. Svézemědělstvíivýrobu strojů proněj si chce nadále chránit. foto:bloomberg Rusko na globální scéně Ským země obchoduje (údaje za rok2011, vmld.usd) Nizozemsko Čína Německo Itálie Ukrajina Turecko Bělorusko Polsko USA Francie 15,09 11,30 16,6 25,4 24,9 21,4 35,2 34,2 32,6 30,5 62,6 VÝVOZ Čína Německo Ukrajina Japonsko USA Bělorusko Itálie Francie J. Korea 14,9 V. Británie 7,2 15,0 14,6 13,7 13,4 13,3 11,6 20,1 Největší ekonomikysvěta (odhady MMF zroku2010, bilionyusd) Zdroje:MMF,Rosstat 37,7 dovoz 48,3 schodky regionálních rozpočtů, říká obchodní rada Ruské federace včesku Alexander Turov. Moskva si na WTOtaké vymohla, že Gazprom nadále může prodávat zemní plyn ruským zákazníkům za zhruba třetinovou cenu, než jeta, kterou platí evropští zákazníci. To skýtá ruským podnikům nespornou konkurenční výhodu, poznamenává Balas. Rusové namítají, žekonkurenční schopnost jejich průmyslu je stále nedostatečná ajehoexportnínabídka chudá. Aproto ještě vyžadujeurčitou míru ochrany. Snižovat rychleji dovozní cla také nelze, neboť ruský státnení schopennahradit výpadek těchto příjmů ve svém rozpočtu, hájí postoj své země Turov. Další slabost ruské ekonomiky spatřuje vtom, žejak ve veřejném, tak soukromém sektoru stále chybí dostatekkvalifikovanýchodborníků. Co všechno se nelíbí Bruselu Od vstupu Ruska dowto uběhlo teprve pár měsíců, takže jepředčasné činit nějaké zásadní závěry. Zatím to příliš povzbudivě nevypadá. Signály přicházející zčeských firem poskytují smíšený obraz. Ukazuje se, ževněkterých oblastechrusko některé závazky zcela neplní, uvádí náměstek ministra průmyslu aobchodumilan Hovorka. Stejného názoru je také PeterBalas. Nejvyšší představitelé Ruské federace veřejně ujišťujípodnikatelské lobby, že nemusejí mít strach. Dávají najevo, že stát se postará oochranu ruskýchfirem před zahraniční konkurencí, poznamenává. Bruselusenelíbínapříklad poplatky za recyklaci motorových vozidel, které Rusko zahrnuje do dovozních cel. Nebo jehonová pravidla pro vývoz dřeva atvrdá regulace trhu salkoholickými nápoji. Stejně tak to, žemoskva stále zneužívá sanitárníafytosanitární opatřeníkochraně ruského trhu. Proto musíme pokračovat vintenzivních konzultacích sruskem. Bohužel, zatím nepřinesly žádný výsledek, prohlásil na semináři MPOBalas. USA Čína 4,45 4,40 Indie Japonsko 3,10 Německo 2,40 2,29 2,26 2,22 1,85 Rusko Brazílie Británie Francie Itálie českéfirmypronikajídoruských regionů Ruskopatří mezi 12 exportních trhů majících klíčový význam pro zdejší firmy. Obchod sním roste rychleji nežcelkový zahraničněobchodní obrat. Vprvé 6 českýexportér prosinec2012, číslo1

Téma Ruský prezident Vladimir Putin usiluje o to, aby se jeho země stala globálním ekonomickým tygrem nařídil zvýšit investicedoroku2015nasumuodpovídající25procentůmhdp. foto: čtk/ap řadě to platípro český vývoz do Ruska, který během letošního ledna ažzáří meziročně stoupl skoroodvě pětiny na 88 miliard korun. Dovoz vestejném srovnánívzrostl onecelých pět procent na 117 miliard korun. České firmy mají mimořádnou schopnost vyhledávat příležitosti vjednotlivýchregionech Ruské federace adokážou je přetavit do úspěšnýchobchodních případů, říká náměstek Milan Hovorka. prioritumajíinvestice do infrastruktury Ruskodoufá, žedíky členstvívewto se mu také podaří přilákat více dlouhodobéhokapitálu, který nutně potřebuje promodernizaci své silničníaželezničnísítě, přístavů, ale také výroby elektřiny atepla. Ruské dráhy plánujídoroku2015 na rozsáhlou modernizaci tratíivo- Světováobchodníorganizace(WTO) arusko 1993 Jednání zahájena. 1999 Ukončena přípravná fáze. 2007 2008 V ruské obchodní a investiční politice sílí ochranářské prvky. Zvýšena četná dovozní cla. 2009 Hospodářský propad Ruska oskoro osmprocent.přijímána další opatření na ochranu ruských výrobců. leden 2010 Vznik celní unie Rusko-Kazachstán-Bělorusko značně zkomplikoval jednání ovstupu. prosinec 2011 WTOrozhodlaopřijetí Ruska. 22.srpna 2012 Rusko oficiálně vstupuje jako 156. člen. českýexportér prosinec 2012,číslo1 7

Téma Česko a Rusko Vzájemná obchodní výměna (údaje vtis.kč) 154 842,9 130 120,7 142 959,9 Dovoz do ČR Vývoz zčr 75 965,9 59 987,5 65 834,5 70 907,6 104 598,1 126 174,1 114 049,4 57 608,1 67 558,9 102 603,8 67 336,8 92 647,7 116 859,6 87 739,9 18 535,0 16 794,9 16 440,0 24 172,1 33 646,3 42 589,1 49 618,2 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 leden ažzáří podílruska na českém zahraničnímobchodu (v %) česko-ruskávýměnazboží (zaobdobíleden až září 2012,vtis.Kč) Dovoz z Ruska Vývoz do Ruska Na vývozu zčr Na dovozu do ČR 5,6 5,7 Potraviny aživá zvířata Nápoje atabák 71 520 33 291 1056 413 435 891 4,1 4,7 3,8 Surové materiály, nepoživatelné, svýjimkou paliv Minerální paliva, maziva apříbuzné materiály Živočišné arostlinné oleje, tuky avosky 5666 676 98 310 249 4215 325 987 275 567 4784 2,3 3,0 Chemikálie apříbuzné výrobky j.n. Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu Stroje adopravní prostředky 3596 494 5502 611 3421 725 7213 147 7972 861 63 775 552 1,4 Průmyslové spotřební zboží Komodity apředměty obchodu jinde nezatříděné 252 830 8 6679 707 0 Celkem 116 859 618 87 739 910 2004 2007 2011 Zdroje:ČSÚ,MPO zového parku vynaložit vpřepočtuvíce než 31miliard dolarů. Prezident Putin nařídilzvýšit investice do roku 2015 na sumu odpovídající 25 procentům HDP ve srovnánís21 procenty vminulém roce. Ruská ekonomika letos meziročně vzroste o3,5 procenta avroce příštím mírně přidá na 3,7 procenta. Nemáme důvodtuto prognózuměnit, prohlašuje ministrhospodářskéhorozvoje Andrej Bělousov. Domácíspotřebě pomáhá zlepšující se situace naruskémtrhupráce,kde průměrná míra nezaměstnanosti klesla na předkrizovou úroveň(kolem šestiprocent). To, zda se vpříštím roce podaří dosáhnout skoro čtyřprocentního hospodářského růstu, doznačné míry 88 mld. kč Takové hodnoty dosáhl český vývoz do Ruskazaleden až září, to je meziroční růst opětinu. závisí na světovém trhusropou. Rusku se vposledníchletechdaří zvyšovat její produkci. Vlistopadu podle posledních údajůministerstva energetiky dosáhla nového postsovětského rekordu10,5 milionubarelůdenně (včetně plynového kondenzátu). Zuvedeného objemuse vyvezla zhruba polovina (5,12 milionu barelů denně). Prezident Vladimir Putin již před časem vyzval těžební společnosti, aby udržely denní produkci naddesetimilionovou hranicí alespoň během nynějšího desetiletí. Protoužnařídil vládě, aby připravila nové daňové úlevy pro ropné firmy. Ty by se pak měly pustit do průzkumu atěžby vpobřežních vodách Ruska, včetně Arktidy, ataké více využívat nekonvenční zdroje ropy izemního plynu. ZatímcovEvropské unii jsou často slyšet hlasy varujícípřed nadměrnou závislostí na dovozu energie zruské federace (hlavně zemního plynu), vrusku zní stejná varování, pokud jde odovoz potravin. Letošní rokpřitom zemi vůbec nepřál. Sklizeňobilí ve srovnání sloňskem klesla o24procent na74,4 milionutun, vyplývá ze zpřesněných údajůrosstatu. 8 českýexportér prosinec2012, číslo1

Bonton Zapomeňte na džíny a také na to, že schůzka začne na minutu přesně Při jednáních si mladší Rusové nedávají pozor na jazyk, dokud nezjistí,že jim český protějšek dobře rozumí. PetraHoráková petra.horakova@economia.cz Osobníkontakty, důkladná příprava avše písemně potvrzené. To jsou základní podmínky úspěšnéhoobchodního jednánísruskými partnery. Je-li to možné, zkaždé schůzky sipořiďte vzájemně obsahově odsouhlasený zápis podepsaný oběma stranami, radí Radek Švéda, který másedmnáctileté manažerské zkušenosti přímozruska. Pracoval napříkladvtamních pobočkách firem OHLŽS, BVVčiEnkom. Také jakékoliv dodatky nebo změny vjiž uzavřené smlouvě jenutné dělat pouze vpísemné formě podepsané oběma stranami. Nikdy se nespoléhejte na slovo anato, že se nějaký problém nějakvyřeší, doporučuje. Podleněho Rusové už dávno nejsou naivní partneři zpoloviny 90.let,kteří koupí cokoli. Jsou obchodně velmi zdatní,často až za rámec evropských etických norem obchodních jednáníavztahů, říká Švéda. Stejně podstatné jsoupro úspěšné jednánímaličkosti, odlišnosti od české etikety, na které nejsme úplně zvyklí. Třeba že se takzvaná minutočka zpoždění protáhne na dvě hodiny čekání nebo že od vás budouchtít Rusové vše nejpozději zítra, ale oni sodpovědí klidně pártýdnů počkají. Praxe je obvykle taková, že onichtějí vše druhý den, sami potomtřeba ipřes urgence měsíc mlčí. A potomzase chtějí něco takzvaně do zítřka, uvádíšvéda. Vnímání času aprostoru jevrusku prostě jiné než vtuzemsku. Odvás budou ruští partneři vyžadovat dochvilnost, oni sezpozdit mohou. Zejména vmoskvě, která jepověstná dopravními zácpami, se zpoždění půl hodiny naobchodním jednání nepovažuje za nic neobvyklého. Přesto patří kdobré etiketě zařídit setak, abyste zpoždění neměli, doporučujesenior Jestliže je obchod uzavřen, vyplatísepozvatpartnera na slavnostnívečeři.rusové si na to potrpí apříště jsou obvyklevstřícnější. IlUSTRačNÍ foto:shutterstock manažerka klinického vývoje společnosti Zentiva Marika Pečená, která od loňska dvakrát doměsíce vyráží do Ruska, aby školila tamní lékaře. Sama hovoří rusky velmi dobře adosvědčuje, že ačkoliv Rusové většinou angličtinou vládnou, ruština otevírá cestu kjejich srdcím. Nicméně narazila na jednu zajímavost: Pro střední až mladší generaci Rusů už je zcela nesamozřejmé, žemnozí Češi dosud umí nebo rozumí rusky. Při jednáních si nedávají pozor, dokud nezjistí, žejim rozumíme. Pokaždé jsou překvapeni, když na ně rusky promluvíme. Rusové si navíc velmi potrpí na úpravu zevnějšku. Lidé seoblékajívelmi reprezentativně, otahané flanelové košile, které ještě občas potkáme včesku ivefiremnísféře, sevrusku vmezinárodním obchodním prostředí nenosí, popisujepečená. Džíny, byť superdrahé, sischovejte na volný čas. I vpátek takzvaný casual day sije na jednánívezmou jenlidé, kteří jsou hodně neformální, vysvětluje. Výsledek jednání ale mohou ovlivnit imaličkosti. Rusové očekávají, že jim protistrana bude pečlivě neslouchat. Jsou velmi citlivínato, když mají pocit, že jim někdo něco vnucuje. Apokaždém jednání je dobré pozvat jenaoběd či večeři. Ale nepouštějtesiruské partnery takzvaně ktělu(třeba noční bujaré večírky svodkou),dokud není obchod uzavřenazaplacen, míní Švéda. Pokudjeobchod úspěšný, je naopak vhodné se večírkuzúčastnit, protože to Rusové ocení. A také máte jistotu, že se informace otom, žesvámi udělali dobrý byznys, dostane ikjejich známým, dodává Švéda. českýexportér prosinec 2012,číslo1 9

Výběrová řízení Na jaká úskalí narazí české firmy u veřejných zakázek v Rusku Cenová preference pro domácí dodavatele ve výši 15% většinou efektivně vylučuje účast zahraničních zájemců Jan Krs a kolektiv ekonomický úsek Velvyslanectví ČR vruské federaci Vzhledem knepoměrně rozsáhlejšímu vlivu ruského státního sektoru na domácí ekonomiku vesrovnání spraxí obvyklou vzemích EU avýznamným investicím, které vposledních letech směřujídomísty zastaralé infrastruktury, průmyslu, energetiky, zemědělství, zdravotnictvíadalších oborů, může být významným zdrojem zakázek pro české firmy účast ve veřejných soutěžích, vyhlašovaných jak na federální, tak iregionální amunicipální úrovni. Přestože vláda usiluje onápravu (na snímku premiérdmitrij Medveděv), není řada veřejných soutěží v Rusku transparentní. foto: bloomberg Účast na veřejných zakázkách vruské federaci má však mnohá úskalí ašanci mají zpravidla jen ty české firmy, které jsou vrusku dostatečně etablované (mohou se opřít odůvěryhodné reference), stojí za nimi spolehlivý aschopný místní partner adobře se orientují voborových, legislativních ajiných otázkách důležitých pro danou oblast jinými slovy, znají dokonale formální ineformální pravidla hry. pravidla, legislativa, informační zdroje Oficiálně platí v Ruské federaci pro za- Veřejné zakázky v Ruské federaci: důležitá fakta a adresy Problematika veřejných zakázek spadá do kompetence Ministerstva ekonomického rozvoje Ruské federace. Konkrétně se jimi zabývá Děpartament gosudarstvennogo regulirovanija v ekonomike (odbor státní regulace vekonomice) viz www.economy.gov.ru Veřejné zakázky asnimi související agendu upravuje federální zákon č. 94-FZ z21. 7. 2005 ve znění pozdějších předpisů. Oficiální název zákona je O razrešeniji zakazov na postavki tovarov, vypolněnije rabot, okazanije uslug dlja gosudarstvennych i municipalnych nužd. Podrobněji o posledních změnách tohoto zákona viz www.goszakaz.ru/concurs/changes Od1. 1. 2010funguje takzvaný Federální portál státních zakázek (www.zakupki.gov.ru), na němž jsou soustředěny veškeré informace o federálních zakázkách. Portál spravuje Ministerstvo ekonomického rozvoje Ruské federace, nicméně kontrolní činnost (objednavatelů zakázek) zajišťuje Federální antimonopolní služba (FAS). Pro získáváníaktuálníchinformací o možných příležitostech je třeba se na tomto portálu zaregistrovat. Na ruském internetu existují placené portály osoutěžích, ato tzv. Elektronnajagazeta Konkursnyje torgi (www.gostorgi.ru) atzv. Informacionnaja sistěma Konkursnyje torgi (www.bob.ru). Veřejné soutěže bývají často vypisovány přímo administrativami jednotlivých federálních subjektů (je jich celkem 83) azpravidla jsou také zveřejňovány na jejich internetových stránkách. Odkazy na jednotlivé regiony viz www. regions.ru V případě, že Evropská komise získá informaci o vypsání veřejné soutěže v Ruské federaci, je tato informace zaslána agentuře CzechTrade, komorám avěcně příslušným resortům v České republice. Informace jsou následně zveřejňovány na internetových portálechwww.czechtrade.ru, www.export.cz awww.businessinfo.cz 10 český exportér prosinec 2012, číslo 1 EK00

Výběrová řízení dávání zakázek financovaných zveřejných prostředků zhruba stejná pravidla jako včesku. Podstatnou odlišností je však cenová preference pro domácí dodavatele ve výši 15 procent, což většinou efektivně vylučuje zahraniční zájemce. Ze zkušeností některých českých firem navíc vyplývá, že většina soutěží pořádaných v Ruské federaci nemá regulérní průběh, ikdyž se situace postupně zlepšuje. Vsoučasné době probíhá debata nad změnami vpříslušné legislativě, neboť se ukazuje, že ani realizace tendrů prostřednictvím elektronických aukcí příliš neřeší neúměrně vysoké částky, které veřejný sektor každoročně vynakládá vsouvislosti spředraženými veřejnými zakázkami. Účast českých firem vsoutěžích Podle dostupných informací neprojevují zatím rezidentní české firmy (tedy firmy, jež se vdané problematice orientují) až na výjimky osamostatnou účast ve veřejných zakázkách valný zájem. Ruskýstátvposledních letech masivněinvestuje domístyzastaralé infrastruktury,průmyslu, energetiky, zemědělství, zdravotnictvíadalších odvětví. Kvůlipředraženým veřejným zakázkám přitom vynakládá neúměrně vysoké částky. foto: bloomberg Není pro ně tajemstvím, že jejich reálné šance jsou obecně velmi nízké. Převládá mezi nimi názor, že mlhavé vyhlídky na úspěch neospravedlňují značné náklady aúsilí, které je zpravidla třeba pro účast vsoutěžích vynaložit. Pokud se české firmy ucházejí omožnost realizace veřejné zakázky, pak tak zpravidla činí ve spolupráci sruským partnerem, případně vrámci rozsáhlejších zakázek jako subdodavatelé. Díky tomu není třeba plnit podmínku zmíněné zákonem stanovené cenové preference. Ruský partner má navíc díky znalosti prostředí apříslušných formálních ineformálních postupů obvykle mnohem větší šanci na úspěch. inzerce EK007149-1 český exportér prosinec 2012, číslo 1 11

Exportní strategie Jaká je nová Exportní strategie Prosadit pozitivní změny v české ekonomice, zvýšit její konkurenceschopnost a podpořit vývoz s vysokou přidanou hodnotou si dala za cíl Exportní strategie České republiky pro období 2012 2020, kterou letos v březnu schválila vláda. Strategie má především změnit mimořádně vysokou závislost českého exportu na státech Evropské unie,pomoci českým vývozcům otevřít nové trhy a posunout je v hodnotovém řetězci směrem ke konečným zákazníkům. Martin Kuba ministr průmyslu aobchodu ČR Česko patří ve světovém srovnání kzemím snejvětším poměrem vývozu zboží aslužeb khdp atato závislost stále stoupá. Zatímco vroce 1995 se export zboží aslužeb podílel na hrubém domácím produktu 51 procenty, vroce 2000 pak 63 procenty, za rok 2010 už to bylo necelých 79 procent. Pro porovnání vněmecku, tedy unašeho největšího obchodního partnera, tvoří export necelých 50 procent HDP. Choulostivým místem českého exportu je fakt, že valná většina zboží míří na trhy EU. Globalizace adiverzifikace našich zahraničních ekonomických vztahů jsou proto nezbytné apro budoucnost českého hospodářství zcela klíčové. Pro mne je zcela zásadní, že strategie vznikala vúzké spolupráci snejvětšími podnikatelskými reprezentacemi, konkrétně shospodářskou komorou ČR asvazem průmyslu adopravy ČR. Strategie sice patří firmám podnikajícím na území Česka, ale jejím cílem je oslovit rovněž zahraniční partnery České republiky. Jim je adresován přesvědčivý signál ozájmu rozvíjet vzájemně výhodné hospodářské vztahy apřipravenost Česka nadále pokračovat vpolitice svobodného, mezinárodními pravidly řízeného obchodu. Dvanáct základních projektů Poté co vláda schválila Exportní strategii, byl zpracován Akční plán pro export ainternacionalizaci. Ten shrnuje 12 konkrétních projektů pro realizaci tří pilířů strategie (zpravodajství pro export, rozvoj exportu, podpora obchodních příležitostí) apro efektivní řízení arealizaci strategie zavádí Řídicí výbor a12 pracovních týmů pro jednotlivé projekty. Základní podmínkou úspěchu je, aby se do implementace Exportní strategie nynízapojily nejen zainteresované resortyainstituce, ale především podnikatelská sféra. Té má být stát kvalitním partnerem. Věřím, že ekonomická diplomacie, která je nedílnou součástí systému podpory exportu, je nejúspěšnější, je-li založena naalianci podnikatelů apolitiků. Jsem rád, že vám mohu říci, že jsme již vefáziimplementace konkrétních opatření nové Exportní strategie, která patří ke klíčovým prorůstovým opatřením vlády. Vsoučasné době pracujíjednotlivé projektové týmy, které jsou složeny zexpertů státní správy azodborníků vyslaných podnikatelskou sférou. Věcným rámcem pro realizaci strategie jevymezení teritorií, která jsou zajímavá pro české výrobce. Důležité jsou jak možnosti odbytu amožnost využití tradičních komerčních vazeb, tak ijejich současná ekonomická prosperita. Proto jsou mezi 12prioritních zemí zařazeni členové skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína), jejichž ekonomiky zaznamenávají vsoučasné době největší dynamiku růstu. Mezi další země této skupiny patří významní aperspektivníobchodní partneři. Jde zejména ospojené státy, Turecko, Ukrajinu, Kazachstán, Mexiko, Srbsko avietnam. Vedle těchto hlavních prioritních zemí definovalo MPO spolu spodnikatelskou sférou rovněž skupinu 26 zájmových zemí, které nabízejí významný potenciál pro umístění českých vývozů. Chceme diverzifikovat český vývoz tak, aby byly při zachování stávajících vazeb veu vytvářeny arozšiřovány proexportní příležitosti také vdalších zemích. Konkrétní výsledky vrůstu adiverzifikaci českého vývozu je už nyní možné vysledovat. Při porovnání údajů omeziročním nárůstu českého vývozu zaobdobí odledna do září 2012 vporovnání se stejným obdobím loňského roku můžeme konstatovat, že celkový vývoz ČR vzrostl oosm procent, vývoz do prioritních zemí (mimo unii) vzrostl o31procent, podílzemí EUnavývozu ČRsesnížil z83 na 81 procent apodíl prioritních zemí se zvýšil z9,4 na 11 procent. Samotné několikaprocentní změny se mohou zdát malé. Jevšak třeba si uvědomit, žejeden procentní bod vcelkovém českém vývozu představuje částku zhruba 30 miliardkorun. Vsoučasné době je tedy možné konstatovat, že implementace Exportní strategie byla dobře nastavena azačíná probíhat správným směrem. optimalizace zahraničních zastoupení Aby bylo možné prosadit cíle Exportní strategie, bylo nutné zahájit přípravu na celkovou optimalizaci zahraničních obchodních misí MPO. Kromě sloučení dosavadních sítí kanceláří agentur CzechTrade aczechinvest do jednotné sítě je vsoučasné době připravováno otevření nových kanceláří vdalších klíčových destinacích. Vnejbližších mě- 12 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Exportní strategie Exportní strategie byla dobře nastavena azačíná probíhat správným směrem, říká ministr Martin Kuba. foto: MPo ČR sobit počet zahraničních zastoupení vzemích seznačným potenciálem pro české vývozce. Přitom nebude potřeba vynaložit dodatečné finance ze státního rozpočtu, protože pro budování integrované sítě hodláme hledat prostředky uvnitř resortu. Současně došlo kněkterým zásadním opatřením, která zajistí efektivní fungování této sítě. Jde například sících budou například otevřeny nové obchodní kanceláře MPO včíně (Peking), Indii (Dillí), Thajsku (Bangkok), Brazílii (Sao Paulo), Argentině (Buenos Aires), Austrálii (Sydney), Izraeli (Tel Aviv), Kolumbii (Bogota) asenegalu (Dakar). Integrace aefektivní koordinace kapacit vrámci ministerstva průmyslu aobchodu nám umožní téměř zdvojnáonastavení komunikace spodnikateli. Aby byly české firmy lépe informované ojednotlivých teritoriích, spustilo MPO na svém internetovém portálu BusinessInfo takzvané interaktivní profily. Ty obsahují podrobné informace opodmínkách obchodu apodnikání vjednotlivých prioritních azájmových zemích, včetně odkazů na další informační zdroje. Cesty spodnikateli Na důslednou podporu proexportních zájmů Česka se zaměřily letos imoje zahraniční cesty. Ty byly vždy pořádány společně spodnikatelskými asociacemi asúčastí početných podnikatelských misí. Jako příklad lze uvést misi do Turecka při příležitosti návštěvy prezidenta Václava Klause, které se zúčastnilo více než 60 zástupců českých firem. Obdobně proběhly iúspěšné cesty do Iráku, Kolumbie, Ekvádoru či Ruska. Všechnytytomise ačetná jednání se zahraničními partnery, které proběhly včr, měly zacíl vytvářet nové obchodní příležitosti. Důležitou součástí bylo také sjednávání auzavírání smluv vrámci obchodních vztahů. Například stureckými partnery šlo zejména ospolupráci voblasti energetiky adůlního průmyslu, viráku oprojekty zaměřené na energetiku, strojírenstvíapetrochemii. VRusku bylo předmětem jednání strojírenství, metalurgie, teplárenství, stavebnictví adalší obory. Vlatinskoamerických státech jsme jednali omožnostech spolupráce venergetice, infrastruktuře anatéma využití nerostných zdrojů. Podpořit export je však nutné také prostřednictvím četných mezinárodních smluv zaměřených na ekonomickou spolupráci. Existující dohody tak Česko letos doplnilo například osjednánímezivládního dokumentu ohospodářské spolupráci sirákem apřed podpisem je iuzavření obdobného sthajskem. Naším cílem je vytvořit systém, který bude pružně reagovat na situaci nasvětových trzích, respektovat současné potřeby českých firem, ale zároveň také naše aktuální rozpočtové možnosti. Jde nám oto, aby stát byl českýmexportérůmspolehlivým partnerem. český exportér prosinec 2012, číslo 1 13

Rozhovor Věci z ciziny jsou vždycky větší luxus. Rusové milují české pivo, sklo - a kuchyně Získat pomyslnou vstupenku do ruské společnosti šlo pomaleji než třeba v exotičtější Indii, vzpomíná topmanažer Martin Dlouhý. foto: hn - ivana jašminská Martin Dlouhý v Rusku strávil tři roky,při uzavírání obchodů mu pomáhala výdrž v pitkách i taktické zamlčování, že rozumí rusky. Kristýna Greplová kristyna.greplova@economia.cz Navýchodě strávil Martin Dlouhý několik let jako ředitel expanze společnosti Metro C&C, po celém Rusku otevíral pobočky obchodů Makro. Českým firmám apodnikatelům, kteří by chtěli vzemi velkého medvěda obchodovat, radí hlavně jednat na rovinu, nebát se bouchnout do stolu adát si pozor na různé zprostředkovatele vlivu aposluhovače mocných. Čím se nejvíc liší byznys vrusku od toho, jak ho známe ve střední azápadní Evropě? Že je to velká země. Obrovská. Když se věci dělají vtak velkém rozměru, tak to přináší jiné problémy, jiné možnosti řešení ataky potřebu jiného pohledu na věc. Východ Ruska je jiný než západ asever jiný než jih. Taky historický vývoj zemi dodnes ovlivňuje, prolíná se tam dědictví Sovětského svazu smoderním Ruskem, země prochází politickým vývojem, ikdyž ten třeba nejde vždycky tím směrem, který bychom si představovali. Jak se projevuje ta velikost Ruska na trhu? Když jedni už mají dávno zimu, druzí se ještě opalují. Ke každé oblasti je třeba přistupovat jinak, taky byste nechtěla prodávat stejně vportugalsku, Švédsku aturecku. ARusko je takhle různoro- dé, na takový trh nelze cílit paušálně. Třeba když stavíte sortimentní skladbu, musíte uvažovat daleko komplexněji. Takže investovat do decentralizace asoustředit se na jednotlivé oblasti? Určitě. Byznys se musí dělat co nejblíž zákazníkovi. Decentralizovat všechno, co decentralizovat jde, ale to je moje životní filozofie bez ohledu na Rusko, jen tam to platí dvojnásob. Ikdyž to bylo vrusku těžší, protože když decentralizujete, musíte lidem dát důvěru, musíte jim dát svobodu. Aoni musí být připraveni tu svobodu přijmout. Rusové osvobodu nestáli? Když jsem přišel, tak všichni očekávali, že šéf bude tvrdý abude diktátor. Avšichni byli připravení vykonat moji vůli apokyny, ikdyby třeba nedávaly smysl. Ale já jsem asi opak diktátora, jsem docela svobodomyslný šéf ato byl pro Rusy šok. Tedy zpočátku. Postupně si zvykli, přijali tu svobodu izodpovědnost, potom to fungovalo velice dobře. Bouchnout do stolu se vyplatí Očekávají vrusku tvrdý přístup ivevyjednávání? Vyplatí se tam ta pevná ruka? Vyplatí se hlavně jednat na rovinu. Jasně říct, co chcete, jaký očekáváte výsledek jednání, co jste pro to ochotni udělat, jaká je vaše představa otom, co má udělat druhá strana. Jestli jít do konfliktu, nebo se pokoušet dohodnout, to záleží na situaci. Ale obecně je vrusku asi víc případů, kdy se vyplatí bouchnout do stolu. Víc než třeba unás nebo na západě? Tady je taková tendence spíš pracovat na řešení, vytvářet alternativy, nacházet nové cesty. Na východě jsem několikrát raději ukončil jednání striktně stím, že to se tedy nedohodneme, ale sjasným sdělením, proč jsme se nedohodli. Mezi Rusy je dost těch, kteří na tenhle silový přístup reagují lépe než na nekonečná jednání. Co dál, když se to podaří? Říká se, že vrusku musí mít člověk na všechno papír, že slovo nestačí. Tuhle zkušenost nemám. Když jsme 14 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Rozhovor se podaří tomu uniknout, prostě řeknete, že po ránu nepijete. Akdyž hodně naléhají, vymluvíte se, že jste vyléčený alkoholik, na to oni slyší. Co ještě se vám vrusku osvědčilo? Rozhodně se vyplatí nesedět vkanceláři, pohybovat se po federaci, být vkontaktu sbyznysem hodně zblízka. Být vterénu nejenom, když je potřeba něco vyjednat nebo když se řeší nějaký problém. Spíš mít prst na tepu toho, co se děje pozorovat zákazníky, vidět, co se děje voboru, ukonkurence. Iobecněji ve společnosti. Chlapíci se samopaly Bylo těžké proniknout do ruské společnosti, získat vhled? Docela ano, až překvapivě. Třeba když to srovnám smnohem exotičtější Indií, kde jsem také působil, tak získat pomyslnou vstupenku do ruské kultury aspolečnosti šlo velmi pomalu. Rusko je uzavřenější atak nějak temnější. Všiml jsem si, že se Rusové rádi trumfují vtom, kdo má těžší život, kdo zažil co hrozného. Dali jsme si panáka a dohoda platila i bez papíru. Ale i když máte napsanou smlouvu, nemusí ji Rusové chápat jako závaznou. si nad něčím potřásli rukou adali panáka vodky, tak to vždycky platilo ibez papíru. Problém je spíš vtom, že naše aruské chápání práva se dost liší. Takže ikdyž máte smlouvu, nemusí ji Rusové chápat jako plně závaznou. Jak konkrétně se to projevovalo? Měli jsme třeba rámcovou dohodu akjejímu naplnění bylo potřeba učinit dílčí kroky. Atam často naši ruští partneři nechápali, že my chceme, aby všechny ty kroky plně odpovídaly tomu, jak to bylo sepsáno ve smlouvě, aby to bylo nenapadnutelné. To často trvalo měsíce. Říkáte, že jste jednání zapili. Obchoduje se ještě vrusku nad lahví vodky? Většina obchodů se dělá bez vodky, ale platí, že je potřeba umět vrusku pít. Ani ne tak během toho, kdy se byznys dělá, spíš než se kněmu vůbec dostanete. Tohle je jeden zmomentů, kdy můžete vtom silovém vyjednávání mít navrch když dokážete udržet tempo pitky nebo Rusa dokonce opít, získáváte body. Ale jsou iextrémní případy, kdy přijdete vdevět ráno na jednání adají vám panáka na stůl. Můžete vtakové situaci odmítnout? Určitě, to není problém. Skoro vždycky Takže co byl pro vás ten nejhorší zážitek? Tedy obchodně. Souvisel stím volnějším vnímáním práva. Lidé vrusku si často myslí, že si můžou silou nebo skrze kontakty vymoct něco, co by normálně bylo nemyslitelné. Koupili jsme jednou pozemek vsamaře, to je město na břehu Volhy. Jenže náš soused se rozmyslel, že by kus toho pozemku chtěl pro sebe on chápal, že jsme ho koupili my aže nám ta zem patří, jen nechápal, proč my nechápeme, že jemu by se kousek hodil. Když jsme tam začali stavět, tak poslal malou armádu, aby ten pozemek obsadila. Armádu? Chlapíky se samopaly. Ona Samara je vyhlášená tím, že se tam lidé stakovými věcmi moc nemažou. Akdyž mi volali dělníci stím, že by chtěli začít pracovat, ale nemůžou, protože jim vtom brání ozbrojenci, tak mi nebylo nejlépe. Jak to dopadlo? Vlastně stejně jako vmnoha dalších český exportér prosinec 2012, číslo 1 15

Rozhovor martin Dlouhý (44) Je absolventem Vysoké školy ekonomické vpraze, kde vystudoval mezinárodní obchod. Rok studoval také na Pekingském jazykovém institutu včíně. Téměř deset let pracoval ve společnosti McDonald s, nejprve jako ředitel rozvojeapotom jakogenerální ředitel McDonald s ČR asr. Vroce 2003 přesel do METRO C&C Russia, kde zastával funkci ředitele po expanzi. Mezi roky 2005 a2007 byl generálním ředitelem pro český aslovenský trh, pak dva roky vedl pobočku společnosti vindii. Vletech 2007 až 2009 byl viceprezidentem METRO Group. Od letošního léta šéfuje obchodům Tesco na Slovensku. Kromě čínštiny hovoří také rusky, španělsky aanglicky, ve volném čase hodně sportuje, lyžuje ajezdí na horském kole. Rád cestuje azajímá se oarchitekturu, design aumění. případech. Občas je vrusku lepší udělat krok zpátky, abyste pak mohli udělat dva kroky vpřed. Řekli jsme si, fajn, nebudeme stavět dneska, ale až zítra, azkusili jsme to vyřešit oficiální cestou. Afungovalo to. pozor na nepravé mocipány Je důležité mít dobré vztahy se státní správou? Obecně je důležité přemýšlet nad tím, kam jdete, ským se máte potkat. Nad tím, zjakých kruhů se ten člověk rekrutoval. Je zásadní rozdíl, když jednáte smístními podnikateli, slidmi ze samosprávy nebo smístními velkými bossy. Apokud vrusku chcete něčeho dosáhnout, musíte mluvit sdůležitými lidmi. Ve městě musíte vědět, kdo ho doopravdy ovládá, jestli gubernátor, nebo starosta. Jak to zjistíte? Měl jsem ruské politické poradce, tým lidí, se kterými jsem konzultoval jednání svládou nebo se samosprávou. Pomáhali mi rozšifrovat, kdo je kdo umoci, kteří lidé opravdu dělají rozhodnutí, ským se musím umět dohodnout. Akdo je jen pomahač, nebo dokonce podvodník. Podbízeli se vám nějací falešní zprostředkovatelé? Je potřeba jednat vždycky napřímo ajenom stěmi, kdo mají pravomoci, jenže kolem takových lidí se pohybují mraky dalších, kteří se jen snaží přiživit stojí silná zahraniční značka aže tyhle praktiky kategoricky odmítáme. Spíš se stává, že jednáte se soukromou firmou azjistíte, že za ní stojí někdo zveřejné sféry. Ikvůli tomu je důležité mít tým dobře informovaných lidí, kteří vás na takové věci upozorní. Jak jste takové případy řešili? Každá zakázka byla vytendrovaná. Takže my jsme těm firmám dali šanci se do něj přihlásit, stejně jako jakékoliv jiné, ale vyhrát jsme je nechali jen po právu. Musíte hned na začátku dát jasnou zprávu, že každý dostane šanci, ale nikoho nehodláte zvýhodňovat. Taky se znovu vracíme ktomu, že je potřeba vědět, ským jednat. Když se zapletete srůznými zprostředkovateli apomahači, budou ve vás vytvářet dojem, že jim musíte zaplatit za nějaké služby. tři různé generace podnikatelů Jací jsou vlastně současní Rusové manažeři aobchodníci? Hodně se liší podle věku atoho, co zažili. Řekl bych, že jsou teď vrusku tři generace byznysmenů. První je ta, co iprofesně pamatuje ještě sovětský režim, to je svět sám pro sebe. Pak je ta druhá generace, co manažersky vyrostla vdevadesátých letech, pro ně všechno šlo šíleně rychle ahrozně snadno, Rusko tehdy rychle rostlo, všichni tam investovali. Tihle lidé mívají pocit, že všechno půjde strašně snadno anemusejí pro to nic udělat. Předstírat, že mluvím jen anglicky, byla moje oblíbená taktika. U dlouhých jednání přestali být obezřetní, začali se bavit mezi sebou na jejich vlivu. Tuhle vrstvu musíte úplně odstřihnout, nebavit se snimi. Apro cizince je těžké se vtom zorientovat, proto je důležité mít své loajální lidi, kteří mají přehled, vidí do spletitých mocenských vztahů. Co korupce? Rusko je sice korupcí prorostlé, ale přímo mně si nikdo nedovolil říct oúplatek nebo mi ho naopak nabídnout. Což může být itím, že věděli, že za mnou Ta třetí generace právě přichází? Ano, to jsou ti nejmladší, nastupující generace. Jsou to většinou vzdělaní lidé. Vědí, že nestačí mít jenom školu abýt Rus, že jsou důležité izkušenosti, rozhled, výkonnost, že je dobré si něco odpracovat. Liší se to igeograficky? Jak jste říkal, Rusko je velká arůznorodá země. Lidé jsou jiní oblast od oblasti, obchodníci nebo zákazníci, na tom tak nezáleží. 16 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Rozhovor VPetrohradě jsou jiní než vmoskvě, to ví každý. AivRusku platí, že čím jižněji, tím jsou lidé otevřenější, srdečnější. Když jednáte slidmi vrostově, Krasnodaru nebo Soči, tak to bude zásadně jiné než vufě nebo Archangelsku. Ajací jsou ruští zákazníci? Dychtiví po luxusu, chtějí dobré věci. Když si to mohou dovolit, tak to nejlepší. Arádi utrácejí. Vždycky jsem se smál, že když jsme se tady včesku pokoušeli prodat na Vánoce nebo na Silvestra pravé francouzské šampaňské, byla to dřina. VRusku jsme po paletách prodávali Dom Pérignon. ruský patriotismus a české zboží Velcí vlastenci nedávají přednost domácím výrobkům? To je právě zajímavé, na jednu stranu mají neuvěřitelně silný vztah kzemi, kmatičce Rusi, vsrdci jsou obrovští vlastenci. Ale ve spotřebě se to moc neprojevuje. Kromě ruské vodky apravého kaviáru nic jiného neupřednostňují. Naopak importované věci jsou tam vnímané jako vyšší kvalita. To může být pro české exportéry velká výhoda. Stáváse, že jednátesesoukromou firmou a zjistíte, že za ní stojí někdo zveřejnésféry, varuje přednástrahami Martin Dlouhý. foto: hn ivana jašminská Jaké české výrobky Rusové znají? Samozřejmě pivo asklo, to funguje. Ale velký hit jsou ičeské kuchyně, na ulicích avobchodech snábytkem, všude byly reklamy. Něco jako: auta zněmecka, kuchyně zčeska. Větší pojem jsou ještě kuchyně zitálie, ale na ty se Rusové chodí jen dívat. Ty české jsou kvalita, kterou si kupují. Mají ještě vněčem Češi výhodu? Existuje tam pořád takový ten panslavismus, že Čech je Slovan aslovan je blíž než nějaký Brit, Němec nebo Francouz. Vtom mají Češi výhodu nad ostatními cizinci. Ataky proto, že se tu dlouho učila ruština povinně na školách, takže hodně Čechů se vrusku bez problémů domluví. Otevírá ruština dveře? Umět jazyk samozřejmě pomáhá. Ačlověk stím může nakládat různě. Jak to myslíte? Na jednu stranu může ruština bořit ledy. Lidé mají najednou pocit, že je lépe chápete, že se svámi lépe dorozumí, když mluvíte jejich jazykem. Anadruhou stranu? Mně se mnohokrát osvědčilo vést jednání vangličtině, ikdyž se rusky domluvím plynně. To byla moje oblíbená taktika, předstírat, že mluvím jen anglicky, nechat si překládat, tím zároveň získáte čas na promýšlení dalšího tahu. Čím je to jednání delší, tím začne být druhá strana méně obezřetná, začnou mezi sebou mluvit rusky, víte, co na vás chystají. Amoje oblíbené trumfové eso bylo, že když už se jednání blížilo ke konci, ta dohoda byla blízko aoni pořád ne ane ustoupit, tak vtu chvíli jsem začal mluvit rusky. To je vždycky úplně zmátlo, začali přemýšlet, co všechno jsem slyšel, co všechno řekli. Často tenhle moment překvapení urychlí to jednání, získáte zase trochu převahu. inzerce EK007139 český exportér prosinec 2012, číslo 1 17

Mise Kontrakty se dnes v Rusku vodkou neslaví Česká strojírenská skupina Alta modernizuje hutnický průmysl na Urale. V Rusku postaví také cihelnu. Jana Šavelková jana.savelkova@economia.cz Brněnská firma Alta Invest má na příští rok miliardové plány. Čeká ji modernizace provozu Ašinského metalurgického závodu za 330 milionů eur (v přepočtu 8,2 miliardy Kč) ivýstavba cihelny ve městě Klincy za 33 milionů eur (818 milionů Kč). Vyjednat podmínky apodepsat oba kontrakty trvalo více než rok. Úkolem Alty vašinské továrně (ve městě Čeljabinsk) je úprava válcovací linky tak, aby se zvýšila kvalita vyráběných plechů. Cílem je rovněž rozšíření kapacity produkce. Vsoučasnosti podnik vyrábí přibližně 600 tisíc tun plechů ročně, po modernizační akci to má být až milion tun ročně. První etapa vroce 2013 bude stát přibližně 140 milionů eur, zbytek použije investor vdalších letech na navýšení kapacity, přibližuje projekt Bronislav Šimek, místopředseda představenstva Alty. Jak místopředseda představenstva naznačuje, Alta vrusku není žádným nováčkem, na tamějším trhu působí už přes dvacet let. Může za to osobní historie zakladatelů. Alta totiž přebrala ruské obchody se strojírenskými produkty po rozpadu Pragoinvestu, kde pracoval druhý ze zakladatelů adnešní předseda představenstva Vladimír Plašil. Od té doby Alta vrusku, potažmo na Ukrajině nebo vbělorusku, zrealizovala několik desítek podobně velkých projektů. Máme tam své zastoupení, tři dceřiné společnosti, které neustále mapují trh avyhledávají příležitosti, podle kterých pak rozpracováváme projekty. Kontrakt ale podepíšeme přibližně vjednom zpěti až deseti případů, podotýká Šimek. Přitom projekt musí přibližně z80 procent firma připravit před samotným výběrovým řízením. Když si Rusové Bronislav Šimek (48) Vystudoval ekonomiku zahraničního obchodu na Kyjevské státní univerzitě. V letech 1988 1991 pracoval ve společnosti PZO Pragoexport Praha, poté v roce 1991 spolu s dalšími dvěma společníky založil společnost Alta v Brně, kde v letech 2003 2005 působil na pozici generálního ředitele. Nyní zastává funkci místopředsedy představenstva společnosti Alta Invest. foto: hn jan Rasch Rusové si velmi pečlivě prověřovali naše reference apři jednání nás konfrontovali snabídkami našich konkurentů. V případě cihelny v Klincy (poblíž hranic s Běloruskem) mají na starosti vše od návrhu projektantů přes výstavbu provozů avybavení linkami až po uvedení do provozu. Hotovou továrnu Alta symbolicky zabalí apředá Kombinátu keramičeskich izdělij (Závodu keramických výrobků). Roční kapacita podniku bude asi 80 milionů kusů různých druhů cihelných výrobků. Dokončení provozu je plánované, stejně jako umodernizace válcovací linky, na polovinu roku 2014. Je to už čtvrtá cihelna, kterou vzemích SNS stavíme, adruhá, kterou dodáváme takzvaně na klíč, říká Šimek. vyberou jiného dodavatele, pak musíme miliony aněkdy idesítky milionů korun, které jsme přípravě neúspěšného projektu věnovali, odepsat. Ostatně jako kdekoliv jinde na světě, pokud se ucházíte ovelkou zakázku, dodává. Podle Šimka jde Rusům, stejně jako jiným investorům, především ocenu. My ale vtomto ohledu moc soutěžit nemůžeme, nemáme žádnou velkou cenovou výhodu oproti našim konkurentům. Na cenu jsme naposledy uhráli kontrakt asi před pěti lety, uvádí Šimek. Dnes cenu drží na podobné úrovni jako soupeři. Kdyby ji jen trochu přepálili, mohli by zapomenout nejen na úspěšný kon- 18 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Mise Miliontun ploché oceli bude po modernizaci válcovací linky kapacita Ašinského metalurgického závodu. foto: AlTA trakt, ale nejspíš inavýběrové řízení. To, čím si ruské průmyslníky Alta získala, bylo tedy spíše technické řešení, ikdyž izcenových požadavků museli slevit vřádu procent. Nabídli jsme jim celý komplex služeb, kterými jsme se snažili co nejvíc pokrýt jejich potřeby. Kromě samotné válcovací linky jsme jim zařídili financování, engineering, pracovali na tom technici, obchodníci, právníci ibankéři. Někde vtom balíku služeb jsme získali výhodu nad konkurenty, míní Šimek. Další rozhodující faktor úspěšného jednání vidí vpřesvědčení zákazníka, že společnost velký investiční projekt zvládne. Partneři zašinského metalurgického závodu izcihelny si velmi pečlivě prověřovali naše reference apři jednání nás konfrontovali snabídkami našich konkurentů. Chtějí za své peníze nejvyšší možnou kvalitu aabychom maximálně splnili jejich očekávání, vysvětluje Šimek stím, že nejlepším způsobem, jak partnera přesvědčit, jsou dobré reference. Těch máme za těch dvacet let, co se vrusku pohybujeme, naštěstí hodně. Myslím si, že bez nich bychom ve výběrovém řízení možná ani neprošli do druhého kola, míní. Vedle toho je ale důležitá iosobní stránka jednání. Rusové jsou přitom jako vyjednávači tvrdí. Velmi důležité je získat si partnerovu důvěru, bez ní bychom se těžko dobrali úspěšného konce. To znamená, že nesmíme porušit sebemenší slib nebo dohodu, kterou jim dáme, říká Šimek stím, že získat si náklonnost vrusku trvá poměrně dlouho. Na druhou stranu si na ruských protějšcích pochvaluje spolehlivost. Jakmile se na něčem domluvíme, vdrtivé většině případů partner dohodu důsledně dodrží. Cesta kpodpisu smlouvy trvala včetně příprav projektu více než rok. Byly to stovky hodin vyjednávání. Navštěvovali jsme se vrusku nebo vbrně acelé dny strávili vkanceláři nad podmínkami kontraktu, popisuje zástupce Alty. Nejtěžší přitom bylo sladit všechno dohromady tak, abychom byli spokojeni my, zákazník apřitom jsme dodrželi přísné podmínky úvěrové smlouvy aplatné zákony jak vrusku, tak včesku. Najít model, který vyhovoval všem, zabralo nejvíce času, říká Šimek. Schůzky se ale nikdy netýkaly výhradně obchodu. Rusové nejsou tak přímočaří jako Západoevropané, všechna jednání začínala neformální diskusí akpodstatě věci jsme se dostali až po několika desítkách minut povídání orodině nebo otom, jak se máme. Jednání pak často neformálně pokračovala ivrestauraci. Když za námi partner přiletěl přes půl Evropy, pozvat jej na večeři je to nejmenší. Prioritní je ale vždy to, co se vyjedná vkanceláři. Podpis smlouvy ale proti všem stereotypům spolu srusy zapili podle západních zvyklostí šampaňským avínem. V byznyse je vodka jednoznačně na ústupu, usmívá se Šimek. Alta Brněnská společnost Alta se od roku 1991 specializuje na dodávkytechnologickéhozařízení pro strojírenství, těžební průmysl, průmysl stavebních hmot a hutnictví. Teritoriálně se zaměřuje na střední avýchodní Evropu, především na Rusko a země bývalého Sovětského svazu. V posledních letech se zaměřuje také na klasickou i jadernou energetiku. Ašinskýmetalurgický závod (AMET) Ašinský metalurgický závod je jedním z nejstarších hutnických podniků v Čeljabinské oblasti (východní úpatí Uralu). Společnost zpracovává železné rudy, provádí výplav a hluboké zpracování kovů a slitin. S kapacitou 600 tisíc tun plechů ročně je největším výrobcem ploché oceli vrusku. Výše kontraktů 8,2 mld. Kč Na tolik v přepočtu přijde modernizace Ašinského metalurgického závodu. 818 mil. Kč je cena za dodání kompletní cihelny v Klincy. český exportér prosinec 2012, číslo 1 19

Podporaexportu Obchodních misí má být sedmdesát Zahraniční kanceláře agentur CzechTrade a CzechInvest se sloučily do sítě Obchodních misí. Počet jejich poboček se brzy rozšíří na zhruba sedmdesát. Jan Bezemek ředitel odboru exportních služeb MPO Ministerstvo průmyslu aobchodu (MPO) sjednotilo k1. srpnu původní zahraniční zastoupení agentur CzechTrade aczechinvest do jednotné Integrované zahraniční sítě Obchodních misí MPO. Ocošlo? Konkrétně pod ministerstvo přešlo celkem 32 kanceláří CzechTrade a6kanceláří CzechInvest. Tuto síť asamozřejmě iodpovídající služby chce MPO vpoměrně krátkém časovém horizontu rozšířit na cílových zhruba 70 kanceláří. efektivnější služby Chystané rozšíření odpovídá současným trendům českého exportu scílem pokrýt rostoucí trhy vprioritních azájmových zemích mimo EU. Jde především ozjednodušení komunikace zahraničních zastoupení MPO sčeskými exportéry azpřístupnění služeb zahraniční sítě českým firmám. Ke změnám nás vedla ipotřeba zpřehlednit azjednodušit nabídku proexportních služeb pro české firmy. Vneposlední řadě změny přinesou lepší kontrolu nad efektivním vynakládáním peněz daňových poplatníků avýrazné úspory vprovozních nákladech celého systému. Zacíleno na byznys Zpřístupnění vzdálených trhů mimo EU malým astředním podnikům je jednou zpriorit pro nově budovanou síť. Cíl je, aby 70 procent času, který mají Obchodní mise kdispozici, věnovaly byznysu. Tomu odpovídá inová nabídka služeb. Na základě poptávky exportérů se zástupci MPO zaměří na služby typu: vyhledání obchodního partnera, ověření zájmu ovýrobek/službu, analýza trhu, organizace aasistence při obchodním jednání. Dále předpokládáme aktivní asistenci našich zastoupení při organi- Českéobchodní zastoupení včíněse rozšíří na tři kanceláře. Ilustrační foto: čtk/eyeubiquitous/ HutcHIsOn zaci účastí českých firem na zahraničních veletrzích avýstavách. Ato včetně přípravy obchodních jednání během veletrhu. Nový systém Sjednocená zahraniční síť je metodicky aodborně řízena ministerstvem. Realizaci služeb podnikatelům na zahraničních trzích zajišťují jednotlivé Obchodní mise MPO. Nabídku služeb (FrontOffice abackoffice) podnikatelům, přenos obchodně-ekonomických informací zteritorií, včetně zajištění komunikace spodnikateli, zajišťuje pro MPO servisní organizace CzechTrade. Podobně počítáme snastavením systé- mu komunikace pro příliv zahraničních investic vpřípadě CzechInvestu. Celý proces je koordinován spartnery, kteří se zabývají podporou exportu, aspodnikatelskými reprezentacemi (projektové týmy Akčního plánu). Důležitý je kontakt s exportéry Důležité je, že do procesu probíhajících změn byli přizváni podnikatelé, ato prostřednictvím svých reprezentací. Otom, vjakých zemích budou Obchodní mise MPO nadále působit, iotom, kde zahraniční síť MPO vnejbližší době rozšíříme (včetně výběru konkrétních zástupců pro dané teritorium), dnes firmy spolurozhodují prostřednictvím svých zástupců vprojektových týmech Akčního plánu Exportní strategie. rozšíření nejen v číně aindii Předpokladem fungování systému je rovněž zpětná vazba od podnikatelské sféry. Na základě podnětů exportérů vnejbližší době rozšíříme naše zastoupení včíně na tři kanceláře advě kanceláře vindii. Posilujeme naši přítomnost vjižní Americe, na Středním východě ivafrice. Budeme tedy tam, kde cítíme zájem apoptávku českých firem akde bude potenciál pro uplatnění českých výrobků. Na řadě jsou výběrová řízení Vtuto chvíli probíhají výběrová řízení podle nastaveného harmonogramu. Vdohledné době by tak mělo dojít kobměně nebo vyslání nových pracovníků do sjednocené zahraniční sítě MPO. Probíhají také jednání sministerstvem zahraničních věcí (MZV) oakreditaci alogistickém zázemí pro zahraniční síť MPO při zastupitelských úřadech. Spolupráce MZV je vtomto ohledu pro projekt velmi důležitá. 20 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Podporaexportu Služby pro exportéry budou výhodnější Stát nabídne vývozcům informace a poradenství v nové podobě. Odpadne hodinová sazba za tyto služby se bude platit paušálně. Milan Ráž ředitel sekce služeb pro exportéry, CzechTrade Dílčí součástí nové proexportní politiky je iinovovaná nabídka služeb pro exportéry. Ty by měly od příštího ledna poskytovat společné sítě obchodních misí ministerstva průmyslu aobchodu (MPO), centrála CzechTrade, ale iregionální kontaktní místa. Portfolio služeb zahrnuje čtyři základní oblasti poradenství, vzdělávání, informační služby aslužby Obchodních misí MPO. Nová proexportní politika zahrnuje také příméoslovení zahraničních partnerů. foto: mpo paušál místo hodinové sazby Na rozdíl od dosavadníhodinové sazby budou služby placeny formou paušálu. To bude nejvýraznější apro podnikatele výhodná změna.nově budou také rozděleny do tří typů balíčků.základní balíček BASIC bude určený pro začínající nebo rozhodující se exportéry. Rozšířenou formu podpory představuje potom balíček BUSINESS, který zahrnuje přímé oslovení zahraničních partnerů,organizování obchodních jednání i konzultace. Posledním je balíček PLUS, který vyhoví ostatním požadavkům exportérů. Nabídne jim služby individuálního a dlouhodobého charakteru, které vyžadují asistenci a podporu zástupců sítě Obchodních misí MPO. Ceny zohledňují velikost firem, aprotože chceme pomáhat také malým astředním firmám, stanovili jsme nižší ceny pro malé astřední podniky avyšší pro velké firmy. Ceny také reflektují významnost teritorií vsouladu sexportní strategií ČR. To znamená, že nejnižší sazby jsou stanoveny pro služby vprioritních zemích, naopak nejvyšší sazby jsou pro země EU, čímž chceme podpořit diverzifikaci našeho exportu. klub pro exportéry Aby byla skladba služeb komplexní avšem českým exportérům maximálně tři balíčky MPO a CzechTrade nabídnou exportérům tři balíčky služeb: Basic pro začínající nebo rozhodující se exportéry Business zahrnuje přímé oslovení zahraničních partnerů, organizování obchodních jednání ikonzultace plus služby individuálního a dlouhodobého charakteru,které vyžadují asistenci a podporu zástupců sítě obchodních misí MPO otevřená, plánujeme vytvořit Exportní klub, což bude seskupení českých podnikatelských subjektů vrámci široké podnikatelské veřejnosti. Na základě členství získají uživatelé automatický přístup kzákladním službám sítě Obchodních misí MPO akřadě výhod na celý jeden rok za symbolický paušální poplatek. Finanční prostředky získané vrámci Exportního klubu abalíčkových programů budou prostřednictvím Exportního fondu reinvestovány do organizace cílených zahraničních misí aspecializovaných oborových veletrhů. Shodně sproexportní politikou nastavující systém tak, aby vnejvyšší možné míře podporoval český export, bude podstatná část služeb pro exportéry nabízena zdarma. Bude se jednat zejména ozákladní informace ojednotlivých teritoriích, oborové informace, exportní poradenství, základní podmínky pro uplatnění českého zboží/služeb na zahraničních trzích, exportní ainvestiční příležitosti ařadu dalších. český exportér prosinec 2012, číslo 1 21

Obchodnípolitika Méně výhod pro nastupující mocnosti, nové šance pro české podnikatele Nová pravidla GSP umožní českým firmám dovážet za výhodnějších celních podmínek i strategické suroviny jako slitiny kovů a chemikálie Zuzana Benešová Martin Macourek odbor obchodní politiky amezinárodních ekonomických organizací, MPO České firmy, které dovážejí zboží zrozvojových států výhodněji díky Systému všeobecných celních preferencí (tzv. GSP General System of Preferences), se budou muset od 1. ledna 2013 vypořádat sřadou změn, kdy pro GSP začnou platit nová pravidla. Za prvé se bude třeba smířit sfaktem, že států, znichž je možné vrámci tohoto režimu dovážet zboží do EU za výhodnějších podmínek, bude méně než polovina způvodního počtu. Na druhou stranu je určitě zajímavou zprávou, že počet produktů, které lze ze zemí příjemců GSP takto dovážet, se naopak zvýší. Cíl: snižování chudoby Systém všeobecných celních preferencí je postaven na přesvědčení, že větší zapojení do mezinárodního obchodu přispěje ke snižování chudoby vméně rozvinutých státech. Součástí celého projektu přitom je, aby byl zároveň vtěchto zemích podporován udržitelný rozvoj. Děje se tak odstraňováním celních sazeb ze strany EU, nebo jejich výrazným snížením ve srovnání suplatňovanou sazbou. Unie přitom tyto výhody poskytuje jednostranně, aniž by sama požadovala stejné zacházení ze strany rozvojových států. Standardní GSP (tzv. obecný režim GSP) poskytuje takové výhody uzhruba 66 procent zboží. Speciální pobídkový režim pro udržitelný rozvoj ařádnou správu věcí veřejných (tzv. GSP+) se týká rovněž 66 procent zboží, které lze ale dovážet úplně bezcelně. Nejchudší země pak mohou do EU dovážet bezcelně prakticky bez omezení. Nízké celní sazby je však také třeba vnímat jako příležitost pro dovozce avýrobce zeu klevnému dovozu surovin či produktů, které se veu nevyrábějí. Stím souvisí idalší cíl, který si klade nové schéma GSP lépe ochránit eko- Nové možnosti dovozu zboží Nově bude možné vrežimu GSP dovážet některé zcela nové produkty kovy vzácných zemin alkalickékovy surové olovo wolfram hořčík titan oxid hlinitý síran amonný dusičnan sodný podvojné soli nomické zájmy EU. Aby nedocházelo ke zneužívání výhod plynoucích zgsp, je při dovozu vtomto režimu klíčové prokázání původu zboží (tj. že výrobek skutečně pochází ze země, na niž se vztahují dané výhody.) Ktomu slouží osvědčení opůvodu zboží FORM A, které lze spolu sdalšími užitečnými informacemi nalézt na webových stránkách Generálního ředitelství cel ČR (www.celnisprava.cz). Je třeba také podotknout, že EU není jediná, kdo se snaží pomáhat integrovat rozvojové země prostřednictvím GSP do mezinárodního obchodu podobně tak činí ijiné rozvinuté státy jako USA, Kanada ajaponsko. Gsp pro 21. století Novými pravidly pro udělování GSP reaguje Evropská unie vneposlední řadě na novou ekonomickou realitu, kdy se některé ze zemí tzv. třetího světa mění vekonomické giganty apřímé konkurenty EU. Zároveň se snaží napravit situaci, kdy dosavadní pravidla dávala většině rozvojových států prakticky identické výhody navzdory jejich často velmi odlišné hospodářské úrovni. To vpodstatě znamená, že pokud podobnou nebo stejnou výhodu na dovoz určitého zboží do EU dostává relativně bohatý stát jako Brazílie spoměrně moderním systémem výroby inejchudší africké státy, efekt této pomoci pro nejpotřebnější se snižuje. Ze seznamu příjemců pomoci GSP proto EU vyřadí státy, které Světová banka klasifikuje jako země svysokým avyšším středním příjmem za tři po sobě následující roky. Aktuálně se to týká především hospodářských obrů, jako jsou Rusko či Brazílie, ale idalších rychle se rozvíjejících ekonomik jako například Malajsie, Argentiny či Kazachstánu nebo států obchodujících sropou, což je třeba Katar či Saúdská Arábie. Tuto podmínku budou vnadcházejících letech postupně splňovat bezpochyby idalší státy pro příští rok se bude se vší pravděpodobností týkat Číny. Po vypadnutí ze systému GSP budou ale tyto země moci vyvážet podle předchozích pravidel ještě jeden rok. Toto opatření bylo přijato proto, aby podnikatelé měli dostatek času vyrovnat se snovou situací. Pokud vyloučené země nadále stojí ovýhodnější přístup na trh EU, existuje možnost získat jej prostřednictvím uzavření dohody ovolném obchodu. Tyto dohody vedou kromě jiného rovněž ke snižování či přímo odstranění celních sazeb na většinu dovážených výrobků. Zásadním rozdílem je samozřejmě fakt, že zatímco vrámci GSP mohou země do EU vyvážet za výhodnějších podmínek, aniž by je musely samy poskytovat unii, na základě dohod ovolném obchodu je zvýhodněný přístup na trhy poskytován oboustranně. Vsoučasné době takové dohody sjednává seu právě třeba Brazílie, Argentina auruguay vrámci 22 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Obchodnípolitika sdružení Mercosur nebo také Malajsie. Země, snimiž EU na základě dvoustranných dohod již obchoduje (například JAR, Mexiko, Egypt, Alžírsko, Maroko či Kamerun), budou zgsp vyňaty primárně proto, že je značně nesystémové amatoucí, když lze nyní ztěchto zemí výhodněji dovážet jak na základě pravidel GSP, tak ipodle obchodní dohody. Země budou rozděleny do tří skupin Země, které vgsp zůstanou, budou dále na základě jednoznačných kritérií zařazeny do tří skupin sodlišným rozsahem poskytovaných výhod. Každá ze zemí, která splní základní kritéria, bude bez dalšího přezkumu profitovat zvýhod tzv. obecného režimu GSP. Nárok na zařazení do druhé skupiny (tzv. GSP+) není automatický. Země se oněj musí přihlásit azároveň splnit několik jasně stanovených podmínek. Za prvé budou výhody režimu GSP+ poskytovány státům nedostatečně zapojeným do mezinárodního obchodu, přičemž kposouzení, okteré země se jedná, disponují nová pravidla konkrétními kritérii ohledně dovozu avývozu. Kromě toho je podmínkou odpovědné plnění závazků plynoucích zmezinárodních smluv OSN amezinárodní organizace práce. Díky novým pravidlům tak zřejmě bude možné vnejbližší době dovážet vrámci výhodnějšího GSP+ izpákistánu afilipín. Zároveň je ale pravděpodobné, že řada rozvinutějších zemí bude naopak přeřazena do obecného režimu. Státům, které OSN klasifikuje jako nejméně rozvinuté, umožní EU dovážet nejvýhodněji vrámci režimu EBA. Tento název vznikl jako zkratka anglického Everything But Arms, což doslovně popisuje, co lze vrámci tohoto režimu bezcelně dovážet tedy všechno kromě zbraní. Nová pravidla GSP obsahují řadu nástrojů kzamezení toho, aby pomoc potřebným nepřiměřeně neznevýhodnila evropské podnikatele nebo neohrozila další příjemce GSP. Vpřípadě ohrožení ostatních příjemců GSP se používají tzv. graduace, které umožňují odstranit celní zvýhodnění pro již dostatečně konkurenceschopné výrobky některého ze států příjemců GSP, ato podle přesně stanovených pravidel. Od roku 2013 by se to mělo vnejvětší míře týkat Indie, jejíž klíčové dovozy (všechny organické aanorganické chemikálie včetně nerostných Kdovypadne ze systému GSP Nejvýznamnější země zhlediska vzájemného obchodu s ČR Afrika Alžírsko, Botswana, Egypt, Gabon, Ghana, Jihoafrickárepublika, Kamerun, Keňa, Libye, Maroko, Namibie, Tunisko Asie Ázerbájdžán, Írán, Jordánsko, Katar, Kazachstán, Kuvajt, Libanon, Malajsie, Saúdská Arábie Evropa Bělorusko,Rusko Jižní a Střední Amerika Argentina, Brazílie, Kolumbie, Kostarika, Kuba, Mexiko, Panama, Peru, Uruguay, Venezuela paliv aminerálních olejů, dále textil, motorová vozidla, letadla alodě) již nebudou nadále dováženy vrežimu GSP. To samé se bude vomezené míře vztahovat na některé produkty zukrajiny, Nigérie, Thajska, Vietnamu aindonésie. Jestliže by levné dovozy příjemců GSP poškozovaly výrobce stejného zboží veu, přicházejí na řadu další speciální ochranné mechanismy. Zvýhodněné celní sazby pro konkrétní produkty je Většízapojení do mezinárodního obchodu přispěje ke snižování chudobyvméně rozvinutých státech. foto: BLooMBERG možné ztohoto důvodu přímo zrušit. Utextilu, který je pro EU velmi citlivým odvětvím, jsou navíc stanovena pevná pravidla, kdy dojde kodstranění výhod. Novinkou je jejich zpřísnění ataké skutečnost, že ochrana se nyní týká kromě hotových oděvů isurových materiálů. Dopady na české vývozce adovozce Zanalýzy zpracované Ministerstvem průmyslu aobchodu ČR vyplývá, že nová pravidla GSP by neměla mít zásadní dopad na českou ekonomiku. Nejvíce čeští podnikatelé zřejmě pocítí vyřazení Ruska akazachstánu, ato zejména vsouvislosti sdovozem některých surovin. Jedná se především ominerální paliva amaziva, oktanol, hnojiva, barviva adalší chemikálie, výrobky zkovů, např. ferochromy, asurový hliník. Jak bylo ale již řečeno, pro dovoz zruska akazachstánu, stejně jako zostatních států, které vypadávají sgsp, bude možné vzájmu přizpůsobení podnikatelské sféry novým pravidlům dovážet za dříve platných zvýhodněných podmínek ještě jeden rok, tedy do 1. ledna 2014. Pokud jde oostatní státy, nebude znamenat jejich vyřazení zgsp pro český průmysl vpodstatě žádnou hrozbu. Spotřebitel může ojediněle pocítit změnu uněkterých spíše exotických produktů. Naopak jednoznačně pozitivní dopad by mělo mít přidání některých strategických surovin do GSP, zejména slitin kovů achemikálií, což umožní jejich bezcelní dovoz asnížení nákladů pro české výrobce. český exportér prosinec 2012, číslo 1 23

Finance pro export Za rekordním pojištěním stojí Rusko Je to v posledních letech téměř jistota. Mezi všemi zeměmi, do kterých EGAP vdaném roce podpořil český vývoz,je na prvním místě Rusko.Od roku 2007 pojistil EGAP české vývozy do Ruska za téměř 120 miliard korun. Vlastimil Nesrsta mluvčí EGAP Mezi největší projekty patří kompletní dodávky paroplynových elektráren uměst Krasavino akurgansk, modernizace Uralvagonzavodu nebo výstavba továrny na výrobu OSB desek vkalevale. Kromě toho dodali čeští exportéři ruským zákazníkům nejrůznější typy obráběcích strojů, válcovací tratě, petrochemickou apapírenskou technologii, postavili několik administrativních aobchodních center apodíleli se na celé řadě rekonstrukcí starších výrobních provozů adopravní infrastruktury. Před pár dny podepsali zástupci EGAP anejvětší ruské banky Sberbank of Russia Memorandum ovzájemném porozumění. Cílem je podpora rozvoje spolupráce voblasti mezinárodního obchodu cestou stimulace českého exportu do Ruské federace adalších zemí. Obě strany vyjadřují připravenost spolupracovat vřadě oblastí, jako je například středně- adlouhodobé financování vývozu českého zboží, služeb iinvestic afinancování českého vývozu prostřednictvím úvěrů od Sberbank vtradičních měnách, ale vpřípadě zájmu také vruských rublech. Kromě toho vytváří memorandum předpoklady pro úzkou spolupráci ivdalších oblastech společného zájmu, třeba při souběhu exportního aprovozního financování českých exportních projektů vrusku. rekordní rok 2012 Vletošním roce pojistí EGAP český vývoz do Ruska za bezmála 20 miliardkorun,tojetéměř čtvrtina očekávaného celkového pojištěného objemu. Ten se bude za letošek pohybovat kolem 84miliardkorun.Zatím největší objem se váže kroku 2010, kdy EGAP pojistil český vývoz zboží, Jedním zprojektů, na němž se podílel EGAP, je závod na zpracování plynu ve městě Sosnogorsk vkomské republice, jež se rozkládá na severovýchodě evropské části Ruska, zvýchodu je ohraničena pohořím Ural. Generálním dodavatelem projektu za 100 milionů eur byla plzeňská společnost Škoda JS. foto: mpo pojištění od EGAp (objem vývozu zboží a služeb v mld. Kč) 43 2008 62 2009 67 2010 53 2011 84 odhad Zdroj: EGAP 2012 služeb ainvestic za více než 67 miliard Kč. Letos to tedy bude bezkonkurenčně nejlepší výsledek. Podílejí se na tom především nové smlouvy na pojištění rozsáhlých obchodních případů, za které jsou považovány ty,jejichž pojistná hodnota překročí jednumiliardu korun. Pokud jde orusko, největším letošním vývozem jsou dodávky pro výstavbu paroplynové elektrárny uměsta Salechard, administrativního, politického ikulturního centra Jamalo-něneckého okruhu. Salechard leží přímo na polárním kruhu. To hodně napovídá otom, jaké klimatické podmínky tady, na severu Uralu, asi vládnou. Město má poměrně dlouhou abohatou historii, do které se výrazně zapsala iřada pokusů využít nesmírné přírodní bohatství, 24 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Finance pro export které se nachází všude kolem. Teď jsme svědky dalšího, velmi ambiciózního projektu, vjehož čele stojí korporace Ural průmyslový Ural polární. Má za cíl vybudovat silnou dopravní infrastrukturu apotřebné energetické, těžební, zpracovatelské iprůmyslové kapacity pro široké osvojení arozvoj místních nerostných zdrojů. Elektrárna vsalechardu, kterou staví PSG-International afinancuje Česká exportní banka, je jedním zprvních kroků velkého uralského pochodu na sever. Na financování podobných, ale imenších projektů poskytují banky vývozní odběratelské úvěry. Pojišťování tohoto typu vývozních úvěrů je vposledních letech včinnosti EGAP zcela dominantní. Iletos bude zhruba 60 procent vývozu, který projde přes EGAP, pojištěno právě tímto způsobem. Necelá třetina připadne na pojištění investic aúvěrů na pořízení investic vzahraničí. Zbytek pak na pojištění předexportního financování, ostatních exportních úvěrů abankovních záruk vystavených vsouvislosti sexportními kontrakty. Zástupci EGAP anejvětší ruské banky Sberbank podepsali nedávno společné memorandum. Cílem je podpora českého exportu do Ruské federace.na snímku pobočka Sberbank v Moskvě. foto: bloomberg Kam egap pojišťuje nejvíce (struktura pojistné angažovanosti podle zemí) Turecko Rusko 33 % 13 % pojištění zvyšuje konkurenceschopnost Úkolem EGAP je krýt rizika spojená sfinancovánímčeského vývozu zboží aslužeb. Jde orizika tržně nezajistitelná, aproto nepojistitelná za běžných komerčních podmínek. Protože jsou dlouhodobá, nelze je adekvátně diverzifikovat. Ale ve hře jezpravidla hodněpeněz, které má navícsplatit dlužník vzemi, kde politické, ekonomické aprávní prostředí zvyšuje hrozbu, že se věci mohou vprůběhu času vyvinout poněkud jinak. Čas od času se to samozřejmě stane ivrusku.aktuálně řeší EGAP velmi intenzivně problémy spojené sdodávkami sklářských technologií. Podepsalasenatom zvelké části nedávná odbytová krize na ruském trhu, ale také podkapitalizace investora, drahé provozní financování, slabý management či nedůsledná kontrola peněžních toků.jetojedna ze zkušeností, ze kterých EGAP vychází při zdokonalování interních procesů avzájemné komunikace sfinancujícími bankami. Nové pohledy na oceňování rizik ajejich systematické asoustavné řízení adůslednýmonitoring všech pojištěných obchodních případů jsou odpovědí na změnu rozsahu asložitosti pojišťovaných transakcí. Vždyť jenom výše zmíněná elektrárna na severním Uralu má pojistnou hodnotu 12 miliard korun anazákladě vývoje vposledních letech se dá očekávat, že počet podobně rozsáhlých nebo ivětších obchodních případů 10 % 25 % 8 % 5 % 4 % Zdroj: EGAP Slovensko Ázerbájdžán Gruzie Bělorusko Ukrajina 2 % Ostatní země bude vportfoliu EGAP narůstat. Jednak jetodobré vysvědčení pro české exportéry ajednak potvrzení toho, že státní podpora exportu formou úvěrového pojištění má smysl. Že pomáhá zvyšovat naši konkurenceschopnost na mezinárodních trzích apodporovat zaměstnanost unás doma. český exportér prosinec 2012, číslo 1 25

Podnikání v EU Tři bezplatné služby pro podnikatele v EU Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízí poradenství podnikatelům, kteří obchodují se zeměmi Evropské unie. Dokáže pomoci se složitou administrativou. Barbora Hanáková odbor vnitřního trhu aslužeb MPO Džungle regulací. Stohy formulářů. Výjimky zvýjimek. Úřady mlží nebo rovnou mlčí. Podnikání vcizině má stále stigma bruselského nařízení osprávně zahnutých banánech, dnes již mimochodem zrušeného. Přitom tu existuje možnost nechat si poradit, jak začít podnikat, unás iveu. Existuje způsob, jak zjednat nápravu, pokud vás cizí úřady budou šikanovat žádostmi odalší adalší zbytečná osvědčení. Existuje možnost zjistit, co musíte splnit, abyste zboží dovezené zeumohli prodávat unás. To vše zdarma acomožná nejpohotověji. Podnikat vrámci EU nebylo nikdy jednodušší a500milionový trh je blíž, než by se mohlo zdát. Tak se nebojte zeptat. Pomohou vám tři služby, které nabízí ministerstvo průmyslu aobchodu. Jak se vypořádat sformalitami Že je vněmecku arakousku poptávka po kvalitních řemeslnících, to je bez diskuse. Že na naší straně hranice máme šikovnélidi, tomu také všichni rádi věříme. Teď todát dohromady. Může se český živnostník, třeba tesař, jen tak sebrat aodjet opravitkrovy na alpském penzionu? Už několik let ano, ikdyž pár formalit splnit musí. Státy si tak pojišťují, že specializované činnosti budou vykonávat skuteční odborníci. Zjistit, co kam poslat, lze velice jednoduše. Stačí, když se obrátíte na Jednotné kontaktní místo (JKM). Svůj dotaz můžete napsat do internetového formuláře nebo lze zavolat či osobně zajít naživnostenský úřad vkrajském městě. Možná budete překvapeni, že zrovna uvaší profese se nemusí nic hlásit, amůžete tedy vyrazit okamžitě. Pokud jevšak něčeho třeba, dozvíte Smnohdysložitou administrativou Evropské unie dokážou pomoci služby ministerstva průmyslu a obchodu. ilustrační foto: shutterstock se spolehlivé informace, anemusíte se tak později obávat případných kontrol. Jak se neutopit vparagrafech Můžete mít vše vpořádku, apřesto se stane, že si úředník postaví hlavu. Začnete dostávat dopisy vcizím jazyce, kde po vás znesrozumitelných důvodů bude vyžadován tu správní poplatek, tu pokuta, tu dodání nějakého potvrzení. Vtu chvíli vás nezajímají vzletná slova ojednotném celoevropském trhu asvobodě pohybu, vtu chvíli chcete klid na to, abyste mohli dělat to, co 26 český exportér prosinec 2012, číslo 1 EK00

Podnikání v EU umíte. Asestavovat odvolání proti rozhodnutím, kterým normální člověk ani nemůže rozumět, to umí málokdo. Proto vznikl SOLVIT, celoevropská síť, která má za úkol řešit situace, kdy úřady porušují evropské právo. SOLVIT funguje neformálně, ale zato bezplatně, rychle aúspěšně (téměř 90 procent problémů súřady se podaří vyřešit). Ušetří tak podnikatelům vprvé řadě prostředky za právní služby, vdruhé řadě pak čas, který by museli věci věnovat. Najděte díru na trhu Slovo hranice pro zboží moc neplatí. Zboží se totiž po celém území Evropské unie může pohybovat zcela volně, nikdo nemůže obchodníkovi se zeleninou či elektronikou nakázat, kolik nebo jaké zboží knám smí dovézt. Existují ale výrobky, které by mohly být nebezpečné, aúřady proto vyžadují, aby prošly testováním nebo byly před uvedením na trh registrovány. Pokud chcete zjistit, jaké požadavky klade české ievropské právo na konkrétní inzerce Jak kontaktovat služby ministerstva průmyslu Prostřednictvím internetového formuláře: http://www.businessinfo.cz/cz/ dotaznik-eu e-mailem: jkm@mpo.cz telefonicky: 224 221 701 výrobky, obraťte se na kontaktní místo ProCoP. Informace zdarma vyhledáme do patnácti pracovních dnů azároveň zkontrolujeme, zda náhodou naše úřady nepožadují něco víc, než stanovují evropské předpisy. Fronty kamionů na hranicích acelní prohlášení jsou minulostí, tak proč toho nevyužít. Pomůžeme sorientací vprávních předpisech, vydělávání už necháme na vás. Vminulosti už jsme například pomohli desítkám českých živnostníků, kterým úřady vzahraničí dělaly problémy kvůli tomu, že tam přijali zakázky, nebo lidem, kteří mají problém suznáním české kvalifikace vjiném státě EU. Poradili jsme také občanům, se kterými po návratu ze zaměstnání vcizině úřady nekomunikují, anejsou jim tak uznány doby zdravotního pojištění. Četné rady jsme dali idovozcům ze zemí EU ohledně požadavků na rozmanité výrobky od kosmetických prostředků až po hnojiva. Dotazy dostáváme tedy různé. Mnohé otázky jsou od podnikatelů, kterým nechtěly úřady uznat zahraniční certifikáty o provedených testech dováženého zboží nebo vrátit DPH při zakázkách z EU. Často jsou problémy i s vysíláním pracovníků na zahraniční práce. EK007149-2 český exportér prosinec 2012, číslo 1 27

Podnikání v EU Při vstupu na trh Evropské unie poradí služba ProCoP Služba poskytuje podnikatelům bezplatně konkrétní informace o požadavcích kladených na výrobky. Monika Jurášová odbor evropských záležitostí avnitřního trhu, MPO Svobody volného pohybu zboží amožností, které nabízí, využívá čím dál více podnikatelů. Orientovat se však vkvantech různých předpisů, souvisejících se vstupem na vnitřní trh Evropské unie, není vždy úplně jednoduché. Jedním zpomocníků, který radí podnikatelům, jak překonat počáteční nesnáze, je bezplatná služba ProCoP (Product Contact Point) poskytovaná Ministerstvem průmyslu aobchodu ČR. Smyslem této informační sítě opožadavcích na výrobky je poskytovat rady, pomoc akonkrétní informace pro přeshraniční pohyb aprodej zboží, služeb, zakládání podniků či vysílání pracovníků do jiných členských států EU. Služba ProCoP vznikla vkvětnu roku 2009 na základě nařízení ovzájemném uznávání neharmonizovaných výrobků ajesoučástí sítě informačních míst pro výrobky. Myšlenkou, která stála za celým projektem, bylo co možná nejvíce zjednodušit život podnikatelům ausnadnit jim přístup na trh jiných států EU. Každý, kdo měl někdy co do činění svýrobkovou legislativou, dobře ví, že informace otom, vjakém předpisu hledat, většinou nestačí. Člověk potřebuje znát iširší právní rámec například to, jak dozorové orgány vpraxi přistupují kvýkladu daných předpisů ajak je aplikují. Bez tohoto cenného know-how může snadno dojít knedorozumění sobchodními partnery, spotřebiteli či inspekčními orgány. Podnikatelské riziko pak značně narůstá. Mnohým nedorozuměním však lze předejít právě idíky pomoci tohoto užitečného rádce. případ prodejce slunečních brýlí Když už se podnikateli podaří vstoupit na trh vjednom členském státu EU Dotazy na službu ProCoP Kteroukoli ze služeb můžete kontaktovat prostřednictvím elektronického formuláře na http://www.businessinfo.cz/ cz/dotaznik-eu telefonicky: +420 224 221 701 e-mailem: procop@mpo.cz Více informací naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu ČR http://www.mpo.cz/cz/eu-avnitrni-trh auspět na něm, je pak pro něj snazší expandovat do dalších zemí. Jenže tam se může stát, že najednou narazí na odpor jiného distributora stejného zboží ajeho údajnou výlučnou licenci. Právě takovou situaci řešil nedávno pan Svozil, který si založil internetový obchod na prodej značkových slunečních brýlí. Výrobce zboží, které pan Svozil vesvém e-shopu nabízel, mu chtěl ale zakázat jeho prodej do určitých členských států EU, ato údajně proto, že už tam měl výlučné distributory. Apan Svozil se tedy zcela logicky zeptal: Je to vůbec možné? Vždyť kam zboží zašlu, je na volbě zákazníka, který si ho objednal. Anavíc jde ovnitřní trh EU. Pracovníci služby ProCoP ho ujistili, ževýrobce mu nemůže vprodeji bránit. Výhradnílicenční smlouva se sice uplatňuje, ale jen ve vnitrostátním právu, nikoliv vrámci jednotného trhu EU. Vtomto případě se jednalo oomezování volného pohybu zboží sohledem na ochrannou známku (logo), kterou je zboží označeno akníž váznou známkoprávní aautorská práva. Obecně totiž platí, že jak vlastník ochranné známky, tak autor loga, které bylo jako ochranná známka zaregistrováno, udělují souhlas (licenci) sužíváním (rozmnožováním arozšiřováním) dané ochranné známky dalšími osobami. Vpraxi užíváníochranné známky vrámci podnikatelské činnosti znamená nabízení konkrétníhovýrobku (i slogem) kprodeji, jeho inzerci, reklamuvtisku,televiznímvysíláním apod. Jedná se tedy oobchodní činnost velmi běžnou. Ktakové činnosti vrámci vnitrostátního práva musí být vždy licence achce-li osoba, která licenci má, oprávnit další osoby, musí ktomu mít vždy souhlas vpodobě podlicence od vlastníka ochranné známky, respektive autora loga. Nicméně jakmile se výrobek dostane se souhlasem za hranice dojiného členského státu EU, jeho další pohyb se už děje bez ohledu na souhlas či nesouhlas výrobce, vlastníka ochranné známky či autora loga. Tato zásada vycházízprincipu vyčerpání práva neboli Exhaustion, podle něhož se uvedením výrobku na trh jiného členského státu vyčerpává jeho známkoprávní iautorskoprávní ochrana vkterémkoli členském státě. Atoproto, aby bráněním dovozu výrobků už obchodovaných na trhu EU nedocházelo kumělému dělení společného trhu. Stím úzce souvisí takzvané paralelní dovozy, knimž docházívpřípadě, 28 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Podnikání v EU Majiteli e-shopu se značkovými slunečními brýlemi, panu Svozilovi, chtěl výrobce těchto brýlí zakázat jejich prodej do určitých členských států EU, protože tam měl exkluzivní distributory. Pracovníci služby ProCoP ho ujistili, že se jedná oomezování volného pohybu zboží. ilustrační foto: bloomberg jestliže je zboží vlastníka ochranné známky uvedeno jím samým nebo sjeho souhlasem na trh jednoho státu aodtud je již bez jeho souhlasu vyvezeno na území jiného státu. Ani vtakovém případě však nemůžou celní orgány členského státu zadržet zboží, které bylo oprávněně uvedeno na trh vjiné členské zemi Evropského společenstvíakteré vstupuje na území daného státu pouze za účelem tranzitu do třetí členské země, kde smí být natrh uvedeno oprávněně. Takovéto zadržení by bylo klasifikováno jako omezení volného pohybu zboží. Zboží chráněné ochrannou známkou Je ale samozřejmě nutné dodržet obvyklé obchodní podmínky při obchodování se zbožím stejného druhu (nikoli však nutně istejné kvality), jako je zboží chráněné ochrannou známkou, arovněž způsob, který je běžný vobchodním odvětví prodejce. Nesmí být také vážně poškozena pověst výrobku chráněného ochrannou známkou. Pokud vrámci obchodování došlo ke změně či zhoršení stavu výrobků, jež by mohly vést ke ztrátě pověsti ochranné známky, může její vlastník obchod zakázat. Vpraxi jde zejména oparalelní dovozy zboží do míst, kde není zajištěn potřebný předprodejní apoprodejní servis, který spotřebitel spojuje svnímáním kvality výrobku označeného ochrannou známkou. Princip vyčerpání práva platí pouze na vnitřním trhu EU, takže vpřípadě paralelního dovozu mimo členské státy Evropského společenství aevropského hospodářského společenství je zapotřebí souhlasu vlastníka ochranné známky. Vyloučen je samozřejmě princip mezinárodního vyčerpání známkoprávní aautorskoprávníochrany prvním udělením souhlasu vlastníka kduševnímu vlastnictví pro celý svět. povzbudit chuť kpodnikání vzahraničí Posláním služby ProCoP je poskytnout informace nezbytné při vstupu výrobku na vnitřní trh EU, apovzbudit tak chuť podnikat izahranicemi domovského státu. Firmy totiž často narážejí na překážky azdlouhavé postupy při zjišťování, jaké národní požadavky musí splnit, zda je vůbec musí plnit ajak vlastně probíhá uvedení výrobku na trh. Představa probírání se množstvím zákonů avyhlášek, obíhání jednotlivých ministerstev adalších úřadů azjišťování, kdo může poradit, je značně odpuzující. Je zjevné, že právě nepřehledná právní úprava aobavy znekonečných byrokratických procedur odrazují podnikatele od širšího využívání výhod jednotného vnitřního trhu. Sdotazy, jaký měl pan Svozil, ale ismnoha jinými, se mohou podnikatelé na službu obracet telefonicky, e-mailem nebo přímým zadáním dotazu do systému ProCoP. Každé jeho centrum má širokou síť kontaktních osob na příslušných úřadech asjejich pomocí poskytuje podnikatelům konkrétní informace očeských aevropských požadavcích kladených na produkty. Zejména sejedná otechnické požadavky,certifikace, daněajiné podmínky pro vstup navnitřní trh EU zjiných členských inečlenských zemí. ProCoP je povinen tyto informace poskytnout bezplatně do 15 pracovních dnů. Služba informujetaké oobecných opravných prostředcích vpřípadě sporu mezi úřadem apodnikatelem včetně informací osystému mimosoudního řešení sporů při nesprávné aplikaci práva EU. On-line systém pro neformální řešení problémů SOLVIT pak pomůže podnikatelům bezplatně vyřešit jejich problémy súřady vjiných členských zemích při působení navnitřnímtrhu EU, ato ve lhůtě 10 týdnů. Dotazy na službu ProCoP ohledně volného pohybu zboží aslužeb idalší související otázky je možné vkládat také skrze Jednotná kontaktní místa, která sídlí při živnostenských úřadech vkrajských městech České republiky. český exportér prosinec 2012, číslo 1 29

Rusko v číslech Šance pro české firmy: Ruskou ekonomiku čeká modernizace Rusko má obrovský vnitřní trh, který solidně roste. Vývoz surovin zemi zajišťuje dostatek volných peněz. A české výrobky a technologie mají u Rusů velmi dobré jméno. Jaroslav Vomastek ředitel odboru ekonomických analýz MPO Ruská federace je srozlohou přes 17 milionů čtverečních kilometrů největším státem světa. Ve výčtu superlativů charakterizujících tuto zemi bychom mohli poměrně dlouho pokračovat, zekonomického pohledu je ale nejdůležitější fakt, že je státem snejvětšími světovými zásobami přírodních zdrojů. Společně sčínou, Indií abrazílií je Rusko řazeno mezi nejperspektivnější země zhlediska ekonomického rozvoje, pro něž se vžila zkratka BRIC. Se 143 miliony obyvatel je sice Ruská federace 9. nejlidnatější zemí světa, ale nepříznivý demografický vývoj je jednou znejvětších slabin budoucího rozvoje. Svým rozsahem se ruská ekonomika řadí na 8. místo ve světě. Vjejí struktuře sice dominují služby s59procentním podílem na HDP, ale významný podíl připadá nadále na průmysl, který tvoří 37 procent HDP. Svůj význam si ve struktuře ruské ekonomiky udržuje izemědělství, jehož podíl na HDP dosahuje 4 procent. Hlavní charakteristikou ruské ekonomiky je však těsná závislost na nerostných surovinách, zejména na ropě azemním plynu. Tyto dvě strategické komodity představují 67 procent ruského exportu. Hlavní ukazatele Ruska Meziroční změny HDP (reálně vprocentech) 7,3 7,2 8,2 8,5 6,4 4,7 5,2 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Průměrná míra inflace (v procentech) 16,0 13,7 14,1 12,5 10,9 9,8 9,1 Zdroje: MMF, ING 4,3 4,3 3,7 3,8 2009 2010 2011 2012 2013-7,8 11,8 8,1 7,0 6,8 5,4 krize aprudký pád cen komodit Po obtížných devadesátých letech byla druhá dekáda vývoje ruské ekonomiky charakteristická vysokým tempem růstu HDP kolem osmi procent. Příchod světové finanční ahospodářské krize vroce 2008 však znamenal prudký pád cen komodit, což poslalo do krize iruskou ekonomiku. Za celý rok 2008 ještě ruský HDP vzrostl o5,2 procenta, ale vroce 2009 se krize projevila splnou silou, když 2002 2003 2004 2005 2006 Údaje za roky 2012 2013 jsou předpověď MMF. ruská ekonomika inkasovala propad cen ropy ipoptávky po surovinách ahdp meziročně klesl o7,8 procenta. Závislost ruské ekonomiky na ropě se projevila prudkým propadem příjmů, kolapsem akciových trhů anárůstem nezaměstnanosti. 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Oživení světové ekonomiky vzávěru roku 2009 azejména vprůběhu roku 2010 bylo doprovázeno zvýšenou poptávkou po surovinách aznamenalo návrat jejich cen na předkrizovou úroveň. To bylo dostatečným impulsem pro ruskou ekonomiku, jejíž HDP se vroce 30 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Rusko v číslech Ruskojenejvětšímsvětovým producentem ropy a největšímvývozcem zemníhoplynu. Na snímku plynovodní soustava na poloostrově Jamal (severozápadní Sibiř). foto: bloomberg ruská ekonomika 8. místo na světě zaujímá svým rozsahem ekonomikaruské federace. 67% ruského exportu představuje ropa a zemní plyn. 59% ruského HDP tvoří služby. 37% se na HDP země podílíprůmysl. 4% HDP představuje zemědělství. český exportér prosinec 2012, číslo 1 31

Rusko v číslech Úspěšným investorem na ruském trhu je skupina PPF českého miliardáře Petra Kellnera, kteráloni zcelaovládla řetězec obchodů selektronikou Eldorado. Pozice PPF vruskémmaloobchodu je silná idíky vazbám na největší Kellnerův byznys spotřebitelské financovánívrámci skupinyhomecredit, jež vrusku působí jako banka. foto: bloomberg 2010 vrátil na růstovou trajektorii, když meziročně přidal 4,3 procenta. Díky pokračující poptávce po ropě azemním plynu si stejné tempo udržel ivroce následujícím anapočátku tohoto roku. Sochlazováním ekonomické aktivity vevropě ačíně však vprůběhu letošního roku postupně klesá také poptávka po surovinách. To se začíná promítat inavývoji ruské ekonomiky, která ve druhém pololetí mírně ztrácí tempo. Za celý rok 2012 by podle aktuální prognózy OECD měl růst zpomalit na 3,4 procenta apříští rok opět mírně přidat na 3,8 procenta. Vkontextu zpomalující globální ekonomiky si ruské hospodářství nicméně 150 mld. USD plánuje Kreml do roku 2015 investovat do dopravní infrastruktury. 2,5 milionu automobilů se loni prodalo vrusku. Automobilový sektor vzrostl meziročně o40 procent. udržuje stále solidní tempo. Významnou zásluhu na tom má rostoucí domácí poptávka, která je vsoučasnosti hlavním motorem růstu. Aktuálně je tažena zejména růstem mezd asociálních dávek, nárůstem spotřebitelských úvěrů ataké zlepšující se situací na trhu práce. Opačným směrem však působí nárůst inflace, která se nyní pohybuje kolem 6 procent. Důvodem je zejména růst cen potravin vsouvislosti snižší úrodou letošního roku arůst cen energií. Dominuje ropa aplyn Dominantním sektorem průmyslu je těžba ropy azemního plynu. Rusko je největším světovým producentem ropy Celkový veřejný dluh Průměrná nominální mzda Úvěry firmám adomácnostem (v poměru khdp v%) 41,3 14,2 9,3 9,7 9,9 10,0 (měsíčně veurech) 471,0 420,0 386,0 518,0 580,0 675,0 714,0 (v poměru khdp, v%) 41,2 24,8 16,8 43,9 47,0 48,7 2002 2005 2010 2011 2012 2013 2002 2005 2010 2011 2012 2013 2002 2005 2010 2011 2012 2013 Údaje za roky 2012 2013 jsou předpověď. Zdroje: MMF, ING, Unicredit, Rosstat 32 český exportér prosinec 2012, číslo 1

Rusko v číslech JAK VYSoKÉ DANĚ Se PlAtÍ V rusku zdroj:www.worldwide-tax.com, Deloitte (Doing Business in Russia, 2012) 20% činí maximální sazba pro zdanění firemního zisku, z toho dvě procenta je daň federální a18 procent daň regionální, která může být za určitých podmínek zredukována až na 4,5 procenta. VRusku se daří iškodě Auto.Nasnímku montáž modelu Yeti v závodě společnosti GAZ v Nižním Novgorodu. foto: bloomberg anejvětším exportérem zemního plynu. Nejdůležitějším regionem pro těžbu ropy zůstává západní Sibiř. Zdejší ložiska se však postupně vyčerpávají aropné společnosti budou muset hledat nová naleziště vodlehlejších oblastech východní Sibiře aarktidy. To bude vyžadovat nové technologie azvýšené investiční náklady. Nová situace nastává také uzemního plynu, kde je Rusko druhým největším producentem po Spojených státech. Důležitý pro Rusko je nárůst produkce přírodního plynu nekonvenčním způsobem, zejména břidlicových plynů, který zvyšuje již tak velkou nabídku na světovém trhu. Voblasti zpracování železných rud se Rusko umisťuje na 4. místě za Čínou, Japonskem aspojenými státy. Zároveň je jedním znejvětších světových vývozců oceli. Vloňském roce sektor rostl 6procentním tempem, což bude vzhledem kochlazující globální ekonomice letos velmi těžké překonat. Daleko rychlejším tempem rostl automobilový sektor, který loni meziročně přidal 40 procent s2,5 milionu prodaných vozidel. Kdobrým výsledkům přispěl systém státní podpory nákupu vozidel azlepšení voblasti úvěrového financování. Lídrem trhu s33procent- ním podílem a797 000 prodaných vozů zůstal domácí výrobce Avto-VAZ-Renault-Nissan, následovaný značkami Chevrolet ahyundai. Dalším výrazně růstovým odvětvím bylo vloňském roce stavebnictví, které meziročně rostlo o17 procent. Odvětví má inadále velkou perspektivu růstu vzhledem kzanedbané infrastruktuře země. Do roku 2015 plánuje ruská vláda investice do dopravní infrastruktury vobjemu 150 miliard dolarů. Nová infrastruktura je již dnes budována vsouvislosti spořádáním Zimních olympijských her vsoči vroce 2014. Rusko představuje obrovský vnitřní trh, který ipřes současné zpomalování globální ekonomiky solidně roste. Zároveň má rozsáhlou ekonomiku, kterou je potřeba velmi rychle modernizovat. Vzhledem ke stále vysokým cenám komodit bude mít pravděpodobně ivbudoucnu dostatek disponibilních prostředků. To vše představuje obrovské příležitosti pro český export. Připočteme-li k tomu, že se jedná onašeho tradičního partnera ačeské výrobky atechnologie mají na ruském trhu ivprůmyslu velmi dobrý zvuk, vychází nám výsledek, který by neměl nechat klidným žádného českého výrobce. 13% se zdaňuje většina příjmů fyzických osob-rezidentů. Nerezidenti odvádějí 30%. Daňovým rezidentem se rozumí fyzická osoba, která je v Rusku fyzicky přítomna nejméně 183 kalendářních dnů během uplynulých 12 měsíců. 9% odvádějí akcionáři z dividend. Nerezidenti 15%. 18% představuje standardní sazba DPH. Pro základní potraviny, léčiva, dětské oblečení a některé další zboží platí 10%. 30% z objemu vyplacených mezd odvádějí zaměstnavatelé na sociální zabezpečení. Zaměstnanci tuto povinnost nemají. Daňová soustava je prošpikována četnými výjimkami. český exportér prosinec 2012, číslo 1 33

Vývojekonomiky ekonomická statistika Průmysl v evropě +0,1 % Otolik vzrostly vříjnu oproti září ceny průmyslových výrobců v Evropské unii i v eurozóně. Meziročně průmyslové ceny v říjnu vystoupaly o 2,5 procenta v sedmadvacítce ao2,6 procenta v 17členné eurozóně. -2,1 % činí meziměsíční pokles průmyslové výroby vněmecku vzáří. Na tamní trh se tak přelila recese zokolních států. Ačkoli průmyslová výroba veurozóně včervenci ivsrpnu meziměsíčně vzrostla, vzáří tento výkon již nezopakovala ameziměsíčně klesla o2,5 procenta. Vpřípadě celé EU byl zaznamenán pokles o2,3 procenta. Vmeziročním srovnání se veurozóně průmyslová výroba snížila o2,3 procenta, veu o2,7 procenta. Průmyslová výroba klesla vosmnácti zemích apouze ve čtyřech vzrostla. Největší pokles průmyslové výroby postihl Irsko (-12,6 %) aportugalsko (-12,0 %), naopak nejvyšší nárůst zaznamenalo Estonsko (+2,0%) aslovensko (+1,4%). Průmyslová výroba včeské republice meziměsíčně vzrostla o0,1 %, vmeziročním srovnání však poklesla o7,1 % (o 2,4%po očištění). Důležitou, azároveň špatnou zprávou je výsledek průmyslové výroby vněmecku, kde vzáří klesla o2,1 procenta. Na německý trh se přelila recese zokolních států, které tvoří významnou část vývozních trhů, způsobená nízkou spotřebitelskou poptávkou. Lépe na tom nebyla ani Francie (-2,7%), kde meziměsíčně průmyslová výroba poklesla o4,5 procentního bodu. Pokles zaznamenal iněmecký indexekonomického sentimentu ZEW, který po dvou kladných zhodnoceních překvapivě klesl o4,2 bodu na hodnotu minus 15,7, ačkoliv se přepokládalo třetí polepšení vřadě. Snížení zaznamenal izew pro eurozónu, když si meziměsíčně pohoršil o1,2 bodu na minus 2,6 bodu. Mírný optimismus přinesl index nákupních manažerů (PMI), který sleduje změny ekonomických podmínek vprůmyslovém sektoru. Index vlistopadu mírně vzrostl o0,1 bodu na hodnotu 45,8 bodu. Kpoklesu indexu došlo ve službách, kde index klesl na hodnotu 45,7 aje nejníže od července 2009. Naopak knárůstu došlo vprůmyslu, kde hodnota vzrostla na 46,2 bodu. Index však inadále, již desátý měsíc, setrvává pod hranicí 50 bodů, která značí předěl mezi růstem apoklesem ekonomických aktivit. Podle společnosti Markit, která index sestavuje, nelze říci, zda listopadový výsledek již značí pokles na úplné dno. Markit dále uvedl, že celkové indexy ukazují na to, že ekonomika eurozóny utrpí ve čtvrtém čtvrtletí pokles o0,5 procenta, což by znamenalo nejhlubší pokles od prvního čtvrtletí roku 2009. Výsledek je předvídán díky silné korelaci PMI svývojem HDP, jehož předběžná data eurozóny za třetí kvartál již byla zveřejněna (HDP eurozóny za 3. kvartál klesl o0,1 %, meziročně o0,6 %). Zcela opačný výsledek zaznamenala Čína, kde index průmyslu vlistopadu meziměsíčně vzrostl o0,9 bodu na hodnotu 50,4 bodu apoprvé od loňského října je nejvýše za 13 měsíců, stejně jako produkce (hodnota 51,3 bodu). Po šesti měsících poklesu se růstu dočkal index podnikatelského klimatu IFO, který vlistopadu dosáhl hodnoty 101,4 bodu (meziměsíčně +1,4 b.). Index rostl vobchodě, ve výrobě ivestavebnictví. Hodnota indexu dává naději, že se německé hospodářství nedostane do recese aže se bude jednat pouze opokles růstu. Ekonom institutu Ifo Klaus Wohlrtabe listopadový výsledek nepovažuje za známku obratu apoukázal na to, že firmy kvůli přetrvávající nejistotě nadále odkládajíinvestice. Předpovídá slabé výsledky čtvrtého čtvrtletí, které by mohly přejít idozáporného pásma. Mírné zlepšení by mělo nastat nejdříve vprvním čtvrtletí 2013. 34 český exportér prosinec 2012, číslo 1

EK007138

EK007136