Podobné dokumenty
Oběhová soustava. Krevní cévy - jsou trubice různého průměru, kterými koluje krev - dělíme je: Tepny (artérie) Žíly (vény)

Oběhová soustava - cirkulace krve v uzavřeném oběhu cév - pohyb krve zajišťuje srdce

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

- Kolaps,mdloba - ICHS angina pectoris - ICHS infarkt myokardu - Arytmie - Arytmie bradyarytmie,tachyarytmie

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

- tvořena srdcem a krevními cévami (tepny-krev ze srdce, žíly-krev do srdce, vlásečnice)

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce ročník 8. č.

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci oběhové soustavy

Krevní oběh. Helena Uhrová

Oběhová soustava. Oběhová soustava je tvořena složitou sítí cév a srdcem

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II.

Stavba a funkce cév a srdce. Cévní systém těla = uzavřená soustava trubic, které se liší: stavbou vlastnostmi propustností stěn

Variace Soustava krevního oběhu

Testové otázky OBĚHOVÁ SOUSTAVA

schéma malého plicního oběhu

Biologie. Pracovní list č. 1 žákovská verze Téma: Tepová frekvence a tlak krve v klidu a po fyzické zátěži. Lektor: Mgr.

Funkce oběhové soustavy

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika kardiovaskulárního

HOVÁ SOUSTAVA. Oběhová soustava. Srdce a cévy, srdeční činnost. srdce. tepny arterie žíly veny vlásečnice - kapiláry kapaliny krev míza tkáňový mok

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM. a možnost jeho detoxikace

Krev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen :07

Oběhový systém. Oběhový systém. Obecná stavba cév. Tunica intima. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Kosti. Dolní končetina se skládá ze stehna, bérce a nohy. Noha má shora nárt a zespoda chodidlo. čelní spánková. týlní. lícní.

Rychlost pulzové vlny (XII)

ARTERIE A DETOXIKACE

ANATOMIE A A FYZIOLOGIE

Oběhová soustava obratlovců

Příprava na výuku přírodopisu na ZŠ

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Kardiovaskulární systém

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

7. CVIČENÍ. Sedmé cvičení bude vysvětlovat tuto problematiku:

ŽILNÍ SYSTÉM a jeho detoxikace

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

TEPNY LIDSKÉHO TĚLA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_17_BI1 OBĚHOVÁ SOUSTAVA

Pedagogická poznámka: Grafy v zadání na tabuli nepromítám, žáci je dostávají na papírku.

Mízní systém lymfa, tkáňový mok vznik, složení, cirkulace. Stavba a funkce mízních uzlin. Slezina. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Příloha-výpočet motoru

FUNKCE KREVNÍHO OBĚHU CÉVY, OBĚH LYMFY FUNKČNÍ MORFOLOGIE SRDCE FUNKCE CHLOPNÍ FUNKCE SRDCE SRDEČNÍ VÝDEJ ZEVNÍ PROJEVY SRDEČNÍ ČINNOSTI

VY_32_INOVACE_ / Oběhová soustava

Pružnost a pevnost I

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

Věnčité tepny Srdeční žíly Lymfatika Sympatikus Parasympatikus (X) Převodní systém, pacemaker Perikard, projekce

MĚŘENÍ KREVNÍHO TLAKU


Vazivo. Chrupavka. Kost

7 (7) OBĚHOVÁ SOUSTAVA A SRDCE

Příloha 1, Otázky na kontroly

Biomechanika II. Modely napjatosti a deformace cév, vliv zbytkových napětí a aktivní vlastnosti. Lukáš Horný

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI. Fakulta strojní. Diplomová práce. Napětí ve stěnách velkých cév Jiří Klaudy

Hemodynamika. Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Nosné desky. 1. Kirchhoffova teorie ohybu tenkých desek (h/l < 1/10) 3. Mindlinova teorie pro tlusté desky (h/l < 1/5)

ZÁKLADY FUNKČNÍ ANATOMIE

Oběhová soustava kroužkovců a členovců

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

VÝPOČTOVÉ MODELOVÁNÍ DEFORMAČNĚ-NAPĚŤOVÝCH STAVŮ ANEURYSMAT BŘIŠNÍ AORTY

Test z biologie přijímací řízení FBMI ČVUT (Správná je vždy jediná odpověď.)

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

Biologie člověka souhrnné opakování 2. část metabolismus

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

SRDEČNÍ CYKLUS systola diastola izovolumická kontrakce ejekce

LYMFA, SLEZINA, BRZLÍK. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika dýchání. Spirometrie

Kardiovaskulární soustava SRDCE

Obecný Hookeův zákon a rovinná napjatost

ANATOMIE A FYZIOLOGIE

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

Proudění viskózní tekutiny. Renata Holubova

OTÁZKY VSTUPNÍHO TESTU PP I LS 2010/2011

Okruhy k maturitní zkoušce z předmětu Fyziologie a metodika tréninku pro školní rok 2012/13

Tělní tekutiny, krevní skupiny, oběhová soustava - otázka z biologie


VLIV OKOLNÍ TKÁNĚ NA NAPJATOST VÝDUTĚ MOZKOVÝCH TEPEN INFLUENCE OF THE SURROUNDING TISSUE ON THE STRESSES IN BRAIN ARTERIAL ANEURYSMS

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ. Složení ovzduší Vzduch zemské atmosféry je procentuálně složen z plynů: Dýchací cesty a dýchací orgány. Dýchání dělíme na :

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č.

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

MATEMATICKÝ MODEL CÉVNÍ STĚNY DVOUŠKÁLOVÁ METODA HOMOGENIZACE S UVAŽOVÁNÍM VELKÝCH DEFORMACÍ

Aproximativní analytické řešení jednorozměrného proudění newtonské kapaliny

7 Lineární elasticita

Přenos látek. je realizován prostřednictvím: oběhu tělních tekutin v cévní soustavě

OBĚHOVÁ SOUSTAVA TĚLNÍ TEKUTINY

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Maturitní témata z předmětů Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní pro obor Trenérství dostihových a sportovních koní pro školní rok 2014/15

Témata z předmětů: Fyziologie a metodika tréninku a Chov koní

OBĚHOVÁ SOUSTAVA SRDCE, OBĚH

Krevní tlak/blood Pressure EKG/ECG

vztažný systém obecné napětí předchozí OBSAH další

Modelovánía experimentální zjišťovánímechanických vlastností nelineárních materiálů

Transkript:

2.1. OBĚHOVÁ SOUSTAVA Aorta Hornı duta z ı la Leve plicnı tepny Prave plicnı tepny Plicnı kmen Leva sı n Leve plicnı z ı ly Aorta lnı chlopen Prave plicnı z ı ly Plicnı chlopen Mitra lnı chlopen Prava sı n Trojcı pa chlopen Prava kom. Dolnı duta z ı la Syste m z il z hornı c a sti te la Plicnı obe h Prava sı n Prava komora Leva komora Hornı syste movy obe h Syste m tepen do hornı c a sti te la Plicnı kmen Leva sı n Leva komora Syste m z il z dolnı c a sti te la Syste m tepen do dolnı c a sti te la Dolnı syste movy obe h Obrázek 2.1: Schematický obrázek cirkulace krve v lidském těle s detailně popsanými částmi srdce. Červeně jsou značeny tepny a žíly vedoucí okysličenou krev, modře odkysličenou. Převzato a upraveno z [3]. větve, zásobující dolní končetiny. Čím krev putuje dále od srdce, tím se zmenšuje tepenný průřez až na úroveň vlásečnice (průměr od 7 do 50 μm). Protože její stěnu tvoří pouze vrstva endotelových buněk, může zde probíhat látková výměna mezi krví a tkání. Žíly sbírají odkysličenou krev a vedou ji zpět do srdce. Odtud vedou tepny krev do malého plicního oběhu. Struktura stěny žil je podobná jako u tepen, s rozdílem v úbytku svaloviny. [2] 2.1.3. Krev Červená, neprůhledná a vazká tekutina, která spojuje buňky tkání se zevním prostředím, se nazývá krev. Má jednak transportní funkci, kdy roznáší dýchací plyny, živiny, vitamíny, hormony a další látky do tkání, a jednak specifické funkce, mezi které patří např. schopnost krve udržovat stálé vnitřní prostředí. Z pohledu mechaniky je krev nenewtonská kapalina, jelikož se neřídí Newtonovým zákonem viskozity. Skládá se z tekuté krevní plazmy a krevních buněk krevních destiček, červených a bílých krvinek. [2] 2.1.4. Krevní tlak Krevním tlakem obvykle rozumíme tlak na stěnu tepny, který je uskutečňován především srdečními stahy. Tlak krve závisí na výkonu srdce, odporu cévního řečiště a množství cirkulující krve. Systolický tlak u mladého zdravého člověka se pohybuje v rozmezí 120 6

MAP = 93,0±7,6 12 120 Pulzní tlak 100 80 Systolický tlak Střední arteriální tlak Diastolický tlak mmhg 60 40 20 0 Aorta Elastické cévy Svalové cévy Arterioly Kapiláry Žilky Střední Horní a velké žíly a dolní dutá žíla

E = 100 2000 E = 200 400 E = 15 25

2.1. OBĚHOVÁ SOUSTAVA Obrázek 2.3: Tunica media z krysí aorty. Kolagenní svazky jsou znázorněny bílými šipkami. Hnědou barvou jsou vyznačeny jednotlivé formy elastinu (IEFs černé šipky), modře jádro a žlutě cytoplazma hladkých svalových buněk, které jsou obvodově orientovány s mírným radiálním sklonem. Rozměry vzorku jsou 80 μm 60 μm 45 μm (Θ Z r, kde Θ je obvodový, Z axiální a r radiální směr). Převzato z [7]. a) b) 5 5 4 3 2 1 4 7 3 6 2 1 Obrázek 2.4: Průřez tepenné stěny: a) elastického typu, b) svalového typu. 1 endotel, 2 intima, 3 media, 4 adventitia, 5 vasa vasorum, 6 membrana elastica interna, 7 membrana elastica externa. Převzato z [6]. 9

a) b) CP P = MAP ICP MAP = 93,0 ± 7,6 ICP = 5 20 CP P = 65 95 8,7 12,7

CP P = 50 135 6,7 18 Anterior Communicating Artery Middle Cerebral Artery Internal Carotid Artery Posterior Communicating Artery Circle of Willis Anterior Cerebral Artery Ophthalmic Artery Anterior Choroidal Artery Posterior Cerebral Artery Superior Cerebellar Artery Pontine Arteries Anterior Inferior Cerebellar Artery Basilar Artery Vertebral Artery Posterior Inferior Cerebellar Artery Anterior Spinal Artery

Žíly Horní sagitální sinus Lebka Pavučnice Subarachnoidální prostor Omozečnice Arachnoidální trabekuly Mozková žíla Tvrdá plena mozková Subdurální prostor Arachnoidní granulace Rozdělení levé a pravé hemisféry Mozková kůra

r 2 M 2 r 0 1,8 ± 0,3 1,6 ± 0,2 1,2 ± 0,2 r 1 1,3 ± 0,2 1,0 ± 0,2 1,1 ± 0,3 r 2 1,0 ± 0,2 0,9 ± 0,2 0,8 ± 0,2 φ 1 [ ] 59 ± 20 63 ± 20 50 ± 23 φ 2 [ ] 90 ± 22 65 ± 17 71 ± 18 ϕ 1 ϕ 2 r 1 r 0

Přední komunikující tepna 30 35 % Vnitřní karotidová tepna (ICA), zadní komunikační tepna 30 35 % Bazilární vrchol 5 % Willisův okruh Bazilární tepna (BA) Vertebrobazilární rozdvojení 2 % M 1 M 2 M 2 Střední mozková tepna (MCA) 20 % Horní cerebellární tepna 3 % Zadní spodní cerebellární tepna 3 %

N P i (t) = P m + (A n cos(nωt) + B n sin(nωt)), n=1 P m A n B n N ω Ruptura Adventitia Media IEL Intima Adventitia a fibroblast Hladká svalová buňka Endotel Elastin a IEL Extracelulární matrice Tvorba trombu Apoptotická nebo nekr. Makrofág buňka Neutrofil Lymfocyt

M 1 M 2 d IA = 5,4 ± 2,4 d k = 3,7±1,8 φ 1 = 70,5 ± 30 φ 2 = 90,3 ± 22 M 1 M 2 γ = 70,4 ± 31,3 E

± ± ± ± ± ± ± ± ± E ij = 1 ( ui + u ) j = λ i 1, 2 X j X i λ i Eij L = 1 ( ui + u j + u ) k u k = 1 ( λ 2 2 X j X i X j X i 2 i 1 ). Eij A = 1 ( ui + u j u ) k u k = 1 ( ) 1 λ 2 i. 2 x j x i x j x i 2

λ ij = x i / X j x 1 x 1 x 1 F 11 F 12 F 13 X 1 X 2 X 3 x 2 x 2 x 2 F = F 21 F 22 F 23 =. F 31 F 32 F 33 X 1 X 2 X 3 x 3 x 3 x 3 X 1 X 2 X 3 E C i = ˆx i X i ( ) dx x = ln xi = ln λ i. X i E C ij = ln F ij = 1 2 ln C ij. C R = F T F C L = F F T E L ij = 1 2 ( ui + u j + u ) k u k = 1 ( ui + u j + X j X i X j X i 2 X j X i 3 k=1 ) u k u k. X j X i df i τ i = dx j dx k

σ i = df i dx j dx k S i = df 0i dx j dx k W S ij = W E ij = 2 W C ij, S ij W E ij C ij W = c 10 (Ī1 3 ) + c 01 (Ī2 3 ) + c 11 (Ī1 3 ) ( Ī 2 3 ) + 1 d (J 1)2, c 10 c 01 c 11 Ī 1 Ī2 J d d = 2/K K

N W = c i0 (I 1 3) i. i=1 c 10 w = c ( e Q 1 ), w c Q Q = c 1 E 2 1 + c 2 E 2 2 + 2c 3 E 1 E 2, c i E i S 12 S 22 c 1 c 2 S 11

P max S 22 P max c c 1 c 2 c 3 S 11 S 12 S 21 S 22 S 23

ˆ ˆ ( w) da (P n x) da = 0, Ω 0 Ω w A P n x Ω 0 Ω g(q) = 0, q K ( q (i) ) ) [ q (i+1) q (i)] = g ( q (i)), K = g/ q

a) b)

90 4 μ

Θ S L L 1 L 2 L 3 L4 Krček Fundus Meridionální vlákna Šikmá vlákna Obvodová vlákna 0 S L

p r t r m dφ t dφ m σ t r m h dφ t dφ m σ m r t h dφ t dφ m = 0, σ m r m + σ t r t = p h, h p σ m σ t r m r t p r h σ t cos dϕ t /2 σ t cos dϕ t /2 r t σ m σ t r m σ t σ t sin dϕ t /2 σ t sin dϕ t /2 σ t O t dϕ t dϕ m dϕ t /2 O m

r m = r t = R σ t = σ m = p R 2h. p u = R ε = R E (σ t µσ m ), E µ K K = E 3 (1 2µ) = E 3 (1 2 0,5) = E 0. Deformovaná geometrie R def Zjištění posuvu u(1) r(1) = R def u(1) r(i + 1) = r(i) u mod (i) u mod (i) = r(i)/k k = (i/6) 1,5 k = 1 i 1, 6 i (6, + ) Potenciální nedeformovaná geometrie r(i) Zjištění posuvu u 2 (i) r (i) = r(i) + u 2 (i) Ne r(i) = R def r (i) r(i) < tol Ano Nedeformovaná geometrie r undef = r(i) r(i) R def r (i) r(i) < tol r(i) R def r (i) r undef r(i)

u mod i r(i) u mod σ undef = p r undef 2h, u undef = r undef E (σ undef µσ undef ), r undef = 2,6 u undef = 2,6 0,0592 = 2,5408 mm. r undef R def h E p µ tol r undef [mm] r undef ( d IAundef = r undef h ) ( 2 = 2,54 0,16 ) 2 = 4,92 mm. 2 2 M 1 d 0 M 2 d 1 h 0 d k d IAundef /d k 2 φ 1 φ 2 φ = φ 1 +φ 2 γ γ IA d 0 M 1 d 1 M 2 h 0 M 1 M 2 d IAundef

d K r Kvnejsi h IA φ M 2 γ γ IA ϕ γ IA γ h IA M 2 d IAundef M 2 d k r Kvnejsi d1 M2 M 2 h 0 d 0 M 1 M 1 d 0 d 1 h 0 R def d IAundef d K r Kvnejsi h IA φ [ ] γ [ ] γ IA [ ]

2 mm h IAundef = 0,168 h IAundef = 0,225

2 mm

3g m = 80 L 0 = 20 L = 16 g = 9,81 m s 2 F max = k L ˆ mg (L 0 + L) = F s = ky L 0 F s dy, mg (L 0 + L) = 1 2 k L2

x x x L 0 y L 0 y L 0 y F g F s L L L F g a) b) c) y = 0 0 < y < L 0 L 0 < y < L mg (L 0 + L) = 1 2 F max L F max = 2mg (L 0 + L) = L 2 80 9,81 (20 + 16) 16 = 3531,6 N a = F max = 4,5 g m r = 4,5 p h = ϱ g h hs r = 16,4 kpa, ϱ = 1060 kg m 3 h hs = 0,35 p h CP P p c = p h + CP P = 16,4 + 10 = 26,4 kpa. ˆ L 0 F s dy = 1 2 K 1y 2 1 + K 1 y 1 ( L y 1 ) + 1 2 K 2 ( L y 1 ) 2 mg (L 0 + L) = 1 2 K 1y 2 1 + K 1 y 1 ( L y 1 ) + 1 2 K 2 ( L y 1 ) 2.

K 1 m 1 y 1 K 2 m 1 3000 2500 Tuhé Střední Měkké 2000 Síla F [N] 1500 1000 500 0 0 2 4 6 8 10 12 14 16 Prodloužení L [m] F max = y 1 K 1 + ( L y 1 ) K 2 F max r p h p c CP P 10 p c p c = 26,4

20 3g I II III Smluvní napětí Smluvní přetvoření c 10 c 01 c 11

c 10 c 01 c 11

Skutečné napětí σ [MPa] 1,6 1,4 1,2 1,0 0,8 0,6 T podle ANSYSu S podle ANSYSu M podle ANSYSu T podle studie S podle studie M podle studie T podle deformace S podle deformace M podle deformace T podle napětí S podle napětí M podle napětí Všechna IA podle hyperfitu Všechna IA podle studie 0,4 0,2 0 1 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 1,12 Poměrné protažení λ [-]

E min = 1 3 0,1 % 50 N. = 0,03 N. 0 ± 0,03 σ i τ i λ i σ i = τ i λ i. τ = F = 2 (λ 1 ) [ c S 0 λ 2 10 + c 01 λ + c 11 (3λ 3 3 λ + 3 )], λ 2

Skutečné napětí σ [MPa] 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 IA1 IA3 IA10 IA13 Analytický výpočet podle rovnice (3.22) 0,1 0 1 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 1,12 Poměrné protažení λ [-] S 0

7 IA1 0,25 IA3 6 0,20 Skutečné napětí [MPa] 5 4 3 2 1 Skutečné napětí [MPa] 0,15 0,10 0,05 0 0 1 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 1,12 1 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 1,12 Poměrné protažení λ [-] Poměrné protažení λ [-] 3,0 IA10 6 IA13 2,5 5 Skutečné napětí [MPa] 2,0 1,5 1,0 0,5 Skutečné napětí [MPa] 4 3 2 1 0 1 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 1,12 0 1 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 1,12 Poměrné protažení λ [-] Poměrné protažení λ [-] 9 Průměr všech vzorků Skutečné napětí [MPa] 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1 1,02 1,04 1,06 1,08 1,10 1,12 Poměrné protažení λ [-] M-R ekvibiaxiální zk. M-R rovinná zk. M-R 1-osá tahová zk. Yeoh2 ekvibiaxiální zk. Yeoh2 rovinná zk. Yeoh2 1-osá tahová zk. Yeoh3 ekvibiaxiální zk. Yeoh3 rovinná zk. Yeoh3 1-osá tahová zk.

c 10 c 20 c 10 c 20 c 30 0,29 1,6 2 c 10 = 0,226 c 20 = 8,034

z y a) b) x σ HMH σ HMH

σ HMH σ HMH a) b) 1 mm 2 mm p c = 0,02 ε max,a = 0,31 ε max,b = 0,51

Model A Model B 0,22 0,20 0,17 0,15 0,12 0,10 0,07 0,05 0,02 0 3 mm 0,37 0,33 0,29 0,25 0,21 0,16 0,12 0,08 0,04 0 CP P = 0,01 N(1,4825 MPa; 0,2025 MPa),

4.2. VÝSLEDKY D-N ANALÝZY a) b) 0,417 0,372 0,327 0,283 0,238 0,193 0,149 0,104 0,059 0,015 0,185 0,165 0,145 0,126 0,106 0,087 0,067 0,047 0,028 0,008 1 mm Obrázek 4.4: Redukované napětí [MPa] podle podmínky HMH modelu A pro: a) mozkový perfúzní tlak CP P = 0,01 MPa, b) kritický tlak od bungee jumpingu pc = 0,02 MPa. a) b) 0,210 0,189 0,168 0,147 0,126 0,105 0,084 0,063 0,042 0,021 0,465 0,419 0,372 0,326 0,279 0,233 0,186 0,140 0,093 0,047 1 mm Obrázek 4.5: Redukované napětí [MPa] podle podmínky HMH modelu B pro: a) mozkový perfúzní tlak CP P = 0,01 MPa, b) kritický tlak od bungee jumpingu pc = 0,02 MPa. 48

µ = 1,4825 R m s 2 = 0,2025 s = 0,45 α = 0,05 σ HMH R m [ ( P A1 = 1 u X µ )] [ ( )] 0,185 1,4825 100 = 1 u 100 = s 0,45 = [1 u (2,8833)] 100 = [1 0,99111] 100 = 0,199 % α = 0,05 [ ( P B1 = 1 u X µ )] [ ( )] 0,210 1,4825 100 = 1 u 100 = s 0,45 = [1 u (2,8278)] 100 = [1 0,99767] 100 = 0,233 %, [ ( P A2 = 1 u X µ )] [ ( )] 0,417 1,4825 100 = 1 u 100 = s 0,45 = [1 u (2,3678)] 100 = [1 0,99111] 100 = 0,889 %, [ ( P B2 = 1 u X µ )] [ ( )] 0,465 1,4825 100 = 1 u 100 = s 0,45 = [1 u (2,2611)] 100 = [1 0,98809] 100 = 1,191 %.

A A n B n a CP P C R C L c c ij c i d d 0 d 1 d IA d IAundef d K E E a E z Eij A Eij C Eij L E 1 E 2 ε ε max,a ε max,b mm 2 m s 2 m 1 Pa 1 M 1 M 2

F F max F s g γ γ IA h h hs h 0 h IA Ī 1 Ī2 ICP J K K 1 K 2 k L 0 L λ ij MAP m m s 2 M 1 M 2 m 1 µ µ N ω P i P m p s 1

p c p h φ φ m φ t φ 1 φ 2 R R def R m r r Kvnejsi r m r t r undef r 0 r 1 r 2 ϱ S i s s 2 σ HMH σ i σ m σ t t tol τ i u u mod W w X x kg m 3

W = c 10 (Ī1 3 ) + c 01 (Ī2 3 ) + c 11 (Ī1 3 ) ( Ī 2 3 ) + 1 d (J 1)2, Ī1 Ī2 Ī 1 = λ 2 1 + λ 2 2 + λ 2 3 = ( ) λ 2 1 + λ 2 2 + λ 2 3 J 2 3 = I1 J 2 3 = I1 I 1 3 3, Ī 2 = λ 2 λ 1 2 2 + λ 2 λ 2 2 3 + λ 2 λ 3 2 1 = ( ) λ 2 1λ 2 2 + λ 2 2λ 2 3 + λ 2 3λ 2 1 J 4 3 = I2 J 4 3 = I2 I 2 3 3, J J = λ 1 λ 2 λ 3. J = 1 λ 1 = λ, λ 2 = λ 3 = 1 λ. W = c 10 ( λ 2 2 λ 3 ) + c 01 ( 2λ + 1 λ 2 3 ) + c 11 ( λ 2 2 λ 3 ) ( 2λ + 1 λ 2 3 ). W λ σ W λ = c 10 (2λ 2 ) + c λ 2 01 (2 2 ) λ 3 + c 11 [( 2λ 2 λ 2 ) ( 2λ + 1 λ 2 3 ) + (λ 2 + 2 λ 3 ) (2 2 λ 3 )] W λ = σ = F = 2 (λ 1 ) [ c S 0 λ 2 10 + c 01 λ + c 11 (3λ 3 3 λ + 3 )] λ 2