Zahradní orchideje Zpracováno podle: Pavel Sekerka; Jan Ponert; Jiří Obdržálek (2006): Orchideje na zahradě, dá se sehnat jako e-kniha Plejonky a další chladnomilné orchideje; Pavel Sekerka a kol.; Grada; 2007
Zdroje informací Pavel Sekerka; Jan Ponert; Jiří Obdržálek (2006): Orchideje na zahradě, dá se sehnat jako e-kniha Plejonky a další chladnomilné orchideje; Pavel Sekerka a kol.; Grada; 2007
Zdroje informací http://oregonorchidsociety.org/education/orchids-around-theworld
Zdroje informací http://pleione.cz/
Pahlíza Eulophia sp.
Co jsou orchideje? Zástupci čeledi Orchidaceae - druhá druhově nejbohatší čeleď na světě cca 800/20000, ČR cca 24/60 vesměs chráněné rostliny, celá čeleď chráněna CITES byliny s oddenkem nebo kořenovými hlízami nebo pahlízami (zelené, zásobárna stavebních látek i vody) někdy saprofytické (nezelené), většinou fakultativně saprofytické, u všech je endotrofní mykorrhiza (alespoň v raných fázích života) kořeny málo větvené, tlusté, (některé druhy nemají kořenové vlášení plochu zvětšuje mykobiont), u epifytů často zelené lodyhy listnaté nebo jen se šupinami, někdy s adventivními kořeny listy jednoduché, střídavé, žilnatina souběžná (vzácně síťnatá) květy buď jednotlivé nebo v hroznovitých květenstvích jeden lístek vnitřního okvětí často zveličen v pysk, často je ostruhatý Gynostemium; koevoluce s opylovači - rozmanitost plodem je tobolka s velkým počtem velmi malých semen semena druhotně bez fytomelanů, mají nedokonale vyvinuté embryo, nemají endosperm ani dělohu vyvíjí se jen za přítomnosti mykobionta
Stanoviště Epipactis atrorubens suť
Stanoviště výskytu orchidejí v přírodě Často místa kde jiné rostliny moc nerostou (orchideje rostou pomalu, jsou konkurenčně slabé) suché stráně, narušované svahy, mokřady, v tropech epifyty., podmínky často dosti specifické a není lehké je napodobit
Rozšíření orchidejí Těžiště výskytu tropy Dalton Holland Baptista (CC BY-SA 3.0) Směrem k chladnějším oblastem rychlé ubývání druhů (v arktických oblastech jen pár druhů) Na zahradách lze pěstovat druhy mírného a chladného pásu a některé subtropické druhy při zajištění zimního krytu, nebo pěstování v přenosných nádobách
Typy orchidejí Epifyty hlavně tropy, pěstují se jako pokojové rostliny Petrofyty hlavně tropy, rostou na vlhkých skalách Terestrity i subtropy, mírný a chladný pás některé lze pěstovat v zahradě
Pěstování orchidejí na zahradě Snadněji se pěstují orchideje které nemají druhově specifickou mykorhizu, nebo nemají v dospělosti mykorhizu vůbec méně závislé na mykorrhize jsou některé mokřadní orchideje (Epipactis, Dactylorhiza), dále např. některé střevíčníky, bradáček vejčitý Naopak velmi závislé na mykobiontovi bývají orchideje ze suchých stanovišť, kde houba zajišťuje i přísun vody Některé orchideje jsou přes houbového symbionta vázané ještě na dřevinu, například okrotice bílá Cephalanthera damasonium Bez mykorrhizy nelze pěstovat parazitické orchideje, např. hojný hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis) a ve střední Evropě vzácné korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), obecně druhy humózních lesů
Dactylorhiza majalis Typické stanoviště vlhká rašelinná louka
Životní cyklus orchidejí Klíčení semen možné jen za přítomnosti mykobionta, semeno je malé (0,15-18 mm)(shluk několika buněk obalený síťovitým osemením), nemá dostatek zásobních látek (endosperm, ani dělohu) aby se mohlo vyvinout, v této fázi orchidej parazituje na houbě Poté se vyvíjí protokorm u epifytických druhů zelený, u terestrických je vývoj složitější zatahuje se pod zem, rostou z něho křeny a hlíza, může trvat několik let než se vytvoří nadzemní část
Rozdělení orchidejí podle doby vegetačního klidu Stálezelené (tropické rostliny) většina tropických druhů, z mírného pásma např. smrkovníky. Středomořské (část subtropických rostlin) z oblastí s mírnější zimou, vlhkým podzimním a zimním obdobím (kromě Středozemí také jih Austrálie a jihozápad Afriky). Raší na podzim, přes zimu listy, kvetou brzo na jaře, zatahují v horkém létě (švihlík krutiklas, hlíznaté tořiče, vstavače a některé australské druhy, které kvetou již na podzim) Na jaře rašící (rostliny mírného pásu) Období vegetačního klidu mají v zimě, kdy venku mrzne, raší na jaře kvetu koncem jara a v létě, zatahují na podzim (střevíčníky, kruštíky), nebo některé druhy už začátkem léta (některé vstavače, vemeníky...) přeroste je luční vegetace, nebo kvůli suchu V létě rašící (monzunový typ) Rostliny o oblastí chladné zimy a sucha na jaře (Himálaj a V Asie) raší poměrně pozdě na jaře, kvetou v létě a zatahují začátkem podzimu.
Pěstování orchidejí - místo Středomořské orchideje - v nádobách (v létě zakopaných - menší kolísání vlhkosti a zabránění přehřívaní kořenů, povrchu mulčujeme štěrkem nebo jehličím borovice, modřín, aby se zabránilo uhnívání listů), na zimu je musíme přenést do míst kde je světlo a teplota mírně nad nulou Celoročně venku se dají pěstovat druhy mírného pásu potřeba znát stanoviště z přírody - vlhko/sucho, stín/ slunce
Pěstování orchidejí - substrát Lehčí půdy Substrát by měl obsahovat organickou hmotu pro mykobionta (např. rozložené listí, lesní hrabanku, dřevitou náhražku rašeliny.), Anorganickou složku štěrk, písek, popřípadě perlit, vápenec u vápnomilných druhů. krom mokřadních druhů jsou orchideje náchylné k přemokření (zahnívají jim kořeny), ale také nesmí úplně vyschnout (vadí houbě) přiměřený obsah jílových částic udržuje v substrátu vodu Mokřadním druhů přidáme rašelinu, nebo rašeliník Horské druhy mulčujeme jehličím, aby se nepřehřívaly kořeny
Rozmnožování orchidejí Vegetativně Odtržením pahlíz (Pleione a většina epifytů) Dělením trsů (u výběžkatých orchidejí - Paphiopedium) Hlíznaté terestrické orchideje dělením hlíz Jaro: Cypripedium, Dactylorhiza, Orchis, Spiranthes, Epipactis Podzim: Ophris, Serapias Pomocí tkáňových kultur Generativně Složité, u řady druhů to zatím nezvládnuté. Některé druhy se nám za příhodných podmínek na zahradě vysemení sami sami vyrostou na místě kde najdou mykobionta, často daleko od původní výsadby
World of Plants Sources for Botanical Courses Řád Asparagales Čeleď Orchidaceae (vstavačovité) plodem je tobolka s velkým počtem velmi malých semen semena druhotně bez fytomelanů, mají nedokonale vyvinuté embryo, nemají endosperm ani dělohu vyvíjí se jen za přítomnosti mykobionta po Asteraceae druhá druhově nejbohatší čeleď na světě cca 800/20000, ČR cca 24/60 vesměs chráněné rostliny
Adarsh Thakuri (CC BY 2.0) Pleione limprichtii https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/56/pleione_limprichtii_.jpg
Pleione (pleionka) Původ: Himálaje a další JV Asijské hory Popis: druhy s velkými květy často blízko u země rostloucí většinou na s stranách hor Pěstování: ideálně v zimě sucho a +4 až 0 C v létě polostín a vlhko do 25 C substrát: humózní propustný Množení: dělením, pahlízy Použití: přenosné rostliny, skleník Druhy: Pleione limrichtii (pleionka Limprichtova)
Dactylorhiza majalis (prstnatec májový) na slatiništích a vlhkých loukách, má prstovitě větvený oddenek
Dactylorrhiza (prstnatec) Původ: subarktická a temperátní S polokoule Popis: terestrické orchideje s výrazným hroznovitým květenstvím nejčastěji růžovo-fialových kvítků Pěstování: rostliny vlhkých stanovišť rašelinných a slatinných luk substrát: rašelinný, stále vlhký Množení: dělením trsů Použití: do zahradních rašelinišť a mokrých živinami chudých rašelinných lučních partií zahrad Druhy: Dactylorhiza majalis, D. incarnata, D. traunsteinerii v ČR zákonem chráněné
Dactylorhiza incarnata
Platanthera bifolia (vemeník dvoulistý) roste roztroušeně na loukách, ve světlých lesích i křovinách
Cypripedium Alpy
Epipactis palustris (kruštík bahenní)
Epipactis (kruštík)** Původ: subtropy a mírný pás Eurasie a Ameriky Popis: terestrické orchideje s okrouhlými listy a hroznem květů Pěstování: podle druhů suchomilné i mokřadní rostliny substrát: propustný, humózní, často vápnitý Množení: dělením trsů Použití, druhy: mokřadní E. palustris do zahradních vápnitých slatinišť, lesní druhy E. helleborine do hájových partií zahrad s písčitým kyselejším substrátem
Epipactis helleborine (kruštík širolistý) často jej najdeme i na okrajích vysázených smrkových monokultur
Epipactis atrorubens
Cephalanthera damasonium (okrotice bílá) roste v doubravách a bučinách
Listera ovata
Bletilla striata