KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ Autor: Magdaléna Janošíková Školitel: Nakládalová M., doc. MUDr. Ph.D. Výskyt Výskyt kardiovaskulárních onemocnění, tedy onemocnění srdce a cév, je v České republice i v dalších zemích světa vysoký. Úmrtí na kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice (42 % úmrtnosti). V roce 2016 zemřelo v důsledku KVO 22 256 mužů (to je v přepočtu 428/100 000 obyvatel) a 25 355 žen (472/100 000 obyvatel). Kardiovaskulární onemocnění jsou tedy významným problémem, kterým se zejména zdravotnictví intenzivně zabývá. Důraz je kladen především na prevenci předcházení vzniku a rozvoji těchto onemocnění. Etiologie, patogeneze Etiologií rozumíme příčiny vzniku nemocí. Ty mohou být u kardiovaskulárních onemocnění různé, avšak často bývá společným jmenovatelem ateroskleróza. Ateroskleróza je postižení tepen, při kterém se ukládají v cévních stěnách tukové látky a následně i vápník, tím je tepna poškozována, ztrácí pružnost a dochází k jejímu postupnému zužování až k úplnému uzávěru (obr. 1). Výsledkem je poškozování té části těla, která není zásobována kyslíkem a živinami přenášenými krví. Patogeneze vysvětluje průběh rozvoje onemocnění s posloupností dějů, které vedou až k chorobnému stavu. V případě kardiovaskulárních onemocnění vznikajících na podkladě aterosklerózy zahrnuje patogeneze rozvoj aterosklerózy s následnou poruchou funkce orgánů trpících nedostatkem kyslíku a živin, což může vést až odumření části tohoto orgánu, tedy k nekróze. Obr. 1 Ateroskleróza tepny Ateroskleróza [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://www.zdravie.sk/choroba/197/ateroskleroza
Etiologický podklad ani rozvoj patogenetických pochodů by ovšem nemohly nastat bez přispění podpůrných faktorů pro vnik onemocnění ty nazýváme rizikovými faktory. Rizikové faktory pro vnik KVO se dělí to tří skupin: neovlivnitelné, ovlivnitelné a environmentální. Neovlivnitelné zahrnují věk (vyšší), pohlaví (muži, ženy po menopauze) a genetické faktory. Ovlivnitelné jsou pak kouření, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu, obezita, vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu tuků a cukrovka. K environmentálním faktorům, tedy faktorům prostředí, řadíme některé původce infekčních onemocnění, např. cytomegalovirus, herpetické viry nebo chlamydie. Tyto mikroorganismy mají vztah k rozvoji aterogeneze. K rozvoji nemoci může přispívat i znečištění životního prostředí nebo chronický stres. V poslední době se výzkum zaměřuje i na posouzení vlivu nočních směn na rozvoj onemocnění srdce a cév. Hlavní příznaky Kardiovaskulárních onemocnění je celá řada. K nejčastějším patří hypertenzní nemoc (zvýšený krevní tlak), ischemická choroba srdeční a cévní onemocnění mozku. Vysoký krevní tlak nemusí mít zpočátku žádné příznaky, ale později se mohou dostavit vážné komplikace, např. srdeční selhání nebo postižení ledvin. Ischemická choroba srdeční se projevuje typicky bolestí na hrudi, která nese označení angina pectoris. Akutní formou ischemické choroby srdeční je srdeční infarkt, jehož nejtypičtějším příznakem je náhle vzniklá krutá svíravá neustupující bolest na hrudi šířící se do ramene, krku nebo levé lopatky, dále pocení, úzkost a dušnost (obr. 2). Typickým projevem cévní mozkové příhody, též označované jako mozková mrtvice, je ochrnutí nebo porucha citlivosti části těla, poruchy řeči, zmatenost, povislý koutek ústní apod. Tyto příznaky patří mezi nejčastější, nejsou ale zdaleka jedinými projevy. Obr. 2 Lokalizace bolesti srdečního infarktu Infarkt myokardu [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/infarkt_myokardu#/ media/ File:AMI_pain_front.png
Vyšetření Úkolem lékaře není pouze potvrdit přítomnost onemocnění a pacienta léčit, ale i těmto onemocněním srdce a cév předcházet. Bylo vytvořeno několik programů na podporu prevence kardiovaskulárních onemocnění. V současnosti je nejvíce rozšířeným programem systém SCORE. Tento program je vytvořen na základě epidemiologických dat z evropských zemí. Slouží k předpovědi pravděpodobnosti úmrtí na kardiovaskulární příhodu v následujících deseti letech. Cílem je nejen odhad pravděpodobnosti rizika, ale i možnost vypočítat míru snížení rizika při ovlivnění rizikových faktorů. V případě vyšetřování již probíhajícího onemocnění jsou základními metodami: rozhovor lékaře s pacientem o potížích a jejich co nejpřesnější popis, k dalším metodám řadíme například EKG vyšetření nebo ultrazvukové vyšetření a vyšetření některých významných látek v krvi. Léčba Typ léčby závisí na konkrétním onemocnění. Především jsou používány metody, které opět zprůchodní tepnu a umožní tak opětovnou cirkulaci krve a tedy i výživu dané tkáně nebo orgánu (např. srdce). Důležité jsou i postupy zmírňující dopad rizikových faktorů na příklad farmakologické, tedy léky. Co je ovšem ještě důležitější, je vyloučení těchto rizikových faktorů, aby nemohly působit a přispívat k rozvoji onemocnění. Ideální je změna životního stylu. Komplikace Komplikací kardiovaskulárních onemocnění je velké množství, od méně závažných až po ty, které zapříčiní smrt nemocného. Komplikací může být např. srdeční selhání, nepravidelnost srdečního rytmu nebo ochrnutí. Praktické rady pro pacienta Nemoci cévního systému jsou v naší populaci běžné, vyskytují se s vysokou frekvencí, proto je potřeba na ně myslet a jejich rozvoji předcházet, tím spíše, když jejich rozvoj můžeme velice dobře ovlivnit omezením rizikových faktorů. Vždyť naše zdraví ovlivňuje především to, jak žijeme, tedy náš životní styl. Za naše zdraví není zdaleka tolik odpovědná lékařská péče, prostředí, ve kterém žijeme nebo genetická výbava, kterou jsme zdědili po předcích, z 50 až 60 % jsme za své zdraví odpovědni my sami. Klíč k dobrému zdraví je vyvážená
zdravá strava, pravidelný pohyb a zanechání návyků jako je kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu. Žít zdravě je základ. To je to nejlepší a nejlehčí, co lze poradit. Provedení bývá těžší, ale dobré zdraví bude pro ty, kteří neztratí odhodlání, tou nejlepší odměnou! Obr. 3 Prevence změnou jídelníčku Onemocnění srdce - prevence změnou jídelníčku Které jídla pomáhají? [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://www.vitalitas-magazin.cz/vnitrni-lekarstvi/onemoceni-srdce-prevence
Seznam použité literatury Odborné publikace Zdravotnická ročenka České republiky. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2017. ISBN 0514-2431. KOLLÁROVÁ, Helena. Vybrané kapitoly z epidemiologie. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-244-2715-7. Internetové zdroje Velký lékařský slovník: hypertenze arteriální [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/hypertenze-arterialni-hypertenzni-nemoc-5 Velký lékařský slovník: ateroskleróza [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: http://lekarske.slovniky.cz/lexikon-pojem/ateroskleroza-1 Kardiovaskulární choroby otázka pro 21. století [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: https://is.bivs.cz/th/12302/bivs_b/bc_laskavska.pdf Skórovací systémy preventivní kardiologie [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: http://www.kardiologickarevue.cz/kardiologicka-revue-clanek/skorovaci-systemy-preventivnikardiologie-52098?confirm_rules=1 Odhad kardiovaskulárního rizika metodou SCORE [online]. [cit. 2018-04-11]. Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/score Seznam obrázků Obr. 1 Ateroskleróza tepny Ateroskleróza [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://www.zdravie.sk/choroba/197/ ateroskleroza Obr. 2 Lokalizace bolesti srdečního infarktu Infarkt myokardu [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/infarkt_myokardu#/ media/ File:AMI_pain_front.png Obr. 3 Prevence změnou jídelníčku Onemocnění srdce - prevence změnou jídelníčku Které jídla pomáhají? [online]. [cit. 2018-04-12]. Dostupné z: https://www.vitalitas-magazin.cz/vnitrni-lekarstvi/onemoceni-srdce-prevence