evito laboratorní vyšetření úrovně kompenzace diabetika

Transkript

1 evito laboratorní vyšetření úrovně kompenzace diabetika Důležitým cílem léčby cukrovky je u každého diabetika především normalizovat glykémii, nebo ji maximálně přiblížit k normálním hodnotám. Ukazateli správnosti léčby a kompenzace diabetu jsou sledované laboratorní parametry: Glykémie na lačno /před jídlem, Glykémie 1-2 hodiny po jídle, a Glykovaný hemoglobin (HbA1c). Podle dosahovaných hodnot jednotlivých sledovaných parametrů je možné hodnotit úroveň kompenzace cukrovky dle následujících kategorií: Vynikající kompenzace: - Glykémie v kapilární krvi na lačno /před jídlem: 4-6,0 mmol/l - Glykémie v kapilární krvi po jídle: 5-7,5 mmol/l - Glykovaný hemoglobin HbA1c: < 48 mmol/mol Přijatelná kompenzace: - Glykémie v kapilární krvi na lačno /před jídlem: 6,0 7,0 mmol/l - Glykémie v kapilární krvi po jídle: 7,5 9,0 mmol/l - Glykovaný hemoglobin HbA1c: mmol/mol Špatná kompenzace: - Glykémie v kapilární krvi na lačno /před jídlem: > 7,0 mmol/l - Glykémie v kapilární krvi po jídle: > 9,0 mmol/l - Glykovaný hemoglobin HbA1c: >53 mmol/mol (U starších osob, rizikových osob a osob nad 15. let trvání diabetu > 60 mmol/mol) evito komplexní laboratorní vyšetření diabetika Stejně důležitými cíly správné léčby diabetika, jako je dobrá kompenzace cukrovky, je zabránění rozvoji časných i pozdních komplikací diabetu, a předcházení vzniku dalších přidružených onemocnění, event. jejich

2 souběžná léčba. evito komplexní laboratorní vyšetření obsahuje kromě hodnocení úrovně kompenzace diabetu zároveň sadu doporučených laboratorních vyšetření k odhalení těchto rizik. Doporučená frekvence tohoto komplexního laboratorního vyšetření je u každého diabetika 1xročně. Mezi projevy diabetických komplikací, patří například parestézie a noční bolesti dolních končetin při periferní neuropatii, poruchy vyprazdňování žaludku, průjmy, zácpa, poruchy vyprazdňování močového měchýře, poruchy erekce, poruchy zraku při retinopatii. Také projevy ischemické choroby srdeční (bolesti na hrudi, známky srdečního selhávání) nebo ischemické choroby dolních končetin (klaudikace) jsou známkou akcelerované aterosklerózy při déle trvajícím diabetu. Častější je i sklon k opakovaným infekcím, především močového a pohlavního systému, dýchacích cest, kůže a dásní. Většina diabetiků má současně arteriální hypertenzi, poruchu metabolismu tuků, obezitu, které výrazně zvyšují riziko vzniku závažných kardiovaskulárních komplikací. Mezi další přidružená onemocnění patří také další poruchy endokrinního systému např. štítné žlázy, ale také postižení jater (např. steatóza). Podrobný přehled a frekvence doporučených klinických a laboratorních vyšetření zobrazuje následující tabulka:

3 *Interní vyšetření prováděné dispenzarizujícím lékařem zaměřené na postižení velkých cév a známky ischemické choroby srdeční, dolních končetin a centrálního nervového systému (CNS ) - (cílená anamnéza a objektivní vyšetření včetně poslechu krkavic, stehenních tepen a palpace periferních tepen). Nález při interním vyšetření vede k indikaci dalších laboratorních vyšetření (krevní obraz, enzymy apod.). Interpretace vyšetření laboratorních parametrů: Sérové lipidy (Cholesterol, LDL-cholesterol, HDL-cholesterol, Tryacylglyceroly ) Význam vyšetření sérových lipidů v krvi spočívá v tom, že jejich zvýšená hladina přispívá ke vzniku aterosklerózy a představuje tak jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění (KVO). KVO představují stále nejvýznamnější příčinu úmrtnosti na celém světě. Za nejvýznamnější lipidový rizikový faktor je především považován LDL-Cholesterol. U pacientů s diabetem je doporučeno optimálně dosáhnout následujících cílových hodnot: Celkový cholesterol < 4,5 mmol/l LDL-cholesterol < 2,5 mmol/l Triglyceridy < 1,7 mmol/l HDL-cholesterol > 1,0 mmol/l u mužů, > 1,2 u žen U pacientů s vysokým rizikem (diabetes + manifestní kardiovaskulární onemocnění) je žádoucí dosáhnout hodnot LDL-cholesterolu < 2,0 mmol/l. Index aterogenity K Tento index se používá ke zhodnocení rizika vzniku aterosklerózy v důsledku zvýšené hladiny cholesterolu. Vypočítává se dle vzorce: K= ( CHOL-HDL)/HDL. Za normu se považují hodnoty menší než 4,2.

4 Urea (močovina), Kreatinin, Glomerulární filtrace, mikroalbunim v moči, celková bílkovina v moči Tyto laboratorní parametry mají souvislost s funkcí ledvin. Diabetická nefropatie je chronickou komplikací cukrovky. Jedná se o chronické postižení ledvin, pro které je charakteristické vylučování bílkovin ledvinami do moči a postupné snižování glomerulární filtrace, potažmo funkce ledvin. Stupně chronického poškození ledvin představuje následující tabulka: Nález hraničních nebo mírně abnormálních hodnot vztahujících se k funkci ledvin (viz níže) má vést k intenzivnější léčbě diabetu, případně i arteriální hypertenze tak, aby bylo dosaženo co nejlepších hodnot kompenzace. Mírný vzestup sérové koncentrace kreatininu (M , Ž mmol/l) Nízká glomerulární filtrace (< 60ml/min/1,73m2, 1,0 ml/s/1,73 m2!!!) Mikroalbuminurie ( mg/24 h nebo poměr albumin/kreatinin M 2,5-25, Ž 3,0 30 g/mol kreat.) Kyselina močová Stanovení koncentrace kyseliny močové v krvi pomáhá získat informaci, zda v těle neprobíhá příliš rychlé a intenzívní odbourávání buněk, nebo zda není snížené vylučování kyseliny močové. Vyšetření se provádí i např. při selhávání funkce ledvin. Moč chemicky + močový sediment Vyšetření moči sestává z několika samostatných testů, které slouží k průkazu přítomnosti nebo orientačnímu stanovení množství různých součástí, které se vylučují močí. Může jít o vedlejší produkty normálního

5 nebo porušeného metabolismu, buňky včetně bakterií nebo části buněk. Vyšetření moči odhalí například zvýšené množství látek, které se za normálních okolností v moči vyskytují v zanedbatelném množství, jako jsou glukóza, bílkoviny, bilirubin, červené nebo bílé krvinky, krystaly a bakterie. V moči se mohou tyto abnormální složky objevit, když se zvýší jejich koncentrace v krvi a tělo se snaží tuto koncentraci upravit tím, že látku vyloučí do moči, nebo dojde-li k porušení funkce ledvin, nebo v případě bakterií v moči v důsledku infekce. Na, K, Cl (vyšetření elektrolytů v krvi) Vyšetření elektrolytů se provádí pro odhalení poruch jejich rovnováhy a poruch vnitřního prostředí. Elektrolyty tvoří nabité ionty solí rozpuštěných v krvi a dalších tkáních. Pomáhají přenášet živiny do buňky a odpadní látky ven z buňky, udržují vodní rovnováhu organismu a optimální ph organismu. Určitá onemocnění se mohou projevovat abnormálními koncentracemi určitých elektrolytů. Například lidé s poruchami ledvin mohou zadržovat v těle vodu, takže hladiny sodíku a chloridů klesají následkem zředění pod normál. Významná ztráta tekutin způsobuje naopak vzestup koncentrace draslíku, sodíku a chloridů. Některá srdeční, nervová a svalová onemocnění nebo diabetes se mohou rovněž projevovat abnormálními koncentracemi elektrolytů. Znalost stavu elektrolytické nerovnováhy pomáhá vašemu lékaři stanovit její příčinu a navrhnout nejvhodnější léčbu. Neléčená elektrolytická nerovnováha může vést k pocitům závrati, křečím, poruchám srdečního rytmu až smrti. AST (Aspartátaminotransferáza), GGT (Gamaglutamyltransferáza) Vyšetření jaterních enzymů AST a GGT se používá k detekci, vyhodnocení a monitorování jaterních onemocnění a poškození jater.

6 TSH, ft4 Vyšetření Thyrotropinu (TSH) a volného Tyroxinu (ft4) slouží k posouzení činnosti štítné žlázy anebo příznaků její zvýšené či snížené funkce. Obecně se dá říci, že vysoké hodnoty volného T4 mohou poukazovat na zvýšenou aktivitu štítné žlázy (hypertyreózu) a naopak nízké hodnoty volného T4 na sníženou aktivitu štítné žlázy (hypotyreózu). Obojí zvýšení i snížení hladiny T4 je spojeno s různými přechodnými a chronickými onemocněními štítné žlázy. Nízké hodnoty T4 společně s nízkou hladinou TSH nebo samostatně vysoké hodnoty T4 s vysokým TSH mohou poukazovat na onemocnění hypofýzy. Jestliže se nevytváří kvůli dysfunkci štítné žlázy nebo pro nedostatek TSH dostatečné množství T4, projeví se u postiženého pacienta příznaky hypotyreózy, jako je zvýšená hmotnost, suchá kůže, citlivost na chlad, nepravidelná menstruace a únava. Pokud štítná žláza vytváří příliš mnoho T4, rychlost pacientových tělesných funkcí bude zvýšená a objeví se příznaky spojené s hypertyreózou, jako je zvýšený srdeční tep, úzkost, ztráta hmotnosti, potíže se spaním, třes rukou, otoky, citlivé oči. Informace čerpány ze zdroje: Diabetes mellitus: Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře: [novelizace 2013]