Určování pohlaví u dospělých a dětských koster Morfologické určování pohlaví Při určování pohlaví na kosterním materiálu je důležité stáří určovaného jedince, protože většina pohlavních znaků se vyvine až po skončení puberty. Proto je třeba nejprve zjistit, zda se jedná o jedince dospělého nebo ne. S přibývajícím věkem mohou být některé pohlavní rozdíly zřetelnější, především ty, které se týkají rozvoje svalových úponů a pánevní oblasti žen v souvislosti s porody. Většina metod pro určování pohlaví je použitelná jen pro dospělé jedince, ovšem existují metody, které se pokoušejí určit pohlaví mladistvých a dětí. Nejspolehlivějšími morfologickými ukazateli pohlaví jsou pánev a lebka
Morfoskopické znaky Mužská pánev vzhledem k ženské 1. vyšší a užší 2. cristae iliacae jsou více esovitě zakřivené 3. fossa iliaca je vyšší a užší 4. foramen obturatum je oválný 5. angulus pubicus je ostrý 6. incisura ischiadica major je užší, má tvar J 7. na horním rameni incisura ischiadica major se nachází úzký žlábek sulcus paraglenoidalis, nebo je bez žlábku 8. corpus ossis ischii je širší 9. spina ischiadica je zploštělá 10. horizontální větev kosti stydké, ramus superior ossis pubis je na průřezu prizmatická 11. arc composée je jednoduchý 12. facies auricularis má dolní rameno kratší než horní 13. crista phallica ramus ischiopubicus je před symphýsou jakoby přeštípnutý a vybočený Určování pohlaví podle pánve Morfoskopické znaky ženská pánev vzhledem k mužské 1. nižší a širší 2. cristae iliacae jsou méně esovitě zakřivené 3. fossa iliaca je plošší a širší 4. foramen obturatum je trojúhelníkovitý 5. angulus pubicus je tupý 6. incisura ischiadica major je široká, má tvar U 7. na horním rameni incisura ischiadica major se nachází široký žlábek sulcus preauricularis. Uvnitř se nacházejí malé jamky - poporodní změny. tyto se mohou nacházet též v oblasti spony stydké nebo na ala sacralia ossis sacri. 8. corpus ossis ischii je užší 9. spina ischiadica je hrotitá 10. horizontální větev ramus superior ossis pubis je na průřezu střechovitá 11. arc composeé je zdvojený 12. facies auricualris má obě ramena stejně dlouhá 13. Crista phallica ramus ischiopubicus je před symphýsou ostrý a rovný
Poporodní změny Jedná se o jamky po hematomech v oblasti incisura ischiadica major nebo v oblasti facies symphysialis ossis pubis. Jamky vznikají jako následek přetržení vazů sakroiliakálního kloubu a pubické symfýzy při porodu.
Mužská lebka vzhledem k ženské 1. arcus superciliares vystouplé 2. margo supraorbitalis je zaoblené 3. glabela vyklenutá 4. nosní kořen se zářezem 5. čelo ubíhá šikmo dozadu a plynule přechází v temeno 6. na týlní kosti silná protuberantia occipitalis externa 7. na lícní kosti vytvořen processus marginalis 8. zuby vsunuty do alveol kolmo 9. těžší než ženská 10. processus mastoideus se dotýká podložky 11. planum nuchale má silný svalový reliéf 12. crista supramastoidea je silně vyvinutá 13. os zygomaticum silná velká se silným svalovým reliéfem 14. tvar očnice je hranatá a nízká 15. mandibula protuberantia mentalis silná, vystouplá 16. úhel ramus mandibulae tupý 17. oblast gonia silný svalový reliéf, vybočen do stran 18. caput mandibulae je velká 19. corpus mandibulae je vysoký Určení pohlaví podle lebky ženská lebka vzhledem k mužské 1. arcus superciliares slabé 2. margo supraorbitalis je ostré 3. glabela plochá 4. nosní kořen plnulý přechod v čelo 5. čelo je kolmější než u muže silná tubera frontalia 6. protuberantia occipitalis externa je slabá nebo chybí 7. processus marginalis chybí 8. zuby vsunuty do alveolů šikmo 9. lehčí než mužská 10. processusu mastoideus se nedotýká podložky 11. planum nuchale má slabý reliéf 12. crista supramastoidea je slabá až chybí 13. so zygomaticum je malá se slabým svalovým reliéfem 14. spíše vysoká a kulatá 15. protuberantia mentalis je slabá zaoblená 16. úhel ramus mandibulae se blíží 90 stupňům 17. oblast gonia je hladká 18. caput mandibulae je malá 19. corpus mandibulae je nízký
Určení pohlaví dětských koster Morfologické určení pohlaví koster je nespolehlivé a proto se většinou neurčuje. Výjimkou je užití genetických metod, které by měly poskytovat spolehlivé výsledky. Ovšem i jejich výsledky jsou ovlivněny mnoha faktory.
Znaky pro morfoskopické určení pohlaví na pánvi Acsádi a Nemeskéri 1970, Ferembach et al. 1979 znak váha fyper femininní -2 femininní -1 indiferentní 0 maskulinní +1 hyper maskulinní +2 sulcus praeauricularis incisura ischiadica major 3 hluboký, dobře ohraničený 3 tvar velmi širokého U angulus pubicus 2 zakončen tupým úhlem plošší, slaběji ohraničený tvar širokého U tupý až pravý úhel naznačený přechodný tvar mezi U a V přibližně pravoúhlý pouze stopově patrný tvar V ostrý úhel chybějící tvar V velmi úzký velmi ostrý úhel, tvar A arc composee 2 dvě kružnice dvě kružnice jedna kružnice jedna kružnice foramen obturatum 2 trojhranný se špičatými okraji os coxae celkově 2 nízká, široká s vybíhajícími ala ossis ilii, slabý svalový reliéf corpus ossis ischii 2 velmi úzká se slabým tuber ischiadicum crista iliaca 1 velmi slabě esovitě prohnutá fossa iliaca 1 velmi široká a mělká trojhranný slabší projev ženských znaků neklasifikovateln ý tvar přechodná forma oválný slabší projev mužských znaků oválný úzký tvar vysoká úzká se silným svalovým reliéfem úzká střední široká velmi široká se slině vyvinutým tuber ischiadicum slabě esovitě prohnutá široká a mělká středně esovitě prohnutá středně široká a hluboká zřetelně esovitě prohnutá úzká a hluboká naprosto jasný, výrazný tvar S velmi hluboká a úzká pelvis major 1 velmi široká široká střední úzká velmi úzká
Znaky pro morfoskopické určení pohlaví na lebce Acsádi a Nemeskéri 1970, Ferembach et al. 1979 znak váha hyper femininní -2 femininní -1 indiferentní 0 maskulinní +1 hyper maskulinní +2 glabella 3 velmi slabá (0) lehce vyvinutá (1) střední (2) vyvinutá (3-4) velmi silná (5-6) arcus superciliaris 2 velmi slabý lehce vyvinutý střední vyvinutý velmi silný tubera frontalia a parietalia 2 vyvinutá silně vyvinutá střední slabá chybějící inclinatio frontale 1 vertikální téměř vertikální mírně skloněné lehce ubíhající silně ubíhající processus mastoideus relief planum nuchale protuberantia occipitalis externa 3 velmi malý malý střední velký velmi velký 3 chybí slabě patrný střední silně vyvinutý velmi silně vyvinutý 2 chybí slabě vyvinutá střední silně vyvinutá hákovitá os zygomaticum 2 velmi hladká bez sval. reliéfu crista supramastoidea margo supraorbitalis, tvar očnice nízká, slabý sval. reliéf středně vysoká nepravidelný povrch vysoká nepravidelný povrch vzsoká velimi silný svalový reliéf 2 velmi slabá slabá střední silná velmi silná 1 velmi ostré kulatý ostré kulatý střední přechodný tvar lehce zaoblené čtyřboký silně zaoblené čtyřboký mandibula celkově 3 silně gracilní gracilní střeně gracilní robustní silně robustní mentum 2 malé, kulté malé střední silné bilaterální protuberantia angulus mandibulae 2 hladký mírný reliéf střední reliéf dobře patrný reliéf velmi silný reliéf margo inferior pod M2 1 velmi tenké tenké střední silné velmi silné
Určení pohlaví podle lebky, Novotný 1991
Určení pohlaví metricky
Určení pohlaví podle rozměrů talu (Novotný, Malinovský 1984)
Genetické určení pohlaví Genetické pohlaví u člověka je založeno na přítomnosti dvou odlišných chromozomů u mužských jedinců/buněk chromozomy XY heterogametické pohlaví a dvou stejných chromozomů u ženských jedinců/buněk chromozomy XX homogametické pohlaví. Této odlišnosti lze využít pro determinaci pohlaví. Molekulárně genetické metody ovšem nesledují celé chromozomy, ale pouze určitý lokus/marker. Determinace pohlaví u kosterních pozůstatků založená na analýze adna byla poprvé provedena v roce 1991 (Hummel Hermann), a to na základě amplifikace specifických sekvencí Y chromozomu umožňující přímou identifikaci jedinců mužského pohlaví. V roce 1991 se potom rozšířila metoda analýzy genu pro amelogenin, který na elektroforetickém gelu poskytuje produkt pro obě pohlaví (Nakahori et al. 1991).
molekulárně biologické postupy nesledují celé chromozomy, ale pouze určitý lokus (marker) na jejich DNA pohlaví kosterních pozůstatků se určuje např. pomocí markerů, které jsou specifické pro Y-chromozom (gen SRY) SRY gen (sex determining region Y, také označovaný jako TDF testis determining factor) kóduje protein SRY, který náleží do rodiny HMG (high mobility group) proteinů a reguluje vývoj samčích pohlavních znaků u savců. SRY protein je mj. exprimován podpůrnými buňkami nediferencovaných gonád a vede k jejich diferenciaci do Sertoliho buněk. SRY gen je lokalizován na krátkém raménku Y chromozomu v pozici Yp11.3 (viz obr. 9). V roce 1998 byla Santosovou et al. publikována metoda pro určení jedinců mužského pohlaví. Je amplifikován úsek o velikosti 93 bp z SRY genu (Cuhna et al. 2000). Výstupem této analýzy je tedy v případě mužského individua pozitivní signál po amplifikaci polymerázovou řetězovou reakcí a negativní signál u vzorků pohlaví ženského. Studie Cunhy et al. (2000) ukázala, že tento region je snázeji amplifikovatelný v porovnání s amelogeninovým lokusem a tudíž se jeví jako velmi vhodný pro analýzu adna.
Metoda amplifikace úseku genu pro amelogenin Amelogenin je hlavním proteinem vyvíjející se matrix zubní skloviny a byl poprvé popsán Eastoem (1965). Gen pro amelogenin byl lokalizován na pohlavních chromozomech současně u myši a u člověka Lauem et al. (1989). U člověka byly detekovány dvě kopie amelogeninového genu, jedna na X chromozomu v oblasti p22.1-p22.3 a druhá poblíž centromery Y chromozomu v lokusu p11.2 (viz obr. 8) (Schaefer et al. 1993). Sekvence lidského X chromozomového amelogeninu byla poprvé popsána Shimokawou et al. (1989). Na X chromozomu bylo v genu pro amelogenin popsáno celkem pět delecí, stejně jako na chromozomu Y (Haas-Rochholz, Weiler 1997). Nicméně vzhledem k vlastnostem adna, tedy zejména její fragmentárnosti se v praxi rozšířila metoda založená na objevu z 90. let, kdy byla v prvním intronu tohoto genu na X chromozomu popsána 6 bp delece (Sullivan et al. 1993, Manucci et al. 1994). Amplifikace tohoto úseku o velikosti 106 bp v případě X chromozomu a 112 bp u Y chromozomu umožňuje odlišit mužský a ženský genotyp na základě odlišné délky produktů.
Analýza SRY markeru u kosterního materiálu z Pohanska jižního předhradí analýza SRY markeru: HS NK PK 165 26/IV 40 71 90 36 99 100 111 119 127-182 133 153-190
Analýza amelogeniového markeru u kosterního materiálu z Pohanska jižního předhradí analýza amelogeninového markeru: HS - NK PK PK - 24/IV 26/IV 60 90 127 133 147 194 190 182 124-165
Izolace
Amplifikace
Elektroforéza