Rožďalovické rybníky Vymezení území Exkurze probíhá v oblasti Roţďalovických rybníků, která se nachází v okolí městečka Roţďalovice (zeměpisná poloha: 50 18 N, 15 10 E) v okrese Nymburk. Popisované území zahrnuje soustavu rybníků nacházejících se přibliţně v linii od jihovýchodu k severozápadu mezi Roţďalovicemi a Kopidlnem. Území je zhruba ohraničeno spojnicí těchto obcí: Roţďalovice, Chotěšice, Kopidlno, Brodek, Prodašice, Košík. V popisovaném území se nacházejí tyto rybníky: Zrcadlo, Horní Holský, Bučický, Pařízek, Hasinský, Pilský. obr. 1: Mapa popisované oblasti Historie Formování krajiny, tak jak ji známe dnes, začalo jiţ ve druhé polovině 15. stol. po skončení husitských válek. Zdejší kraj, který byl po této bouřlivé době značně vylidněný, bylo nutné vyvést z nastalého ekonomického úpadku. Lidé zdejší oblast opouštěli i z důvodů rozsáhlých jarních a podzimních záplav. V létě pak místní toky naopak vysychaly. Úbytek zemědělské půdy v povodí zdejších toků byl značný. Obrovská inundační oblast měla dalekosáhlý vliv na osídlení a ekonomiku oblasti. Bylo nutno zabránit ničivým záplavám a zároveň vytvořit, nové pracovní příleţitosti v prosperujícím odvětví. Tímto novým a rozvíjejícím odvětvím se mělo stát rybníkářství. Zatímco na Chlumecku, Poděbradsku a Pardubicku vznikaly velkoryse řešené vodní nádrţe a celé rybniční soustavy, na Roţďalovicku a Dymokursku vznikly podstatně menší celky vodních ploch. Bylo to dáno zejména omezenými zdroji vody v Mrlině a Štítarském potoce. Vybudovány však byly jiţ před koncem 15.stol, před získáním tohoto panství Trčkou z Lípy. Deskový zápis z r. 1501 vypočítává přes 30 rybníků. Rybníky v této oblasti se tak z velké části zachovaly dodnes. V povodí Cidliny a Mrliny sbíral své první zkušenosti se stavbou rybníků i sám Jaub Krčín z Jelčan dávno předtím, neţ vytvořil svá proslulá díla v jiţních Čechách.
Severní část nymburského okresu, kde se nachází podstatná část ptačí oblasti, zahrnovala v době svého největšího rozkvětu okolo 130 rybníků. V průběhu staletí mnohé z nich zanikly. Velké změny v krajině nastaly v druhé polovině 19. stol. Rozorávání luk a rušení soustavy rybníků způsobovalo při záplavách stále větší hospodářské škody, které vedly k technickému řešení regulace Mrliny v úseku od Roţďalovic. Ale ještě v 19. století popisuje mnohá pozorování z rybníků v této oblasti, které dnes jiţ neexistují, významný český ornitolog Dr. Vladislav Šír. Příroda tohoto kraje zůstala relativně uchována i v druhé polovině 20. století. Určitou úlohu hrál i fakt, ţe rozsáhlé lesní porosty v blízkosti vojenského výcvikového prostoru Mladá měly slouţit jako případné shromaţdiště vojenských kolon Varšavského paktu v případě válečného konfliktu. Využití a ohrožení území Současné vyuţívání území vyplývá z jeho charakteru a z historických souvislostí. Nejvýznamnějším je zemědělské, rybářské a lesnické hospodaření. Zemědělsky je vyuţívána značná část bezlesých ploch. Mírně se zvyšuje podíl ladem leţících ploch nebo ploch, kde se mění orná půda na pastviny. Vodní plochy jsou vyuţívány různými rybářskými subjekty k chovu ryb. Lesní porosty mají charakter hospodářského lesa. V oblasti je velké mnoţství objektů vyuţívaných k víkendové rekreaci a chalupaření. Turisticky je území vyuţíváno k individuální pěší turistice a cykloturistice. Krajina se nachází stranou od velkých městských sídel i průmyslových podniků. Přes území vede několik ţelezničních tratí lokálního významu a kromě místních silničních komunikací i jediná silnice I. třídy mezi Poděbrady a Jičínem Ptačí oblast Rožďalovické rybníky Ptačí oblasti jsou území vyhlášená podle evropské směrnice o ochraně volně ţijících ptáků. Spolu s evropsky významnými lokalitami vyhlášenými podle směrnice o stanovištích vytvářejí soustavu Natura 2000, jejíţ vybudování je jednou z povinností České republiky, jakoţto člena EU. Ptačí oblasti vyhlašuje vláda nařízeními, ve kterých nejsou ţádné zákazy, ale pouze zde mohou být stanoveny činnosti vyţadující souhlas orgánu ochrany přírody. Ptačí oblasti nepředstavují překáţku v hospodaření či turistice, naopak je zde podporován k přírodě šetrný způsob hospodaření, který zohledňuje cennost území. V České republice bylo navrţeno celkem 41 ptačích oblastí o celkové rozloze cca 706 000 ha, tj. necelých 9% rozlohy státu. Dosud bylo vládou vyhlášeno 38 ptačích oblastí. Název: Roţďalovické rybníky Kód lokality: CZ0211010 Kraj: Královéhradecký kraj, Středočeský kraj Rozloha: 6.616,37 ha Ptačí oblast Roţďalovické rybníky byla vyhlášena nařízením vlády č. 606 ze dne 27. října 2004. Ve stávajících hranicích má celkovou rozlohu 6115 ha. Významné ptačí území Roţďalovické rybníky se nachází na rozhraní středního Polabí - zlatého pruhu země české a Českého ráje. Z fytogeografického hlediska patří do teplé oblasti termofytika, podokresu Roţďalovické tabule. Geologicky je podklad území tvořen horninami české křídové tabule, především slínovci a jílovci. Reliéf má charakter ploché pahorkatiny s výškovou členitostí 30-75 m. Nadmořská výška území je 210-270 m. Území náleţí k povodí Labe a jeho přítoku Mrliny. Krajina, která doposud nepocítila zátěţ intenzivního turistického vyuţití, se v průběhu staletí zformovala do současné podoby - mozaiky společenstev acidofilních doubrav, zbytky luţních porostů, nivních luk, vodních ploch, kompaktních litorálních i terestrických rákosin, mokřadních luk a bývalých i současných pastvin. Tento pestrý komplex biotopů tvoří refugium pro výskyt dalších vzácných a ohroţených druhů rostlin a ţivočichů, které jiţ v okolní krajině vymizeli. Na Pilském rybníce bylo v roce 1979 zjištěno jedno z prvních hnízdění jeřába popelavého (Grus grus) v Čechách. V současnosti hnízdí tento druh v oblasti Roţďalovických rybníků pravidelně v počtu 3-7 párů. V rákosinách hnízdí početně moták pochop (Circus aeruginosus), v posledním desetiletí se zde 2
opět častěji objevuje bukač velký (Botaurus stellaris) a bukáček malý (Ixobrychus minutus). Dalšími významnými druhy rákosin jsou chřástal kropenatý (Porzana porzana) a chřástal malý (Porzana parva). Od roku 1995 v oblasti pravidelně hnízdí jeden aţ dva páry orla mořského (Haliaeetus albicilla). V oblasti hnízdí i další významné druhy ptáků, např. čáp černý (Ciconia nigra), čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), lţičák pestrý (Anas clypeata), chřástal polní (Crex crex), bekasina otavní (Gallinago gallinago), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), konipas luční (Motacilla flava), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), strnad luční (Miliaria calandra). Vzácně zde hnízdí také ostralka štíhlá (Anas acuta). Za tahu se na lokalitě vyskytuje aţ 3 000-4 000 vodních ptáků, včetně hus. Druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany Druh Počet párů Jeřáb popelavý 2 5 (-7) Moták pochop 15 17 Druhy, jež se vyskytují na této lokalitě Druh Počet párů Bukač velký 2 3 Bukáček malý 1 4 Chřástal kropenatý 3 8 Chřástal malý 2 4 Chřástal polní 2 4 Čáp bílý 1 Čáp černý 2 Datel černý 9 15 Ledňáček říční 4 5 Lejsek bělokrký 60 80 Lelek lesní 1 3 Luňák červený 0 1 Luňák hnědý 1 2 Orel mořský 1 2 Slavík modráček 1 3 Strakapoud prostřední 10 17 Ťuhýk obecný 40 50 Včelojed lesní 0 1 Volavka červená 0 1 Ţluna šedá 1 2 Uvedené údaje jsou převzaty z oficiálních stránek o ptačích oblastech ČR (www.ptaci.natura2000.cz) a počty zde uvedené se autorovi zdají poněkud podhodnocené. Kritériové druhy Jeřáb popelavý (Grus grus) Donedávna neznámý ptačí druh na hnízdní mapě České republiky si vybral tuto oblast jako vhodnou pro svá hnízdiště. Především kombinace vodních ploch, lesních komplexů a kulturní zemědělské krajiny jako zdroje potravy byla šťastnou příčinou toho, ţe tento druh nalezl vhodné podmínky ke hnízdění právě v této oblasti. Mnohé z těchto cenných lokalit jsou bezprostředně ohroţeny snahou o tzv. revitalizaci těchto nádrţí, jeţ velmi nešetrným způsobem odbahní dno rybníka a odstraní to nejhodnotnější z hlediska výskytu ţivočišných druhů, coţ jsou jeho pobřeţní porosty. V neposlední řadě jsou to i protipovodňová opatření, jimiţ se zdůvodňují i naprosto drastické zásahy do krajiny. 3
Obr. 2: Jeřáb popelavý u Pilského rybníka (28. 3. 2009) Moták pochop (Circus aeruginosus) Štíhlý dravec, který si pro své hnízdění vybral rozsáhlé a málo přístupné rákosové porosty je velmi citlivým indikátorem stavu krajiny a vodních nádrţí. V oblasti nachází mnoho moţností k zahnízdění i k opatření si dostatečné potravy v okolní otevřené krajině. Na výběr lokality není zdaleka tak náročný, jako jeřáb popelavý. K zahnízdění tomuto druhu mnohdy stačí několik metrů čtverečních rákosí. Staví si hnízdo ze stébel rákosu a větví. Při toku předvádí v letu přímo akrobatické kousky. Začátkem května snáší samice v dvoudenních intervalech 3-6 vajec, která pouze sama od začátku pečlivě zahřívá. Samec jí po celou dobu inkubace zásobuje potravou, coţ dělá i po vylíhnutí mláďat. Mláďata však krmí pouze samice, která umí přinesenou potravu naporcovat. Na hnízdě setrvají mladí asi 6 týdnů. Potravu pochopa tvoří především drobní obratlovci, savci, plazi, ptáci, do značné míry je to i mrchoţrout. Je to převáţně taţný dravec, zimuje na jihu Evropy, kam odlétá v srpnu aţ říjnu. Na hnízdiště se vrací v březnu aţ dubnu. Ornitologický význam oblasti Oblast Roţďalovických rybníků je významnou ptačí oblastí zcela po právu. Kromě obou sledovaných druhů v tomto území pravidelně hnízdí některé kriticky ohroţené druhy ptáků, jako jsou bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), orel mořský (Haliaetus albicilla), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans) a strnad luční (Miliaria calandra). Ze silně ohroţených druhů jsou to např. chřástal kropenatý (Porzana porzana), čáp černý Ciconia nigra), včelojed lesní (Pernis apivorus), konipas luční (Motacilla flava), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), slavík modráček (Luscinia svecica cyanecula), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Nacházela se zde poslední kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus) na okrese Jičín i v celé širší oblasti včetně okresů Nymburk a Mladé Boleslavi, která je však od roku 2004 zaniklá. Nalézá se zde také hnízdní kolonie volavek popelavých (Ardea cinerea), jeţ je jediným hnízdištěm tohoto druhu ve středočeském kraji. Podrobný výzkum oblasti teprve probíhá. Aţ do současné doby bylo moţné ve sledovaném území zastihnout 205 druhů ptáků. Hnízdících druhů bylo evidováno 136, z toho 127 kaţdoročně. Kromě vzácných hnízdních druhů je tato oblast i velmi významnou tahovou zastávkou mnoha ptačích druhů. Z nejzajímavějších pozorování stojí zato zmínit výskyt plameňáka růţového (Phoenicopterus ruber), bernešky velké (Branta canadensis), husice rezavé (Tadorna ferruginea), a to dokonce opakovaně ve dvou po sobě jdoucích letech, orlíka krátkoprstého (Circaetus gallicus), orla křiklavého (Aquila pomarina), káni bělochvostou (Buteo ). Z bahňáků zde byla zastiţena mimo jiné i slučka malá (Lymnocryptes minimus) nebo koliha malá (Numenius phaeopus). Zjištěn zde byl i výskyt rybáka velkozobého (Sterna caspia), opakovaně byl zjištěn výskyt rákosníka ostřicového (Acrocephalus paludicola) a rákosníka tamaryškového (Acrocephalus melanopogon) Ostatní obratlovci v ptačí oblasti Z obratlovců tvoří významné společenství obojţivelníci, především kuňka obecná(bombina bombina), rosnička zelená(hyla arborea), a skokan skřehotavý(rana ridibunda). Z plazů se zde setkáme s 4
ještěrkou ţivorodou (Lacerta vivipara) a vzácně i se zmijí obecnou(vipera berus), pro kterou je zdejší ostrůvkovitý výskyt jednou z nejníţe poloţených lokalit v ČR. Mimo běţných druhů savců ţijící v tomto území stojí za zmínku výskyt několika jedinců losa evropského (Alces alces) v 80. - 90. letech minulého století. Bylo zde dokonce doloţeno i jeho rozmnoţování. Koncem 90. let však losi ze zdejší krajiny vymizeli. Z nepůvodních savců ovlivňujících významně sloţení biotopů je nutné zmínit výskyt jelena siky (Servus nippon) a psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides). Největším problémem jsou ale vysoké stavy populace prasete divokého (Sus scrofa), které vzhledem ke své všeţravosti výrazně ovlivňuje všechny sloţky ekosystému. Obr.3: Ještěrka ţivorodá vyfotografovaná u rybníka Zrcadlo je charakteristickým druhem pro celou oblast. Rybník Zrcadlo Nadmořská výška rybníka je 250 m.n.m., rozloha 70 ha, coţ je největší vodní plocha v ptačí oblasti Roţďalovické rybníky. Rybník leţí v povodí řeky Mrliny, nenachází se však na jejím přímém toku ani na toku jiného vodního zdroje. Jako jediný rybník v této oblasti nesousedí bezprostředně se souvislým lesním porostem. V jeho východní části se nacházejí rozsáhlé litorální i terestrické porosty rákosin, jeţ ohraničují v uţším pruhu i jiţní a severní břeh rybníka. Tradiční ornitologická odchytová akce se provádí kaţdým rokem na SV břehu rybníka v zadní partii u rákosin vţdy druhý týden v srpnu. Za sedm let trvání odchytové akce bylo okrouţkováno celkem 6016 ptáků 63 druhů. Akce přinesla i svůj význam faunistický. Odchytem mladých chřástalů kropenatých byl prokázán hnízdní výskyt tohoto druhu na lokalitě, neboť je velmi málo pravděpodobné, ţe mladí ptáci by v tomto období pocházeli z jiného hnízdiště. Dále byly odchytem zjištěny tyto nové druhy: slavík tmavý (Luscinia luscinia), rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) (Klápště, Kápšťová,2004), bukáček malý (Ixobrychus minutus), moták luţní (Circus pygargus). Odchytová akce během pěti let přinesla i zajímavá zpětná hlášení. Faunistickým přínosem byla i zajímavá pozorování z této lokality. Pozorovány byly pro danou oblast zcela nové druhy, jako např. orel křiklavý (Aquila pomarina), vodouš tmavý (Tringa erythropus), kvakoš noční (Nicticorax nicticorax). Z dalších zajímavých pozorování je moţné zmínit výskyt následujících druhů: husice rezavá (Tadorna ferruginea), orel mořský (Haliaetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus), luňák červený (Milvus milvus), luňák hnědý (Milvus migrans), včelojed lesní (Pernis apivorus), jeřáb popelavý (Grus grus), vodouš šedý (Tringa nebulatia), vodouš rudonohý (Tringa totanus), břehouš černoocasý (Limosalimosa), koliha velká (Numenius arquata), jespák bojovný (Philomachus pugnax), Rorýs obecný albín (Apus apus), břehule říční albín (Riparia riparia), Vlaštovka obecná albín (Hirundo rustica), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), krkavec velký (Corvus corax). V rákosinách rybníka Zrcadlo bylo napočítáno 30 000 ex. nocujících vlaštovek obecných a aţ 50 000 ex. špačka obecného. Akci provádějí členové patronátní skupiny ČSO pro ptačí oblast Roţďalovické rybníky pod vedením MVDr. Vladimíra Šoltyse (jicinvet@seznam.cz), informace o termínech konání a doprovodných akcích je moţné získat i v Polabském ekocentru (www.polabske-ekocentrum.cz). 5
Obr.4: Rybník Zrcadlo pohled ze silnice od Budčevse. Především z důvodu druhové rozmanitosti byly rákosiny severovýchodního břehu rybníka Zrcadlo zvoleny za místo, kde byl v r. 2005 zahájen první ročník odchytové akce známé pod označením CES - Constant Effort Sites. Princip této metody spočívá v dlouhodobém odchytu a krouţkování ptáků na téţe lokalitě a za konstantních podmínek. Cílem projektu CES je zjišťování změn ve velikosti hnízdních populací (populačních trendů) běţnějších druhů ptáků, především pěvců. Současně lze sledovat i změny v reprodukční úspěšnosti populací (hnízdní úspěšnost) a roční mortalitu dospělých a mladých ptáků. Projekt CES je povaţován za jednu z metod monitoringu, která můţe být vyuţita i při ochraně ptáků a jejich stanovišť. Od dubna do července probíhá na lokalitě 10-12 jednodenních kontrolních odchytů s minimálním časovým odstupem 7(10) dní. Minimální trvání celé akce je 5 let. Samozřejmě čím delší je časový úsek, tím cennější informace lze touto metodou získat. Bučický rybník První písemná zmínka o panském mlýně o třech chodech a pile, který stával v těchto místech na tehdejším potoku Leštině (nynější Mrlina), pochází z roku 1639. Zásadní přestavba mlýna proběhla v roce 1910, za Jiřího Lobkowicze, kdy bylo vodní kolo nahrazeno turbínou, objekt byl rozšířen a modernizován. V roce 1932 Lobkowiczové celé roţďalovické panství prodali a zámek připadl boromejkám (členkám kongregace milosrdných sester řádu sv. Karla Boromejského) a mlýn na Bučici koupily Rolnicko-druţstevní podniky a. s. roţďalovického cukrovaru. Ještě v roce 1956 je zde uváděn správce a mlynář, v roce 1963 je mlýn definitivně uzavřen. V roce 1970 objekt koupila Prefa Hýskov (v té době byl k mání za 18 000,- Kčs) s tím, ţe z něho vybuduje rekreační zařízení. Tento záměr ovšem nikdy nebyl naplněn a tak budovy více neţ 20 let chátraly. Majitele mlýn změnil aţ v roce 2000, kdy ho koupil pan Jiří Petersik. Ze zdevastovaného mlýna, díky nákladné péči nového majitele, postupně vznikl nádherný, perfektně opravený objekt, s obnoveným náhonem i vodníkem na něm. Změnil se i ráz krajiny kolem: na oplocených pastvinách se pasou stáda dobytka (skotský náhorní skot), koně, ovce. Byly vysázeny nové aleje stromů. Všude je vidět pečlivá ruka hospodáře. V roce 2004 pak byl na mlýně otevřen stylový penzion a u rybníka občerstvení. Mlýn i rybník (má rozlohu 28 ha) rozhodně stojí za zastavení. Je to příkladná ukázka cílevědomé lidské práce, která vrátila objektu i velké části krajiny kolem smysl a ţivot a přinesla řadu pracovních míst. Na severním okraji Bučického rybníka jsou dostatečně velké rákosiny, abychom odsud na jaře mohli zaslechnout hlas bukače velkého. Nad hladinou můţeme v době tahu pozorovat i orlovce říčního, který loví ryby v mělké vodě. Na hladině spatříme potápku roháče, poláka chocholačku, poláka velkého a další druhy. Za teplých večerů se z okolí rybníka ozývá skokan skřehotavý a zelený. Podél říčky Mrliny můţeme objevit pobytové stopy vydry říční. 6
Obr.5: Bučický rybník Hezkým listnatým a smíšeným lesem se od hráze Bučického rybníka dostaneme aţ na vyvýšenou partii cesty mezi rybníčkem Pařízek po levé straně a loukou u Bučického rybníka po pravé straně. Na Pařízku se nám nabízejí hezká pozorování hnízdících lysek a často velkých hejn kachen divokých. V letech s nízkým stavem vody zde na jaře skřehotá mnoţství skokanů zelených (Rana kl. esculenta). Můţeme zde také zaregistrovat přítomnost drobných lesních savců a ve strouhách u cesty téţ ještěrku ţivorodou, která je pro oblast Roţďalovicka charakteristickým druhem. U cesty naproti rybníčku se nachází větší mokrá louka, která je pravidelně sečena v rámci ochranářské managementu a v květnu je moţné se zde pokochat bohatými porosty upolínu nejvyššího (Trollius altissimus). Zároveň se zde otevírají první pohledy na hladinu Bučického rybníka. Obr. 6: Louka u Bučického rybníka s bohatým porostem upolínu nejvyššího (22. 5. 2006). 7
Obr. 7: Vodník Fajka hlídá vodní kolo na Bučickém mlýně. Rybník Hasina Malebný rybník Hasina je lemován lesem a břehovým porostem. Zejména v jeho zadní partii jsou kouzelná a ničím nerušená zákoutí. Během konce jara a léta je jeho hladina porostlá místy aţ souvislým kobercem květů stulíku ţlutého. Pravidelně zde hnízdí i zimuje labuť velká. Zejména v době tahu (první polovina dubna) zde často zastihneme orlovce říčního. Koncem léta v zadní části rybníka často vyhledává potravu čáp černý z okolních hnízdišť. Obr. 8: Rybník Hasina Pilský rybník Je jedním z nejhezčích rybníků v ptačí oblasti a má rozlohu 82 ha. Celý je lemován lesními porosty a téţ dostatečně rozsáhlými rákosinami, zejména ve své severní a západní části, v jeho bezprostředním okolí nejsou lidská sídla. To vše umoţňuje hnízdění řady druhů ptáků a existenci podmínek pro výskyt i jiných druhů obratlovců v relativně klidném prostředí. Je to rybník, kde se vţdy dočkáme nějakého hezkého pozorovatelského záţitku, pokud jsme dostatečně trpěliví a nespěcháme. 8
Obr. 9: Východ slunce na Pilském rybníku (7. 4. 2006). Jedno z nejhezčích pozorovacích míst kromě hráze je tzv. Palouček na jihozápadním břehu rybníka poblíţ červeně značené turistické cesty. Odsud můţeme pozorovat ptáky na vodní hladině zejména v západní zátoce rybníka a u protějších rákosin na začátku severním zátoky. Na jaře, ale i v jiných ročních obdobích, je zde řada moţností pozorovat zajímavý ţivot na hladině i v jejím okolí. Na hladině spatříme často husy velké, které zde pravidelně hnízdí v počtu asi tři páry, dále kopřivky obecné, čírky obecné, lysky černé, potápku roháče, potápku malou, labuť velkou a další druhy. Nad hladinou často přeletí moták pochop, který zde hnízdí v počtu dvou párů a také většinou mladý orel mořský, který je také hnízdivcem v ptačí oblasti Roţďalovické rybníky. Při troše štěstí můţeme pozorovat přelet jeřába popelavého, nebo tento druh spatříme na okraji protějších rákosin. Západní zátoka je jiţ několik roků hnízdištěm tohoto druhu, vyskytujícího se i u jiných rybníků v popisované oblasti. V březnu a začátkem dubna můţeme brzy ráno nebo večer zaslechnout typické jeřábí troubení. Nedoporučujeme vstupovat do porostů v oblasti západní zátoky (ostatně nevede sem ţádná cesta), protoţe by to mělo za následek rušení a maření hnízdění vzácných jeřábů. Obr. 10: Pilský rybník v létě (2. 6. 2007) 9
Horní Holský rybník Dostaneme se k němu po silnici od přejezdu u roţďalovického nádraţí asi po 1,5 km. Jedná se o malebný a mělký rybník zasazený do lesa s rozsáhlými porosty orobince úzkolistého a rákosu v zadní partii. Také zde se vyskytuje jeřáb popelavý, dokonce zde jednu sezónu i hnízdil, ale kolísání hladiny ho od dalšího hnízdění zřejmě odradilo. Z cesty na hrázi lze rybník dobře přehlédnout a pozorovat ţivot v mělčinách u rákosin. Hnízdí zde labuť velká, zastihneme zde i husu velkou (1-2 páry), potápku roháče, potápku malou, lysku černou, v době tahu bahňáků v případě niţšího stavu vody i vodouše šedého a kropenatého. Nad hladinou občas přeletí jestřáb lesní a káně lesní. Ve vodě a v kanále pod hrází jsou častí skokani skřehotaví a zelení, ve vodě kuňka ohnivá a v břehových porostech, zejména na konci léta zastihneme rosničku zelenou. Rožďalovice První písemná zmínka o městečku Rožďalovice pochází z roku 1223, kdy se uvádí jako dědictví Soběhrdovo. Městem se obec stala v roce 1340, za zásluhy pana Ješka z Roţďalovic, člena druţiny krále Jana Lucemburského (nakonec spolu padli v bitvě u Kresčaku v roce 1346). Dominantou městečka je kostel sv. Havla. Tento dvouvěţový kostel na návrší pochází z let 1726 1733, interiér je barokní. Je výraznou dominantou okolní krajiny. Za kostelem stojí zámek, původně renesanční, dnes barokní stavba z roku 1760. V zámku je umístěn domov důchodců. Město je rodištěm Jiřího Melantricha z Aventýna či G. A. Lindnera, po němţ se jmenuje místní základní škola. Pamětihodností je ovšem ve městě více: barokní fara, mariánský sloup, barokní sochy světců, Galerie Melantrich, Pamětní síň významných osobností aj. Příjemné posezení je v průjezdu cukrárny na náměstí. Literatura Hora J., Marhoul P., Urban T. 2002: Natura 2000 v České republice, návrh ptačích oblastí, Česká společnost ornitologická, Praha. Hudec K. 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. Academia, Praha. Klápště J., Klápšťová J. 2003: Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon)chycen u Kopidlna na Jičínsku. Panurus 13: 133-134. Rešl D., Svobodová J. 2003: Výsledky letního sčítání labutě velké (Cygnus olor) ve východních Čechách v roce 2001. Panurus 13,57-63. Stránský F. 1998: Sledování bahňáků na Jičínsku. Zprávy ČSO 47: 19-21. Stránský F. 2000: Pokles početnosti racka chechtavého (Larus ridibundus) na Jičínsku v letech 1983-1998. Zprávy ČSO 50: 24-25. Šoltys V., Stránský F., Smolík Z. 2003: Jeřáb popelavý (Grus grus) na Jičínsku. Panurus 13: 89-93. Šoltys V., Samek R., Lacina D. 2005: Roţďalovické rybníky. ČSO a Polabské ekocentrum ČSOP, Praha. 14 s. Urbánek L. 2003: Historie rozšíření racka chechtavého (Larus ridibundus) na Nymbursku. Panurus 13: 73-78. Internetové stránky: www.rozdalovickerybniky.ic.cz www.birdlife.cz Autorem průvodce a fotografií v něm je PaedDr. Zdeněk Souček Jandova 139/II, 290 01 Poděbrady zdesou@seznam.cz http://zdeneksoucek.blog.cz 10