Biologické odstraňování nutrientů

Podobné dokumenty
Biologické odstraňování nutrientů

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

SYSTÉMY BIOLOGICKÉHO ODSTRAŇOVÁNÍ NUTRIENTŮ

Trendy ve vývoji technologie čištění odpadních vod ve velkých čistírnách

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

05 Biogeochemické cykly

Biologické čištění odpadních vod - anaerobní procesy

MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně

Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR

Biogeochemické cykly biogenních prvků

Získávání dat Metodiky laboratorních testů pro popis vlastností aktivovaného kalu a odpadní vody

KATALOG OPATŘENÍ 1. POPIS PROBLÉMU 2. PRÁVNÍ ZÁKLAD. ID_OPATŘENÍ 2 NÁZEV OPATŘENÍ Intenzifikace nebo modernizace ČOV DATUM ZPRACOVÁNÍ Prosinec 2005

AKTIVACE ODSTRAŇOVÁNÍ ORGANICKÝCH LÁTEK

Odstraňování dusíkatého a organického znečištění pomocí Biotechnologie Lentikats

Biologické odsiřování bioplynu. Ing. Dana Pokorná, CSc.

Moderní čistírenské procesy a technologie umožňující dosáhnout odtokových limitů podle požadavků směrnic EU a recyklaci odpadních vod

Řízení procesu čištění odpadních vod na základě měření koncentrace dusíku.

Ing. Radim Staněk, prof. Ing. Jana Zábranská CSc. Čištění odpadních vod z výroby nitrocelulózy

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Vliv nestability procesu biologického odstraňování fosforu z odpadní vody. Úskalí biologického odstraňování fosforu z odpadních vod

C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/

N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly

ších dostupných technologií odpadních vod Asociace pro vodu ČR Ing. Milan Lánský, Ph.D., Ing. Bc. Martin Srb, Ph.D.

Lis na shrabky INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Vstupní šneková čerpací stanice

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola 21. století Zařazení materiálu: Šablona: III/2

Základní údaje o čistírně odpadních vod

ENERGIE Z ODPADNÍCH VOD

ZPRACOVÁNÍ ODPADNÍCH VOD. Cenné látky v odpadní vodě / Separované čištění proudů vod

Sloučeniny dusíku. N elementární N anorganicky vázaný. N organicky vázaný. resp. N-NH 3 dusitanový dusík N-NO. amoniakální dusík N-NH 4+

BIOLOGICKÁ ČÁST ČOV. Obsah. Biologické čištění odpadních vod. Vývoj ištní odpadních vod. Redukce znečištění

Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku

POZNATKY K PROJEKTOVÁNÍ. Ing. Stanislav Ház

Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy

Úprava odpadní vody Biologická úprava odpadní vody

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku

PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory Čištění odpadních vod

2.3.1 Uspořádání aktivace pro zvýšené biologické odstranění fosforu Chemické srážení fosforu...30

2. Měření zónové sedimentační rychlosti

PŘEDMLUVA...ii. OBSAH...ii 1. ÚVOD...1

PODPOROVANÁ ATENUACE V PRAXI. Vít Matějů, ENVISAN-GEM, a.s. Tomáš Charvát, VZH, a.s. Robin Kyclt, ENVISAN-GEM, a.s.

Klasifikace znečišťujících látek

Recyklace energie. Jan Bartáček. Ústav technologie vody a prostředí

Jaro 2010 Kateřina Slavíčková

Výstavba čistírny odpadních vod

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Ústav technologie vody a prostředí. Environment, France

Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.

Biologické čištění odpadních vod - aerobní procesy

Dekompozice, cykly látek, toky energií

Aktivační nádrže oběhové čistírny odpadních vod (ČOV) a projekt jejího demonstrátoru

Možnosti monitoringu a řízení pro ekonomiku a spolehlivý provoz ČOV. Prof. Ing. Jiří Wanner, DrSc. VŠCHT Praha

Anaerobní membránové bioreaktory Mgr. Ing. Bc. Lukáš Dvořák, Ph.D.

Vliv kalového hospodářství na odstraňování dusíku. Kalová voda. Odstraňování dusíku na biologických ČOV

Anaerobní proces. Anaerobní rozklad organických látek. Bioplyn

HODNOCENÍ ÚČINNOSTI VEGETAČNÍ KOŘENOVÉ ČISTÍRNY

Čistírna odpadních vod

Koloběh živin ve vodě a půdě

Procesy čištění odpadních vod. Inovace tohoto předmětu je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

ANAEROBNÍ FERMENTACE

KANALIZACE, BIOLOGICKÉ ČOV A VLASTNOSTI PRODUKOVANÝCH KALŮ MOTTO:

Vyhodnocení provozu. období leden Dr. Ing. Libor Novák

EXKURZE ÚSTŘEDNÍ ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD PRAHA. Katedra zdravotního a ekologického inženýrství. Stará čistírna odpadních vod Papírenská 199/6 Praha

OVLIVŇOVÁNÍ SEPARAČNÍCH A ZAHUŠŤOVACÍCH VLASTNOSTÍ AKTIVOVANÉHO KALU

DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ

Odběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )

TECHNICKO DODACÍ PODMÍNKY - CFR

Optimální poměry nutrientů pro čištění odpadních vod

FUNKČNÍ VZOREK. AUTOŘI: Radek Stloukal 1, Jan Mrákota 1, Petr Kelbich 2, Michal Rosenberg 3, Jarmila Watzková 1

Čištění odpadních vod

Denitrifikace vod s vysokým obsahem solí pomocí biotechnologie Lentikats

*S00BX01GI8XA* MAGISTRÁT MĚSTA PARDUBIC OZNÁMENÍ. STAVEBNÍ ÚŘAD Štrossova 44, Pardubice V E Ř E J N Á V Y H L Á Š K A

Voda Problematika čištění nestandardních odpadních vod v podmínkách dálničních odpočívek srovnání dvou realizovaných čistíren SBR

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

USPOŘÁDÁNÍ TECHNOLOGICKÉ LINKY ČOV

AUTOTROFNÍ DENITRIFIKACE BAKTERIÍ THIOBACILLUS DENITRIFICANS ZA PŘÍTOMNOSTI FOSFORU A MOLYBDENU

MEMBRÁNOVÉ ČOV MOŽNOSTI, PRAKTICKÉ APLIKACE A PROVOZNÍ ZKUŠENOSTI

ZKUŠENOSTI S VÝPOČTEM ČOV POMOCÍ SOFTWARE WEST

Počty zaměstnanců j jednotlivých objektech průmyslové zónu, ze kterého vychází látkové a hydraulické zatížení, je uveden v tabulce.

Čištění odpadních vod z malých zdrojů znečištění:

ODPADNÍ VODY ODPADNÍ VODY. další typy znečištění. Ukazatele znečištění odpadních vod. přehled znečišťujících látek v odpadních vodách

Účinnost odstraňování fosforu na mechanicko-biologických čistírnách odpadních vod metodou simultánního srážení

Aplikace anaerobního membránového bioreaktoru pro čištění farmaceutických odpadních vod

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

Odstraňování dusičnanů a dusitanů ze zasolených vod pomocí denitrifikačních Biokatalyzátorů lentikats

VLIV TECHNOLOGICKÝCH PARAMETRŮ POST-AERACE NA KVALITU ANAEROBNĚ STABILIZOVANÉHO KALU

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Modul 02 Přírodovědné předměty

6.Úprava a čistění vod pro průmyslové a speciální účely

CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ ZPRÁVA

Voda ve farmacii. část odpadní vody Prof. Pavel JENÍČEK (budova B, 1.p. 117, tel. 3155, Zásoby vody na Zemi

Obecné zásady biologických čistírenských procesů

Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty

OVĚŘENÍ FUNKČNOSTI BIONOSIČŮ LEVAPOR

MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC. Ústav ekonomie. Zdeněk März

INTENZIFIKACE ČOV TLUČNÁ S VYUŽITÍM NOSIČŮ BIOMASY VE FLUIDNÍM LOŽI

TESTOVÁNÍ VLIVU VYBRANÝCH FAKTORŮ NA PRŮBĚH NITRIFIKACE KALOVÉ VODY. PAVEL ŠVEHLA a, PAVEL JENÍČEK b, JAN HABART a, ALEŠ HANČ a a JIŘÍ BALÍK a

Transkript:

Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský, Jana Načeradská 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i.

Nutrienty v odpadních vodách Dusík (N) specifická produkce 12 g N na 1 obyvatele za 1 den splašky, odpady ze zemědělství a splachy z půdy obdělávané pomocí dusíkatých hnojiv, některé průmyslové odpadní vody (potravinářství, tepelné zpracování uhlí ) Fosfor (P) specifická produkce 2-3 g P na 1 obyvatele za 1 den prací a čistící prostředky, živočišné odpady, hnojiva Eutrofizace růst obsahu N a P - zvýšený rozvoj fotosyntetizujících organismů

Odstraňování N v aktivačních systémech anorganický - amoniakální, organický v redukovaném stavu N -III dusičnanový a dusitanový dusík málo (mikrobiální redukce ve stokové síti) biologické odstraňování N: amonifikace z org. Látek nitrifikace - denitrifikace podstatná část N je využívána mikroorganismy pro syntézu biomasy (může obsahovat až 6-8 % N)

Amonifikace dusík vázaný v aminoskupině (-NH 2 ) organických látek (bílkoviny) je hydrolýzou konvertován na amoniakální dusík depolymerizace makromolekul bílkovin pomocí extracelulárních enzymů produkovaných mikroorganismy, vzniklé aminokyseliny jsou transportovány do buněk a dále degradovány vznikají různé typy uhlíkatých sloučenin (alkoholy, mastné kyseliny ) amoniakální dusík je následně dostupný pro nitrifikaci

Nitrifikace oxidace amoniakálního dusíku probíhající ve dvou stupních 1) 2) 2 NH 3 + 3 O 2 2 NO 2 - + 2 H 2 O + 2 H + 2 NO 2 - + O 2 2 NO 3 - při nitrifikaci mikroorganismy (chemolitotrofní nitrifikační bakterie) využívají energii produkovanou oxidací anorganických sloučenin probíhá při oxických podmínkách (kyslík jako akceptor elektronu) na 1. stupni se podílejí např. rody Nitrosomonas, Nitrosospira, Nitrosococcus na 2. stupni pak např. rody Nitrobacter, Nitrocystis nitrifikační bakterie jsou pomalu rostoucí (řádově menší rychlost než ostatní mikroorganismy aktivovaného kalu) a v aktivovaném kalu mívají nízké zastoupení (do 3 %)

Faktory: zpravidla nutná vyšší doba zdržení biomasy (stáří aktivovaného kalu) obvykle nad 10-13 dní koncentrace rozpuštěného kyslíku by neměla klesnout pod 1,5-2 mg.l -1 během nitrifikace hrozí nadměrný pokles ph (během první fáze jsou uvolňovány H + ionty) při ph pod 7,0-7,2 dochází ke zpomalení nitrifikace při ph pod 6,0-6,4 nitrifikace ustává optimální teplota pro čisté kultury je 28-32 C (s klesající teplotou se snižuje rychlost nitrifikace) nitrifikační bakterie jsou citlivé na řadu anorganických i organických látek těžké kovy, kyanidy, kyanatany, neiontové formy amoniaku organické látky, které obsahují síru a dusík (např. allylthiomočovina) škodlivé látky mohou vznikat i během nitrifikace - autoinhibice

Denitrifikace oxidované formy dusíku mohou být organismy využity asimilačně nebo disimilačně nitrátová asimilace redukce dusičnanového dusíku na amoniakální, který může být využit v anabolických procesech, a tak být inkorporován do nově vznikající biomasy (zelené rostliny) nitrátová disimilace dusičnanový a dusitanový dusík je využíván jako konečný akceptor elektronů místo kyslíku, konečný produkt je určován druhem mikroorganismu a podmínkami reakce denitrifikace - dusík redukován na N 0, který uniká z vodního prostředí jako plynný dusík N 2 za anoxických podmínek většina organotrofních bakterií (např. rody Pseudomonas, Micrococcus, Denitrobacillus) 5 CH 3 OH + 6 NO 3-3 N 2 + 7 H 2 O + 5 CO 2 + 6 OH - 3 CH 3 OH + 6 NO 2-3 N 2 + 3 H 2 O + 3 CO 2 + 6 OH -

Faktory: denitrifikace může částečně nebo zcela kompenzovat pokles ph způsobený nitrifikací může probíhat v širokém rozmezí ph od 6 do 9 není výrazně ovlivňována teplotou denitrifikační bakterie jsou oproti nitrifikačním obecně méně citlivé na podmínky okolního prostředí

Aktivační systémy s predenitrifikací aktivační směs přítok anoxická zóna oxická zóna dosazovací nádrž odtok interní recirkulace aktivační směsi vratný aktivovaný kal přebytečný aktivovaný kal dusičnany vzniklé nitrifikací se vrací do denitrifikační zóny pomocí recirkulace někdy se využívají systémy s opakovaným zařazením anoxických a oxických zón

Aktivační systémy se simultánní nitrifikací a denitrifikací uspořádání aktivační nádrže umožňuje vznik anoxických zón (vyčerpáním kyslíku respirační aktivitou mikroorganismů) v oxickém reaktoru Bioaugmentace obohacování biocenózy nitrifikačními mikroorganismy kultivovanými v rámci ČOV kultivátor je součástí aktivačního systému, umístění např. v proudu vratného kalu nebo v regenerační nádrži

Odstraňování P v aktivačních systémech v OV se vyskytují zejména orthofosforečnany, polyfosforečnany a organicky vázaný fosfor většina se trasnformuje na orthofosforečnany - hydrolýzou polyfosforečnanů a degradací organických látek část fosforu odstraněna inkorporací do nově syntetizované biomasy (obsah P v sušině kalu cca 2 %) bakterie schopné zvýšené akumulace fosforu do buněk ve formě polyfosfátů se nazývají poly-p bakterie např. rody Acinetobacter, Klebsiella, Moraxella pro navození zvýšené akumulace fosforu je nutné opakované střídání anaerobních a oxických kultivačních podmínek (obsah P v sušině kalu pak může dosahovat až 9-10 %)

fermentativními procesy vznikají v anaerobních podmínkách nižší alkoholy nebo nižší mastné kyseliny, důležitá je přítomnost kyseliny octové poly-p bakterie si z těchto látek za anaerobních podmínek vytvářejí zásobní látku poly-β-hydroxymáselnou kyselinu PHB (potřebná energie je uvolňována depolymerizací buněčných polyfosforečnanů) po přechodu do oxických podmínek jsou zásobní látky oxidovány a přebytečná uvolněná energie je ukládána do buněčných polyfosforečnanů za oxických podmínek kumulují poly-p bakterie jak fosfor uvolněný za anaerobních podmínek, tak fosfor dodaný odpadní vodou fosfor je pak vázaný v přebytečném aktivovaném kalu, který je odebírán za oxických podmínek

Chemické srážení fosforu pomocí Al 3+ a Fe 3+ solí předřazené srážecí činidlo dávkováno před aktivační nádrží, přičemž ale musí být vyloučena limitace fosforem při následném biologickém čištění simultánní srážecí činidlo je dávkováno do aktivační směsí před aktivační nádrží (nejčastější) oddělené - terciární za dosazovací nádrží (po dokončení biologického čištění ) lze dosáhnout téměř nulových odtokových koncentrací P je nutný další separační stupeň investiční náklady (míchaní + separace sedimentací, případně filtrací) H3PO4 + Fe(OH)3 = FePO4 + 3H2O