Modul 02 Přírodovědné předměty
|
|
- Ludmila Machová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty
2
3 hmota i energie nevznikají, ani nezanikají, pouze se přeměňují vždy část E přechází v tepelnou 100% recyklace není nutný neustálý přísun energie
4
5 pro vývoj růst rozmnožování odebírají se z okolního prostředí určitou dobu se používají v těle se průběžně přeměňují uvolňují zpět do prostředí základní biogenní prvky C-H-O-N-S-P další biogenní prvky Fe-Na-K-Ca-Cl
6
7 trvá miliony let sopečná činnost, horotvorné procesy, zemětřesení, voda, vítr, ledovec, gravitace, organizmy, člověk činnost pevninských desek aktivitou zemského nitra (endogenních činitelů) eroze přenos sedimentace zpevňování činnost pevninských desek aktivitou zemského nitra (endogenních činitelů) přeměny opět eroze
8 při chladnutí Země uvolňováním z některých hornin ze zemského nitra odplyněním jezera, řeky, oceán součást atmosféry, půdy, ledovců, podzemních vod, nese nerozpustné látky, vodík, kyslík a teplo
9 oceány 97,28 ledovce 2,1 podzemní voda 0,57 jezera, řeky, organismy 0,014 atmosféra 0,001 voda se odpaří dostane se do chladnějších vrstev atmosféry, ochladí se v podobě deště, ledu, sněhu padá k zemi
10
11 v ovzduší CO, CO 2, CH 4 ve vodě - uhličitany v půdě vápenec a další uhličitany živé i mrtvé organizmy biomasa (humus, paliva) do vody a rozpouští nebo vzniká uhličitan ukládá se v zemi spotřebován fotosyntézou do živých organizmů sopečnou činností dýcháním živých organismů rozkladem odumřelých organizmů humus
12 při zamezení přístupu vzduchu přeměna v uhlí, ropu schránky živočichů = korálové ostrovy - CaCO 3 spalování fosilních paliv spalovací procesy v motorech odlesňování k obdělávání půd z organizmů - chov dobytka z výměšků látkové přeměny v tělech organizmů skládky odpadů
13 v ovzduší - 78% ve vzduchu - oxidy, amoniak v horninách dusičnany = ledky v organismech - aminokyseliny bílkovin nukleové kyseliny pomocí nitrifikačních bakterií se mění na rozpustné dusičnany
14 rozkladem do půdy, do vody vlivem denitrifikačních bakterií vlivem sopečné činnosti nadměrné používání průmyslových a statkových hnojiv spalovací procesy
15
16 vzduch - oxid siřičitý, sulfan půda - sírany, sulfidy organismy bílkoviny oxid siřičitý se srážkami spadne na zem z půdy s rozpustnými sírany je součástí živin rostlin vlivem bakterií vzniká oxidací vzniká oxid siřičitý
17 z rozkladu organizmů z činných sopek z minerálních pramenů způsobeno spalováním fosilních paliv
18 v půdě horniny - fosforečnany sladká i mořská voda (rozpuštěné fosforečnany) těla živočichů
19 nadměrné používání hnojiv a pracích a čistících látek zhoršuje se kvalita vody fosfor se odplavuje a ukládá v mořích návrat až horninovým cyklem
20 vázán na předchozí koloběhy mnohdy je i složitý nebo neznámý spalovací procesy- koloběh C,N,S
21 Základy ekologie a ochrany životního prostředí Ekologie a ochrana životního prostředí (pro gymnázia) Základy ekologie
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
Biogeochemické cykly
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 8 Biogeochemické cykly Pro potřeby
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
NEŽIVÁ PŘÍRODA. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním.
NEŽIVÁ PŘÍRODA Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se složkami neživé přírody a jejich tříděním. Neživá příroda mezi neživou přírodu patří voda, vzduch, nerosty, horniny,
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
CZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 3 skupenství ( kapalné
Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383
Základní škola Karviná Nové Město tř. Družby 1383 Projekt OP VK oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3526 Název projektu:
VY_32_INOVACE_04.16 1/10 3.2.04.16 Voda na Zemi, atmosféra Modrá planeta
1/10 3.2.04.16 Modrá planeta Voda na Zemi cíl popsat složení vody - odvodit její vlastnosti - vyjmenovat druhy vody - chápat koloběh vody v přírodě - charakterizovat ničivou i tvořivou činnost vody - vnímat
Zemské systémy a cykly
Zemské systémy a cykly dříve ve vědách o Zemi samostatné studium jednotlivých částí (geologických jednotek, oceánů, atmosféry) dnes studium jako celku, Země je nahlížena jako jednotný systém Koncepce systémů
SSOS_ZE_2.10 Degradace půdy, prezentace
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity SSOS_ZE_2.10 Degradace
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY. Sedimentace. sedimentace. eroze. Půdní eroze. zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY.
Ostrov Vilm Ostrov Vilm 5. KOLOBĚH HMOTY eroze sedimentace Sedimentace Půdní eroze zaniklý záliv 5.1 ZÁKLADNÍPOJMY KOLOBĚHU HMOTY Zaniklý záliv 1 ZÁSOBNÍKY A ROZHRANÍ 5.1.1. ZÁSOBNÍK Složka zásobník prostředí
Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím
Variace 1 Ekologie a její obory, vztahy mezi organismy a prostředím Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz.
Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků. OpVK CZ.1.07/2.2.00/
C1200 Úvod do studia biochemie 4.2 Velké cykly prvků OpVK CZ.1.07/2.2.00/15.0233 Petr Zbořil Biochemické cykly prvků Velké cykly prvků jako zobecnění přeměn látek při popisu jejich koloběhu Země jako superorganismus
Voda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty 1 2 chemického složení
2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 7.6.2013
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
ČLOVĚK A PŘÍRODA, PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy v 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními přírodními podmínkami života. Člověk a příroda člověk je součástí přírody
VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně. Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně září Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří určí polohu a objasní stavbu
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
*Základní škola praktická Halenkov * * *VY_32_INOVACE_03_01_03 * *Voda
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_01_03 Voda Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci ŠVP Chemie
Učební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na
Pentely. Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín
entely Temacká oblast : Chemie anorganická chemie Datum vytvoření: 21. 8. 2012 Ročník: 2. ročník čtyřletého gymnázia (sexta osmiletého gymnázia) Stručný obsah: entely charakteriska a důležité vlastnos
Základní fyzikálně-chemické vlastnosti vody. Molekula vody. Hustota. Viskozita
Vodní prostředí O čem to bude Fyzikální vlastnosti vody Chemické vlastnosti vody Koloběhy látek ve vodě Ze široka Velký hydrologický cyklus v biosféře Světové oceány pokrývají 70,8% zemského povrchu Povrchové
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s abiotickým faktorem vodou. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. skupenství koloběh vody srážky vodní obal
Environmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
LITOSFÉRA. OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy
LITOSFÉRA OSNOVA: I. Struktura zemského tělesa II. Desková tektonika III. Endogenní procesy IV. Exogenní procesy EXOGENNÍ PROCESY = děje působené činností vnějších sil Země - zdrojem energie: sluneční
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR
Celkový dusík Základní informace Ohlašovací prahy pro úniky a přenosy pro ohlašování do IRZ/E-PRTR Základní charakteristika Použití Zdroje úniků Dopady na životní prostředí Dopady na zdraví člověka, rizika
5. Nekovy sı ra. 1) Obecná charakteristika nekovů. 2) Síra a její vlastnosti
5. Nekovy sı ra 1) Obecná charakteristika nekovů 2) Síra a její vlastnosti 1) Obecná charakteristika nekovů Jedna ze tří chemických skupin prvků. Nekovy mají vysokou elektronegativitu. Jsou to prvky uspořádané
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody
Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch
Prvky V.A a VI.A skupiny
Prvky V.A a VI.A skupiny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr. Alena Jirčáková Prvky V.A skupiny - vlastnosti - Prvky s pěti
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
Pedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
Přednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.
Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Atmosféra (04) Síra v atmosféře Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Formy
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor. Člověk a biosféra
Ekosystém II. Koloběh hmoty: uhlík, dusík, fosfor Člověk a biosféra Koloběh hmoty v ekosystému Zásoby (pools) chemických prvků jsou uloženy v různých rezervoárech - atmosféra - hydrosféra - litosféra -
ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal
-vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik
Ekosystémy. Ekosystém je soubor organismů žijících na určitém
Ekosystémy Biomasa Primární produktivita a její ovlivnění faktory prostředí Sekundární produktivita Toky energie v potravních řetězcích Tok látek Bilance živin v terestrických a akvatických ekosystémech
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ OVZDUŠÍ 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - ovzduší V této kapitole se dozvíte: Co je to ovzduší. Jaké plyny jsou v atmosféře. Jaké složky znečišťují
SSOS_ZE_2.08 Opakování hydrosféry (kvíz)
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.08
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
J i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 10. Voda jako podmínka života Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
SSOS_ZE_2.05 Hydrosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.05
ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332
Úvodní obrazovka Menu (vlevo nahoře) Návrat na hlavní stránku Obsah Výsledky Poznámky Záložky edunet Konec Chemie 2 (pro 12-16 let) LangMaster Obsah (střední část) výběr tématu - dvojklikem v seznamu témat
OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY
OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl
NEŽIVÁ PŘÍRODA. 1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: Název materiálu: Opakování- vztahy mezi organizmy Autor: Mgr.
1. Spoj čarami NEŽIVOU přírodu a její složky: NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. Spoj čarami ŽIVOU přírodu a její složky: ŽIVÁ PŘÍRODA 2 3. Z nabídky vyber (podtrhni), které látky řadíme mezi LÁTKY ORGANICKÉ (ústrojné).
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
Historické poznámky. itý se objevil
Historické poznámky pojem skleníkový efekt použil jako první francouzský vědec Jean-Baptist Fourier (1827), který si uvědomil oteplující účinek atmosférických skleníkových plynů první projev hlubšího zájmu
Odhady růstu spotřeby energie v historii. Historické období Časové zařazení Denní spotřeba/osoba. 8 000 kj (množství v potravě)
Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ
Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 5.4.2013
Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA
Úvod k pracovním listům FOTOSYNTÉZA Rostliny přeměňují světelnou energii v energii chemickou v reakci, která se nazývá fotosyntéza. Jedná se vůbec o nejdůležitější chemický proces na naší zeměkouli. Začátek
Paliva. nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování
Paliva Paliva nejběžnějším zdrojem tepla musí splňovat tyto podmínky: co nejmenší náklady na těžbu a výrobu snadno uskutečnitelné spalování Dělení paliv podle skupenství pevná uhlí, dřevo kapalná benzín,
CZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života
1/5 3.2.02.2 Život na Zemi Projevy života cíl - vyjmenovat projevy života - odvodit podmínky života - vnímat rozmanitost přírody - chápat vztahy mezi organismy život soubor složitých přírodních dějů, které
N N N* Cyklus a transformace N. Dvě formy: N 2 a N* Mikrobiální ekologie vody. Cyklus uhlíku a dusíku - rozdíly
Mikrobiální ekologie vody 5. Cyklus dusíku a transformace PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz Cyklus a transformace N Mechanismy transformace N v přírodě. Vztahy
Jednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0
Otázka: Prvky V. A skupiny Předmět: Chemie Přidal(a): kevina.h Prvek Značka Z - protonové číslo Elektronegativita Dusík N 7 3,0 Fosfor P 15 2,2 Arsen As 33 2,1 Antimon Sb 51 2,0 Bismut Bi 83 2,0 valenční
Název školy: Číslo a název sady: klíčové aktivity: Jméno a příjmení autora: Mgr. Alexandra Šlegrová
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ
Zkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VŠB-TU OSTRAVA. Energetika. Bc. Lukáš Titz
VŠB-TU OSTRAVA Energetika Bc. Lukáš Titz Energetika Je průmyslové odvětví, které se zabývá získáváním, přeměnou a distribucí všech forem energie Energii získáváme z : Primárních energetických zdrojů Obnovitelných
Ústřední komise Chemické olympiády. 53. ročník 2016/2017. TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D. ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 120 minut
Ústřední komise Chemické olympiády 53. ročník 016/017 TEST ŠKOLNÍHO KOLA kategorie D ZADÁNÍ: 70 BODŮ časová náročnost: 10 minut Zadání testu školního kola ChO kat. D 016/017. Úloha 1 Výroba pigmentů 5
ZEMNÍ PLYN. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012. Ročník: devátý
Autor: Mgr. Stanislava Bubíková ZEMNÍ PLYN Datum (období) tvorby: 25. 6. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Organické sloučeniny; chemie a společnost 1 Anotace: Žáci se
autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi
EKOLOGIE autoři a obrázky: Mgr. Hana a Radovan Sloupovi 1. Určitě jsi v nabídkových letácích elektroniky zaregistroval zkratku PHE. Jde o poplatek za ekologickou likvidaci výrobku. Částka takto uvedená
Kyslík. Kyslík. Rybářství 3. Kyslík. Kyslík. Koloběh kyslíku 27.11.2014. Chemismus vodního prostředí. Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy
Rybářství 3 Chemismus vodního prostředí Výskyty jednotlivých prvků a jejich koloběhy Kyslík Významný pro: dýchání hydrobiontů aerobní rozklad organické hmoty Do vody se dostává: difúzí při styku se vzduchem
NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU - PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA
1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou
ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
Voda. Pevné: sníh, led, kroupy, jinovatka, námraza Kapalné Plynné: vodní pára
Voda Voda je jednou z podmínek pro život. je tekutina bez barvy, chuti a zápachu. na Zemi stále koluje, mění skupenství. vznikla v prehistorickém období a už nevzniká. má chemický vzorec H2O. je obsažena
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 26.2.2010 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 26.2.2010 Mgr. Petra Siřínková ABIOTICKÉ PODMÍNKY ŽIVOTA SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ TEPLO VZDUCH VODA PŮDA SLUNEČNÍ
Speciální ZŠ a MŠ Adresa. U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE. Název op. programu
Subjekt Speciální ZŠ a MŠ Adresa U Červeného kostela 110, 415 01 TEPLICE Číslo op. programu CZ. 1. 07 Název op. programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy 21 Název výzvy Žádost o fin. podporu
Kyselý déšť. Kryštof Kolár
Kyselý déšť Kryštof Kolár Co to je? Kyselý déšť je definován jako typ srážek s ph nižším než 5,6. Normální déšť má ph mírně pod 6 je mírně kyselý. Toto přirozené okyselení způsobuje oxid uhličitý, který
Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů
Problém č.1 Kácení tropických deštných pralesů Je to jeden z nejvýznamnějších a nejstarších ekosystémů na planetě Zemi, který se vyskytuje v trvale vlhkém a teplém podnebí. Vysvětli pojem Ekosystém. Je
Modul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Biologie - Kvarta Biologie kvarta Výchovné a vzdělávací strategie Učivo ŠVP výstupy
- Kvarta Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k učení Kompetence pracovní vědy
DUM číslo a název. CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_2.11
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY
ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ VÝPOČTY Látkové množství - vyjadřování množství: jablka pivo chleba uhlí - (téměř každá míra má svojí jednotku) v chemii existuje univerzální veličina pro vyjádření množství látky LÁTKOVÉ