VETERINÁRNÍ A HYGIENICKÉ PŘEDPISY PRO PODNIKY ZAMĚŘENÉ NA CHOV PRASAT (Schváleny Hlavní veterinární správou a Státní veterinární inspekcí Státního zemědělského průmyslu (Gosagroprom) SSSR dne 4. listopadu 1986) Tyto veterinární a hygienické předpisy jsou určeny pro hospodářství (farmy a komplexy), se zaměřením na chov plemenných zvířat, užitkové chovy a výkrm prasat, a určují souhrn hospodářských, zootechnických a veterinárních opatření zabezpečujících náležitou hygienickou úroveň, zachování zdraví zvířat, ochranu vnějšího prostředí před znečištěním výrobními odpady, a vztahujících se na projektované, budované, rekonstruované a fungující podniky chovu prasat. 1. Obecné požadavky na projektování, výstavbu a využívání 1.1. Projektování, připojování, výstavbu a rekonstrukce podniků (farem a komplexů) zaměřených na chov plemenných prasat, užitkový chov a výkrm prasat jsou uskutečňovány podle projektů vytvořených v souladu s platnými Všesvazovými normami technologického projektování podniků pro chov prasat, Všesvazovými normami technologického projektování veterinárních objektů pro chov domácích zvířat, lovné zvěře a drůbeže, Všesvazovými normami technologického projektování systémů odstraňování, úprav, zneškodňování, skladování a využití hnoje a výkalů, Organizačním řádem veterinární služby SSSR, SNiP, 11-99 76 a dalšími normativními doklady. Veterinární odborníci se podílejí na zadání projektové úlohy, vypracovávají znalecké posudky a kontrolují výstavbu a rekonstrukce podniků pro chov prasat. 1.2. Výběr pozemku pro stavbu komplexu a kolaudace hotových objektů provádí komise, v níž je povinně přítomen zástupce státního veterinárního dozoru. 1.3. Území, na nichž mají být umístěny podniky pro chov prasat, jsou vybírána v souladu s platným projektem územního plánování, plánem organizačně hospodářského uspořádání podniků a existujícím plánem sídliště a komplexů průmyslového typu, a také se soupisem schválených plánů jejich umístění v okresech, oblastech (krajích) a republikách. 1.4. Území vybraná k zástavbě musí mít nízkou hladinu spodní vody, musí být zabezpečena příjezdovými cestami, elektrickou energií, teplem a pitnou vodou, která odpovídá požadavkům platné státní normy GOST 2874 82. 1.5. Je zakázáno vybírat pozemek pro výstavbou podniků pro chov prasat na místech bývalých lokalit s chovem zvířat, mrchovišť a hnojišť. 1.6. Území podniků pro chov prasat je od nejbližšího sídliště (osídleného místa) odděleno ochranným hygienickým pásmem. Ochranné hygienické pásmo je v případě chovů prasat pro odchov a výkrm méně než 12 000 kusů za rok široké nejméně 500 m, od 12 000 do 54 000 kusů je široké nejméně 1 500 m a u 54 000 kusů a více je široké nejméně 2 000 m. Zoologicko-veterinární mezery mezi podniky pro chov prasat (farmami a komplexy) a jinými farmami, objekty a podniky pro zpracovávání a skladování zemědělských produktů, sklady minerálních hnojiv a pesticidů, železnicemi a silnicemi a také zemědělskými podniky pro přípravu krmiv, zpracovávání zeleniny, ovoce, obilovin, mléka, masa dobytka a drůbeže, sýpek, skladů brambor, skladů zeleniny, jsou zřizovány 1
v souladu s platnými Všesvazovými normami technologického projektování podniků pro chov prasat. 1.7. Vzdálenost mezi chovem plemenných prasat, v němž jsou chovány náhradní prasničky pro podniky s 54 000 a 108 000 prasat za rok, a komplexem činí nejméně 1 500 m. 1.8. Území podniku pro chov prasat je rozděleno na dvě vzájemně izolovaná pásma: - výrobní pásmo, v němž je vymezen reprodukční sektor a výkrmový sektor, rozmístěny výběhy s tvrdým podkladem a veterinární objekty. O vzájemné poloze hal v areálu podniku je rozhodováno v souvislosti s technologickým postupem. V podnicích s uzavřeným výrobním cyklem jsou haly pro výkrm zvířat (sektor výkrmu) vzhledem k ostatním budovám (sektorům) pro chov prasat rozmístěny níže pod reliéfem, ze závětrné strany; - správní a hospodářské pásmo zahrnující budovy a objekty správních a hospodářských služeb, objekty inženýrské a technické obsluhy (garáž, technické sklady, mechanické dílny); - pásmo skladování a přípravy krmiv, v němž jsou umístěny objekty pro skladování a přípravu krmiv. Přípravna krmiv je umístěna u vjezdu do areálu podniku z návětrné strany vzhledem ke všem ostatním budovám. V bezprostřední blízkosti přípravny krmiv nebo v bloku vedle ní je umístěn sklad koncentrovaných krmiv, krechty na okopaniny a hlízoviny, siláž a další krmiva. V podnicích, které využívají kuchyňské odpady jsou přípravna krmiv, sklady kuchyňských odpadů a dalších krmiv postaveny ze závětrné strany vzhledem k halám pro chov prasat a jsou ohrazením odděleny od výrobních budov a jiných objektů a mají samostatný vjezd. Plocha pro vykládání kuchyňských odpadů je zřizována na tvrdém podkladu a jsou budovány sklony a jímky pro shromažďování a odvod vody použité ke splachování a atmosférických vod. - pásmo skladování a využívání výrobních odpadů, které se nachází mimo areál komplexu chovu prasat, na závětrné straně pod reliéfem. Do pásma patří objekty pro skladování a úpravu hnoje. 1.9. Území každého pásma je osázeno zelení a ze všech stran ohrazeno plotem, který brání nekontrolovanému vnikání lidí a zvířat. 1.10. Systémy odstraňování, přepravy a využívání hnoje je nutno projektovat a budovat v souladu s platnými Všesvazovými normami technologického projektování systémů odstraňování, úprav, zneškodňování, skladování a využívání hnoje a výkalů. Hnojiště je umístěno na závětrné straně za ohrazením území pozemku ve vzdálenosti nejméně 60 m od výrobních budov. 1.11. Zástav zvířat do komplexu je povolen pouze po pobytu prasat v karanténě, dokončení výstavby všech veterinárních objektů, zařízení pro očistu, zvážených v projektu, kolaudaci komisí a preventivní dezinfekci provedené podle platného Návodu k dezinfekci v podnicích vyrábějících vepřové maso na průmyslovém základě. 2. Veterinární objekty 2.1. V podnicích pro chov prasat (plemenných, reprodukčních, výkrmových a s uzavřeným výrobním cyklem) je plánována stavba veterinárních objektů v souladu s požadavky 2
platných Všesvazových norem technologického projektování veterinárních objektů pro chov domácích zvířat, lovné zvěře a drůbeže. 2.2. Dezinfekční blok nebo dezinfekční bariéra jsou umístěny u hlavního vjezdu do areálu podniku a jsou v jednom bloku s hygienickou smyčkou. V komplexech s vnějším obratem nákladu méně než 20 t za 24 hodin (kapacita menší než 108 000 prasat za rok) bývá místo dezinfekčního bloku zřizována vjezdní dezinfekční bariéra (pod návěsem), v níž je dezinfekční roztok při teplotách pod nulou ohříván. 2.3. Veterinární laboratoř je budována v podnicích s uzavřeným výrobním cyklem, v nichž bývá 54 000 a více zvířat ve výkrmu za rok. Sestává z laboratorního oddělení, zvířetníku a skladu dezinfekčních prostředků. 2.3.1. Ve specializovaných hospodářstvích s menší kapacitou (plemenných chovech s 200 plemennými prasnicemi, užitkových chovech se 3 000, 6 000, 12 000 a více selat za rok, výkrmových farmách a podnicích s uzavřeným obratem stáda 12 000, 24 000 vykrmených prasat za rok) je naplánováno veterinární středisko sestávající z ošetřovny a stacionáře. Stacionář je projektován pouze v případech popsaných v zadání projektu. Ošetřovna sestává z místnosti odborníků, vyšetřovny nebo diagnostického oddělení (u podniků chovajících ve výkrmu 12 000, 24 000 kusů prasat ročně), lékárny, příručního skladu biopreparátů s chladničkou a skladu dezinfekčních prostředků. 2.4. Porážkové středisko je budováno v podnicích pro výkrm, které mají uzavřený obrat stáda pro 54 000 a více kusů prasat pro výkrm za rok. 2.4.1. Porážkové středisko je sloučeno do jednoho bloku s veterinární laboratoří a umístěno na linii ohraničení podniku. Sestává z porážkového oddělení s prostory pro porážení prasat, pitev trávicího traktu zvířat, nasolování kůží a dočasného skladování jatečně opracovaných těl zvířat a kůží zvířat, kafilerního oddělení s pitevnou a kafilerním boxem a sprch. V kafilerním oddělení je zřízen autokláv nebo spalovna mrtvých zvířat. Pro kafilerní zpracovávání suroviny v autoklávu jsou plánovány dvě místnosti: jedna pro suroviny a druhá pro zneškodněné konfiskáty. Ve stěně mezi těmito místnostmi je zřízen autokláv, který je plněn z místnosti pro suroviny a vyprazdňován z místnosti pro zneškodněné konfiskáty. 2.4.2. Při umístění podniku pro chov prasat v pásmu činnosti závodů na výrobu masokostní moučky je porážkové středisko plánováno bez kafilerního oddělení. V tom případě je v porážkovém středisku zřizována izolační chladnička pro krátkodobé uchovávání kadáverů zvířat a konfiskátů z nutně poražených zvířat. 2.4.3. Areál porážkového střediska a k němu přiléhajícího pozemku je ohrazen 2 m vysokým plotem a má zabezpečen samostatný vjezd z veřejné silnice (výjezd na veřejnou silnici). 2.4.4. Porážecí místo je plánováno pro užitkové chovy s produktivitou 12 000 a více selat za rok a v podnicích s uzavřeným obratem stáda s kapacitou 12 000 a 14 000 vykrmených prasat za rok. Sestává z místnosti pro porážení zvířat a skladování jatečných produktů. 2.5. Budova karantény plánovaná pro potřeby jednoho komplexu (farmy) pro chov prasat je umístěna na stejném pozemku jako tento podnik, je ohrazena neprůhledným nebo síťovým plotem, který je vysoký 2 m a jeho podezdívka je zapuštěna do země nejméně 3
0,2 m hluboko, a je zřízen samostatný vjezd z veřejné silnice (výjezd na veřejnou silnici). Umístění karantény určené pro celé hospodářství se řídí zootechnickou mezerou, která činí u chovů hospodářských zvířat a zvěře 200 m a u chovů drůbeže 500 m. 2.5.1. Doba karantény se stanovuje podle cyklogramu vstupu a pohybu stavu prasat v izolovaných sekcích na dobu 30 dnů a v období mechanické očisty a dezinfekce uvolňujících se prostorů nejméně na 4 dny. 2.6. Veterinární objekty jsou vybaveny kanalizací pro odvádění odpadních vod. 2.7. Inseminační stanice je u velkého podniku pro chov prasat umístěna na území užitkového chovu nebo průmyslového komplexu. Do plánu inseminační stanice je zahrnut prostor pro chov kanců, laboratorně-technická část a hygienická smyčka. 2.7.1. Do komplexu inseminační stanice je zařazena přípravna krmiv a výběh pro letní chov kanců. U každého konkrétního případu je možné ji umístit do bloku s prostorem pro chov nepřipuštěných prasniček nebo ji postavit samostatně ve vzdálenosti protipožární mezery od farmy. 2.8. Středisko umělé inseminace prasnic je plánováno pro reprodukční farmu; sestává z laboratoře, umývárny a prostoru pro umělou inseminaci prasnic. 2.8.1. Pokud je reprodukčních farem několik, musí být středisko umělé inseminace prasnic cílevědomě zřízeno na každé z nich. 2.9. Režimy práce stanice nebo střediska umělé inseminace prasnic jsou stanovovány v souladu s platným Návodem k umělé inseminaci prasnic. 3. Veterinární a hygienický režim v podniku pro chov prasat 3.1. Hospodářství a komplexy pro chov prasat zaměřené na chov a výkrm prasat pracují na principu podniků s uzavřeným obratem. Vstup cizích osob a vjezd jakéhokoliv dopravního prostředku, který nemá vztah k bezprostřední obsluze komplexu (farmy), do areálu podniků pro chov prasat je zakázán. 3.1.1. Návštěva cizích osob v komplexu je dovolena pouze s povolením hlavního státního veterinárního inspektora oblasti, kraje, republiky, která nemá dělení na oblasti, a to ve výjimečných případech. Návštěvníci komplexu procházejí hygienickou očistou a zapisují se do zvláštní návštěvní knihy. 3.2. Vchod do výrobního pásma podniku pro chov prasat je povolen pouze hygienickou smyčkou a vjezd dopravního prostředku je povolen pouze přes dezinfekční bariéru (blok), která je stále v provozu. Všechny ostatní vstupy do výrobního pásma komplexu (farmy) musí být uzavřeny. 3.3. Hygienická smyčka je vybudována na linii ohrazení zóny správně-hospodářské a zóny výrobní. 3.3.1. Složení a rozměry sociálních prostor pro obsluhující personál jsou projektovány v souladu s hlavou Pomocné budovy a prostory průmyslových podniků. Projektové normy SNiP. Kromě toho je pro hygienickou smyčku plánováno místo pro dezinfekci, pračka a sušárna pracovních oděvů a pracovní obuvi. 4
3.3.2. Pro vchod do hygienické smyčky je ustanovena 24-hodinová služba. 3.3.3. Před vstupem do hygienické smyčky, jsou jak ze strany vnějšího území podniku, tak ze strany výrobního pásma zřizovány dezinfekční bariéry (nádoby s koberečky nebo rohožemi) navlhčované dezinfekčním roztokem. 3.4. Pracovníci komplexu (farmy) v prostoru místnosti hygienické smyčky svlékají svůj občanský oděv a zouvají obuv, odkládají je v šatně občanských oděvů (každý pracovník má vyhrazenu svou vlastní skříň), sprchují se a v šatně pracovníků oblékají čistý, vydezinfikovaný pracovní oděv a obouvají čistou, vydezinfikovanou pracovní obuv. 3.4.1. Je zakázáno nosit pracovní oděv a pracovní obuv za hranicemi podniku nebo je vynášet za hranice podniku. 3.5. U vchodu do izolovaného prostoru (sekce) jsou zřízeny dezinfekční vaničky naplněné do hloubky 15 cm dezinfekčním roztokem. Z vnitřní strany dveří u vchodu do skladů krmných směsí, přípravny krmiv, veterinární objekty jsou zřízeny dezinfekční rohože naplněné pilinami nebo jiným pórovitým materiálem navlhčované dezinfekčním roztokem. 3.6. Pro každou halu je naplánován záchod s umyvadlem. 3.7. K péči o zvířata jsou vyčleněni pro každou technologickou (výrobní) skupinu stálí pracovníci, kteří jsou vyškoleni v technickém minimu chovu, krmení a péče o zvířata, a kteří se podrobili lékařské prohlídce v souladu s platným Pokynem pro provádění povinných preventivních prohlídek osob nastupujících do práce a pracujících v potravinářských provozech, v zařízeních pro zásobování vodou a v dětských zařízeních. Osoby nemocné tuberkulózou, taeniázami (onemocněními vyvolanými tasemnicemi), salmonelózou a jinými nemocemi společnými lidem a zvířatům nejsou k práci v chovech přijímáni. 3.7.1. Obsluhující personál je zabezpečen pracovními oděvy a pracovní obuví podle platných norem. Zařízení, inventář, pracovní oděvy, pracovní obuv a další předměty jsou označeny a zajištěny pro každý provoz (pro každou dílnu) zvlášť. Je zakázáno předávat tyto předměty z jednoho provozu do druhého, aniž by byly dekontaminovány. 3.8. Vedoucí, zootechnici a veterinární odborníci hospodářství musí zajistit přísnou kontrolu přítomnosti a přemísťování prasat, která jsou v osobním vlastnictví občanů pracujících na farmě a bydlících v sídlech nacházejících se v bezprostřední blízkosti hospodářství specializovaného na chov prasat. V případě výskytu nákazy hospodářských zvířat, která patří pracovníkům starajícím se o zvířata ve veřejném vlastnictví, není těmto pracovníkům povoleno pracovat v podniku, dokud nákaza v jejich vlastním hospodářství není zcela zlikvidována. 3.9. Na území podniků pro chov prasat je zakázáno chovat psy (kromě hlídacích), kočky a také zvířata jiných druhů (včetně drůbeže). Hlídací psi jsou očkováni proti vzteklině, odčerveni a jinak veterinárně ošetřeni. 3.10. V pásmu podniků pro chov prasat jsou všechna prasata v osobním i veřejném vlastnictví preventivně ošetřována proti nákazám v souladu s plánem protinákazových opatření a s přihlédnutím k místní nákazové situaci. 5
Veterinárním odborníkům podniků a komplexů pro chov prasat je zakázáno ošetřovat zvířata, která jsou v osobním vlastnictví občanů. Za organizování této práce zodpovídá hlavní veterinární lékař okresu. 3.11. K zabezpečení technologického postupu ve výrobní zóně jsou vyčleněny prostředky zvláštní vnitropodnikové dopravy (auta, autokary aj.) a dezinfekční zařízení. 3.12. Zvířata, která jsou určena k nutné nebo vnitropodnikové porážce, jsou převážena na jatky (porážkové místo) zvláštním dopravním prostředkem s hermeticky uzavíratelnou korbou. 3.13. Jatečně opracovaná těla z nutné porážky jsou povinně bakteriologicky vyšetřována. V závislosti na výsledcích vyšetření jsou předávána do masných závodů nebo k povinnému zlikvidování. Jatečně opracovaná těla jsou do obdržení výsledků a předání ke zpracování skladována v chladírnách jatek. 3.14. K odvozu těl uhynulých zvířat a jatečního odpadu ze sběrného střediska surovin pro výrobu masokostní moučky jsou používány zvláštní dopravní prostředky závodu. 4. Veterinární požadavky na doplňování stavů 4.1. Základní doplňování a zvyšování stavů průmyslových komplexů na výrobu vepřového masa je prováděno prostřednictvím hospodářství dodávajících náhradní mladá zvířata, plemenářských závodů, plemenářských farem kolchozů a dalších zemědělských podniků. 4.1.1. Stavy v průmyslových komplexech pro chov a výkrm 108 000, 54 000, 27 000 (24 000) kusů prasat za rok jsou doplňovány a zvyšovány nepřipuštěnými náhradními zvířaty z reprodukčních plemenných chovů. 4.2. Zástav zvířat do komplexu (na farmu) povoluje hlavní státní inspektor oblasti, kraje, republiky (která není rozdělena na oblasti) poté, co je podnik uveden do provozu Státní komisí. 4.3. Doplňovat a zvyšovat stavy v podnicích (na farmách) je dovoleno pouze zdravou populací z vlastních plemenných chovů nebo uzavřených dodavatelských hospodářství s příznivou nákazovou situací infekčních a parazitárních chorob. 4.4. Nákazová situace dodavatelských hospodářství je dlouhodobě hodnocena podle údajů státní veterinární evidence a prohlídkou stavů prasat na místech. Prasata vybraná pro účely plemenitby nebo doplnění matečního stáda užitkových chovů jsou číslována a vyčleněna do zvláštní skupiny pro preventivní karanténu. V tomto období je prováděna klinická prohlídka a diagnostická vyšetření a ošetření v souladu s platnými Předpisy pro veterinární vyšetření zvířat při jejich výběru a prodeji kolchozům, státním statkům a dalším podnikům a organizacím při výměně zvířat mezi hospodářstvími pro plemenné a výrobní cíle. 4.5. Dodávka zvířat probíhá podle harmonogramu schváleného vedoucími dodavatelských hospodářství a specializovaných podniků (farem). 4.6. Výběr a příjem skupiny prasat, která mají být dovezena do komplexu (na farmu), provádí veterinární odborník a zootechnik komplexu (specializovaného hospodářství) bezprostředně na farmách dodavatelských hospodářství. Pro každou odeslanou skupinu zvířat jsou podle stanoveného postupu vydávána veterinární osvědčení. 4.7. Prasata jsou převážena k tomu účelu zařízeným přepravním prostředkem komplexu (farmy). 6
4.8. Při dodání zvířat prověřuje veterinární lékař a zootechnik specializovaného hospodářství (farmy) existenci a správnost veterinárního osvědčení, měří zvířatům teplotu a klinicky je vyšetřují. 4.9. Přijatá zvířata jsou rozmísťována do prostor pro karanténu a tam jsou podrobena karanténě. Karanténa trvá 30 dnů. 4.9.1. Pokud jsou do farem pro výkrm prasat dodávána zvířata ze zvlášť vybraných hospodářství, jsou umísťována do karantény do izolovaných oddělení základních výrobních budov. 4.10. Chov zvířat v karanténě musí odpovídat systémům chovu používaným v podniku (na farmě). 4.10.1. Přehrádky mezi kotci pro skupinové ustájení prasat jsou celistvé. 4.11. K obsluze každé skupiny zvířat v karanténě je vyčleněn zvláštní personál. Pracovníci karanténní farmy jsou vybavení pracovními oděvy v souladu s platnými normami. 4.12. Návštěvy osob, které neobsluhují zvířata a nekontrolují karanténní opatření, jsou v prostorech a areálu karanténní farmy zakázány. 4.13. V období karantény je zakázáno přeřazovat zvířata z jedné skupiny do druhé, jsou zabezpečovány optimální zoohygienické podmínky chovu a krmení zvířat a jsou prováděna diagnostická vyšetření a preventivní ošetření v souladu s protinákazovým plánem hospodářství. 4.14. Pokud jsou ve skupině zvířat nacházejících se v karanténě zjištěna zvířata nemocná nákazami, veterinárně-hygienická opatření jsou prováděna postupem a v rozsahu stanoveném platnými pokyny pro prevenci těchto nemocí a boj s nimi. 4.15. Po uvolnění prostorů karantény od zvířat je vždy prováděna dezinfekce prostor karantény v souladu s Pokyny pro dezinfekci v podnicích pro výrobu vepřového masa na průmyslovém základě. 4.16. Převedení zvířat z karantény do komplexu (na farmu) je uskutečňováno na základě zvláštního pokynu hlavního veterinárního lékaře hospodářství po ukončení karanténního období, provedení všech naplánovaných veterinárních ošetření, diagnostických vyšetření a tehdy, když se ve skupině nevyskytují zvířata podezřelá z onemocnění infekčními nebo parazitárními nemocemi. 4.17. Prasničky (kanci) jsou při dodání z vlastního rozmnožovacího chovu plemenného materiálu do komplexu vykládány (vykládáni) přes rampu do prostorů pro příjem zvířat, jejich kůže je hygienicky ošetřena 0,5% roztokem chloraminu nebo hydroxidu sodného, 1% roztokem chlorofosu nebo 2% přípravkem SK-9, osušena, a poté jsou prasata přehnána do sekce pro chov nepřipuštěných prasniček (kanců). 5. Zoohygienické a veterinárně-hygienické požadavky na chov prasat v plemenných, užitkových, reprodukčních a výkrmových podnicích (na farmách) 5.1. Ve specializovaných podnicích (na farmách) musí výrobní technologie zabezpečovat dodržování těchto požadavků: a) směřování technologického postupu od areálů reprodukce k výkrmové hale; b) rozdělení prostor pro prasnice do izolovaných oddílů s počtem nanejvýš 30 prasnic v porodně a 300 selat v odchovně; c) specializace výrobních budov v souladu s věkovými a fyziologickými zvláštnostmi zvířat; 7
d) využívání prostorů (sekcí) pro porody prasnic a odchov selat, chov náhradních mladých zvířat a výkrm zvířat podle principu všechno plné všechno prázdné. V jiných prostorách vzít do úvahy možnost postupného vyprazdňování, čištění, hygienických úprav a dezinfekce zvláštních skupinových kotců nebo skupin individuálních kotců podle jejich vyprázdnění od zvířat před rozmístěním nových zvířat v nich; e) dodržování hygienické přestávky mezi technologickými výrobními cykly nejméně 5 dnů; f) zachovávání složení každé prvotně vytvořené skupiny selat v těchto výrobních etapách: odchov, chov náhradních mladých zvířat a prasat na výkrm jako zvláštní výrobní jednotky. 5.2. Pro všechna prasata plemenných farem a chovu plemenných zvířat, a rovněž kanců dárců spermatu, remontních mladých prasat, prasnic se stanoveným oprasením a nepřipuštěných prasnic (při skupinovém ustájení) ve výrobních farmách a v komplexech průmyslového typu je plánován výběhový systém chovu. Výběhy jsou přitom umístěny u podélných stěn vepřínů. Velikost plochy výběhů se řídí Všesvazovými normami technologického projektování podniků pro chov prasat. Všechna ostatní prasata jsou chována bez použití výběhů. 5.2.1. V teplém období jsou odstávčata, nepřipuštěné prasničky a prasnice se stanoveným oprasením účelně chována v letním ustájení. 5.3. V budovách jsou prasata ustájena skupinově nebo jednotlivě. Normy pro velikost ustajovací plochy pro jedno prase, nejvyšší povolený počet prasat na jedné ustajovací ploše a místo pro krmení jsou stanoveny v souladu s platnými Všesvazovými normami technologického projektování podniků pro chov prasat. 5.4. Doplňování prasat do skupinových kotců a do oddělení je prováděno v souladu s těmito požadavky: a) zjevně březí prasnice s rozdílem v termínu oplodnění 1-3 dny jsou ustájovány společně ve skupinových kotcích; b) ve skupinách prasnic na výkrm, nepřipuštěných mladých zvířat a odstávčat nepřevyšuje věkový rozdíl 3 dny. 5.5. Všechny skupiny prasat mají být krmeny v kotcích. Ke krmení jsou používána kvalitní krmiva s vyváženou výživnou hodnotou, minerálními přísadami a vitamíny: vlhké krmné směsi z koncentrátů, travní moučky, brambor, řepy a dalších krmiv (vlhkost 60-75 %), suché, granulované nebo suché krmné směsi (vlhčené v korytech) nebo krmné směsi předběžně zředěnou vodou (poměr vody a krmné směsi nepřevyšuje 3:1). 5.5.1. Kuchyňské odpady jsou před využitím ke krmení prasat ve výkrmu sterilizovány ve zvláštních kotlích při teplotě nejméně 100 C po dobu nejméně 2 hodin. 5.6. Krmiva dodávaná do komplexu (na farmu) podléhají veterinární a hygienické kontrole s využitím metod uvedených v platných Metodických pokynech pro hygienickomikrobiologické vyšetřování krmiv a Předpisech pro bakteriologické vyšetřování krmiv schválených Hlavní správou veterinárního lékařství Gosagropromu SSSR a OST 8-20-77 Krmné směsi v plných dávkách pro odchov a výkrm prasat v průmyslových chovatelských komplexech. 8
5.6.1. Všechny krmné směsi, které jsou k dispozici v komplexu závodu na výrobu krmných směsí, jsou využívány k přípravě krmiv v souladu s Pokynem pro postup příjmu výrobků výrobně-technického určení a zboží národní spotřeby podle jakostní třídy schváleným předpisem Státní arbitráže při Radě ministrů SSSR ze dne 25. dubna 1966 č. P-7, s doplněními a změnami vloženými předpisem Státní arbitráže SSSR ze dne 14. listopadu 1974 č. 98. Všechny druhy krmiv používané k přípravě krmných směsí musí být před výrobou krmných směsí podrobeny veterinární a hygienické kontrole. 5.7. Všechny mléčné produkty zkrmované prasatům musí být přímo v hospodářství ošetřeny varem, a to nezávisle na jejich tepelné úpravě v podniku na zpracování mléka. 5.8. V případě zkrmování vlhké krmné směsi musí být koryta, automatické napáječky, dopravník krmiva a dávkovače krmiv po každém krmení očištěny od zbytků krmiv a nečistot a promyty teplou vodou. 5.9. S cílem vytvoření optimálních podmínek chovu, prevence úrazů končetin u prasat, musí být podlahy ve stájích protiskluzové, špatně tepelně vodivé, nepropustné pro vodu, odolné vůči odírání a účinkům dezinfekčních prostředků. Sklon podlahy ve skupinových ustájeních směrem k hnojnému kanálu činí 5 %. Při zavádění spárových (mřížových) železobetonových podlah pro prasata (kromě prasat mladších 2 měsíců) je plánována tato šířka tyček: pro odstávčata, remontní a výkrmová prasata 40-50 mm, pro kance a prasnice 70 mm. Šířka spár mezi tyčkami je pro odstávčata, remontní a výkrmová prasata 20-22 mm a pro kance a prasnice 26 mm. U podlah z jiných materiálů může být šířka tyček pro uvedené skupiny zvířat zmenšena na 35-40 mm při šířce mezer mezi tyčkami 20 mm. 5.10. Specialisté podniku (farmy) neustále a včas brakují prasata zaostávající ve vývoji a slabá prasata. 5.11. K vyčlenění slabých, nemocných zvířat a poskytnutí jim odpovídající léčebné pomoci jsou v každé hale (sekci) pro chov prasat zřizována sanitární místa s pevnými stěnami, s kapacitou 1-2 % celého stavu prasat. 5.12. V reprodukční hale jsou v období prasení prasnic umístěny nádoby nepropustné pro vodu pro sběr lůžek a mrtvě narozených plodů. Dvakrát denně (ráno a večer) jsou tyto jímky vyváženy do kafilerního oddělení jatečně hygienického střediska nebo do střediska sběru surovin pro výrobu masokostní moučky. Po vyprázdnění jsou nádoby pečlivě vymyty, vydezinfikovány a vráceny do reprodukční haly. 5.13. Pro kontrolu látkové výměny u prasat v každém technologickém úseku výroby zavádějí systém dispanzerizace (kontroly zdraví). U prasnic se dispanzerizace provádí po čtvrtém oprasení. U prasnic jsou při dispanzerizaci prováděna klinická, hematologická a imunologická vyšetření 25.-26. dne období sání selat. U plemenných kanců je vyšetřována krev, předkožkový výplašek a sperma. Na základě výsledků vyšetření je prováděn systém opatření zaměřených na léčení a prevenci narušení výměny látkové a zvýšení přirozené odolnosti organismu prasat. 9
6. Zoohygienické požadavky na mikroklima budov pro chov prasat 6.1. Ve stájích pro zvířata jsou udržovány optimální mikroklimatické ukazatele vztahující se k věkový skupinám a způsobům chovu a tyto ukazatele jsou systematicky kontrolovány. 6.2. Stáje pro chov prasat (izolované sekce) jsou vybaveny ventilací, která zajišťuje nezbytnou výměnu vzduchu pro udržení normálních ukazatelů teploty, vlhkosti a koncentrace škodlivých plynů ve vzduchu. Hladina hluku zapnutého topení a ventilace nesmí překročit 60 decibelů. 6.3. Na podporu normativních ukazatelů mikroklimatu je zabezpečeno množství přicházejícího vzduchu do stáje v chladném období nejméně 30 m 3 za 1 hodinu na 100 kg živé hmotnosti prasat, v přechodném období 45 m 3 za 1 hodinu na 100 kg živé hmotnosti a v teplém období 60 m 3 za 1 hodinu na 100 kg živé hmotnosti. 6.4. Normy teploty a relativní vlhkosti vzduchu uvnitř stájí pro prasat jsou uvedeny v následující tabulce: Název stáje Teplota vzduchu [ C] Relativní vlhkost [%] optimální nejvyšší nejnižší nejvyšší nejnižší Stáj pro nepřipuštěná prasata, březí prasnice a kance Stáj pro odstávčata a remontní mladá prasata 16 19 13 75 40 20 22 18 70 40 Stáj pro prasata ve výkrmu 18 20 14 75 40 Stáj pro prasnice v pokročilé březosti a kojící prasnice 20 22 18 70 40 6.5. Mezní koncentrace kyseliny uhličité ve vzduchu stájí se zvířaty činí 0,2 % (objemových), 20 mg m -3 čpavku a 10 mg m -3 sirovodíku. 6.6. Normy rychlosti proudění vzduchu ve stájích pro chov prasat jsou uvedeny v následující tabulce. 6.7. Normativní parametry vzduchu jsou zabezpečovány v zóně pobytu zvířat, tj. v oblasti ve výšce do 1 m nad úrovní podlahy nebo plochy, na níž jsou chována zvířata. 6.8. K zahřívání sajících selat v ustájeních pro kojící matky jsou používány zvláštní systémy místního zahřívání (zahřívání podlahy, zahřívání paprsky aj.). Pro jedno ustájení je plocha zahřívané podlahy 1,0-1,5 m 2 na jedno ustájení, a teplota povrchu zahřívané podlahy je 30 (±2) C, přičemž tato teplota je s přibližujícím se odstavem selat od matek postupně snižována na 22 C. 6.9. K zajištění nezbytného mikroklimatu v budovách pro chov prasat jsou používány automaticky řízené systémy topení a větrání. 10
Název ustájení Rychlost proudění vzduchu [m/s] v chladném období a v přechodných obdobích v teplém ročním období Ustájení pro nepřipuštěná prasata, březí prasnice a kance Ustájení pro remontní mladá prasata a odstávčata 0,3 1,0 0,2 0,6 Ustájení pro prasata ve výkrmu 0,3 1,0 Ustájení pro prasnice v pokročilé březosti a kojící prasnice se sajícími selaty 0,15 0,4 7. Dezinfekční a deratizační opatření 7.1. Dezinfekce v podnicích zaměřených na chov prasat je složkou celkového technologického výrobního postupu a je prováděna podle plánu sestaveného s ohledem na zvláštnosti výrobní technologie, chovu a výkrmu prasat. 7.2. V plánu dezinfekčních prací jsou naplánovány termíny provedení, metody a režimy dezinfekce základních výrobních a pomocných prostorů, dopravních prostředků a jiných objektů, a také požadavky na dezinfekční a mycí prostředky dezinfekční a mycí technická zařízení a metody kontroly kvality dezinfekce. 7.3. Před dezinfekcí stájí a jiných objektů je podle povinného postupu prováděna důkladná mechanická očista povrchů, jež mají být dezinfikovány. Důkladná mechanická očista znamená takový druh očisty, při níž je jasně vidět struktura a barva materiálu povrchu a pohledem se nepodaří objevit žmolky hnoje, krmiva a jiných nečistot, a to ani na těch místech, která jsou pro čištění nejhůře přístupná. 7.4. Po úplném dokončení stavby komplexu pro chov prasat nebo jeho první části, uvedení do provozu a seřízení zařízení je prováděna mechanická očista a dezinfekce před uvedením do provozu u všech budov a vybavení nacházejících se na území průmyslové zóny. 7.5. V procesu užívání prostor pro chov zvířat je dezinfekce oddělených stájí pro porody a chov kojících prasnic, odchov selat nebo výkrm prasat prováděna po dokončení odpovídajících technologických cyklů a odsunu zvířat. Dezinfekce oddělených skupinových ustájení nebo skupin ustájení pro jednotlivá prasata ve stájích pro chov nepřipuštěných a březích prasnic a remontních mladých zvířat je prováděna po odsunu zvířat. Kotce kanců jsou dezinfikovány jednou za měsíc a vždy po vyřazení kanců, před příjmem nových zvířat. 11
7.6. Vybavení a zařízení pro rozdělování krmiv je po každém krmení pečlivě vypláchnuto vodou a jednou za týden vydezinfikováno. 7.7. Dezinfekce skladových prostor, zařízení pro přípravu a rozdělování krmiva, prostor porážkového střediska, prostředků k dopravě mimo farmu a uvnitř farmy, pracovních oděvů, pracovní obuvi a jiných objektů je prováděna v souladu s požadavky platných Pokynů pro dezinfekci v podnicích pro výrobu vepřového masa na průmyslovém základě. 7.8. Při výskytu infekčních onemocnění je dezinfekce prováděna v plném rozsahu v souladu s platnými Pokyny pro provádění veterinární dezinfekce, dezinsekce a deratizace a pokynem pro boj s příslušnou nákazou. 7.9. Odstraňování, úprava, zneškodňování, skladování a využívání hnoje jsou prováděny v souladu s požadavky platných Všesvazových norem technologického projektování systémů odstraňování, úpravy, zneškodňování, skladování, přípravy a využívání hnoje a trusu. 7.10. Ochrana podniků (farem) pro chov prasat před myšovitými hlodavci je prováděna ustavičně ve všech výrobních a pomocných budovách a okolním hygienickoochranném pásmu o poloměru od 3 do 5 km. Pokud se hlodavci nevyskytují, jsou prováděna preventivní opatření, při výskytu hlodavců jsou prováděna opatření k jejich vyhubení. 7.11. Deratizační opatření jsou v podnicích (na farmách) pro chov prasat prováděna na základě domluvy pracovníkem nebo pracovnicí veterinárního a hygienického oddílu, kteří jsou k tomuto účelu zvlášť připraveni. 7.12. K boji proti hlodavcům jsou používány různé metody deratizace: potravní a vodní nástrahy, poprašky a jedovaté pěny. Jako deratizační prostředky jsou používány antikoagulanty - zookumarin a jeho sodná sůl, ratindany a jejich olejové roztoky, pěnokumarin, fentolapin a pěnolapin. Jedy jsou používány v souladu s návody schválenými Hlavní veterinární správou Gosagropromu SSSR. Jako nástrahová složka jsou používána pouze kvalitní krmiva pšenice, slunečnicová semena, krmné granule, krmné směsi, mouka, a také čistá voda, mléko, odtučněné mléko, různé vývary atd. Současně jsou používány nejméně 2-3 druhy otrávených nástrah. 7.13. Při hubení hlodavců je kontrola prováděna každodenně nebo během dne, kdežto při prevenci každou dekádu. 8. Požadavky na letní ustájení prasat 8.1. Ustájení pro letní chov prasat je budováno na suchých, vyvýšených místech pod reliéfem osídlených míst a nad veterinárně hygienickými objekty a zařízení pro očistu. 8.2. Území, na němž má být zřízeno letní ustájení prasat, jsou přidělena po souhlasu orgánů státního veterinárního dozoru. 8.3. Letní ustájení prasat je zřizováno odděleně od farmy nebo komplexu, ve vzdálenosti nejméně 500 m. 8.4. Území pro letní ustájení prasat je ohrazeno (nebo je kolem něj vyryt příkop) a od nejbližšího obydleného místa odděleno ochranným hygienickým pásmem (okruhem) širším než 500 m. 12
8.5. U vjezdu na území letního ustájení je zřízena dezinfekční bariéra. Na území letního ustájení je zakázán vstup cizích osob a vjezd vozidel, která neslouží k obsluze letního ustájení. 8.6. V místě pro letní ustájení prasat je zřízen záchod s umyvadlem 8.7. Prasnice a sající selata jsou chována v místě pro letní ustájení prasat při stálém udržování průměrných denních teplot nad 10 C; ostatní mikroklimatické ukazatele jsou zabezpečeny v souladu s ONTP 2 85 (oborová norma technologického projektování). 8.8. Při vyprazdňování míst pro letní ustájení a dodávkách nových prasat do míst pro letní ustájení je dodržován princip vše prázdné vše plné. 13