Historický vývoj znečišťování ovzduší na Ostravsku ve vztahu k současným problémům stavu znečištění ovzduší regionu 10. únor 2011, Ostrava Klub regionalistů Ing. Štěrba Radomír vedoucí oddělení ochrany ovzduší Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Ostrava
Specifika Moravskoslezského kraje - Rozvinutý hutní průmysl (koksovny, aglomerace, hutě, ocelárny...) - Doznívající hlubinná těžba černého uhlí - Plošné rekultivační a liniové stavby (rekultivace území, důlních odvalů, hald hutních podniků, dálnice...) - MSK je součástí průmyslového nadnárodního regionu Slezsko - Vysoká koncentrace obyvatelstva (nárůst individuální dopravy, rozvoj bydlení v RD, vysoká hustota obyvatel i mimo města) - Nevhodná geografie oblasti (Moravská brána, horské masívy)
Imisní situace problematika Moravskoslezského kraje Polétavý prach... PM 10 (Particulate Matter) částice mající aerodynamický průměr do 10 um Částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 mm odlučovací účinnost 50 %. PM 2,5 částice mající aerodynamický průměr do 2,5 um Polyaromatické uhlovodíky... B[a]P (Benzo[a]Pyren) PAU vznikají zejména při nedokonalém spalování materiálů obsahujících uhlík, při karbonizačních procesech (koksovny), při zpracování vysokovroucích ropných či uhelných produktů (dehty, asfalty). Nejproblematičtější vlastností PAU je jejich perzistence, tedy schopnost odolávat přirozeným rozkladným procesům. Zejména pokud jsou emitovány při spalovacích procesech, jsou schopné transportu atmosférou na velké vzdálenosti (ve formě adsorbované na zrna sazí a prachových částic). Významným zdrojem benzo(a)pyrenu jsou cigarety. Jedna vykouřená cigareta vnese do kuřáka přibližne 25 ng této látky. Pro člověka kouřícího cca 20 cigaret denně představuje ekvivalentní expozici benzo(a)pyrenem, jako kdyby se celý den pohyboval v prostředí kontaminovaném touto látkou o koncentraci 20 ng/m 3.
Na relativně malé ploše je soustředěn veškerý hutní průmysl ČR s výrobou dosahující v roce 2007 Surové železo Aglomerát Koks 5,3 mil. tun 6,2 mil. tun 3,2 mil. tun (cca) 9,3 mil. tun v roce 1975 3,3 mil. tun v roce 1999 Pro srovnání v roce 2004 bylo na celém světě vyrobeno 717 mil. tun surového železa, 380 mil. tun koksu a 1055 mil. tun oceli. V roce 2010 dosáhne světová produkce 840 mil. tun surového železa a 460 mil. tun koksu (světová krize?).
Těžký hutní průmysl Veškerá produkce hutní prvovýroby (železo, aglomerát, koks) včeské republice je soustředěna na severu Moravy. - ArcelorMittal Ostrava a.s. -TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a.s. - EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. - Železárny a drátovny Bohumín a.s. - VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. - OKD, OKK, a.s. Koksovna Svoboda - OKD, OKK, a.s. Koksovna Šverma Těžký hutní průmysl patří na celém světě k největším znečišťovatelům ovzduší. Provozy produkují nemalé množství tuhých znečišťujících látek i plynných emisí.
Emisní bilance za rok 2008 V Moravskoslezském kraji je v provozu cca 3000 stacionárních zdrojů spadajících do kategorie středních (cca 2500, REZZO 2), velkých a zvláště velkých (cca 500, REZZ0 1) TZL SO2 NOx CO VOC REZZO 1 3350,3 21033,0 19419,3 116225,6 2045,7 REZZO 2 713,6 479,1 495,9 399,7 623,5 Celkem 4063,9 21512,1 19915,2 116625,3 2669,2 Lokální topeniště a doprava [tuny/rok] (REZZO3+REZZO4) TZL SO2 NOx CO VOC Celkem 4312,8 1589,7 9044,9 22784,5 14797,1 Celkem ze všech zdrojů [tuny/rok] (stacionární zdroje všech kategorií vč. lokálních topenišť a dopravy REZZO1+REZZO2+REZZO3+REZZO4) TZL SO2 NOx CO VOC Celkem 8376,7 23101,8 28960,1 139409,8 17466,3
Emise tuhých znečišťujících látek od všech emitentů (stacionární zdroje, lokální topeniště, doprava)
Klub regionalistů, 10. únor 2011
Emise tuhých znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů
Emise tuhých znečišťujících látek (TZL) ze zdrojů REZZO 1, REZZO 2 a REZZO 3 na území Severomoravského kraje (do roku 1989) a Moravskoslezského kraje (od roku 1993) Před rokem 1970 byla situace ještě mnohem horší například rok 1957 - emise TZL jen z resortu energetiky rok 1962 - emise TZL podniků NHKG, VŽKG a TŽ VŘSR 500 tis. tun 359 tis. tun Od roku 1999 se celkové emise TZL příliš nemění Mění se však podíl jednotlivých producentů TZL POKLES u SZ, VZ, ZVZ (REZZO 1 + REZZO 2) NÁRŮST u MZ (REZZO 3) (STAGNACE u mobilních zdrojů) (REZZO 4)
... a ještě dříve... 9 300 tis. tun v roce 1975
ArcelorMittal Ostrava a.s. - závod 12 Vysoké pece Technologie Výroba vysokopecního aglomerátu (1956 AS, 1970 - JRH) Při roční výrobě cca 3500 kt vysokopecního aglomerátu je produkce spalin ze spékání rudy 2 000 000 m N 3 /hod do roku 1996/97 pouze mechanické odlučovače - výstupní koncentrace TZL cca 400 mg/m N 3 800 kg/hod od roku 1997 instalace elektrostatických odlučovačů - povolené limity 100 mg/m N 3 200 kg/hod od 1.1.2010 jsou platné zákonem stanovené limity (rekonstrukce EO) 50 mg/m N 3 100 kg/hod od 1.1.2012 jsou integrovaným povolením sníženy oproti národní legislativě limity na 20 mg/m N 3 40 kg/hod (nutnost instalace tkaninových filtrů) Mezi roky 1997 2012 tak dojde ke snížení emisí TZL z 800 kg/hod na 40 kg/hod t.j. o 95 %
Koncentrace [ug/m 3 ] Roční průměrné koncentrace TSP a PM10 v ug/m 3 v ostravské, karvinské a katovické oblasti (z publikace ČHMÚ)
Imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí, přípustnéčetnosti jejich překročení a meze tolerance Imisní limity vybraných znečišťujících látek a přípustné četnosti jejich překročení ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Přípustná četnost překročení za kalendářní rok ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg.m-3 24 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg.m-3 3 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Oxid uhelnatý maximální denní 10 mg.m-3 - osmihodinový průměr1) ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- PM10 24 hodin 50 µg.m-3 35 ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- PM10 1 kalendářní rok 40 µg.m-3 - ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Olovo 1 kalendářní rok 0,5 µg.m-3 -
Cílové imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí (termín splnění do 31.12.2012) ------------------------------------------------------------------------------------------ Znečišťující látka Doba průměrování Cílový imisní limit ------------------------------------------------------------------------------------------ Arsen 1 kalendářní rok 6 ng.m-3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Kadmium 1 kalendářní rok 5 ng.m-3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Nikl 1 kalendářní rok 20 ng.m-3 ------------------------------------------------------------------------------------------ Benzo(a)pyren 1 kalendářní rok 1 ng.m-3
Klub regionalistů, 10. únor 2011
omezené výroby v důsledku přetrvávající finanční krize.
Klub regionalistů, 10. únor 2011
Klub regionalistů, 10. únor 2011
Hustota obyvatelstva na 1 km 2 k 31. 12. 2008 Česká republika (průměr) 133 Praha 2486 Brno-Město 1610 Ostrava-Město 1016 Okres Karviná 772 (odpovídá např. Plzeň-Město 708)
Smogová situace leden 2010 Vývoj situace ve dnech 23.-28.1.2010 Regulační opatření sice nebyla uplatněna, ale nejvýznamnější zdroje produkovaly přesto snížené množství emisí z důvodu omezené výroby v důsledku přetrvávající finanční krize.
Děkuji za pozornost. sterba@atlas.cz