Repetitorium sociální geografie Základy zemědělství

Podobné dokumenty
Základy zemědělství. PedF, katedra geografie 1

Obecně Proces domestikace divokých zvířat, zahájený před 10 aţ 15 tisíci lety V HVZ tvoří dnes hlavní článek zemědělství, v přepočtu na hektar dává ob

GEOGRAFIE ZEMĚDĚLSTVÍ ČR. Vendula Staňková GÚ PřF MU, Brno 2012

Živočišná výroba. VY_32_INOVACE_Z.2.13 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/ ročník vyššího gymnázia

Sylabus přednášek. 1) Úvod do studia geografie zemědělství, postavení oboru v systému geografických věd

PRIMÁRNÍ SEKTOR. Lenka Pošepná

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

MATURITNÍ TÉMATA Z GEOGRAFIE 2017/2018

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/ ročník vyššího gymnázia

VY_52_INOVACE_ZE.S4.11

DUM č. 16 v sadě. 19. Ze-1 Fyzická a sociekonomická geografie Země

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Moravské gymnázium Brno s.r.o.

PRÁVNÍ RÁMEC ZEMĚDĚLSTVÍ. PRÁVNÍ VZTAHY V ZEMĚDĚLSTVÍ.

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

Politické rozdělení Střední Ameriky

Kontrolní test - zemědělství VY_32_INOVACE_Z.2.20

Maturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Zábor zemědělské půdy ve vztahu k obnovitelným zdrojům energie.

Specifikum zemědělství a jeho postavení v národním hospodářství. doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Maturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

OBILOVINY&OLEJNINY SKLIZEŇ Ing. Jiří Kolomazník

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI

PŘEDNÁŠKA č. 10. Zemědělství

Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace

Zemědělská půda v České republice

ití trvalých travních porostů

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Zemědělství a potravinářský průmysl

Analýza zemědělství. Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Srpen 2019

Maturitní otázky do zeměpisu

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS šk. rok 2017/18 Jarní a podzimní termín. 1. Geografie, její předmět a funkce. Základy geomorfologie (utváření reliéfu Země)

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Datum:

ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN. Zeměpis. 6.ročník

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Zemědělství podle podnebí. VY_32_INOVACE_Z.2.10 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/ ročník vyššího gymnázia

TEMATICKÝ PLÁN OBDOBÍ: září říjen. listopad prosinec. - časová pásma

Rozdíly mezi KZ a EZ

Výstupy předmětu. Žák si zopakuje pojmy, vesmír, planeta Země, tvar, rozměry, rotace a její důsledky, mapa a určení polohy, zemské sféry.

v tom (%) Výměra půdy celkem (ha) z toho trvalé travní porosty zahrady, sady půda

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

Geografie České republiky. Zemědělství

DOTAZNÍK FADN ČR PRO PRÁVNICKÉ OSOBY

MATURITNÍ OKRUHY GEOGRAFIE

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Teoreticky existuje nekonečně mnoho způsobů (strategií) hospodaření. V praxi však lze vymezit 2 extrémy a střed.

Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/ Exkurze Biofarma JURÉ. (Pracovní list)

Zemědělství a potravinářský průmysl. Údaje z vykazovaného roku. Státní ministerstvo životního prostředí a zemědělství

Problémy Sahelu. Oktává

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

STŘEDNÍ ASIE A ZAKAVKAZSKO

MATURITNÍ TÉMATA ZEMĚPIS

Praktické zkušenosti s managementem zemědělského podniku

Spotřební průmysl. VY_32_INOVACE_Z.3.09 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2012/2013

STRUKTURÁLNÍ ŠETŘENÍ V ZEMĚDĚLSTVÍ 2016

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

MATURITNÍ OTÁZKY ZE ZEMĚPISU

doc. Ing. Jiří Skládanka, Ph.D.

Zemědělství v Pardubickém kraji podle Strukturálního šetření 2013

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

SSOS_ZE_2.14 Ekologické zemědělství

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Bio v regionu Královéhradeckého kraje

Biodynamické zemědělství a pěstování vinné révy

Environmentálně šetrný zemědělský provoz PRACOVNÍ SEŠIT

Konference: POTRAVINY, ZDRAVÍ A VÝŽIVA Podtitul: BÍLKOVINY

Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník

Tabulková část B - Standardní výstupy FADN EU - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ VE VYBRANÝCH STÁTECH OBCHOD S BIOPRODUKCÍ V ČR. Ing. Karel Beneš, KZV ZF JU v ČB

Obecná pravidla produkce

Chov zvířat v ekologickém zemědělství. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Katedra zootechnických věd

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE D I P L O M O V Á PRÁCE

Bohumil Belada

Rostlinná výroba. VY_32_INOVACE_Z.2.12 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/ ročník vyššího gymnázia

Maturitní otázky ze zeměpisu

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Opatření proti suchu zemědělství

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ EU PENÍZE ŠKOLÁM

Pro 8. ročník Člověk a příroda Zeměpis Evropa

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE AUSTRÁLIE A OCEÁNIE. 10. přednáška Nový Zéland

DUM označení: VY_32_INOVACE_D-2_ObecnyZ_16_Šířkové pásy Země

Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy

FADN CZ 2011 Jednotka Celkem

Tabulace učebního plánu

Výroba mléka v ČR, v kandidátských zemích a v EU Kvapilík J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha-Uhříněves

Historický vývoj krajiny České republiky. Linda Drobilová, ÚLBDG LDF MENDELU

USA - ZEMĚDĚLSTVÍ ZLÍNSKÝ KRAJ. Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště

Gymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ

Bio v regionu Jihomoravského kraje

Ing. Jiří Holas,CSc. Ing. Markéta Hrnčírová A.R.C. spol. s r.o. Klimentská 8, Praha Nové Město Útěchovice, 20.

ČESKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ NA PRAHU ROKU 2013

Nejméně rozvinuté země světa. Vyčleněno OSN na základě HDP, zdravotních, k výživě se vztahujících, vzdělanostních apod. charakteristik.

USNESENÍ zemědělského výboru z 9. schůze dne 4. prosince 2002

Pravěk - Doba kamenná. Vypracovala: Jana Opluštilová

Vysvětlí strukturu vesmíru. Vyjmenuje, která tělesa tvoří sluneční soustavu a porovná planety sluneční soustavy.

3. STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ V ROZLIŠENÍ PODLE TYPŮ VÝROBNÍHO ZAMĚŘENÍ

Zeměpis PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY

Statistika a trendy vývoje ekologického zemědělství v ČR

Transkript:

Repetitorium sociální geografie Základy zemědělství PedF, katedra geografie 1

Obsah přednášky Krátká historie Základní specifika Rostlinná výroba Ţivočišná výroba Funkční typy zemědělství Ekologické zemědělství Vodní hospodářství Lesní hospodářství PedF, katedra geografie 2

Historie Paleolit, mezolit sběrné hospodářství; špatné klimatické podmínky, značná závislost. Postupné oteplování změna vegetace přesun člověka do vyšších poloh, přizpůsobení se novým podmínkám domestikace zvířat a rostlin. Neolitická revoluce. Středověk majetková diferenciace, feudalismus (tzv. trojpolné hospodářství ozim, úhor a jař). PedF, katedra geografie 3

Neolitická revoluce Přechod od společnosti lovců a sběračů ke společnosti usedlé. 10. 8. tis. př. n. l. Oblast tzv. úrodného půlměsíce. 1936 Vere Gordon Childe. Účelové pěstování obilí (hlavně pšenici a ječmen). Chov dobytka (ovce, kozy, hovězí dobytek). Mureybit v severní Sýrii (8 7 tis. př. n. l.), Ali Koš v Íránu (7 6 tis. př. n. l) a Jericho v Jordánsku (7 tis. př. n. l.). PedF, katedra geografie 4

Základní specifika Systematické vyuţívání přírodních zdrojů, sil a procesů. Vytváření společenské hierarchie (zemědělec řemeslník rolník). Závislost na fyzicko-geograf. podmínkách (reliéf, klima, půda výrobní prostředek). Závislost na socio-geograf. podmínkách (finance, dotace, cla, bariéry). Plošný charakter. Sezónnost. Rizikovost. PedF, katedra geografie 5

Půda Základní podmínka pro existenci a provádění zem. výroby. Vyuţití cca. 27% rozlohy souše. Důleţitý obsah organických a anorganických látek. PedF, katedra geografie 6

Půdní fond ČR v letech 1966-2009 PedF, katedra geografie 7

Půdní fond ČR v letech 1966-2009 PedF, katedra geografie 8

Úbytek orné půdy v krajích ČR v roce 2009 PedF, katedra geografie 9

Zemědělská půda v okresech v roce 2009 PedF, katedra geografie 10

Lokalizační faktory v zemědělství PedF, katedra geografie 11

Reliéf Typ reliéfu (níţina, vysočina, horské oblasti apod.). Nadmořská výška. Expozice svahu orientace na osluněnou stranu. Svaţitost technické specifikum. PedF, katedra geografie 12

Voda mnoţství vody. Klima Výpar nejlepší je postupný. Teplota. Vítr působí mechanicky. Sluneční svit ideální jiţní svahy. PedF, katedra geografie 13

Socioekonomické faktory Struktura produkce. Podíl na dodávkách trhu. Vazby vlastník půdy výrobce spotřebitel. Koncentrace výroby. Produktivita a intenzita. Spotřeba potravin. Pracovní síla. Politicko-ekonomické aspekty. PedF, katedra geografie 14

Funkce zemědělské výroby Výrobní (produkční) - pěstování kulturních plodin a chov hospodářských zvířat - krmná základna pro ţivočišnou výrobu - produkce surovin pro zpracovatelský průmysl Nevýrobní (mimoprodukční) - environmentální charakter kulturní krajina PedF, katedra geografie 15

Členění zemědělství Primární výroba (prvovýroba) - Rostlinná výroba Sekundární výroba (druhovýroba) - Ţivočišná výroba PedF, katedra geografie 16

Rostlinná výroba PedF, katedra geografie 17

Rostlinná výroba 2/3 produkce světového zemědělství, ve vyspělých státech necelou polovinu, v rozvojových státech 70-80%. Produkce: potravin krmiv technických plodin pochutin Dominantní a nejdůleţitější postavení mají obilniny (podíl na RV 50-60%). PedF, katedra geografie 18

Obilniny Světové obilnice Oblast JV Evropy (pontická), sev. Kazachstán hl. pšenice, kukuřice, ţito, ječmen a oves. Oblast severoamerická hl. pšenice, kukuřice a oves. Oblast jihoamerická (Laplatská) hl. pšenice a kukuřice. Oblast Asijská (záp. Indie a jiţ. Čína) hl. rýţe, částečně pšenice a proso. Oblast Australská (JV Austrálie) hl. pšenice. PedF, katedra geografie 19

Pšenice Roční světová sklizeň činí okolo 500 mil.tun a tvoří 30% oseté plochy obilí na světě. Hlavní producent je Evropa s 40%, kde jsou dvě významné oblasti pěstování: a) pšeničný pás - povodí Dunaje přes Ukrajinu aţ po severní Kavkaz; b) západoevropský pšeničný pás - sev. Francie, Itálie a hnědozemní oblasti Německa. Severní Amerika vypěstuje 25%, pěstování se soustředí do povodí Mississippi (Kansas, Oklahoma, Severní a Jiţní Dakota), Kanada a USA jsou největšími exportéry (60% ze světového exportu). Významná oblast je severní níţinatá oblast Číny. PedF, katedra geografie 20

Ţivočišná výroba PedF, katedra geografie 21

Ţivočišná výroba světa Extenzivní typy ţivočišné výroby Kočovný a polokočovný chov Transhumance Moderní extenzivní chov Intenzivní typy ţivočišné výroby Chov alpského typu Intenzivní stájový chov Dominantní stájový chov PedF, katedra geografie 22

Kočovný chov Suché oblasti Afriky, JZ a centrální Asie. Vyuţití nových oblastí, rozvoj výrobních sil. Nomádi s rodinami kočují se stády po pastvinách mezi místy vodních zdrojů, budují dočasná sídla. Polokočovný chov Kazachstán, Kyrgyzstán, Mongolsko, západní Čína. Vytváření rezerv krmiv na zimu ve vegetačním období. Budování dočasných přístřešků pro dobytek kišlaky, jurty. PedF, katedra geografie 23

Transhumace Z trans humun (za hranice obráběné půdy). Středomořské oblasti Evropy, latinsko-americké Andy. Přesuny dobytka mezi horskými a níţinnými pastvinami. Chybí spojení s rostlinnou výrobou. Moderní extenzivní chov Horské pastviny na záp. USA (prérie) skot; Austrálie a Nový Zéland ovce. Specializace na mladší skot, přihnojování pastvin. Nízké náklady, vysoká produktivita práce. PedF, katedra geografie 24

Chov alpského typu Alpské státy, Skandinávie. Výdojový chov dobytka. Léto (cca 3 měsíce) na kvalitních subalpínských pastvinách, vytváření zásob kvalitních travnatých společenství na zimu. Intenzivní stájový chov Střed., jiţ. a JV Evropa (postsocialistické státy). Zařazení objemových krmiv do osevního postupu. Maštalní hnůj zdroj (obnovy) ţivin orné půdy. Kombinace RV a ŢV. PedF, katedra geografie 25

Současnost zemědělství V současnosti zemědělství plní tři základní úkoly: Produkční zajišťuje výţivu obyvatelstva a výrobu dalších nepotravinářských surovin a produktů textilní, tukové, farmaceutické, technické nebo energetické plodiny. Krajinotvorné a ekologické utváří a udrţuje ráz krajiny, ovlivňuje vodní hospodářství, biosféru, atmosféru. Sociální zajišťuje pracovní příleţitosti pro venkovské obyvatelstvo a tím do značné míry i úroveň osídlení a následně také úroveň infrastruktury. PedF, katedra geografie 26

Funkční typy zemědělství (podle komise IGU) PedF, katedra geografie 27

Tradiční zemědělství a. Zemědělství tropických oblastí: stř. Afrika, Indonésie, Zadní Indie, povodí Amazonky bataty, jamy, kukuřice, zelenina b. Tradiční středomořské zemědělství: Blízký východ, sev. Afrika kukuřice, bavlník, zelenina (závlahy), RV doplněna ŢV. c. Tradiční závlahové zemědělství jiţ. a vých. Asie: rýţe (2 aţ 3 úrody ročně, v deltách řek, náročné na pracovní sílu). d. Nomádské hospodářství suchých oblastí stepí, savan a polopouští: sev. Afrika, Střední východ extenzivní chov. e. Polární nomádství: tundry a tajgy chov sobů, lov zvěře, rybolov. PedF, katedra geografie 28

Vyspělé trţní zemědělství a. Severoamerické trţní specializované zemědělství: hlavně pšenice, bavlna, velká produkce masa, neexistuje vztah k půdě. b. Novodobý výpas dobytka: jih USA (Oklahoma, Texas), Jiţní Amerika, Austrálie, N. Zéland pastviny suchých oblastí. c. Smíšené zemědělství záp. a stř. Evropy: obilniny (včetně krmiv), zelenina, ovoce, důleţitá i ŢV (velká produkce mas). d. Jihoevropské zemědělství s důrazem na RV: středozemí hrozny, ovoce, zelenina, olivy, ŢV jen doplněk. e. Plantáţnické zemědělství: v bývalých koloniích Afriky, Asie, Latinské Ameriky bavlník, cukrová třtina, kaučukovník, kakaovník, kávovník. PedF, katedra geografie 29

Zemědělství s přechodem na trţní ekonomiku Zemědělství bývalých zemí Sovětského svazu: různorodost plodin (od ţita aţ po rýţi a čajovník), orientace na domácí trh, velké zemědělské podniky, RV přepojena s ŢV. Zemědělství zemí stř. a JV Evropy: různorodost plodin, postupné přizpůsobování trhu, RV propojena s ŢV, zemědělství odkázané (hlavně v periferních regionech) na dotace. PedF, katedra geografie 30

Zemědělství s centrálním plánováním Některé asijské země (KLDR), Kuba velké zemědělské podniky, orientace na domácí trh (soběstačnost za kaţdou cenu), půda ve vlastnictví státu, zemědělství má vysoký podíl na zaměstnanosti. PedF, katedra geografie 31

Rajonizace zemědělství v ČR Od roku 1996-5 výrobních oblastí a 21 podoblastí: 1. Kukuřičná pět podoblastí (K1 - K5), 6,7% zemědělské půdy 2. Řepařská pět podoblastí (Ř1 - Ř5), 24,3% zemědělské půdy 3. Obilnářská čtyři podoblasti (O1 - O4), 40,5% zemědělské půdy 4. Bramborářská čtyři podoblasti (B1 - B4), 18,5% zemědělské půdy 5. Pícninářská tři podoblasti (P1 - P3), 10,0% zemědělské půdy PedF, katedra geografie 32

Úkol Zjistěte na mapě ČR hlavní rajóny zemědělské výroby v ČR a stručně je charakterizujte PedF, katedra geografie 33

Společná zemědělská politika EU - SZP The Common Agricultural Policy - CAP Jedna z nejstarších společných politik. Kontroverzní úspěchy versus problémy. Nákladná. Problémová. Sloţitá. Ustanovena v Římských smlouvách (Podepsána 25. března 1957). PedF, katedra geografie 34

SZP Cíle a Principy Cíle: Zvýšit produktivitu zemědělství. Zajistit odpovídající ţivotní úroveň zemědělské komunity. Stabilizovat trhy. Zajistit plynulé zásobování trhu. Zajistit dodávky spotřebitelům za rozumné ceny. Principy: Stejná pravidla pro všechny. Společný trh. Stejné moţnosti uplatnění na vnitřním trhu. PedF, katedra geografie 35

Ekologické zemědělství V ČR upravuje zákon č. 242/2000 Sb. o ekolog. zemědělství Hlavní zásady: Šetrná péče o půdu, přísné dodrţování přirozených pěstitelských a chovatelských postupů. Zákaz pouţívání chemických látek umělá hnojiva, pesticidy, herbicidy ani GMO. Zvířata nejsou krmena moučkami, krávy se pasou na louce, slepice nejsou chovány v klecích. Bioprodukty neobsahují pesticidy a dusičnany. Registrace produktů u Ministerstva zemědělství. Nevýhoda: Ceny biopotravin jsou druhé, v zahraničí o 30-40% vyšší. PedF, katedra geografie 36

Problémy zemědělství v ČR Ztrátovost zem. podniků. Nízké hektarové výnosy. Nízká efektivnost. Nedostatečná ochrana půdního fondu. Nedokončená privatizace půd. Nízká platební morálka. PedF, katedra geografie 37

Priority rozvoje Zvýšení konkurenceschopnosti. Modernizace techniky. Maximální vyuţívání fondů EU a ostatních dotací. Oddluţení a dokončení privatizace podniků. Podpora mimoprodukčních funkcí a ekologického zemědělství. Zlepšení komunikace mezi zemědělci a zpracovateli. PedF, katedra geografie 38

Vodní hospodářství ČR PedF, katedra geografie 39

Základní charakteristika ČR - významná pramenitá oblast evropského kontinentu. Rozvodnice tří moří: Severního, Baltského a Černého. Hlavní hydrologická povodí: povodí Labe, povodí Odry a povodí Moravy. Hydrologická síť ČR - cca 76 000 km vodních toků. PedF, katedra geografie 40

Jakost vody v ČR v roce 2008 PedF, katedra geografie 41

Vodní nádrţe a rybníky ČR V současnosti rybníky a vodní nádrţe zaujímají asi 81 tis. ha, z toho cca 24 tis. rybníku leţí na ploše 51 tis. ha a více neţ 100 údolních nádrţí leţí na ploše asi 30 tis. ha. PedF, katedra geografie 42

Lesní hospodářství ČR PedF, katedra geografie 43

Základní charakteristika ČR patří k zemím s vysokou lesnatostí. V současné době výměru 2 637 290 ha, coţ představuje 33,4 % z celkového území státu. Dokončená restituce -> změna vlastnické struktury. PedF, katedra geografie 44

Výměra lesní půdy v letech 1980-2008 Rok ha Rok ha Rok ha Rok ha 1980 2 624 459 1994 2 629 502 1999 2 634 470 2004 2 645 737 1990 2 629 905 1995 2 630 129 2000 2 637 290 2005 2 647 416 1991 2 629 715 1996 2 630 993 2001 2 638 917 2006 2 649 149 1992 2 629 075 1997 2 631 802 2002 2 643 058 2007 2 651 209 1993 2 628 628 1998 2 633 819 2003 2 644 168 2008 2 653 033 PedF, katedra geografie 45

Vlastnická struktura v tom lesy Rok Lesní půda celkem Státní % měst a obcí % fyzických osob % Ostatní % ha ha ha ha 1990 2 624 459 - - - - - - - - 1992 2 629 075 2 109 260 80,2 227 211 8,7 292 604 11,1 - - 2000 2 637 290 1 683 540 63,8 358 853 13,6 547 182 20,8 47 715 1,8 2005 2 647 416 1 612 451 60,9 402 151 15,2 566 377 21,4 66 437 2,5 2006 2 649 147 1 605 252 60,6 404 361 15,3 573 887 21,6 65 647 2,5 2007 2 651 209 1 601 517 60,4 406 760 15,3 567 031 21,4 75 901 2,9 2008 2 653 033 1 598 708 60,2 407 712 15,4 564 696 21,3 81 917 3,1 PedF, katedra geografie 46

Podíl lesních pozemků v ČR v roce 2009 PedF, katedra geografie 47

Informační zdroje FAOSTAT statistická ročenka zemědělství ČSÚ ročenky Agrocenzus 2000 www.mze.cz http://hydro.chmi.cz/isarrow/index.php?ag=pov&tema=ch _jakdat www.mzp.cz http://www.igu-net.org/ www.evropska-unie.cz www.cenia.cz PedF, katedra geografie 48