AQUATEST, a.s. Geologická 4, 150 00 Praha 5 IČO 44 79 48 43 zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189 Kód zakázky: Povodí Labe hodnocení povrchových vod, 42 1 04 0204 000 Popis zakázky: Hodnocení dopadu lidských činností na stav povrchových vod a sestavení seznamu rizikových útvarů povrchových vod Pořadové č.: 2 Objednatel: Povodí Labe, Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové 3 Financováno: Dtto Smlouva: Povodí Labe - D950040011, Aquatest AQ.138/04 Plán oblasti Horního a středního Labe HODNOCENÍ DOPADŮ LIDSKÉ ČINNOSTI NA STAV POVRCHOVÝCH VOD Závěrečná zpráva Odpovědný řešitel: RNDr. Zdeněk Herrmann osvědčení MŽP o odborné způsobilosti č.1703/2003 Schválil: RNDr. Jiří Jelínek regionální ředitel Za statutární orgán: Ing. Vladimír Kolaja ředitel společnosti Hradec Králové, září 2004
2
Úvod V rámci přípravy vodohospodářských plánů zadal podnik Povodí Labe, státní podnik Hradec Králové u společnosti AQUATEST, a.s zpracování dílčí části týkající se další charakterizace útvarů povrchových vod. Cílem práce bylo hodnocení dopadů na útvary povrchových vod a určení rizikových vodních útvarů z hlediska pravděpodobnosti nedosažení environmentálních cílů požadovaných Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 23.října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky. Předmět díla je specifikován ve smlouvě o dílo mezi Povodím Labe, státní podnik a firmou AQUATEST a.s. (ev.č.objednatele D950040011, ev.č. zhotovitele AQ. 138/04). Zpracovaný materiál vychází z Makety zprávy 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR, verze 1.1.4. 3
1.A.0: Popis způsobu posouzení dopadů, stanovení pracovních cílů a použitých dat Hodnocení dopadů lidské činnosti na stav vod je klíčovou analýzou procesu charakterizace. Toto hodnocení je předpokladem pro identifikaci těch vodních útvarů, u kterých existuje pravděpodobnost, že do roku 2015 nedosáhnou environmentálních cílů požadovaných Směrnicí 2000/60/ES Evropského parlamentu a rady ze dne 23.října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále Rámcová směrnice ) článkem 4. Na zlepšení stavu v těchto vodních útvarech pak budou zaměřeny programy opatření (jejich sestavení musí proběhnout do roku 2009). Hodnocení dopadů se skládá ze dvou částí: jednak hodnocení dopadů a rizika nesplnění environmentálních cílů v současnosti (rok 2003) a dále pak hodnocení dopadů a rizika nesplnění environmentálních cílů do roku 2015 (zahrnující odhad stavu vod v roce 2015 na základě informací o trendech vývoje hlavních hnacích sil a vlivů ovlivňujících stav vod). Podstatou hodnocení rizika nesplnění environmentálních cílů v současnosti je porovnání stavu vod s definicí environmentálních cílů (dobrého stavu vod). Pracovní definice dobrého stavu byla vytvořena na celonárodní úrovni, zodpovědnou institucí je VÚV T.G.M. Praha (Pracovní cíle dobrého stavu vodních útvarů povrchových a podzemních vod; verze 2.1, Praha červen 2004 dále Pracovní cíle ). Stav vod je charakterizován jako stav chemický a ekologický. Ukazatele hodnocené v rámci chemického stavu shrnuje tabulka 1.A.0-a uvedená v příloze. Při jejich výběru se vycházelo z následujících materiálů: Rámcová směrnice, Přílohy VIII, IX a X, Směrnice 76/464/EHS o znečišťování určitými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí, Seznam I a II, závěry projektu VaV/650/3/00 Výskyt a pohyb nebezpečných látek v hydrosféře ČR, ČHMÚ, (Rieder a kol., 2003) a z programu na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, VÚV T.G.M. Praha a MŽP, (Mičaník a kol., 2004). Ukazatele požadované Rámcovou směrnicí pro hodnocení ekologického stavu zahrnují složky biologické, hydromorfologické, chemické a fyzikálně chemické. Klíčové jsou pro ekologický stav složky biologické (vodní flóra, bentos, ryby). Ostatní složky ekologického stavu mají pro hodnocení funkci podpůrnou, neboť ovlivňují stav a strukturu biologických společenstev. Vzhledem ke skutečnosti, že je v současné době k dispozici jen málo údajů o biologických složkách a rovněž není dokončeno zpracování typově referenčních podmínek, je pracovní definice dobrého ekologického stavu založena zejména na limitech složek podpůrných. Ukazatele a limity ekologického stavu prezentuje tabulka 1.A.0-b uvedená v příloze. Celý proces hodnocení dopadů je poznamenán nedostatkem dat o stavu (data z monitoringu vod). Je to jednak tím, že stávající monitorovací siť nepracuje s vodními útvary, a dále proto, že v současnosti ještě neprobíhá rutinní monitoring všech biologických složek (ryby, makrofyta, fytobentos, atp.). V současné době (do konce roku 2004) není možné doplnění monitoringu nebo realizace rozsáhlých studií v terénu tak, aby bylo možno hodnocení dopadů zpřesnit. Možným řešením je využití informací z analýzy vlivů (odběry, vypouštění, morfologické úpravy na toku a regulace odtoku) a hodnocení dopadů a rizikovosti na jejich základě, jde o tzv. nepřímé hodnocení. Hodnocení dopadů a rizikovosti je pak založeno na kombinaci informací z přímého hodnocení (pracujícího s daty z monitoringu vod) a zmíněného hodnocení nepřímého. 4
Finálním krokem hodnocení dopadů a rizikovosti je odhad dopadů a rizikovosti k roku 2015. Pro toto hodnocení se užívá výstup z ekonomické analýzy Prognóza trendů do roku 2015, Základní scénář (dále Základní scénář ), Maketa zprávy 2005 o charakterizaci oblastí povodí ČR, verze 1.1.4. (dále Maketa ), kapitola 4.2. Jde o odhad trendů vývoje klíčových hnacích sil (populace, průmysl, zemědělství) a relevantních ekonomických proměnných, které budou pravděpodobně působit na vlivy (vypouštění, odběry, hydromorfologické úpravy, ostatní užívání vod) a tím pádem ovlivňovat stav vod. Vlastní hodnocení je založeno na informacích o současném stavu, který pomocí znalosti trendů vývoje hnacích sil a vlivů je extrapolován do roku 2015 a je znovu posouzena možnost nedosažení environmentálních cílů. Použitá data Pro přímé hodnocení dopadů k roku 2003 byla pro chemický stav použita data z monitoringu státní sítě sledování jakosti povrchových vod provozované Českým hydrometeorologickým ústavem, data ze sítě sledování jakosti povrchových vod v dílčích a účelových profilech provozované správcem povodí, tj. Povodí Labe, státní podnik a data ze sledování sítě drobných vodních toků provozované Zemědělskou vodohospodářskou správou. Pro hodnocení byla použita statistická data z období 1998 2003 (min., max., průměr, medián, c90% ) a data z jednotlivých let 2002, 2003 (min., max., průměr, medián, c90% ). Na základě dat z roku 2002 a 2003 byly posouzeny i trendy koncentrací jednotlivých znečišťujících látek v povrchových vodách. Pro přímé hodnocení dopadů k roku 2003 byla pro ekologický stav použita data z monitoringu státní sítě sledování jakosti povrchových vod provozované Českým hydrometeorologickým ústavem, data ze sítě sledování jakosti povrchových vod v dílčích a účelových profilech provozované správcem povodí, tj. Povodí Labe, státní podnik a data ze sledování sítě drobných vodních toků provozované Zemědělskou vodohospodářskou správou. Pro hydromorfologii byly využity databáze Povodí Labe, státní podnik a data z tabulek Morfologických změn, které byly sestaveny Povodím Labe, ZVHS a Lesy ČR v roce 2003. Hydrologická data nebyla pro zpracování hodnocení dopadů k dispozici. Pro relevantní ukazatele chemického stavu bylo ve všech vodních útvarech povrchových vod zpracováno nepřímé hodnocení. Pro toto hodnocení byla využita následující data a podklady. 1) Zpracování výskytu znečišťujících látek uvedených v příloze VIII. Rámcové směrnice pro vodní politiku v oblasti Horního a středního Labe zpracovatel ČHMÚ, 31.3.2004. 2) Nebezpečné látky: Nepřímé hodnocení dopadů na vodní útvary povrchových vod pro oblast Horní a střední Labe zpracovatel VÚV T.G.M. Praha, srpen 2004. 3) Významné plošné zdroje znečištění; vstupy plošného znečištění do půdy v dílčích povodích vodních útvarů pro jednotlivé látky (dusík, fosfor, pesticidy a atrazin)- zpracovatel VÚV T.G.M. Praha. 4) Předběžné hodnoty charakteristiky Q355 v uzávěrových profilech vodních útvarů povrchových vod poskytnuté ČHMÚ. 5
5) Pro hodnocení vlivů (nepřímé hodnocení) byla dále použita data z vodohospodářské bilance, kterou vedou správci povodí na základě vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. 1.A.1: Analýza reprezentativnosti monitoringu U všech profilů sledování jakosti povrchových vod bylo provedeno prostorové vyhodnocení reprezentativnosti dle metodiky uvedené v dokumentu Pracovní cíle. Posouzení bylo provedeno následujícím způsobem: Monitorovací profil by měl ležet blízko uzávěrového profilu vodního útvarů, nejlépe do vzdálenosti 2 10 km (do vzdálenosti na dolní mezi rozsahu by měly ležet profily na menších tocích do 4. řádu podle Strahlera, naopak na horní mezi rozsahu mohou ležet profily na velkých řekách do 8. řádu podle Strahlera). V odůvodněných případech lze udělat výjimky, ale současně musí být zohledněno následující kritérium. Mezi monitorovacím profilem a uzávěrovým profilem vodního útvaru by neměl být lokalizován žádný významný vliv. Monitorovací profil musí ležet na úseku toku stejného řádu podle Strahlera jaký má i uzávěrový profil vodního útvaru. Pokud je v oblasti uzávěrového profilu lokalizováno více monitorovacích profilů je pořadí důležitosti profilů následující: 1. profil ČHMÚ, 2. profil Povodí Labe, 3. profil ZVHS, 4. další účelové profily. Pořadí 2. až 4. se může změnit při posouzení rozsahu sledovaných ukazatelů a četnosti sledování. Profily ČHMÚ jsou vzhledem k šíři sledovaných ukazatelů vždy primární. Pokud některý z profilů není zastoupen je zvolen další v pořadí. V případech, kdy dva nebo více profilů různých monitorovacích sítí leží na jednom úseku toku a jeden z nich byl vyhodnocen jako reprezentativní a současně každý z profilů sleduje jiné spektrum látek nebo ukazatelů, je možné takové profily posuzovat společně jako reprezentativní profily pro daný vodní útvar. Dále bylo provedeno hodnocení reprezentativnosti monitoringu z hlediska vlivů (vypouštění nebezpečných látek, tj. chemického stavu). Profily státní sítě sledování jakosti povrchových vod a profily Povodí Labe byly vyhodnoceny jako reprezentativní z hlediska monitoringu vlivů. Státní síť sledování jakosti povrchových vod byla pro sledování nebezpečných látek navržena tak, aby odrážela všechny významné vlivy a lze ji proto považovat za reprezentativní. Souhrnné tabulky 1.A.1-a, 1.A.1-b a 1.A.1-c zahrnující informace o monitorovacích profilech jsou uvedeny na CD. Umístění profilů monitoringu vzhledem k vodním útvarům povrchových vod znázorňuje mapa 1.A.1 uvedená v příloze. 1.A.2: Přímé hodnocení zhodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu Hodnocení současného monitoringu (přímé posouzení) bylo provedeno porovnáním hodnot mediánů jednotlivých ukazatelů měřených v monitorovacích profilech s navrženými limitními hodnotami uvedenými v materiálu Pracovní cíle. 6
Hodnocení bylo provedeno ve dvou etapách a to hodnocení látek zvlášť nebezpečných relevantních pro Českou republiku (A, B, C) a látek ostatních (D). Látky z první skupiny (A, B, C) byly hodnoceny v každém vodním útvaru, ve kterém byly monitorovány a to jak v profilech s reprezentativností 1 (dobrá reprezentativnost), tak s reprezentativností 3 (špatná reprezentativnost). Hodnocení bylo provedeno pro každou monitorovanou látku zvlášť. Při překročení limitu u látek skupiny A nebo B byl vodní útvar označen za rizikový. Při překročení limitu látek skupiny C označených v dokumentu Pracovní cíle, viz.tabulka 1.A.0-a bylo posouzeno zda se jedná o zvýšené hodnoty vlivem přirozeného geogenního pozadí. V takovém případě byl vodní útvar označen jako nejistý. V případě překročení limitů vlivem vypouštění nebezpečných látek byl vodní útvar označen jako rizikový. Vody, které mají svůj původ v krystalických horninách (severní a jihovýchodní část oblasti povodí Horního a středního Labe) mají obecně vyšší obsahy kovů a radioaktivity a nižší ph, což koresponduje s původním geochemickým složením hornin. Dále byla posouzena rizikovost látek druhé skupiny D. Za rizikový byl označen takový vodní útvar, kde minimálně dvě organické látky byly rizikové nebo byla riziková jedna organická látka a kov nebo některá z forem dusíku. Celkový výsledek hodnocení chemického stavu vodního útvaru je kombinací obou hodnocení přičemž platí, že rozhoduje méně příznivý výsledek obou hodnocení. Při posouzení pracovních cílů ekologického stavu byly posuzovány jednotlivé skupiny ukazatelů ve vztahu k navrženým limitním hodnotám v materiálu Pracovní cíle, viz. tabulka 1.A.0-b. Samostatně byly hodnoceny biologické složky zastoupené hodnotou saprobního index makrozoobentosu a hodnotou chlorofylu-a. Dále byly posouzeny chemické a fyzikálně chemické složky. Všechny ukazatele ve skupině byly porovnány s předepsanou charakteristickou hodnotou v monitorovaném profilu a vyhodnoceno jejich překročení. Pokud byl ve skupině překročen limit jednoho nebo více ukazatelů byla daná složka jakosti označena za rizikovou. Pokud byla biologická nebo chemická nebo fyzikálně chemická složka označena za rizikovou byl vodní útvar z hlediska ekologického stavu označen za rizikový. V případě, že pro danou složku jakosti nebyla k dispozici reprezentativní data nebo data nebyla vůbec byla složka označena za nejistou. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulce 1.A.2 uvedené na přiloženém CD. 1.A.3: Nepřímé hodnocení zhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů Pro každý vodní útvar povrchových vod byla provedena sumární látková bilance všech vypouštěných látek evidovaných u jednotlivých bodových zdrojů znečištění v roce 2003. Při nepřímém hodnocení byl posuzován jak samotný výskyt dané látky, tak byla pro průtok Q 355 v uzávěrovém profilu vodního útvaru vypočtena koncentrace dané látky v toku. Tato vypočtená koncentrace byla posouzena buď s limity uvedenými v materiálu Pracovní cíle (pokud byl pro danou látku limit stanoven), nebo s imisními limity Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech č.61/2003 Sb., tabulka 1: Imisní standardy. 7
Dále byly ve všech vodních útvarech povrchových vod vypočteny sumární látkové odnosy z bodových a plošných zdrojů znečištění. Při výpočtu bylo uvažováno s 50% podílem bilančního přebytku dusíku a 40 % podílem fosforu na zemědělských plochách (byl použit princip předběžné opatrnosti, posouzení nejnepříznivějšího stavu). Vypočtené koncentrace v uzávěrovém profilu vodního útvaru byly posouzeny stejným způsobem jako u posouzení bodových zdrojů znečištění. Také bylo provedeno posouzení vlivu plošného znečištění pro atrazin a pesticidy. V rámci hodnocení vlivů bylo provedeno hodnocení významných hydromorfologických složek. Pro každý vodní útvar bylo vypočteno procento úpravy koryta a dna toku, procento délky vzdutých úseků, procento odpojení říčních ramen a celkový počet příčných překážek nad 1 m. Získané údaje byly porovnány s limity stanovenými v dokumentu Pracovní cíle. V případě, že došlo k překročení limitu, byl daný vodní útvar pro hodnocený ukazatel považován za rizikový a v případě, že nedošlo k překročení za nerizikový. Pouze u příčných překážek z důvodu neúplnosti dat u toků 4. a 5. řádu podle Strahlera byl v případě nepřekročení limitu vodní útvar považován za nejistý. Jako nejisté byly vodní útvary vyhodnoceny také pro ukazatele hydrologické (maximální průtok v roce a minimální průtoky). Do doby zpracovávání rizikovosti vodních útvarů nebyla pro toto hodnocení k dispozici potřebná data. Na základě popsaných dílčích hodnocení hydromorfologických ukazatelů bylo možné provést konečné vyhodnocení rizikovosti vodních útvarů z hlediska hydromorfologie jako jedné ze skupiny ukazatelů ekologického stavu. Pokud byl překročen limit pouze ve skupině hydromorfologických složek a nikoli v ostatních dvou (biologických a chemických a fyzikálně chemických složkách) nebyl důvod prohlásit vodní útvar za rizikový. Tyto vodní útvary byly znovu posouzeny a byla zvážena možnost jejich dodatečného zařazení mezi silně ovlivněné vodní útvary. Výsledky hodnocení jsou uvedeny v tabulce 1.A.3-a uvedené na přiloženém CD. 1.A.2 a 1.A.3: Shrnutí výsledků Detailní přehled o hodnocení útvarů povrchových vod z hlediska jednotlivých ukazatelů chemického stavu uvádí tabulka 1.A.3-b uvedená v příloze. Je zde uvedeno přímé hodnocení chemického stavu a hodnocení nepřímé. Nedosažení dobrého stavu bylo zaznamenáno pro kovy (skupina C), zejména zinek, hliník, měď a arsen. Pro ostatních znečišťující látky (skupina D), byly limity dobrého stavu překračovány nejčastěji v případě dusičnanů a 1,2,4,5- tetrachlorbenzenu. V nepřímém hodnocení byla jako riziková identifikována vypouštění zejména z důvodu nedosažení limitů dobrého stavu pro kadmium, rtuť, nikl, olovo (skupina A, B, C) a chrom, měď a zinek (skupina C). Pokud jde o nedosažení limitů pro organické látky, nejčastějšími případy byly fenol, 1,1,2-trichlorethen a 1,2-dichlorethan. Pokud jde o hodnocení ukazatelů ekologického stavu, shrnutí pro jednotlivé ukazatele uvádí tabulka 1.A.3-c uvedená v příloze. Mezi složky, jejichž hodnocené ukazatele nejčastěji nedosáhly dobrého stavu, patří zejména obecné fyzikálně chemické parametry a 8
hydromorfologické podmínky. Z obecných fyzikálně chemických ukazatelů šlo hlavně o rozpuštěný kyslík a celkový fosfor. Pro složku hydromorfologických vlastností nedosahovaly útvary dobrého stavu jak z důvodu morfologických úprav na toku tak i z důvodu příčných překážek s výškou nad 1 m. Časté bylo rovněž nedosažení dobrého stavu pro makrozoobentos. 1.B.0: Způsob posouzení analýzy dopadů k roku 2015 Jak již bylo zmíněno, základem pro hodnocení dopadů a rizikovosti k roku 2015 je mimo informací o současném stavu také Základní scénář, jehož zpracovatelem byl podnik Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. V Základním scénáři byla pozornost zaměřena zejména na následující hnací síly: domácnosti, zemědělství, průmysl, energetika, plavba a vodní doprava, rekreační využití, rybí hospodářství, povodňová ochrana a správa vodních toků. Na základě trendů vývoje uvedených hnacích sil, byly odhadnuty trendy vývoje významných vlivů do roku 2015. Výsledky, zpracované ve třech variantách (pravděpodobná, minimální a maximální) shrnují tabulky E6: Prognóza vývoje významných UZV a VHS k roku 2015 v oblasti povodí a E7: Prognóza změn významných vlivů k roku 2015 na úrovni oblasti povodí. Pro hodnocení rizikovosti k roku 2015 byly pro významné vlivy uvažovány následující varianty: Plošné zdroje znečištění: minimální varianta; trend neměnný (stabilní). Bodové zdroje znečištění, komunální vypouštění: maximální varianta; trend klesající. Bodové zdroje znečištění, průmyslové vypouštění: minimální varianta; trend neměnný (stabilní). Hydromorfologické vlivy: minimální varianta; trend neměnný (stabilní). Odběry povrchových vod: pravděpodobná varianta; trend mírný pokles. Detaily k jednotlivým trendům jsou součástí kapitoly 4.2. Makety. Z výše uvedeného je zřejmé, že byl ve velké míře uplatněn princip předběžné opatrnosti. V případech kdy se do odhadu trendu vývoje vlivu promítala celá řada faktorů, jejichž vztah nebyl dostatečně formulován, byla zvolena varianta minimální, tj. pesimistická (nejhorší). Postup hodnocení dopadů a rizikovosti k roku 2015 byl proveden následujícím způsobem: pro složky, u nichž se předpokládalo, že se jejich stav z důvodu stabilních vlivů nebude do roku 2015 měnit, je rizikovost v současnosti rovna rizikovosti k roku 2015. Pro složky, u nichž je uvažován nenulový trend vývoje, byly míry změn, konkrétně míry snížení zatížení znečišťujícími látkami z komunálních ČOV, vzaty v úvahu při nepřímém hodnocení rizikovosti. Pokud jde o další hodnocení a úlohu Základního scénáře v něm, je třeba se zaměřit nikoli na exogenní proměnné, u kterých je hodnocení jejich průmětu do trendů vývoje významných vlivů značně obtížné, ale na již realizovaná či plánovaná opatření související s významnými vlivy (akční programy implementace nitrátové směrnice, programy na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, revitalizační programy regionálního a lokálního charakteru, atp.). 9
1.B.1: Popis postupu určení rizikovosti, syntéza dílčích výsledků Vzhledem k předpokladu neměnných trendů hnacích sil do roku 2015 budou vodní útvary identifikované jako rizikové v roce 2003 rizikové i k roku 2015. Detailní přehled hodnocení dopadů k roku 2015 uvádí tabulka 1.B.1 uvedená na přiloženém CD. 1.B.2: Shrnutí a komentář výsledků Podle postupu naznačeného v kapitole 1.A.0 byla provedena syntéza dílčích hodnocení parametrů chemického a ekologického stavu. Postup byl v souladu s doporučeními dokumentu Pracovní cíle. Útvary povrchových vod byly zařazeny do dvou skupin, nerizikové a rizikové. Na základě uvedené syntézy bylo z celkového počtu 214 útvarů povrchových vod v oblasti povodí Horního a středního Labe vyhodnoceno z hlediska ekologického stavu 70 vodních útvarů nerizikových a 144 rizikových. Z hlediska stavu chemického bylo vyhodnoceno 144 nerizikových a 70 rizikových útvarů povrchových vod. V celkovém hodnocení vodních útvarů bylo 62 vodních útvarů klasifikováno jako nerizikových a 152 jako rizikových, z toho je 62 nerizikových vodních útvarů s nízkou mírou spolehlivosti, 47 rizikových s vysokou mírou spolehlivosti, 42 rizikových se střední mírou spolehlivosti a 63 rizikových s nízkou mírou spolehlivosti. Celková spolehlivost hodnocení byla odvozena na základě spolehlivosti dílčích hodnocení ekologického a chemického stavu následujícím způsobem: míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu střední a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení nízká míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu nízká a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu vysoká => celková míra spolehlivosti hodnocení vysoká míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu nízká a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení nízká míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu vysoká a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu nízká => celková míra spolehlivosti hodnocení střední míra spolehlivosti hodnocení ekologického stavu střední a míra spolehlivosti hodnocení chemického stavu vysoká => celková míra spolehlivosti hodnocení vysoká Hodnocení rizikovosti z hlediska chemického a ekologického stavu shrnuje tabulka 1.B.2 uvedená v příloze a mapy 1.B.2-a, 1.B.2-b, 1.B.2-c a 1.B.2-d uvedené v příloze. 1.B.3: Reprezentativnost a věrohodnost použitých dat, chybějící data Z postupu hodnocení dopadů a rizikovosti vyplývá, že byla použita data z monitoringu a data o vlivech (pro nepřímé hodnocení). 10
Data z monitoringu správce povodí jsou zpracovávána ve vlastních laboratořích státního podniku v Hradci Králové a Děčíně. Laboratoře jsou držiteli Osvědčení o akreditaci č. 238/2003 (zkušební laboratoř č. 1264 v Hradci Králové), resp. č. 466/2001 (zkušební laboratoř č.1264.2 v Děčíně). Osvědčení vydal Český institut pro akreditaci, o.p.s. na základě posouzení splnění akreditačních kritérií podle ČSN EN ISO/IEC 17025 a po zjištění, že zkušební laboratoře jsou odborně způsobilé objektivně a nezávisle vykonávat činnosti uvedené v rozsahu předmětu akreditace. Tím, že laboratoře vyhovují ČSN EN ISO/IEC 17025 jsou svou činností též ve shodě s ČSN ISO 9001 (laboratoř v Hradci Králové), resp. ve shodě s ČSN ISO 9002 (laboratoř v Děčíně). Data z monitoringu státní sítě sledování jakosti povrchových vod (ČHMÚ) a data z monitoringu Zemědělské vodohospodářské správy jsou zpracovávána subdodavateli, kteří jsou vybráni na základě výsledků veřejných soutěží. Jednou ze základních podmínek vypisovaných soutěží, kterou musí uchazeči bezpodmínečně splnit, je vlastnictví Osvědčení o akreditaci (ČIA), event. Osvědčení o správné činnosti laboratoře (ASLAB). Splněním této podmínky je zajištěna věrohodnost dat zpracovávaných subdodavateli pro výše uvedené monitorovací sítě. Četnost odběrů dat v jednotlivých monitorovacích profilech je stanovována správci příslušné monitorovací sítě. Na základě posouzení prostorové reprezentativnosti profilů v útvarech (dle Pracovních cílů ) lze obecně konstatovat, že četnost odběrů je odpovídající vyhodnocenému stupni reprezentativnosti monitorovacích profilů. Data o vlivech byla získána z různých zdrojů zahrnujících např. evidenci uživatelů vod spravovanou státním podnikem Povodí Labe, Registr průmyslových zdrojů znečištění (VÚV T.G.M. Praha), vstupy nutrientů, síry a pesticidů ze zdrojů plošného znečištění do půdy v dílčích povodích vodních útvarů, vypočtené na základě dat z ČSÚ, ČHMÚ atd. Pokud jde o evidenci uživatelů vod, její naplňování je upraveno příslušnou vyhláškou (č.431/2001 Sb.) a tudíž existuje předpoklad věrohodnosti předávaných dat. V případě ostatních zmíněných zdrojů dat se k věrohodnosti nelze vyjádřit, protože zpracovatel charakteristik měl k dispozici zpracovaná a nikoli primární data a neměl k dispozici informace o jejich věrohodnosti. Obecně však lze říci, že při hodnocení dopadů a rizikovosti bude mít vždy klíčovou roli monitoring a data o vlivech roli podpůrnou. Neznamená to však, že nepřímé hodnocení po roce 2004 úplně vymizí. Naopak úloha nepřímého hodnocení dopadů bude spočívat v podpoře návrhů jednotlivých opatření, zaměřených na eliminaci či snížení dopadů významných vlivů a následné dosažení dobrého stavu vod. Z uvedeného důvodu musí další hodnocení po roce 2004 řešit nejen návrh příslušných monitorovacích programů, ale také zpřesňování metodik nepřímého hodnocení dopadů, založené na znalosti vztahu příčina-následek neboli vliv -dopad. Chybějící data Pokud jde o hodnocení dopadů a rizikovosti z hlediska pracovních cílů, nedostatkem dat bylo postiženo zejména hodnocení ekologického stavu. V době zpracování analýzy dopadů nebyla k dispozici data hydrologických poměrů (maximální průtok v roce, minimální průtoky, neovlivněné průtoky Q330 a Q1) a údaje o počtech příčných překážek s výškou nižší než 1m. V hodnocení úplně chyběla data pro složku ryby a makrofyta. Z porovnání hustoty sítě monitorovacích profilů a uzávěrových profilů útvarů povrchových vod je zřejmé, že některé z útvarů nebyly monitorovány vůbec a v takových případech chyběla data nutná pro hodnocení 11
rizikovosti. Dostatečné pokrytí oblasti povodí monitorovacími profily musí zajistit plánované programy situačního a provozního monitoringu. 1.B.4: Obecné zásady pro situační monitoring útvarů na základě výsledků analýzy vlivů a dopadů, konkrétní doporučení pro situační monitoring útvarů na základě analýzy výsledků vlivů a dopadů Rámcová směrnice v článku 8 požaduje, aby všechny členské státy zřídily do roku 2006 monitorovací programy na sledování stavu vod za účelem zajištění souvislého a úplného přehledu o stavu vod v každé oblasti povodí. Na základě charakteristik a zhodnocení dopadů na útvary povrchových vod zřídí členské státy pro každé období platnosti plánu oblasti povodí situační monitorovací program a provozní monitorovací program. V případě potřeby je možné rovněž zavést průzkumný monitorovací program. Účelem situačního monitoringu je doplnění, zpřesnění a potvrzení hodnocení dopadů a určení rizikových útvarů povrchových vod. Tyto programy slouží také jako podklad pro návrh budoucích monitorovacích programů, pro hodnocení dlouhodobých změn přírodních podmínek a změn způsobených lidskou činností. Rámcové požadavky na výběr monitorovacích míst a výběr kvalitativních složek uvádí Rámcové směrnice v Příloze V. Obecná doporučení a zásady pro situační monitoring by měly být zpracovány na národní úrovni institucemi, které jsou za monitoring stavu vod zodpovědné (zejména ČHMÚ). Na základě obecných doporučení a zásad pak správci povodí ve spolupráci s příslušnými centrálními institucemi navrhnou programy situačního monitoringu. Situační (ale i provozní) monitoring by měl v maximální míře vycházet ze stávajících monitorovacích programů. Obecná doporučení by měla zahrnovat kriteria pro výběr reprezentativních profilů pro situační monitoring, sloužící jednak pro doplnění a verifikaci analýzy dopadů a určení rizikových útvarů a jednak pro sledování dlouhodobých trendů přírodních podmínek a dopadů antropogenních činností. Lze očekávat, že v rámci stávajících monitorovacích programů dojde v důsledku požadavků Rámcové směrnice k rozšíření škály monitorovaných parametrů (např. o biologické složky) nebo v případě potřeby i k zavedení nových monitorovacích profilů. K takovýmto změnám by však mělo docházet jen ve skutečně relevantních případech, jako je např. požadavek monitorovat biologické složky nebo nutnost monitorovat nově zjištěný vliv. Obecnou prioritou při návrhu monitorovacích programů by mělo být dostatečné pokrytí významných vlivů v oblasti povodí a nikoli pouhé (a také nákladnější) zajištění monitoringu v uzávěrovém profilu každého rizikového útvaru povrchových vod. Tento přístup je zmíněn nejen v dokumentu Pokyn pro Monitoring, Společné implementační strategie pro Rámcovou směrnici, ale vyplývá logicky i z vlastního procesu plánování, zejména programů opatření, které jsou zaměřeny na eliminaci dopadů významných vlivů. Mimo výběru reprezentativních monitorovacích profilů a monitorovaných složek bude klíčový výběr monitorovacích metod. Vzhledem ke značné ekonomické náročnosti monitorovacích programů roste význam tzv. cost-effective screeningových metod. Tyto metody mohou sloužit jak v situačním tak i v provozním monitoringu jako metody doplňkové (doplňují konvenční metody monitoringu). Podle informace správce povodí byl zahájen projekt SWIFT WFD (Screening methods for Water data InFormaTion in support of the implementation of the Water Framework Directive; EU R&D project SSPI-CT-2003-502492; www.swift-wfd.com). Náplní projektu je 12
vývoj rychlých a ekonomicky nenáročných screeningových metod a jejich využití v situačním a provozním monitoringu. Doporučujeme, aby výsledky uvedeného projektu byly zohledněny při návrhu situačního a provozního monitoringu. Konkrétní doporučení na základě analýzy vlivů a dopadů Situační monitoring by měl jednak potvrdit či vyvrátit zařazení útvarů povrchových vod mezi rizikové a jednak snížit míru nejistoty tohoto zařazení. Situační monitoring musí být hlavně zaměřen na útvary rizikové s nízkou nebo střední mírou spolehlivosti. Z tabulek uvedených v příloze, které detailně znázorňují proces hodnocení je zřejmé, že další hodnocení (zahrnující situační monitoring) bude třeba zaměřit na: monitoring za účelem zjištění přirozeného geogenního pozadí vybraných typů vodních útvarů doplnění monitorovaných parametrů o relevantní parametry chemického stavu (organické látky), jejichž monitoring je požadován v přílohách Rámcové směrnice nebo je nutný z důvodu zjištění informací o dopadech významných vlivů (bodové zdroje znečištění, difúzní zdroje znečištění, ostatní vlivy) doplnění monitorovaných parametrů o indikativní biologické složky (znalost referenčních podmínek a návrh metodik stanovení jednotlivých složek je pro návrh biomonitoringu nezbytný, nutno zpracovat na národní úrovni) doplnění informací o příčných překážkách (výška 0,3 až 1 m), morfologických úpravách a stavu břehových porostů monitoring v matricích sedimenty, plaveniny a v živých organismech komplexní přístup k návrhu monitorovacích programů pro sledování jakosti povrchových a podzemních vod a zajištění jejich provázanosti Monitoring povrchové vody nelze oddělit od monitoringu podzemní vody, neboť obě složky oběhu vody jsou vzájemně propojené hydraulickými vztahy a tvoří jednotný zdroj vody. Jakékoli užívání podzemní vody ovlivňuje povrchové vody a naopak. Veškeré vodohospodářské aktivity musí být postaveny na poznání, že povrchové i podzemní vody jsou jen dvě podoby téhož integrovaného zdroje. V Hradci Králové 15.09.2004 13
14
Seznam příloh: Mapy: 1.A.1 1.B.2-a 1.B.2-b 1.B.2-c 1.B.2-d Monitoring jakosti povrchových vod Přehled hodnocení chemického stavu Přehled hodnocením ekologického stavu Syntéza hodnocení rizikovosti Rizikové útvary povrchových vod Tabulky: 1.A.0-a Pracovní cíle chemický stav 1.A.0-b Pracovní cíle ekologický stav 1.A.1-a Analýza reprezentativnosti monitoringu - viz. přiložené CD 1.A.1-b Monitoring jakosti povrchových vod (DM UKJAK_MPV) - viz. přiložené CD 1.A.1-c Profily měření jakosti povrchové vody (DM PRF_JAK) viz. přiložené CD 1.A.2 Přímé hodnocení rizikovosti z hlediska monitoringu -viz. přiložené CD 1.A.3-a Zhodnocení rizikovosti z hlediska vlivů - viz. přiložené CD 1.A.3-b Přehled hodnocení chemického stavu 1.A.3-c Přehled hodnocení ekologického stavu 1.B.1 Analýza rizik do roku 2015 pro jednotlivé složky stavu (DM UPV_RISKSL) - viz. přiložené CD 1.B.2 Rizikové útvary povrchových vod (DM UPV_RISK) 15