Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu. Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové

Transkript

1 Možnosti využití GIS pro adaptaci na změnu klimatu Ing. Pavel Struha Odbor informatiky Magistrát města Hradce Králové

2 Co je GIS a proč GIS? Geografický informační systém nástroj, poskytující informace na základě dat s prostorovou lokalizací. nebo Nástroj k ukládání, zpracování a analýze prostorových a jiných dat jeho součástí je HW, SW, data (tvůrce i uživatel).. Společný atribut všech definicí GIS: PROSTOROVÉ URČENÍ INFORMACÍ

3 Činnosti v rámci GIS vstup dat (načtení, importy) tvorba a editace (údržba) prostorových dat tvorba a editace (údržba) atributů analýzy nad daty prostorovými i atributovými výstupy exporty dat, prezentace, tisky (mapy, grafy, kartogramy.) = KVALITNÍ ROZHODOVÁNÍ

4 Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik Z roku 2009 Autorský kolektiv: VÚV T.G.Masaryka Praha Ústav vodních staveb, FAST, VUT Brno Katedra hydrotechniky, FSt. ČVUT Praha Geografický ústav, PřF, Masarykova univerzita Brno Zadavatel: Ministerstvo financí ČR

5 Mapy povodňových rizik Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik 2007/60/ES do dokončit předběžné vyhodnocení povodňových rizik, do zajistit dokončení map povodňového nebezpečí a map povodňových rizik, do zajistit dokončení a zveřejnění plánů pro zvládání povodňových rizik.

6 Mapy povodňových rizik Mapy rizik podle (Povodňové) Směrnice 2007/60/ES obsahují lokality, kde se vyskytují: povodně s nízkou pravděpodobností výskytu nebo extrémní povodňové scénáře; povodně se středně vysokou pravděpodobností výskytu (pravděpodobná doba opakování 100 let); povodně s vysokou pravděpodobností výskytu.

7 Mapy povodňových rizik podle Směrnice 2007/60/ES jsou zpracovávány pro povodňové scénáře Q500, Q100, Q20 a Q5: rozsah povodně; hloubka vody nebo případně výška vodní hladiny; případně rychlost proudu nebo odpovídající průtok vody. V mapách jsou vyznačeny potenciální nepříznivé následky podle: orientačního počtu potenciálně zasažených obyvatel; druhu hospodářské činnosti potenciálně postižené oblasti; zařízení, která mohou v případě zaplavení způsobit havarijní znečištění, a potenciálně zasažených chráněných oblastí; dalších informací, které členský stát považuje za užitečné.

8 Charakteristiky průběhů povodně vstupní tématická data Kulminační průtoky Q5, Q20, Q100, Q500 Rozsahy rozlivů Hloubky zaplavení Rychlost proudění vody Mapové podklady vstupní kartografická data ZABAGED digitální topografický model (vektorový), odvozený ze ZM 1: (S-JTSK, Bpv) obsahuje i výškopis (pouze orientační podklad menší polohopisná přesnost) Rastrová Základní mapa 1: Ortofotomapy

9 Geodetické podklady geometrie vodního toku (polohopisné určení osy v.t., výškopisné a polohopisné určení příčných profilů a objektů na v.t. mosty, lávky, jezy, brody.) Geometrie inundančního (záplavového) území: DMT (grid m + terénní hrany) fotogrammetricky, laserové scanování, geodeticky. (Medodický pokyn Mze, č.j / technické podmínky) Hydrologická a hydrotechnická data údaje o N-letých průtocích (zdroj ČHMÚ) charakteristiky pro povodňové scénáře s dobou opakování 5, 20, 100, 500 let v horním a dolním profilu daného úseku toku, v místech významných přítoků Údaje z manipulačních řádů hydrotechnických děl a objektů na úseku v.t. (správce povodí, v.t., majitelé objektů)

10 Podklady pro vyjádření zranitelnosti území Informace o využívání území, aktivitách, počtu obyvatel = zranitelnost území Územně plánovací dokumentace Informace z krizového řízení (ohrožující objekty, poskytovatelé potravin, technické sítě ) Objekty ze ZABAGED Registr sčítacích obvodů Podklady z www obcí a měst

11 Stanovení hodnot povodňového ohrožení Zdroj: VÚV T.G.M.

12 Mapa ohrožení Zdroj: VÚV T.G.M.

13 Mapy povodňových rizik Schématické znázornění celého procesu tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik (zdroj VÚV TGM)

14 Mapa rizika (plochy z ÚP) Zdroj: VÚV T.G.M.

15 Mapa rizik ohrožující objekty z mapového projektu KŘ 2D prezentace mapy záplavových území a ohrožených objektů mapserver MMHK

16 Mapa rizik Dokumentace povodně na základě CIR leteckých snímků mapserver města Plzně

17 Inundační území x ÚAP

18 3D vizualizace záplavy Q100 v HK

19 3D vizualizace záplavy Q100 v HK + zpv Rozkoš

20 3D vizualizace záplavy Q100 v HK + hmotový model a vrstevnice 1m

21 Vodu si chraňme! aneb Informační systém ve vodním hospodářství (IS VODA) Hlavní cíle a možnosti využití návrh, kompilace a verifikace komplexního IS v oblasti vodního hospodářství vyhodnocení monitorovacího systému výběr charakteristických profilů pro vzorkování povrchových vod, kontrolní odběry rekognoskace stavu vodních toků a děl identifikace útvarů podzemních, povrchových vod sestavení interaktivní pseudo 3D účelové vodohospodářské mapy a hydrogeologické mapy sestavení koncepčního modelu proudění vod vizualizace proudění vod sestavení interaktivní komunikace mezi IS a modelovým řešením sestavení různých modelových variant efektivní využívání kolektorů podzemních vod IT řešení a vytvoření interaktivní nadstavby GIS zjišťování a sledování aktuálního stavu kvality vod na celém území ORP a z toho plynoucí aktivní účast na možnostech zlepšování jakosti vod podzemních i povrchových stanovení využitelnosti území z hlediska geologických, hydrogeologických a hydrologických poměrů on-line přístup na vodohospodářský portál celého ORP s možností vytváření dotazů se zpětnou vazbou on-line orientace a identifikace přírodních poměrů a vizualizace proudění vod na mapovém serveru

22 Informační systém ve vodním hospodářství (IS VODA)

23 Informační systém ve vodním hospodářství (IS VODA) Monitoring povrchových vod - vzorkování Kvalita povrchových vod Kvantita povrchových vod Geologicko - hydrogeologické poměry Model proudění podzemních vod Odběry podzemních a povrchových vod

24 IS VODA modulární systém Modul Monitoring povrchových vod - vzorkování charakterizuje, analyzuje a prezentuje výsledky monitorování povrchových vod Modul Kvalita povrchových vod vyhodnocuje kvalitu povrchových vod ze všech relevantních podkladů, vyhodnocuje množství povolených vypouštění odpadních vod s vazbou na dílčí povodí a umožňuje modelovat další vypouštění odpadních vod do vodotečí, což slouží jako podklad pro povolování nových vypouštění odpadních vod. Modul Kvantita povrchových vod vyhodnocuje na základě terénní pasportizace vodních toků, vodních ploch a vodních objektů průtočné kapacity jednotlivých úseků. Modul Geologicko-hydrogeologické poměry umožňuje orientaci v geologickohydrogeologických poměrech včetně jejich základní charakterizace. Modul Model proudění podzemních vod prezentuje výsledky modelování proudění podzemních vod v prostoru a čase. Jsou účelově modelovány a následně presentovány různé scénáře (zasakování srážkových vod do vod podzemních, odběry podzemních vod, vliv těžby štěrkopísků apod.), jenž slouží jako jeden z podkladů pro následný rozhodovací proces. Model Odběry podzemních a povrchových vod eviduje využitelné zdroje podzemních vod a povolené odběry podzemních vod a následně slouží jako podklad pro povolování dalších odběrů podzemních vod.

25 Závěrem teorie x skutečnost? Hradec Králové povodeň 1997

26 Děkuji vám za pozornost Ing. Pavel Struha odbor informatiky tel.: Magistrát města Hradce Králové