VÝVOJ VENKOVSKÝCH SÍDEL V 19. A 20. STOLETÍ: TVORBA ANALYTICKÝCH MAPOVÝCH VÝSTUPŮ Ing. Zdeněk Poloprutský Ing. Petr Soukup, PhD. Ing. Josef Gruber Katedra geomatiky; Fakulta stavební ČVUT v Praze 24.-26. 3. 2017 DESTA 17
Obsah 1 Úvod Ropice 2 Mapové podklady 3 Zpracování Georeferencování mapových podkladů Vektorizace mapových podkladů Kontrola topologie 4 Analýzy mapových podkladů 5 Tvorba mapových výstupů 6 Závěr 7 Reference
Úvod Úvod Cíl příspěvku: Tento příspěvek se zabývá tvorbou analytických mapových výstupů ve formě specializovaných map, které zobrazují vývoj zástavby venkovských sídel v jednotlivých etapách jejich existence. V příspěvku je představena analýza dostupných mapových podkladů z 19. a 20. století v části katastrálního území obce Ropice (okr. Frýdek-Místek). Příčina: Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. - projekt Proměna venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století Poděkování: Tato práce byla podpořena grantovým projektem NAKI II (2016-2020), č. DG16P02H023.
Ropice Ropice - charakteristika území Obec se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Frýdek-Místek. První dochovaná zmínka o obci pochází ze soupisu desátků vratislavského biskupa z r. 1305. Ve středověku se jednalo o poměrně rozsáhlou selskou obec - převládalo pěstování žita, ovsa a ječmene.
Úvod Mapové podklady Zpracování Analýzy mapových podkladů Tvorba mapových výstupů Závěr Reference Uzávěrka Ropice V 15. stol. byla v obci vybudována tvrz, první zmínka je z r. 1523. Po prodeji kolem r. 1700 byla tvrz přestavěna na barokní zámek. Roku 1785 byl zámek opět prodán a následně klasicistně přestavěn a doplněn o zámecký park. Zhruba v této podobě nalezneme zámek i v současné době. Obrázek: Ropický zámek, 2012; Zdroj: ČT24. Ing. Zdeněk Poloprutský Obrázek: Ropický zámek na Císařském otisku, 1836; Zdroj: ÚAZK. Dějiny staveb 2017
Volba mapových podkladů Mapové podklady Byly opatřeny následující mapové podklady: 1 Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního současná katastrální mapa vektorová (2016), císařské povinné otisky stabilního katastru 1 : 2 880 - Morava a Slezsko (1836), 2 Ústřední archiv zeměměřictví a katastru mapa stabilního katastru 1 : 2880 (1871-1888), mapa evidence nemovitostí 1 : 2880 Morava a Slezsko (1966), mapa evidence nemovitostí 1 : 2880 Morava a Slezsko (1980), 3 Katastrální pracoviště Třinec mapa pozemkového katastru 1 : 2880 (1930).
Úvod Mapové podklady Zpracování Analýzy mapových podkladů Tvorba mapových výstupů Závěr Reference Uzávěrka Volba mapových podkladů Obrázek: Čp. 25 na Císařském otisku (1836) a MEN (1966). Ing. Zdeněk Poloprutský Obrázek: Čp. 25 na Stabilním katastru (1871-1888) a KN (2016). Dějiny staveb 2017
Georeferencování mapových podkladů Georeferencování mapových podkladů Georeferencování = vyjádření prostorových referencí - proces určení vztahu mezi polohou dat v přístrojovém souřadnicovém systému a geografickou, resp. mapovou polohou. (VÚGTK,2017) Georeferencování mapových podkladů = umístění rastrových mapových podkladů do referenčního souřadnicového systému. Jako referenční souřadnicový systém byl zvolen S-JTSK. Zpracování mapových podkladů probíhalo v softwaru ArcMap. Pro transformaci rastrových dat byla použita afinní transformace. Georeferencování probíhalo na základě identických bodů určených na aktuální katastrální mapě (nejčastěji roh budovy, společný bod dvou a více parcel nebo bod na katastrální hranici).
Vektorizace mapových podkladů Vektorizace mapových podkladů Vektorizace mapy - přepracování mapy v analogové formě, popř. digitální mapy v rastrové formě do vektorové formy. (VÚGTK,2017) V tomto kroku byla provedena manuální vektorizace jednotlivých pozemků. Pozemky byly rozděleny celkem do 11 druhů využití. Každému pozemku byly přiřazeny popisné informace v atributové tabulce: druh využití území (DRUH), nadřazená kategorie (KATEGORIE), rok vzniku mapy (ROK) poznámka (POZNAMKA).
Vektorizace mapových podkladů Druhy pozemků byly rozděleny do kategorií: Trvalé kultury: - lesní plocha - vodní plocha - zahrada - ostatní plocha Stavby: - budova zděná - budova dřevěná Komunikace: - cesta - železnice Zemědělská půda: - orná půda - pastvina - louka
Vektorizace mapových podkladů Obrázek: Ropický zámek - ukázka vektorizace mapy evidence nemovitostí z r. 1980
Kontrola topologie Kontrola topologie Topologie je v tomto případě chápána jako: definování struktury prvků geosystému na základě jejich vzájemného spojení (konektivity) a polohy (kontinuity); mapové prvky vytvářejí topologické struktury tvořené uzly, hranami a stěnami. (VÚGTK,2017) Obrázek: Základní topologické zásady, Zdroj: ArcGIS 10.4 Help.
Analýzy mapových podkladů Analýza mapových podkladů - číselná Druh využití Rok Kolem Rok Rok Rok pozemku 1836 r. 1880 1930 1966 1980 budova dřevěná 9 171 6 520 0 0 0 budova zděná 11 708 18 021 29 239 34 381 39 090 cesta 106 829 126 253 126 340 123 151 116 755 lesní plocha 466 830 417 348 386 098 319 945 349 393 louka 170 877 121 186 81 934 100 775 119 325 orná půda 2 502 246 2 604 335 2 538 352 2 133 212 1 954 180 ostatní plocha 24 701 29 677 37 053 120 466 231 418 pastvina 299 437 270 169 344 257 641 790 674 160 vodní plocha 54 101 61 943 58 547 58 569 59 709 zahrada 73 232 63 680 47 784 169 276 157 483 železnice 0 0 69 529 64 902 64 849 Celkem 3 719 133 3 719 133 3 719 133 3 766 467 3 766 362 Tabulka: Porovnání výměr druhů využití pozemku v m 2
Analýzy mapových podkladů Analýza mapových podkladů - grafická Obrázek: Graf zobrazující vývoj druhů využití pozemku 1. část.
Analýzy mapových podkladů Obrázek: Graf zobrazující vývoj druhů využití pozemku 2. část.
Tvorba mapových výstupů Tvorba mapových výstupů Vektorové vrstvy (cca 55) byly podkladem pro 3 typy mapových výstupů: 1 Vývoj zástavby (1836-2016), 2 Vývoj zástavby (1836-1888), 3 Vývoj výměry orné půdy. Vlastnosti mapových výstupů: formát papíru (A1), vztažné měřítko (1 : 2500), klad mapových listů (viz Obrázek), souřadnicový systém (S-JTSK), kompozice mapového listu atd.
Tvorba mapových výstupů
Tvorba mapových výstupů
Tvorba mapových výstupů
Tvorba mapových výstupů
Tvorba mapových výstupů
Tvorba mapových výstupů
Závěr Závěr Mapové analýzy měly za cíl shrnout vývoj obce Ropice za uplynulých 200 let provedeny analýzy zástavby, využití území a orné půdy. Výstupy byly zpracovány do podoby tabulek, grafů, souborů SHP (jednotlivé vektorové vrstvy) a specializovaných map. Specializované mapy = soubory ve formátu PDF; zachovávají jednotlivé mapové vrstvy; mohou sloužit nejen jako tiskové předlohy. Časově nejnáročnější byla vektorizace = zdlouhavá a monotónní práce. Při hledání optimálního pracovního postupu se úzce spolupracovalo ve formě pravidelných konzultací s kolegy z ÚDU AV ČR - interpretace mapových výstupů. Konečný výstup: Interaktivní mapy všech sledovaných obcí zpřístupněné na speciálních webových stránkách, které budou doplněny o obrazovou dokumentaci čerpající z uměleckohistorického výzkumu.
Reference Reference Centrální evidence projektů: DG16P02H023 - Proměna venkovské architektury s důrazem na vývoj v 19. a 20. století (2016-2020, MK0/DG). Veřejně přístupná data IS VaVaI [online]. Praha: Úřad vlády České republiky, c 2016-2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné z: https://www.rvvi.cz/cep?s=jednoduche-vyhledavani& ss=detail& n=0& h=dg16p02h023 ESRI. ArcGIS Help Library: Topology basics. c 1995-2015. GRUBER, Josef. Vývoj obce Ropice (Frýdek-Místek): Analýza mapových podkladů. Praha, 2016. Diplomová práce. Fakulta stavební ČVUT v Praze. Vedoucí práce Ing. Jindřich Hodač, PhD. Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i. [online]. Zdiby: VÚGTK, 2017 [cit. 2017-03-07]. Dostupné z: http://www.vugtk.cz/slovnik/index.php
Děkuji za pozornost.