MOŘSKÉ POBŘEŽÍ LITORÁL NÁPLŇ TÉTO LEKCE Přechodné prostředí mezi souší a vodou Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry Specifika pro život organizmů Základní zástupci jednotlivých biotopů Ekologický význam daného biotopu Ing. Miloslav Petrtýl Ph.D. E mail: petrtyl@af.czu.cz Info web: home.czu.cz/petrtyl/ Katedra zoologie a rybářství ČZU v Praze PŘÍLIVOVÁ ZÓNA PŘÍLIVOVÁ ZÓNA Jeden z nejbohatších biotopů (i biomasou) 10x větší biomasa než povrch volného oceánu Zmenšující se velikost částic 100x větší biomasa než dno hlubokého oceánu HLAVNÍ FAKTORY Vysýchání a tepelný stres větší organismy ztrácejí méně vody, menší rychleji teplo; delší a tenké organismy vysýchají více než kulaté kombinace = rovnováha Mytilus edulis, zahrabání do hlubších vrstev písku Změna salinity ústí řek, tůně na skalnatém podloží Redukce přístupu k potravě plži, filtrátořinižší reprodukce Redukce kyslíku redukce metabolické rychlosti, hemoglobin (Arenicola), dýchání vzdušného kyslíku (Geukensia demissa) Mobilní druhy zůstávají na jednom místě (přílipky), vertikální migrace (Littorina neritoides), strategie swash riders (Donax) 1
DŮVODY ZONACE Fyziologická tolerance tolerance k vysýchání, redukovaný čas na krmení, redukovaný přístup ke kyslíku a extrémní teploty vilejši vs sasanky Preference larev a dospělých larvy sesilních druhů jsou schopné usadit se na místech vhodných pro dospělce jejich vlastního druhu vilejši Kompetice prostorová limitace vede ve fyziologicky vhodných zónách k dominanci druhů, kteří jsou schopni přerůst nebo odstranit druhy ostatní mlži, vilejši Predace predátoři jsou často silně limitovaní dobou ponoření (vlhkost), proto je predace obvykle omezená na spodní patra pobřeží Nucella lapillus (Evropa), Pisaster ochraceus (USA) Horní hranice rozšíření intertidálních druhů je regulována fyzikálními faktory, zatímco dolní je regulována biologickými faktory (např. kompeticí) Přes veškerou rozmanitost existují pouze dva základní typy pobřeží: TVRDÉ X MĚKKÉ POBŘEŽÍ TVRDÉ SKALNATÉ POBŘEŽÍ Skalnatá podloží Osídlená zpravidla pouze na svém povrchu (epifauna) Snadno kolonizovaná řasami Obtížné uchycení cévnatých rostlin Obtížná kolonizace pod povrchem Měkká podloží osídlené jak na povrchu (epifauna) Obtížnější uchycení pro řasy Snazší uchycení cévnatých rostlin uvnitř (infauna) většina Oceánografie Thurman a Trujillo (2005) ADAPTACE ORGANISMŮ PEVNÉ DNO Velmi hrubý či skalnatý substrát vyžaduje schopnost uchytit se Výhodou je přítomnost pevné (uzavíratelné) schránky PŘÍLIVOVÉ TŮNĚ ROCKY POOLS Výrazný vliv vysychání a kolísání salinity 2
PŘÍLIVOVÉ TŮNĚ ROCKY POOLS Přítomnost/absence porostů řas má velký vliv na vysychavost prostředí POTRAVNÍ STRATEGIE TVRDÉ DNO MĚKKÉ PÍSEČNÉ POBŘEŽÍ Oceánografie Thurman a Trujillo (2005) SKLADBA PLÁŽOVÉHO PÍSKU Plážový písek vzniká jednak postupnou abrazí skalnatého pobřeží, převážně zvětrávání a činnost vlnobití Zároveň je často tvořen schránkami mořských živočichů (rozsivky, ostnokožci, měkkýši, části tvrdých korálů, atp.) TYPY PÍSEČNÉHO POBŘEŽÍ dissipative beaches silná činnost vln, malý sklon, široká surf zóna vlny rozptýlí svoji energii; jemný písek (< 200 μm), bohatá intertidální fauna, zahrabaná v písku; rozpětí slapů je obvykle velké a připřílivu a odlivu je voda pumpována skrz písek obnova kyslíku. reflective beaches střední činnost vln, strmější sklon odráží vlny; částice sedimentu jsou hrubší někdy vzniká oblázková pláž s oblázky (4 64 mm), čivalouny(64 256 mm), zavlažování strmějšího svahu není účinné, sediment při odlivu vysychá mnohem rychleji. 3
VLIV SUBSTRÁTU NA DRUHOVOU SKLADBU Velmi jemný substrát dává vzniknout anoxickému prostředí Velmi hrubý substrát obtížně osídlují malé organismy MĚLKÉ MĚKKÉ DNO ADAPTACE ORGANISMŮ MĚKKÉ DNO Anoxické prostředí v jemném substrátu často vyžaduje síť chodeb či dýchacích kanálků Velmi hrubý či skalnatý substrát vyžaduje schopnost uchytit se ADAPTACE ORGANISMŮ MĚKKÉ DNO Jak se pohybovat v jemném sedimentu ADAPTACE ORGANISMŮ MĚKKÉ DNO ADAPTACE ORGANISMŮ Méně pohyblivé druhy z přílivové zóny se zahrabávají do větší hloubky Některé organismy kopírují pohyb vodní linie při odlivu/přílivu Změny druhového složení společně s průběhem diverzity, abundance a celkové biomasy s ohledem na úroveň organického zatížení biotopu. Písečný krab rodu Emerita 4
POTRAVNÍ STRATEGIE MĚKKÉ DNO FILTRÁTOŘI Organismy písčitých pláží Epifauna bahnitých sedimentů Infauna bahnitých sedimentů KONZUMENTI SUBSTRÁTU PREDÁTOŘI Např. kroužkovci BEZOBRATLÍ OBRATLOVCI PREDÁTOŘI KOMENZÁLOVÉ 5
KOMPETICE měkké dno bývá obecně druhově chudší než tvrdé dno Kompetice vede k tvorbě adaptací např. různá délka sifonu, která umožňuje více druhům konkurenci o prostor MĚLKÉ PŘÍBŘEŽNÍ MOŘE V mělkých mořích je hlavní primární produkce soustředěna kolem dna v řasách a vyšších rostlinách. Též korály tvoří komplexní společenstva umožňující velkou druhovou rozmanitost navazujících druhů. Setkáme se zde i s většími herbivory (ryby) VERTIKÁLNÍ ZONACE MĚLKÉHO POBŘEŽÍ PROSVĚTLENÉ SKALNATÉ POBŘEŽÍ 10 m 40 m 60 m Struktura druhového složení mořských řas měnící se s hloubkou MĚLKÉ PÍSČINY MĚLKÉ SKALNATÉ DNO 6
HLUBŠÍ SKALNATÉ DNO JESKYNNÍ SYSTÉMY NEBEZPEČÍ POBŘEŽNÍCH PROUDŮ Rip current které vás mohou při plavání či potápění v pobřežních vodách odnést daleko na volné moře. Občasné fatální případy. Charateristika daného prostředí OTÁZKY K TÉTO LEKCI Typy mořského pobřeží s ohledem na abiotické parametry? Specifika pro život organizmů? Základní zástupci jednotlivých biotopů? Ekologický význam daného biotopu? 7